HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - úterý, 04 leden 2022

STŘÍPKY Z HISTORIE - PRVNÍ TRAGÉDIE RODINY B. JAROLÍMKA (3 - 1)

Roizvoj firmy B. Jarolímek, mimo jiné i generálního zástupce výplatních tsrojů fy. Francotyp GmbH probíhal obtížně, nicméně hlavní překážky se postupně překonávaly. Firma byla ve 20. letech úspěšná,  vynikajícím způsobem řízena a hlavně byla  finančně zdravá. Právě proto si ji Ministerstvo pošt a telegrafů vybralo jako hlavního partnera pro výplatní stroje Francotyp.

Pro firmu, která si našla moderní provozy pro svou kancelářskou, obchodní a mechanickou činnost v budově na Perštýně 15, se v počátkem 30. let rýsovala zlatá budoucnost.

Až do 15. hodiny 45. minuty pátku 22. srpna 1930.

V tento osudný okamžik havaroval letoun na trase Praha (Kbely) - Brno - Bratislava s odletovým časem 15.05 z Prahy. 

Stroj se dostal do velmi silných bouřek, které probíhaly nad Vysočinou. Po odklonu z trasy a špatné identifikace pozemních objektů při podletu mraků nastala tragédie - na místě či posléze zemřelo 12 osob (2 členové posádky - pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina a 10 cestujících), jeden cestující sedící v zadní části letounu prof. Vojtěch Kraus byl zraněn, ale nehodu přežil. Čtyři cestující zemřeli na místě, dalších osm při či po  převozu do nemocnice. Záchranníé práce mnoha osob probíhaly téměř okamžitě po dopadu letadla na zem.

Rodina Bohumila Jarolímka při této letecké nehodě ztratila svého jediného nadějného syna Bohumila Jarolímka mladšího, ktrerý byl čerstvým vlastníkem a ředitelem firmy B. Jarolímek, velkoobchod kancelářskými potřebami a technickými kancelářskými stroji, Perštýn 15, Praha. Firma ztratila "následníka trůnu", který se i přes své mládí nemálo zasloužil o rozkvět firmy, zejména na úseku prodeje a servisu výplatních strojů Francotyp. Touto tragédií utrpěla i celá firma, která měla nakročeno k velké mu rozvoji.

Mladý život vyhasl společně s několika dalšími životy nadějných osobností.  Bohumil Jarolímek mladší měl v okamžiku tragédie  krásných 25 let+. Narodil se manželům Jarolímkovým dne 6. července 1905. Některé historické prameny uvádějí chybný věk 30 let.

Mladý Bohumil Jarolímek byl v létě se svým přítelem JUDr. Antonínem Hammerle v Itálii. Tato cesta  měla být cestou za víkendovým dobrodružstvím v Brně.

Oba nadějní mladíci měli v pondělí  24. 8. nastoupit do svých zaměstnání.

 

DSC00633

 Bohumil Jarolímek mladší

 

DSC00632

 Bohumil Jarolímek mladší - syn a Bohumil Jarolímek starší - otec

 

pokračování příště

Číst dál...

DEŠTIVÝ ŠUMAVSKÝ DEN

Nový rok se svým počasím na Śumavě svým čtvrtým dnem příliš nevyznamenal. Počasí pžineslo vytrvalý déšť, ocelovou a zavěšenou pblohu a nevlídno. Poslední stopy sněhu zmizely v nenávratnu

 

DSC00654.      DSC00668     DSC00667     DSC00656      DSC00665     DSC00669     DSC00655     DSC00661     DSC00664     DSC00660

Číst dál...

STŘÍPKY Z HISTORIE - DÍKY, PANÍ LUISO (2)

Každý sběratel toho či onoho sběratelského oboru v převážné většině vidí jen výsledek často složitého procesu vzniku sbíraných artefaktů. Uniká mu to, co vše  je nuoi vykonat, aby se takový předmět sběrattlského zájmu vůbec objevil. Často bývají takové okolnosti složité, a někdy i bolestné. Nejinak tomu je i u oboru, který sleduje tento web. Je jím obor sběratelství produktů, které vytváří výplatní stroj,  moderní vynález racionalizace poštovnictví dříve nazývaný frankotyp, nově správněji výplatní otisk.

V hrubých obrysem známe začátky, i když archivy jsou na informace skoupé. Archivy, Příliš vznosné slovo. Prostě to, co po "čištění" zbylo. Často nic, někdy něco málo. Ale víme, kdy se zrodila myšlena racionalizace (dokument poštovní správy), známe začátky uvedení tohoto vynálezu  do provozu, kdy a kde a kým. Co je naprosto neznámíé, je organizační a ekonomické zázemí vzniku vyplácení zásilek výplatními otisky u nás v roce 1926

Zatím jsou především neznámé především smlouvy mezi  MPT, vybraným zástupcem firmy B. Jarolímka a výrobce a dodavatelem firmy Francotyp GmbH. Zatím se bohužel nepodařilo objevit archiv nástupce firmy B. Jarolímek -  národního podniku NARPA Praha. Zatím je nedostupný. Možná, že skončil ve sběr, nebo splynul a archivem  nástupce Narpy  Kancelářských strojů n.p. Praha (a později i DataSystému v Bratislavě). Objevitelská a badatelská práce nás ještě čeká. Dokumenty by jistě odkryly další tajemství tohoto oboru. Ztaím musíme "vařit z vody".

Vraťme se do roku 1926. To už byli jasní aktéři zavedení výplatních strojů u nás. Důležitou tsránkou celého procesu, který by výplatní tsroje vůbec uvedl do provozu, bylo ekonomické pozadí. To měla na starosti firma B. Jarolímek, která nesla hlavní tíhu této záležiltosti. V oblasti organizační, obchodní a technické, ale zejména ekonomické a finanční.  Z posbíraných střípků se nám vytvořila hrubá mozaika - v této záležitosti byla nejdůležitějším činitelem paní Aloisie Jarolímková, poz. Šišková (narozena dne 21. 6. 1884), dcera zedníka ze Smíchova a ode dne 11. 9. 1904 manželka majitele firmy pana Bohumila Jarolímka. Ve společnosti a ve firmě se jí jinak neřeklo než paní Luisa.

Co vím o finančních začátcích? Je toho málo, ale přece něco. K informacím hodně přispěl pan Rudolf Píša, který zjistil řadu potřebných údajů a souvislostí (viz jeho Věstník MCP a článek V rytmu kláves). .  V květnu došlo ke konečné dohodě mezi třemi aktéry celého procesu. Závěry dohod vyžadovaly finance na nákup výplatních strojů na rozjezd celé akce. Řešení bylo blízko. 

Firma B. Jarolímek měla účet u České průmyslové a hospodářské banky v Praze (ano, to byl druhý uživatel výplatního stroje u nás). Manželé Jarolímkovi začali jednat s touto bankou a jednání dopadla úspěšně. Úvěr ve výši 50000 až 100000 Kčs  byl poskytnut.Měl ale několik dost tvrdých podmínek.

1/ Ručení: paní Aloisie Jarolímková ručila svým domem v Karlově ulici 188/4 v Praze. Zde se nacházela i mechanická dílna firmy B. Jarolímek. Toto jištění při úvěru bylo přijato,

2/ Rozsah použití: Úvěr mohl být využit jen na nákup výplatních strojů Francotyp a na stroje, které se platily přede a hotově (jinak se výhodná se změnila),

3/ Určení zboží: Úvěr byl určen jen na objednané zboží zákazníky, nikoliv  na stroje na sklad,

4/ Vymezení zákazníků: Zákazníky a odběrateli výplatních strojů mohly být jen velké subjekty vzhledem ke značně vysoké ceně (tehdy jeden stroj stál 21000 až 26000 Kčs).  Mohly to být banky, pojišťovny, nemocenské pokladny, úřady, velké tovární subjekty vysoce solventní uživatelé.

Na tomto místě stojí za poznámku jedna skutečnost: poštovní správa vůbec neuvažovala na začátku s umístěním výplatních strojů na přepážkách poštovních úřadů. Bylo to kvůli nedůvěře či  nejistotě anebo nedostatku finančních prostředků? Souhlas poštovní správa vydala až o 20 let později - v roce 1946.

5/ Povolení poštovní správy: MPT si vyhradilo, že každý subjekt, každý stroj bude né  tpečeť jejich souhlasu. Proto se každé povolení, alespoň ze začátku objevovalo ve věstnících MPT,

6/ Čerpání a splácení: Úvěr byl splatný bance do jednoiho měsíce od použití (čerpání).

 

Smlouva o úvěru mezi bankou a firmou B. Jarolímek byla podepsána v srpnu 1926, tedy několik dní před oficiálním zahájením provozu prvních dvou strojů Francotyp (typ A, typ B)  dne 16. 9. 1926.

 

Co bylo dál? Výplatní stroj díky houževnatosti rodiny Jarolímků a důsledným postupům a pomoci  paní Luisy se stal součástí našeho poštovního systému a Československo se zařadilo mezi vyspělé země světa i v poštovnictví.

Těžký začátek, ale úspěšná léta podnikání, bohužel zakalené tragickou smrtí Bohumila Jarolímka juniora, hořké a nedůstojné konce obou aktérů pana Bohumila Jarolímka seniora a paní Luisy Jarolímkové (po znárodnění konfiskace nemovitého a movitého majetku odsun do Krásné Lípy, ztráta zdraví obou manželů, nedůstojné životní podmínky a konec života v zapomnění).

Nezbývá mi nic jiného než vyjádřit díky paní Luise.  Stále u těžkých začátků a dokázala všechny těžkosti a překážky společně s manželem překonat.

 

 

DSC00639

Paní Luisa
(Aloisie) Jarolímková roz. Śišková

Zdrij: Věstník MCP, článek R. Píši "V rytmu kláves").

 

Jedny z prvních výplatních strojůl Francotyp používaných u nás (některé jsou sosučástí expozice  a depozitáře Poštovního muzea ve Vyšším Brodě).

 

DSC00646     DSC00644     DSC00645

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

VYŠLA OBNOVENÁ TRADICE Č. 64/2021

Těsně před vánoci vydal Historický spolek Schwarzenberg další číslo, v pořadí 64, zpravodaje spolku pod názvem OBNOVENÁ TRADICE. Tato publikace vychází dvakrát ročně a výdy přináší celou řadu fundovaných článků a potřebných informací doplněných mnoha ilustracemi.

Obnovená tradice č. 64 má i  tentokrát rozsáhlý a  hutný obsah  na celkovém počtu 66 stránek. Vychází v příjemném příručním formátu v měkké vazbě.

 

Poslední číslo Obnovené tradice přináší tyto články uvedených autorů:

- Wenzel Fellner rytíř von Fedldegg (Ing. Antonín Nikendey, překlad Edita Pacovská),

- Českokrumlovské domy schwarzenberských zaměstnanců (Mgr. Anna Kubíková),

- XXXVI. Valná hromada spolku (Mgr. Pavel Koblasa),

- Pomníčky v nebi (Miloslav Trnka, Bohunka Trnková),

- František Bílek - Apoštol svého díla (MUDr. Jan Reban),

- Historie mlýna č. p. 15 v Chlumu u Třeboně (Mgr. Hana Železná),

- Císařský syn v městě pod Libínem (Ing. Jaroslav Černý),

- Dílo J. K. Hammera (Mgr. Jana Žáková),

- Návštěva Čimelic (Ema Majerová),

- Kdy vznikla samota Źabice u Kolenec (Mgr. Pavel Koblasa),

- Schwarzenbergové a F. J. Kroiher (PhDr.Jiří Cukr),

- Krávovna  u Mláky na třeboňském panství (Mgr. Pavel Koblasa),

- Jan Josef Václav Antonín Karel Radecký (Ing. Helena Benešová),

- Hajní a pytláci na schwarzenberské Šumavě (PhDr. Raimund Paleczek),

- Historikcý spolek Schwarzeberg sází stromečky (Ing. Josef Vovesný),

Vzácný nález (Lenka Helfertová, akad. mal. restaurátorka).

 

Obnovená tradice přináší zajímavé a často neznámé pohledy a informace o daných tématech. Je příjemným rozšířením uznalostí o dané tématice.

 

 

 

Číst dál...

KULATÁ A PŮLKULATÁ POŠTOVNĚ HISTORICKÁ VÝROČÍ ÚZEMÍ ČECH V ROCE 2023

Nastoupil nový rok 2022 a přináším ve značném předstihu kulatá a půlkulatá poštovně historická výročí týkjající se území Čech, Moravy a Slezska na rok 2023

                      

 

 

PŘEHLED  KULATÝCH POŠTOVNĚ HISTORICKÝCH VÝROČÍ V ROCE 2023

 

1508

505 let     První mapa Čech mladoboleslavského lékaře Mikuláše Klaudyána.

 

1528

495 let     Martin Luther veřejně odsoudil porušování listovního tajemství a prohlásil je za krádež.

 

1623

400 let     Jan Kryštof Paar převzal úřad nejvyššího dvorského poštmistra v rakouských dědičných  

                  zemích.

 

1628

395 let     Rodina Paarů získala dvorský poštovní )řad dědičně.

 

1738

285 let     Zahájení výstavby umělých, tj. zpevněných a odvodněných silnic v Rakousku.

 

1748

275 let     Dne 14. 12. byl vydán Poselský řád Marie Terezie.

 

1753

270 let     V prosinci v Praze byl zřízen pojezdný úřad pro kontrolu dopravy korespondence.

 

1793

230 let     Mezi Paříží a Lille byla postavena první trať prakticky používaného optického telegrafu.

                  Vynález Clauda Chappea.

 

1823

200 let     Dne 3. 5. se uskutečnila zkušební jízda poštovního rychlíku (Eilwagen) na trati Vídeň –

                  Brno.

 

1833

190 let     První stálá trať elektrického telegrafu byla postavena v Německu

                  Zavedeny rychlé vozy smíšené pošty.

 

1838

185 let    Dne 6. 1. vyjela první vlaková pošta světa na trati Birmingham – Liverpool.

 

1838

185 let     V červenci byl vydán řád povozné pošty upravující dopravu balíkových zásilek a osob.

 

1838

185 let     Byla zavedena všední a slavnostní postiliónská uniforma.

 

1838

185 let     Byl vydán řád listovní pošty.

 

 

 

 

 

 

 

 

1848

175 let     Řízení pošty bylo v květnu svěřeno nejvyšší instancí ministerstvu financí. V prosinci

                 převedeno pod ministerstvo pro obchod, živnosti a veřejné stavby.

 

1848

175 let     V období 7. 3. – 22. 11. bylo použito první příležitostné razítko po dobu zasedání

                  Kroměřížského sněmu.

 

1868

155 let     Zavedly se telegrafické poštovní poukázky.

 

1873

150 let     Založil se spolek poštovních zřízenců.

 

1883

140 let     Sloučily se správy pošt a telegrafů.

                  Bylo zřízeno Ředitelství pošt a telegrafů.

                  Založila se Poštovní spořitelna ve Vídni.

 

1893

130 let     Zavedly se nálepky pro expresní zásilky.      

 

1903

120 let     Pro příjem Morseova telegrafního kódu zavedeny tzv. klapáky

 

1908

115 let     Zahájil se provoz na první poštovní autobusové lince v českých zemích z Pardubic do          

                  Bohdanče.    

 

1908

115 let     V Praze – Bubenči (Staré královské oboře) byla představena radiotelegrafní jiskrová   

                  stanice.

 

1913

110 let     Zřízeny nájemické  poštovní úřady.

 

1918

105 let     Dne 20. 3. zřízena pravidelná letecká trať pro přepravu služebních zásilek na světě   

                  Budapešť - Vídeň – Lvov – Kyjev), na úseku Vídeň – Lvov připuštěny od 31. 3. i soukromé

                  zásilky.

 

1918

105 let     Zřízena polní pošta československých jednotek na Rusi, vlaková pošta československých

                  legionářů na Rusi vyjela na Trať Čeljabinsk – Vladivostok.    

 

 

 

 

 

 

1918

105 let     Dne 28. 10. vznikla samostatná Československá republika (ČSR).

                  Zřídila se kurýrní pošta ministerstva národní obrany.

                  Čeští skauti zorganizovali v Praze kurýrní službu pro potřeby členů Národního výboru          

                  vybavenou skautskými známkami.

 

1918

105 let     Bylo zřízeno Ministerstvo pošt a telegrafů. Den 13. 11.

 

1918

105 let    Poštovní spořitelna zahájila svou činnosti. Den 20. 11.

 

1918

105 let     Zřízena Správa pošt a telegrafů pro Slovensko. Den: 29. 11.)

 

1918

105 let     Byly vydány první československé  známky – Hradčany od Alfonse Muchy.

                 Založeno československé Poštovní muzeum.

 

1923

100 let    Československé státní aerolinie zahájily provoz na lince Praha – Bratislava.   Den: 29. 10.

 

1923

100 let     Národní shromáždění přijalo Zákon č. 60 o telegrafech.

 

1923

100 let     Dne 18. 5. bylo zahájeno rozhlasové vysílání ze stanu v Kbelích u Prahy upraveným

                 poštovním vysílačem.

 

1928

90 let     V Ostravě byla zaveden automatický telefonní provoz.

 

1933

90 let     Dne 1. 1. přešla agenda poštovní automobilové dopravy z Ministerstva pošt a telegrafů

                na Ministerstvo železnic.

 

1933  

90 let     Zaveden nový druh balíků, tzv. poštovní zboží.

 

 

1933

90 let     Dne 5. 1. se konala první oficiální schůzka členů Stolní společnosti příležitostných razítek

               a frankotypů Praha (slavnostně založena na sklonku roku 1932 v hotelu Zlatá Husa na

               Václavské náměstí v Praze).

 

 

 

 

 

 

 

 

1933

90 let     Arch. Albert Jonáš vydal 1. díl „Studie o otiscích Francotypu“.

 

1933

90 let     První přednáška o výplatních otiscích u nás. Přednášející: Albert Jonáš.  Místo Teissigova

               plzeňská restaurace  („U Teissigů“) v Celetné ulici v Praze (majitel Karel Teissig. Pořádající:  

               Stolní společnost příležitostných  razítek a frankotypů Praha. Téma : „O nakloněném  nebo

               převráceném denním razítku některých otisků“ .   

               Datum: 27. 4.

 

1938

85 let     Vyhlášení mobilizace a aktivace československé polní pošty. Dne 23. 9.

 

1938

85 let    Dne 1. 10. začalo období živelné poněmčování a úprav československých výplatních otisků

              na území odstoupeného území (Sudet). Postupně dostávaly výplatní otisky říšský vzhled.

              Měnilo se denní razítko a výplatní razítko. Označení oprávněného uživatele většinou 

             obsahovala jen texty v němčině.  

 

 

1938

85 let     Dne 29. 10. říšská a československá poštovní správa podepsaly Ujednání o provedení

               otázek plynoucích pro obě strany z mnichovského ujednání.

               Říšské poště předáno celkem 732 poštovních služeben.

 

1938

85 let     Dne 4. 11. vydáno vládní nařízení č. 269/1938 Sb. o sloučení Ministerstva pošt a telegrafů

                a Ministerstva železnic v Ministerstvo dopravy. 

 

1943

80 let     Dne 5. 7. byla vydána tzv. připouštěcí známka pro balíky do ghetta v Terezíně.

 

1948

75 let    Komunistický převrat. Den: 25. 2.

              Ministerstvo pošt přiděleno v rámci tzv. Národní fronty Československé straně socialistické.

 

1948

75 let     Založena STAZKA (sázky na sportovní utkání prostřednictvím poštovních úřadů).

 

 

1948

75 let    Firma B. Jarolímek, generální zástupce výplatních strojů Francotyp v Československu (1926-

               1939) v Protektorátu Čechy a Morava )1939 – 1945) a ve 3. republice na území Čech,

               Moravy a Slezska (1945 – 1948). Založen národní podnik NARPA, který převzal i agendu

               výplatních  strojů (1948 – 1953).

 

     

          

 

 

 

1948

75 let     Československá poštovní správa povolila vyplácení balíkových poštovních poukázek

               speciálně upravenými výplatní stroji s dvěma denními razítky v otisku.

 

               Konec roku 1948 byl stanoven poštovní správou jako nejzazší termín pro vyplácení

               zásilek otiskem starého vzoru („větrná růžice“ či „motýlek“).

 

         

1953

70 let     Státní banka československá přenesla na Ministerstvo spojů realizaci plateb občanů a

               organizací.

 

1953

70 let     Dne 1. 5. začala vysílat zkušebně  Československá televize.

 

 

1953     

70 let    Dokončena telefonizace všech obcí v Československu.

 

 

1958

65 let     Zřízeny první  automobilové pošty na tratích Plzeň  - Praha – Letiště, Břeclav – Božice a

               České Budějovice – Nová Pec.

               Zavedly se kontejnery k přepravě novin a časopisů.

 

1963

60 let     Zrušilo se Ministerstvo dopravy a spojů. Vrcholným orgánem se stalo Ústřední ředitelství

               spojů.

               V označení služeben se přestalo užívat slovo „úřad“.

               Základní barva spojů byla oranžová.

               Poštovní poukázková ústředna se přejmenovala na VAKUS (Výpočetní a kontrolní ústřednu

               spojů).

 

1968

55 let    V Praze se konala Světová výstava poštovních známek PRAGA 1968.

 

1973

50 let    Zavedena poštovní směrovací čísla (PSČ).

 

1978

45 let   V Praze – Malešicích uvedena do provozu linka mechanizované expedice časopisu.

             Dokončila se integrace telegrafních sítí TELEX, GENTEX a veřejného telegrafu.

 

1978

45 let   V Praze se konala Světová výstava poštovních známek PRAGA 1978

 

 

 

 

 

 

 

 

1978

45 let    Ivan Leiš vytvořil první Katalog otisků čs. pošt 1946 – 1978.

 

1988

35 let     V Praze se konala Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988

 

 

1993

30 let     Vznikl státní podnik ČESKÁ POŠTA.

 

1993

30 let     Byla vydána první česká známka.

                Vznikl první český otisk s názvem ĆESKÁ REPUBLIKA a poštovní trubkou ve výplatním  

                razítku .

                Ke počinům  stejného druhu došlo i na odděleném Slovensku.

 

1993

30 let     Česká republika vstoupila do Světové poštovní unie (UPU). Vstup České pošty do

                PostEurop.

                Založil se Postservis Praha – Vysočany.

 

2008

15 let     V Parze se Světová výstava poštovních známek PRAGA 2008.

 

2018

5 let       V Praze se konala Světová výstava poštovních známek PRAGA 2018.

 

 

 

 

Autor: Ivan Leiš

 

Zpracováno podle publikace Čtvrtník P., Galuška J.,  Tošnerová P. „Poštovnictví v Čechám, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2006 a dalších veřejných a soukromých  archivních zdrojů.

 

Vypracováno v lednu 2022.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS