HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pondělí, 30 listopad 2020

  • Zveřejněno v ZÁLIBY

NYMPHENBURG, barokní zámek u Mnichova

V západní části Mnichova (městský obvod Neuhausen - Nymphenburg) leží krásný barokní zámek, bývalý královský palác. Součástí zámku, který byl letním sídlem rodu Wittelsbachů, je i rozsáhlý park, vynikající zahradní dílo v Německu. V objektu existuje rozsáhlá sbírka barokních kočárů.

Časová osa výstavby:

1664 - stavba započata kurfiřtem Ferdinandem Mariou Bavorským

1675 - ústřední část budovy dokončena podle návrhu italského architekta Barelliho

1701 - pokračování dostavby o severní a jižní křídlo, návrh architekti Zucalli a Viscardi, postupně připojovány stáje a zámecká kapletu1704-1715 - válka o španělské dědictví, kurfiřt Maxmilián II.Emanuel mimo Německo, stavba zastavena

1726 - 1745 - za vlády Karla VI. Bavorského byla hlavní část prací dokončena

1825 - místo úmrtí prvního bavorského krále Maxmiliána I.

1845 - místo narození jeho pravnuka Ludvíka II.

1918 - zámek zestátněno

1968 - zámek otevřen veřejnosti s tím, že je stále domovem Wittelsbachů.

 

 

DSC05847     DSC05850     DSC05854      DSC05853     DSC05862     DSC05865        DSC05870       DSC05911     DSC05886     DSC05894      DSC05897     DSC05900      DSC05902     DSC05916     DSC05935     DSC05943      DSC05983     DSC05988     DSC05985     DSC06087     

Číst dál...

DRUHÁ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ

DRUHÁ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ  (STO LET 1926 - 2026)

aneb

SUMARIZACE A PŘEHLED DŮLEŽITÝCH PUBLIKACÍ PRO SBÍRÁNÍ OTISKŮ

 

V první glose jsem nastínil, pod jaká časová a věcná období lze stoletou historii seřadit a označit. Je to odvážné. K časovému zaplnění stoleté historie výplatního otisku na území Československa zbývá ještě šest let bez několika měsíců. Činím tak a snad se řídím Zleným mužíčkem Alzy, který letos vsou reklamu postavil na heslu: "Letos otrevírám svou vánoční dílnáu dost brzo.....". Mohou přijít lecjaká překvapení, která umí zatočit se životem a životními plány a osudy ....Letos si to "vychutnáváme" plnými doušky.  Tedy dnes druhá glosa.

Zastavím se u katalogizace výplatních otisků, přičemž pod ní řadím nejen klasické katalogy, ale též seznamy, přehledy, databáze všěeho druhu, studie a  typologické přehledy.

V roce 1970 jsem se jsem se po několika letech filatelistického sběratelství naplněné též tápáním, co sbírat, rozhodl. Budou to výplatní otisky, tehdy ještě nazývané frankotypy. po první soustavě výplatních strojů, kterými nás oblažil z rozhodnutí Ministerstva pošt a telegrafů německý výrobce. Vznikl ze tří nosných výrobců výplatních strojů počátkem 20. let minulého století - firem Furtwängler, Anker a Bafra.  Spojený výrobce se pojmenoval Francotyp GmbH. Vznikl vlastně tlakem Říšského poštovního úřadu, který byl donucen hyperinflací panující počátkem 20. let v Německu k rychlému a racionálnímu řešení v oblasti poštovního provozu. Klasické metody vyplácení se sesulky jako domeček z karet. Poštovní známky nestačily držet krok s rychlou inflací dosahující zprvu miliónů, pak i miliard. Našlo se řešení díky německým mechanikům a inženárům - stroje sm nohonásobnou flexibilní výplatní hodnotou.  Rychle se vytvořily stroje, které uspěly i v Ćeskoslovensku. 

Jen dodávám, že výplatní otisky nebyly jediným artefaktem, který mne získal, jsou i jiné, ale to je na jiné vyprávění.

Sbírat se dá, ale mne shromažďování materiálu neuspokojilo. Sběratelů bylo málo, navíc nebyli organizováni. Ba co víc, chyběla literatura. Katalogy vůbec neexistovaly. Štěstí mi však přálo. Už jsem o tom psal ve svých knihách "Žralok a frrankotyp" a zejména v memoárové knize "Frankotypisté". Přítel Pavel Jech, se kterým jsem se sezjnámil na Vysoké škole ekonomické a který patřil k míému týmu AIESECářů začal se mnou pracovat ve stejném podniku. I on se dal tímto směrem, měli jsme vynikající přísun materiálů z různých košů na papíry. tehdy se výplatní otisky sbíraly ojediněle a hlavně se dávaly do sběru. Stále jsme hledali sobě rovné. Poradil nám další spolužák z vysoké, velký filatelista  František Komers, který nás seznámil s nestorem české filatelie a znalcem specializovaných oboirů, později poštovní historie Václavem Nebeským. A bylo hotovo. Byli jsme pozváni do klubu filatelistů, kde jsme poznali další sběrateleé postižené stejným oborem - byli to Miroslav Bouška a Pravoslav Kukačka. Čtyři sběratelé, to byla na tehdejší poměry velká síla.

Síly jsme spojili a začali pátrat po seznamech, katalozích a jiných pomůckách. Podařilo se. Zachovaly se Studie o otiscích Francotypu autora Alberta Jonáše, našly se cyklostylované seznamy novějších otisků vzniklé pílí Karla Všetečky, pod ruku se nám dostaly i první Seznam otisků autorů Jaroslava Lešetického a Františka Teodora Winklera a sešitkové ručřně psané nezvěřejněné seznamy Mirko Marka. Jasně se ukázalo, že sběratelství bez katalogů není plnohodnotným sběratelstvím.

S Mirkem Bouškou jsme se ujednotili na názoru, že hlavním posláním nově vzikající sekece sběratelů výplatních otisků katalogy výplatních otisků z území Československa. A stalo se. Vytvořilo se od roku 1976  hodně prací. Vznikly typologické, ale i věcné (ilustrační) katalogy.

Pracně jsme plnili bílá místa a do dneška je plníme, pokud nám to zdraví dovolí. Postupem času se připojili i další čeští a lsovensští sběratelé, z nichž rád jmenuji Luďka Janů, Tomáše Nováka, Ivana Tvrého a Jána Marenčíka. I vzahraničí se našli sběratelé a publicisté, které se věnovali československým a nově i českým a slovenským výplatním otiskům a jejich katalogizaci. Za všechny jemnuji alepsoň Roberta Di Casolu, Richarda Stamnbaugha a Joela Hawkinse.

Pro lepší orientaci jsme sestavil stručnou a přehlednou tabulku, ve které jsou vyznačeny jen originální práce, nikoliv kompilační pokusy.

Poznámka: Jak je vidět je třeba ještě zaplnit bílá místa originíálními pracemi vycházejícími  a ověřenými ze sbírek.Poznámky:

+  práce vyšly v cizině - úplně anebo částečně

++ částečně

+++tiskem jen otisky Slovenska, ostatní mimopražští uživatelé a pražští Praha 0 - Praha 095 v rukopise (bez osttaní  Prahy)

++++ je částečně v rukopise

+++++jen období slovenské měny bez Bratislavy a Košic, období eurové měny není zpracováno

§ částečně

Zkratky: CS      Československo

             CZ      Česko

             SK      Slovensko

             Ř        Říše (zabraná území býv. Československa)

             PČM   Protektorát Čechy a Morava

             SŠ      Slovenský štát

             PR/M  Podkarpatská Rus pod Maďarskem

             KOVS Komerční otisky výplatníc hstrojů

             POVS  Poštovní otisky výplatních strojů   

             NZ není mi známo

 

 

TYP PRÁCE /OBDOBÍ+CELEK                                          1926-1939              1938 -1945               1939 - 1945               1939 - 1945               1939 - 1945               1945 - 1948               1946 - 1992                       1993- ...               1993 - .....   

                                                                                            CS                           Ř                            SŠ                            PRM                        PČM                        CS                            CS (KOVS+POVS)        CZ                       SK

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

KATALOGY TYPOLOGICKÉ                                                 ANO též +                ANO  též +              ANO § též +                ANO+                      ANO též +               ANO též +                  ANO+++, též +             ANO, též +          ANO+++++, též +

(pouze typologické či kombinované s věcnými)                                                                                                                                                                                                   

KATALOGY VĚCNÉ                                                              ANO                         ANO+                      ANO                         ANO+                       ANO, též +               ANO                          ANO                            ANO                    ANO+++++

PŘEHLEDY, SEZNAMY                                                        ANO                         ANO+                      NE                            NZ                            ANO+                      ANO                          ANO++++                    NE                      NE

STUDIE                                                                                ANO                          NZ                           NZ                            NZ                             NZ                           NZ                             NZ                               NZ                      NZ

PŘÍRUČKY (všeobecné a, časově omezené b)                   ANOa                        NE                           NE                            NZ                            NE                           NE                            ANOb                           NE                      NE

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

SRNÍ NA ŠUMAVĚ

SRNÍ (REHBERG)

Horská obec v okrese Klatovy (Plzeňský kraj) nacházející se v Národním parku Šumava. 858 metrů n.m. s 224 obyvateli (k 1. 1. 2020 dle ČSÚ). Často nazývaná jako "Okno Šumavy". Koncem 17. století oblastí farního kraje zvan=ho Srnský les nebo Kynské pohoří české. Též je známý název Královský hozd. Oblast majetkem králů. Žili zde králováci, svobodní sedláci s právy a povinnostmi, později podléhali královské komoře. V 18. století zde vzniká Novostodůlecké rychtářství.

Časová osa historie:

1727 - Baron Schmiedel, majitel panství Stodůlka založil obec Srní pro dřevaře. Podle hojného výskytu srnčí zvěře ji nazval REHBERG (= Srnčí hora). Původně měla obec sedm domků patřící těmto majitelům: Weber, Schreiner, Edenhofmener, dvě rodiny  Gruber, Schötz, Weber.,

1730 (?) - panství převzala kněžna Eleonora Mannsfeldová.

1733 - Panství předáno jejímu synoci Heinrichu Mannsfeldovi. Vznik osady Zelená Hora (na jaře toto místo je první zelené v celém okolí) a Hrádky (Schlösselwald - místo obklopené skalami připomínajícími hrady).Vznikají osady Nová Studnice, Antýgl, Modrava.

1749 - Panství koupil bavorský sklářský mistr Lorenc Gattermeier.

1775 - Majitelem panství se stává kníže Josef KInský, později se majitelem stává jeho bratranec F. Kinský. Vzniká obec Vchynice, později se spojuje a vytváří Vchynici - Tetov.

1787 - Staví se škola v Sedle s jednou třídou a bytem pro učitele. V roce 1836 zbořena.

1788 . Postaven dřevěný kostelík (povolil císař Josef II.)

1789 - Kostelík vysvěcen.

1798 - Panství kupuje Josef Schwarzenberg, povolává 70 dřevorubců a staví plavební kanál.

1801 - Postavena kaple na hřbitově.

1803 - V Srní a okolí žije 1600 obyvatel. Obec Vchynice - Tetov připojena k Srní, zřízena fara.

1804 - Položen základní kámen k novému zděnému kostelu Nejsvětější trojice.Kostel postavi zednický mistr Ferdinand Gruber ze Srní.

1806 (15. 8.). - Kostel vysvěcen biskupem Johanem Prokopem von Schaftgotschem.

1818 - Postavena meteorologická stanice, jedna z prvních na našem území- funkční do roku 1845

1836 - Staví se nová škola. Obec byla bez hostince, v bytě učitele se čepovalo pivo a prodávaly lihoviny, pořádaly křtiny a pohřební hostiny.

1865/1866 - Vystavěna další  nová, větší škola.

1870 - Zřízen poštovní úřad.

1871 - Postravena silnice Rejštejn - Srní.

1906 - Založena banka Raiffeisen.

1908 - Zřízen 1. dobrovolný hasičský sbor v Srní a ve Vchynici - Tetově.

1910 - V Srní žije 1734 obyvatel.

1914 - Otevřen konzum.

1916 - Začala stavba silnice Srní - Prášily (dokončena 1929).

1914/1918 - Ve Velké válce padlo 31 mužů ze Srní.

1925 (1. 9.) - Otevřena česká škola.

1937 - Začala stavba Sedelské nádrže a Elektrárny Čeňkova Pila.

 

DSC04231     DSC04222     DSC04193     DSC04200     DSC04207     DSC04240     DSC04203     DSC04255    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS