HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - sobota, 11 duben 2020

COVID-19 a současná opatření České pošty

Pandémie, která se dotkla celého světa vede i Ćeskou poštu k přijetí mimořádných opatření. Tato opatření se mohou i dotknout sběratelství. L

Předně uzavřela některé provozovny . Detaily lze najít nastsránkách České pošty www.ceskaposta.cz.

Dále dočasně zastavila příjem zásilek do vybraných zemí. Seznam zemí s aktualizací k 5. 4. 2020 je na shora uvedených stránkách.

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

Nově objevená esej bankovního domu PETSCHEK

PETSCHKOVY OTISKY a nově objevená esej

Bankovní dům PETSCHEK v Praze obdržel povolení k vyplácení své korespondence jako 31. subjekt v celkovém pořadí zájemců o výplatní stroje  dne 7. 5. 1927 ve Věstníku MPT č. 23. Ve stejný byl vytvořen výplatní otisk stroje A se středním číslem počitadla, který jsem nedávno objevil. Jednalo se o zkušební otisk, sběratelsky esej. Při této příležitosti mne napadlo, že tento otisk mohl být i podkladem pro získání povolení MPT. Přivedlo mne na to stejné datum povolení a eseje. Tak to mohlo být i v případech, které jsem na tomto portále již popsal.

První otisk bankovního domu vyplácel od 7. 6. 1927 do 31. 3. 1928. Poté byl změněn první stroj za druhý, poté se první stroj navrátil do provozu, pak byl poskytnut náhradní stroj, z předchozího stroje bylo přeneseno denní razítko a označení uživatele. Řadu změn dokončilo  navrácení původního stroje po vyčištění. Do konce období v roce 1939 došlo k několika dalším změnám. Označení uživatele bylo zachováno, ke změnám nedošlo.

 

PETSCHEK 001 

 

PETSCHEK 002

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CHVÁLA CELISTVOSTÍ

Od samého počátku, kdy jsem se začal věnovat poštovní historii a jejich arfefaktům jsme společně s ostatními přáteli - sběrateli razil zásadu sbírání artefaktů na celistvostech. Doposud se mi to jen a jen vyplatilo. Neuchovaly se nejen dotyčné artefakty, ale hlavně ve spojení s dalšími poštovně historickými a všeobecně historickými souvislostmi. Další údaje na averzu i reverzu vodně doplnily údaje, které sběratel považuje za cenné a rozhodující. Navíc se uchová jedna cennost, která by roztřiháním zničila cennost nejcennější - informace o aktérech sběratelství či o adresátech.

Takovým příkladem jsou i celistvosti, které níže zobrazuji. Jsou to dopisy  odeslané adresátovi - panu Josef Bezchlebovi, učiteli ze Žižkova dne 11. 3. 1936. To by nebylo nic velezajímavého. Zajímavý je i odkaz uvedený v adrese na Klub českých filatelistů. V roce 1935 a 1936 byli totiž po smrti zakladatele Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů Jaroslava Lešetického sběratelé výplatních otisků organizování v Odboru frankotypů při tomto klubu, nejstarším klubu filatelistů v Čechách. Předsedou odboru byl Albert Jonáš. Josef Bezchleba byl tehdy jedním z význačných sběratelů otisků a pravděpodobně i jakýsi jednatel této entity. Psal jsem o něm a jeho vztahu k Albertu Jonášovi ve své memoárové publikaci Žralok a frankotyp, která vyšla v Praze v roce 2017 (stále jsou zbylé výtisky k dostání a objednání na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Na straně 172 jsem zde otiskl dopis Josefa Bezchleby Albertu Jonášovi. Obor sběratelství výplatních otisků tehdy šel pomalu do klidu vlivem mnoha okolností - nadměrné práce Alberta Jonáš, nemoci jeho manželky Kitty a hlavně  kvůli událostem předvídajícími nadcházející smutné události.

Objevená celistvost s otiskem uživatele PETSCHEK a spol. s datem 11. 3. 1936 je hezkým dokreslením  o otiscích a jejich sběratelích.

Otisk byl jedním z posledních známých tohoto uživatele (oproti předchozím u ní došlo ke změně výplatního znaménka a číslic). I z tohoto hlediska je tato celistvost zajímavá.

 

Bezchleba 2 001

A po několika měsících další objev - celistvost adresovaná učiteli ze Žižkova Josefu Bezchlebovi, poslednímu mohykánovi sběratelství výplatních otisků u nás před druhou světovou po rozpuštění Odboru frankatypů při KČF. .Příjemný objev. Co bylo pak. Protektorát - II. světová válka - osvobození - komunistický převrat - krutá padesátá potírající sběratelství.... S výjimkou článku L. Cibulky ve filatelistickém časopise během Protektorátu nastal velký útlum. Svěratelé na slávu výplatního otisku zapomněli a sbírali individuálně. Ještě že tak. Díky mnohým a hlavně Mirko Markovi z Teplic, který zachycoval otisky v soukromém katalogu, mám svědectví určité doby. Čekat jsme museli do 60. let, prodleva pro obor byl zničující.

Dvacet let se zapsalo nepříznivě do historie sbírání výplatních otisků....Buďmě vděčni aspoň jednotlivcům, kteří jako Josef Bezchleba, L. Cibulka a M. Marek vytrvali a zachovali nám alespoň celistvosti.. Díky jim.

 

Bezchleba 001

 

 

Číst dál...

Esej Pražských vzorkových veletrhů

I Pražské vzorkové veletrhy, které sídlily ve Veletržním paláci v tehdejší Praze VII si pořídily výplatní stroj k vyplácení své bohaté korespondence a zároveň k reklamě svých akcí. Tato historie začala sa dohlédacím poštovním úřadem PRAHA 1 (období od 23. 5. 1928 až 12. 5. 1931. Pořídili si výplatní troj A s horním číslem počitadla, sběratelské označení FR 6h - 4m. Označení uživatele je střídmé, nicméně v několika jazycích a s výrazným logem Veletrhů (PVV). V květnu 1931 došlo ke změně dohlédacího úřadu - z Prahy 1 na PRAHA 86 - VELETRHY.

 

Tak jako u několika dalších uživatelů ve sběratelském prostředí se objevil výplatní otisk identický s oficiálním otiskem s datem 30. 4. 1928, tedy o několik dnů než měsíc. Vzhledem k tomu, že 30. 4. a v dalších dnech tento otisk neměl svou právní sílu vyplácet oficiálně zásilky, jedná se  o esej. Důvod vzniku je neznámý, v roce 1926 a 1928 docházelo k tomuto jevu častěji, i když ne masově. Důvod možná byl jediný, zkompletovat součásti otisku v předstihu před dnem vyplácení.V tento okamžik mechanik pořídil zkuěební otisk. Vvětlení může být i jiné, zatím neznámé. Svědectví mechaniků či sběratelů anebo pracovníků firmy b. Jarolímek se nezachovala.

 

Veletrhy 002

 

Veletrhy 001

 

Tato esej nebyla u tohoto subjektu ojedinělá. Známá je i esej 36 (Katalog Bouška - Leiš, Praha 1979). Sběratelsky označená jako FR 6s  - 4m.Pod výplatním razítkem je malý zaplněný kruh s bílými iniciálami PVV, pod tím nápis Pražské vzorkové/veletrhy. Datum této eseje 1. 6. 1926. Tato esej vznikla před prvním oficiálním výplatním otiskem v Československu. Navíc Tento stroj s tout esejí se stal první strojem v naší historii a byl použit pro otisk Živnostenské banky (používání od 16. 9. 1926 do 30. 12. 1926). Zatím 1. známá československá esej. Byla použita při prosazení tohoto způsobu vyplácení a jeho finanční podpory u centrální banky. Z archivu vyplývá, že velkou roli tu rála manželaka B. Jarolímka paní Anastázie Jarolímková. Tento otisk má velmi cennou hodnotou (RRR).

 

1.čs.esej

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS