HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - květen 2021

  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (50)

Podzim na severu Pennsylvanie (Springville)

Dálnice I - 81 a okrska 374 mne dovedla do jedné z krásné části Pennsylvanie, která tak mile připomíná evropskou přírodu. Jarní město na podzim, to byla úžasná kombinace.

 

penna 003     penna 004     penna 005     penna 001     penna 002     penna 011     penna 006     penna 007     penna 008     penna 009     penna 010      penna 012     penna 013     penna 014     penna 015    

 

penna 016     penna 017      penna 019     penna 018

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (74) - VEBA N.P.

Další pohled do světa výplatních otisků 4. republiky československé (léta 1946 - 1992 ), doba typická otisky s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku) si zaslouží naší zvýšenou pozornost. Ve výplatním otisku se totizž na začátku tohoto období měnilo ve výplatním otisku téměř vše - denní razítko, označení uživatele a výžplatní razítko včetně číslic. Mnily se i soustavy výplatních strojů - přibývaly nové soustavy (monopol Francotyp pomalu mizel). Svůj vzhled měnily i výplatní stroje Francotyp. Probíhaly různé rekonstrukce strojů. ve všech jeho částech. Byla to zajímavá doba plná změn. Díky několika sběratelům se tyto změny zachytili, a proto jim musíme být více než vděční. Vznikly časové a věcné řetězce ku prospěchu tohtoo sběratelského oboru a celé nejen poštovní historie, ale i té všeobecné zajímající celou společnost. Nejen její vybraný segment.

Dnes se náš pohled zaměří na národní podnik VEBA, který vznikl na základech tradiční textilní výroby v oblasti Broumova a Police nad Metují díky dvěma rodům - - rodu Schrollů a rodu Pellů a sloučen dvou podniků VEBA a META.

Výplatní stroje FRANCOTYP

Otisk s datem 27. 8. 1951

původní stroj uvedený do provozu za dob Protektorátu, dvoukruhové denní razítko s můstky a gotické čslice výplatního razítka, sběratelsky FR 8h - 3m (g) 2Km

 

veba 001

Otisk s datem 24. 5. 1974

Předchozí výplatní stroj Francotyp byl stažen a vyměněn za další stroj Francotyp, sbratelsky FR 8 h - 4m (ov) - 1k.

Stroj s otiskem, který byl československým vzorem - jednokruhové denní razítko (ojedinělá změna či návrat od dvoukruhu k jednokruhu s můstky) a s československými oválnými číslicemi ve výplatním razítku).Změna nastala i u označení.

 

veba 002

 

Další změny ve vzhledu výplatních otisků nezpůsobila politická a společenská rozhodnutí, ale samotná poštovní správa. Od 1. 1. 1973 nastal den D - zavedení poštovních směrovacích čísel (PSČ).

Tato změna se projevila i u otisků n.p. VEBA. PSČ se objevila v označení užiavtele (podnikové PSČ) a v denním razítku. Ruku v ruce s tíouto změnou nastala i změna osustavy - nyní uživatel přijal nabídku obměnit svou výplatní soustavu - opatřil si stroj soustavy Postalia. Nastalo několik změn najednou.

 

Otisk s datem 15. 6. 1978

hraniční data: -1. 4. 1976 - 3. 8. 1978-

 

 

 veba 003 

 

V 80. letech došlo ke změně označení uživatele

Otisk s datem 29. 3. 1982

hraniční data: - 15. 2. 1980 - 29. 3. 1982 -

 

veba 004

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK (Č3): 38 - V. B. Z. s domicilem

Č 3

Zkraka: V. B. Z. (dvojitým písmem) s domicilem  BROUMOV - OLIVĚTÍN (mezi denním a výplatním razítkem), zkratka názvu znárodněného subjektu: význam: Veba Bavlnářské Závody, VEBA, jedno slovo z názvu,  je odborný výraz pro hrubou lněnou či bavlněnou tkaninu v plátnové vazbě užívaná k výrobě ložního prádla

Slovo Veba později určeno pro název texxtilního podniku v Broumově (dříve firma Schroll) a Polici nad Metují (dříve firma Pella)

Zaměření: výroba bytového textilu, hotelového textilu, oděvní tkaniny, technických textilií, výroba a obchod s plátnem, mechanická tkalcovna

Historie: Obě města a celý kraj jsou spjaty s tradicí textilní výroby. V Broumově ( a jeho částech se proslavil zejména rod Schrollů - děd Johann Bededikt Schrol (1759 - 1831)l, obchodník s plátnem, otec Benedikt Schroll (1790 - 1976), který v roce 1856 založil mechanickou tkalcovnu a syn Josef Schroll, později povýšen do šlechtického stavu se jménem Josef Edler von Schroll  (1821 - 1891). V roce 1882 založili tito významní průmyslníci přádelnu bavlny v Meziměstí. Rod byl činný i v jiných oblastech,přičinili se o vznik železnice, bělírny, parní cihelny a podnikl i významné kroky v sociální oblasti. Později přišlo znárodnění a vytvoření firmy VBZ, přejmenovanépozději  na VEBA (splynula s firmou META - viz dále).

V sousední Polici nad Meují působil i další průkopník textilní výroby Vilém Pella (VBZ), později znárodněn jako národní podnik META. VEBA vydržela dlouhá léta.

Výplatní otsik Francotyp , otisky sběratelsky FR 8h - 4m (g) - 1K

Historie otisku: Za 1. a 2. republiky subjekt Schroll výplatní tsroj nevlastnil, ten si opatřil až v době, kdy BRoumov (BRAUNAU.ÓLBERG (HEUSCHEUER) byl součástí 3. říše. Zachycen otisk s datem 13. 5. 1941 (německý vzor - dvojkruhové denní razítko s můstky a výplatní razítko ve tvaru obdélníku s říšskou orlicí a německým názvem Deutsche Reichshpost a gotickými číslicemi výplatního razítka. Název Schroll mezi denní a výplatním razítkem kurentem.

Tento protektorátní výplatní stroj byl opatřen československými znaky po roce 1945 a vyplácel v době 3. republiky zásilky v tomto vzhledu.

Stroj vyplácel i v době 4. republiky (otisk s datem 27. 8. 1951) zachycen se stejným denním razítkem a výplatními číslicemi, ale již s novým výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného odbélníku, označení VEBA bavlářské závody, národní podnik Broumov) -  podrobnosti a další otisky VEBA viz Několik pohledů na tomto webu.

Dohlédací pošta BROUMOV - OLIVĚTÍN

Otisk s datem 12. 2. 1947

 

VBZ 001

 

reverzní strana této celistvosti s dřívějším názvem Schroll

 

VBZ 002

______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Tímto 38. pokračováním jedné z částí seriálu o identifikaci výplatních otisků 3. republiky československé (léta 1945 - 1948, výplatní otisky s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice) končí věnovaná identifikaci zkratek zkratkových spojení a  iniciál užívaných oprávněnými uživateli výplatních strojů. V příštím pokračování se budu věnovat kresbám buď samostatným anebo ve spojení s dalšími částmi štočků. Pokud se vyskytne další zkratka, která bude potřebovat vysvětlení a doplnění obrázkem otisku, rád se k této ásti opět vrátím.  Autor

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (73) - NĚKOLIK OTISKŮ NA CESTĚ K ZÁNIKU

Rok 1945 znamenal nejen osvobození a zbovuobnovení Československa v nových hranicích (ztráta Podkarpatské Rusi prostřednictvím "daru" J. V. Stalinovi), ale přinesl i několik vln znárodnění.

První vlna přišla záhy - v květnu 1945 na základě dekretů pretidenta Ed. Beneše, druhá po komunistickém puči v  únoru 1948.

Nastaly velké změny. Ty týkající se uživatelů reflektovaly výplatní otisky.

K těmto změnám projevujcí se v označení oprávněného uživatele doplnily poštovní změny. O nich rozhodlo Ministerstvo pošt koncem roku 1946. Nařídilo změny vzhledu výplatního otisku na místě denního razítka (dvoukruhové denní razítko zprvu bez můstků / později s můstky a hlavně poslalo do propadliště dějin větrnou růžici a nahradilo jíi zoubkovaným obdélníkem ve výplatním razítku). Uživatelé tudíž nejenže ztratili vlastnická práva ke svým firmám a komerčním subjektům, ale byli donuceni změnit postupně i denní a výplatní razítka. Větrná růžice mizela rychleji než jednokruhová denní razítka. Přece jen to byl symbol všeho starého....V roce 1948 a 1949 uživatelé používali otisk se zoubkovaným obdélníkem, někteří opozdilci i větrnou růžici, ale ta postupně mizela (poslední byla z roku 1951 v Bratislavě).

Po roce 1949 většina z nich zmizela ze světa výplatních otisků a byla nahrazena novými subjekty.

 Několik příkladů za všechny (jdou za sebou bez komentáře). Prakticky všechny subjekty, které nás provázely v období začínající rokem 1926, postupně mizely z veřejného poštovního provozu. Otisky byly němými svědky...

 

zmiz 001

 

zmiz 003     zmiz 004

 

zmiz 005

 

zmiz 006    

 

zmiz 007    

 

zmiz 008

 

zmiz 002

 

 

 

.

Číst dál...

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA

Jednou z pozoruhodností na vrchu Petřín je Petřínská rozhledna, vysoká 65,5m, základna je v nadmořské výšce 324 m. Představitelé Klubu českých turistů v roce 1889 navštívili Světovou výstavu v Paříži a byli inspirováni Eiffelovou věží. Pjali nápad postavit podobnou věž - rozhlednu v Praze. U zrodu stáli dva iniciátoři dr. Vilém Kurz a arch. Vratislav Pasovský, který připravil projekt. Projekt byl připraven Družstvem pro výstavbu Petřínské rozhledny v roce 1890, stavba byla zahájena v  roce 1891 (trvala od 16. 3. do 20. 8. 1891). Rozhledna byla otevřena k Zemské jubilejní výstavě  dne 20. 8. 1891. Její historie tím neskončila a v dalších letech si prožívala své dny slávy. tak je tomu do dneška.  Dne 1. 5. 1953 sloužila k vysílání Ćeskoslovenské televize. Přežila i Adolfa Hitlera, který při své návštěvě Prahy 15. a +6. 3. 1939 navrhl ji zbourat, neboť dle něj hyzdila pohled na Pražský hrad.

 

DSC06079     DSC06080     DSC06136          DSC06160    DSC06159

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (49)

FORT REBERDEAU

pevnost nazývaná též The Lead Mine Fort, zbudovaná na ocharnu olověné těžařské činnostiu proti domorodým Američanům a konzervativním skupinám..Byla pojmenovaná po generálu Danieli Roberdeauovi.Byla zřízena během americké revoluce v roce 1778. Její sláva a snad i funkce skončila v roce 1780. Od roku 1974 je součástí Národního registru historických míst.

Pevnost je zachovalá a ukazuje v současné době její strukturu - byly tam důstojnické komnaty, skladiště, kasárna, kovárna, místnost pro horníky, huť olova, zásobárna střelného prachu, další budovy (stodola apod.). Nachází se v Tyrone Town v blízkosti města Altoona.

 

rob 003     rob 001     rob 005     rob 010     rob 002     rob 004     rob 008     rob 006     rob 014     rob 009     rob 007    rob 011      rob 013     rob 012

Číst dál...

VLASTNÍ TVORBA 1961 - 1970 (7)

SCÉNÁŘE

Dramaturgie souboru LIHUKO a Beatnici jsme měl na starost já. Společně s Pavlem Havránkem, budoucím nadějným hercem čs. herectv zvaným Pájouí, jsme se starali o literární náplň našich divadelních pásem. Kostru jsme vymýšleli v malostranských hospodách a při historických procházkách Prahou, scénáře jsme psali Ve smečkách 24 a v Senovážné 8. Hudební část obstarali Milan Svoboda, Jarda Bohdal a Vašek Houk.České písně na mé texty dodával Jarda Bohdal. Nemohli jsme hrát jen anglické a americké rokenroly a ploužáky, prokládali jsme je původní tvorbou.

Náš snad nejúspěšnější pořad bylo literárně hudební pásmo "PŘEJDI PRAVĚK". Prémiréru i několik repríz jsme uskutečnili v útulném sálku budovy Staveb silnic a železnic na Národní třídě. Objevil nás jeden z náměstků tohotp odniku, který se dostal do sálu, kde jsem buď hráli pro nějakého pořadatele anebo jsme zkoušeli. Slovo dalo slovo a my se stali souborem tohoto podniku. Poskytl nám prostor v jejich budově a zorganizoval prémiéru a několik repríz. To ještě všichni zastávali literárně hudební koncepci. Nejen hudbu. Napsal jsem scénář, s Pavlem jsme sepsali dialogy a vše dali dohromady. Původně se mělo pásmo jmenovat "PŘEJDI ŘEKU". Tehdy byla živá židovská otázka, bylo nám přátelsky doporučeno, "řeku" (Jordán) vyměnit za "pravěk". Stalo se, nikdo si neuvědomil, že si řada lidí připomínala "pravěk" jako "současnou etapu budování socialismu". Ale prošlo to.

Scénář v originále jsem našel a uvádím pod tímto textem. Jsem rád, že se zachoval, a to včetně osob a obsazení. Cenné podklady.

pravěk 001     pravěk 002     pravěk 003     pravěk 004     pravěk 005     pravěk 006     pravěk 007

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS