HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - středa, 10 březen 2021

CITÁTY PRO DNEŠNÍ DNY - BLBSTVÍ

Jsi - li blbec, nepij. Projeví se to.

Jan Werich

 

Největší hloupost je diskutovat o hloupostu s hloupými.

Aristoteles

 

Pro hlupáka každý hloupý.

Forrest Gump

 

Kolik hlouposti napovídají lidé jen proto, že chtějí říct něco chytrého.

Voltaire

 

Kde blb, tam nebezpečno.

Jan Werich

 

Dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost.

Albert Einstein

 

Nejhorší je v životě srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbosti. Z takové srážky vyjdete vždy jako největší blbec pod sluncem.

Jan Werich

Číst dál...

NETRADIČNÍ POHLEDY (4)

NETRADIČNÍ POHLEDY (4)

SLOVENSKO 1939 - 1945

Po Mnichovské dohodě koncem září 1938, Vídeňské arbitráži v listopadu 1938 a naléhání Polska z podzimu 1938 Československá republika ztratila velkou část svého území, obyvatelstva  a infrastruktury. V březnu 1939 měly přijít ještě horší věci. V polovině března získaly samostatnost dva důležité územní celky – Slovensko a Podkarpatsko. Ze zbytku republiky – Čechy a Morava z rozhodnutí Německa vytvořila Protektorát  BM (ČM) dne 16. 3. 1939. Vzniklo několik samostatných státních celků (Protektorát a Slovensko), některá území přešla pod území  cizího státu (Podkarpatská Rus).

Politický vývoj a státoprávní změny se podepsaly i na systému vyplácení zásilek výplatními otisky.

Vznikl samostatný Slovenský štít dne 14. 3. 1939 a vytvořila se nová výplatně otiskářská země SLOVENSKO.

Předběžné slovenské otisky  (s názvem ČESKOSLOVENSKO)

Vzhled prvních otisků byl totožný s otisky předchozí Československé republiky. Bylo tomu od poloviny března až do června/července 1939. tyto otisky lze nazvat předběžnými slovenskými otisky. K 14. 3. 1939 jich bylo 46 (oficiální úřední údaj z přílohy ke spisové agendě, která byla předána bývalým československým MPT slovenské poštovní správě). Zcela určitě jich bylo více, co úřední spis nezaznamenal. Seznam je součástí fondu MPT č. 429 v Národní archivu v Praze a přetiskl jej Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 – 1945 autora Jána Marenčíka (Košice 2008). Další seznam najdeme i v Katalogu výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945, díl mimopražští uživatele autora Miroslava Boušky (Praha 1977). Tento Katalog zaznamenává celkem

čtyři sběratelsky doložené otisky s nápisem ĆESKOSLOVENSKO (jeden z nich ČESKO – SLOVENSKO).

Má sbírka obsahuje  přibližně pět otisků.

 

Slovenských výplatních otisků zejména z typologického hlediska se věnuje i Di Casolův a leišův Katalog Czechoslovakia – strany 52 – 54 (verze z listopadu 2013).

 

Výskyt těchto otisků je zřídkavý a zachovala se jich málo. Důvody lze najít jednal v tom, že období jejich používání trvalo jen několik měsíců (polovina března – červenec). Zdá se, že uživatelé výplatních strojů na nějakou dobu „vypli“ své výplatní stroje a čekali na změnu otisků s novou státností a přešli k vyplácení zásilek poštovními známkami (tento názor sdílí řada slovenských sběratelů).

 

Otisky s názvem SLOVENSKO

Ve sledovaném období se na Slovensku používaly výhradně stroje FRANCOTYP. I vzhled otisků byl zachován z období Československé republiky (zejména výplatní razítko ve tvaru větrné růžice). O podobě rozhodla slovenská poštovní správa (Ministerstvo dopravy a veřejných prác, rezort poštový). Ta rozhodla i o jmenování náhradního generálního zástupce pro stroje Francotyp na Slovensku. Stala se jím firma MILOŠ KRUPEC BRATISLAVA, a to od orku 1940.. Ttao firma spravovala již zaběhnuté výplatní stroje, a pokud se týče nových přírůstků, nabízela jen stroje typu C (manuální či elektrický pohon).  Otisky z těchto strojů měly osovou vzdálenost 8 cm. Žádosti o nový výplatní stroj bylo nutno posílat na Ministerstvo dopravy a veřejných prác, rezort poštový. I vzhled podléhal této instituci. Ta stanovila i 20 bodů Podmínek k provozu stroje.

Označení uživatele bylo vyžadováno či povolováno jen do prostoru mezi denní a výplatní razítko. Nicméně se vyskytlo několik případů, kdy označení bylo pod  výplatním razítkem či v kombinaci s vyžadovaným prostorem též současně i pod razítkem (v případě použití strojů s číslem počítadla uprostřed mezi denním a výplatním razítkem).

 

Popis jednotlivých částí:

 

DENNÍ RAZÍTKO:  bylo vždy jednokruhové, dohlédací poštovní úřad vždy v horní části. Diametr 24 – 26 mm.

 

POŘADOVÉ ČÍSLO OTISKU: bylo vždy čtyřmístné v horní části mezi denním a výplatním razítkem.

 

VÝPLATNÍ RAZÍTKO: ve tvaru větrné růžice, různé velikosti odlišné ve velikosti o mm, i tvarově respektive úhel cípů kolísaly. Rozdílné byly i písmena názvu státu. Výplatní číslice měly různé tvary a velikosti. Výplatní hodnota byla většinou čtyřmístná, výjimečně trojmístná. Výplatní znaménko měla tvar malé hvězdičky s ostrými cípy, výjimečně hvězdičky s rozšířenými cípy na konci. Hvězdička, zejména malá u některých otisků byla „tancující“ – doleva či doprava.

 

OZNAČENÍ OPRÁVNĚNÉHO UŽIVATELE: ve většině případů obsahovalo název uživatele, kresbu, adresu, jen několik uživatelů skrylo svou identitu pod zkratku (SVUB, UB). řada uživatelů si zachovala vzhled otisků z předchozí éry.

 

Typologie

Na Slovensku byly v provozu tři modely strojů Francotyp: A, B, C.

Přehled podtypů (číslování Katalog Di Casola/Leiš), sběratelské označení Leiš

Francotyp A (Anker)

FTP 1 A.301/h  - FR 6h – 4m

FTP 1 A.301/m – FR 6s – 4m

Francotyp B a C (Bafra)

FTP 1 C.301/h – FR 8h – 3m

FTP 1 C.351/h – FR 8h – 4m

(velké 7/6mm a malé 6/4mm číslice)

Zajímavé jsou i počty otisků. Ján Marenčík uvádí ve svém Katalogu celkem 151 otisků (stát SLOVENSKO), Miroslav Bouška o něco méně – 104 otisků (jen SLOVENSKO).

Několik uživatelů vyplácelo s otisky SLOVENSKO ještě několik měsíců, spíše dnů po 8. 5. 1945. Jednotný  příkaz  obnovené čes. poštovní správy stran změny z názvu SLOVENSKO na ČESKOSLOVENSKO byl realizován poměrně rychle.

 

Otisky - československý vzor

Slovakia 002     Slovakia 004

 

Otisky - slovenský vzor

 

Slovakia 005     Slovakia 001

 

SLOV     SLOV 2

Číst dál...

PRVNÍ HASLER V ČESKOSLOVENSKU

První výplatní otisk švýcarského výrobce výplatních stroj HASLER doputoval do Prahy v letech 1928 - 1929. Bylo to v době, kdy Minsterstvo pošt a telegrafů na základě tlaku několika firem uvažovalo o zavedení vyplácení novinových zásilek do čs. poštovního provozu. Moc detailů o tomto počinu není známo. Jako první informaci o úvaze roušířit výplatní tsroje o stroje Hasler popsal dosti detailně ve své Studiii o čsl. otiscích Frankotypu architekt Albert Jonáš. Na stranách 107 a 108 doslova píše:

 

"Švýcarský stroj

Stroj nebyl do Československa přivezen, pouze otisk byl ministerstvu pošt předložen, zároveň se žádostí o povolení a oprávnění prodeje ve smyslu oprávnění strojů Bafra a Anker. Žádost byla ministerstvem zamítnuta.

Otisk podobá se otisku B4/čís. horní, je však as o 3mm kratší (měřeno od středu razítka k středu známky). Vlevo od razítka je 13 vodorovných rovnoběžných 21 mm dlouhých čar. Účel těchto je mi neznám. Snad je to místo, vymezené podřadnějším nápisům. Razítko, číslo i známka jsou pdoobny normálním otiskům. Pod známkou je fmní nápis dvouřýdkový. Datum essaye. 12. 8. 28.".

 

Druhá zmínka o tomto stroji se nachází v Katalogu výplatních otisků Catalogue Czechoslovakia, který jsme vytvořili společně s přítelem Robertem Di Casolou. Ve švýcarských  archivech jsme našli další detaily včetně podoby otisku, který byl předložen našemu ministerstvu. Otisk je produkt prototypu stroje, který byl speciálně vytvořen pro Československo. Ilustrace příslušné stránky viz níže.

Zobrazený otisk byl v červené barvě, denní razítko bylo jednokruhové, PRAHA 1 byla domicilem v denním razítku, datum denního razítka bylo ve formátu 12. VIII. 28 (římské číslice pro měsíc). Číslo počitadla bylo pětimístné. Výplatní razítko se věrně podobalo razítkům strojů Francotyp, číslice ale byly typicky haslerovské, i když se mohou zaměnit s číslicemi československými firmy Francotyp. Důležité je zmínit osovou vzdálenost - činí 7,5 cm. .Technickou dokumentaci jsme bohužel v archivu nenašel.

Z těchto ukazatelů vyplývá, že stroj i otisk byly zhotoven na vyžádání československou stranou tak, aby Hasler vyhověl požadavkům čs. strany.

Zajímavé je označení "smyšleného uživatele". Je jím L. & G. HALPHEN PRAHA - toto označení je pod výplatním razítkem. Uživatel zase enbyl tak smyšlený. Tato firma skutečně v Praze existovala a byla aktivní. Byla zástupcem na dovoz různých strojů UNION - např. zastupovala  firmu Union Spezialmaschinenfabrik ze Stuttgartu, která vyráběla stroje na vyplácení peněz. Firma L. G. Halphen obchodovala i dalšími stroji - např. ořezávače tužek (elektrické?). Sídlo měla v Mikulášské 22 (Praha V). Měla i poštovní schránku č. 118 a její telefon byl 22830.

Domnívám se, že toto jméno firma Hasler zasadila z jednoho prostého důvodu. Pražská firma jí byla známá, možná, že ji už v nějakém zboží zastupovala či Hasler zamýšlel jí určit jako generálního zástupce svých výplatních strojů v Československu.

Obrázek tohtoto otiskum které jsme již zveřejnili před několika lety ve zmíněném Katalogu,  reprodukuji níže. Jedná se o cennou esej s hodnocením ve stupnici RRR - unikátní. Zachovaných otisků je asi málo. Otisk jsem viděl v rachivu, možná, že je v exponátu A. Jonáše (popadesáti letech si už nepamatuji tento fakt, a viděl jsem jej ještě u někoho v exponátu, ale detaily se mi vykouřily z hlavy).

Zbývá ještě vysvětlit několik  záhad: kdy byl otisk stroje předložen (1928 - 1929), kdo a komu jej předložil (jména), bylo to v Praze (?), kam zmizel otisk s 13 čarami, jak se zmiňuje Albert Jonáš,, jak vypadal zhotovený stroj Hasler. Snad archivy promluví.

Je jasné, že se jednalo o esej a otisk nebyl nikdy poštovně použit. Nneí známo, že by byl v modré barvě.

Československé archivy jsou bohužel skoupé na informace ohldně tohoto případu. Proto se nikdy nedozvíme, proč úředníci MPT se pro tento stroj a soustavu Hasler nerozhodli. Kladné rozhodnutí přišlo až o několik let později - v roce 1947, kdy tato firma dodala do Československa první poštovní výplatní stroje na přepážky pošt. 

 

Hasler 002

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA OTISKŮ 4. REPUBLIKY ANEB LETEM SVĚTA (27.) - KNIHA

Ve sledovaném období 1946 - 1992 došlo ke zřázení řady nových podniků. Jedním z nich byl národní podnik KNIHA, hlavního města Prahy s původním názvem Antikvariát Kniha A1 (50. léta). ústředí bylo v ulici 28. října 13 v Praze 1, tento podnik řídil i řadu prodejen, některé z nich měly též svůj výplatní stroj.Zajímavé je, že tento podnik patřil od 50. let pod Hlavní město Praha.

 

Tyto subjekty využívaly zejména výplatní tsroje FRANCOTYP, v 80. a dalších  letech došlo ke změně směrem k výplatnímu stroji POSTALIA. Otisky jako u dalších subjektů byly velmi zajímavé a oživily scénu sběratelství výplatních otisků u nás.

 

Přehled otisků

Útředí + ústřední prodejna

FR 8h - 4m

otisk s datem 19. 11. 1954 (R)

Subjekt: Antikvariát Kniha A1, ul. 28.října 13

ojedinělé jsou výplatní číslice - dvě poslední číslice mají ojedinělý tvar dutých číslic

Kniha 001

 

FR 6h - 4m

hraniční otisky: -28. 4. 1969 - 22. 5. 1975 -

subjekt: Kniha n.p. hl. m. Prahy, prodejna 000 191, ul. 28. října 13

poznámka: v roce 1975 výměna číslic denního razítka

reprodukce otisku 3. 12. 1970

 

Kniha 002

 

Postalia

změna výplatního stroje a s tím související změny součástí otisku

otisk s datem 10. 12. 1984

 

Kniha 003

Další subjekty n.p. KNIHA

Prodejna 00159, středisko cizojazyčné literatury

Francotyp, sběratelsky FR 8h - 4m

silné můstky

otisk s datem 6. 10. 1972

 

Kniha 004

 

KNIHA, prodejna 0107, Na můszku 7, Praha 1

Francotyp

FR 8h - 4m

silné můstky, úzké číslice výplatní hodnoty, výplatní znaménko: malý kosočtverec, otisk obsahuje PSČ (označení + denní razítko)

otisk s datem 4. 1. 1983

 

 

Kniha 007

 

PRAHA 07

otisk s datem 31. 10. 1969

 

Kniha 002 

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA DO ZEMĚ SNŮ: PODÉL DENALI HIGHWAY, ALJAŠKA (151)

Aljaška - podél DENALI HIGHWAY v blízkosti  Maclaren River a Tangle Lakes (Long Tangle Lake, Lower Tangle Lake, Round Tangle Lake, Upper Tangle Lake) Jihovýchod Aljašky.

 

Denali 022     Denali 023     Denali 003     Denali 002       Denali 004     Denali 006      Denali 007          Denali 005       Denali 009        Denali 010     Denali 011     Denali 012     Denali 013     Denali 014      Denali 015     Denali 016     Denali 017          Denali 018     Denali 020     Denali 019

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ADRES (Č3): 11. - SZ, II., Hybernská 42

Č3

Adresa v kombinaci s logem : II., HYBERNSKÁ 42  (pod výplatním razítkem) + logo s iniciálami SZ (= Stalinovy závody)

Subjekt: Stalinovy závody, národní podnik, Ústřední prodej Praha, dříve %Cs. továrna na motorová paliva, od 7. 3. 1946 SZ, od 24. 2. 1962 Chemické závody čs. - sovětského přátelství, později Rafinerie, Čsl rafinérská

Činnost: výroba paliv o obchod s nimi

Výplatní stroj Francotyp, Francotyp, sběratelsky Fr 8h - 3m - 1K

 

Otisk s datem 2. 12. 1947 (R)

 

Stalin 001

Číst dál...

CITÁTY PRO DNEŠNÍ DNY- DILETANT

Kdo je nejostřejším kritikem? Neúspěšný diletant.

Johann Wolfgang von Goethe

 

Když se diletanti snaží něco udělat, jejich zvykem je se ospravedlňovat tím, že jejich práce ještě není hotová.

Johann Wolfgang von Goethe

 

Slovo diletant se postupem času znehodnotilo. Dříve to byl ten, kdo měl radost ze své práce. Nyní? Je to neodborník konající činnost nedokonale a nezodpovědně.

Parafráze slove Otto Františka Boblera

 

Diletantismus je rakovina nejen rozumová, ale i nemocí. Má špatný vliv na charakter.

TGM

 

Demokracie pravá spočívá v moudrosti.

TGM

 

Diletantů je přehršle, opravdových profesionálů velmi málo.

Anonymus

 

Být diletantem, toť povolání politika.

Foggy

 

Amatérů si važme a  ctěme je, diletanty opovrhujme.

Anonymus

 

Diletant je člověk, který se považuje z neznámých důvodů za profesionála a přitom je nicka.

Mezmámý autor

 

Sktečný profesionál se s pokorou učí celý život. Blbec si myslí, že už všechno umí a ještě mnohem líp.

Milo Mahdall

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS