HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - úterý, 29 červen 2021

NĚKOLIK POHLEDŮ (91) - OBAL

Dnes se podíváme do Nového Mesta nad Váhom na Slovensku, kde ve sledovaném obodbí existoval národní podnik )později oborový podnik) OBAL vyrábějící plechové obaly pro chemický a potravinářský průmysl. Mezi výrobní sortiment patřily plechovky (obaly) pro konzervárenství, potravinářství, ale i obaly pro karlovarské obplatky, sýry, cukrovinky. Podnik uspěl i v zahraničí (do Pakistíá u dodával obaly na čistící krémy). Tradice v tomto městě byla založena již v roce 1936. Do současných provozů byla firma přestěhována v roce 1945. V současnosti podnik již neexistuje, majitelem je akciová společnost Silgan Metal Packaging.

Historie vyplácení listovních zásilek je až neuvěřitelná. Podnik používal k vyplácení v dlouhém období jeden výplatní stroj, u něhož došlo ke změnám vzhledu otisku jen výjimeně.Kdyby nebylo změny právní podstaty subjektu či tlak na zařazení loga z obchodních a reklamních důvodů (cesta od národního podniku přes oborový podnik s nadřízenou organizací v Praze až k národnímu podniku), dočkali bychom se rarity - jeden stroj, jeden otisk několik desítek let beze změn. Přece jen k několika změnám došlo, ale konzistentnost stroje a otisku udivuje.

Další specialitou je, že se jednokruhové denní razítko (změna nařízena poštovní správou v roce 1946!) zachovalo ještě v roce 1982 (dle sbírkových podkladů) a možná ještě později. Tento stroj nebyl výjimkou, vesbírkách mám otisky jinýc uživatelů, kde jednokruhové denní razítko vydrželo ještě v roce 1988 (a možná i později).

PSČ a jeho zařazení do denního razítka a do označení uživatele se tomuto otisku též velkým obloukem vyhl.

Změn se dočkalo datum v denním razítku, existuje několik variant.

 

- 21. 1. 1958 -

FR 8h - 4m - 1k

 obal 001

 

 

- 27. 3. 1969 - 3. 4. 1969 -

FR 8h - 4m - 1k

změna označení uživatele

obal 007

 

- 20. 11. 1970 - 21. 9. 1982 -

FR 8h - 4m

obal 008

NOVÉ MESTO NAD VÁHOM

FTP 8h - 4m - 1k

barevná mutace v černé (razítkovací) barvě (R)

datum - 23. 5. 1987 -

V roce 1987 vznikl nedostatek předepsané živě červené barvy. Podatelna použila razítkovací barvu v černém odstínu, kterí nemá ovšem kvalitní vlastnosti jako originální červená barva (rozpíjivost, nestabiita)

 

obal . černá mutace

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (65 - 3)

Zajímavou pozoruhodností národního parku Acadia ve státě Maine jsou kamenné mosty, které v letech 1914 až 1940 nachal v části Acadie nazývané Mount Desert Island zbudovat  John D. Rockefeller Jr. Kamenné mosty jsou součátí kočárových cest určených pro koňské vozy, pěší turisty, turisty na kolech s vyloučením automobilů. Je jich celkem 17, o 16 se zasloužil zmíněný slavný filantrop.Jeho podmínkou bylo vyloučení automobilů na těchto cestách. Zároveň vyžadoval, aby mosty splývaly s přírodou a vytěžená zemina a rostliny byly zbovu zasazeny podél cest, potoků, rybníků a jezer.  Na stavbu kamenných mostů byla použita žula z lomu Hall. Mosty vedou přes silnice, vodopády, útesové srázy, potoky. V angličtině se nazývají Carriage Roads. Tyto cesty měří celkem 80 km, z nichž 60 km je přímo v Acadii. Na tyto cesty navazují turistické stezky, které měří 200 km. Nejznámnějším mostem je Bubble Pond Bridge u rybníka Bubble.

Rád bych se zmínil o původu slova Acadia.Park se původně jmenoval Sieur de Monts National Monument, oficiálně vznikl v roce 1916 a posvětil jej prezident Woodrow Wilson. V roce 1919 mdostal jméno Lafayette National Park. Byl to největší park v USA na východ od řeky Mississippi. Nakonec se park pojmenoval jako ACADIA. Od slova Arcadia - část Řecka. Tato oblast připomněla řeckou Arcadii objeviteli Giovannimu Verrazanovi v roce 1524 (po tomto objeviteli je pojmenován jeden z důležitých mostů v NYC).

 

kamen 003     kamen 004     kamen 005     kamen 001     kamen 002     kamen 006

 

 

Číst dál...

DR. KAREL ŽATECKÝ O VÝPLATNÍCH STROJÍCH

 

V 60. letech vydal NADAS učebnici pro studenty středních škol s poštovním zaměřením. Autorem byl dr. Karel Žatecký. V kapitole o výplatních otiscích shrnul ty nejdůležitějí zásady funkce a provozu výplatních strojů so hledem na praxi. I tento pohled je užitečný pro sběratele výplatních otisků.

 

 

 

 

Výplatní stroje

 

Nejběžnějším způsobem zapravování poštovních poplatků je používání poštovních známek. Ovšem potřebám velkých použivatelů poštovních služeb tento způsob uhrazování poštovních poplatků nevyhovuje. Porto se používá jiných způsobů, které vyplácení poštovních zásilek urychlují. Jedním z nich je používání výplatních strojů, které se povoluje socialistickým organizacím. Podstata používání výplatních strojů spočívá v tom, že se poštovní poplatky zapravují otisky jejich razítek.

Výplatní stroje jsou dvojího druhu: výplatní stroje zařízené na vkládání výplatního proužku a výplatní stroje zařízené na nastavení počitadla.

Výplatní stroj si musí pořídit zájemce na svůj náklad u oprávněného podniku (Kancelářské stroje n. p. V Praze nebo v Bratislavě). V činnost jej uvádí zástupce tohoto podniku za přítomnosti pracovníka dohlédací pošty, který uzavře pojistný zámek stroje, opatří jej úřední plombou a klíč si převezme do vlastnictví pošty. Kancelářské stroje opatří ke stroji štoček denního razítka, k němuž vlastnické právo přechází na poštu. Oprávněný uživatel nesmí výplatní stroj půjčovat ani pronajímat. Prodat jej smí jen oprávněnému podniku.

Poznámka: Výplatní otisk se skládá z rámečku, v němž je nápis Československo a výplatní hodnota v arabských číslicích, z otisk u denního razítka podávací pošty a označení oprávněného uživatele (použivatele) výplatního stroje. Na zásilku )průvodku, poukázku) musí být otištěn předepsanou červenou barvou.

Použivatel výplatního stroje zapraví hodnotu výplatních otisků pošty tak, že si u dohlédací pošty zakoupí výplatní proužek, pak vsune do stroje (jinak by výplatní stroj nemohl být uveden v chod). Pošta může prodat i několik proužků do zásoby za podmínky, že jich bude použito v pořadí čísel, jež jsou na nich vytištěna. Další proužky prodá pošta použivateli, odevzdá-li proužky použité. Jako doklad o jejich přijetí dá pošta použivateli číslo stroje, které odstřihla z odevzdaného použitého proužku. Proužek je upotřeben a je ho třeba vyměnit, jakmile stroj orazí výplatné v hodnotě celého výplatního proužku. Při výměně použitého proužku na jeho rubu stroj vytiskne výši spotřebované částky, stav počitadla a pořadové číslo proužku.

Výplatní proužky jsou v hodnotách 2000, 5000 a 100000 Kčs.

U výplatních strojů, které nejsou zařízeny na vkládání výplatních proužků, předloží použivatel hlavici výplatního stroje dohlédací poště, která mu nastaví počitadlo na požadovanou částku výplatného (1000 až 15000 Kčs nebo 10000 až 150000 Kč). Částka výplatného musí být zaplacena ihned při nastavení hodnoty.

Výplatními stroji (výplatními otisky) lze zapravovat veškeré poštovní a telegrafní poplatky, které je jinak možno účtovat výplatními známkami. Jsou to zejména poplatky za listovní zásilky, za balíčky vnitřního styku, za balíky a cenná psaní, za telegramy, poštovní a telegrafické poukázky vnitřního styku, za náhradní podací stvrzenku a za zvláštní podací potvrzení, za žádosti o vrácení zásilky nebo o změnu adresy apod.

Není dovoleno otiskovat výplatním otiskem bez výplatní hodnoty zásilky dopravované nevyplaceně nebo vlastními posly. Jsou – li podávány objemné zásilky, je vhodné jejich obálky orážet před naplněním, obálky cenných psaní před zapečetěním. Barevných obálek, na kterých nejsou výplatní otisky dosti zřetelné, se nesmí používat. Na listovní zásilky s balíčky vnitřního styku je možno lepit lístky s příjemcovou adresou a s výplatním a denním razítkem.

Na každé zásilce má být zpravidla otištěn je jeden otisk. Zásilky oražené výplatním strojem se musí podávat zásadně u přepážky pošty. U sousedních pošt mohou být podávány jen se svolením okresní správy spojů. Zcela výjimečně je možno zásilky vkládat do poštovních schránek, jsou-li pro to důvody. V tom případě se musí zásilky vázat ve svazek, opatřený červenou páskou nebo zabalit do červeného papíru a označit poznámkou „výplatní otisky, ihned otevřít“.

Výplatních strojů používají také některé větší pošty k zúčtování poplatků vybraných při podání listovních zásilek – obyčejných i doporučených), balíčků vnitřního styku a balíků.

Povolení používat výplatního stroje může pošta kdykoliv a bez odškodnění odvolat a použivatelé výplatních strojů se mohou kdykoliv vzdát.

Přetištěno z knihy Poštovní provoz autora dr. Karel Žatecký

Vydal NADAS Praha 1969

Nakladatel a zadavatel Ministertvo pošt a telekomunikací ČSSR

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS