Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - úterý, 21 červenec 2020

O

OSTIA = slovo zvolené pro otisk firmy Jiří Schicht (Georg Schicht)

- označení, které si vybrali majitelé firmy Jiří Schicht Ústí nad Labem (Geirg Schicht Aussig) pro svůj výplatní otisk, jehož první podoba se objevila 30. 11. 1926 (firma byla celkově 5. uživatelem výplatního stroje od roku 1926

Československu), název je z latiny a  dneška se s tím názvem setkáme v Řémě - dříve přístav, nyní jedna ze čtvrtí Říma. Pravděpodobně se majitelé rozhodli pro toto slovo latinského úvodu, aby vyjádřili místo, kde sídlí jejich firma

Firmu založil sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht 6. 7. 1848 Rynolticích u Liberce. Ten den po získání znalostí z oboru mydlářství začal vyrábět mýdlo. Později firma dosáhla neuvěřitelné velikosti v oblasti výrobků tukového průmyslu. Do dneška si část občanů pamatuje jeho "mýdlo s jelenem" a další výrobky.

Povolení MPT č. 58 ze dne 18. 11. 1926 pro výplatní stroj Francotyp A se středním číslem počitadla. Pod výplatním razítkem byl vzazen štoček s  názvem OSTIA, a u toho zůstalo.

PRVNÍ OTISK

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 2/AUSSIG 2

Otisk 1. dne 30,. 11. 1926 

Sběratelsky FR 6s - 4m

S ohledem na jeden z historických otisků reprodukuji ústřižek zachovaný sběratelem Richardem Scholzem z Teplic - Šenova z roku 1927 - první otisk a tři celistvosti poštou prošlé z 1928 a 1929

DRUHÝ OTISK + TŘETÍ OTISK

výměna všech číslic, datum ze sbírky 17. 3. 1934

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 2/AUSSIG 2

Na druhé celistvosti vidíme v denním razítku též poškození dvojky v názvu české pošty (R).

DRUHÝ STROJ

PRVNÍ OTISK

Povolen MPT ve věstníku č. 22 ze dne 14. 5. 1930

Výplatní stroj Francotyp A s horním číslem počitadla. Ryt nový štoček OSTIA a vložen - poznatelný podle blížšího umístění pod výplatní razítkoZnatelné opotřební "2! v českém názvu denního razítka.

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 2/AUSSIG 2a

DRUHÝ STROJ

DRUHÝ OTISK

Denní razítko poškozeno (v českém názvu poštovného úřadu "dvojka" a s ním i část rámcového kruhu). Poštovní úřad zakázal používání stroje a povolil vyplácení jen do spotřeby kreditu výplatního proužku. Otisk RR

DRUHÝ STROJ

TŘETÍ OTISK

Porušené denní razítko opraveno a nahrazeno nově rytým razítkem. Otisk 1. dne: 8. 7. 1932 (R)

DRUHÝ STROJ

ČTVRTÝ OTISK

Změna číslic (včetně výplatního znaménka - "tancující hvězdička"). Otisk 1. dne 7. 5. 1934 (R)

Poštou prošlý

DRUHÝ STROJ

PÁTÝ OTISK

Změna číslic (včetně výplatního znaménka) , 2/1938 - 6/1938

Řada dalších subjektů vyplácela své zásilky prostřednictvím výplatního stroje, na něž dostala povolení firma Jiří Schicjt. Dělo se tak pravděpodobně se souhlasem pošty (firmy byly součástí koncernu Jiří Schicht).

KATALOGY

Protektorát Ćechy a Morava 1939 - 1945

Zaznamenal jsem zvýšený zájem u nás o sbírání výplatních otisků Protektorátu Čechy a Morava, které před rokem 1989 byly pro sběratele tabu z politivkých a ideologických důvodů. Zájem se zvášil po 17. listopadu 1989.

Špičky sběratelství u nás reagovaly na tento trend a vydaly několik katalogů těchto výplatních otisků klasického období čs. otisků s úmyslem zaplnit bílá místa naší, i když smutné historie, kdy Čechy a Morava byly "pod ochranou Třetí říše".

Stalo se.

Dr. Miroslav Bouška vydal dvoudílný Katalog výplatních otisků Protektorátu Čechy a Morava (Praha 1997) v tištěné formě (bohatě ilustrováno černobíle) - tento Katalog je v současnosti rozebrán, dotisk se neplánuje, je možno jej získat v knihovnách a

Ing. Roberto Di Casola a Ing. Ivan Leiš vydali a na internetové stránky KF 00-15 Praha zavěsili třísvazkový Katalog Protektorát Ćechy a Morava, svazek 3 otisky mimopražské, svazek 4 otisk prahay 1, svazek 5 otisky Praha 2 dále. Tento katalog vyšel v roce 2015 a je barevný. Je přístupný zdarma a bez kódů. Z titulní stránky se dostal do vnitřku stránek a lze jej vyvolat ve vyhledávači. Tyto Katalogy jsou přístupné elektronicky a stažení není zablokováno.

Tyto práce plně slouží sběratelům k uplatnění sběratelské práce a záliby.

Titulky dvou dílů knihy dr. Boušky

Titulky dvou svazků, třetí je obdobný

The EXPERIMENT anebo plným názvem EXPERIMENT IN INTERNATIONAL LIVING, ve zkratce EIL

je světový program nabízející pobyty v rodinách, výuku jazyků, kounitní služby, ekologické dobrodružství, a kulinářské, regionální, kulturní a umělecké programy za účelem mezinárodního kulturního poznávání a vzdělávání pro středoškolské studenty. Administraci má na starosti organizace WORLD LEARNING, nezisková organizace se sídlem v Brattleboro ve státě Vermont v USA.

Tato organizace vznikla v roce 1932. Je s ní spojeno jméno tehdejšího personalisty na univerzitě Syracuse University, panaDonalda Watta  který tento program založil a uvedl v život. Program vznikl z nspokojenosti . Vyslaal první skupiny 23 studentů z uSA přes SAtlantik do Evropy. Zorganizoval skupinu těchto amerických středoškoláků, které propojil s německým ia francouzskými studenty stejné věkové kategorie. Tři národnosti se sblížili při turistických výletech ve švýcarských Alpách. 

O rok později Watt realizoval pobyty v rodinách. Američtí studenti pobyli několik týdnů v německých a francouzských rodinách. Vznikl program "HOMESTAY".  Umožnil mladým středoškolákům s seznámit se životem rodin v cizích zemích a lépe porozumět odlišným kulturám.

Válka úspěšný vývoj zastavila, ale o to více se rozproudily výměnné pobyty po jejím skončení.  

Přibývaly další činnosti, nezůstalo jen u pobytů v rodinách (homestays). Vznikly i mírové sbory - Peace Volunteers. O ně se zasloužil Sargent Shriver., bývalý alumnus Experimentu.To se psal již rok 1960.

Experiment se úspěšně rozvíjel a na jeho kontě je už více než 90000 účastníků. Kromě tradičních činností došlo i na School for international Training (SIT) a další akce. Hlavním heslem je:upevnit mír prostřednictvím porozumění, komunikace a spolupráce a sdílet zkušenosti, zážitky, jazyk, zvyky se zeměmi odlišných tradic a získat přátele, rozšířit si horizonty vědění a zabránit konfliktům. 

V současnosti organizace se může pochlubit třiceti letními školami v rlzných 26 zemích. Aktivní je na všech kontinentech. 

Bývalé Československo mělo vůči mezinárodním organizacím své zásady, síše negativní než vstřícné. Nicméně, pokud tyto organizace neformálně vznikly, existovaly a v malém rozsahu vyvájelki svou činnosti díky dobrovolníkům, ovšem pod dohledem státníc ha stranických orgánů. Nejinak tomu bylo v případě Experimentu. Myšlenku této organizace přinesla do Československa paní Marie "Mimi" Tesárová, profesorka angličtiny v dobčichovicích, ketrá bez bázně a hany tuto myšlenku podporovala a zmožnila svých žákům angličtiny v 60. a 70. letech výjezdy do rodin v zahraničí, zejména v Anglii. Formality s výjezdem v jednotlivých případech řešila trělivě s odborem středních škol ministerstva školství. Dobrá věc se podařila. Měl jsem tu čest být pomocníkem paní Mimi Tesárové při naplňování tohoto  záslužného programu. Pochopitelně vše pod dohledem ministerstva školství.

 Sám se svou ženou jsem Expeiment alumnis., Oba jsme strávili v roce 1959 třítýdenní pobyt v amerických rodinách, já v  rodině lodního architekta ve Filadelfii, manželka v rodině potomků zakladatelů USA. Byl to svět poznání, byli jsme přímo u zdroje, tři týdny jsme žili jako Američané v domácnosti.  Jelikož pobyty byly reciproční a my jsme neměli možnost nabídnout stejný pobyt v Československu, organizace od nás dostala malý sponzorský dar. Vývoj šel dál a já měl možnost vést skupinu studentů (ale i prominentních českých umělců) do Brightonu, kde jsme se zúčastnili Letní školy angličtiny, a dále se stát  frekventatem studentského kurzu na Univerzitě v Cambridge. Vše díky kontaktům Experimentu.

Do dneška vzpomínám na tuto životní zkušenost, ketrá je nenahraditelná...

Paní Mimi Tesárová (vlevo), duše československého Experimentu a obdivovatelka britských tradic a životního stylu na jediném snímku, který jsem s ní pořídil v 80. letech, na fotografii je kromě Jany i její věrný hafík IR, kterému věnuji i druhý snímek.

Nedělní pracovní porady v jejím domku v Dobřichovicích, při nichž nechyběl čaj s mlékem a vlastníma rukama upečené anglické skony jsou dnes kultovní událostí, bohužel jen ve vzpomínkách.

P

P. B.= monogram skrývající počáteční písmeno slova PENSIONANSTALT (česky: penzijní ústav) a písmeno "B" - rozlišovací symbol pro příslušnou úřadovnu na Rašínově nábřeží, "P.B. mezi denním a výplatním razítkem,

zprvu vysoký 10 mm, pouději menší - 8 mm

Subjekt: Úřadovna B Všeobecného pensijního ústavu v Praze II(německy: Amtsstelle B der Allgemeinen Pensionsanstalt in Prag II)

250. uživatel výplatného stroje v Československu od roku 1926

Povolení MPT č. 2 ze dne 16. 1. 1930

Dohlédací poštovní úřad: PRAHA 13

Dva stroje

Výplatní stroj Francotyp B4 s horním číslem počitadla

Sběratelsky FR 8h - 4m

PRVNÍ OTISK

1. otisk 1. dne (R)   30. 12. 1929 - poslední 11. 2. 1930

Poštou prošlý otisk

DRUHÝ OTISK

Otisk 1. dne 11. 2. 1930 (změna stroje, změna otisku, monogram menší, rozdílná poloha) - R

Poštou prošlý otisk  ze dne 23. 2. 1933

Otisk 1. dne 12. 2. 1930

Poznámka: Úřadovna A Všeobecného pensijního úřadu

 sídlila U Rajské zahrady 1800 v Praze - Žižkov - její stroj FR 6h - 4m (plný název)