HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pondělí, 07 září 2020

VE ZNAMENÍ ADRES: 4. - II. OLIVOVA 10.

II. OLIVOVA 10. (mezi denním a výplatním razítkem)

Subjekt: Měďárny Čechy Praha (Praha II., OLivova 10)

Povolení MPT Věstník č. 39 ze dne 24. 8. 1929

Výplatní stroj Francotyp B3 s horním číslem počitadla

223. uživatel

Sběratelsky FR 8h - 3m

PRVNÍ OTISK (odlišné označení nevsazené do stroje, zachována jen černá esej názvu) 

Poznámka: Označení mělo i své první označení, tento štoček měl být umístěn u prvního otisku níže, nebyl však vsazen a namontován - viz můj příspěvek na tomto webu pod názvem TORZO před nedávnem

DRUHÝ OTISK - NOVÝ OBJEV

Datum : 3. 9. 1929 (AJ neuvádí)  - RR

Oliva 001

 

DRUHÝ OTISK

Otisk 1. dne: 4. 9. 1929 (R)

Poštou prošlé celistvosti

Oliva 1 001

 

Oliva 1 002

Doplňující zajímavosti:

Otisk s chybným datem 2. 4. 1921 (poštovní úřad nezachytil a zásilka prošla poštovním provozem)

Oliva 2 001

 

Poštou prošlá celistvost s otiskem a datem 19. 5. 1939 tj. v prvních dnech Protektorátu ČM

Jedná se o předběžný protektorátní vzor otisku (1.čsl.  typ s nápisem Ćeskoslovensko)

Oliva 2 002

 

A na konec reprodukce výrobního listu firmy Francotyp s otiskem s datem 13. 8. 1929, číslo stroje B 1415.

 

Oliva 100 001

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ADRES: 3. - II. JUNGMANNOVA 18

II. JUNGMANNOVA 18 (mezi denním a výplatním otiskem, pod a nad názvem čáry)ú - druhý otisk

Subjekt: USA fy. MEISL

Činnost: neznámá (zasilatel? obchodní činnost?)

Sběratelsky FR 8h - 3m

PRVNÍ OTISK

ESEJ (nový objev) s datem 25. 9. 1937(RR)

Meisl 001

 

DRUHÝ OTISK

 

Otisk 1. dne s datem: 27. 9. 1937 (R)

 

Meisl 002

 

TŘETÍ OTISK (změna označení)

Otisk 1. dne: 8. 10. 1937

Meisl 1 001

Poštou prošlý otisk s datem 17. 12. 1937

Celistvost je kromě otisku zajímavá

a/ kresbou vlevo dole napovídající činnost firmy (?)

b/ vytištěnou poznámkou o sníženém výplatném poštovního ředitelství č. 112881 - IIIa/193

 

Meisl 1 002

 

Číst dál...

CELISTVOSTI BUDIŽ POCHVÁLENY

CELISTVOSTI

Filatelistické celistvosti patří mezi to nejcennější, co filatelista může mít ve své sbírce. Podáním či posláním dopisu či jiného druhu zásilky vzniká unikátní předmět či artefakt, vytvořený odesilatelem a provozovatelem záslání dopisu - poštou, kurýrem a jiným subjekty. Je velkou chybou, že se známka odlepí anebo, že se vystřihne to, co sběratele bezprostředně zajímá (razítko, výplatní otisk a podobně), Porušeí se celistvý předmět, často nejen zajímavý, ale i unikátní. Přeruší se souvislosti a další okonosti důležité pro sběratele. K velké škodě sběratele a celé poštovně historické souvislosti. Celistvost ve všeobecném smyslu je důležitá nejen ke sběratelským, ale i k dokumentačním účelům. V případě výplatních otisků, a jejich ústřižků nezjistíme nic. Ztratíme souvilost s uživatelem, cestou poštovní zásilky a přijdeme o malý kus kulturní historie entity v příslušné době.Tato uvedená fakta jsou více méně známá, i když podle mého nízoru ne vždy zažitá mezi sběrateli. Výmluv sběratelů je hodně, ale to podstatné je třeba mít na mysli - neztratit to nejcennější, co dělá sběratelství sběratelstvím. Historií je zásah příjemce. A to je závažné. ČASTO OBÁLKA SLOUŽÍ K RŮZNÝM POZNÁMKÁCH NESOUVISEJÍCÍM S PŮVODNÍ ZÁSILKOU...

Další otázkou jsou formáty. Je jasné, že velké formáty celistvostí jsou pro sběratele a též i pro vystavovatele velkou přítěží. Často se vytvářejí velk évýstřižky. Pokud to je nezbytně nutné, ke třeba si poznamenat údaje, o které přijdeme či si pořídit fotokopii anebo novějí sken do icloudu.

Rád bych se zatavil ještě u jedné věci. Existují celistvosti věrohodné, u nicž vidíme jen s prvky, které byly vytvořeny v poštovním provozu nezbytně nutně. Mohou se objevit i prvky vynucené (podle platných pvidel či nutnosti jejich uvedení na zásilce). Ttao celistvost je pochopitelně nejcennější. Pak se často objevují prvky doplňující. Taková celistvost se pozná rychle a hned. Bohužel argument sběratelů, že celistvost uměle vytvoiřená, i když je poslaná poštou, by se jinak nesehnala, je bohužel pravda. S tím nic nenaděláme. Bez takové clistvosti bohužel bychom nezískali příslušný atefakt, o který se zajímáme. 

Další neméně důležitou otázkou jsou zásahy úřední - děrování, příchozí razítka. Archivované obálky jsou často v šanonech a pořadačích nezbytně proděravněné. V minuosti byly odsuzované a nesbírané. Je to však správné? I to je součást zacházení s celistvostmi.

Další nešvar zacházení s celistvostmi je označeování celistvostí ve sbírkách podle katalogů, přehledů, seznamu či nověji databází, bohužel na titulní straně. To je pohodlné, hned celistvost najdeme, Je to však sprývné? Označení zajišťují razítka, nesmazatelné prostředky. Nestačila by aspoň tužka? Poznámky by se měly objevit na reverzu, ne na averzu anebo by se měl přiložitlístek s popise. Sám se kolikrát přistihnu,m že toto pravidlo nedodržuji. Pohodlí je pohodlí. Litovat poté je už bohužel pozdě.

Text doplňuji dvěma ukázkami ze sbírky, které jsou velmi zajímavé.

Jednak to je lístek uživatele Fortuna v Bratislavě,k terý napsal na dotaz profesoru Boh. Špinarovi informaci o použití nového označení (klišé). Vyžádaný dotaz sběratele. A ejhle, víme, že prof. Špinar byl pravděpodobně sběratel anebo tuto službu poskytl jinému sběrateli. Zveřejňuji averz i reverz lístku.

A HLAVNĚ PŘEKONEJME NÁZOR, ŽE CELISTVOSTI SE MUSÍ DÁT DO KRABIC, DESEK ČI POŘADAČŮ A TY ZABÍRAJÍ VELKÉ MÍSTO.PROBLÉM JE JINDE....Je možné jej překonat a snažit se zachovat celistvosti.

Profesor 002

 

Profesor 1 001

 

A druhý případ dokresluje dopis vyplacený výplatním strojem firmy Jakober & Cie v Bratislavě.Zaslaný na adresu vynikajícího sběratele čs. a české filatelie Jiřího Nekvasila, který našel zalíbení i ve výplatních otiscích. Sbíral je již ve 30. letech, jak mi potvrdil při některém z našich inspirativních setkání. Napsal též o tisk, který mu firma poskytla. A ejhe, víme další informaci - Jiří Nekvasil sbíral otisk již v roce 1934 a ne v roce 1938, jak mi sám kdysi potvrdil....Vyvstává další otázka - nezařdíl vše jeho tatínek. A dále: byl někdo z nich členem Stolní společnosti Jaroslava Lešetického? možná, že se odpovědí na tyto otázky dozvíme. Z celistvostí. Na osobní sdělení je bohužel už pozdě.

Oba případy pomohly zachovat otisky, které by později byly nedohledatelné...Navíc nám celistvosti poslytly informace, jak se otisky získávaly a dále fakta o sběrateléch 30. let, o kterých toho víme velmi málo.

 

Profesor 001

I o tomto je sběratelství.

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ADRES: 2. - Bratislava-Hviezdoslavovo nám. 17 + mystické postavy v kruhu

Adresa s kresbou

Kresba (mystické postavy v kruhu) mezi denním a výplatním razítkem, adresa: Bratislava, Hviezdoslavovo nám. 17 (pod výplatním razítkem) - u druhého otisku

Subjekt: Continentale, pojišťovna, filiálka v Bratislavě

Povolení MPT Věstník č. 48 ze dne 30. 12. 1932

470. uživatel v pořadí od roku 1926

Dohlédací pošta BRATISLAVA 1

Výplatní stroj Francotyp B4 s horním číslem počitadla

PRVNÍ OTISK

Otisk 1. dne 30. 9. 1932 (R), poslední otisk 26. 6. 1936 (poté změna označení)

Poštou prošlý otisk s datem 18. 12. 1934

Conti 001

 

 DRUHÝ OTISK (změna označení)

Otisk 1. dne: 26. 6. 1936 (R)

Sbírka dále dokladuje otisk s datem 18. 12. 1934

Conti 002

 

Stejné označení měla i ústředna pojišťovny v Praze.

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS