HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - úterý, 01 prosinec 2020

TŘETÍ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ

TŘETÍ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ (STO LET 1926 - 2026)

aneb

INVENTURA BÍLÝCH MÍST

 

Předchozí dvě glosy otevřely okno k poznání, co je a není katalogizováno. Zbývá toho ještě hodně.

 Jsou dvě bílá místa, která pokrývají dvě dlouhá období . První obdobím jsou otisky let 1946 – 1992 (Československo), jak komerční, tak i poštovní. Chybí většina otisků, i když i toto tvrzení rád uvádím na pravou míru.

1/ Výplatní otisky čs. Pošt 1946 – 1992. Počátkem roku 1976 jsem se stal redaktorem ústředního Zpravodaje komise specializovaných oborů (poštovní historie a celin) SČSF – později přejmenovaném na Poštovní historie a otiskl jsem v nich první Seznam výplatních otisků čs. Pošt. Seznam vycházel na pokračování v letech 1976 – 1978. Postihl období od roku 1946, kdy se objevil první poštovní otisk, a skončil rokem 1978. Dodatky jsem již nepublikoval. K výstavě, kterou pořádal k 40. výročí založení Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00- 215 v roce 1983 v Praze, jsme s přítelem dr. Miroslavem Bouškou vypracovali jeden díl katalogu k výstavě, který se věnoval pražských výplatním otiskům. O mnoho let později vydal Luděk Janů v jednom čísle Kurýra, zpravodaje Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků seznam otisků pošty PRAHA 1. Ucelený katalog chybí a zatím mi není známo, že by na něm někdo pracoval kromě mne.

2/ Komerční otisky Československa 1946 – 1992. Koncem 80. let jsme se s Luďkem Janů pustili do těžké práce – Katalogu výplatních otisků Československa (mimo Prahy) z období 1946 – 1988. Podařilo se. Rukopis je dobře uložen a nebyl vydán z mnoha důvodů. Autoři se nedohodli na publikování, dokonce k dohodě nedošlo ani ohledně publikace rukopisu bez změn. Hlavní námitkou je jeho nedokonalost. Zprvu jsme pracovali na jeho doplnění a zdokonalení a na rozšíření po roce 1988 (období 1988 – 1992 bylo nutno doplnit). Práce stále pokračují, ale jen za účasti kolegů Janů a Nováka. Já jsem pracovní kolektiv opustil.

Mezitím jsem vypracoval Katalog výplatních otisků Slovenska z let 1946 – 1992, který vyšel péčí Slovenské filatelistické akademie před několika lety.

Toto období nového Československo je nejtěžší ze všech období, které jsem sám anebo s, neexistovala sběratelská entita, poštovní správa neevidovala nové otisky a změny existujících. Povinné otisky do Poštovního muzea přestaly až na výjimky docházet. Navíc toto období bylo neatraktivní. O otiscích se nepsalo, výměna byla chabá, otisky končily ve sběru či v ohništích. Nebýt vynikajících sběratelů Mirko Marka z Teplic, Karla Všetečky z Prahy Pavola Hallona ze Slovenska a pozdější aktivity nově založené sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF (1976) tak nemáme vůbec žádné otisky. První dva jmenovaní nám zanechali své vlastní katalogy, i když to byla významná torza. Co však bylo ke škodě sbírání tohoto období – období nového Československa byla velmi špatná kvalita otisků, Nedají se srovnat s otisky předcházejících období. To bylo na závadu uchování otisků. Mnohé z nich se nedají vůbec reprodukovat.

Před dvěma lety jsem se pustil do zpracování výplatních otisků opomíjené Prahy. Zvolil jsem si období 1946 – 1992 a hlavně poštovně historické území dohlédacích pošt PRAHA 01 – PRAHA 095 s tím, že jsme připojil i pošty bez číselného označení (vypadlé číslo). Zůstal jen název PRAHA. Existuje databáze, kterou jsem vložil na své stránky www.historiapostalis-etc.cz a zamkl. Jde o surogát a je třeba jej vylepšit. Otázkou zůstávají obrázky, které nejsou kvalitní. Podrobně se k databázi vyjádřím v dalším pokračování glos ke stoletému výročí.

S přítelem Robertem Di Casolou jsme vydali typologický katalog výplatních otisků Československa z let 1946 - 1992 ((komerční subjekty i pošty) v roce 2016 a souhlasili se zavěšením na web KF0015.CZ.

K výstavě PRAGA 2018 jsem samonákladem vydal dvoudílnou typologickou příručku, kde zmiňuji řadu odborných záležitostí otisků komerčních uživatelů a čs. pošt z let 1046 – 1992. obě příručky byly vystaveny a mohou být nápomocny při typologických identifikacích a souvisejících problémech.

3/ Zbývá období let 1993 dodnes a otisky z území České republiky a Slovenska. Něco se zpracovalo, ale velká část zůstává bílým místem.

Typologii českých otisků lze najít v Mezinárodním katalogu výplatních otisků autorů Richarda Stambaugha a Joela Hawkinse (kmenový katalog je z roku 2006 a má internetové pokračování). Rád jsem do něj přispěl a některé údaje doplnil.

Sám jsem využil založení klubového webu www.kf0015.cz, jehož jsem byl spoluzakladatelem a několik let až do roku 2018 intenzivním přispěvatelem. Tam jsem vložil Glosu, která obsahovala typologii českých výplatních otisků. Práce jsem ukončil a novinky z několika posledních let jsem tam nezahrnul. Věcný katalog neexistuje a nikdo, pokud vím, na něm nepracuje.Česká republika již existuje několik desítek let a je to škoda. Nahradíme škody?

Ivan Tvrdý vydal Katalog výplatních otisků Slovenska (výplatní razítko s hodnotou ve slovenské měně). Katalog vyšel knižně a obsahuje slovenské výplatní otisky. Pokud se nemýlím, jsou tam slovenské otisky s výjimkou Bratislavy a Košic. Na otiscích katalogu výplatních otisků Slovenska v euroměně nikdo nepracuje.

Na zmíněném webu KF 00-15 existuje podweb modry.kf0015.cz , o který pečuje webmaster a současný předseda klubu Jiří Marko. Díky několika desítkám sběratelů se zachycují digitální výplatní otisky České republiky v modré barvě.

První dva roky těchto otisků jsem zachytil v Katalogu modrých otisků 2014 – 2016 a jsou k nahlédnutí na kmenovém webu klubu 00-15 www.kf0015.cz.

Na svém webu se vyslovuji v mnoha příspěvcích k otiskům z dalších obdobím, kde máme katalogy, ale je třeba stále nové poznatky zveřejňovat a vyslovovat se k nim. Přístup k více jak jednomu tisíci příspěvků, nejen na téma „výplatní otisky“ podotýkám, jsou přístupny zdarma a bez kódů.

Taková je situace ohledně katalogů Československa, České republiky a Slovenska.

Tolik k bílým místům….Příště si všimneme „pilotního projektu a katalogu otisků Ćeskoslovenska část Prahy z let 1946 - 1992)

Číst dál...

RÁNO NA STARÉM SRNÍ

Slunce vyšlo a zalilo svým jasem Srní a Staré Srní. Vylákalo i faunu...srnky se vydaly na procházku, veverka si pochutnávala o oříšcích ...

 

DSC04258     DSC04259      DSC04263     DSC04268     DSC04261     DSC04272     DSC04271

Číst dál...

PROCHÁZKA ULICEMI HISTORICKÉHO MĚSTA BERN

BERN (Berne, Berna, Bärn) je hlavním městem Švýcarska a sídlem městské, kantonální a federální správy. V Bernu sídlí i několik světových organizací a město hostí i řadu muzeí V Bernu žije cca 134000 obyvatel, v širším Bernu 390000 obyvatel. Město bylo založeno v roce 1191. V roce 1851 se připojilo ke Śvýcarské konfederaci.Ve městě se nachází celá řada pamětihodnosti. Federální palác, několik kašen, z nichž nejznámější je Kašna spravedlnosti, pozůstatky římského divadla, Hodinová věž, katedrála Münster, Radnice, Bärengraben, Rosengarten, Einsteinův dům. V okolí je několik zámků (Elfenau, Jegenstorf) a památníků na důležité udílosti dějin.

 

 

DSC01301     DSC01305     DSC01306DSC01307     DSC01147     DSC01132     DSC01137     DSC01126     DSC01302      DSC01311     DSC01317     DSC01318     DSC01319     DSC01320     DSC01321      DSC01323      DSC01333     DSC01325      DSC01337      DSC01330     DSC01332     DSC01336     DSC01333      DSC01334     DSC01335               

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS