HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - sobota, 05 září 2020

VE ZNAMENÍ ADRES (Pár slov na úvod třetí části seriálu)

Výplatní otisky z období 1926 - 1939 se vyznačovaly mnohými znaky, které občas činí sběratelům potíže identifikovat otisk či oprávněného uživatele. Tehdejší poštovní správa povolovala leccos (zkratky, adresy, kresby, letopočty apod.), ale leccos i zakazovala (např. reklamní texty). Při tvorbě katalogů z tohoto období jsme se spoluautorem dr. M. Bouškou vytvořili i rejstříky s přiřazenými čísly. Stojí za námahu tyto rejstříky oprášit a oživit je o uživatele. Ve dvou částech, které jsem na svém osobním portálu publikoval (Ve znamení zkratek a Ve znamení kreseb) jsem doplnil i názvy o další údaje, které mi připadlky důležité a zajímavé. Historie není nikdy dost. V tuto chvíli jsem dokončil dvě části - zkratky, složeniny a kresby. Třetí pokračování se vrhne na adresy.

Díky za pozornost a věřím, že sběratelům a zájemcům vycházím vstříc.Navíc doplňuji údaje o obrázky, které nebyly nikdy publikovány. Došlo i na nové objevy otisků a esejí. A to je cenné. Takže příště začneme novou částí tohoto nekončícího seriálu - VE ZNAMENÍ ADRES, a začneme tvrdým oříškem: "499 - VII" (mezi denním a výplatním razítkem). Tento otisk se poprvé objevil na počest 25. výročí založení firmy, která měla jedno z hesel. "Ví to otec, ví to matka, kde je firma ....... a ......... . Naši dědové a otcové či babičky nebo mámy to věděli.  Víme to však nyní, kdo se v roce 1933 a dále skrýval za tímto rébusem (adresou) ve výplatním otisku? Proto sledujte třetí díl nazvaný VE ZNAMENÍ ADRES.

499 001     499 002

 

 

 

 

Číst dál...

NA PRAVOU MÍRU

V nedávné době se mi do ruky dostaly informace, které uvádějí na pravou míru informace publikované v mých  memoárových článcích či publikacích.

První se týká významné sbírky štábního kapitána Theodora Františka  Winklera. Tato osobnost byla významným sběratelem výplatních otisků ve třicátých letech minulého století. Byl i spoluzakladatelem první Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů. Jeho sbírka neměla u nás obdoby!

Během Protektorátu byl jako příslušník bývalých čs, ozbrojených sil vězněn v gestapáckých věznicích. Dle svědectví jeho manželky paní Blanky Jonášové Winklerové, sestry Alberta Jonáše, si  sbírku při zatýkání údajně  odneslo gestapo, aniž by ji po propuštění jejího manžela vrátilo. Byla to domněnka, která se ukázala naštěstí lichou.Z archivních materiálů vím, že F. T. Winkler chtěl několikrát se sbíráním výplatních otisků skončit. Končil několikrát, až ta chvíle přišla. V roce 1938. se ve Filatelistické revue se objevil inzerát, kterým prodával celou svou sbírku. Doba sběratelství nepřála. Rozpadala se i druhá entita sběratelů - Odbor frankotypů při KČF. nebyla nálada na sběratelství. Dle svědectví jsem se dozvěděl, že se sbírka úspěšně prodala dalšímu sběrateli, který ji prodal časem dále. Sbírka se nezastavila a cestovala dále do rukou dalšího kupce, kde je do dneška, nikoliv však v původním stavu ...Během doby byla doplňována, pravděpodobně částečně rozpouštěna na veřejnost a tak dál, jak to se sbírkami bývá.  Kmenová významná sbírka nezanikla, naopak dočkala se pečlivého zacházení a byla rozšířena o další kousky....Pokud se objeví některé artefakty, jsou poznatelné. O znacích celistvostí, podle nichž se poznává dřívější majitel,  se rozepisovat ze známých důvodů nebudu. Důležité je, že hlavní část zůstává mezi námi a obohacuje náš sběratelský svět. Teddy, jak jej bližní oslovovali,  s námi žije i nadále.

Druhá informace je neméně závažná a  se týká druhé Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků, která byla založena v restauraci u Pešků dne 18. 11. 1989. Byl jsem  u jejího založení a s touto entitou jsme spolupracoval přibližně do roku 1994, kdy se členstvo rozhodlo tuto Společnost rozpustit a zrušit její registraci. Bylo to jasné rozhodnutí.  V tomto klamu jsem žil dvacet šest let. Z nějakých neznámých důvodů, které jsou do dneška  neznámé a zůstávají bez vysvětlení, se ukončení existence nekonalo a Stolní společnost existovala bez činnosti a členstva de iure dál. Záležitost oživil nový Občanský zákoník, podle kterého Městský soud v Praze zanesl tuto entitu do Spolkového registru. Ze  společnosti se stal údajně automaticky spolek. Ovšem bez vedení, adresy, činnosti, jen s názvem a ičem... V současnosti Stolní společnost sběratelů výplatních otisků stále existuje de iure jako jeden ze subjektů Spolkového rejstříku Otázkou je, jak dlouho ještě. Pravděpodobné je, žese soudně rozhodné o jejím zrušení a výmazu, ale to je již jiná historie a jen a jen domněnka. Opravuji tedy svou uvedenou informaci, že Stolní společnost de iure zanikla, de facto přestala jen existovat.a přežila bez činnosti několik desítek let.

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB: 18. - zkřížená hornická kladívka v trojúhelníku

Zkřížená hornická kladívka v trojúhelníku (mezi denním a výplatním razítkem)

Subjekt: Dolovací a průmyslové závody dříve J. D. Starck Falknov

německy: Montan- u. Industrialwerke Falkenau a.d.Eger či Aussiger Montangesellschaft m. b. H. & Co. Aussig

Povolení: Věstník MPT č. 19 ze dne 3. 5. 1929

Výplatní stroj Francotyp C4 s horním číslem počitadla

Sběratelsky FR 8h - 4m

PRVNÍ OTISK

ESSEJ (č.2)

Datum: 2. 3. 1929 (RR)

Chybné označení názvu pošty v denním razítku dle poštovního úřadu (nutná oprava)

Montan 1 001

 

DRUHÝ OTISK

Otisk 1. dne: 20. 3. 1929 (R)

Poznámka: letopočet v datu denního razítka znatelně níže než ostatní číslice, chybná název pošty opraven

Montan 1 002

 

TŘETÍ OTISK

změna číslic (1931)

poštou prošlá celistvost s otiskem 23. 6. 1931 (též ve sbírce datum 15. 8. 1931)

Montan 2 001

ČTVRTÝ OTISK

Změna číslic  (vyšší v datu, odlišné výplatní znaménko a číslice ve výplatním razítku, též novéčíslice počitadla), viz celistvost s datem 5. 3. 1935

dle další celistvosti ve sbírce - změna nastala již před 21. 11. 1931

Montan 2 002

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB: 17. - zkřížená hornická kladívka

Zkřížená hornická kladívka - mezi denním a výplatním razítkem

Subjekt: Mostecká uhelná dolovací společnost Most, též Ústecká montánní společnost dříve Severočeská uhelná společnost, německy: Brüxer Kohlen-Bergbau-Gesellschaft či Nordböhmische Kohlenwerks-gesellschaft Brüx

Povolení MPT Věstník č. 10 ze dne 8. 3. 1929 - 159. uživatel

Výplatní stroj Francotyp C4 s horním číslem počitadla

Sběratelsky FR 8h - 4m

V období dva otisky (druhá změna číslic)

Dohlédací pošta MOST/BRÜX

PRVNÍ OTISK

Nový objev_ esej s datem 6. 3. 1929 (RR)

MOST 1 001

DRUHÝ OTISK

Otisk 1. dne: 19. 3. 1929()R)

Poštou prošlá celistvost s datem 6. 7. 1929

 

MOST 1 002

 

TŘETÍ OTISK (změna všech číslic)

Otisk 1. dne ?

Poštou prošlé celistvosti s daty 5. 8. 1933 a 8. 12. 1934

Most 2 001

 

Most 2 002

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 87. - MSE

M

MSE = Moravsko - Slezské elektrárny - počáteční písmena slov názvu (,ezi denním a výplatním razítkem

Subjekt: Moravsko Slezské elektrárny (Palackého třída, později Opavská třída 87), Moravská Ostrava

Povolení MPT Věstník č. 6 ze dne 30. 1. 1931

380. uživatel od roku 1°926

Výplatní tsroj Francotyp B 4 s horním číslem počitadla

Sběratelsky FR 8 h - 4m

Dohlédací pošta MORAVSKÁ OSTRAVA 1

Otisk 1. dne: 8. 1. 1931

Poštou prošlé celistvosti z roku 1931 a 1937

MSE 001     MSE 002

 

 

 

Číst dál...

VII. KONGRES UPU MADRID 1920

Jeden z významných oborů sběratelství poštovní historie a celin - sběratelství výplatních otisků a všeho kolem nich rokem 1996 vstoupil do "stovkového" období. "Stovkovým" výročím rozumějme okamžik, kdy uplynulo sto let od podání patentu na výrobu a použití prvního výplatního stroje na světě u Patentového úřadu v USA (vynálezce Detalma Di Brazza hraběte Savorgnana). Patent byl přijat a vynálezce mohl vyrobit čtyři výplatní stroje, jejichž otisky začaly vyplácet zásilky již  v roce 1897 - další stovkové výročí. Toto je badatelský stav z roku 2020. Nastalo první  období světového  výplatního stroje - klasické, které ohraničují data 1896 - 1920. V různých částech světa se vyvinuly a používaly různé stroje - předchůdci současných výplatních strojů. Mnohdy a mnohde živelně pouze se svolením místních či státních poštovních autorit. Světová poštovní unie (UPU) založená v roce 1878 v Paříži až do VII. Světového kongresu tento vývoj více méně ignorovala. Na svém Kongresu v roce 1906 v Římě se zabývala kromě jiného zajateckou poštou bez poplatků, na předchozím Kongresu ve Washingtonu v roce 1897 projednávala zejména levnější mezinárodní tarify. V letech 1896 - 1920 vznikla další stovková výročí v různých zemích - namátkou Norsku, Anglii, Novém Zélandě, Německu, USA a jinde. Rok 1920 byl přelomový v oboru výplatních strojů a otisků - začala se do jejich proovzu vnášet pravidla.

 

V tomto roce se sešel VII. Světová kongres UPU v Madridu a hlavním bodem jednání byly dvě záležitosti: souhlas s používáním obálek s okénky v poštovním provozu a použití výplatních otisků při vyplácení zásilek. Výplatní stroj a jeho otisky byly uznány a byla stanovena základní pravidla, která byla specifikována a upřesněna později n dalších kongresech zejména ve Stockholmu (1924) a v Londýně (1929). MInisterstvo pošt a telegrafů nově vzniklého Československa na Kongresu v Madridu zastupovali hned tři odboroví radové - Josef Zábrodský, Otakar Růžička a Václav Kučera. (jejich podobenka je k vidění v mé publikaci "Žralok a frankotyp" na straně 20  - pořízena 20. 11. 1920). Tito slovutní mužové byli prozíraví a velkorysí a výplatní stroj a jeho otisky si je získaly. Pochopitelně s další podporou výše postavených představitelů československé poštovní správy - Maxmiliána Fatky a Karla Dunovského. Výplatní otisk mohl v roce 1926 za podpory firmy Francotyp GmbH Německo a výrazného úsilí rodiny B. Jarolímka být součástí čsl. poštovního provozu a prostoru sběratelství.

 

Od památného VII. Světového kongresu v Madridu uplyne letos (2020) sto let.

 

Madrid 001

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS