HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - červen 2021

DOZRÁL ČAS (2)

Vracím se k první části seriálu o oceňování výplatních otisků a jejich finančním oceňování.  Rád pokračuji v dalších úvahách na toto téma. Vede mne k tomu jeden prostý důvod. Doposud mají sběratelé katalogy, seznamy, přehledy otisků, které jsou dokladovány ze sbírek či jiných zdrojů. Existuje několik poksů ocenit materiál s výplatním otisky, ale stále nemáme jasné a pevné, a hlavně prověřené a osvědčené hodnotící metody. Nikdo se k tomu u nás, ani našich předchůdců  za sto let existence oboru neodhodlal. Zcela jistě to mělo a má své důvody, ale jednou se začít musí.

V první části jsem popsal aspoň částečný pohled na tuto problematiku, která se diskutovala mezi odbornou a sběratelskou veřejností v 70. letech minulého století. Dnes poskočím o  několik let a  zastavím se u názorů  80. letech.

Ucelený názor lze najít v úvodu ke Katalogu výplatních otisků z území Československa 1945 - 48 (s výplatním razítkem tvaru motýlka) autorů d., Miroslava Boušky a ing. Ivana Leiše, který vyšel na pokračování ve Filatelistických sešitech jako příloha časopisu Filatelie od čísla 24/1982 do čísl 18/1983. V úvodu jsme se v kapitole číslo 6 Charakteristika celistvostí sledovaného období, sběratelský přístup a hodnocení (str. 80 a 81) k otázce hodnocení zmínili.

K náležitostem celistvostí a jejich kvalitě se dostanu v jednom z dalších pokračování. ZACHOVALOST CELISTVOSTI POCHOPITELNĚ BUĎ CENU ZVYŠUJE, ČI UDRŽUJE ANEBO SNIŽUJE (U CELISTVOSTÍ POŠKOZENÝCH ČI ZNIČENÝCH VLIVEM ČASU A DALŠÍCH OKOLNOSTÍ).

 

Naše východisko byly: celistvosti s výplatními otisky. Tuto tézi jsme tehdy odůvodnili takto:

"...myšlenka, že poštou prošlé celistvosti nejlépe dokumentují historii poštovního provozu, vedla ... přední sběratele - možno říci - až po plamenné výzvě k boji proti ničení celistvostí stříháním. Převážná většina sběratelů této výzvy uposlechla."

Zároveň jsme však dále konstatovali, že " pozdější odchod .... osobností ze scény pak vedl k úpadku celého sběratelského odvětví a náhodní sběratelé bez metodického vedení upadli do nešvaru sbírání pouhých výstřižků".

Tuto myšlenku jsme podpořili dalším konstatováním, že "krása celistvostí vystupuje do popředí zejména v bouřlivých obdobích, kdy řada stránek života společnosti citlivě reaguje na politické dění. To se pochopitelně projevuje i ve sféře poštovního provozu." Dodali jsme, že "představa "práce" nůžek je v takovýchto případech více než smutná".

Pro období 1945 - 1948 například mizí zásahy do německo - českých textů, R- nálepek,doprovodných razítek, textů nátisků firemnách obálek  atd.

Od této téze týkající se celistvostí jsme přistoupili k další neméně důležité stránce hodnocení výplatních otisků. Tato stránka se týkala počtu dochovaných celistvostí. Toto je důležitý ekonomický ukazatel pro ohodnocení a ocenění celistvostí s výplatními otisky, pokdu pomineme parametry výplatního otisku (k nim se dostanu později).

Platí zásada, čím méně celistvostí, tím vyšší cena. A to byl případ tohoto období, které popisuji v tomto pokračování. Ve srovnání s 1. a 2. republikou celistvostí bylo podstatnb méně.

Pro odhad počtu vyplacených celistvostí může ponoci počitadlo otisků, i když, kde je záruka, zda se zachovaly všechny otisky a nezmizely ve sběru či v nedobytných archivech či ři časté skartaci archivů?

Hodně by řekly i archivy generálního zástupce()B. Jarolímek, M. Krupec či německé firmy dodávající výplatní stroje na zabraná území) či poštovní zúčtovací archivy, ale kde je jim konec?

Předně nepřála tomuto sběratelství doba, nejistota, kruté osudy mnoha rodin a skupin obyvatelstva, ubylo i korespondence, existoval strach skladovat korespondenci, hlavně zmizely osobnosti jakými byli Lešetický, Jonáš, Winkler, Pešák, Šťovíček, Baše, Heytmánek a další. Buď přestali sbírat či sbírání omezili. Obor stagnoval, byl na pokraji zániku. Několik málo sběratelů pokračovalo i přes nepříznivou situaci - jmenujme zejména Mirko Marka, L. Cibulku a několik dalších,  Ti sbírali na individuální bázi, intuitivně zachovali otisky na celistvostech. V době 1. republiky byla na území Československa aktivní skupina německých sběratelů, ta ztrátou Sudet a jejich záborem po Mnichovské dohodě přerušili kontakty s československými sběrateli a přiklonili se k německým spolků Třetí říše.

Vlivem těchto faktorů došlo k velkému paradoxu. Otisky z mladšího období let 1945 - 1948 byly vzácnější než otisky z let 1926 - 1939. Pochopitelně, že se nejedná o paušální pohled.

Pohled na hodnocení otisků tohoto období jsme shrnuli do těchto vět: "Celkové hodnocení výplatního otisku závisí pochoptelně na řadě faktorů. Na prvních místech  stojí odhadnutelný objem poštovních zásilek toho kterého uživatele, doba činnosti výplatního stroje, frekvence změn jednotlivých částí orážecího mechanismu a v neposlední řadě i čitelnost otisku ve všech jeho částech. Otisk, u něhož chybějí některé z jeho podstatných částí, přestává mít sběratelskou hodnotu. Snad  mu lze přiznat pouze význam dokumentační".

Na tomto místě bych rád doplnil ještě jeden pohled. Někdy chybí u těchto otisků tohoto či podobného obdbí některé jeho části, což vzniklo např. odpilováním nebo vysekáním anebo odtsraněním něketrých částí, textu apod. Tyto případy bych do našeho tehdejšího konnstatování nepočítal. Ty mají buď cenu obliby (Liebhaberpreis anebo předpoklad raritních hodnocení )R, RR, RRR). Závisí na případu od případu.

Smutné na tomto období je, že kvalita otisků byla většinou chabá - hospodářské problémy, nedostatek barvy, stagnovala údržba, nebyla nálada na kvalitní otisky jako za první repuliky z mnoha emočních důvodů. Přesto rád konstatuji, že soukromé hospodaření, radost ze vsobody, stavovská čest podpořila kvalitní otiskování, které bohužel skončilo v mnoha případech v době, která měla teprve po roce 1948 přijít. Zase nelze tato konstatování paušalizovat.

Počátkem 80. let jsme si netroufli zavést hodnotící systém a přiřazovat jednotlivým položkám cenové či bodové záznamy. Ale na druhé straně jsme upozorňovali u položek smluvenou značkou na        prokazatelně vzácné otisky. Běžné otisky lze z relativního srovnání s otisky obdobné kategorie z prvního klasického období (1926 - 1939) hodnotit vynásobením koeficientu 1,5 až 2. 

Týká se pochopitelně celistvostí. Výstřižky byly a jsou zlomkem (zhruba desetina vypočítané ceny). Toto je základ hodnocení pro běžné otisky na jednoduchých celistvostech bez oídavých znaků či úkonů.

K takto stanovenému základu je nutno připočíst další  zhodnocení:

- doporučené podání,

- doplatné,

- snížené doplatné,

- zvláštní výplatné se souhlasem Poštovního ředitelství.

 

Někdy dochází k neobvyklým hodnotám výplatného, zde bych byl opatrný, to by nemělo mít s výjimkou shora uvedených příkladů vzato v úvahu.

V posledních letech pozoruji znašnou oblibu firemních obálek s nátisky názvů, log, logotypů, obrázků výrobků, reklamních textů atd. ve spojení s výplatními otisky.  Celstvost s otiskem a podobným nátiskem se hodnotí podstatně výše než obyčejná obálka s výplatním otiskem. Cena  obálky s nátiskem a otiskem je násobně vyšší.

 

Poznámka k anulátům (nulovým otiskům, či otiskům s nulovou hodnotou). Vyskytovaly se, někdy i hodně. V tomto období byly nulové otisky těchto druhů:

- otisky zkušební (zhotovené v době příprav),

- otisky z ochoty (pro sběratelské účely, případně pro dokumentační účely čs. pošty, i když se zhotovily v několika vetrzích - verzi hodnotové a verzi nulové),.

Základní pohled je stále platný: tyto otisky mají hodnotu dokumentační, badatelskou, i když své místo ve sbírkách zcela jistě mají též. Hodnocení je zlomkové, až na výjimečné případy. 

Platí zásada, že na poštovně prošlou celistvost se nulový otisk v této době může odstat jen nedopatřením a měl by být vždy doplněn otiskem se správnou poštovní hodnotou.

Paradoxem zůstává, že tyto nulové otisky coby většinou otisky  zkušební jsou ty nejkvalitnější - jednak jsou první, prezentační, a dálke jsou otištěné odborníky - mechaniky firem mající výplatní stroje pod odzorem.

 

Stručně řečeno, z těchto premis by mělo konkrétní ohodnocení a oceňování výplatních otisků vycházet.

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (80) - TOS Trenčín

Dnešní pohled letmých nahlédnut do světa  čs. výplatních otisků let 1946 - 1992 )Československo, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku) zaměřím na Slovensko., do Trenčína. Bude se týkat národního podniku tOS (Továrny obráběcích strojů), významného strojírenského podniku na Slovensku, nyní TRENS SK A. S.

V roce 1937 česká společnost Walter přesunula výrobu leteckjých motorů na Slovensko do Trenčína. Původní záměry bohužel překazily události koncem 30. a na začátku 40. let. Později továrnu provozovala Škoda po hlavičkou továrna OMNIA - Strojírny a automechanici vyrábějeící zemědělská zařízení, plnící automaty, kuchyňské roboty atd. (1946). Rok 1951 přinesl změnu začlenění do Strojírenského národního podniku v Dubnici nad Váhom.V roce 1951 výrobní sortiment byl rozšířen o soustruhy  a v roce 1962 o obráběcí stroje.  Subjekt od orku 1953 fungoval pod názvem Strojárne 9. května a opět se stal součástí dubnické továrny - Strojírenských a hutnických závodů. V roce 1963 vznikl subjekt TOS - Továrny obráběcích strojů., národní podnik. Jeden čas se subjekt jmenoval Továrny strojírenské techniky (80. léta), aby se později opět nazýval TOS. koncernový podnik  Později se přetransformoval na akciovku a dnes existuje pod názvem TRENS SK A. S.

I sféra vyplácení zásilek měla zajímavý vývoj, který nám zachytily výplatní otisky. Tyto otisky patří mezi zlatý fond výplatního otiskářstv, hlavně z důvodů změn otisku, a to nejen díky měnícím se názvům subjektu..

 

MODRÝ OTISK s němým denním razítkem  (bez názvu pošty)

Prvním výplatním strojem uživatele TOS byl stroj typu B Francotyp - FR 8h - 4m.

Otisk s datem 19. 6. 1975 (RR)

Otisk potěšil sběratelskou obec díky dvěma skutečnostem. Jednak se objevil neschválený modrý otisk díky tomu, že uživatel dočerpal zásoby předepsané červené barvy a novou neobdržel, tak si vypomohl modrou razítkovací barvou. Další anomálií bylo němé dnení razítko. Z důvodu fyzického zastarání výplatního stroje, který byl již za zenitem svých úspěšných dní, došlo k vypadnutí názvu pošty TRENČÍN 1 z mezikruží denního razítka. Pošta nedoplňovala tuto skutečnost svým denním razítkem.

trenčín 003

 

ČERVENÝ OTISK s typy písmen z psacího stroje v denním razítku

Dalším zajímavým otiskem je otisk již v předepsané červené barvě, ale nedostatek chybějícího názvu dohlédací pošty tRENĆÍN 1. byl překonám nápadem zasadit do dneního razítka název pošty lsožený z typu psacího stroje. Sbírka dokládá použití tohoto otisku v období od - 14. 23. 1977 - 3. 8. 1981 -  (R). Tento případ je velmi ojedinělý.

 

trenčín 004

 

ČERVENÝ OTISK se změněnou soustavou výplatního stroje )nově Postalia), novým označením a zasazením PSČ v dolní části mezikruží (atypické proti předpisům, navíc s nepožadovaným nápisem PSČ)

Otisky subjektu Tovarne strojárenskej techniky n.p. (TOS Trenčín)  v období  - 28. 6. 1985 (vysoké a úzké číslice data denního razítka) až  20. 9. 1988 -  (nízké a široké  číslice data denního razítka). Dalších několik zajímavostí, otisky s atypickou polohou a formou denního razítka si zaslouží též jedno "R".

 

trenčín 005

 

ČERVENÝ OTISK se změněným označením, soustava Postalia

Otisk používaný v období:  - 27. 4. 1990 - 12. 6. 1990 -

Opět má uživatel název TOS Trenčín, nově štátny podnik. Atypické PSČ v denním razítku zůstává (R).

 

trenčín 006

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB (Č3): 7. - okruží s nápisem Assecurare Necesse Est s letopočtem 1827

Č 3

Kresba: Okruží  s nápisem Assecurare Necesse Est, ve středu kruhu na pásku  "1827". - vše pod výplatním razítkem

Subjekt: nyní Slavia, pojišťovna dříve První česká vzájemná pojišťovna Praha

Adresa: Praha II., Spálená 24

Výplatní stroj A(nker) s horním číslem počitadla, otisk sběratelsky FR 6H - 4m

102. uživatel v Československu v pořadí ( od 14. 6. 1928)

Dohlédací pošta PRAHA 4 

Otisk s datem: 8. 6. 1945

 

První 001

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (57)

Vydávám se východní částí státu New York na sever několika různými silnicemi. Projíždím kouzelnou přírodou. Je podzim, listí mění barvu ze zelené do neuvěřitelně krásných odstínů různých barev. Cestovatelům a vyznavačům podzimní turistiky přijíždějícím do této části USA za krásami pdozimní přírody přináší potěšení...

 

podzim 003     podzim 004     podzim 001     podzim 002     podzim 005     podzim 008     podzim 006     podzim 007     podzim 009        podzim 010     podzim 011

 

 

Číst dál...

ZAJÍMAVOSTI ČS. POŠTOVNĆH OTISKŮ

Čáry máry s otisky

V zásadě se výplatní otisk - produkt výplatního tsroje podle pravidel "vyjede" na zásilku případně na výplatní pásku při objemnějším obsahu. V poštovní praxi se vyskytují však případy, které se vymykají těmto ustáleným zásadám.

 

810 04 BRATISLAVA 14

Výplatní stroj orazí na podanou zásilku jen výplatní razítko z otisku (stroj Francotyp) . Důležité chybějící denní razítko pošta doplnila denním razítkem.

Blava 14 001

BRNĚNSKÉ ZAJÍMAVOSTI

602 00 BRNO 2

Na zásilku je nalepen lístek s výplatním razítkem v hodnotě Kčs 4,-, doplněno denním razítkem pošty Brno 2.

 

Blava 14 002

 

602 00 BRNO 2

U výplatního stroje Postalia nedostikovalo datum, jinak otisky byly víc než kvalitní. Pošta prováděla korekce denním razítkem, které uvedlo povinné datum přijetí zásilky k poštovní přepravě. Někdy k této korekci nedošlo.

Bez korekce denním razítkem

bez korekce

 

S korekcemi

 

korekce 001

 

BRNO 200

Na zásilku byl oražen otisk z balíkového podtypu výplatního stroje Francotyp (dvě denn razítka s dvoukruhem bez můstků , výplatní razítko bylo přelepeno  výplatním razítkem z výpatního stroje Postalia a přeraženo denním razítkem pošty 600 20 Brno 200. Důvod?

 

Brno 200 korekce 001

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (79) - JEDNOTA, lidové spotřební družstvo Velké Meziříčí

Dne 1. 1. 1953 byla založena samostatná okresní družstva. Určený název - JEDNOTA, okresní lidové spotřební družstvo. Do delimitace těchto družstev byl určen prodej koloniálního a dalšího zboží, družstva měla na starosti i výrobny (např. pekárny apod.). Nejprve měla družstva na starosti i velkoobchod, později byl odňat, aby byl znovu těmto subjektům přiřazen. Nyní COOP.

Jedním z těchto družstev Jednota bylo i LSD ve Velkém Meziříčí (zajímavý je název, který byl tolerován, i když pod tímto názvem existuje droga).

Tento subjekt zprvu používal pro vyplácení své korespondence výplatní stroj FRANCOTYP, otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 4m.

Otisk měl několik zvláštností:

- z důvodů nedostatku předepsané červené barvy uživatel sáhl po modré razítkovací barvě, vznikla modrá barevná mutace (datum 29. 12. 1974),

- později po dodání červené barvy, stroj nebyl řádně vyčištěn a vytvořily se dvou až tří barevné mutace (modro-fialovo-červené -datum 27. 12. 1975),

Obě mutace vyžadovaly toleranci pošty. Pro domácí poštovní styk se tyto odchylky a chybotisky tolerovaly, pro zahraničí ne. Tento subjekt měl se zahraničím asi malé kontakty. Proto tyto mutace k radosti sběratelů "prošly". V zahrničí by nastal konflikt s UPU.

- denní razítko je zajímavé - jednak bylo usazeno záhy PSČ )na české poměry dost brzo - psal se rok 1974), jednak otisk vykazoval křivé usazení data  zvýrazněné silnými můstky.

 

LSD 001     LSD 003

 

Dalším výplatním strojem byl stroj POSTALIA (sbírkové datum 9. 9. 1982), který vystřídal fyzicky i morálně zastaralý stroj FRANCOTYP.

 

LSD 002

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (56)

 

SARATOGA NATIONAL HISTORICAL PARK

1927 památková rezervace

1938 národní historický park

Cestou ve státě New York po dálnici 87 na sever mi nedalo, abych čtyřicet mílí za Albany nezastavil svého forda v Národním historickém parku Saratoga u Stillwater a Saratoga Springs. V této východní části státu New York se v roce 1777 rozhodlo o definitivním americkém vítězstvím a zahraničním uznání Ameriky po porážce britských invazivních sil vedeních generálem Johnem Burgoynem. Po několika bitvách v této oblasti se změnila tvář světa. Jedním ze států, který uznal novou Ameriku, byla Francie.

O americké nezávislosti se rozhodlo ve třech bitvách - 19. 9. a 7. 10. u Saratogy a další u Bennigtonu (19. 9.). Vše v roce 1777. Saratoga byla vojenská pevnost britských vojsk. Saratoga National Historical Park je připomínkou těchto událostí v tomto místě a okolníchlokalitách. Zde se odehrávaly americké dějiny.

 

saratoga 003     saratoga 004     saratoga 005     saratoga 002     saratoga 014    saratoga 015     saratoga 016     saratoga 010     saratoga 008     saratoga 009     saratoga 006     saratoga 007saratoga 013

 

 

Číst dál...

DOZRÁL ČAS (1)

DOZRÁL ČAS (1) vyslovit se k hodnocení výplatních otisků z území Československa

(glosy)

zastavit se u hodnocení výplatních otisků z území Ččskoslovenska od roku 1926. Letos uplyne 95 let od jejich existence v čs. poštovním provozu, za pět let to bude již období dlouhých 100 let. Doposud se zúčastnění aktéři tohoto sběratelství, jednoho z poměrně významných a atraktivních v čs. poštovní historii, této otázky dotýkaly řídce a nahodile a útržkovitě. Až na výjimky, katalogy výpatních otisků neuvádějí cenové či bodové relace. Vše se řídí individuálně, skrytě, pořes aukční domy a zejména přes ceny záliby tohoto či onoho sběratele. Zatím není jasný řád. Je třeba se konečně k této otázce vyslovit a glosovat ji. A v závěru někdy dospět k jednoznačnému výsledku.

LÉTA 1933 - 1934

V období let 1926 - 1976 se k této otázce sběratelé či experti prakticky nevyslovili. Cenové relace jsou zřetelné a prokazatelné pro veřejnost  jen s poznámek  a uvedení prodejní ceny na celistvostech. Většinou to byly haléřové jednotkově korunové hodnoty. Určitě se kupovaly otisky na celistvostech za vyšší ceny, ale ty zůstaly zahaleny sběratelským temnem. Na jednu poznámku jsme narazil v Jonášových studiích (1. díl, kde byl textový úvod). To se psal rok 1933. Spíše nepřímá oznámka k ocenění se týkala však jen esejí, a to ještě bez konkrétních kotací.

" Viděl jsem často chybu sběratelů, kteří z neznalosti opatřili essay jakousi adresou, aby této dodali vzhled postálnosti. Zničí tím třeba vzácný kus. Nemůžeme totiž essayím, zvláště některým, upříti zajímavost".

Další poznámka se týká formy otisku jako záklau pro stanovení ceny:

"Několik slov netýkajících se přímo otisku, ale dobře míněných, aby tomuto zachránili jeho dnes ještě pomyslnou cenu.Neostřihujte obálky, neupravujte těchto na jednotný formát zastřihováním. Hledejte jiný způsob, jak sbírku vzhledně upraviti. Kdo z nás měl dosti energie ostřihnouti kus, o němž věděl, že je unikátem?"

Dobře míněná rada Alberta Jonáše jaksi zapadla, dodnes se potýkám s výstřižky otisků, kterým nůžky vzaly to nejcennější - estetiku a další důležité informace. Společně s dr. Miroslavem Bouškou a dalšími sběrateli jsme se shodli, že výstřižek je též zajímavý, ale spíše z dokumentárního hlediska, nikoliv sběratelského. Proto jsme se shodli na stanovení desetinnové ceny v proovnání s otiskem na celistvosti. Přitom jako výstižek či dokonce ústřižek jsme považovali i zastřižené obálky (často většího rozměru).

ROK 1979

Rok 1979 přinesl na stránkách Filatelie (Filatelistické sešity - od Filatelie č. 6/1979)  první katalogový pokus autorů Miroslava Boušky a Ivana Leiše. Zaznamenali jsme v něm na pokračování výplatní otisky  výplatní otisky z území Československa (1. a 2. republika) v letech 1926 - 1939). Kotace  ani bodové ohodnocení jsme neuvedli. Nicméně jsme byli slovně sdílnější než naši předchůdci, i když představu jsme měli. Byla však omezeně objektivní a více méně subjektuvní. Sběratelský obor se teprve rozbíhal.

Dali jsme přednost postupnému a neuspěchanému přístupu  k této záležitosti. Tak, abychom začínajícímu oboru neublížili qa sběratele neodradili.

 

"Katalog neobsahuje prozatím cenové relace, prootže jsme neměli možnost získat dostatek věrohodných údajů o počtu zachovaných celistvostí. Doufejme jen, že v budoucnuse k tomuto problému budeme moci vyjádřit konkrétněji. V katalogu upozorníme pouze na ty otisky, jejichý vzácnost je v současné době mimo jakékoli pochyby. Zatím jen jednu důležitou připomínku v obecné rovině. Ve vědomí sběratelů byl měl být zafixován zásadní hodnotový (a tedy i finanční) rozdíl mezi celistvostí a výstřižkem. Hodnota výstřižku je pouze zlomečkem zachovalé celistvosti. Dále nelze v těchto finančních úvahách přehlížet ani úplnost otisku a jeho kvalitu z hlediska čitelnosti a zřetelnosti všech jeho částí. Dokumentární hodnotu mají i tzv. nulové  otisky. Eseje, jakožto otisky z doby, kdy výplatní otisk nenabyl svého oprávnění, mají význam ve sbírkách studijního charakteru a jejich cena je věcí záliby." 

 

Když tato slova naalyzujem, tak přicházíme k těmto skutečnostem, které platily ve své době:

- obor začínal,

- informací o počtech bylo poskrovnu,

- zdůraznili jsme jen otisky, kde jsme měli naprosté jasno o vzácnosti,

- zdůraznili jsme rozdíl mezi otiskem na celistvosti a otiskem na výstřižku,

- upřednostnili jsme i kvalitu, úplnost, ucelenost, čtelnost a žřetelnost otisku,

- připomněli jsme dokumentární hodnotu všech otisků ve všech formách,

- odlišili jsme sběrateství a badatelství,

- připomněli jsme cenu záliby.

 

V té době již tři roky fungovala sekce otisků výplatních strojů KPHC sČSF, každá pražská i celostátní schůzka se k hodnocení vyslovila. Oosbně jsem psal pro Filatelii, Mladého filatelistu a zpravodaje řadu článků, v nichž jsme se k této otázce vyslovil. Zásadní esej jsem napsal i do své knihy výplatní otisky (Praha 1991) pod názvem " Čs. výplatní otisky ze sběratelského hlediska". Některé závěry připomenu v daších pokračováních.

Číst dál...

CITÁTY PRO SOUČASNOST - ZLOČIN

Citáty o zločinu

 

Řekne se pravda! Ale kolik zločinů bylo spácháno jejím jménem!

Émile Zola

 

V pozadí každého velkého majetku je zločin.

Honoré de Balzac

 

Je zločin bojovat za to, co je moje?

Tupac Shakur

 

Omezovat umělce je zločin. Je to jako vraždit život v zárodku.

Egon Schiele

 

Zločin spáchal ten, komu prospěl.

Seneca

 

Zločin musí být pokryt zločinem.

Seneca

 

Je lépe zločinu předcházet, než jej trestat.

Cesare Beccaria

 

Platit vyšší daně, než ukládá zákon, je větším zločinem než krátit daňovou povinnost.

Murphyho zákon

 

Nepotrestání prokazatelného  zločinu a jeho zametení pod koberec je větší zločin než zločin spáchaný.

Foggy

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS