HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pátek, 20 listopad 2020

JAROSLAV JAN PÁLA, významný inovátor, patriot a továrník a jeho otisk s koníkem osvětleným žárovkou v trojúhelníku

JAROSLAV JAN PÁLA

Majitel firmy Pála a spol., uživatele výplatního stroje Francotyp s otiskem koníka osvětleného žárovkou 

Jedním z uživatelů výplatních strojů v období 1. a 2.  Československé republiky, Protektorátu Čechy a Morava a 3, Československé republiky do znárodnění byla firma Pála a spol. (PALABA) ze Slaného. Později byla  firma známa jako národní podnik Bateria Slaný, ovšem již bez jména a fyzické přítomnosti svého zakladatele Jaroslava Jana Pály.

Jaroslav Jan Pála byl  významným českým podnikatelem, zakladatel elektrotechnické firmy Pála a spol. a též i starostou města Slaný. Jeho firma se specializovala n výrobu baterií , svítilny, bateriové svítilny, radiopřijímače, ale i obdobu francovky, kterou nazval Karmelitka.

 

Časová osa života a kariéry Jaroslava  Jana Pály:

 

1882 (27. 9.)

Narozen v Přelíci.

Otec byl hostinský Václav Pála (1855 – 1905), později pracoval jako natěrač.

J. Pála vychodil měšťanskou školu, pracoval jako poslíček, vyučil se zámečníkem ve slánské firmě Bolzano, Tedesco & spol.

Tíhnul k literatuře a aktivně působil ve slánské knihovně.

 

1905

J. Pála odešel do Hamburku.

1906

J. Pála se žení s Elisabeth Dienstetovou (1880 – 1046).

Pálovi měli syna Rudolfa (1907 – 1980) a dceru Annu (1911 – 1996).

Syn byl vychováván jako nástupce majitele firmy. V továrně svého otce vedl chemickou výrobu. V roce 1945 byl zatčen pro údajnou kolaboraci, ale po třech měsících propuštěn. Poté pracoval jako dělník. Dcera Anna byla po mozkové obrně invalidní, pracovala jako administrativní síla.

 

1919

Stal se spolumajitelem chemické továrny Hamburger Batterienfabrik.  Působil v krajanském spolku Svornost. Podporoval české menšiny v Německu.

 

1919 (1. 9.)

Založena firma ještě během  Pálova pobytu v Hamburku .

Firma začala vyrábět elektrické články a baterie ve Slaném. J. Pála zhodnocuje zkušenosti z Německa.

První počin: baterie pro napájení kapesních svítilen pod jménem PALABA, později i radiopřijímače pod stejných jménem.  Veřejná obchodní společnost s 50 zaměstnanci zahajuje výrobu v budově bývalého cukrovaru ve Slaném.

 

1920

Firma mění právní podstatu na akciovou společnost Pála a spol. 

 

1924

J. Pála se vrátil i s rodinou do Slaného. Jeho firma se rozrostla a expandovala i do zahraničí.

 

1925

Firma se přestěhovala do nového objektu, později zaměstnávala až 300 pracovníků.

V té době se zrodilo logo firmy – trojúhelník a v něm kůň osvětlený žárovkou nebo též známý koník v kuželu světla, autorem výtvarník Zdeněk Rykr (též pracoval pro ČEDOK, Kávu Kulík, německou automobilku Horch, Dr. Zátku, Škodovku, Orion a další firmy). 

 

1928

Posádka vzducholodě ITALIA, která měla doletět v roce 1928 k severnímu pólu, se po ztroskotání zachránila díky radiostanici napájené bateriemi Pálovy firmy.

 

1929

J. Pála schvaluje zakoupení výplatního stroje Francotyp od firmy B. Jarolímek, typ C4 s horním číslem počitadla. Mezi denním a výplatním razítkem silueta koně osvětleného žárovkou nad nápisem PALABA. Prví den otisku. 28. 3. 1929.

 

1930

Firma dosahuje historického výkonu – 5000 baterií denně.

 

 

1932

Firma začala vyrábět kromě tradičního sortimentu i radiopřijímače, olověné akumulátory pro radioúčely a automobily a další chemikálie (cídidla, mořidla)  a další výrobky. Mezi nimi i obdobu francovky – Karmelitku. Firma se rozšiřuje i o další objekty.

Firma otevírá v Praze tři prodejny – Bredovská 3, Vratislavova 17 a Platnéřská 11.

 

1937

Firma začala  provozovat galvanovnu a lakovnu (povrchová úprava svítilen, reflektorů a dynamek)

 

1939 (1. 9.)

Pála předkládá veřejnosti program Lepší Slaný. Program se soustřeďoval na rozvoj města, veřejných staveb (stadion, rozhledna, přírodní divadlo), podporoval rekonstrukce (radnice, divadla, plovárny). Byl dokončen Hasičský dům (1940).

Ostatní záměry zhatila válka.

 

1940

Vzniká portrét J. Pály od fotografa Eduarda Kohlera.

 

1940 – 1944

J. Pála byl zvolen 25. 4. 1940 starostou města Slaného. Podporoval rodiny zatčených spoluobčanů.

 

1941

Pála zorganizoval oslavy 100. výročí narození Antonína Dvořáka. Oslav se zúčastnil i státní prezident dr. Emil Hácha.

 

1942 (3. 6.)

J. Pála si přečetl  soukromý pracovníky již otevřený dopis adresovaný P.T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210 od Milana Aničce Maruščákové. Dopis měl vztah k lidické tragédii. J. Pála pravděpodobně  vyhodnotil dopis jako závažný a  předal jej českému četnictvu.

 

1944

Okupační úřady rozpustily slánské obecní zastupitelstvo a ustavily správní komisi. J. Pála byl zbaven funkce starosty.

 

1944

Firma zaměstnávala 600 pracovníků, vyráběla 31 miliónů bateriových článků za rok.

 

1945 (6. 5.)

J. Pála byl zatčen.

 

1945 (6. 5.)

Závod Pála a spol. byl znárodněn.

 

1946

Zřízen národní podnik (později státní podnik) BATERIA, výroba pokračovala. 

 

1947 (2. 5.)

J. Pála byl odsouzen k doživotí za kolaboraci a údajně za podíl na lidické tragédii. Žádost o udělení milosti prezidentu K. Gottwaldova od jeho dcery Anny  nebyla vyslyšena.

 

1948

Firma Bateria má 15 pobočných závodů.

 

1955

Trest byl změněn  na 25 let žaláře.

Byl vězněn ve věznicích na Borech, v Leopoldově a nakonec v Ilavě.

 

1962

Zdravotní stav J. Pály se ve vězení zhoršoval. Ohluchl a přestal vidět. K předčasnému propuštění i přes žádosti jeho dcery Anny nedošlo.

 

1963 (9. 3.)

J. Pála umírá ve vězení v Ilavě ve věku 80 let. Byl pohřben na hřbitově ve  Slaném.

 

1965

Bateria Slaný se začlenila do struktury podniků TESLA. Podnik vyvíjí a vyrábí výrobky pro vojenské účely.

 

1990

Firma upadla do odbytových potíží.

 

1993

Firma se vrací k názvu Palaba Slaný - Ralston a.s., zánik firmy Bateria Slaný

 

1997

Firma rozdělena na Nástrojárnu Palaba a.s. a Bateria Slaný CZ s.r.o.

 

1999

Firma Bateria  Slaný CZ (spadá pro firmu SAFT sro  )vyrábí 9 miliónů článků ročně.

 

2017

Městské vlastivědné muzeum  Slaný a město Slaný  uspořádaly výstavu TOVÁRNÍK PÁLA A LEPŠÍ SLANÝ.

 

Jaroslav Jan Pála se zapsal nesmazatelně do historie města Slaný a celého Československa inovacemi v průmyslu, akcí Lepší Slaný, rozšířením zeleně ve Slaném, podporou lidí stíhaných nacistickým režimem, odbornými kroky ve specializovaném průmyslu, zaměstnáváním stovek lidí a účastí na rozvoji města Slaný.

 

Zdroj: wikipedia.org a další internetové zdroje

 

Zdroj obrázků:  1/ www.google.com

                         2/ různé internetové zdroje

                         3/ vlastní sbírka výplatních otisků

 

List 1 – ochranná firemní známka, ochranná název a typ písma, fotografie továren Pála a spol.

List 2 – portrét J. J. Pály od Eduarda Kohlera (1940 – zdroj Městské vlastivědné muzeum ve Slaném),J. Pála ve skupině podnikatelů, J. Pála s vnoučaty, KJ, Pála s rodinou (dcera Anna, manželka Elisabeth, JJP, syn Rudolf) aj. J. Pála před lidovým soudem.

List 3 - různé samostatné reklamy, různé výrobky, dopis s reklamním nátiskem

List 4 – fotografie výrobjů (svítilna bateriová, svítilna na kolo, reklamy na radiopříjímače)

 

Další příloha – výplatní otisky výplatního stroje Francotyp, který firma Pála a spol. provozovala v různých dobách od roku 1929 do cca roku  1985 (též pod jiným názvem). Samostatné popisky.

PŘÍLOHY

LISTY

Pala 001     Pala 002

 

Pala 003     Pala 004

 

PŘEHLED VÝPLATNÍCH OTISKŮ FIRMY

 

Zvětšený detail označení orpývněného uživatele - kresba Zdeňka Rykra: Koník  osvětlený žárovkou v trojúhelníku a nápisem PALABA

 

Palaba 007

PRVNÍ OTISK - 1. republika. Výplatní stroj v používání od 28. března 1929 (R)

Palaba 001

Výplatní otisk poštou prošlý na obálce s datem 18. 9. 1933 (na obálce s reklamním nátiskem s koníkem)

 

Palaba 002

Výplatní otisk s datem 14. 9. 1935 na obálce prošlé poštou s reklamním tiskem propagujícím rádia Palaba - přítele dálek....

Palaba 003

Stejný otisk na obálce prošlé poštou s datem 31. 1. 1938 s další, tentokrát  všeobecnou reklamou

 

Palaba 004

Doba Protektorátu Čechy a Morava

Výplatní otisk československého vzoru s datem 18. 10. 1939 (předběžný protektorátní otisk) poštou prošlý. Otisků, které se dožily tohoto vzhledu bez poněmčení (po dvojím oficiálním nařízení poněmčení) , nebylo mnoho... Označení zůstalo stejné jako za 1. republiky. I tento otisk měl své varianty (změny výplatního razítka a výplatních číslic od února 1939).

 Palaba 014

Další protektorátní otisky musely mít již nařízenou poněmčenou podobu. Otisk s datem 13. 11. 1941 je již s  úplným poněmčeným vzorem

Palaba 016

Stejné otisky na dalších obálkách s různými  reklamními nátisky. Zde otisk s datem 6. 1. 1942

 

Palaba 017

Výplatní otisk s identickou podobou (zvětšený) na poštovní průvodce s dobírkou  s datem 15. 12. 1944

 

Palaba 018

 

V roce 1946 se obnovil vzhled prvorepublikového výplatního otisku. Otisky z let 1945 - 1947 byly identické s těmito otisky.

Zlom přišel v roce 1948. Došlo k definitivnímu znárodnění a k výměně výplatních razítek - větrné růžice byly vyměněny z rozhodnutí čes. poštovní správy na zoubkované trojúhelníky. Původní označení, které navrhl J. J. Pála a realizoval Zdeněk Rykr, kupodivu zůstalo na znárodněných otiscích nezměněno, alespoň na čas....

Výplatní otisk identický s podobou z 1. republiky se mi dostal do sbírky s datem 18. 9. 1946. Výplatní razítko bylo ještě s větrnou růžicí.

Další otisky měly již výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku (označení Palaba zůstalo) - viz výplatní otisk s datem 26. 1. 1948. U druhého  s datem 29. 4. 1959 už se firma jmenovala Bateria Slaný. Výplatní stroj zůstal stejný, měnily se jen části otisku...

 

LABA

 

A jako poslední v tomto přehledu - výplatní otisk s upraveným denním razítkem a označením uživatele. Po roce 1973, kdy se přijala v poštovním provozu poštovní směrovací čísla, byla tato zasazena i do výplatních otisků. Zde se PSČ objevila jen v označení uživatele, denní razítko odolalo...  Otisk s datem 11. 12. 1985 (změna čísla vročení byla jedinou změnou po dlouhé době). Vydrželo i jednokruhové denní razítko (změna byla vyhlášena v roce 1946!). U otisku je zajímavé, že zmizelo číslo počitadla mezi denním a výplatním razítkem. Nicméně fyzicky i morálně ještě v roce 1985 nebylo zastaralé.

Palaba 015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA DO ZEMĚ SNŮ: BAYARD, NE (89)

CHIMNEY ROCK, NEBRASKA

Blízko měst Bayard (3 míle)  a Scotsbluff. Významné historické místo u migrantské stezky, kudy se přesouvali emigranti převážně z Evropy na západ Ameriky.

Lokace na západě Nebrasky.

U Oregonské emgrantské stezky.

Jehla měří 37 metrů, kopec 145 metrů. (měřeno od řeky North Platte)

 

Chimney 3     Chimney 4     Chimney 2     Chimney

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ADRES: 1. - Dlouhá 49./Telefon 61647

P

Adresa: Dlouhá 49. - po logem společnosti mezi denním a výplatním razítkem, Telefon 61647 pod výplatním razítkem

Subjekt: Společnost pro soukromé telefony spol. s. r. o., adresa: Praha I, Dlouhá 49

Výplatní otisk Francotyp, sběratelsky FR 8h - 3m

Dohlédací pošta: PRAHA 5, PRA 5/PRAHA 5

Čtyři výplatní otisky

PRVNÍ OTISK

československý vzor (vzhled viz předchozí seznam z 1. republiky)

DRUHÝ OTISK

neúplný poněmčený vzor s datem otisku 4. 12. 1939

Ve sbírce registruji dále tři otisky tohoto vzhledu s daty: 24. 10. 1939, 25. 10. 1939, 7. 11. 1939, reprodukuji nejkvalutnější na celistvosti

 

Dlouhá 001

 

TŘETÍ OTISK

úplný poněmčený protektorátní výplatní otisk s datem 3. 4. 1940

Dlouhá 002

ČTVRTÝ OTISK - NOVÝ OBJEV

(Katalog dr. M. Boušky neuvádí)

Změna označení otisku: adresa Dlouhá 49. odpilována

Výplatní otisky s datem 24. 9. 1943 (úplný portektorátní otisk)

 

Dlouhá 003

 

Číst dál...

PRVNÍ ČÁST INDENTIFIKACÍ SKONČILA, ZAČÍNÁ DRUHÁ

První část identikačního seriálu objasnila 52 zkratek a zkratkovýchspojení na protektorátních výplatních otiscích  z období 1939 - 1945 a tím skončila. Pokud se vyskytnou další nejasnosti, rád objasním a zařadím otisky se zkratkami, iniciálami či zkratkovými spojeními na tento web. Úkol identifikovat či objasňovat otisky z protektorýtu byl o něco složitější než u otisků z 1. republiky. Archivy jsou prořídlé, záznamy často chybí, přesto je tento vysvětlující seznam nutný a důležitý.

Druhá část, která se bude snažit objasnit uživatele protetorýtních výplatních strojů s otisky ve znamení adres. Záznamů s adresami je též poměrně hodně a dosahuje několik desítek. Přidržuji se rejstříku, který byl zveřejněn v Katalogu výplatních otisků Protektorát ČEchy a Morava 1939 - 1945 (II. díl Pražští uživatelé autora dr. Miroslava Boušky (samonákladem Praha 1977). Rejstřík je na 7 příloh za vlastním Katalogem. U mimopražských uživatelů podobný rejstřík chybí, později jej vytvořím a pustím se do vysvětlivek. Zájece též odkazuji na předchozí identifikační seriál otisků z 1. republiky, který obsahuje pražské i mimopražské uživatele a vychází z našeho společného Katalogu výplatních otiskůz  let 1926 - 1939, který jsem vytvořil s dr, Miroslavem Bouškou. Další informace lze získat z tohoto Identifikačního seznamu, který byl před nedávnem zasazen na můj osobní web. 

Přeji pohodu při třídění vašich sbírek výplatních otisků. Druhá část začíná identifikací adresy Dlouhá 49.

I.L.

Ilustrační otisk:

 

Dlouhá 004

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS