Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - středa, 22 duben 2020

Burma - země pagod

Bílá pagoda ve městě Pegu

Jak číst symboly v otiscích terminálů APOST

Otisky terminálů Apost, které jsou jen na přepážkách českých pošt již řadu let, jsou zvláštním druhem výplatních otisků. Mají v sobě řadu symbolů a údajů, které by sběratelé a badatelé měli znát.

Zdroje: Česká pošta, wikipedia.org, apost.voras.cz, linux.cz

Konec  1.stránky, kde vypadl text: ...číslo hvězdičky (u typu 2 jsou hvězdičky šesticípé, u typu 3 pěticípé)

Dne 17. 12. 1946 vyšel Věstník ministerstva pošt č. 62, který upravil vzhled československých výplatních otisků: vzor "větrná růžice" se změnil na nový vzor  "zoubkovaný obdélník tzv. pseudoznámku" (na místě výplatního razítka). Úprava se týkala i denního razítka - místo jednokruhového razítka se objevuje pozvolna dvoukruhové anebo dvoukruhové s můstky. Do provozu se dostávají nové výplatní stroje jiných výrobců než firmy Francotyp (nejprve na přepážkách pošt, pak i meui komerčními subjekty). Z bývalých zabraných území se do vnitrozemí dostávají i z německého území dovezené výplatní stroje (poznatelné zejména podle gotických výplatních číslic). 

I podle označení uživatelů vidíme, že se mění společnost, vznikají nové subjekty. V prvních letech po válce některé firmy z 1. republiky ještě existují (poznatelné podle dřívějších označení).

Nejdůležitější změnou je výplatní razítko. Souběžně v proovzu vyplácejí otisky s "motýlkem", ale pozvolna i s "pseudoznámkou".

Rok 1947 přináší první otisky nového vzoru. Zatím prvním zachyceným otiskem je otisk firmy B. Jarolímek z února (psal jsem o něm před časem v jedním z mých článků - nyní jej zveřejňuji znovu, je mým prvním v této podobě v mé sbírce). Více změn jsem zaregistroval později - v květnu až prosinci roku 1947, z nichž některé zvečejňuji. Na otiscích vidíme již nedostatky nové doby - otisky jsou slabé, mnody slabé a nečitelné (nedostatek barvy?), obálky byly nekvalitní, papír byl barevný tak že otisk se stával mnohdy neviditelný.  Péče firmy B. Jarolímek až do znárodnění počátkem roku 1948 byla jistě příkladná.  Tím to asi nebude. Za 3. československé republiky nastala změna a přihlásila se nová doba. Otisky nového Československa začala zajímat sběratele, i když v podstatně omezenějším měřítku než za 1. republiky. Podepsala na tom válka a nástup nového společenského řádu.

Obchodní domy Brouk a Babka v Praze si požádaly o výplatní stroj Francotyp typu  A s horním číslem počitadla. Věstník č. 21 z 15. 3. 1931 jim povolení oficiálně stvrdil. Otisk byl sběratelsky označen jako FR 6h - 4m. Jako dohlédací poštovní úřad byl vybrán úřad PRAHA 14. První označení oprávněného uživatele bylo vyryto a patřilo mezi nejzajímavější v období 1926 - 1939.   Tento subjekt byl v pořadí 386. uživatelem výplatního otisku u nás. 

První otisk vyplácel zásilky v době od 5. 2. do 23. 2. 1931. Úspěšnou funkci stroje přerušil pád stroje na zem (AJ) a jeho poškození. Fungoval  jen 18 dní. První celistvost dokumentuje 2. otisk z prvního dne provozu stroje (R). Druhá celistvost poštou prošlá otisk dva dny před zastavením provozu stroj z důvodu nehody (R). Dva dny je hypotéza, nalezené celistvosti s datem 21. 2. poštou neprošlé dokumentují, že byly zhotoveny jako poslední otisky. Údaj AJ může být omylem či oficiálním ukončením činnosti tohoto otisku bez dokumentace. Specializovaný sběratel si jistě všimne zasazení označení blízko výplatního razítka. Je to důležité pro rozpoznání rozdílu oproti druhému otisk v pořadí.

í.     

Druhý výplatní otisk po opravě byl v používání v období od 28. 2. 1931 do 18. 4. 1933.  Poznatelný je podle odlišného usazení označení uživatele (vzdálenější od výplatního razítko než tomu bylo u prvního otisku a o něco víc nahoru). Zobrazuji tři celistvosti: první je z 1. dne použití (28. 2. 1931), druhápnrošlá poštou (zkušební otisk?) ze 6. 6. 1931 a třetí poštou prošlá z 29. 2. 1932.

 Třetím výplatním otiskem byl otisk, který si uživatel Brouk a Babka nechal vytvořit k 25. výročí založení obchodních domů v roce 1933 (zal. 1908). Označení má zajímavou formu a obsah (tehdejší předpisy poštovní správy toto dovolovaly). Mezi denním a výplatní razítkem jsou čísla: "499-VII." bez dalšího textu či obrázků. Toto lze hodnotit u obchdoní firmy jako velmi svérázné. První číslo znamená číslo popisné a druhá pražská čtvrť. Stroj fungoval od 18. 4. 1933, i když se zachoval registrační otisk s datem 22. 4. 1933, nikoliv s datem 18. 4. 1933. Čtvrtým otiskem byl otisk dokumentující změnu čísel výplatního razítka a denního razítka - datum 9. 1937 (bez ilustrace).

Během Protektorátu ČM tento uživatel používal stejný stroj jako za doby ĆSR. Otisk měl tři podoby - československý vzor, částečně poněmčený (jen výplatní razítko) a úplně poněmčený (denní i výplatní razítko). "Číselné označení" II vydrželo celou dobu Protektorátu.

Po roce 1945 v období 3. republiky (1945 - 1948) autoři Katalogu Bouška - Leiš otisk tohoto uživatele nezachytili. KOnec firmy brouk a babka byl v roce 1948 s trplým znárodněním firmy, kterou založili pánové Brouk a Babka v roce 1908. Jaroslav Babka po roce 1948 byl nasazen do jáchymovských dolů a pak krátce řídil sanitku. V roce 1953 odešel ve věku 69 let  z našeho světa navěky. Zbyla po něm mnohačetná památka - řada obchodních domů po celé České republice (včetně Bílé labutě). Jeho památku připomíná pamětní deska na rodném domě v rodných Hlincích na Plzeňsku. A hlavně velký počet uspokojených nakupujících zákazníků.

MOBILE, ALA: USS ALABAMA a AIRCRAFT PAVILION

Ve městě Mobile ve státě Alabama se nachází zajímavé muzeum, kde lze spatřit a projít si známou válečnou loď USS Alabama s bohatou historií. U lodi je možno si projít i rozsáhlé muzeum letadel, tanků, džípů a dalších unikátních zajímavostí. Letadla jsou uzemněna jednal po širým nebem, jednak v Pavilónu letadel.