HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - neděle, 14 červen 2020

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 33. - HKE

H

H K E = Handels- und Gewerbekammer in Eger (zkratka vytvořená z tučných písmen názvu subjketu, iniciály mezi denním a výplatním razítkem stojacím písmem)

Obchodní a živnostenská komora Cheb

Povolení: Věstník MPT č. 36 z 13. 8. 1931

Výplatní stroj Francotyp B4 s horním číslem počitadla

Sběratelské označení: FR 8h - 4m

Otisk 1. dne: 17. 6. 1931

Poznámka: v názvu ĆESKOSLOVENSKO písmena "K" a "N" jsou vyšší než ostatní písmena. Nejedná se o ojedinělý případ u otisků tohoto období. I některé další otisky měly tuto "ryteckou licenci".

Dvě poštou prošlé celistvosti

Eger 1 001

 

Eger 1 002

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 32. - G. K. S. + G. S. K.

G

G. K. S. = Grab Komanditní Společnost  (?) od 21. 7. 1931 + G. S. K. = Grab Společnost Komanditní (?) od 29. 4. 1932

Název: Spojené továrny na voskované plátno, M. Grab synové, Závody granitolu (Granitol - Werke), M. Grab Söhne (M = Moritz, zakladatel firmy - 1812 - 1895, původem z Rakouska)

Adresa: Praha VIII., Libeň, Pelc-Tyrolka, Košinka

Portfolio firmy: největší rakousko - uherská firma na voskované plátno a tapety s pobočkami v různých městech (Brno, Liberec, Vídeň) Franz Josef I. udělil synovi M. Graba Hermannovi (1903 - 1949) šlechtický titul rytíř z Hermannswörthu

Povolení: Věstník MPT č. 36 z 13. 8. 1931

Výplatní stroj Francotyp typ B4 s horním číslem počitadla

Sběratelské oznčení: FR 8h - 4m

Dohlédací pošta PRAHA 22

Hermann Grab vybudoval samostatnou čtvrť, založil pro zaměstnance důchodový fond, zasloužil se o rozvoj českého průmyslu, vbyl významným mecenášem, zaměřen na humanitní pomoc spoluobčanům. Firma prošla dvojí konfiskací (německou a komunistickou), definitivní konec v roce 1949 znárodňovacími dekrety. Rodina nechala postavit  významnou památku Grabovu vilu (stavitel Josef Blecha), nyní chráněna památka.

 

První výplatní otisk

Otisk prvního dne: 21. 7. 1931 (mezi denním a výplatním otiskem iniciály G. K. S.se šrafovaným podškrtem - R).

Poslední výplatní otisk 30. 4. 1932 (dle AJ), 29. 4. 1932 (dle IL) ???

 

Grab 1 001

Poštou prošlá celistvost s prvním otiskem

Grab 1 002

 

Druhý výplatní otisk (změna označení uživatele - mezi denním a výplatním razítkem čtyři válce voskovaného plátna, pod výplatním razítkem iniciály G. S. K. ozdobně)

Otisk 1. dne: 29. 4. 1932, pod první celistvostí další tři poštou prošlé s různým natištěním názvem firmy

Grab 2 001

 

Grab 2 002

 

Grab 3 001

 

Grab 3 002

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

FG VYPLÁCÍ MODŘE

Badatelské společenství sběratelů výplatních otisků v Německu vyplácí své zásilky pomocí digitálních výplatních strojů v modré barvě. Zajímavostí je, že označení uživatele je ve formě "otisku v otisku". Na otisku je dobový otisk Francotyp s datem 26. 10. 1966 v hodnotě sedmi feniků s nápisem "Francotyp in aller Welt". Takto jsme jako sekce otisků výplatních strojů vyplácely své zásilky v roce 60 výročí našeho otisku - v budově Zivnobanky. Tehdejší otisk byl produktem ŽPostalie v barvě červené a byl to též otisk v otisku s tím, že otisk v označení byl první otisk Československa z roku  1926.

 

FG 1 001

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA UPLYNULÝCH 30 LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (1)

LETMÝ POHLED  NA VYDUPANÝ OBOR  BĚHEM UPLYNULÝCH TŘICETI LET 1990 - 2020… (1)

DOPLNĚK K PŘECHOZÍM MEMOÁRŮM

Vzpomínky na sběratelský obor otisků výplatních strojů jsem opustil v delším seriálu na tomto portálu někdy počátkem devadesátek, kdy jsem byl jedním z účastníků založení Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků  v restauraci u Pešků v Praze. Stalo se to den po masakru na Národní, byla to sobota 18. 11. 1989. Byli jsme čtyři, co byli u tohoto odvážného činu, který ze sběratelství učinil nezávislou entitu mimo struktury SČSF (Janů, Novák, Kyzlink, Leiš). Komise poštovní historie měla ještě několik dní do konce, ale ledy se lámaly rychle, až se sesypala organizační struktura Svazu čs. filatelistů. Svou činnost ukončila společně s federálními sekcemi Na Silvestra 31. 12. 1989. Tak učinila i pracovní skupina výplatních otisků v rámci sekce dopravy poštovních zásilek zmíněné komise. Nově vzniklá Stolní společnost navázala hlavně na obdobnou Stolní společnost sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (a později Odbor frankotypů KČF) ze třicátek, kterou posouvaly dopředu osobnosti jako byly Lešetický, Jonáš, Winkler, Baše, Šťovíček, Heytmánek,  Kvasnička, Bezchleba a další.

Stolní společnost započala novou epochu, sběratelství ve svobodných časech, navíc nezávislou na žádných strukturách a financích zvenčí.

 Nejdříve o tom, jak bylo sběratelství (ne) organizované v letech 1989 – 2020.

Na začátku byla Stolní společnost sběratelů výplatních otisků

Stolní společnost se soustředila na několik aktivit. Byly jimi vytvoření okruhu sběratelů výplatních otisků z Ćeskoslovenska a navázání kontaktů s podobnými společnostmi a sběrateli v zahraničí. Plánovali jsme dokonce mezinárodní setkání. Navázali jsme osobní přátelství s entitami po světě, ale i s individuálními sběrateli, kteří nechtěli být organizováni.  Osobní setkání, se kterými jsme byli v písemném styku z nejrůznějších důvodů, byla mnohdy velmi dojemná. Některé osobnosti tohoto sběratelství jsme bohužel již nestihli potkat a seznámit se s nimi. Vzal si je filatelistický Pán Bůh do nebe. Ale ke cti manželek a partnerek těchto legend svědčí to, že ženy o svých mužích věděli hodně…

Další pozitivum této změny bylo, že jsme se mohli nepokoutně stát oficiálními členy světových entit , hlavně v zemích do této oficiálně nepřátelských. Cestování oběma směry se začalo rozšiřovat.

Druhým úkolem bylo stmelit naše členy, zejména pomocí zpravodaje, kde jsme si mohli psát a tisknout, co jsme chtěli. Několikrát jsme klepli hřebík na hlavičku a anonymy v písemné a telefonické formě se množily jako houby po dešti. některým se hrubě nelíbila ani naše aktivita, kterou jsme v rámci Stolní společnosti rozjeli – zhotovení propagačních a příležitostných výplatních otisků s motivy, které byly před Listopadem 1989 naprosto nemyslitelné. Někdy jsme šli až na dřeň. ve výplatních otiscích se objevily i nechtěné osobnosti (Svatý Otec, John Lennon, Antonín Dvořák a jiní). Politická výročí též hýbla žlučí kovaným. Mohli jsme připomenout i tzv. zanedbatelná výročí cenná jen pro malý okruh lidí (AIESEC, Den poštovní historie, Setkání poštovních historiků aj.). A opět se ozvaly anonymy upozorňující na to, že „nemístně“ Stolní společnost vydělává…..

Uspořádali jsme několik setkání na celostátní úrovni, kdy jsme během několika dnů obohatili naše znalosti a vědomosti z různých oborů. Začali jsme pracovat na katalozích období, o kterých se nesmělo psát a které byly potlačovány i ze sběratelského hlediska (zabraná území Sudet, Protektorát ČM a jiné).

Stolní společnost začala vydávat zpravodaj KURÝR, který vycházel několikrát do roka, aktuálně a včas, neměl prodlevu jako v posledních letech před převratem. Začaly vycházet nejen katalogy výplatních otisků, ale i odborné příručky. Zahájily se práce na Katalogu výplatních otisků 1946 – 1992, který skončil bohužel v šuplíku ve formě rukopisu bez naděje na vydání.

Doba, rychlost a velké změny kolikrát spojené se starostmi o existenci a úbytek členů (z počtu 250 se čísla dostala až na desítky) způsobily to, že se vedení Stolní společnosti  někdy okolo roku 1995 rozhodlo ukončit činnost registrované Stolní společnosti.  

Sběratelství přešlo na individuální úroveň tak, jak tomu bylo několikrát v minulosti (doba protektorátu ČM, období po válce a padesátky).

O devadesátkách  a pozdějších letech píši podrobněji a z jiných úhlů pohledu v memoárové publikaci „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem.

Ostrůvky neformálních entit však existovaly i nadále.

Jedním z nich byl Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00-15 Praha.

 

Tento klub se zapsal do historie nejen tím, že ve svém lůně soustředil několik desítek sběratelů specializovaných oborů, později poštovní historie a celin, ale tím, že na jeho půdě se počátkem sedmdesátých let sešlo několik nadšenců pro sběratelství výplatních otisků (Kukačka, Bouška, Leiš, Jech) a neformálně s velkou podporou tohoto klubu a osobností v něm soustředěných (Nebeský, Horký, Vorlíček, Pohorecký, Mahovský a další) začala postupně vznikat formální entita, ke které dal impuls předseda KF Palkoska. V roce 1976 vznikla v rámci staronové komise PHC i sekce otisků výplatních strojů, která obor „vydupala z prachu filatelistického opovržení“ (viz předchozí seriál).

V době, kdy činnost Stolní společnosti byla ukončena, tak Klub filatelistů 00-15 opět nabídl pomocnou ruku tehdy již individuálním sběratelům k scházení se v rámci klubových schůzek, ba co víc – nabídl sběratelům přednášet o problematice výplatních otisků. Sběratelé našli svůj ostrov naděje a bezpečný přístav.

Co členové klubu a hosté vyposlechli v letech 1990 až 2020 v rámci přednáškových cyklů klubu.?

Přednášky – toť koření sběratelství. A že bylo o čem přednášet.

 

1990

Luděk Janů, Otisky výplatních strojů v Čechách a na Moravě v letech 1938 – 1945

 

1993

Miroslav Bouška, Změna státoprávního uspořádání očima sběratele výplatních otisků

 

 1994

Tomáš Novák, Změna státoprávního uspořádání ve otiscích výplatních strojů

 

1997

Miroslav Bouška, Výplatní otisky Sudet 1938 – 1945

 

1998

Ivan Leiš, Výplatní otisky Československa 1926 – 1939

 

2000

Miroslav Bouška, Výplatní otisky Protektorátu Čechy a Morava

 

2003

Tomáš Šilhán, Automatové známky České republiky

 

2005

Ivan Leiš, Výplatní otisky včera a dnes v mém  výstavním exponátu

 

2009

Ivan Leiš, Otisky výplatních strojů a poštovní směrovací čísla

 

2010

Ivan Leiš, Výplatní otisky nového vzoru mimopražských podnikových uživatelů z území Československa v období 1946 – 1992

 

2013

Josef Chudoba, Specializované obory filatelie zabývající se Československem 118 – 1939 a jejich odraz ve filatelistických časopisech

 

2013

Luděk Janů, 110 let od prvního oficiálně uznaného pokusu vyplácení poštovného výplatním stroji

 

2014

Rudolf Píša a Ivan Leiš, Bohumil Jarolímek, generální zástupce Francotyp v Československu v letech 1926 – 1948 (doplněno přehledem a ukázkami výplatních otisků a esejí  firmy B. Jarolímek Praha a Brno) - dvojpřednáška

 

2016

Ivan Leiš, První eseje československých výplatních otisků (příspěvek k 90. výročí čs. otisků výplatních strojů v poštovním provozu)

 

V odbobí 1990 díky iniciativě KF 00-15 a ochotě přednášejících odeznělo celkem 14 přednášek specializovaných se na výplatní otisky a výplatní stroje. Přednášky byly doplněny bohatým obrazovým materiálem.

 

P ř i p r a v u j e    s e:

 

 

2020

Jaroslav Konečný, Modré digitální otisky výplatních strojů

VZHLEDEM K PANDEMII COVID – 19 SE PŘEDNÁŠKA NEKONALA, BUDE ZAŘAZENA DO 41. CYKLU PŘEDNÁŠEK v období 2020/2021

2021

Ivan Leiš, Výplatní otisky na území Československa 1926 – 2021  - mezníky a sběratelské možnosti (příspěvek k 95. výročí existence výplatních strojů a jejich otisků v poštovním provozu u nás)

PŘIPRAVUJE SE PRO 41. CYKLUS PŘEDNÁŠEK 2020/2021

…………………………………………………….

Nutno poděkovat vedení Kf 00-15, že výplatní otiskářství vzalo pod svá  křídla v celém dlouhém třicetiletí, které právě v tomto toce končí a které popisuji. Klub umožnil setkávání zájemců o tento sběratelský obor. Navíc ve zřízeném portálu www.kf0015.cz av roce ě013 a dalších pobočných portálech otevřel brány dokořán pro informace, články, studie, katalogy, databázi výplatních otisků minulých a osučasných (detaily v dalších dílech).

Pokračuje

Doprovodné  Ilustrace k tomuto dílu seriálu:

 Odshora:

.....Titulka přednášky I. Leiše o B. Jarolímkovi a jeho otiscích

.....Budova Domu Portus v Praze , kde odeznívají přednášky pořádané KF 00-15.

.....Štamkarta jednoho z otisků prvních říšského vzoru na území Sudet (zabraých území Československu v roce 1938). Zatím jediný otisk s nejstarším datem v otisku tohoto vzoru..

 

Přednáška KF 6. 4. 2016 001    

 

Rodinná fota Cesty 2011 820   

 

  Nejstarší otisk v Sudetech 1938

 

 

 

 

 

 

VI/2020 ILE

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

EFDÉCKY, KTERÉ ZAUJALY...

Mezi obálkami prvního (FDC) dne letošního roku , zvláštního a ušlechtilého fenoménu světové filatelie, s níž držíme krok, mne mezi doposud vydanými zaujaly dvě.

 

První obálka prvního dne  je se známkou Poštovní cesty (autor J. Maget), hodnota E s akčním razítkem (zeměkoule obklopená dvěma dopisy, domicilem a datem). Samotná známka  dynamicky přibližuje během jízdy  poštovní vůz tažený dvěma koni s dobovými postavami historického poštovního provozu. Přítisk nás zavádí skokem do současnosti a přibližuje současnou dopravu poštovních zásilek...Datum FDC 22. 4. 2020. V minulosti jsem obdivoval francouzské a jiné známky s nápisem Europe v podobném stylu a provedení, teď mám možnost obdiv vznést  i u českých známek. Poštovně historických témat není nikdy dost, zejména u naší země, která byla na poštovní historii více než bohatá. Máme být na co pyšní.

 

FDC 003

 

Druhá obálka prvního dne, která mne osobně zaujala,  je ošperkovaná překrásnou známkou hradu Kašperk u Kašperských Hor. Na kouzelné známce autora A. Absolona nás zavádí do milé a historicky bohaté šumavské krajiny. Úhel pohledu je zase jako u předchozí podobné známky hradu Rabí výrazný a hrad Kašperk, jakož i barevné provedení poštovní známky můžeme obdivovat v plné kráse. Razítko je vkusné a má svou "formu a normu". Ovál je též dobře doplňující. Vydáno 11. 3. 2020. Přítisková kresba má též vysokou uměleckou úroveň. Hodnota známky je 27 Kč. I tento motiv má svou sběratelskou a propagační hodnotu. Zejména v dnešní době.

 

FDC 2a 001

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA DO ZEMĚ SNŮ: MESA VERDE N.P., COLORADO (31)

MESA VERDE NATIONAL PARK

Na jihozápadě státu Colorado na Kolorádské plošině (oblast Four Corners) se nachází zajímavost Spojených států: MESA VERDE NATIONAL PARK. Návštěvník zde ůže spatřit sklní bydlí předkolumbovských Indiánů z 11. až 13. století. Tato památkqa je součástí Světového kulturního dědictví.

 

Mesa verde 003     Mesa verde 004      Mesa verde 005    

 

Mesa verde 002     Mesa verde 001

Číst dál...

RADOST OD PŘEDSEDY

Radost od předsedy.

 

Pandemická rána  na nás uhodila plnou silou. Sociologové pojmenovali několik skupin obyvatel naší zeměkoule. Jedna z nich se zviditelnila až neuvěřitelným způsobem - filatelisté a poštovní historici. Když byly omezeny kontaktní přednášky, setkání a semináře, ihned se objevily bezkontaktní virtuální webnášky a webminary. Vytvořila se a objevila se i litearura. Jedním ze zářných příkladů je předseda FG Post- u. Absenderfreistempel e. V. - jinak Arge ve Svazu německých filatelistů Bernd Rosolski, který udělal sdruženým členům (včetně mé maličkosti) velkou radost. Z velkého množství výplatních otisků, německých i světových vytvořil a členům rozeslal Sešit číslo 38 nazvaný

"Schwein gehabt ...."

 oder Nachlese einer nicht statgefundenen Veranstaltung.

 

Brožůra o rozsahu 48 stran s mnoha kvalitními ilustracemi nás zavádí do světa výplatních otisků a různých témat - čokolády, návštěvy v ZOO, do Austrálie, mezi čuňátka a medvídky, do USA,ilatelistických výstav, svět mostů, přes které musíme přejít, ale i světa esejí, zkušebních otisků. předváděcích otisků a dalších specialit. Kouzelný je souhrn dvojjazyčných otisků- které nejsou v literatuře moc frekventované.

 

Tato slova díků doplňuji dvěma ilustracemi - titulkou Sešitu a jednou ze stránek (filatelistické výstavy na výplatních otiscích). Za tento počin v dobách nelehkých Berndovi Rosolskému děkuji.

 

Vielen Dank, lieber Bernd Rosolski.Sie haben uns eine grosse Freude gemacht.

 

Bernd 1 001      Bernd 2 001

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CELINY BANGLADEŠE (5)

Pátá virtuální webnáška spojená s dotazy (webminar)

 

Doba pandemická znemožnila sběratelům se setkávat a zarazila kontaktní přednášky a semináře. Zbyla virtualita a nové formy - webnášky či webminary a telekonference. Kombinace všech těchto forem přinesla do našeho života novum, vše je jiné, ale tok informací a získávání vědomostí se nezastavilo.

Dnes pokračuji v seznamování zájemců s prvních bangladéšských celin objevila se gumová razítka v mnoha mutacích, formálních, jazykových i barevných. Celistvosti se staly ve své době velkým sběratelským hitem. země, která vznikla v r oce 1971 a přinesla nové poštovní známky a nové celiny. Filatelistům udělal radost i s artefakty poštovního provozu - jako například artefakty skautské pošty a jiné a jiné.

Dnes třetí dopisnice - (hnědé) klasy v několika hodnotách. 15 a 20 paisa a hlavně v několika barevných mutacích a ve formě dvojité dopisnice - odpovědky. Ani dvacetipaisovka nstačila, musela být dolepovaná novými bangladéšskými známkami, jak dosvědčuje poštou prošlá celistvost.

 

Uskutečnily se dvě vydání - první 29. 6. 1976 (15 paisa) a druhé 1. 11. 1976 (20 paisa).

 

BD 2 001      BD 10 001

 

  BD 3 001     BD 4 001

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 31. - GEC

G

GEC = zkratka z počátečních písmen: GEstetner Company (mezi denním a výplatním razítkem)

Název firmy: GEC , Produktions- und Grosseinkaufverband für Erwerbs¨u. Wirtschaftsvereinigungen GmbH,

                   GEC, D. Gestetner, nákup a prodej a výrobní společnost

|Adresa: Fügnerovo náměstí 4, P II.

Povolení: Věstník MPT č. 10 z 8. 3. 1929

Historie firmy: zakladatelem byl vynálezce David Gestetner (1854 - 1939), narozený v Maďarsku a podnikající ve Vídni, New Yorku a Londýně. V roce 1879 patnetoval porstředky reprodukční techniky (cyklostyl, cyklograf aj.). Činnost firmy převzal jeho syn Sigmund G. a dále jeho vnuci David a Jonathan G. V roce 1995 firmu převzal výrobce reproukční techniky japonská firma RICOH. V praze měla firmu filiálku.

Výplatní stroj: Francotyp C 4 s horním číslem počitadla.

Sběratelské označení: FR 8 h - 4m

Otisk 1. dne: 29. 3. 1929 (celistvost č. 16 s tímto otiskem - R) doplněná o celistvost z poštovního provozu

 

GEC 1 001

 

GEC 1 002

 

Druhý výplatní otisk v období - 12/33 - 1/38- , změna všech číslic (datum. počitadlo, výplatní hodnota)

 

GEC 2 001

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS