KYSELÉ JABLKO (4)
Období 1973 - 1988
V tomto období jsem se soustředil na nosné oblasti, které byly zapotřeví k úspšnému složení juyramské zkoušky.
První oblast bylo jurování na výstavách.Výstav bylo několik. Má účast se obešla bez jakýchkoliv problémů. Snažil jsem se jurovat ku prospěchu čs. filatelie a poštovní historie a nepoškodit a nespravedlivým hodnocení neodradit vystavovatele.
Druhou oblastí byla spolupráce se jurymanskou sekcí a plnění stanovených úkolů, kterou vedl Vratislava Palkosku. Jako nový předseda jsem jeho nominaci na předsedu s radostí a uspokojením podpořil. Jurymanské sekce podléhala přímo federální komisi PHC. . Ke škodě hodnotitelské činnosti na úseku poštovní historie a celin jurymanská sekce však začala být aktivní až v roce 1987. Od založení staronové komise se ani jednou nesešla, natož aby pracovala ku prospěchu komise poštovní historie a celin a vystavovatelů těchto oborů. Úkoly jutymanské sekce rozhodoval jeden člověk, což nebylo ideální. V roce 1987 aktivita zesílila. Kladl jsem na ni jako nový předseda komise poštovní historie a celin SČSF velký důraz.
Některé z materiálů jurymanské sekce
. 
Třetí oblastí, která byla nosníkem úspěšného složení jurymanské zkoušky, aspoň tak jsem to chápal já, bylo vystavování exponátů poštovní historie a celin. Důkaz, že jsem pochopil Výstavní řád a Generální a oborový řád pro hodnocení exponátů poštovní historie a celin, bylo pro mne dost důležité.
Vytvořil jsem řadu nových exponátů z různých oborů. K výplatním otiskům jsem přidal exponáty s dalších oborů - cenzury a poštovní historie a cedlin Bangladeše. Přidal jsem i exponáty razítek Prahy a poštovní historie alternativní dopravy zásilek (obchodní kurýrní služby). Byla i další témata, kteá vycházela z mých sbírek. Tím jsme se snažil rozmělnit "cejch" jen odborníka na výplatní otisky, což mohlo být paradoxně kontraproduktivní.
Světlo světa spatřila i celá řada propagačních exponátů z různých oborů.Ty jsem prezentoval při přednáškách a na některých výstavách mimo soutěž. O této a další činnosti jsem informoval příslušné osobnosti SČSF včetně jurymanské sekce pC a jurymanské komise SČSF. Při řízení na jurymana bohužel tyto úspěšné pokusy nebyly vůbec členy zkušební komise zmíněny. Jakoby tyto pokusy nebyly. Ale to předbíhám.
Takže nejdříve doklady informující o mé vystavovatelské aktivitě (aspoň nějolik z nich)
Den D závěrečeného jurymanského řízení se přiblížil. Pozvánka k jurymanskému řízení přišla krátce před vánoci roku 1987 - 16. 12. 1987.Po skoro pěti letech od úspěšného kandidátského řízení a několik let po mé žádosti. Termín byl stanoven na 9. ledna 1988 v 11 hodin v místnosti MV sČSF v Kalininové ulici 7 v Praze 3. Pozvání zaslal dr. Severín Zrubec, předsdda jurymanské sekce SČSF.
Termín byl nešťastný z mnoha hledisek. Zaprvé byl natahovaný několik let. Zadruhé nebyly zaslány žádné další podklady, jak bude řízení probíhat a čeho se bude týkat (s výjimkou prezentace doplňků k juyrmanské práci). Zatřetí se řeízení konalo hned po vánocích a nástupu nového roku. Čtvrtý důvod byl zásadní. Mé vztahy s předsedou komise poštovní historie a celin SČF Vratislavem Palkoskou a současně i vedoucím jurymanské sekce KPHC byly víc než špatné. Z neznámých důvodů. Neznal jsem důvodu zásadního obratu z příznivého vztahu k absolutně opačnému. Dostal jsem řadu varování od přátel z komise poštovní historie a zejména z okruhu krajských pracovních skupin poštovní historie a celin. Varoval mne i tajemník kPHC a někteří bývalí členové komise. Bohužel nešlo couvnout, navíc není v mé povaze utíkat z boje a mým krédem je překonávat překážky. Nechápal jsem důvod averze a přímo veřejného vystupování proti mě a celé federální komisi poštovní historie a celin SČSF, jejímž jsem byl předsedou na jeho přání. Byl sám autorem mé nominace, ketrou SČSF akceptovala Co se změnilo. Bylo nutno přijmout novou tsrukjturu celé komise a jejích sekcí. Ty ale v roce 1984 a 1985 odslouhlasil. Navíc jsem jej v rámci SČDSF pdoporoval a bránil proti útokům ze tsrany vedení SČSF, kterých bylo poměrně dost. Do dneška změna obratu vztahu z Palkoskovy strany vůči mně a celé federální komisi je mi nejasná. Přitom mne vždy podporoval a já se odvděčil svou loalajitou. Jako mentor mne odkryl svět poštovní historie a celin, a za to jsem mu do dneška vděčný. Nikdy jsem nešel proti němu a uznával jsem jeho odborné znalosti.
Tolik na úvod další části Kyselého jablka, který je nnutný k pochopení celého vývoje mého jurymanského řízení.
