HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pátek, 03 září 2021

OBDOBÍ ŠVÝCARSKÝCH OVÁLNÝCH VÝPLATNÍCH OTISKŮ

Koncem 19. a začátkem 20. století došlo ve světě k velkému obratu. Díky průmyslové revoluci a rozvoji společnosti v oblasti průmyslu a obchodu se masivně roztrostla služební a obchodní korspondence. Došlo i k rozmachu osobní korespondence díky rozsáhlé komunikaci mezi lidmi. Narostlo množství zasílaných dopisů, dopicnic, pohledů. Poštovní systém nebyl na tuto náhlou změnu připraven. Použití poštovních známek a dopisnic tomuto vývoji nestačilo. Bylo nutno rychle vymyslet způsob, jak se s tímto vývojem poradit. 

 

V různých částech světa, zejména v těch vyspělých se vytvářely ostrůvky snah využít dosavadní techniky a zavést vynálezy, které by zásilky a zaplacené poplatky registrovaly a současně je vyplácely srozumitelným znakem. První vynález, který vyhovoval těmto kritériím byl vynález hraběte Detalmy Di Brazzy Savorgnana z Brazzy , který vynalezl a nechal vyrobit  podle něj několik automatů - výplatních strojů -,  americká poštovní správa je rozmístila na různých místech v New Yorku. Brzy se připojili po celém světě  i další vynálezci s podobnými strojky či stroji, které byly umístěny v blízkosti pošt, buď před nimi anebo uvnitř pošt. V řadě případů měly podobu automatů tak, jak je známe z dneška.  Kapitolu o tomto živelném a pokusném snažení jsem uveřejnil v své knize "Frankotypisté" v úvodu jako bonus pro čtenáře.

Zmínil jsem, že se jednalo o živelný nikým neřízený vývoj. Řešily jej maximálně národní poštovní správy v zemích zrodu těchto prospěšných vynálezů. Poprvé se celosvětově k tomuto vynálezu a jeho používání vyslovil Kongres UPU v roce 1920 v Madridu a o čtyři roky později Kongres UPU ve Stockholmu. Další Kongres UPU v Londýně a Kongres následné  už jen schválený způsob vyplácení upřesňovaly.

Byly stanoveny zásady, ale postup a konkrétní vzhled se nechaly na jednotlivých poštovních správách. Postupně se tento vynález zaváděl v různých státech. Došlo na přání jednoho z prvních vynálezců, který jej popsal teoreticky, ale prakticky nerealizoval. Byl jím  Carl Busch (též uváděn jako Carl Bushe) v roce 1884. Ten si přál vytvořit systém v podobě stroje s těmito vlastnostmi:

"Vytvořit  novou metodou a přístrojem  vytištěné fiskální razítko , které by registrovalo zaplacený poplatek a razítko se mohlo nalepit na zásilku".

Carl Busch skutečně vytvořit pákový stolní přístroj, který orážel zásilky razítkem ve tvaru známky s nápisem "AFF POSTE", hodnotou a dalšími údaji včetně jeho jména. 

 

Jedním z prvních států, které schválily pro svůj poštovní provoz bylo Švýcarsko. V této zemí vzala pevně do ruky vlastnosti přístroje a jeho podobu poštovní správa. Země byla stabilní hospodářsky i finančně (nehrozila hyperinflace jako v dalkších oklních státech, např. Německu) , takže stanovila uvést do systému na otisk pevnou hodnotu. Vytvořil se první stupeň výplatního otisku - otisky s fixní hodnotou. Dalšími požadavky kromě fixní hodnoty a uvedení zkratky měny byl název HELVETIA a (licenční) číslo stroje. Tvar byl oválný. Na tomto místě rád uvádím, že tyto výplatní otisky - produkty výplatních strojů - vyplácely zde zásilky ještě po skončení II. světové války v letech čtyřicátých. Maximální počet těchto otisků na jedné zásilce byl v jednom anebo nejvýše  ve dvou provedeních.

První výplatní otisk se objevil na zásilkách v roce 1923. Ochrannou ruku nad otisky měla poštovní správa, která určila autora otisku (Karl Bickel, Walenstadtberg) a  přísně kontrolovala výrobce. Při zavádění tohoto systému spolupracovala s UPU, dokonce existuje dvoustranný dokument mezi poštovní správou (Postverwaltung) a Kanceláří UPU o koordinovaném postupu. Dodávám, že Karl Bickel ve stejném čase vytvořil první sérii leteckých známek Švýcarska. K výrobě strojů bylo vybráno několik firem. Je zajímavé, že poštovní správa dohlédla, aby se jejich výtvory lišily jen minimálně. Kdyby nebylo licenčních čísel, tak bychom dnes vemi těžko rozeznávali různé druhy výplatních otisků.

Na výrobě strojů a otisků se podílely především domácí firmy: FRAMA, FRANCO,  FRANCOPOST, HASLER a SAFAG. Švýcarská správa přijala i otisky vyráběné v zahraničí - např. UNIVERSAL.

Výplatní otisky se aplikovaly stroji pořímo na zásilky, ale i na nálepky s lepem, nak terých byly natištěny názvy a jiné znaky odesilatelů. Druhá možnost se týkala otisků používaných v prvních letech použití těchto oválů.

Postupně se vytvořilo několik sběratelských kategorií těchto otisků. Kategorie odlišují různé druhy oválů, otisky jen pro poštovní úřady, otisky tisknoucí doplatné,, otisky určené pro celiny, , otisky z pouličních automatů, otisky použité jen pro vládní korespondenci.

Geneze vzhledu je též zajímavá:

- jen otisk v podobě výplatního razítka (doplněné při podání denním razítkem pošty anebo strojovým razítkem),

- otisk s připojeným denním razítkem ve stroji,

- otisk s reklamním označením uživatele,

- otisk složený ze tří částí: reklamní označení - denní razítko - výplatní razítko ve tvaru oválu.

V dalších letech se k oválu připojily i další tvary (obdélníky), ale to už je jiná historie.

Rok 1929 přinesl novinku v klasickém tvaru výplatního otisku s mnohonásobnou hodnotou ve výplatním razítku a  ukončil tento způsob vyplácení, který však pokračoval několik dalších let. Švýcarsko se poučilo a přikročilo k výplatním strojům s mnohonásobnou výpllatní hodnotou po vzoru Německa, a dalších zemí. S touto inovací přišla  ve Švýcarsku firma Hasler.

 

Dále uvádím reklamní kresby výplatních strojů  na inzerátech od firem FRANCO, HASLER,UNIVERSAL. Pod nimi příklady celistvostí s těmito otisky.Tato zajímavost si zaslouží tuto prezentaci.

 

CH 001

 

CH 002     CH 003

 

CH 004      CH 005

 

CH 006     CH 007

 

CH 008     CH 009

 

Dodatkem ještě uvádím tabulku sloužící k rozpoznání soustav podle čísel strojů (licencí).

 

První fáze udělení číslic:

FRANCO         101 - 200

HASLER          201 - 800

UNIVERSAL     801 - 1000

HASLER          1001 - 2000

UNIVERSAL     2001 - 3000

SAFAG            3001 - 4000

HASLER          4001 - ......   (obdélník)

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (105) - TOSTA AŠ

I s dalším pohledem do otisků 4. republiky československé zůstaneme v Aši. Zaměřím se na další známou ašskou textilku TOSTA N.P., která vznikla rozhodnutím integrovat textilní závody a provozy na Ašsku v několik málo hospodářských  celků. Předchůdcem Tosty byly Továrny stávkového zboží, z kterých vznikla jednak zkratka pozdějšího názvu, jednak n.p. TOSTA (1953). Vznikl nový subjekt zabývající se textilním pletařstvím. Hlavními součástmi byly provozy v Aši, Házlové a Libé. Národní podnik po roce 1992 zkomíral a po několika pokusech revitalizace v roce 1997 fakticky zanikl.

K vyplácení zásilek používal tento uživatel výplatní stroj Francotyp a později Postalia.

13. 4. 1959 (otisk též vyplácel dle mé sbírky 29. 10. 1952).

FR 8 h - 4m - 2Km

Francotyp

průměr denního razítka 24 mm

tosta 003

01. 2. 1967 (- 26. 11.1973-)

Francotyp

změna výplatního stroje s otiskem FR 8 - 0 - 4m (též změna výplatního razítka, označení uživatele), vytvořeno logo, změna denního razítka, průměr denního razítka 23mm,

zajímavost: zásilku Klubu filatelstů Aš byla vyplacena výplatním strojem Tosty

 

tosta 002

Stejný stroj  Francotyp - FR 8 - 0 - 4m

-12/1975 - 03/1976 -

zanesení PSČ do denního razítka a označení

 

tosta 005

 

Postalia

změna označení (pravního statutu - nyní státní podnik)

- 11/1989 - 06/1991 -

 

tosta 006

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

VZPOMÍNKY NA LONG BEACH (L. A.)

LONG BEACH

Město v USA ve státě Klaifornie nacházející se v metropolitní oblasti Los Angeles. Vzdáleno 30km od centra L. A. Jeden z velkých přístavů v Kalifornii, univerzita a turistická zajímavost - Aquarium of the Pacific.

 

LA 003     LA 004     LA 005     LA 002     LA 001     LA 006     LA 007     LA 010     LA 011     LA 012     LA 009     LA 008

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS