HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - únor 2020

ANDRÉ RIEU SLAVIL SEDMDESÁTKU

André Rieu, houslový virtuóz, bavič a člověk se srdcem na dlani.  Oslavy v kině Lucerna.

Dne 22. 2. 2020 si 453 diváků v kině Lucerna v Praze připomnělo významné výročí narození (1. 10. 1949) skladatele, dirigenta, houslisty André Rieu v promítaném filmu o jeho životě "Koncert z Maastrichtu ANDRÉ RIEU 2020 - 70 let mlád"), který uváděla známá anglická moderátorka Charlotte Hawkins. Mluvené slovo a fotografie z dětství a mládí AR doprovázela hlavně hudba a  nejznámější  nejúspěšnější skladby , které hrál se svým Johann Strauss Orchestra po celém světě (od New Yorku po Sydney, od melkbourne po Mainau, od Bukurešti po Maastricht). Diváci viděli a slyšeli v první půlce 10 skladeb(série zčala Písní J., Revaux, My Way a končila Händlovým Allleluja z oratoria Mesiáš) a 14 skladeb ve  druhé půlce tohoto hudebního filmu (od písně z filmu Mary Poppins skladatelů R. M. a R. R. Shermanových "Supercalifragilisticexpialidocious" k Marině R. Granaty).  

 

IMG 2374      IMG 2372      IMG 2375      IMG 2376     IMG 2378     IMG 2379      IMG 2380      IMG 2381      IMG 2382     IMG 2383

 

Takže, milý André, hodně zdraví a ještě dalších plodných 70 let rozdávajících hudbou radost miliónům lidí. "Přenosy do kin" pokračují dál (www.prenosydokin.cz).

Číst dál...

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (8)

PHILIPS dva stroje, čtyři otisky, černotisk, kontinuita až do znárodnění

Před několika lety jsem si rozšířil svou sbírku o černotisky štočků s oprávněnými uživatele výplatních strojůl a jejich otisků. Tím se mi rozšířil obzor tohoto oboru o dlší aspekt. Každý stroj má svůj příběh. Každý výplatní otisk též. O začátcích veřejnost věděla z podrobných zápisků arch. Alberta Jonáše, jednoho z našich prvních katalogizátorů otisků. Tyto zápisky jsou cenné. Chyběly nám však obrázky ve foirmě černotisků označení uživatelů. Nyní u většiny, ne.li u všech máme. Zveřejňuji ve svém miniseriálu na tomto webu. Tím se nám kruh uzávírá aspoň na začátku, konce jsou často otevřené.

Dnes je v hledáčku firma Phillips, výrobce žárovek v Praze - nejdříve se sídlem na Václavském náměstí, později na Karlově náměstí. Historie jeho dvou strojů (FR 6h - 4m (Anker) a FR 8 h - 4m (Bafra 4) nás provází od 4. 6. 1929 (dle prvních otisků) respektive od 4. 7. 1929 (dle Alberta Jonáše - zde se pravděpodobně jedná o omyl autora Studií). Když nepočítám černotisk označení, otisk měl čtyři podoby v letech 1929 - 1939. Fima existovala též během Protektorátu a po válce v období 3. republiky do roku 1948. Na střídačku se tehdy používaly oba stroje, navíc si připočítejme ke čtyřem otiskům další tři   (československý vzor v roce 1939 během začátku Protektorátu ČM, první poněmčení - výplatní razítko, druhé poněmčení - denní razítko) a po válce jeden osvobozený vzor, tak je to úctyhodný počet, který vydá na článek.  Označení oprávněného uživatele ve všech obdobích let 1939 - 1948 se neměnil, byl neutrální ve formě nápisu "PHILIPS/"MINIWATT" a obrázku rádiové žárovky.

Černotisk označení

Uživatel si nechal zhotovit štoček označení PHILIPS/RADIO/PHILIPS/ARGENTA. Dle svědectví zůstalo u otisku, nebyl zasazen do výplatního tsroje. Co víme. Štoček ve tvaru obdélníku s popsanými nápisy byl před uvcedením stroje do provozu změně. Důvody neznáme. Pravděpodobně nevyhovoval - jakou se můžeme jen dohadovat _ nejasnot? pro otisky špatnž druh písma (svislé čárování) či něco dalšího? Tento štoček, který zobrazuji nebyl použit. Zachovala se a našla černotisková "esej".

 

PHILLIPS 001

 

Poté již násedovaly regulérní celistvé výplatní otisky:

4. 6. 1929 - 12. 3. 1929 (PHILIPS RADIO pod výplatním razítkem, FR 6h - 4m)

Phillips 1a 001

 

12. 3. 1930 - 8/34-  (nový stroj,, změna se dotkla všech částí otisku - denního razítka, výplatního razítka, označení uživatele - štoček ryt znovu a umístěn do prostou mezi denní a výplatní razítko, vzhled podobný jako u předchozíh otisku) Důsledný mechanik nám zachoval důležité údaje: stroj měl číslo B4m. - 6134, číslo klíče 4378. Škoda, že tomu nebylo i u jiných strojů.

 

 

 Hurá 001      Hurá 002   

 

-11/33-4/34- (do období používání předchozího otisku se vmísil další otisk s jiným označením uživatele, pravděpodobně krátká vsuvka tohoto otisku)

 

Phillips 2 001        Hurá dvě 001

 

 

-11/34-10/38-  (změna označení uživatele, štoček vydržel až do znárodnění po roce 1945, po roce 1945 ale ve svém prvním stroji FR 6h-4m, který se opět dostal ke slovu).

 

Phillips 3 001Phillips 3 002

 

 

Jeden uživatel, dva stroje, řada zajímavostí.

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

SLITÉ "Č"

Slité "Č" aneb i mistr tesař se utne...

Několik výplatních strojů používalpro různé účely  i generální zástupce firmy Francotyp v Československu (1926 - 1948). U stroje C3 s horním číslem počitadla, sběratelsky označeném FR 8h - 3m se objevilo !slité "C" v nápise ČESKOSLOVENSKO, vlastně otisk nesl název s  "O s háčkem" na začátku. slova. Označení Francotyp/B. JAROLÍMEK bylo mezi denním a výplatním razítkem. Háček ve výplatním razítkeu bylo obloučkovité. Číslice hodnot byly vyšší než obvykle. Tento otisk byl v provozu dva dny do 27. 3. 1929, pravděpodobně jako předváděcí stroj s předváděcím otiskem. Celistvost poštou prošlá se zatím nevyskytuje. Dohlédací pošta PRAHA 3.

Dne 28. 3. 1929 bylo změněno denní razátko na dohlédací poštu PRAHA 3. Ukončení provozu není známo. Dále jako třetí v této série znám otisk s hodnotou s datem 24. 6. 1929, kde je již vyměněno výplatní razítko (se správným názvem státu) s tím, že háček v názvu státu na "C" je velké, tupé, trojúhelníky jsou velké. Pravděpodobně zobrazený otisk je esejí.

 

 

slité Č 1 001

Číst dál...

CELISTVOSTI VYPRÁVĚJÍ, CELISTVOSTI DOKLÁDAJÍ (2)

Otisky firmy JUlinen Meyér (INNOXA) v Soukenické ulici 12, Praha II. aneb celistvosti vyprávějí, celistvosti dokládají (2)

Firma Julien Meyér do hledáčku historie výplatních otisků vstoupila nejdříve v roce 1929, kdy projevila zájem o později zakázaný výplatní stroj Francotyp C3/C4 Nechala si vyrýt štoček označení uživatele (psal jsem o něm v Torzech č. 3) a kvůli odmítnuté žádosti stroj odmítla i ve formě náhrady za jiný stroj. Několik let vyplácely zásilky jiným způsobem.

S touto firmou (též název INNOXA) se setkáváme později v roce 1937., kdy si nechala vyrýt kouzelný štoček (mezi denním a výplatním razítkem hlava ženy a před ní Aeskulapova hůl obtočená hadem), pod výplatním razítkem název firmy Julien Meyér). Nesjme si jisti, čím se tato firma zabýval, ale pravděpodobně neměla daleko od lékařské či farmalogické oblasti.

Dokládá to Aeskulapova hůl obtočená hadem, znak lékařů a farmaceutů. Údajně se jedná o užvku stromovou, ale jsou i jiná vysvětlení. Tento znak je znakem životní síly a zdraví. Pochází ze čecké mytologie, pojmenování po bohu lékařství Asklépiovi, který byl synem Apollóna, který uzdravoval živé a obživoval mrtvé.

Tento výplatní otisk je mimořádně vynikajícím způsobem navržen a vyryt. Patří mezi skvosty výplatních otisků z I. republiky.

 

Celistvosti dokládají:

1/ první den tohoto výplatního otisku FR 8h - 4m (14. 9. 1937),

2/ aktivitu firmy v oblasti vyplácení zásilek výplatními otisky,

3/ filalové razítko upozorňujícípoštovní orgány, že firma má povolené snížené výplatné poštovním ředitelstvím v Praze - čj. 247201 - III a - 1937,

4/ nejen historii poštovního styku, ale i všeobecnou historie Československa příslušného období.

 

JULIEN 001     JULIEN 002

 

Číst dál...

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (7)

NESCHVÁLENÝ ŠTOČEK PRO OZNAČENÍ UŽIVATELE

 

V pořadí 279. uživatelem výplatního stroje v našem poštovním systému se na základě schválení Věstníku č. 12 ze dne 10. 3. 1930  se stala pojišťovací akciová společnost DUNAJ/DONAU v Praze II. Pro svůj zakoupený stroj s otiskem FR 8h - 4M (B4 Bafra) si nechala vyrýt štoček označení oprávněného uživatele s nápisy DUNAJ/PRAHA/DONAU  v kruhu, který nápadně připomínal kulaté denní poštovní razítko, což poštovní správa neschválila. Uživatel si nechal vyrýt druhé označení tentokrát v obdélníku s česko - německým textem a adresou. Dohlédací pošta PRAHA 3.

Tento výplatní stroj začal orážet zásilky dne 13. 2. 1930 a v orážení pokračoval i v dalších létech.První otisk se jako celek nezachoval, pokud ovšem vůbec existoval. Zachoval se černotisk označení (první štoček). Není známo, zda byl do stroje B4 Bafra vsazen.

 

 

Dunaj 2 001     Dunaj 001     Dunaj 1 001

Číst dál...

Slovenský otisk ještě v roce 1946

Výplatní otisk Francotyp FR 8h - 4m - 1K, dohlédací pošta ZEMIANSKE KOSTOĹANY, s názvem předchozího státního celku SLOVENSKO  uživatele Družstvo pre sber/ textilných/a iných odpadkov/Horný Kamenec vyplácel zásilky ještě 17. 8. 1946. Zatím se jedná o nejzazší zjištěný otisk z let po roce 1945, kdy výplatní razítko mělo mít název obnoveného státu ČESKOSLOVENSKO.

. Omlouvám se za špatnou kvalitu zveřejněného popsaného otisku.  

 

Slovensko 1946 001

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

KOSTNICE (Konstanz)

V letech 1414 - 1418 se konal ve městě Kostnice (Konstanz) na jihozápadě Německa na hranicích se Švýcarskem založené Kelty a později obývané Římany  Ekumenický koncil (též známý jako Kostnický ) projednávající západní schizma a reformu církve.

Součástí bylo i odsouzení kacířství Mistra jana Husa, který byl odsouzen  k upálení. Rozsudek byl vykonán v Kostnici (dnešní sídliště Paradise) dne 6. července 1415. Místo upálenáí dnes připomíná Husův kámen (Hussenstein), Bludný kámen, který byl vytažen z Bodamského jezera a usazen na památné místo v roce 1868. Událost připomínají pamětní desky  s nápisy. Současně byl v Kostnici souzen a odsouzen za kacířství i Jeroným Pražský. památku obou připomínají desky na vchodem s portréty obou na domech, kcde během koncilu bydleli (každý v jiné ulcii blízko Římské brány). V domě pobytu Jana Husa, který se nazývá Husův dům a je v Husově ulici (Hussenstrasse 64), je dnes muzeem realizovaným ve spolupráci s Muzeem  města Tábor. Jana Husa připomínají i místní kostely (Münster a další) a budova, kde se konal Kostnický koncil.

 

Kostnice 1 003     Kostnice 1 001     Kostnice 1 002      Kostnice 1 004     Kostnice 1 005     Kostnice 2 004     Kostnice 2 001      Kostnice 2 002      Kostnice 2 003    Kostnice 3 002       Kostnice 3 001     Kostnice 2 005

 

 

 

 

Číst dál...

ŠUMAVSKÁ BUČINA

Současné momentky z  hraniční Bučiny na Śumavě  doplňují snímky z  muzea v bučinské přírodě přibližující vymoženosti socialismu na hranicích: ostnaté dráty, hlídací věže, železné, betonové zátarasy...a dalšé pozoruhodnosti.

 

 

Bučina 2 005.    

 

bučina 3 004     bučina 3 003     bučina 3 001     Bučina 2 003     Bučina 2 004     bučina 3 002     bučina 10 001     bučina 10 003     bučina 10 002     bučina 10 004

.

Číst dál...

NEJDŘÍV ESEJ, POZDĚJI PŘEDVÁDĚCÍ OTISK

 V roce 1929  se zvýil zájem firem o stroj typu Francotyp C (C3 a C4) pro své výhody, které měl, sběratelské označení FR 8h - 4m nebo 3m. Mezi těmi, kteří si jej chzěli požídit byla i firma Arnold Kraus z Velkého  Počíčí nad Metují. B. Jarolímek mu vytipoval stroj C5 s horním číslem počitadla a dokonce mu nechal zhotovit logo s jedlovou větví a třemi šiškami v kruhu, které se mělo zasadit nad nápis firmy mezi denní a výplatní razítko. výplatního otisku.Firma si žádost podala a pak ji vzala zpět. Vše pravděpodobně souvisí s negativním stanoviskem MPT z19. 6. 1929.Vzhled tohoto otisku, který jistě existoval, není známý.

Co je však známé jsou dva otisky FR 8h - 4m s logem jedlové větve se třemi šiškami v kruhu (bez nápisu Arnold Kraus) mezi deením a výplatním razítka, které zveřejňuji. Mají pozdější data:

1/ 17. 4. 1931, dohlédací pošta PRAHA se zaplněným obdélníkem v horní části denního razítka,

a

2/ 24. 12. 1932 s nápisem POŠTOVNÍ ÚŘAD v horní části denního razítka.

Je docela možné, že se jedná o dva otisky jednoho stroje. Jedná se o dva odlišné otisky - jednak při srovnání denních razítekm, ale i výpatních razítek (nápis ČESKOSLOVENBSKO) se liší např. písmenem "C", ale i typem písma.

Pravděpodobně se jednalo o předváděcí stroje s  atraktivními otisky firmy B. Jarolímek. poznatelné dle vysokých hodnot u otisku z roku 1932 (Kč 90.00). Tyto otisky nejsou esejí, nikdy v tomto vzhledu se nestaly regulérními výplatním otisky, neboť nedostaly oprávnění k provozu od poštovních autorit

Osamocenou esejí byl otisk firmy Arnold Kraus, jehož vzhled je zatím sběratelům neznámý. Esej, pokud byla, se nepřetavila v plnohodnotný výplatní otisk.  

 

 

Arnold Kraus 001     Arnold Kraus 002

 

 

 

 

Číst dál...

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (5)

O další torzo černotiskové esej se "zasloužil" uživatel Měďárny Čechy se sídlem v Olivově ulici v Praze. Tato firma získala povolení MPT Věstníkem č. 39 z 24. 8. 1929 a od firmy B. Jarolímek získala výplatní stroj Francotyp B3 s horním číslem počitadla se sběratelským označení podle Katalogu Bouška-Leiš FR 8h - 3m.

Byl zhotoven štoček sloužící k označení oprávněného uživatele s textem "II. OLIVOVA 1O". Toto byl původní štoček. Údajně nebyl však zasazen do stroje. Z neznámých důvodů byl vyryt druhý štoček stejného znění a písmem odlišným (viz úvodní stránka k této položce) a s tečkou za adresou, což u prvního štočku nebylo. Byla to tečka, která způsobila rytí druhého štočku? Asi ne, dala se přece lehce odpilovat. Další poznámka očitého svědka byla, že první štoček byl nízko, což asi nevyhovovalo. Proto byl zhotoven druhý štoček a vvýplatní tsroj vyplácel zásilky s ním až do konce tohoto období (1926 - 1939). Dokonce i v prvních dnech Protektorátu ČM (viz poslední otisk s datem 19. 5. 1939).Záměrně zobrazuji několik otisků pro eventuální studium a porovnání označení uživatele. Ke vzhledu tohoto otisku z Protetorátu dodávám, že k poněmčování protektorátních a původních československých otisků začalo docházet postupně až od září 1939 - viz příslušná literatura.

Druhou zajímavostí jsou data v denních razítkách. Touto otázkou se zatím nikdo ze sběratelů, publicistů či badatelů nezabýval. Větší počet těchto případů však se pčimlouvá, aby tomu tak bylo. Bylo by dobré prozkoumat i důvody. Nabízí se vysvětlení, že to byly otisky z ochoty. Možná, ale nezdá se mi to ve všech případech. Případně zkušební otisky? Jedná se o data, která předcházejí od den či i o víc oficiální  a prokazatelná datum prvního dne použití dotyčného stroje.

V případě stroje Měďáren z Olivové jedatum prvního dne použiti 4. 9. 1929 (potvrzují dva subjektivní zdroje - firma B. Jarolímek a Albert Jonáš) a jeden objektivní: otisk, který vlastním, má pořadové číslo 14. Takže 4. 9. byl ten den "D". Jak je potom možné, že jsem objevil otisk s datem 3. 9.? s číslem 4410. Byl to zkušební otisk? Otisk z ochoty? Jak je možné, že zůstal. Ke zhotovení byly důvody, jistě.  Dokonce s hodnotou 20 hal. Z vyprávění Jarolímkových mechaniků vím, že toto se přísně sledovalo a tyto otisky se znehodnovovaly. O této záležitosti píše i ve své korespondenci duše firmy B. Jarolímek Věra Chudáčková a toto potvrzuje. Stávají se  i neuvěřitelné věci.

Další zajímavost, která by neměla uniknout specializovaným sběratelům.

 

Měďárna 4 001     Měďárny 1 001     Měďárny 1 002        Měďárny 2 001     Měďárny 2 002     Měďárny 3 001     Měďárny 3 002

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS