HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - úterý, 09 březen 2021

NETRADIČNÍ POHLEDY (3)

NETRADIČNÍ POHLEDY (3)

Pohledy na klasické období výplatního otisku z území Československa pokračují dál. V dnešním třetím díle se zaměřuji na zabraná území v letech 1938 – 1945 cizími státy.

Po Mnichovské dohodě koncem září 1938  čtyř států – Německa, Itálie, Velké Británie a Francie Československá republika ztratila sudetské pohraniční oblasti. Po Vídeňské arbitráži v listopadu 1938 republika přišla o jižní části Slovenska a Podkarpatské Rusi, které připadly ve prospěch Maďarska. Na podzim stejného orku zabralo Těšínsko, Oravu a Spiš Polsko. Ve všech těchto oblastech nastoupila moc jmenovaných států a poštovní provoz nebyl výjimkou. Nejvíc důkazů ve vzhledu výplatních otisků přinesla anexe území Německem. Důkazů viditelných ve výplatních otiscích po zabrání území Maďarskem a Polskem bylo pro nízký počet uživatelů výplatních strojů dost málo. Na území Sudet byla nesrovnatelně odlišnější situace.

Výplatní otisky ztratily podobu československého vzoru a byly nahrazeny státoprávními názvy států či operátorů zabírajících států – Německa, Maďarska, Polska. V oblastech s nadvládou Maďarska a Polska výplatních strojů nebylo moc, vyskytovaly se sporadicky. V Sudetech to bylo jiné. Tato vyspělá část Československa měla řadu hospodářských subjektů, které výplatní stroje za 1. republiky používala.

Výplatní otisy na sudetském území

Poté, co vojenská moc předala moc a vládu v této oblasti civilním úřadům, nastoupily i říšské poštovní autority a zásadně změnily vzhled a podobu výplatních otisků. Jen výjimečně se zachovala větrná růžice, ovšem s odpilovanými českými názvy. Větrná růžice zůstala  ve třech případech, v ostatních se objevil obdélník s názvem DEUTSCHE REICHSPOST s německou orlicí.  I denní razítko doznalo změn, české názvy dohlédacích pošt musely zmizet, buď byly odpilovány anebo celé denní razítko bylo nahrazeno německým vzorem (dvoukruhové denní razítko s můstky). I jednoduché vyjádření slov  pro poštovní úřady se nahradilo složitějším a popisnějším vyjádřením. Za místním názvem se objevily bližší údaje regionu.    

Říšská pošta pod vlivem státních orgánů zásadně změnila vzhled výplatních otisků na zabraném území. Vlivem společenského a politického tlaku se poněmčila i označení uživatelů. České texty zmizely, zůstaly jen německé. Vliv německého prostředí byl znát. Jen málo firem z 1. republiky si zachovala stejná označení jako dřív, většinou jen obrázkových s názvem firmy.

I firma Francotyp využila nové situace a novým zájemcům, kterých nebylo málo, dodávala výplatní stroje ze svého programu bez omezení – s odlišným denním razítkem a s gotickými výplatními číslicemi, což československá poštovní správa ani pro tyto oblasti nepřipouštěla. Jednalo se o gotické a novogotické. I prosazovaná hvězdička před výplatní hodnotou byla doplněna dalšími znaky bez omezení (plné tečky, kosočtverce atd.).

Změny byly velké a zásadní. Vliv na ně mělo zejména připojení těchto oblastí k Třetí říši. Vzhled otisků určila svými nařízeními Říšská pošta. Navíc Francotyp GmbH, který byl v naprosté většině strojů naprosto dominantním dodavatelem, již nebyl omezován československou poštovní správou a měl volné ruce. V polovině 40. let navíc říšská poštovní správa souhlasila s uvedením další soustavy do poštovního provozu – byla jí soustava Postalia. Uživatelé si zakoupily čtyři výplatní stroje Postalia. Tím se prolomil více jak dvacetiletý monopol Francotyp na území Československa, i když bývalého.

 

Jak se dá ve stručnosti charakterizovat základní typologie výplatních strojů a jejich otisků na tomto území v těchto letech? Příklady následují-

 

Říšské výplatní otisky ze Sudet jsou produkty německých výplatních strojů Francotyp a Postalia, z nichž prvně jmenovaná soustava byla naprosto dominantní. A to nejen díky tomu, že v předchozích letech tu byly jen stroje Francotyp, ale i tím, že Francotyp GmbH byl aktivní i v letech následujících a pokračoval ve své expanzi na získaném území. 

Nejstarším modelem byl čtyřmístný stroj ANKER s osovou vzdáleností mezi středy denního razítka a výplatního razítka 6 cm.  Vyskytlo se několik v a r i a n t, z nichž nejvýraznější byly otisky buď s pořadovým číslem otisku anebo bez něj. ČASTO SE OBJEVOVALY OTISKY S ODSTRANĚNÝM ČESKÝM DOMICILEM POŠTOVNÍHO ÚŔADU A S ČESKOSLOVENSKÝM VZOREM DENNÍHO RAZÍTKA. Výplatní číslice byly československé, jednalo se o upravené  výplatní stroje (bývalého) československého vzoru. Text byl často psán germánským způsobem - kurentem. Denní razítko jednokruhé.

 

 

FRANCOTYP, typ ANKER, sběratelsky FR 6h - 4m, FR 6 - 0 - 4m1K

 

SUD 001     SUD 002

 

 

Dalšími stroji z produkce koncernu FRANCOTYP GmbH byly výplatní stroje FRANCOTYP, typ Bafra,k teré se vyznačovaly osovou vzdáleností mezi středy denního a výplatního razítka 8 cm.. Byly čtyřmístné ve výplatním razítku opět se vyskytovala buď s pořadovým číslem počitadla otisků anebo bez něj. Poprvé se na našem území objevila dvoukruhová denní razítka s můstky. Zachovány byly výplatní číslice československého vzoru s čs. hvězdičkou. V provozu se začaly objevovat nové subjekty -do té doby nebývalé -v některých případech s nacistickými názvy a symboly.

Výplatní otisky FRANCOTYP, typ BAFRA - sběratelsky FR 8h - 4m - 2K, FR 8 - 0 - 4m  -  2K

 

SUD 003     SUD 004

 

Další typologickou skupinou byly výplatní otisky Francotyp, typ Bafra s trojmístnou výplatní hodnotou, kde se objevily už gotické výplatní číslice ve výplatním razítku, s pořadovým číslem počitadla anebo bez něho. Vzdálenost mezi osami ve středu denního a výplatního razítka bylo 8 cm.

 

Výplatní otisky FRANCOTYP, typ Bafra, sběratelsky FR 8h - 3m (g), FR 8 - 0 - 3m (g)

 

SUD 005     SUD 006

 

Poprvé se na území Ćeskoslovenska objevil stsroj Francotyp, typ D, u kterého byla osová vzdálenost mezi denním a výplatním razítkem 6,7 cm. Pro snazší orientaci uvádím číslo "7" v symbolickém vyjádření tohoto podtypu otisku.   Tyto stroje byly převzaty z výrobního programu soustavy KOMUSINA. Stroje měly čtyřmístnou výplatní hornoru s gotickými číslicemi, s výplatním znaménkem ve tvaru malého kosočtverce, s pořadovým číslem počitadla otisků anebo bez něj. Zajímavé je jednokruhové denní razítko.

 

Výplatní otisky FRANCOTYP, typ D, sběratelsky FR 6,7h - 4m (g) - 1K, FR 6,7 - 0 - 4, (g) - 1K

 

SUD 007     SUD 008

 

Tento stručný typologický přehled uzavírám reprodukcí prvního výplatního stroje soustavy POSTALIA, u kterého je zřetelný ojedinělý design výplatního razítka s charakteristickými výplatními číslicemi používanými do dneška u strojů POSTALIA.

 

Výplatní stroj POSTALIA

 

SUD 009

K úplnosti podtypů je třeba ještě zmínit další dva podtypy - otisky s výplatními razítky ve tvaru větrné růžice (jednak vysekané názvy, jednak začerveněné české názvy), které jsem již na webu zobrazil před nějakým časem. Sběratelské označení :  Fr /M/ 6h - 4m a FR /M/  8h - 4m - dva případy známé z Chomutova a  jeden z Varnsdorfu.

 

NA ZÁVĚR:

Otisky ze zabraného území mají další zajímavosti, které byly způsobené vnějšími vlivy. Zmínil jsem například rozšířené domicily v denním razítku. Ty vydají ale na samostatnou studii.Poštovně - administrativní členění území připojených k Třetí říši bylo zdůrazněno v domicilu denného razítka v závorce. Prozatím se taková studie zatím nevyskytla a tato problematika čeká na zpracování.Zajímavosti byly i ve výplatnch  a denních razítkách, A v neposlední řadě u v označení uživatelů.  Není divu, Toto území bylo násilně odpojeno od Ćeskoslovenska a připojeno vši silou k Třetí říši. To se projevilo i v rychlé změně výplatních otisků a celé soustavě vyplácení zásilek výplatními otisky. Šlo zcel určitě o jeden z nějvětších zásahů do tohoto oboru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA OTISKŮ 4. REPUBLIKY ANEB LETEM SVĚTEM (26.) - TRANSAKTA

 

Dnešní pohled do světa výplatních otisků z území Československa nabízí průnik do 4. republiky (1946 - 1992). Přibližuji subjekt Transakta, který byl činný v oblasti zahraničního obchodu. Podnik zahraničního obchodu  byl založen z důvodů nahromaděných a tsále se rozšiřujících disproporcí čs. hospodářství a zahraničního obchodu v roce 1958, které se řešily pomoc zvláštních obchodních transakcí. Do vínku dostala Transakta i  čs. afilace z dřívějších dob dřívějšími subjekty (Škoda, Baťa apod.), které měly smíšenou delimitační činnost.  Náplní byly i disporoporce, keré se vyskytly v různých  dalších oborech zahraničního obchodu. Delimitace zboží nebyla omezena.

 

Tento subjekt měl od začátku k vyplácení zásilek k dispozici klasický výplatní stroj Postalia ("žehlička s náhonem"). Pestrost otisků tvořila různá označení, kde nechyběly ani příležitostné výplatní otisky ke kulatým výročím (20. A 30. výročíÍ), jakož i otisky k propagačním událostem (fotbalové turnaje a zápasy podnikového týmu FT Transco). Autorem těchto otisků byl Ivan Leiš, rytcem František Pavlíček, technickou poradkyní a záslužnou kmotrou Marie Kocíková z pošty Praha 1. Dohlédací pošta Praha 1 a podací pošta Praha 011. Výplatní stroj Postalia byl funkční po celou dobu používán. První zachycený otisk 1969, poslední 1992.

 

PRVNÍ OTISK

otisk s datem  -9. 10. 1969- ... reprodukován

poslední zachycený otisk 11. 10. 1972

TA 001

 

DRUHÝ OTISK

viz první otisk s tím, že dne 10. 1. 1973 zachycen otisk s odlomeným názvem ulice "LETENSKÁ" - R

 

TA 012

TŘETÍ OTISK (hořejší  a dvě dolní reprodukce)

změna označení (zohlednění podnikové PSČ - 118 19), zasazení PSČ do názvu pošty v denním razítku, v dolním mezikruží rozlišovací znaménko"hvězdička".

hraniční data: - 28. 6. 1974 - 15. 7. 1977 -

otisk s datem 29. 8. 1975

dále tento otisk dokumentuji na dvou celistvostech vrácené - nedoručené pošty ze zahraničí (politický disorder v zemích obchodního zájmu (Indie, Bangladeš) v letech 1971 - 1974)

 

TA 015

 

TA 016

 

ČTVRTÝ OTISK

1. příležitostný otisk subjektu

20. výročí založení PZO (výročí spadá do roku 1978, otisk vytvořen a použit v předstihu již v roce 1977 a měl přesah do roku 1979)

Otisk 1. dne 6. 12. 1977 (R)

Otisk posledního dne 30. 5. 1979 (na výplatním pásku)

TA 017

 

PÁTÝ OTISK

běžný, nově rytý otisk, nové označení, nové denné razítko (silné můstky)

hraniční data  -27. 11. 1979 - 17. 12. 1991 - s výjimkami - příležitostné otisky)

Otisk 1. dne 27. 11. 1979 - reprodukce (R)

TA 018

 

TA 019

 

ŠESTÝ OTISK

2. příležitostný otisk k 30. výročí založení podniku (1958 - 1988)

otisk s datem 13. 12. 1988 - rerpodukce níže na výplatním pásku

TA 020

SEDMÝ OTISK

3. příležitostný otisk zveřejněný ke sportovnímu setkání dvou obchodních partnerů - firmy Krupp Lonrho Düssedlorf a Transakat Praha (respektive jejich fotbalových týmů)

Otisk 1. dne 28. 4. 1990 (R),  - viz shora

poslední dne použití 21. 5. 199é - viz dole

TA 021

OSMÝ OTISK

 

4. příležitostný výplatní otisk - viz  otisk nahoře nad tímto textem

otisk vytvořen a použit ke sportovnímu setkání obchodních partnerů fy. Peter Cremer Hamburg a Transakta Praha (respektive jejich fotbalových týmů) otisk s datem 13. 5. 1991) omezenou dobu

otisk 1. dne 13. 5. 1991 (R)

 

DEVÁTÝ OTISK

návrat k původnímu běžnému otisku s dřívějším označením

květen 1991 - ?

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ADRES (Č3): 10. - MBA, O & K + PRAHA II, VODIČKOVA 18.

Č3

Adresa doplněna logem s dvěma variantami zkratek - O & K (Orenstein & Koppel, zakladatelé, židovští podnikatelé) a později MBA: zkratka nového německého názvu firmy Maschinenbau und Bahnbedarf Ag

Velmi důležitá a potřebná firma pro chod hospodářství Třetí říše, proto byla, ač židovská, zachována a v druhé polovině Protektorátu došlo k přejmenování z OK na MBA, pro roce 1945 došlo k opaku - od MBA k OK. Zakladatelé Benno Orenstein a Arthur Koppel dne 1. 4. 1876. Firma působila v Československu i později v rámci jiných struktur a činnost ukončila v roce 1999. Některé kontaktní programy navazující na O & K pokračují dále v rámci nově vzniklých struktur např. C - Filter atd.).

Adresa: Vodičkova 18, Praha II.

Výplatní otisky Francotyp dvou variant s různými zkratkami, sběratelsky FR 8 h - 4m

Dohlédací pošta PRAHA 1

 

PRVNÍ OTISK

Označení: logo s inciálami MBA (iniciály v ležatém kosočtverci s podškrty)

otisky s daty - 3. 6. 1945 - 2. 7. 1946 -

 

MBA 001

 

MBA 002

 

DRUHÝ OTISK

označení: logo s původními inciálami O & K ( iniciály v ležatém kosočtverci s podškrty)

otisk s datem 13. 3. 1947

 

MBA 003

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA DO ZEMĚ SNŮ: KENNECOTT, ALASKA (150)

KENNECOTT (též KENNICOTT či KENNECOTT Mines)

Aljaška

Opuštěné důlní městečko na jihovýchodě státu Aljaška u hranic s Kanadou, nejbližší města McCarthy a Valdez. Městečko založeno v roce 1900, ve kterém působili  první prospektoři "Tarantula" Jack Smith a Clarence L. Warner. V místě se od roku 1899 těžila měď. Městečko zůstalo opuštěno po ukončení těžby.

ALA 003      ALA 004      ALA 005      ALA 001     ALA 002

 

 

 

Číst dál...

CITÁTY PRO DNEŠNÍ DNY - ROZUM

Čas léčí rány, které může vyléčit rozum.

Seneca

 

Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum.

George Orwell

 

Každý má tolik ješitnosti, kolik mu chybí rozumu.

Friedrich Nietsche

 

Co náš rozum nevyřeší, to vyřeší čas.

Židovské přísloví

 

Moc bez rozumu hroutí se tíhou svou.

Quintas Horatius Flaccus

 

Jenom lidé, kteří jsou s rozumem v koncím, pořád diskutují.

Oscar Wilde

 

Rozum je zdrojem vší ctnosti.

Mahátma Ghandi

 

Ruka rozum nemá.

Polské přísloví

 

 

Člověk, který je málo vzdělaný, roste jako vůl. Roste jeho maso, nikoliv rozum.

Arabské přísloví

 

Kdo nemá rozum, ztrácí soudnost a cit pro porozumění.

Anonymus

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS