HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - sobota, 02 říjen 2021

NĚKOLIK POHLEDŮ (115) - OTISKY PŘEDVÁDĚCÍCH STROJŮ

Dnes je volný den a já opustím svět výplatních otisků Československa z let 1946 - 1992 uznaných úředně a vyplácejícíh "na ostro". 

Možná, že tušíte, že se budu věnovat opomíjeným otiskům z předváděcích  výplatních strojů , které byly vyrobeny za jiným účelem než vyplácet zásilky. Jsou spíáše takovými pomocníky, aby pomohly svým následným otisků se prosadit v této úloze jako součást poštovního provozu. Moc se o nich nepíše, sbírají se vůbec? Ani nevím, Já mám požehnanou sbírku  těchto otisků, které neprošly poštovním provozem, jen vznikly otisky v projekčních kancelářích, jednacích místnostech, veletrzích, na stáncích propagačních akcí.  Otázkou je, zda by byly vůbec oceněny, kdyby se dostaly do specializovaného exponátu. Sbírat by se měly, i když jejich postálnost a výplatnost jsou nulové. První důvod: dokumentace, druhý důvod: některé z nich se staly esejemi, neboť později tyto otisky dostaly punc skutečných a věrohodných  výplatních otisků - vyplácely. 

Nicméně. Existují a jsou vysoce důležité nejen na podporu prodeje výplatních strojů jako ukázka.

Dr. Miroslav Bouška napsal svého času na úvodním listě  v jednom ze svých exponátů:

"Historie progresivní metody vyplácení poštovních zásilek je součástí historie firem, které výplatní stroje vyráběly a distribuovaly. Bez komerčního úspěchu těchto firem by neexistoval ani rozvoj tohoto odvětví. A tak firmy, které výplatní stroje vyráběly  musely popularizovat výsledky své práce formou předvádění a zapůjčování svých strojů. Při tom vznikaly otisky, které jsou cenným dokladem jednak historie technického vývoje výplatních tsrojů a ze sběratelského hlediska s tím souvisejícího typologického vývoje výplatních otisků v různých státech světa."

Já jen dodávám, že je třeba se zaměřit i na výplatní otisky vzniklé z předváděcích výplatních strojů, i když nesplňují svůj základní úkol - vyplácet listovní zásilky. S jejich pomocí můžeme pochopit lépe cestu výpatního otisku světovým poštovním provozem a vysledovat typologické souvislostí podmíněných šířením výplatních strojů ve světě.

 

I na našem území od samého počátku v roce 1926 se vyskytly a zčásti zachovaly otisky z předváděcích výplatních strojů, které snad nemůžeme nazvat výplatními, ale  zcela jistě s plnou parádou předváděcími a  propagačními otisky. 

 

Tyto otisky si zaslouží svůj vlastní prostor a studium, ke kterému se chystám rád. Je nutrné toto bílé místo zaplnit.

Dnes reprodukuji předváděcí otisky z výplatního stroje HASLER, model  MAILNASTER F 300. Tytoo otisky byly pořízeny ze speciálního stroje, který byl v rámci veletržní akce dovezen  na dobu této akce do Brna a zde předváděn. Výplatní razítko znělo - ČESKOSLOVENSKO. Zůstalo několik otisků, cenných pro badatelství a zachycení historie tohoto oboru u nás.Jsou potřeba, jakk cenné pro nás sběratele jsou například otisk předváděcích strojů B. Jarolímek!

Firma Hasler pro tento účel předvádění a propagace připravila perfektní otisk s uvedením pošty 602 00 BRNO 2. Stroj s tímto otiskem  byl předváděn jen několik dní, můj otisk je z data 19. 6. 1991. A to je skutečně artefakt k pohledání. Přímo sběratelská lahůdka. Do sbírky určitě patří. A nejen regionální, ale studijní a specializované.

Firma Hasler se u nás objevila po mnoha letech obchodní absence  na základě nového vývoje po listopadové revoluci. Plně nové a příznivé okolnosti využila a řada jejích  strojů se dostala do poštovního provozu Československa a později Slovenska a České republiky.

Koláže obsahují i další zajímavosti - předváděcí otisk neutrální  povahy (Specimen), ale určený pro Československo, dále výpisy z paměti tohoto stroje včetně počtu otisků a s uvedením hodnoty. 

 

 

has specimen 003

 

has specimen 004

 

Jistě jste zaregistrovali heslo firmy HASLER u jednoho předváděcího otisku:

 

 

HASLER - Mailmaster

Velký krok k počítačovému vyplácení pošty 

 

 

I diamant v ženské ruce je výmluvný.

 

 

 

 

Číst dál...

45 LET OD ZALOŽENÍ SEKCE OVS KPHC SČSF

Dne 19. února 1976 došlo k jedné historické události v činnosti sběratelství výplatních otisků v Československu. Ten den se v zasedací místnosti Městského výboru Svazu československých filatelistů v tehdejší Kalininově ulici v Praze 3 sešli čtyři sběratelé tohoto poštovně historického oboru - dr. Miroslav Bouška, ing. Ivan Leiš, ing. Pravoslav Kukačka a ing. Pavel Jech, aby za přítomnosti dezignovaného předsedy Komise specializovaných oborů (později Komise poštovní historie a celin) založili Sekci otisků výplatních strojů - po dlouhých letech skupinu sběratelů na formálním a organizovaném základě. Tito sběratelé - zakladatelé sekce byli členy Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00 - 15 Praha. 

Sekce prakticky existovala v této formě respektive po roce 1986 jako pracovní sksupina v rámci sekce dopravy poštovních zásilek KPH SČSF do konce roku 1989, kdy společně s dalšími orgány SČSF zanikla. Na její práci navázala dne 18. 11. 1989 ustavená nezávislá  Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, jejíž činnost byla formálně úředně ukončena v roce 2020.

Účastníci této zakládající schůzky jednomyslně rozhodli, že předsedou této sekce bude dr. Miroslav Bouška. 

 

Mirek 2020

 

RNDr. Miroslav Bouška, první předseda Sekce otisků výplatních strojů v letech 1976 - 1986.

Foto: ILE.

 

Záložna 2 001

Ilustrační celistvost s otiskem výplatních strojů z klasického období I. republiky československé adresovaná na prvního předsedu Stolní společnosti sběratellů příležitostných razítek a frankotypů Jaroslava Lešetického, vrchního poštovního pokladníka v. v. Tato entita byla předchůdcem a vzorem pro práci nově zřízené sekce.

Celistvost ze sbírek ing Ivana Leiše, prvního tajemníka Sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF a redaktora zpravodajů této sekce.

 

Ještě v roce 1976 se dne 27. 11. 1976 sešlo I. celostátní setkání sběratelů výplatních otisků pod záštitou Sekce OVS, KPHC a SČSF. Sekce v tu dobu měla za sebou již dobrý kus práce. 

 

 

 

 

Číst dál...

95 LET OD TŘETÍHO ROZHODNÉHO DNE - 18. 11. 1926

T Ř E T Í   R O Z H O D N Ý  D E N - 18. 11. 1926

 

95 LET

Letos si připomeneme třetí orzhodný den v životě československého výplatního otisku, a to den 18. 11. 1926. V tento den vyšel  Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 58 (část věcná) současně s doplňujícími předpisy o vyplácení listovních zásilek výplatními otisky.

 

Věstník navázal na rozhodnutí poštovní správy ze 9. 9. 1926, kdy se zavedly výplatní stroje na zkoušku.

 

Listopadový věstník stanovil:

 

Vyplácení listovních zásilek se osvědčilo a zavádí se proto na trvalo. Nadále jsou listovní / novinové zásilky z tohoto způsobu vyňaty. "

Číst dál...

75 LET OD PRVNÍHO ROZHODNÉHO DNE 29. 10. 1946 (ČS. POŠTOVNÍ VÝPLATNÍ OTISK)

Dne 29. 10. 1946 se začala psát další kapitola historie výplatního stroje a jeho otisků v československém poštovním provozu.Toho dne vyšel Věstník ministerstva pošt č. 54, který povolil výplatní stroje i do provozu pošt v Československu.

 

Bylo rozhodnuto, že

- vzhled výplatního otisku bude ve tvaru denního a poštovního razítka,

- výplatní razítko bude ve tvaru "větrné růžice",

- výplatní stroj bude moci vyplácet doporučené zásilky (v otisku se objevil poprvé u nás R.obrazec),

- první stroj soustavy HASLER bude umístěn na listovní přepážku pošty PRAHA 1,

- "údaj měsíců" v denním razítku může být vyjádřen římským číslicemi,

- denní razítko bude jednokruhové,

- byly povoleny jiné číslice výplatního razítka než klasické československé prosazované za první republiky.

 

Dodávám, že později bylo povoleno "vypnout" doporučený obrazec a stroj vyplácel i obyčejné listovní zásilky. Pravděpodobně během roku 1948 (duben) byl přemístěn na přepážku balíkové pošty.

V prosinci došlo k dalšímu "revolučnímu" rozhodnutí - změnit vzhled výplatního a denního razítka, o tom v dalším příspěvku).

 

 

První československý poštovní výplatní otisk (s R- obrazcem)

jediný známý artefakt (RRR)

 

has 001 

 

 

První československý poštovní výplatní otisk (bez R- obrazce)

jeden ze dvou známých artefaktů (RR)

 

has 002

 

První československý poštovní výplatní otisk na balíkových průvodkách

 

jeidné dva známé dochované artefakty (RR) 

 

has 003 

 

has 004 reprodukce zvětšeny

 

 

  

Číst dál...

ZASTAVENÍ (3) - PRAHA 1 (MONOPOL JEDINÉ SOUSTAVY NARUŠEN)

Během roku 1946 se v poštovních kruzích rozhodovalo o dalším historickém kroku - zavedení výplatních strojů do provozu čs. pošt. Velké zkušenosti v tomto oboru měla již zavedená firma Francotyp gmbH, nicméně čs. poštovní správa se rozhodla po "neutrálním" a novém výrobci. Oko padlo na švýcarského výrobce osvědčeých strojů - firmu Hasler. Jaké důvody vedly naše poštovní autority k tomuto kroku ? To je těžko posoudit, můžeme vyslovit jen domněnky či spekulace. Je možné, že po II. světové válce, kdy došlo k rozvratu evropské a světové ekonomiky, neutrální Švýcarsko bylo asi nejlepší volba. Navíc zcela jistě svou roli zahrály i protiněmecké nálady.  

Druhým rozhodntím, ktereé zrálo v poštovních kruzích bylo zavedení výplatního tsroje s doporučeným obrazcem na příjem odporučené ppošty. S tímro vynálezem nměly v té době již některé země dobré zkušenosti. Proto se orzhodlo - první stroj musí toto umět. Možná, že firma Francotyp na tuto výzvu nebyla tak rychle připravena.

O vzhledu se rozhodovalo ještě v době, kdy stále mělo výplatní razítko vzhled větrné růžice. revoluční nadšení nad novou dobou ještě do hlav úředníků na ministerstvu pošt nepronikolo, to přišlo o něco později. Hrály v tom dny, týdny. "Stihlo se" vytvořit výplatní razítko be tvaru první republiky a vznikl tak jediný otisk v několika variantách (větrná růžice s obrazcem, bez obrazce).

Další rozhodnutí bylo umístit tento stroj Hasler na poště PRAHA 1 se zdá být logické. Rozhodly praktické důvody zavádění tohoto technologického počinu, od kterého letos )(2021) uplyne již 

                                                                                                                    75 LET.

Dne 29. 10. 1946 vyšel Věstník mninstertsva pošt č. 54, který stanovil:

"Poštovní úřady jsou postupně vybavovány poštovními výplatními stroji. V otisku takového stroje je denní a výplatní razítko....".

Stroj Hasler vyplácel jak listovnízásilky (přímo na zásilku), tak i balíkové průvodky.

 

Monopol soustavy výplatních strojů FRANCOTYP byl oficiálně narušen soustavou HASLER. Bylo to první narušení monopolu z rozhodnutí suverénní československé správy. Předtím je nutno připomenout, že nebylo t historického hlediska prvním, ale druhým. To první provedla Říšská poštovní správa ve 40. letech na území zabraných Sudet, kdy se k nám dostaly čtyři výplatní tsroje POSTALIA. Toro nebylo rozhodnutí suverénní poštovní správy Československa., ale fakticky k narušení monopolu došlo již dříve.

 

Unikátní a cenné celistvosti s popisovanými otisky z roku 1946 a 1947.

 

15. X. 1946

Otisk ze stroje Hasler s doporučeným obrazcem, jediná známá  dochovaná celistvost (RRR), první výplatní otisk z poštovního výplatního tsroje v Československu, jediný otisk s výplatním razítkem ve tvaru "větrné růžice" (sběratelsky též "motýlka"). Sběratelské označení: HAS (M) R - 4m - 1K. Za pozornost tsojí, že došlo k proleomení dalšího znaku - měsíce v datu denního razítka byly vyjádřeny římskými číslicemi (předchozí poštovní správa trvala na arabských číslicích v plné šíři). 

 

has 001

 

19. III. 1947

Otisk z poštovního výplatního stroje HASLER bez doporučeného obrazce, těchto otisků se zachovalo poměrně málo - na listovních zásilkách jsou známy tři, na poštovních průvodkách zatím dva (RR).. Sběratelské označení: HAS (M) - 4m - 1K.

 

has 002

Viz též příspěvek První orzhodný den roku 1946.

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS