HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - středa, 03 březen 2021

ČLENĚNÍ ČS. VÝPLATNÍCH OTISKŮ (ZAMYŠLENÍ K 95. VÝROČÍ EXISTENCE)

VÝPLATNÍ OTISK Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA A JEHO OBDOBÍ

(zamyšlení k 95. výročí jeho existence)

V únoru roku 1976 byla ustavena sekce otisků výplatních strojů při komisi poštovní historie a celin SČSF jako organizovaná entita sběratelů výplatních otisků z území Československa, ale i ze světa. Bylo to v roce 50. výročí prvního československého výplatního otisku (16. 9. 1926).

Toto datum bylo též velmi důležité, protože neorganizované sběratelství artefaktů nového oboru se přetavilo na počátku 30. let 20. století v založení Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (tak se nazývaly výplatní otisky podle první soustavy výplatních strojů vyráběné firmou Francotyp GmbH). Na ni nazývala jednak první komise specializovaných oborů (založena v roce 1966), kde byla neformální ksupinka sběratelů výplatních otisků, a zejména shora zmíněn sekce otisků výplatních strojů (SOVS).

SOVS jako jeden z prvních důležitých úkolů si stanovila vypracovat katalogizaci výplatních otisků. V roce 1976 totiž nebyl k mání žádný generální katalog. Jen seznam z dílny Lešetického a Winklera, Jonášovy chronologické studie, Pešákovy a Jonášovy seznamy na pokračování v českých a německých filatelistických časopisech a cyklostylovaný seznam otisků z pera Karla Všetečky.

Sekce a designovaní autoři katalogů se sjednotili na určení období zamýšlených katalogů. Zvolena byla období chronologická, jejichž začátky a konce ustavily zejména státoprávní povahy. Dílem se do tohoto třídění či řazení promluvily i podoby otisků, zejména jejich výplatního razítka. Tak se i stalo. Byly zvoleny tyto úseky:

1/ Období 1. republiky 1926 – 1938 (1939) – otisky výplatního razítka ve tvaru větrné růžice (motýlka), zahrnuta byla i 2. republika (po Mnichovu – období ČESKO – SLOVENSKA),

2/ Období Protektorátu Čechy a Morava, 1939 – 1945 – otisky s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice, ale s názvem státu Böhmen und Mähren/Čechy a Morava

3/ Období nezávislého Slovenského štátu (Slovenska) let 1939 – 1945,otisky s výplatním razítkem s názvem SLOVENSKO a ve tvaru větrné růžice,

4/ Období zabraných území (Sudet) z let 1938 – 1945, výplatní razítko vystřídala říšská orlice s názvem DEUTSCHE POST v obdélníku,

5/ Období Podkarpatské Rusi obsazené Maďarskem v letech 1939 – 1945, shoda s maďarským výplatním razítkem, výplatní razítko s nápisem MAGYARORSZÁG, hodnota měny FILLÉR, tvar stylizovaného obdélníku,

6/ Období 3. republiky československé, 1945 – 1948, výplatní razítko ve tvaru větrné růžice,

7/ Období 4. republiky československé, 1946 – 1992, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku (v provozu též další druhy obdélníku bez zoubků či jiné tvary zejména u poštovních výplatních strojů),

8/ Období České republiky, 1993 – dodnes, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku,

9/ Období České pošty , 2014 – dodnes (digitální stroje modré barvy),

10/ Období Slovenské republiky, 1993 – dodnes se dvěma podobdobími: zúčtování slovenské koruny – 2008, zúčtování eura – 2008 – dodnes,

11/ Období Slovenské pošty (digitální stroje modré barvy),

12/ Období výplatních otisků pošty na území Československa (1946 - 1992), České republiky (1993 – dodnes) a Slovenské republiky (1993 – dodnes). Jedná se o různé druhy – otisky novodobé a digitální.

13/ Období používání otisků APOSTů (cenných nálepek) a automatových známek (1994 resp. 2000 – dodnes).

Původní koncepcí bylo dále, že se rozdělilo zpracování katalogů na otisky komerční (podniků, institucí a organizací na jedné straně a pošt na druhé straně), a dále se vytvořily dvě části – pražské otisky a mimopražské. Slovenští autoři po rozdělení šli jinou cestou – spojili komerční a poštovní výplatní otisky v jeden seznam (Tvrdý). Roztřídění Bratislavy a Košic na jedné straně a dalších slovenských míst bylo zachováno. Já jsem při zpracování katalogů slovenských otisků z let 1946 – 1992 šel cestou spojení všech měst na Slovensku v jeden celek, ale nezohlednil jsem poštovní otisky (publikace vydány SFA).

Toto byla první, dlouholetá koncepce sledování otisků z území Československa. Jí byly podřízeny i sběratelství, výměna, vystavování exponátů, další seznamy,studie, eseje, články.

Této koncepce se pevně drželi i autoři katalogů Bouška (+ Janů, Feldmann) , Leiš, Di Casola respektive autoři rukopisů Leiš, Janů. Koncepci dodržuji i já při psaní dalších studií či specializovaných pohledů čs. výplatních otisků.

Tuto koncepci respektovali a respektují i zahraniční sběratelé a badatelé, zejména Italové, Američané, Němci, Švédové. Kolegové Stambaugha a Hawkinse a jejich předchůdci Barfoot a Simon ve svých mezinárodních katalozích toto třídění či členění dodrželi.

V těchto linkách jdou současní čeští sběratelé a budoucí jeje zcela určitě též dodrží.

V mezidobí se však udály dvě skutečnosti, které mne osobně přinutily se nad touto koncepcí hluboce zamyslet a najít i další řešení pro třídění a členění výplatních otisků v dlouhé téměř stoleté historii.

Událost první

Na jednom ze setkání německé Badatelské společnosti sběratelů německém Hosenfeldu jsme si nad sklenkou vína povídali s přítelem Berndem Bobrowskim, dlouholetým sběratelem klasických výplatních otisků (AFS Deutsches Reich, AFS Kennung A, AFS deutsche Brauereien (alle Zeiten) příležitostných razítek Německé říše).

Slovo dalo slovo a já jsem byl dotázán, jak vše u nás v Česku řadíme, třídíme, členíme. Zároveň mne seznámil s koncepcí německých sběratelů, kteří nadřazují nad naše dosavadní hledisko (ne nepodobné německým oblastem) a třídí otisky na

a/ klasické,

b/ novodobé,

c/ moderní (digitální).

Jinými slovy vnukl mi myšlenku, že i u nás by toto hledisko bylo logické. Vždyť stroje prodělaly velký vývoj od strojů manuálních k elektrickým, později elektronickým, až skončily u strojů několika digitálních generací. Změnil se i způsob kreditace. A to je nutno zohlednit.

Pod tímto pohledem jsem zapřemýšlel a doplnil toto hledisko i podobou výplatních otisků. U nás se totiž kritéria kreditace zhruba kryjí i se vzhledem a vzory státoprávních znaků (rozuměj výplatního razítka). Takže lze se zaměřit na sběratelství:

a/ klasické – otisky na manuální (ruční) a elektrický pohon v letech 1926 až 1948 (s mírným převisem do roku 1951), kde otisky mají vzhled jejich výplatního razítka ve tvaru větrné růžice. Do tohoto období se zařadí i otisky s říšskou orlicí, které vyplácely v období 1938 – 1945 na našem území, které nám bylo zabráno,

b/ novodobé – otisky ze strojů na manuální, elektrický a částečně elektronický (začátky v vyplácení a kreditování v 90. letech 20. století), období let 1946 – 2000, jinak řečeno toto období pokrývá otisky se zoubkovaným obdélníkem (též pseudoznámkou),

c/ moderní, kdy se vyplácelo jednak stroji elektronickými a i digitálními. Toto období zahrnuje výplatní otisky s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku, ale i nejmodernější) od roku 2014), kdy se přesně nestanovuje tvar výplatní zóny.

Zde doplňuji jednu záležitost. Na území České republiky stále operují výplatní stroje manuální (ruční) či ruční s elektrickým náhonem. V současnosti výlučně se jedná o výjimky, které potvrzuje pravidlo. Jsou to poštovní výplatní stroje soustavy Postalia. Navíc nejsou licencovány. Ty by svými kritériemi a konstrukci spadaly do období ad b/, ale operují v nejnovější době.Jejich výplatní razítko je ve tvaru zoubkovaného obdélníku.

Otisky Apostů a automatové známky tvoří zvláštní kategorii výplatních otisků, které roky svého použití patří do období ad b/ . Někdy možná se přehoupnou svou konstrukcí do kategorie c/. Ale to je otázka budoucnosti a zatím nás toto nemusí trápit.

Toto je zajímavý sběratelský přístup a vytváří prostor pro hlubší specializované a studijní sběratelství.

Událost druhá

Druhý impuls jsem dostal od sběratele Pavla Koťátka, který reagoval velmi kvalifikovaně na můj seriál o protektorátních otiscích ve zkratkách, obrázcích, adresách, reklamách atd. A jejich identifikaci. Poskytl mi cenné a doplňující údaje ke zveřejněným řetězcům. Vede si soukromý katalog, kde vytváří řady otisků z různých období. Ije to pohled scelující, je to též zajímavý sběratelský přístup, který vyžaduje jít do hloubky a též otevírá prostor ke specializovanému a vysoce studijnímu sběratelství. Navíc musí pracovat s archivem a historickými a místopisnými fakty. Pro sběratele značně obohacující způsob sbírání. Je překvapující, jak mé staré heslo „sledujme cesty strojů“ nabylo moderního hávu. Často dochází k nově objeveným skutečnostem.

Inspirující jsou ji sběratelské přístupy dalších současných sběratelů, jednak regionálních (např. kolega Punčochář), jednak těch, kteří vytvářejí časové řetězce jednoho uživatele (kolega Rubišar a jiní).

Objevovat lze i řadu nových přístupů u otisků sbíraných pohledem typologického sběratele (viz např. Poslední pokusy švédského sběratele Stiga Asklunda), který se ponořil do typologických objevů.

Obor sběratelství výplatních otisků skýtá řadu nových a moderních přístupů a činí tento obor zase o něco atraktivnějším. Ale to již odbočuji od původní myšlenky, kterou jsem chtěl zájemcům sdělit.

 

Ukázky otisků

KLASIKA

 

Klasika 001

 

 

Klasika 003

 

 

Klasika 004

 

 

Klasika 005

 

NOVODOBÍ

 

Novodobí 001

 

Novodobí 002

 

 

Novodobí 003

 

Novodobí 004

 

MODERNA

Moderna 001

 

Moderna 002

 

Moderna 003

 

 

Číst dál...

CITÁTY PRO DNEŠNÍ DNY - CHAOS

Chaos vždy vítězí nad řádem, protože je lépe organizován.

Terry Pratchett

 

Pořádek je pouze organizovaný chaos.

Murphyho zákon

 

Příroda má svůj řád. Proč je ve státě chaos?

Anonymus

 

Lidé se zřídkakdy chovají rozumně.

Roger Zelazny

Číst dál...

CITÁTY PRO DNEŠNÍ DNY - NESCHOPNOST

Neschopní a leniví lidé ukazují svým chováním schopným a pracovitým lidem: aroganci, ignoraci a ješitnost.

Pavel Konečný

 

Vzdělání je schopnost porozumět druhým.

Johann Wolfgang von Goethe

 

Měřítkem inteligence je schopnost změny.

Albert Einstein

 

Narodil se jako hlupák a velmi úspěšně rozvinul své vrozené schopnosti.

Samuel Butler

 

Neschopní lidé bývají schopni všeho.

Ladislav Muška

 

Dobrý politik má mít schopnost předvídat to, o se stane v budoucnosti, a vysvětlit, proč se tak stalo.

Winston Churchill

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ADRES (Č3): 4. - kresba + adresa II. - 108

Č3

Kresba, zkrácená adresa: dnes si přiblížíme otisk, ve kterém je kresba (horoskopická stylizovaná kresba - mezi denním a výplatním razítkem a číselná adresy (II. - 108 - pod výplatním razítkem - význam : římská číslice část Prahy, arabská číslice, číslo budovy)

Subjekt: Českomoravská akciová pojišťovna pro živnost, obchod a průmysl v Praze

Adresa: Praha II., Spálená 49 (též 51)

Činnost: pojišťovnictví.

Štoček označení (kresba) přenesena z dřívějších odbobí - viz příslušné příspěvky na tomto webu a příslušné Katalogy autorů Bouška, Leiš, Di Casola. 

Výplatní stroj Francotyp, FR 8h . 4m

Dohlédací pošta: PRAHA 3

Výplatní otisk s datem 20. 9. 1945

Zajímavost: na celistvosti (přes výplatní otisk) je otisk revolučního razítka z roku 1945 z poštovního úřadu SUCHDOL nad LUŽNICÍ, důvod?, z ochoty? dodatečně?z nadšení někoho, jehož rukama prošla tato celistvost . Otisk razítka  je nelogický (zásilka odešla z budovy ve Spálené 49 a došla do Spálené 51), což je samo o sobě dost divné.

 

POJ 001

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA VÝPLATNÍCH OTISKŮ 4. REPUBLIKY (20.) - ELEKTROODBYT N. P.

Národní podnik Elektroodbyt prošel klasickým procesem v oblasti vyplácení zásilek  výplatních otisků. Na počátku byly výplatní stroje Francotyp (40. - 80. léta), po fyzickém a morálním zastarání těchto spolehlivých strojů německé provenience, byly nahrazeny dalším německým (tehdy západoněmeckými) stroji značky Postalia. Tímto vývojem a touto změnou prošla velká řada československých uživatelů výplatních strojů.

Je nurno se úvodm zmínit o jedné důležité záležitosti. Tento národní podnik byl zecla jistě důležitý, konečně jeho obdoba existuje i v těchto dnech, ale nade vše řadím jako sběratel úřasnou superkvalitu všech otisků v dlouhém období několika desítek let. Vzdávám hold pracovníkům či spíše pracovnicím podatelny. Otisky jsou kvalitní, zřetelné, nezašpiněné, výrazné. A to mám ve bsírce 22 otisků z různých období. Jev přímo zázračný. Dodatečně díky všem, křeří se o to zasloužili. Naskýtá se otázka - takto to nešlo v jiných podnicích, proč? Nedostatek červené barvy byl plošný anebo ne? Týká se pražské podatelny, jinde to bylo o něco horčí, ale ne tragické.

 

Výplatní otisk FRANCOTYP

PRVNÍ OTISK

Sběratelsky FR 8 - 0 - 4m, gotické číslice výplatního razítka, neobvyklé výplatní razítko (silná tečka), denní razítko mělo již nově schválené tvary - dvoukruh s můstky, označení: ELEKTROODBYT/NÁRODNÍ PODNIK/ZÁVOD PRAHA., vnitřní rámeček 25x20 mm.

Poznámka: výplatní stroj získán v rámci reparací od poraženého Německa (převzaty gotické číslice - do té doby poštovní správou razantně odmítány, a dvoukruhové denní razítko s můstky německého vzoru) a přemístěn ze zabraných sudetských území do vnitrozemí a uživatelů se zájmem o výplatní stroje. 

Datum otisku 14. 6. 1954.

Dohlédací pošta PRAHA 1.

Odbyt 001

DRUHÝ OTISK

Dohlédací pošta: OLOMOUC 1

Výplatní stroj Francotyp, sběratelsky FR 8 - 0 - 4m (gotické číslice výplatního razítka s výplatním znaménkem - dutá tečka a označením: ELEKTROODBYT/NÁRODNÍ PODNIK/OLOMOUC, doukruhové denní razítko, též výsledek reparací), 24x21 mm (vnitřní rámeček)

Sběratelsky FR 8 - 0 - 4m

Otisk s datem 18. 8. 1952

Odbyt 002

 Poznámka: U dalé uvedených otisků došlo k několika změnám číslic data, dokonbce k výměně denního razítka - ze začátku vnější kruh 23 mm, později 25 mm.

TŘETÍ OTISK

Denní razítko s průměrem 23 mm

Dohlédací pošta PRAHA 1

Sběratelsky FR 8 - 0 - 4m (g)

Změna označení, nyní ELEKTROODBYT/NÁRODNÍ PODNIK

Otisk s datem 24. 10. 1955

Odbyt 003

 

ČTVRTÝ OTISK

Stejný stroj, stejný otisk s výjimkou průměru věnjšího kruhu denního razítka (25 mm)

Otisk s datem 4. 2. 1977

Odbyt 004

 

Změny číslic denního razítka:zaznamenávám v těchto dnech:

- 24. 10. 1955

- 26. 11. 1968,

- 6. 4. 1972,

 

 

Výplatní otisky stroje Postalia (výměna stroje)

PÁTÝ OTISK

Hraniční data mé sbírky: - 16. 11. 1981 - 17. 3. 1983 - 

změna označení (nyní již podle pravidel a poštovního řádu, doplněno i nové logo subjektu ),  oba otisky se liší číslicemi denního razítka, zohledněno PSČ v označení a denním razítku

Odbyt 007

  

 

 

:

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA DO ZEMĚ SNŮ: NEW YORK CITY 27 (145)

NEW YORK CITY - THE MET

Metropolitní muzeum umění je největším muzeum v USA. jeho majestátní budova se nachází na Horním Manhattanu. Ročně navštíví Muzeum 6 479 548 osob (2019). Muzeum je čtvrtým největším muzeum na světě. Ve výstavních prostorách a v depozitářích je více jak 2 miliony děl z různých období a různých uměleckých žánrů. Najdeme umělecké předměty  od Říma k modernímu americkému designu.Muzeum bylo založeno v roce 1870, budova Muzea byla otevřena dne 20. 2. 1872. Navštěvníkovi jsou nabídnuty artefakty středověké Evropy, klasického starověku, amerického moderního umění. Najdeme zde i další sbírky - kostýmy, hudební nástroje, zbraně brnění a další. Další informace lze získat na adrese en.wikipedia.org/wiki.

 

MET 003     MET 004     MET 002     MET 001     Met 009    MET 005    Met 007    Met 008

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS