HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - neděle, 09 únor 2020

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH 1938 - 1945 (2)

VÝPLATNÍ RAZÍTKA OTISKŮ

 

Nejdůležitější částí výplatního otisku ze všech třech částí je jeho třetí část - výplatní razítko, která identifikuje stát, kde výplatní stroj vyplácí (podmínka UPU) a zejména výplatní hodnota - důkaz, že zásilka byla vyplacena a správným způsobem. V této části přiblížení tohoto území a období si všimneme nejdříve.

Vzhled otisku se teoreticky od října  1938 mohl měnit zásadním způsobem. Původní československý vzhled skončil a Říšská pošta určila, že

- výplatní razítko bude mít říšský vzor ve tvaru obdélníka s hodnotou v obdélníku s jednoduchou říšskou orlicí v horní části a nápisem Deutsche/Reichspost v dolní části. Číslice u tsrojů, které byly nakoupeny uživateli v době Československa a nadále používánya  se neměnily se (byly to oválné československé číslice, které firma Francotyp zhotovila na přání české strany jako jedinečné číslice). U strojů, které byly zakupovány a uváděny do provozu do Sudet z Říše, byly číslice gotické v trojmístném či čtyřmístném provedení (posledně jmenované se znaménkem). Německá sběratelská obec tento typ výplatního razítka zná jeko typ 5 (viz Katalog Dürst - Eich 1980). Během sběratelského třídění jsem objevil dvě velikosti obdélníku, které německá literatura zatím neuvádí a reprodukuji je níže - 24 x 30,5 mm a 24 x 30 mm. Je možné, že existují i jiné velikosti. 

 

ORLICE 002     ORLICE 001

 

 

 

Druhým vzorem výplatního razítka na tomto území v období 1938 - 1945 bylo podstatně odlišné výplatní razítko. Německá literatura je zná jako Typ 9 (v roce 1980 němečtí sběratelé identifikovali celkem 27 typů výplatního razítka německých otisků). Tento typ byl odlišný od předchozího výplatního razítka. Byl vsazován do výplatních strojů Postalia, kterých se zatím na tomto území identifikovalo jen čtyři kusy  (jeden reprodukuji). Je na něm hlava říšské orlice s kouskem pravého křídla a  s číslicemi tvaru antikva. Hodnota s typickými malými číslicemi je uporstřed obdélníku pod hlavou orlice. Nahoře je nápis Deutsche Reichspost. Ke zprovoznění těchto čtyř strojů došlo někdy v roce 1943 (řesné datum je neznámé). Tyto stroje vyráběla pro fu. Postalia firma "Telefonbau und Normalzeit GmbH" ve Frankfurtu nad Mohanem a jedná se vylepšený stroj Komusina.

 

 

ORLICE 2 001    

 

Na tomto místě pár slov o orlicci - státním symbolu Německa. Černá jednohlavá jednoduchá říšská orlice s červenou zbrojí na žlutém podkladu je dlouholetým státním symbolem Německa. Rozhodnutí vzniklo již ve 12. století. I v roce 1871 sjednocení německých států rozhodnutí padlo na orlici. Německé císařství se v roce 1889 tž pro ni rozhodlo a uznalo ji jako císařský symbol. I další státní celky po různých úpravách si orlici ponechalo. Některá výplatní razítka otisku orlici též znázorňuje tak, jako stroje na zabraném území Československa.

 

Třetím a posledním výplatním razítkem, které se vyskytlo v otisku na zabraných územích ve sledovaných letech, bylo razítko ve tvaru "větrné růžice" či "motýlka", které vyplácelo zásilky sice upravené, ale s předchozím vzorem A to i přes nařízení Říšské poštyč. 450/1938 (Amtsblatt des Reichspostministerium), které přísně stanovilo, že staré československé stroje se mohou používat, ale se změnou zejména výplatního razítka (byla nutná výměna kus za kus - československý rámeček za říšský a odstranění původních nápisu předchozího státu). Zatím jsou známy dva případy, kdy se toto nařízení nerespektovalo či mírně řečeno nepovedlo doržet.  Vznikly dvě rarity, z nichž se se staly aukční kusy v hodnotě několika tisíc Kč.

Jedná se o :

1/ Francotyp C uživatele Kunert, typ FR 8h - 4m (ov)- 1k, dohlédací pošta Warnsdorf1, začerněn český název pošty v denním razítku a název Československo ve výplatním razítku,použití minimálně v říjnu 1938. Později upraveno nově  stroj upraven do říšského vzoru a změněno označení uživatele (datum zachycených otisků květen 1943 až únor 1944),

2/ Francotyp A uživatele Mannesmann, typ FR 6h-4m (ov) - 1k, dohlédací pošta KOMOTAU 1, došlo k odpilování/vysekáníčeského názvu pošty v denním razítku a  názvu státu ČESKOSLOVENSKO ve výplatním razítku, zachycený otisk z listopadu 1938. 

Zajímavé je, že hodnota ad 1/ byla v čs. korunách 14. 10. 1938) a ad 2/ již v říšských markách (!).

 

Orlice 5 001

 

Zatím vše o výplatních razítkách otisků na zabraných zemích. Příště se zastavím u dalších částí otisku.

 

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH 1938 - 1945 (1)

Sudety (Sudetsko, německy Sudetenland)

 

Výstižné, historické,  ale podle oficiálního stanoviska československých úřadů (Československé ministerstvo vnitra v roce 1945) nesprávné a dokonce ve své době zakázané vyhláškou. Od 90. let 20. století však tento název byl z historicko - geografického hlediska rehabilitován a přijat. Po mnichovské dohodě (1938) bylo názvem Sudentenland označováno veškeré území odstoupené hitlerovskému Německu pod nátlakem velmocí. V datech nastal po Mnichovské dohodě tento vývoj. Na pozadí těchto změn se vyvíjely i výplatní stroje a jejich otisky v období od roku 1938 do 1935. Jejich orážecí funkce, výplatní funkce a zejména vzhled.

Úvodem k poštovně historickému tématu trochu historie, zeměpisu a vyjasnění pojmů.

 

1. 10. 1938

Vůdce a říšský kancléř vydal výnos o správě sudetoněmeckého území (Erlass des Führers und Reichskanzlers über die Verwaltung der sudentendeutschen Gebiete). Ustavena správní jednotka Sudetoněmecká území.

11. 10. 1938

Zavedena říšská marka. Začaly se aplikovat německé poštovní poplatky. Je pravděpodobné, že v tuto dobu došlo ke změně a  aplikaci německých  výplatních hodnot ve výplatních strojích.

18. 10. 1938

Skončena platnost československých poštovních známek.

15. 11. 1938

Ukončena souběžná platnost československé koruny.

21. 11. 1938

Vydán zákon o opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s Německou říší (Gesetz über die Wiedervereiningung der sudetenedeutschen Gebiete mit dem Deutschen Reich). Ten umožnil, aby se Sudety staly integrální součástí Německa.

22. - 23. 11. 1938

Definitivní zábor

15. 3. 1939

Vytvořen Protektorát Čechy a Morava

25. 3. 1939

Rozhodnuto o vytvoření několika celků na zabraných územích k 15. 4. 1939: Dle zákona o rozdělení sudetoněmeckých území - Gesetz über die Gliederung der sudetendeutschen Gebiete:

1/  Sudetská župa (Gau-Sudetenland): Domažlicko - Moravská Ostrava s centrem v Liberci (Reichenberg), stranicky se používal i název Sudetengau, vyskytly se i názvy Westsudetenland a Ostsudetenland (vyskytuje se na některých poštovně historických materiálech, i na výplatních otiscích), Westsudentenland vychází z předchozí názvu Deutschböhmen), 

2/ Toto území se dělilo na tři vládní obvody:

- Cheb (Eger),

- Ústí nad Labem (Aussig),

- Opava (Troppau).

 

Další území odstoupená Německu měla tento osud:

- území jihozápad Čech - připojeno k Bavorsku (župa Bavorská Východní marka),později přejmenovaná na říšskou župu Bayreuth (Reichsgau Bayerische Ostmark),

- Hlučínsko znovupřipojeno k Prusku a začleněno do provincie Slezsko (Oberschlesien, Horní Slezsko), to se týkalo později i Těšínska.

- zbytek území na jihu připojeno k bývalému Rakousku (Ostmark) a rozděleno mezi Zemské hejtmanství Dolní Podunají a Zemské hejtmanství Horní Podunají. Též známé pod názvy Oberdonau a Niederdonau.

Záolší na Těšínsku postoupeno Polsku, později po porážce Polska k Německu.

Německá část jižní Moravy a bratislavské předmostí připojeny též k Niederdonau.

 

Poštovně historická administrace

Administrativní členění ovlivnilo i poštovně administrativní členění. Ředitelství pošt bylo v Karlových Varech (Karlsbad) a v Ústí nad Labem(Aussig) pro západní část Sudetenland, v Opavě (Troppau)

pro východní část Sudetenland. Hlavním městem byl Liberec (Reichenberg), co se týče administrativního ohledu. Osataní místa podléhala poštovním ředitelstvím v různých místech - Landshut, Řezno, Linec, Vídeň, Opole.

 

Později aplikovaná poštovní směrovací čísla odpovídala tomuto členění (na výplatních otiscích se vyskytla jako pomalu zaváděná).

11a - Aussig, Karlsbad

13b - Landshut

13a - Regensburg

12b - Linz

12a - Wien

9b - Troppau

Opole - 9a

1943

Došlo ke spojení ředitelství pošt v některých místech.

KONEC OBDOBÍ

16. 5. 1945

Zrušna platnost protektorátních známek. Analogicky se tato změna vztahovala i na říšské známky. U výplatních otisků vzhledem ke složitosti prováděných změn docházelo k výjimkám.

31. 7. 1945

Jako platidlo ukončena působnost říšské marky. Vyskytly se různé zpúsoby úhrady a záznamu výplatní hodnoty na zásilkách.

21. 6. 1945

Vyskytly se ještě případy u výplatních tsrojů, kde výplatní hodnota je v říšských markách.

SUDETY 001     SUDETY 002

 

 

Číst dál...

PĚT PEROUTKOVÝCH CITÁTŮ

Dne 6. února (2020) uplynulo 125 let od narození Ferdinanda Peroutky, českého spisovatele, dramatika, publicisty a žurnalisty (nar. Praha, Příčná ulice 668/3 v roce 1895).  Osobnost, která neodmyslitelně patří k Republice československé a českému národu. Osobnost, která neodvratně ovlivnila řadu novinářů, filozofů, politiků, myslitelů. Chlapec s drtivýma očima, jak jej nazval jeho spolužák Karel Steinbach citujíc jeho učitele v roce 1905. Integrální postava naší elity pro doby dobré i špatné. Na  památku alespoň pět jeho citátů na různá témata, i když neměl rád, když se výroky vytrhávají z kontextu textů....

 

Ferdinand Peroutka

Ač hanoben tím či oným včetně naočkovaného davu "Peroutka do koutka!", zůstal v životě s pevným charakterem.  Proto vadil a do dneška vadí l mnohým pro své postoje, názory, skutky.

 

"Demokracie musí pečovat a každý svůj krok zvažovat..."

 

"Vyvlastnění majetku, které komunisti provedli, je nic ve srovnání s vyvlastněním pojmů, jehož se odvážili."

 

"Píše se to sláva, úspěch a pokrok a zhusta se to čte: neomalené lokty, ziskuchtivost a dobré bydlo."

 

"Politika je studenou obludou. která mnohé pohltila."

 

"Pouze ten křičí, kdo není ujištěn o pravdě svých slov. Pravdě pak stačí klidná pevnost a chladná prostota."

 

Ferdinand Peroutka

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS