Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pátek, 16 prosinec 2022

Zajímavá celistvost s vychýleným levým denním razítkem výplatního otisku ze stroje Francotyp pošty PRAHA 23

Komplerní poštovní průvodka byla vyplacena dne 19. VI. 73 balíkovým výplatním strojem Francotyp a orařena kromě výplatního razítka též dvěma denními razítky.. Všechny tři části otisky by měly být v jedné ose. Na této celistvosti nejsou. Černá čára od levého k pravému dennímu razítku a červená šipka  ukazují na značné vychýlení levého denního razítka a nepatrné otočení doleva.

O důvodu můžeme jen spekulovat. Příčin se nabízí hned  několik. Tu pravou však nyní již po skoro  padesáti letech přesně nezjistíme. Dodávám, že dle mých záznamů tento stroj byl na poště PRAHA 23 používán dost let (- X/67 - II/70 -) . Bylo by zajímavé doložit stav vzhledu otisku z dalších sbírek .....

Doplňuji jeden kompletní otisk z mé sbírky z roku 1967, tam je vše v zárytu, vychýlení nevidno. Mám i ostatní, ale bohužel bez levého denního razítka. Z toho nepoznáme nic.

Na den 16. 9. v  roce 1986 připadlo 60. výročí zahájení provozu prvního výplatního stroje v poštovním provozu Československa. O rok dříve jsem dospěl k názoru, že by bylo vhodné toto výročí připomenout provozem výplatního stroje s příležitostným výplatním otiskem a zároveň otiskem aspoň v malé míře propagovat sběratelství poštovní historie a jeho oborů. Sestavil jsme stručný návrh po ústním projednání s Kancelářskými stroji a  poštovními orgány.

Jedním z mých obchodních partnerů, se kterými jsem profesně spolupracoval, byla existující Živnostenská banka, i když v nových podmínkách a za jiných okolností, než tomu bylo v roce 1926. Jen ty Příkopy zůstaly, i když první tsroj vyplácel v jiné budově.  Sešel jsem se s jejím vedením a dostal jsem jejich souhlas realizovat příležitostný otisk v jejich otisku. Datum provozu jejich výplatního stroje s tímto označením jsme stanovili na první den provozu prvního čs. otisku v Živnostenské bance 16. 9. Byl schválen i štoček, který jsem ve svém návrhu předložil. Děkuji po několika desítkách let ještě jednou  ing. Janu Stružovi za podporu ze strany Živnostenské bank, Marii Kocíkové z Hlavní pošty za vstřícné jednání a týmu Kancelářských strojů za realizaci tohoto počinu. Sběratelé výplatních otisků a námětové filatelie zcela jistě byli potěšeni. 

Záležitost se dala do pohybu a výplatní otisk 16. 9. 1986 vyplácel zásilky. Byl uveden do provozu za přítomnosti zúčastněných stran. Poprvé se u nás objevil "otisk v otisku".

Návrh příležitostného otisku.

Otisk, který vyplácel zásilky, dne 16. 9. 1986 připomněl 60. výročí existence výplatního otisku v čs. poštovním provozu

Během provozu stroj chvíli protestoval a nedotiskl nastavený štoček, vytvořil se tak nechtěný chybotisk )zvětšeno).

Koncem roku 1946 se Ministerstvo pošt rozhodlo o umístění výplatních strojů na čs. poštách. Jednalo se o radikální zlom. To se nestalo ani v období 1. a 2. československé republiky, ale ani za Protektorátu ČM. Tehdejší generální zástupce fimy Francotyp fima B. Jarolímek  byl pověřen ministerstvem, aby získal a dovezl tyto stroje na přepážky čs. pošt. Němečtí výrobci byli po válce ve stádiu hospodářských nesnází, proto se emisaři firmy rozjeli do dalších dvou nejbližších destinací v Evropě, aby tyto stroje opatřili. Cesty mířily do Švýcarska za firmou Hasler a do Anglie za firmou Universal Postal Frankers. První na pásce byli Švýcaři s několika svými modely - první stroj již vyplácel v roce 1946 a druzí byli Angličané s jedním modelem Multi Value (k dispozici bylo 13 strojů) - první stroj začal vyplácet v první polovině roku 1947. Stal se malý zázrak.

Výplatní stroj č. 1 od Universal Postal Frankers dorazil do Prahy v první polovině roku 1947 krátce po jednání čs. emisarů s výrobcem. Byl umístěn na tehdejším Wilsonově nádraží, kde byla od roku 1925 (?) pošta PRAHA 15. Jeden ze zachovaných otisků nese datum 23. V. 1947 a doposud je jediný známý ve veřejném prostoru (RR).  Je na útržku poštovní průvodky. 

Základní knihovna ČSAV ve zkratce ZK vznikla ruku v ruce se založení ČSAV dne 17. 11. 1952. Nacházejí se v ní soubory knih Královské české společnosti nauk, ČAVU a Masarykovy akademie práce.  V současnosti se tato instituce nazývá  Knihovna AV ČR (KNAV) a je nástupkyní Základní knihovny. Rok přejmenování 1992. Je v ní jeden milion svazků, řada archiválií, prvotisků a starých knih.  

Ve veřejném prostoru jsou známy dvě podoby výplatních otisků (se zoubkovaným obdélníkem na místě výplatního razítka), kterými tato instituce vyplácela svou korespondenci ve sledovaném období let 1946 - 1992.

První podoba otisku (Postalia - bez PSČ) - výplatní otisky před touto soustavou,  pokud existovaly, zatím nejsou známy.

Otisk s datem 11. 8. 71

Začátek?, konec 16. 8. 1977.

Druhá podoba otisku ze stroje Postalia (s PSČ) . Otisk 1. dne 17. 8. 1977 (R). Nové denní razítko. 

Anulát.

Poštou prošlá celistvost s otiskem ze dne 24. 10. 86

Tento otisk má ještě jednu zvláštnost. Obsahuje zkratku ZK (pro  název Základní knihovna) bez dalšího údaje kromě písmen položených na zavřené knize.

 Ale zajímavé je, že v 80. letech, kdy už čs. pošta stanovila stiktní podmínku plného názvu (ke zkratkám) a kompletní adresy v označení a trvala na těchto údajích, se tato změna v označení neobjevila.Zůstalo u knihy s písmeny ZK nad ní. 

BALÍKOVÝ VÝPLATNÍ STROJ FRANCOTYP

Výplatní stroje byly zavedeny na přepážky československých pošt koncem roku 1946. V průběhu oku 1947 vznikla v poštovních kruzích myšlenka použít výplatní stroje pro příjem balíků. To vedlo k dovozu nových modelů výplatních strojů, jejichž konstrukční uspořádání by umožňovalo orážení poštovních průvodek na dvou místech. Levé denní razítko ze dvou by oráželo díl průvodky určený pro adresáta a pravé denná razítko díl pro výplatné (v tiskopise se uvádělo "zde nalepí odesilatel výplatní známky"). 

Od myšlenky nebylo daleko k realizaci tohoto racionálního nápadu. Rozhodnutí padlo na klasického výrobce výplatních strojů - firmu Francotyp GmbH . Na přání čs. poštovní správy vznikly stroje se dvěma denními razítky. Ty měly dvoukruhový tvar bez můstků (první rozhodnutí čs. pošty, druhé přišlo záhy s tím, že přibyly do dvoukruhového denního razítka můstky). Čs. pošta opustila i dřívější požadavek mít ve výplatnívch otiscích na místě data jen arabské číslice. Nově v řádu měsíců se objevily římské číslice. 

Vznikl nový podtyp výplatního otisku, který se označuje jako FR - BAL - 3m (4m, 5m) se vzdálenostmi: Balíkové výplatní stroje s těmito otisky  byly různé modely C. Firma Francotyp,u většiny strojů zachovala dřívější požadavek čs. poštovní správy - dodávat stroje se speciálně vyvinutými československými  výplatními číslicemi. 

- levé a pravé denní razítka - 77 mm,

- pravé denní razítko - výplatní razítko - 42 mm - 44 mm .

Obě vzdálenosti s individuální tolerancí. 

Postupem doby se výplatné těmito stroji objevilo i na listovních zásilkách. Docházelo tak k paradoxům, že na listovní zásilce se objevila dvě denní razítka, což laikovi mohlo být nepochopitelné. 

Důležité je, že sběratelská obec dostala nový podtyp výplatního otisku. Současně však se ní přidružila záhada, o jaký stroj se jedná. V novém období Československa se objevily i stroj Francotyp se vzdáleností 4 cm (+-)  mezi denním a výplatní razítkem. Jelikož se na útržcích poštovních poukázek, které se dostalymezi sběratele, objevovala torza vzniklá z balíkových výplatních strojů (jen pravé denní razítko a výplatní razítko), často i badatelé jsou na rozpacích, o jaký stroj se jedná. Zda o balíkový  se dvěma razítky FR - BAL anebo o stroj FR  4.  Často je třeba zapojit detektivní smysly a určit, o jaký stroj a otisk se jedná. Často pomáhají náhody anebo štěstí při zskání několika otisků z jedné pošty. 

STROJ NA POŠTĚ BYSTRÉ U POLIČKY

Jednou z pošt, které nejčastěji jako svůj první stroj dostaly právě popisovaný balíkový výplatní, byla i pošta BYSTRÉ U POLIČKY.

Město Bystré (německy Bistrau) leží 12km od Poličky na východním okraji Čech v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Historické msto. jehož dějiny se tačaly odvíjet okolo roku 1200 (první zmínka). 

Bysterská pošta dostala jako svůj první výplatní stroj právě teto model stroje Francotyp na podání balíkových záslek (model C, číslo stroje 37528). Stroj byl uveden do provozu   dne  14. IV. 1955. 

Otisk s datem 14. IV. 55 (Otisk 1. dne) - první bysterský poštovní výplatní otisk (R)

Poštou prošlá poukázka s  otiskem ze dne 29. VIII 67 na poštovní poukázce (s viditelnou stopou levého denního razítka - jedna ze stop při detektivním bádání, o jaký stroj se jedná)