HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pátek, 25 červen 2021

DOZRÁL ČAS (5)

Dozrál čas (5)

Otisk Protektorátu Čechy a Morava jsou jedněmi z nejzajímavějších otisků téměř stoleté historie otisků z území Československa. Posihují relativně krátké období. Statut Protektorátu ĆM byl podepsán v Praze dne 16. 3. 1939, to byl začátek tohoto období. Protektorát skončil dne 8. 5. 1945 kapitulací Německa, to byl konec tohoto období. Celkem šest let a necelé dva měsíce. Během tohoto období se událo hodně skutečností, které se zapsaly do historie výplatních strojů a výplatních otisků, které vyplácely poštovní zásilky. Událostí a změn bylo nadmíru hodně, některé případy vzhledu otisku trvaly je v řádu dnů, týdnů  a měsíců.

Nejprve obecný pohled. Čerpám z druhého Katalogu dr. Miroslava Boušky Protektorát Čechy a Morva 1939 - 1945 (I. díl Mimoprařští uživateleé, Praha 1977, kapitola 6/ "Obecné zásady hodnocení celistvostí s výplatními otisky") str.10 a 11.

OBECNĚ

Zásada 1. Celistvosti, adresní strana, výstřižky

Dr. M. Bouška v prvé řadě zdůraznil  "zásadu celistvostí". Napsal: "....vycházíme z předpokladu, že sběratelsky plnohodnotné jsou pouze celistvosti". Výstřižky mají pouze dokumentační hodnotu, a pokud bychom přece jen měli hodnotu vyčíslit, tedy zhruba jednou desetinou ceny celistvosti. V hiearchii hodnot si o něco lépe stojí adresní strana obálky, lkterá, pokdu má potřebné náležitosti, odpovídající druhu zásilky, může být hdonocena do jedné třetiny".

 

Zásada 2. Četnost výskytu

Toto je velmi důležitý ukazatel.  Jak ji definovat: Četnost je počet celistvostí s otisky, která je dána délkou používání, množstvím denní korespondence, typem adresáta a ostatními podmínkami ovlivňujícími možnost jejich zachování (např. doba války, kdy se omezuje korespondence na minimum, cenzurní kontroly, opatrnost při psaní dopisů a pohlednic a oprávněné obavy z postihů apod.).

Při stanovení četnosti výskytu lze vycházet ze dvou hlavním skutečností. jednak ze sběratelské zkušenosti. Svěratek ví, které otisky se dají sehnat a které jsou obtížné k sehnání. Druhý pomocný ukazatel jsou  čísla počitadla. Na nich ze vysledovat, počte oražených cleistvostí, i když ne vždy počitadlo je přesným ukazatelem. Může býz i zavádějícím či zkreslujícím. Na to je potřeba dát pozor. Může nám být však i nápomocné.

Protektorát byl součástí 3. říše (byl pod její ochranou).  Řada celistvostí se dostala do říšského poštovního provozu a tam i zůstala. Může se stát, že tyto celistvosti zůstaly v sbírkách německých sběratelů a nejsou dodnes objeveny nebo široce známé.

 

Zásada 3. Historicky a poštovně historické  cenné znaky

Mezi takové znaky poatří jednak všeobecně cenné znaky obecné historie (jak ojsou například názvy firem,  adresy a jejich změn, domicily firem, potisky obálek atd.) a dále poštovně historické znaky jako poštovní razítka, nálepky, úřední ruční poznámky, cenzurní značky, razítka a poznámky.  Zajímavá jsou i označení oprávněných uživatelů, zejména jejich vývoj v čase.

 

Zásada 4. Kvalita a úplnost otisku

Otisk je pro sběratele výplatních otisků to nejdůležitější, váha hodnocení se sizstředí na otisky z těchto důvodů. Nekvalitně otištěné, velmi slabé, rozmazané otisk orzhodně nejsou ozdobou sbírky. V exponáty by pak nemají své místo vůbec.

Je pochopitelné, že je třeba vzít v úvahu podmínky, ve kterých se společnost v daném časovém úseku a na daném území nacházela. Vždyť bylo válečné hospodářství, ketrému se podřizovalo prakticky vše. Byl nedostatek papíru, chyběly barvy do výplatních tsrojů, obtížně se získávaly součástky a náhradní díly do výplatních strojů.  Rozhodovaly objektivní okolnosti.

Oceněné otisku zvyšují doporučné poplatky, spěšnostní poplatky, různé méně obvyklé tarify, přídavná razítka, příchozí razítka, smíšené frankatury (otisk - známka) atd.

 

SPECIFICKY

Velmi rozhodný byl rok 1939, kdy poštovní správa (ministerstvo dopravy) pod tlakem okolností několikrát nařídila změnu či úpravu jednotlivých částí otisku v rámc germanizačních zákonů. Jednotlivé vzor existovaly velmi krátkou dobu, a to značně zvýšilo jejich hodnotu. (v řádu měsice či několika měsíců).  Autor pše doslova: " ....jejich dochování (rozuměj varianty s výplatními razítky či denními razítky) je ve srovnání s pozdějími úplně poněmčenými a definitivními protektorátními výplatními otisky méně časté, z čehož vyplývá i jejich větší sbratelská hodnota."

K roku 1939 se připojil i rok 1941, kdy v poštovním provozu u výplatních otisků došlo je dvěma výjimečným událostem. Jednak rok 1941 přinesl úředně cshválenou modoru barvu výplatních otisků u tsrojůl uživatelů, kteří si požádali o zvláštní sazby na přepravu novin a časopisů (ale i sbírek zákonů apod.). Ve 40. letech se prosadilo i poněmčení denního razítka vemstěech s převažující mněmeckým živle,m (Olomouc., Brno, Jihlava, Vyškov). Došlo k odpilování českých názvů poštovních úřadů ve denních razítkách.  Ttyo otisk mají nárok být hodnoceny výše.

V roce 1939 se vyskytlo několik ojedinělých případů, kdy se se zpožděním projevil vliv 2. republiky, kdy byl prosazen (nikoliv schválen)  zákon o autonomiích a změně názvu státu na ČESKO - SLOVENSKO. Druhá republika však existovala velmi krátce, a tak tento pomlčkový název se dostal do stroje jen za dobu trvání 2. republiky jednou.  Další případynových výplatních razítek dorazily od výrobce vyryté až v červenci a sronu, kdy už 2. republika a název s pomlčkouz již neexistoval. Zachovaly se zkušební otisky neprošlé poštou a několik málo otisků poštou prošlých (Korklewi, Škoda).  Těchto případů není mnoho, a to se projevuje v jejich hodnoceních.

 

VZORY otisků

Vzor československý, tzv. "pohrobci" či předběžné protektorátní výplatní otisky. Vyskytly se za Protektorátu a staly se ceněnou zajímavostí. Ttyo otisky existovaly právně od 16. 3. 1939 (vznik Protektorátu) až do 19. 9. 1939, kdy poštovní správa rozhodla o odstranění názvu ĆESKOSLOVENSKO ve výplatním razítku a nahradila jej dvojjazyčným BÖHMEN UND MÄHREN/ČECHY A MORAVA.

Vzor neúplně poněmčený, Tyto otisky existovaly s dvojjazyčným výplatním razítkem, denní razítko bylo ještě původní československé. Tento vzro byl oficiálně povolen v době od 19. 9. 1939 do 5. 12. 1939, kdy vyšlo nařízení protektorátní poštovn ísprávyzavíést němekco - české názvy poštovních úřadů do denního razítka.

Vzor úplně poněmčený, definitivní protektorátní vzor. Pněmčena výplatní i denní razítka. Rozhodné datum: 5. 12. 1939 až do 8. 5. 1945.

Je pochopitelné, že existovaly převisy jendotlivých vzorů po příslušném konečném datu, i když dost výjimečně.

Tato hlediska a orzdělení na vzory při ohodnocení otisků hraje též velkou roli. První dny otisků jednotlivých vzorů ještě ocenění vylepšují, i když se často jedná o otisky s nulovou hodnotou. Vznikaly i eseje či zkušební otisky před příslušným prokazatelným dnem 1. otisku. I tento fakt je nutno vzít v úvahu při hodnocení.

Okolnosti si zahrály roli i při změnách ve třetí části potisku - v označení uživatele. Jednak vycházela nařízení, která se týkalaodstranění všeho, co připomínalo bývalé Československo či názvy ulic a náměstí po slavných osobnostech československé státnosti a kultury (Havlíček, Vrchlický atd.).  Slovo "československý" muselo též zmizet z různýc hnázvů instutucí a subjektů.To vše bylo nutno odstranit či přejmenovat. Kladl se důraz na germánské názvy. I tyto případy, zejména v kontextu se srovnáním stavu před a po rozhodnutí se jistě cení poměrně vysoko. Často se hodnotí podle "ceny záliby".

Existovaly i individuální případy, které vycházely z místních rozhodnutí (např. Českobudějovická historie). To mělo vliv i na hodnocení celistvostí s otisky v tomto případě.

Vraťme se k vzorům.

Na začátku května, po vypuknutí Pražského povstání se vyskytl jeden ojedinělý případ otisku znárodněného. Dne 5. 5. 1945 vytvořili pracovníci rozhlasu  (pravděpodobně ve spolupráci s mechaniky fy., B. Jarolímek) otisk, které se stal předběžným českosloveským otiskem 3. republiky. Denní razítko bylo s českým názvem pošty, výplatní razítko s názvem Československo. Uživatelem  stroje byl Český rozhlas (i označení doznalo českého názvu). Takový otisk jistě je hodnocen poměrně vysoko. Zůstalo u nulové hodnoty, situace při bojích o Český rozhlas nedovolovala korespondovat, natož korespondenci regulérně odesílat.

 

Dodávám, že autor Katalogu protektorátních otisků se neodvážil ke stanovevní cenových či bodových záznamů k jednotlivých otisků. Ani v době vydání Katalogu situace nedozrála k cenoým záznamům.

Jak vidno, oceňování výplatních otisků na celistvostech je značně složité a mělo by být výsledkem několika parametrů a nalezením jejich vzájemné váhy.

 

Důležitá poznámka: 

 

Výplatní otisky se objevují jednal na ústřižcích či výstřižcích, které vznikly nůžkami sběratelů - ty mají nižší hodnotu než ceůlistvosti. Zmiňoval jsem o nich ve všech pěti pokračováním tohoto seriálu článků o hodnocení.

NA DRUHÉ STRANĚ EXISTUJÍ  ú t r ž k y    NAPŘ. POŠTOVNÍCH PRŮVODEK. TY SE POVAŽUJÍ ZA REGULÉRNÍ POŠTOVNĚ HISTORICKÉ MATERIÁLY, NA NICHŽ OTISKY MAJÍ STEJNOU HODNOTU JAKO CELISTVOSTI. ODTRŽENÍ SOUVISÍ S ÚŘEDNÍM ÚKONEM (NE Z DŮVODŮ ZASTŘIHÁVÁNÍ, ABY SE NÁM ÚSTŘIŽKY VEŠLY POHODLNĚ DO KRABIC ČI ALB). 

 

Takžew rozlišujeme mezi sběratelskými výstřižky a úředními poštovními útržky (části poštovních dokladů).

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (87) - SEMPRA

Dnešní pohled do světa otisků 4. republiky československé patří otisků národního podniku SEMPRA, který vznikl v 50. letech a navázal na činnost a tradici soukromé firmy Semena Vaněk založené Jindřichem Vaňkem v roce 1899). JIndřich Vaněk byl původně burzovním a komerčním radou. Jeho obchod  v oboru semenářství byl úspěšný v rámci celého Rakouska - Uherska a později i v Československu. Podnikání přečkalo dvě světové války, hospodářskou krizi, ale skončilo znárodnění v roce 1948. Jindřich Vaněk neunesl ztrátu podnikání a majetku a spáchal 15. 3. 1948 sebevraždu. V roce 1957 byl založen národní podnik SEMPRA s činností šlechtění a semenářství, zeleniny, ovoce a okrasných rotlin. Po roce 1989 na podnikání svého pradědy navázala jeho pravnučka a pokračuje v podnikání v tomto oboru, i když za zvláštních okolností.

Galerii výplatních otisků zahajuji dvěma otisky z let před znárodněním, kdy firma Jindřich Vaněk podnikla ještě U Zlaté husy na Václavském náměstí a v Holešovicích v domě Maribor. Výplatní tsroj Francotyp, otisk podtypu FR 8h -3m. Dohlédací pošta PRAHA 14.

 

sempra 001     sempra 002

 

Národní podnik SEMPRA sídlil v Praze 7 na Bubenském návěřží č. 9. v objektu, který nechal postavit Jindřich Vaněk. Prvním výplatním strojem byl opět stroj Francotyp, podtyp FR 8 - 0 - 4m 2km, maléé číslice denního razíátka v období - 5. 1. 1966 - 17. 6. 1970 -  . Dohlédací pošta PRAHA 7.

sempra 003     sempra 005

 

V období 13. 12. 1973 - 23. 3. 1983 - bylo do data denního razítka vloženo vyšší vročení (vyšší číslice roku po vyčerpání původnbího číselníku)

 

sempra 004 

 

V á0. letech dosloužil výplatní stroj Francotyp a byl uživatelem vyměněn za výplatní stroj Postalia. Zároveň změna právního statutu uživatele  (nyní o.r.) a přidání PSČ do označení (podnikové PSČ 170 41 a 170 00 do názvu pošty). Dohlédací pošta 170 00 PRAHA 7.

 

sempra 006

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (64)

Opouštím stát New Hampshirea vjíždím do dalšího americkéh ostátu Maine - nejvýchodnějšího státu v USA, který 39 největším v USA. Stát je pojmenovaný po francouszkém regionu maine, původně byl anglickou provincií, prvním bělošským osadníkem byl Francouz Pierre Dugua. Davátým třetím státem USA se Maine stal v roce 1820. Najíždím na dálnici 95 a jedu po ní na sever. První zastávka byla město Bangor a Památník II. světové válce 1941 - 1945  a a více než účastníkům v počtu 412000 ze států Maine, z nichž 2551 položilo ve válce svůj život. Amerika vyslala do této války celkem 16,000.000 vojáků, 400000 jich zahynulo.   USA vyslaly do této války 16,000.000 mužů, zpět se nevrátilo celkem 400000 vojáků.

 

maine 003     maine 001     maine 004     maine 002     maine 005

 

Říjnová příroda rozehrála scénerii plnou krásných barev a odstínů zeleně a hnědi. Škoda by byka nezastavit chevyho a nezvěčnit tuto hru barev.

 

 

maine 009    maine 008  

 

I stát Maine se může pyšnit krytými mosty. Kryté mosty byly stavěny ze tří důvodů: dřevo mostu byl ochráněno před vlhkostí, střechy mostů bránily před námrazou a  koně zbavovaly kryté mosty strachu. Proto byl zbudován nový krytý most  typu podle stavitele Howa Trusse, postavil se v roe 1994 podle návrhu dr. Habiba Daghera a jeho studentů.

 

maine 010     maine 007     maine 006

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB (Č 3): 15. - ruka držící talíř s bábovkou

Č3

Kresba: ruka držící talíř s bábovkou (mezi dnením a výplatním razítkem)

Subjekt: A. Klimeš

Adresa: Koliště 37, Brno

Činnost továtna na prášky do pečiva

Výplatníé stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR 8h- 4m

Dohlédací pošta: BRNO 1

Poznámka: Reprodukuji dopisnici fy. A. Klimeš  s otiskem i s textem na reverzu jako dokreslení historické atmosféry orku 1945 a dále dopis s otiskem.

 

Dopisnice (averz a reverz) ze dne 14. 7. 1945

 

 

klimeš 003      klimeš 001

 

Listovní zásilka s otiskem datovaným 25. 3. 1947

 

klimeš 002

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS