HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - čtvrtek, 17 červen 2021

DOZRÁL ČAS (2)

Vracím se k první části seriálu o oceňování výplatních otisků a jejich finančním oceňování.  Rád pokračuji v dalších úvahách na toto téma. Vede mne k tomu jeden prostý důvod. Doposud mají sběratelé katalogy, seznamy, přehledy otisků, které jsou dokladovány ze sbírek či jiných zdrojů, což byl od autorů vynikající počin. Bohužel většinou bez cenových záznámů.  Existuje několik pokusů ocenit materiál s výplatním otisky, ale stále nemáme jasné a pevné, a hlavně prověřené a osvědčené hodnotící metody. Nikdo se k tomunikdo z u nás, ani  z našich předchůdců  za sto let existence oboru neodhodlal. Zcela jistě to mělo a má své důvody, ale jednou se začít musí.

V první části jsem popsal aspoň částečný pohled na tuto problematiku, která se diskutovala mezi odbornou a sběratelskou veřejností v 70. letech minulého století. Dnes poskočím o  několik let a  zastavím se u názorů  80. letech, které byly veřejnosti prezentovány v této době. Jak vidno prezentace se rozšířila a šla do hloubky. Navíc vynikajla pevnými stanovisky.

Ucelený názor lze najít v úvodu ke Katalogu výplatních otisků z území Československa 1945 - 48 (s výplatním razítkem tvaru motýlka) autorů dr.Miroslava Boušky a ing. Ivana Leiše, který vyšel na pokračování ve Filatelistických sešitech jako příloha časopisu Filatelie od čísla 24/1982 do čísel 18/1983. V úvodu jsme se v kapitole číslo 6 Charakteristika celistvostí sledovaného období, sběratelský přístup a hodnocení (str. 80 a 81) k otázce hodnocení zmínili.

K náležitostem celistvostí a jejich kvalitě se dostanu v jednom z dalších pokračování. ZACHOVALOST CELISTVOSTI POCHOPITELNĚ BUĎ CENU ZVYŠUJE ČI UDRŽUJE ANEBO SNIŽUJE ( SNÍŽENÍ HODNOTY U CELISTVOSTÍ POŠKOZENÝCH ČI ZNIČENÝCH VLIVEM ČASU A DALŠÍCH OKOLNOSTÍ).

 

Naše východisko byly: celistvosti s výplatními otisky. Tuto tézi jsme tehdy odůvodnili takto:

"...myšlenka, že poštou prošlé celistvosti nejlépe dokumentují historii poštovního provozu, vedla ... přední sběratele - možno říci - až po plamenné výzvě k boji proti ničení celistvostí stříháním. Převážná většina sběratelů této výzvy uposlechla."

Zároveň jsme však dále konstatovali, že " pozdější odchod .... osobností ze scény pak vedl k úpadku celého sběratelského odvětví a náhodní sběratelé bez metodického vedení upadli do nešvaru sbírání pouhých výstřižků".

Tuto myšlenku jsme podpořili dalším konstatováním, že "krása celistvostí vystupuje do popředí zejména v bouřlivých obdobích, kdy řada stránek života společnosti citlivě reaguje na politické dění. To se pochopitelně projevuje i ve sféře poštovního provozu." Dodali jsme, že "představa "práce" nůžek je v takovýchto případech více než smutná".

Pro období 1945 - 1948 například mizí zásahy do německo - českých textů, R- nálepek,doprovodných razítek, textů nátisků firemních obálek  atd.

Od této téze týkající se celistvostí jsme přistoupili k další neméně důležité stránce hodnocení výplatních otisků. Naše konstatování se týkalo " počtu dochovaných celistvostí. Toto je důležitý ekonomický ukazatel pro ohodnocení a ocenění celistvostí s výplatními otisky, pokdu pomineme parametry výplatního otisku " (k nim se dostanu později).

Platí zásada, čím méně celistvostí, tím vyšší cena. A to byl případ tohoto období, které popisuji v tomto pokračování. Ve srovnání s 1. a 2. republikou celistvostí bylo podstatnb méně. To je zásadní skutečnost, která značně ovlvňuje ocenění otisků na celistvostech. Pokud srovnám svou sbírku  z let 1926 - 1939 a 1945 - 1948 až o dvě třetiny. Svou roli zahrál i počet let. První obodbí trvalo 13 let, další období "en" 3 roky (1945 - 1948). Poslední otisk s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice byl zachycen s datem 1951, ale po roce 1948 k tomuto roce otisky s tímto výplatním razítkem viditelně ubyly.

Pro odhad počtu vyplacených celistvostí může ponoci počitadlo otisků, i když, kde je záruka, zda se zachovaly všechny otisky a nezmizely ve sběru či v nedobytných archivech či ři časté skartaci archivů?

Hodně by řekly i archivy generálního zástupce B. Jarolímek, M. Krupce na Slovensku či německých firem dodávajících výplatní stroje na zabraná území) během války či poštovní zúčtovací archivy, ale kde je jim konec?

Předně nepřála tomuto sběratelství doba, nejistota, kruté osudy mnoha rodin a skupin obyvatelstva, ubylo i korespondence, existoval strach skladovat korespondenci, hlavně zmizely osobnosti jakými byli Lešetický, Jonáš, Winkler, Pešák, Šťovíček, Baše, Heytmánek a další. Buď přestali sbírat či sbírání omezili. Obor stagnoval, byl na pokraji zániku. Několik málo sběratelů pokračovalo i přes nepříznivou situaci - jmenujme zejména Mirko Marka, L. Cibulku, Z. Kvasničku a několik dalších,  Ti sbírali na individuální bázi, intuitivně zachovali otisky na celistvostech. V době 1. republiky byla na území Československa aktivní skupina německých sběratelů, ta ztrátou Sudet a jejich záborem po Mnichovské dohodě přerušili kontakty s československými sběrateli a přiklonili se k německým spolků Třetí říše.

Vlivem těchto faktorů došlo k velkému paradoxu. Otisky z mladšího období let 1945 - 1948 byly vzácnější než otisky z let 1926 - 1939. Pochopitelně, že se nejedná o paušální pohled.

Pohled na hodnocení otisků tohoto období jsme shrnuli do těchto vět: "Celkové hodnocení výplatního otisku závisí pochoptelně na řadě faktorů. Na prvních místech  stojí odhadnutelný objem poštovních zásilek toho kterého uživatele, doba činnosti výplatního stroje, frekvence změn jednotlivých částí orážecího mechanismu a v neposlední řadě i čitelnost otisku ve všech jeho částech. Otisk, u něhož chybějí některé z jeho podstatných částí, přestává mít sběratelskou hodnotu. Snad  mu lze přiznat pouze význam dokumentační".

Na tomto místě bych rád doplnil ještě jeden pohled. Někdy chybí u těchto otisků tohoto či podobného obdbí některé jeho části, což vzniklo např. odpilováním nebo vysekáním anebo odstsraněním některých částí, textu apod. Tyto případy bych do našeho tehdejšího konstatování nepočítal. Ty mají buď cenu obliby ("Liebhaberpreis" anebo předpoklad raritních hodnocení R, RR, RRR). Závisí na případu od případu.

Smutné na tomto období je, že kvalita otisků byla většinou chabá - hospodářské problémy, nedostatek barvy byly hlavní příčiny. Stagnovala údržba, nebyla nálada na kvalitní otisky jako za první repuliky z mnoha emočních důvodů. Byly přerušeny kontakty s hlavním výrobcem firmou Francotyp bezprostředně po roce 1945. Navazovaly se vztahy s dalšími pro Československo neznámými výrobci )Universal pOstal Frankers, Hasler a dalšími).  Přesto rád konstatuji, že soukromé hospodaření, radost ze svobody, stavovská čest a další faktory podpořily kvalitní otiskování. I to bohužel skončilo v mnoha případech v době, která měla teprve po roce 1948 přijít. Ke cti uživatelů patří, že se jich našlo několik, kteří na kvalitu a zřetelnost otisků dbali i za ztíéžených objektivních a subjektivních faktorů. Zase nelze tato konstatování paušalizovat.

Počátkem 80. let jsme si netroufli zavést hodnotící systém a přiřazovat jednotlivým položkám cenové či bodové záznamy. Ale na druhé straně jsme upozorňovali u položek smluvenou značkou na        prokazatelně vzácné otisky. Běžné otisky lze z relativního srovnání s otisky obdobné kategorie z prvního klasického období (1926 - 1939) hodnotit vynásobením koeficientu 1,5 až 2. 

Týká se pochopitelně celistvostí. Výstřižky byly a jsou zlomkem (zhruba desetina vypočítané ceny. Toto je základ hodnocení pro běžné otisky na jednoduchých celistvostech bez dalších  znaků či úkonů subjektů poštovního proovzu. Ttyo úkomny, které jsou věrohodné a byly pevnou součástí poštovnictví své doby jen hodnotu cleistvostí zvyšují.

K takto stanovenému základu je nutno připočíst další  zhodnocení:

- doporučené podání,

- doplatné,

- snížené doplatné,

- zvláštní výplatné se souhlasem Poštovního ředitelství.

Další znaky, které jsou pevnou součástí postálnosti, jsou znaky odesialtele a adresáta zásilek. Jsou však i "znaky", které jsou značně diskutabilní. Dříve se odsuzovaly příchozí prezetnatční razítka, nyní se názor mění, byly součástí procesu. Otázkou je, jak se atěvt k proděravění obálek děrovačkou, které byly často součástí archivů. Uškodily hodnotě celistvostí anebo je třeba respektovat jako nutnost své doby?

Celiustvosti nesou i vliv doby z důvodů špatného skladování. Mohu dlouze hovořit o vlivech, ketré často řadu cenných celistvostí naprosto či zčásti zničily - jsou jimi proslulá okénka na obálkáých a dále působicí lepidla na chlopních na rubu obálek. Ty natropily skutečně nenahraditelné škody a pochoptelně takové celistvosti ztrácejí díky těmto faktorům svou hodnotu. Hodně udělalo špatné skaldování ve vlhkém a nevyhovujícím prostředí. Často se zapomíná na vliv slunce, a to i na celistvosti uložené v krabicích. Teplo škodí též. A co kultura otevírání obálek? Rukama mi prošlo mnoho cleistvostí s cennými otisky, ale s narušenými obálkami nešetrným otevíráním bez pomoci důlěžitých pomocníků - otevírače nože či nůžky.  Pozor i na zásobníky s chlopněmi z umělých hmot. Jejich lsožení cleistvosti přímo sžírá a často po letech těžko heldáme ty krásné červené otisky, které jsme v dobách aktivního sbírání měli ve sbírkách.

Někdy dochází k neobvyklým hodnotám výplatného, zde bych byl opatrný, to by nemělo mít s výjimkou shora uvedených příkladů vzato v úvahu.

V posledních letech pozoruji znašnou oblibu firemních obálek s nátisky názvů, log, logotypů, obrázků výrobků, reklamních textů atd. ve spojení s výplatními otisky.  Celstvost s otiskem a podobným nátiskem se hodnotí podstatně výše než obyčejná obálka s výplatním otiskem. Cena  obálky s nátiskem a otiskem je násobně vyšší.

 

Poznámka k anulátům (nulovým otiskům, či otiskům s nulovou hodnotou). Vyskytovaly se, někdy i hodně. V tomto období byly nulové otisky těchto druhů:

- otisky zkušební (zhotovené v době příprav),

- otisky z ochoty (pro sběratelské účely, případně pro dokumentační účely čs. pošty, i když se zhotovily v několika vetrzích - verzi hodnotové a verzi nulové),.

Základní pohled je stále platný: tyto otisky mají hodnotu dokumentační, badatelskou, i když své místo ve sbírkách zcela jistě mají též. Hodnocení je zlomkové, až na výjimečné případy. 

Platí zásada, že na poštovně prošlou celistvost se nulový otisk v této době může dostat jen nedopatřením a měl by být vždy doplněn otiskem se správnou poštovní hodnotou.

Paradoxem zůstává, že tyto nulové otisky coby většinou otisky  zkušební jsou ty nejkvalitnější - jednak jsou první, prezentační, a dále jsou orážené odborníky - mechaniky firem mající výplatní stroje pod dozorem.

Domnívám se, že náš příkrý odsudek není  v oblasti nulových otisků úplně  na místě. Měl by se projevit zlomkově v ocenění. Zůstaňme u relací a srovnání otisků  s hodnotou a bez hodnoty v podobě anulátů a neodsuzujme příkře tyto otisky.

 

Stručně řečeno, z těchto premis by mělo konkrétní ohodnocení a oceňování výplatních otisků vycházet.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (80) - TOS Trenčín

Dnešní pohled letmých nahlédnutí do světa  čs. výplatních otisků let 1946 - 1992 (Československo, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku) zaměřím na Slovensko, do Trenčína. Bude se týkat národního podniku TOS (Továrny obráběcích strojů), významného strojírenského podniku na Slovensku, nyní TRENS SK A. S.

V roce 1937 česká společnost Walter přesunula výrobu letecjých motorů na Slovensko do Trenčína. Původní záměry bohužel překazily události koncem 30. a na začátku 40. let politické poměry a II. světová válka.

Později továrnu provozovala Škoda po hlavičkou továrna OMNIA - Strojírny a automechanici vyrábějící zemědělská zařízení, plnící automaty, kuchyňské roboty atd. (1946). Rok 1951 přinesl změnu začlenění do Strojírenského národního podniku v Dubnici nad Váhom.V roce 1951 výrobní sortiment byl rozšířen o soustruhy  a v roce 1962 o obráběcí stroje.  Subjekt od roku 1953 fungoval pod názvem Strojárne 9. května a opět se stal součástí dubnické továrny - Strojírenských a hutnických závodů. V roce 1963 vznikl subjekt TOS - Továrny obráběcích strojů., národní podnik. Jeden čas se subjekt jmenoval Továrny strojírenské techniky (80. léta), aby se později opět nazýval TOS. koncernový podnik  Později se přetransformoval na akciovku a dnes existuje pod názvem TRENS SK A. S. Organizačních změn bylo v tomto případě víc než dost.

I sféra vyplácení zásilek měla zajímavý vývoj, který nám zachytily výplatní otisky. Tyto otisky patří mezi zlatý fond výplatního otiskářství, hlavně z důvodů změn otisku, a to nejen díky měnícím se názvům subjektu.

 

MODRÝ OTISK s němým denním razítkem  (bez názvu pošty)

Prvním výplatním strojem uživatele TOS byl stroj typu B Francotyp - otisk  FR 8h - 4m.

Otisk s datem 19. 6. 1975 (RR)

Otisk potěšil sběratelskou obec díky dvěma skutečnostem. Jednak se objevil neschválený modrý otisk díky tomu, že uživatel dočerpal zásoby předepsané červené barvy a novou neobdržel, tak si vypomohl modrou razítkovací barvou. Další anomálií bylo němé denní razítko. Z důvodu fyzického zastarání výplatního stroje, který byl již za zenitem svých úspěšných dní, došlo k vypadnutí názvu pošty TRENČÍN 1 z mezikruží denního razítka. Pošta většinou  nedoplňovala tuto skutečnost svým denním razítkem.

trenčín 003

 

ČERVENÝ OTISK s typy písmen z psacího stroje v denním razítku

Dalším zajímavým otiskem je otisk již v předepsané červené barvě, ale nedostatek chybějícího názvu dohlédací pošty tRENĆÍN 1. byl překonám nápadem zasadit do dneního razítka název pošty lsožený z typu psacího stroje. Sbírka dokládá použití tohoto otisku v období od - 14. 23. 1977 - 3. 8. 1981 -  (R). Tento případ je velmi ojedinělý.

 

trenčín 004

 

ČERVENÝ OTISK se změněnou soustavou výplatního stroje (nově Postalia), novým označením a zasazením PSČ v dolní části mezikruží (atypické proti předpisům, navíc s nepožadovaným nápisem PSČ)

Otisky subjektu Tovarne strojárenskej techniky n.p. (TOS Trenčín)  v období  - 28. 6. 1985 (vysoké a úzké číslice data denního razítka) až  20. 9. 1988 -  (nízké a široké  číslice data denního razítka). Dalších několik zajímavostí, otisky s atypickou polohou a formou denního razítka si zaslouží též jedno "R".

 

trenčín 005

 

ČERVENÝ OTISK se změněným označením, soustava Postalia

Otisk používaný v období:  - 27. 4. 1990 - 12. 6. 1990 -

Opět má uživatel název TOS Trenčín, nově štátny podnik. Atypické PSČ v denním razítku zůstává (R).

 

trenčín 006

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB (Č3): 7. - okruží s nápisem Assecurare Necesse Est s letopočtem 1827

Č 3

Kresba: Okruží  s nápisem Assecurare Necesse Est, ve středu kruhu na pásku letopočet  "1827". - vše pod výplatním razítkem

Subjekt: nyní Slavia, pojišťovna dříve První česká vzájemná pojišťovna Praha

Adresa: Praha II., Spálená 24, později 14

 

Výplatní stroj A(nker) s horním číslem počitadla, otisk sběratelsky FR 6H - 4m

102. uživatel v Československu v pořadí ( od 14. 6. 1928)

Dohlédací pošta PRAHA 4 

 

Otisk s datem: 8. 6. 1945

 

První 001    

 

Poštou prošlá celistvost s definitivním čs. otiskem datovaným 9. 6. 1945

 

POJ 002

 

Léta 1945 a další přinesly velké změny v života Českoslovenka včetně vyplácení výplatními otisky. Přislo zestátnění a znárodnění . A s ním musely zmizet skutečnosti mající vztah k dřívějším obdobím včetně 1. a 2. republiky. U tohoto uživatele otisk zevšedněl a přeměnil se v textovku (i když se státním znakem v podobě lva).  Otisky s daty 4. 6. 1946 a 30. 12. 1946.

 

Poj X 001

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (57)

Vydávám se východní částí státu New York na sever několika různými silnicemi. Projíždím kouzelnou přírodou. Je podzim, listí mění barvu ze zelené do neuvěřitelně krásných odstínů různých barev. Cestovatelům a vyznavačům podzimní turistiky přijíždějícím do této části USA za krásami pdozimní přírody přináší potěšení...

 

podzim 003     podzim 004     podzim 001     podzim 002     podzim 005     podzim 008     podzim 006     podzim 007     podzim 009        podzim 010     podzim 011

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS