HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - leden 2022

PASÁŽ ROKOKO

Pasáž ROKOKO

Palác Rokoko (Šupichovy domy) - Václavské náměstí Praha

Adresa: václavské náměstí 794/38-64 a Štěpánská 626/63, Nové Město, 110 00 Praha 1

Dílo arch. Alberta Jonáše (stavební firma Matěj Blecha)

Stavba je od 12. 12. 1995 chráněna jako kulturní památka České republiky.

DSC00352     DSC00357     DSC00356     DSC00355     DSC00354     DSC00353

 

 

Až jednou zavítáte na václavské náměstí v Praze a budete procházet pasáží ROKOKO ve Šupichových domech, vzpoměňte si, že toto  architektonické dílo realizovala firma Matěj Blecha a návrh vypracoval arch. Albert Jonáš, mimo jiné sběratel výplatních otisků, autor studií o výplatních otiscích a autor návrhů řady filatelistických artefaktů a scénářů flatelistických výstav.

Ve svých vzpomínkách, které zachytil a sepsal dr. Jan Králík v roce 1972, vzpomíná na tuto svou profesní éru  u firmy Matěj Blecha arch. Albert Jonáš takto:

"Z Akademie jsem ihned nastoupil k firmě Matěj Blecha jako konstrukční inženýr a zakrátko jsem byl v čelekonstrukční kanceláře., protože jsem byl jediný s uměleckou architekturou. Dělaly se tam všechny petschkovské objekty, vily včetně zařízení, dnešní ruské a americké velvyslanectví. A já dělal vilu i pro Stiebera, presidenta inženýrské komory SIA, prostě samé přepychové záležitosti, alei třeba palác Rokoko a průchod do lucerny, úřední budovu pro továrnu Ringhoffer nebo vilu Grab v Libni i s okolní regulací. Tyto stavby jsem po celou dobu vedl jako dozor. Bylo toho moc. Co do solidnosti provedení byl Blecha jedna z nejlepších firem. Pracoval jsem tam až do jejího rozpuštění."

HISTORIE Paláce Rokoko (Šupichových domů)

Komplex tří multifunkčních budov postavených s prvky moderny a kubismu na Václavském náměstí dle návrhu arch. Emila Králíčka. Stavbu posatvila stavební firma Matěj Blecha. Palác byl vybudován na objedávku pražského právníka a podnikatele v pojišťovnictví jUDr. Josefa Šupicha mladšího. Léta výstavby: 1912 - 1916. Stavba se realizovala na místě dřívějšího Aehrenthalského paláce z počátku 17. století.

Součástí stavby je obchodní pasáž Rokoko, která spojovala tento objekt se stavbou Lucerny.  Byla navržena jako komplex obchodů s výlohami orámovaných motivy růží. Ty jsou i na fasádě a na vstupní bráně. Do interiéru pasáže jsou zasazena i zrcadla, která vjemově rozšiřují prostor. Pasáž byla otevřena o vánocích roku 1915. Byly v ní i kulturní prostory - kabaret Červená sedma, divadlo (mimo jiné i Dřevené divadlo Jiřího Trnky) a kino. Pasáž je spojena se sály, kde vystupovali slavní umělci - kromě jiných Hašler, Futurista, Burian, Longen a nověji i umělci souboru divadla Rokoko v čele s Drekem Vostřelem. Scéna divadla Rokoko půlsobí dodnes jak sooučást Městských divadel pražských. Domy byl restituovány a následně rekonstruovány v letech 20000 a 2004 - 2005. Původní tvář se navrací s prvky moderní doby.

Palác je šestipodlažní ve stylu Art Deco.

Koláž:

stavitel Matěj Blecha - architekt Emil Králíček - Palác Rokoko /pohled ze středu Václavského náměstí) - arch. Albert Jonáš u Labe v Toušeni

(zdroje: wikipedia.org, soukromý archiv Blanky Winklerové)

Fotografie arch. Alberta Jonáše z titulní strany Katalogu k výstavě grafických prací A. Jonáše v Toušeni roku 1979

(soukromý archiv Ivana Leiše)

jon 002     jon 001

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

LUBY U CH.

Dne 22. 1. 70 uvedl mechanik Kancelářských strojů n.p. pan František Duba st. do provozu výplatní stroj Postalia č. 64497 na poště LUBY U CHEBU. Otisk jasný, žetelný v předepsané červené barvě s výrazným a zejména úplným názvem pošty LUBY U CHEBU.

 

Od roku 1973 nastala povinnost doplnit postupně před název pošty poštovní směrovací číslo (PSČ). V případě Lubů u Chebu - 351 37. Stalo se. Návrh se bohužel nepovedl - v denním razítku otisku se objevil naprosto nevyhodný a nepřesný název pošty: 351 37 LUBY U. CH. Otisk je z 29. 7., 1985, ale jistě vyplácel již mnoho let před tímto datem .... Naprosto neprofesionální a nešťastné. Oficiální název je přece lUBY U CHEBU a to by se  mělo zachovat, ať se děje, co se děje.  

 

luby u chebu 001

Číst dál...

ZASTAVENÍ (5 - 3) - ŽILINSKÝ OTISK - AUTOMAT Č. 1

Samoobslužné zařízení pro příjem doporučených zásilek

Provozní laboratoř spojů Žilina

AUTOMAT č. 1

 

ŽILINA 1

První z vytvořených automatů byl dne 18. 6. 1981 uveden do zkušebního provozu na poště ŽILINA 1. Počáteční pořadové číslo bylo 10 001. Provoz byl ukončen v 1. fázi dne 23. 11. 1981. Automat č. 1 (A 1)byl rekonstruován a 2. fázi provozu vykonával v období 1. 12. 1981 až 31. 1. 1982. Celkem bylo podáno 464 zásilek.

Otisk s datem 20. 8. 1981

Doporučená zásilka č. 10106.

Podací lístek z tiskárny v Povážské Bystrici pro odesilatele. Druhá část podacího lístku (opis) zůstal v automatu pro potřeby pošty.

žilina 001   

Otisk s datem 9. 12. 1981

Doporučená zásilka č. 10436.

Podací lístek z tiskárny v Žilině.

žilina 002

Komplerní sada dokladů s otisky z období zkušebního prvozu A1:

- neodeslaná celistvost s otiskem č. 10134 ze dne 26. 8. 1981,

- prvopis podacího lístku k této zásilce,

- rubová část opisu podacího lístku s kontrolním otiskem s částmi otisku v opačném gardu pro potřeby pošty.

žilina 003

CHYBOTISK

Během proovzu došlo několikrát k závadám a vytvořily se chybotisky při podání či přijetí zásilky automatem.

Příklad rozdílných čísel doporučené zásilky že dne 9. 12. 1981:

- číslo 10438 na zásilce,

- číslo 10437 na podacím lístku. 

žilina 004

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (162 - 3) - BRNĚNSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY

Rok 1964

Veletrh se konal ve dnech 6. - 20. IX. 1964

Otisk s datem 25. 1. 1964

Otisk je černý,  pořízený z originálu  červeného otisku xeroxem. 

 

Rok 1965

Veletrh se konal ve dnech 12. - 26. IX. 1965

Otisk s datem 20. 10. 1964

 

Stejný stroj Francotyp, stejný otisk FR 8 - 0 - 4m - 2km, měnilo se  jen datum konání. Otisky vyplácely před i po veletrhu z důvodů nikoliv příležitostných, ale propagačních. existuje předpoklad, že korespondenci vyplácely i otisky bez dat, jen s pouhým textem.

 

vel 001

 

Léta 1966 a 1967. Lituji, otisky těchto let nemám k dispozici. Otisky byly pravděpodobně používány dva - jednak bez data, jednak s konkrétními daty obou veletrhů. Předpokládám, že daný stereotyp byl zachován.

 

Rok 1968

Nastaly změny: výplatní stroj Francotyp jiný (poznatelný dle všech rozdílných číslic - nyní všechny číslice výlatního razítka stejné bez haléřového odlišení  - a výplatního znaménka - místo čs. hvězdičky nyní kosočtverec, číslice data nižší).

Došlo ke změně označení uživatele, a nejen v datu. V označení se objevila velká "desítka", datum zaměnilo číslice měsíců za arabské, změnilo se pořadí názvů v jazykových mutacích - místo ruština je nyní na prvním místě francouzština.

 

Příležitostný a propagační otisk s datem 6. 6. 1968 (horná otisk níže) .

Mimo stanovený časový záběr (s datem) se používal i otisk bez data konání (viz dolní otisk). Jednalo se o původní zachovaný štoček, který byl zasazován podle potřeby (zde je pořadí jazykových mutací stejné jako před tím - první v pořadí ruština). Starý štoček označení použit i v jiném stroji Francotyp.  Datum otisku tohoto všeobecného  otisku  be zdata konání je 22. 12. 1968.

 

vel 002

 

 

 

Číst dál...

BOHATOST A PESTROST CELISTVOSTÍ

v současné době pracuji na databázi otisků výplatních strojů československých pošt z let 1946 - 1992. řeklo by se, co je na nich zajímavého? Vždyť jsou nudné a  monotónní . Stále se opakují. Hlubší poznání tyto názory vyvrací. Dnes mne udivila jejich pestrost a bohatost. Například s přbližme dvaě skutečnosti.

Zaprvé - na jakých nosičích se vyskytují? Zadruhé - kde se otisky čs. pošt objevují? Množství celistvostí a různorodost otisků  by vydalo na slušný  exponát zachycují a dokumentující poštovní historii a současnost. 

Takže nahlédněme do světa celistvostí s výplatními otisky čs. pošt:

1/ Výplatní otisk znehodnocuje poštovní známky nulovou hodnotou a narazuje denní razítka. Proti předpisům Poštovního rádu. Výplatní otisky mají nulovou hodnotu.

celi 001

 

2/ Výplatní otisk doplňuje výplatní hodnotu zaslané zásilky na správnou hodnotu (a zároveň může, ale nemusí znehodnotit poštovní známku).

 

celi 002

3/ Vyskytuje se na celistvosti nadbytečně (omylem). Případně z neznámých důvodů. Vyskytují se celistvosti vyplacené výplatním otiskem a jejich výplatní razítko je ještě jednou přelepeno poštovní známkou (zbytečně).

celi 003

 

4/ Výplatní otisky nahrazují denní a strojová razítka na poštovně úvěrovaných (paušálních) zásilkách. Výplatní hodnota je nulová. Někdy se objevují dublovaná vyplácení zásilky - najednou s hodnotou v rámci zaplaceného paušálu 

a současně zbytečně s hodnotou vyplacenou výplatnímn strojem.

Zde celistvost poštovně úvěrovaná a doplněná nulovým výplatním otiskem.

 

celi 004

 

5/ Nulové výplatní otisky v majetku pošty propůjčené zadavatelům označení k propagaci (poštou neprošlé i prošlé). K této kategorii lze přiřadit i zkušební otisky před spuštěním stroje pořízené mechaniky apod.

 

 celi 005

 

6/ Výplatní otisky s nulovou hodnotou  na oznamovacím lístku/sdělení  dohlédací pošty Poštovnímu muzeu v Praze o nových otiscích či o provedených změnách. takovýchto otisků je pomálu, nařízení se nedodržuje. Těchto lístků je velmi málo, pošty Poštovní muzeum prakticky neinformují, povinnost dodržují nedůsledně komerční subjekty prostřednictvím dohlédacích pošt. 

Pro ilustraci nahrazuji sdělení dohlédací pošty sdělením pošty Gottwaldov 2 o provedení změn v denním razítku komerčního subjektu fy. Baťa n.p. (nově Svit n.p.) po provedení změn v souvislosti s přejmenováním Zlína na Gottwaldov. Zde se jedná o komerční otisk zatím bez označení oprávněného uživatele. Celistvost je denná z mnoha důvodů, nejen poštovně historických, ale všeobecně ihistorických. Takže pozor toto není poštovní otisk, ale komerční připravený na zasazení štočku podle nových úprav a pravidel.  

 

celi 006

 

Na závěr celistvosti, kde je otisk výplatního stroje hlavním výplatním znaky při dopravě poštovních zásilek - řádně s hodnotou v pravém horním rohu zásilky.

Výplatní otisky pošt se vyskytují nejčastěji v jednom provedení (vyskytují se i dva, tři výplatní otisky) na dvou hlavních nosičích - poštovní poukázce a na listovní zásilce.

 

celi 007

 

Mohou nastat i další případy, při kterých se výplatní otisk vytiskne buď s  hodnotou či bez hodnoty. Stává se tak při interních úkonech (např. doplnění kmenového listu výplatního stroje, různé žádosti, opravy apod.). 

Tím jsou poštovní provoz a jeho celistvosti bohatší,, pestřejší a atraktivnější pro sběratele.  Přehled se tak rozšíří ...

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (162 - 2) - BRNĚNSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY

Brněnské veletrhy a výstavy

Období let 1962 a 1963

V tomto období používal sledovaný uživatel výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky Fr 8 - 0 - 4m - 1km. Otisk měl tři podoby - viz reprodukce pod textem v sestavě.

1/ Otisk s datem 29. 4. 1962 - příležitostný a propagační otisk propagující veletrh konaný ve dnech 9. - 23. IX. 1962, otisk použit nejen během veletrhu, ale i před a po něm. V ostatních obdobích byl odstraněno datum a otisk byl používán  jen s textem (toto použití zatím není dokumentováno daty),

2/ Otisk s datem 12. 9. 1963 - příležitostný a propagační otisk propagující veletrh konaný ve dnech 8. - 22. IX. 1963, otisk použit i před a po tomto datu. Tento otisk, ovšem bez data konání byl používán v období před tímto propagačním a příležitostným otiskem - viz 3/,

Otisk pořízen během skutečné doby konání veletrhu 4. den po otevření jeho bran.

3/ Otisk s datem 8. 11. 1963 - komerční otisk bez data konání veletrhu určený k vyplácení běžné korespondence bez propagačního a příležitostného efektu. 

Nátisk na komerční obálce již koresponduje s názvem subjektu uvedeným ve výplatním otisku. 

 

BVV 2 001

 

 

Číst dál...

ZASTAVENÍ (15 - 2) SAMOOBSLUŽNÉ ZAŘÍZENÍ PLS ŘS PRO PŘÍJEM DOPORUČENÝCH ZÁSILEK NA ČS. POŠTÁCH

Předtím, než si přiblížíme výplatní otisky ze samoobslužných zařízení na čs. poštách, je třeba se zastavit u podacích lístků. Byly jiné,  než jsme byli zvyklí při podání klasických doporučených zásilek. Existují dva typy, papír je nažloutlý, u druhého typu více.

1. typ - žilinský tisk

podaci 001

Podací lístky tištěné v Žilině

Líc (prvopis) a rub (opis) podacího lístku pro provoz samoobslužného zařízení - TZP-Ž, 5873-80, tisk z roku 1980

_____

2. typ povážskobytsrický

 

podaci 002

 

Týž podací lístek - líc (prvopis) je fotokopí, proto je bílý, rub (opis) je již nažloutlý. ZSNP PB 439141 - 80. Tisk v roce 1980.

Ruční poznámka poštovní manipulantky: "Vypisuje se tento lístok" (rub).

 

Závěrečné dva zkušební  otisky z Automatu č. 1 (Žilina 1) po skončení jeho provozu před demontáží.

Otisk je pořízen 1. 2. 1982 - viz dolní podací lístek s otiskem (provoz ukončen 31. 1. 1982 pořadovým číslem 10463). Datum otisku na obálce byl omylem nastaven na 1. 1. 1982. Čísla zásilek 10464 a 10465 na podacích lístcích mají povahu lístků zkušebně - evidenčních.

 

podaci 003

K lístkům z poštovního provozu se dostanu při popisu celistvostí v dalších pokračováních.

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (162 - 1) - BRNĚNSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY

V minulém díle "Několika pohledů" jsem se věnovai výplatním otiskům předskokana  Brněnských veletrhů a výstav, který se nazýval Brněnské vzorkové veletrhy . Otisky tohoto subjektu stačily vyplatit korespondenci dvou jeho akcí v roce 1959 a 1960, a  navíc k tomu další korespondenci v mezidobí.

Nyní přicházím k subjektu. který se může pyšnit největším počtem druhů otisků dvou soustav - FRANCOTYP a POSTALIA, největšímu počtu příležitostných otisků, několika strojů a několik desítek otisků - snad nejvíce u nás v tomto období a možná že i od začátku vyplácení korespondence výplatními otisky. K subjektu, který se nově nazývá Brněnské veletrhy a výstavy Brno.  Zatím jsem napočítal existenci 10 výplatních otisků Francotyp a 17 otisků Postalia. Možná, že jich bude i více. uvidíme. Takže začínáme a delší dobu se budu věnovat těmto otiskům.

 

Výplatní otisky strojů Francotyp

Dohlédací pošta byla pošta BRNO 2, později přejmenovaná na 602 00 BRNO 2.

Otisk sběratelsky  Francotyp Bafra - FR 8 - 0 - 4m s výplatním znaménkem ve tvaru klasické hvězdičky s rozšířenými hroty (československý prvorepublikový vzor).

Rok 1961 - první veletrh se konal pod novým názvem (nenechte se mýlit nátiskem na obálce, kde se objevují ještě Brněnské vzorkové veletrhy - až do vyčerpání zásob... brzo zmizí. .).

Otisky s daty 20. 1. 1961 a 21. 8. 1961 byly otisky příležitostnými a propagačními.Lákaly na brněnský veletrh na dny 10. 24. IX. 1961. Tyto otisky se používaly i pro korespondenci před a po této akci, tedy nejen během konání Brněnského veletrhu. Byl to otisk s jakýmsi uznaným delším použitím. Tedy nejen příležitostný zprovoznění jen k příslušné akci, ale i propagační.

 

BVV 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS