Už pošesté se scházíme při virtuální přednášce neboli webnášce, abychom pokračovali při studiu celin jedné z azijských zemí, kteršel se dostaly do rodiny známkových zemí po vzniku této země v roce 1971. Probírám jednotlivé druhy celin, dnes se zastavím u aerogramů. První aerogram, v této zemi velmi zažitý a používáný, si zvolil do známky celiny portrét otce -zakladatele Mujibura Rahmana - krátce Mudžiba.
U vzniku Československé republiky v roce 1918 byly dvě osobnosti, které se zasloužily o vytvoření fungujícího systému začínajícího čs. poštovnictví. Během dalších let po dobu 1. republiky se oba pánové pozitivně přičinili o její fungování. Jeden ze sektorů poštovnictví - mechanizace poštovního provozu včetně výplatních strojů - jim vděčí za to, že se stala integrálním součástí celého systému.
"Pánové Maxmilián Fatka a Karel Dunovský se zasloužili o výplatní stroje a jejich otisky v československém poštovním provozu".
MAXMILIÁN FATKA
byl rakousko - uherský, český a československý státní úředník a politik, za 1. republiky (ĆSR) zastával funkci ministra pošt a telegrafů a též ředitele státního podniku Československá pošta
Podobenka Maxmiliána Fatky (Langhans) a jeho busta v expozici Poštovního muzea ve Vyšším Brodě
KRONIKA ŽIVOTA
23. 9. 1868 narozen v Biskupicích
1888 nastoupil do státních služeb rakousko - uherského poštovnictví
1906-1912 pracoval v poštovní sekci ministerstva obchodu Rakouska - Uherska ve Vídni
1912 přednosta Prezidia poštovního ředitelství
1918 (X.) Národní výbor československý jej jmenoval plnomocníkem poštovní a telegrafní služby
1918 (XI.) stal se generálním ředitelem podniku Československá pošta (funkci vykonával až do roku 1935)
15. 3. 1920
-26.9.1921 3. ministr pošt a telegrafů ČSR (předchůdce František Staněk, nástupce Antonín Srba) v první úřednické vládě Jana Černého
18.3.1926-
12.10.1926 8. ministr pošt a telegrafů ČSR (předchůdce Jan Šrámek, nástupce František Nosek) ve druhé úřednické vládě Jana Černého
1935 odchod do důchodu, píše paměti
3.2.1962 umírá v Praze ve věku nedožitých 94 let
Maxmilián Fatka mezi čestnými hosty u uvedení prvního poštovního vozu pro dopravu osob Brno - Březina - Jedovnice a zpět.
Zpráva ČTK o této události z Národní politiky:
KAREL DUNOVSKÝ
rakousko - uherský, český a československý státní úředník a politik, koncem 1. republiky krátce ministr pošt a telegrafů
KRONIKA
5. 5. 1878 narodil se v Plzni
Vystudoval gymnazium v Plzni a pozé Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, abslovuje s titulem JUDr.
Pracoval na pražském poštovním ředitelství
1914-1918 Pracoval na Ministerstvu obchodu ve Vídni
1918 Byl zaměstnancem ministerstva pošt a telegrafů v Praze
16.9.1926 Byl v čele delegace ministerstva pošt a telegrafů při slavnostním uvádění dvou výplatních strojů Francotyp v budovách Živnostenské banky a České průmyslové a hospodářské banky v Praze do provozu
1935-1939 Zastával funkci generálního ředitele pošt a telegrafů
1938 Pracoval jako přednosta odboru na ministerstvu pošt a telegrafů
22. 9. 1938
-4.10.1938 Zastával funkci ministra pošt a telegrafů v 1. vládě Jana Syrového
14.9.1960 Ve věku 82 let umírá v Řevnicích
WHITE RIVER NATIONAL FOREST u ASPENu
L
L = ozdobně s květem v kruhu (L pro len)
Uživatel: = Úpický lnářský a jutařský průmysl A. S. (1928 - 1945)
Historie: Počátky 1839, 1853 - 1928: C. K. výs. Úpická přádelna lnu// Úpická přádelna a tkalcovna juty // 1882 - 1928: M. J. Oberländer a Ludvík Morawitz
Výplatní otisk Francotyp
Sběratelské označení? FR 8 h - 4m
Otisk 1. dne: 8. 2. 1938
Podkarpatská Rus byla v letech 1919 - 1939 součástí Československé republiky. I do této nejvýchodnější části republiky se dostaly výplatní stroje Francotyp díky iniciativě firmy B. Jarolímek. I když ne v takovém množství jako do tehdejších klasických zemí Československa. Zachovalo se jen několik celistvostí, které díky sporému výskytu dostaly ohodnocení v rozmězí RR až RRR. Zobrazuji všechny, jen jednu poštou prošlou (RRR) a několik z 1. dne postavení stroje (RR).
CHRONOLOGICKY
První otisk
Dohlédací pošta UŽHOROD 1 /YŽGOROĎ 1 (v azbuce)
Povolení: č. 10 ze dne 8. 3. 1929
Výplatní stroj Francotyp A s horním číslem počitadla
Uživatel. Okresní nemocenská pojišťovna, Užhorod (171. uživatel v Československu)
První den otisku: 3. 4. 1929 (RR)
Poštou prošlá celistvost stejného uživatele (RRR)
Druhý otisk
CHUST/XYCT (v azbuce)
318. uživatel v Československu
Uživatel: Okresní nemocenská pojišťovna v Chustu
Povolení: Věstník MPT č. 36 ze dne 18. 7. 1930
Výplatní stroj Francotyp B4 s horním číslem počitadla
Otisk 1. dne: 28. 5. 1930 (RR)
Třetí otisk
MUKAČEVO/MYKAYEBO (v azbuce)
Uživatel LAT
Zkratka úplného názvu LATORICA úč. spol., Mukačevo , pily a velkoobchod dřívím
Oficiální činnost: hospodárska a primeyslová úč. psol., ldní hopoářství a pily
Otisk 1. dne: 20. 12. 1937 (R)
Po odtržení Podkarpatské Rusi od zbytků Československa dne 14. 3. 1939 se této země zmocnilo Maďarsko a tento výplatní otisk dostal maďarský vzor. Uživatel pokračoval ve své činnosti (dá se předpokládát, že i ve Svaljavě). V denním razítku se září 1939 objevil maďarský název Mukačeva - MUNKÁCS a ve výplatním razítku maďarský vázev státu MAGYARORSZÁG a maďarský název měny FILLÉR.
O osudu ostatních československých strojů a otisků na Podkarpatsku, ani z maďarských zdrojů, zatím nevíme nic. Hodně mohl napovědět Jarolímkův archiv, bohužel zmizel v Narpě, v Kancelářských strojích a Datasystému a není po něm vidu ani slechu.
Čtvrtý otisk
SVALAVA/CBALABA (v azbuce)
Uživatel: LAT
Činnost: LATORICE, pily, dřevo (viz otisk Mukačeva)
Otisk 1. dne: 11. 1. 1939 (R)
V roce 2013 jsem pro potřeby začínajícího klubového webu www.kf0015.cz vypracoval rozsáhlou kroniku specializovaných oborů u nás. Kronika byla zavěšena a lze ji do dneška najít na titulní straně zmíněného webu. Postupně jsem ji aktualizoval, což činím do dneška. Dnes přidávám aktualizaci o založení Českomoravské společnosti pro poštovní historii SČF, která je od roku 1990 následníkem předchozích entit zabývajících se sběratelstvím poštovní historie a celin a oborů s souvisejícími. Tato nová entita navázala na činnost komise poštovní historie (a celin) SČSF, jejíž funkční období 1986 - 1989 skončilo 31. 12. 1989 a nebyla vzhledem k události po listopadu 1989 obnovena v této podobě. Převzala i ústřední zpravodaj dřívějšího subjektu, který vycházel od roku 1986 pod názvem POSTILIÓN. Koncepce a formy nového subjektu byly a jsou značně odlišné od předchozí komise PHC, nicméně cíl zůstal stejný: podpora sběratelství poštovní historie v Čechách a na Moravě.
Zveřejněný materiál je informační a propagační leták o společnosti a přináší i další informace včetně personálního vedení. Společnost existuje do dneška. Pokud si aktualizujete vydanou Kroniku z roku 2013, zde máte další materiál k aktualizaci. Zároveň si můžete aktualizovat i můj seriál o Nejvyšších patrech sběratelství poštovní historie a celin v Česoslovensku, který najdete na stránkách tohoto webu.
Jedná se o historický dokument, údaje se od té doby (včetně perosnálií) aktualizovaly.
Tvorba exponátů a vystavování je ta nejvyšší meta, které se sběratelé věnují. Ukázat to, co mám a co může obohatit znalosti a vědomosti ostatních. I já mám na svém kontě několik exponátů propagačních, ale i soutěžních zejména ve třídě poštovní historie a literatury. Jedním z klenotů sbírky je exponát, ktrerý se věnuje československým výplatním otiskům prvních uživatelů z roku 1926, což byl první rok existence výplatních strojů v československém poštovním provozu. Uživatelů bylo šestnáct, ptisků více. Vyskytly se trojnásobné rarity, eseje a otisky prošlé poštou. Poštovně historický, typologický a chronolgický exponát ukázal známé i neznámé skutečnosti této události. Exponát vidělo i zahraničí, úvodní dvě strany zahraničního exponátu zveřejňuji.
Jako ilustraci k uvedené tématice zobrazuji vůbec nejcennější československý otisk z 1. 6. 1926 (RRR). Nejcennější je považován z mnoha důvodů. Jednak se jedná zatím o nejstarší československou esej výplatního otiskum který zhotovila firma Francotyp GmbH (Anker Werke Bielefeld) a zaslala svému novopečenému generálnímu zástupci v Československu Bohumilu Jarolímkovi st. jako podklad pro jednání s československou poštovní správou a zejména jako podklad pro žádost o úvěr ve výši 20 - 100000 Kčs na nákup výplatních strojů u československé centrální banky v Německu. Zásluhou paní Luisy (Aloisie) Jarolímkové a díky jejímu šarmu při jednání s bankou, byl úvěr povolen a poskytnut. A historie čs. výplatního otisku dostala své konkrétní obrysy.
Jedná se o esej, která nebyla v tomto stroji a v této podobě později použita. První esej je bezpečně uložena v archivech České nárobní banky. Tento výplatní stroj byl později poskytnut prvnímu uživateli Živnostenské bance Praha. Věrohodnotná a plnohodnotná esej . druhá v pořadí již byla připravena na oficiální vyplácení dne 16. 9. 1926 oficiálním výplatním otiskem v budově Źivnostenské banky na Příkopě.