HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - listopad 2020

  • Zveřejněno v ZÁLIBY

NYMPHENBURG, barokní zámek u Mnichova

V západní části Mnichova (městský obvod Neuhausen - Nymphenburg) leží krásný barokní zámek, bývalý královský palác. Součástí zámku, který byl letním sídlem rodu Wittelsbachů, je i rozsáhlý park, vynikající zahradní dílo v Německu. V objektu existuje rozsáhlá sbírka barokních kočárů.

Časová osa výstavby:

1664 - stavba započata kurfiřtem Ferdinandem Mariou Bavorským

1675 - ústřední část budovy dokončena podle návrhu italského architekta Barelliho

1701 - pokračování dostavby o severní a jižní křídlo, návrh architekti Zucalli a Viscardi, postupně připojovány stáje a zámecká kapletu1704-1715 - válka o španělské dědictví, kurfiřt Maxmilián II.Emanuel mimo Německo, stavba zastavena

1726 - 1745 - za vlády Karla VI. Bavorského byla hlavní část prací dokončena

1825 - místo úmrtí prvního bavorského krále Maxmiliána I.

1845 - místo narození jeho pravnuka Ludvíka II.

1918 - zámek zestátněno

1968 - zámek otevřen veřejnosti s tím, že je stále domovem Wittelsbachů.

 

 

DSC05847     DSC05850     DSC05854      DSC05853     DSC05862     DSC05865        DSC05870       DSC05911     DSC05886     DSC05894      DSC05897     DSC05900      DSC05902     DSC05916     DSC05935     DSC05943      DSC05983     DSC05988     DSC05985     DSC06087     

Číst dál...

DRUHÁ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ

DRUHÁ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ  (STO LET 1926 - 2026)

aneb

SUMARIZACE A PŘEHLED DŮLEŽITÝCH PUBLIKACÍ PRO SBÍRÁNÍ OTISKŮ

 

V první glose jsem nastínil, pod jaká časová a věcná období lze stoletou historii seřadit a označit. Je to odvážné. K časovému zaplnění stoleté historie výplatního otisku na území Československa zbývá ještě šest let bez několika měsíců. Činím tak a snad se řídím Zleným mužíčkem Alzy, který letos vsou reklamu postavil na heslu: "Letos otrevírám svou vánoční dílnáu dost brzo.....". Mohou přijít lecjaká překvapení, která umí zatočit se životem a životními plány a osudy ....Letos si to "vychutnáváme" plnými doušky.  Tedy dnes druhá glosa.

Zastavím se u katalogizace výplatních otisků, přičemž pod ní řadím nejen klasické katalogy, ale též seznamy, přehledy, databáze všěeho druhu, studie a  typologické přehledy.

V roce 1970 jsem se jsem se po několika letech filatelistického sběratelství naplněné též tápáním, co sbírat, rozhodl. Budou to výplatní otisky, tehdy ještě nazývané frankotypy. po první soustavě výplatních strojů, kterými nás oblažil z rozhodnutí Ministerstva pošt a telegrafů německý výrobce. Vznikl ze tří nosných výrobců výplatních strojů počátkem 20. let minulého století - firem Furtwängler, Anker a Bafra.  Spojený výrobce se pojmenoval Francotyp GmbH. Vznikl vlastně tlakem Říšského poštovního úřadu, který byl donucen hyperinflací panující počátkem 20. let v Německu k rychlému a racionálnímu řešení v oblasti poštovního provozu. Klasické metody vyplácení se sesulky jako domeček z karet. Poštovní známky nestačily držet krok s rychlou inflací dosahující zprvu miliónů, pak i miliard. Našlo se řešení díky německým mechanikům a inženárům - stroje sm nohonásobnou flexibilní výplatní hodnotou.  Rychle se vytvořily stroje, které uspěly i v Ćeskoslovensku. 

Jen dodávám, že výplatní otisky nebyly jediným artefaktem, který mne získal, jsou i jiné, ale to je na jiné vyprávění.

Sbírat se dá, ale mne shromažďování materiálu neuspokojilo. Sběratelů bylo málo, navíc nebyli organizováni. Ba co víc, chyběla literatura. Katalogy vůbec neexistovaly. Štěstí mi však přálo. Už jsem o tom psal ve svých knihách "Žralok a frrankotyp" a zejména v memoárové knize "Frankotypisté". Přítel Pavel Jech, se kterým jsem se sezjnámil na Vysoké škole ekonomické a který patřil k míému týmu AIESECářů začal se mnou pracovat ve stejném podniku. I on se dal tímto směrem, měli jsme vynikající přísun materiálů z různých košů na papíry. tehdy se výplatní otisky sbíraly ojediněle a hlavně se dávaly do sběru. Stále jsme hledali sobě rovné. Poradil nám další spolužák z vysoké, velký filatelista  František Komers, který nás seznámil s nestorem české filatelie a znalcem specializovaných oboirů, později poštovní historie Václavem Nebeským. A bylo hotovo. Byli jsme pozváni do klubu filatelistů, kde jsme poznali další sběrateleé postižené stejným oborem - byli to Miroslav Bouška a Pravoslav Kukačka. Čtyři sběratelé, to byla na tehdejší poměry velká síla.

Síly jsme spojili a začali pátrat po seznamech, katalozích a jiných pomůckách. Podařilo se. Zachovaly se Studie o otiscích Francotypu autora Alberta Jonáše, našly se cyklostylované seznamy novějších otisků vzniklé pílí Karla Všetečky, pod ruku se nám dostaly i první Seznam otisků autorů Jaroslava Lešetického a Františka Teodora Winklera a sešitkové ručřně psané nezvěřejněné seznamy Mirko Marka. Jasně se ukázalo, že sběratelství bez katalogů není plnohodnotným sběratelstvím.

S Mirkem Bouškou jsme se ujednotili na názoru, že hlavním posláním nově vzikající sekece sběratelů výplatních otisků katalogy výplatních otisků z území Československa. A stalo se. Vytvořilo se od roku 1976  hodně prací. Vznikly typologické, ale i věcné (ilustrační) katalogy.

Pracně jsme plnili bílá místa a do dneška je plníme, pokud nám to zdraví dovolí. Postupem času se připojili i další čeští a lsovensští sběratelé, z nichž rád jmenuji Luďka Janů, Tomáše Nováka, Ivana Tvrého a Jána Marenčíka. I vzahraničí se našli sběratelé a publicisté, které se věnovali československým a nově i českým a slovenským výplatním otiskům a jejich katalogizaci. Za všechny jemnuji alepsoň Roberta Di Casolu, Richarda Stamnbaugha a Joela Hawkinse.

Pro lepší orientaci jsme sestavil stručnou a přehlednou tabulku, ve které jsou vyznačeny jen originální práce, nikoliv kompilační pokusy.

Poznámka: Jak je vidět je třeba ještě zaplnit bílá místa originíálními pracemi vycházejícími  a ověřenými ze sbírek.Poznámky:

+  práce vyšly v cizině - úplně anebo částečně

++ částečně

+++tiskem jen otisky Slovenska, ostatní mimopražští uživatelé a pražští Praha 0 - Praha 095 v rukopise (bez osttaní  Prahy)

++++ je částečně v rukopise

+++++jen období slovenské měny bez Bratislavy a Košic, období eurové měny není zpracováno

§ částečně

Zkratky: CS      Československo

             CZ      Česko

             SK      Slovensko

             Ř        Říše (zabraná území býv. Československa)

             PČM   Protektorát Čechy a Morava

             SŠ      Slovenský štát

             PR/M  Podkarpatská Rus pod Maďarskem

             KOVS Komerční otisky výplatníc hstrojů

             POVS  Poštovní otisky výplatních strojů   

             NZ není mi známo

 

 

TYP PRÁCE /OBDOBÍ+CELEK                                          1926-1939              1938 -1945               1939 - 1945               1939 - 1945               1939 - 1945               1945 - 1948               1946 - 1992                       1993- ...               1993 - .....   

                                                                                            CS                           Ř                            SŠ                            PRM                        PČM                        CS                            CS (KOVS+POVS)        CZ                       SK

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

KATALOGY TYPOLOGICKÉ                                                 ANO též +                ANO  též +              ANO § též +                ANO+                      ANO též +               ANO též +                  ANO+++, též +             ANO, též +          ANO+++++, též +

(pouze typologické či kombinované s věcnými)                                                                                                                                                                                                   

KATALOGY VĚCNÉ                                                              ANO                        ANO+                      ANO                         ANO+                       ANO, též +               ANO                          ANO                            ANO                    ANO+++++

PŘEHLEDY, SEZNAMY                                                        ANO                         ANO+                      NE                            NZ                            ANO+                      ANO                          ANO++++                    NE                      NE

STUDIE                                                                                ANO                        NZ                           NZ                            NZ                             NZ                           NZ                             NZ                                NZ                      NZ

PŘÍRUČKY (všeobecné a, časově omezené b)                   ANOa                      NE                           NE                            NZ                            NE                           NE                            ANOb                           NE                      NE

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

SRNÍ NA ŠUMAVĚ

SRNÍ (REHBERG)

Horská obec v okrese Klatovy (Plzeňský kraj) nacházející se v Národním parku Šumava. 858 metrů n.m. s 224 obyvateli (k 1. 1. 2020 dle ČSÚ). Často nazývaná jako "Okno Šumavy". Koncem 17. století oblastí farního kraje zvan=ho Srnský les nebo Kynské pohoří české. Též je známý název Královský hozd. Oblast majetkem králů. Žili zde králováci, svobodní sedláci s právy a povinnostmi, později podléhali královské komoře. V 18. století zde vzniká Novostodůlecké rychtářství.

Časová osa historie:

1727 - Baron Schmiedel, majitel panství Stodůlka založil obec Srní pro dřevaře. Podle hojného výskytu srnčí zvěře ji nazval REHBERG (= Srnčí hora). Původně měla obec sedm domků patřící těmto majitelům: Weber, Schreiner, Edenhofmener, dvě rodiny  Gruber, Schötz, Weber.,

1730 (?) - panství převzala kněžna Eleonora Mannsfeldová.

1733 - Panství předáno jejímu synoci Heinrichu Mannsfeldovi. Vznik osady Zelená Hora (na jaře toto místo je první zelené v celém okolí) a Hrádky (Schlösselwald - místo obklopené skalami připomínajícími hrady).Vznikají osady Nová Studnice, Antýgl, Modrava.

1749 - Panství koupil bavorský sklářský mistr Lorenc Gattermeier.

1775 - Majitelem panství se stává kníže Josef KInský, později se majitelem stává jeho bratranec F. Kinský. Vzniká obec Vchynice, později se spojuje a vytváří Vchynici - Tetov.

1787 - Staví se škola v Sedle s jednou třídou a bytem pro učitele. V roce 1836 zbořena.

1788 . Postaven dřevěný kostelík (povolil císař Josef II.)

1789 - Kostelík vysvěcen.

1798 - Panství kupuje Josef Schwarzenberg, povolává 70 dřevorubců a staví plavební kanál.

1801 - Postavena kaple na hřbitově.

1803 - V Srní a okolí žije 1600 obyvatel. Obec Vchynice - Tetov připojena k Srní, zřízena fara.

1804 - Položen základní kámen k novému zděnému kostelu Nejsvětější trojice.Kostel postavi zednický mistr Ferdinand Gruber ze Srní.

1806 (15. 8.). - Kostel vysvěcen biskupem Johanem Prokopem von Schaftgotschem.

1818 - Postavena meteorologická stanice, jedna z prvních na našem území- funkční do roku 1845

1836 - Staví se nová škola. Obec byla bez hostince, v bytě učitele se čepovalo pivo a prodávaly lihoviny, pořádaly křtiny a pohřební hostiny.

1865/1866 - Vystavěna další  nová, větší škola.

1870 - Zřízen poštovní úřad.

1871 - Postravena silnice Rejštejn - Srní.

1906 - Založena banka Raiffeisen.

1908 - Zřízen 1. dobrovolný hasičský sbor v Srní a ve Vchynici - Tetově.

1910 - V Srní žije 1734 obyvatel.

1914 - Otevřen konzum.

1916 - Začala stavba silnice Srní - Prášily (dokončena 1929).

1914/1918 - Ve Velké válce padlo 31 mužů ze Srní.

1925 (1. 9.) - Otevřena česká škola.

1937 - Začala stavba Sedelské nádrže a Elektrárny Čeňkova Pila.

 

DSC04231     DSC04222     DSC04193     DSC04200     DSC04207     DSC04240     DSC04203     DSC04255    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

KULINÁŘSKÉ SPECIALITY ANDALUZIE

Španělsko a zejména Andaluzie vyniká kulinářskými specialitami, které ocení i ti nejnáročnější gourmáni a gourmeti. Takže dobrou chuť.

 

DSC03444     DSC03448         DSC03470      DSC03465     DSC03467     DSC03471      DSC03668     DSC03670    DSC03664     DSC03671     DSC03406    DSC03410 

Číst dál...

PRVNÍ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ

PRVNÍ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ (STO LET 1926 - 2026)

aneb

TŘI OBDOBÍ VÝPLATNÍHO OTISKU Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA

 

Blíží se stoleté výročí existence výplatního otisku z území Československa v poštovním provozu. Den D nastal 16. 9. 1926. Stojí za to podívat se na výplatní stroje a jejich otisky z našeho území v několika glosích z joiného úhlu. Začínám brzo. má to své důvody. 

Zmíněného dne se početná delegace čs. poštovní správy nazvaná Komise poštovní zprávy v čele s dr. Karlem Dunovským, generálním ředitelem Poštovního ředitelství v Praze  na Příkopy. Cílem byly budovy dvou významných bank - Živnostenská banka a Česká průmyslová a hospodářská banka. Delegace měla velmi důležitý úkol - slavnostně uvést do provozu dva výplatní stroje Francotyp dvou různých typů (A a B).  Tak se i stalo. V delegaci bylo několik vysokých hodnostářů tehdejší československé poštovní správy. Všichni se podepsali na protokol o spuštění provozu obou strojů v budovách zmíněných subjektů (protokol byl oficiálně nazván "Zpráva o zahájení činnosti poštovního výplatního stroje"ú.. S největší pravděpodobností tam byli i představitelé generálního zástupce výplatních strojů Francotyp vedeni Bohumilem Jarolímkem, majitel firmy. Zcela určitě byli přítomni i vrcholní představitelé obou bank. První oficiální otisky na obálkách a   Protokoly s podpisy jsou  uloženy v Poštovním muzeu v Praze. Slavnostní použití strojů bylo v tento den. Komerční použití začalo druhý den 17. 9.

Dodávám , že jakýmsi Supeerdnem D byl dcen 9. 9. 1926, kdy vyšel Věstník Ministerstva pošt a telegrafů č. 44 obsahující povolení výplatních strojů v poštovním provozu na zkoušěku, který stanovil řadu podmínek pro provoz.

Tímto dnem se začala psát historie československého výplatního otisku a zároveň začalo první období otisku, jeho hlavním poznávacím znakem bylo výplatní razítko ve tvaru větrné růžice či mezi sběrateli zdomácnělém tvaru - motýlka. Výplatní otisk tohoto vzoru se rozletěl po celém Československu a dostal se i do světa. Zároveň začalo 1. období výplatního otisku u nás - období klasické, které bylo ukončeno v roce 1946 s možností existence do konce roku 1948. Oficiálním datem ukončení otisku s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice byl den 17. 12. 1946 s tím, že de facto toto období skončilo později - technicky nešlo zajistit rychlou výměnu výplatního razítka za nový vzor - zoubkovaný obdélník, sběrateli nazývaného zoubkovaná pseudoznámka. Poslední otisk s větrnou růžicí je bratislavský otisk uz roku 1951.

Prvním obdobím bylo období klasické a de iure proběhlo v letech 1926 - 1946. De facto se ukončilo o něco později, při poslední výměně výplatního otisku s větrnoiu růžicí. Hledisko právní je však rozhodující pro určení časových  hranic Toto období trvalo 20 let a mělo bouřlivý vývoj.

Toto období byůlo přerušeno změnami ve vzhledu československého výplatního otisku. Čtyři čs. otisky měly vzhled maďarských otisků s královskou korunkou a maďarským názvem. Větrná růžice nezmizela v letech 1939 - 1945 ani v českých zemích, ani na Slovensku. Změnily se jen názvy ve výplatním  razítku. Větrná růžice zůstala i po válce až do výměny za nový vzor. Ba co víc, první poštovní otisky použité na přepážkách pošt švýcarské soustavy Hasler nesly v sobě větrnou růžici. zachovalo se jich jen několik jsou velmi cenné. Jeden vzor vyplácel i s vestavěným doporučeným obrazcem doporučené zásilky. Stroje na Podkarpatské Rusi přešly oficiálně do vlastnictví poštovní správy SSSR, kterému perzident dr. beneše předal tuto zemi, pokud ovšem neskončily ve šrotu či se neodvezly z tohoto ú)zemí do Maďarska.

Druhé období začalo zmíněným datem 17. 12. 1946, kdy se poštovní správa znovu obnoveného Československa rozhodla pro nový vzor výplatního razítka: ....."v nových výplatních strojích budou napříštěvýplatní otisky nového vzoru .... výplatní otisky ve tvaru obdélníka, který je zoubkován...." . Toto období bylo zatím nejdelší - trvalo 53 let a tato doba pamatuje jen jediný vzor otisku s jedním názvem státu do orku 1992, pak tu byly dva státy, ale zaznamenává několik druhů výplatních strojů - manuální, elektrické, ale i elektronické několika generací.

Při určení tohoto období zahrál technickíá stránka a technologické změny v mechanismu strojů, už ne vzhledové důvody výplatního razítka.  

Došlo i k jiným změnám, které nejsou pro stanovení období čs. výplatního otisku podstatné, proto je nezmiňuji a odkazuji na jinou literaturu. 

O ukončení dle mého názoru rozhodla poštovní správa oficiálním zavedením prvních digitálních výplatních v České republice  strojů v poštovním provozu. Současně se zavedl systém na dálkové kreditování a komerční výplatní stroje musely obsahovat nově zavedená licenční čísla v dolním mezikruží denního razítka. Poštovních výplatních strojů se toto nařízení netýkalo. Dodnes vidíme stroje a jejich otisky bez licenčních čísel (modré otisky jsou výjimkou). Slovensko a jejich výplatmní stroje měly podobný vývoj s tím, že slovenská poštovní správa byla v zavádění digitálních strojů, zejména třetí generace o dost rychlejší. 

Jak ohraničit toto, zatím nejdelší období v historii čs. výplatního otisku? Rokem 1999, kdy se dal souhlas k zavedení digitálních strojů. Tímto rokem začalo třetí období výplatního otisku na území Československa - období moderní. Toto období začalo rokem 199 a žijeme v něm do dneška, tedy již 21 let. Definitivně skončily manuální výplatní stroje a používaly se elektronické a začalo se s digitálními stroji, dokonce tzv. třetí generace (datamatrix), Jsou povoelny stroje s názvem operátora strojů - česká republika - u nových digitálních strojů modré barvy. To by nemělo však nemělo být určující v tomto hlavním přehledu druhů výplatnícvh strojů dle období. Při určení by mělo zvítězit hledisko technické. Toto období zahrnuje i sestry výplatních strojů  u nás - APOSTy (vznik 1994) a automatové znáky  - ATM (vznik 2000). 

Tolik můj krátký příspěvek k rozlišení jednotlivých  historických období výplatních otisků z území Československa.   

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

ZASTAVENÍ NA ROKYTĚ

ROKYTA

Spoluprací Geoparku Královská Šumava a obec Srní vznilo Návštěvnické centrum  GEOBOD ROKYTA na rokytě (u silnice mezi Srním a Antýglem). Informační středicko Správa Národního parku Šumava zaniklo a vytvořilo se toto důležité centrum, které návštěvníkům přibližuje historii a osídlení horní Šumavy, lesní hospodářství (převážně z iniciativy a pod vedením rodu Schwarzenbergů), svážení a plavení dřeva a vodoplavbu. Venkovní altán poskytuje zajímavou informaci o této problematice. Výjimečná je i venkovní expozice hornin všeho druhu, který se nachází na Śumavě. Rokyta je i výchozím bodem pro turistické výlety a procházky - mezi ně patří Povydří, Antýgl, Tříjezerní slať, oblík, Hauswaldská kaple, Vchynicko - tetovský kanál, Vlčí centrum na Srní a další lokality.

 

DSC00804.      DSC00808     DSC00809     DSC00813      DSC00810     DSC00814     DSC00812     DSC00811

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

ŽLUTÝM VLAKEM SOUTĚSKOU TAIERI

Dunedinská železnice (Dunedin Railways, dříve Taieri Gorge Railway)  je obchodní organizací a provozuje železniční trať a turistické vlaky ze železniční stanice Dunedin na jižním ostrově Nového Zélandu. Jeden z vlaků žluté barvy  jezdí okolo řeky Taieri soutěskou stejného jména a odkrývá cestovatelům nádherné přírodní scenérie okolo železniční tratě.

 

 

IMG 9801      IMG 9741      IMG 9909     IMG 9910    IMG 9912         IMG 9924      IMG 9925     IMG 9920     IMG 9927     IMG 9930     IMG 9931

 

IMG 9934     IMG 9941     IMG 9950     IMG 9964     IMG 9942       IMG 9943       IMG 9967     IMG 9961     IMG 9978     IMG 9980     IMG 9985     IMG 9994     IMG 9996     IMG 9990     IMG 9987      

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

ZASTAVENÍ V ANTÝGLU

Královacká dvorec ANTÝGL

 

Antýgl (německy Antigelhof) je usedlost na v srdci Šumavy, u údolí řeky Vydry, asi 4 km od Srní. Je to skupina roubených a zděných stavení se šindelovými tsřechami. Jedna z budov samotového celku  se pyšní zvoničkou, typickým znakem šumavské architektury. 

První zmínky o Antýglu pocházejí z roku 1500, v té době byl součástí Královácké rychty ve Stodůlkách (Stadeln). Jméno pochází ze sklárny, jejíž součástí byla pec na tavení o jedné pánvi - německy ein Tiegel. Jazykovým přenosem vznikl v češtině název Antýgl. Dne 21. 8. 1523 získal tuto usedlost sklář Hans Fuchsa ze Svojše od majitele Jandeleho ze Lčovic u Vimperka.H. Fuchs založil sklárnu.  Okolo roku 1600 usewdlost změnila majitele, stal se jím Georg Zmut. Vyrábělo se zde  duté sklo a pateříky. V roce 1818 se výroba skla ukončila a usedlost přešla do majetku města Kašperské Hory. Rodina Pauknerova zde vyráběla hřebíky ve zřízené kovárně. Od roku 1859 začala tradice pohostinství, byl tu zřízen ubytovací hostinec. Pauknerovi byli v roce 1946 odsunuti. V roce 1965 se stal vlastníkem Svazarm Sušice, který začal provozovat autokemp. Autokemp s občerstvením je provozován dodneška (majitel let obec Srní). Turisticky je Antýgl atraktivní jako výchozí bod do okolí různými směry, je u silnice mezi Srním (Rehberg) a Modravou (Mader).

 

DSC00755     DSC00763     DSC00761     DSC00766     DSC00786      DSC00788      DSC00791       DSC00792      DSC00796      DSC00794       DSC00779     DSC00772     DSC00783     DSC00773     DSC00775     DSC00774     DSC00767         DSC00785      DSC00769

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

U HRADLOVÉHO MOSTU U MODRAVY

Hradlový most (Rechle) u Modravy na Śumavě je zajímavou a unikátní technickou památkou, součástí Vchynicko - tetovského kanálu. Délka 72m. Postaven byl koncem 18. století jako unikátní pomoc při plavení dřeva. Jeho hlavní funkcí bylo usměrňování plaveného dřeva - dřevěných klád a polen  pomocí "hrable" - poněmčeno na "rechle" (der Rechen = hrábě) od Modravy. Plavené dřevo opustilo koryto Vydry a plavilo se po vystavěném kanálu. Kanál dnes slouží k přívodu vody do vodní elektrárny na Čeňkově pile. Vede přes Rokytu, Mechov (Mosau) do Sedelské nádrže, odkud voda proudí do Čeňkovy pily.

 

DSC00690     DSC00715       DSC00686       DSC00710     DSC00749     DSC00741     DSC00726     DSC00783  DSC00778       DSC00735         DSC00734     DSC00683      DSC00685     DSC00718

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

MILFORD SOUND

Milford sound (Piopiotahi)

NA JIHOZÁPADĚ JIŽNÍHO NOVOZÉLANDSKÉHO OSTROVA SE NACHÁZÍ ZNÁMÝ FJORD MILFORD SOUND (Piopiotahi). Je součástá přírodního parku Fiorland.

 

IMG 0134          IMG 0137     IMG 0144      IMG 0147     

 

IMG 0152             IMG 0156     IMG 0165     IMG 0181     IMG 0186     IMG 0187    IMG 0195       IMG 0207

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS