HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: sobota, 04 leden 2020

Dunedinské nádraží

Dunedin na Novém Zélandě je druhým největším městem Jižního ostrova. Vznikl v roce 1848, zasloužili se o něj skotští přistěhovalci. V překladu znamená název Dunedin "pevnost na svahu kopce". Město vyniká několika pozoruhodnými stavbami (katedrála, radnice, několik různých kostelů, nádraží) . Nádraží se postavilo během let 1873 - 1906 dle návrhu nádražního architekta George A.  Troupa. Vše ve stylu vlámské renesance. Jako materiál posloužily kameny z Otaga, Kokongy a oblasti Oamaru. Sloupy jsou vytesány z aberdeenské žuly. Rozsáhlé náměstí před nádražím  se nejnověji jmenuje náměstí  ANZAC na památku účasti australských a novozélandských vojsk v I. světové válce 1914 - 1918. Majestátná budova vyniká jak exteriérem, tak interiérem. Vše citem pro prostor a usnadnění pohodlí pro cestující a prostorem pro nakládání a vykládání materiálu a zavazadel. Svého času to bylo největší a nejrušnější nádraží na Novém Zélandě. Dnes vyjíždějí odtud zejména turistické vlaky na Taieri Gorge.

 

 

IMG 9741      IMG 9742        IMG 9720         IMG 9722     IMG 9728     IMG 9729     IMG 9730     IMG 9735     IMG 9736     IMG 9738     IMG 9745     IMG 9753     IMG 9754     IMG 9758     IMG 9764     IMG 9768     IMG 9769    IMG 9782     IMG 9732    IMG 9737     IMG 9750

 

IMG 9749     IMG 0007     IMG 0029    

Číst dál...

POSLEDNÍ PŘEDSEDOVO OHLÉDNUTÍ

Poslední předsedovo ohlédnutí

Je to až k neuvěření, jak rychle čas utíká. Letos na podzim to bylo již osm let, kdy jsem jednateli našeho klubu a dlouholetému kolegovi Slávkovi Kukačkovi po několika dnech kývl na jeho nabídku nominovat mne na pozici předsedy Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 za odstoupivšího předchozího předsedu Jiřího Váchu.

Velmi rád jsem tuto nabídku přijal, ale jen na období jednoho až dvou let. Skutečnost však byla jiná z tohoto úmyslu se vyvinulo osm let, které ulétly jako list ve větru. Žádné velké plány jsem před členy klubu nepostavil. Skromnost, pokora a úcta a respekt k našim předchůdcům, kteří svůj čas a energii od roku 1943, kdy byl náš klub založen, věnovali, jsem si vetknul do pomyslného erbu svého období práce pro klub. A ještě jednu věc jsem si stanovil. Upevnění identity sběratelství a otevření klubu nejen pro členy, ale i pro filatelistickou a laickou veřejnost. Identita, toť kotva všeho děn a naší existence, řekli by čeští vlastenci v 19. století.

Na tomto místě nemá cenu podrobně popisovat, co klub pod mým vedením vykonal. Čtenáře prahnoucí po informacích tohoto druhu odkazuji na mé „posledníky“ či „ohledníky“, které jsem každý rok vytvořil a zavěsil na naše stránky www.kf0015.cz. Věnovali jsme se důsledně všem činnostem, které rozvíjejí filatelistickou zálibu – zajišťování novinek českých a slovenských známek, celin a FDC,

tradiční přednáškové činnosti, exkurzím a procházkám po poštovních místech v Praze, zřízení hned tří webů – jednoho všeobecného a dvou specializovaných, výstavnictví, klubovým minivýstavkám, pravidelným schůzkám členů a sympatizantů klubu, zajišťování poštovních artefaktů a hlavně každodenní propagaci sběratelství specializovaných oborů a poštovní historie. Vše s cílem propagovat zálibu, které se celoživotně věnujeme. Klubové prostředí a absence specializovaných entit mne podpořily k tomu, že jsem během předsednictví pro členy a další zájemce vytvořil sám či s přítelem Robertem Di Casolou několik skromných dílek, které, jak doufám, obohatily naši chuďoučkou filatelistickou literaturu. Byly to jednak katalogy čs. a českých výplatních otisků a české verze úvody k nim, katalogy slovenských výplatních otisků z předchozích období a hlavně kniha z memoárové filatelistické literatury o začátcích výplatních strojů a sběratelství výplatních otisků v Československu. Zde bych chtěl i připomenout, že klub díky úzké spolupráci s nadací Život 90 pomáhá této instituci při plnění jejích chvályhodných cílů v sociální oblasti.

Letos, když se ohlížím, jednou z hlavních událostí byla připomínka 75. výročí založení našeho klubu dne 13. 5. 1943. Připomínka, která podporuje celou entitu ve vší skromnosti a která jí dodává potřebnou sílu. To byl středobod naší konsistentní činnosti kromě pravidelných akcí a činností, kterým se věnujeme. Důležitou součástí   byla i pravidelná přednášková činnost, kterou se snažíme obohacovat nová témata přednášek, ale hledáme i nové autory s cílem neustrnout. Přednášky organizujeme již 75 let, první přednesl v Obecní domě na ustavujícím zasedání náš čestný předseda a zakladatel klubu Václav Nebeský na téma deskových značek známek z území Československa. Před 38 lety dostal přednáškový cyklus řád a pravidelnost s tím, že se snažíme obohatit i obrazovým přenosem artefaktů ze sbírek přednášejících na obrazovku anebo promítací plátno a zařazováním nejzajímavějších přednášek na náš web. Web obsahuje plno filatelistických informací, zpráv (stal se z něj jakýsi FILMON – aktuální filatelistický monitor českého filatelistického života), ale čtenář zde najde zdarma a bez hesel víc než desítku katalogů různých poštovně historických oborů jednak na kmenovém webu, jednak na dvou specializovaných portálech (modry.kf0015.cz a special.kf0015.cz).

Web je sběratelsky více než hodnotný a podporuje různé, někdy i nedostupné a zapomenuté obory.

Nutno zmínit i řadu článků a studií z různých oborů a články připomínající různá výročí a osobnosti, často v minulosti opomíjené a zanedbávané, a to i častokrát úmyslně. Je třeba vzpomenout, že se konala i Specializovaná světová výstava poštovních známek PRAGA 2018 k různým výročím. I zde jsme přispěli skromným příspěvkem a podpořili dvěma exponáty třídu literatury jednoho z našich členů. Na závěr této neúplné bilance zmiňuji ještě jednu důležitou informaci. V červenci 2018 se náš klub stal právně pobočným spolkem SČF.

Na závěr bych rád odpověděl na slova uvedená v nadpisu k tomu ohlédnutí. Proč poslední předsedovo ohlédnutí. Odpověď je jednoduché. Jak jsem uvedl: „Život běží jako o závod“. Stárnutí a jeho koloběh nezastavíme. Tak je to i v mém případě. Letos má choť, má rodina včetně mne a společníci se rozhodli, že omezíme razantně naše podnikání a že dojde nejen na zrušení nejen některých, hlavně zbožových činností v našich rodinných firmách, ale i na zrušení některých firem. Tím naše přítomnost v Praze a okolí není potřeba a my se odebereme na místa vzdálená. Tím by občasný a „korespondenční“ předseda klubu byl naprosto zbytečný a klub by se dostal do nezáviděníhodné situace. Proto už v polovině minulého roku jsem jednateli a členům výboru v předstihu oznámil svůj úmysl odstoupit z funkce předsedy k 31 . 12. 2018 a uvolnit místo předsedovi novému.

Je pochopitelné, že členem klubu zůstávám. I když mám nabídky stát se členem v místě, kde budu trávit poměrně dost času. Ale není v Česku klub (či entita), který se tak dlouho a tak intenzivně věnuje mé celoživotní zálibě – specializovaným oborům. Není nad věrnost a úctu mým předchůdcům, které= jsem většinou osobně znal a kteří mne ovlivnili a umožnili, abych se specializovaným oborům a poštovní historie plně věnoval a realizoval své redaktorské zaujetí. Když mi to umožní okolnosti, rád mezi členy klubu zavítám.

Na tomto místě děkuji všem, kteří mi osm let pomáhali při plnění klubových úkolů. Věřte, nikomu nebude více líto, že se nebudu moci zúčastňovat pravidelně přednášek a schůzek výboru klubu, které probíhaly věcně, v pěkné a dělné atmosféře, na kterou budu jen v dobrém vzpomínat. Oceňuji perfektní činnost výboru a řady našich členů. Bez ní by ocenění FEPA a další pochvaly nebyly možné.

Klubu, našim členům a novému vedení přeji plno úspěchů a sběratelské radosti. Zdravím sokolsky – ZDAR. Všem hodně zdraví a životního a sběratelského štěstíčka. Zároveň přeji všem vše nejlepší do nového roku 2019 plného poštovně historických výročí (viz můj samostatný článek).

                                                                                              Ivan Leiš, předseda od 1. 1. 2019 emeritní      

Číst dál...

ZAZNAMENANÉ VZPOMÍNKY

Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 PRAHA

1/ Autorská poznámka

2/Historie Klubu filatelistů 1943-1992 (faktologie) – KRONIKA

                                                 AUTORSKÁ POZNÁMKA

Koncem roku 2009 jsem se definitivně rozhodl zaznamenat své vzpomínky z let mého působení v československé poštovní historii v letech 1975 – 1989, a to zejména v úzké návaznosti na existenci a činnost Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15. Nejde o klasické memoáry, ale o záznam typu P.M. , který by měl sloužit těm, kteří přijdou po nás a budou se pídit po faktech o československé poštovní historii a významného Klubu filatelistů 00-15( dále KF 00-15), tak, jak jsem se pídil já v své době.

Proč to spojení ? KF 00-15 totiž velmi významně přispěl svou existencí a intenzivní činností k organizované československé poštovní historii a jejím úspěchům.

Mně osobně toto spojení a prostředí obou společenství přineslo úžasné zážitky a zkušenosti. Setkání s bardy a legendami československé filatelie a poštovními historiky , jakož i členy klubu filatelistů bylo, a konečně i v současnosti je zdrojem velkého poznání ve všech směrech, odborných i lidských. KF 00-15 mne v roce 1972 mile přijal, umožnil mi získat potřebné znalosti v tomto oboru, vyzrát a „užít si“ kariéru v rámci SČSF a SČF – od pouhého sběratele přes redaktora různých zpravodajů a publikací, představitele různých sekcí, kandidáta na jurymana PHaC až po předsedu komise poštovní historie a celin SČSF v letech 1985 – 1989.

Proto KF 00-15 patří mé díky. Zázemí to bylo výtečné. Jsem vděčen za každý okamžik strávený v obou entitách. I když se v příslušné kapitole snažím držet faktů, pozorný čtenář jistě vytuší, co předchozí větou míním.

Při zpracování této problematiky jsem čerpal ze skromné literatury, osobního archivu, vzpomínek a hlavně osobních setkání, při kterých probíhala nekonečná diskuse s legendami čsl. poštovní historie. Nutno podotknout, že během setkání se uskutečnily nejen diskuse se členy našeho klubu, ale i diskuse s ostatními poštovně historickými a celinářskými osobnostmi jiných klubů či stojícími na nezávislé půdě, a to nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Rozmluvy, tříbení názorů a získávání odborných znalostí byly však nejcennější se členy Klubu, ať to bylo v Agitačním středisku v Myslíkové nebo během nedělních schůzek na burze U Nováků.

 

V Rabí a Radonicích v prosinci 2009         Ivan Leiš

2

Historie KF 00-15 v letech 1943 až 1992 a 2010 - 2018 (faktologie)

I-V/1943      

Václav Nebeský iniciuje a připravuje založení samostatného filatelistického klubu – „ochranného sdružení velmi početných filatelistických přátel“. Jeho spolupracovníky byli: František Macák, Josef Kolařík, Václav Matura. Na 1. předsedu byl nominován Josef Kolařík. Oficiální název: S.K. zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie (SK ZMP). S.K. znamená Sportovní klub. Návrh na první výbor čítal 15 členů: Josef Kolařík, předseda (civilním zaměstnáním v Elektrických podnicích hl.m. Prahy, též městský radní), František Macák, jednatel, Karel Baier, místopředseda, Václav Nebeský, vzdělavatel, Václav Matura, zapisovatel, dále 10 členů (mezi nimi i Vladimír Vaněk, později kronikář klubu).Klub měl 2 revizory. Navrženi i důvěrníci pro styk klubu se zájemci o sběratelství.

13. 5. 1943    

Klub založen v Obecním domě hl. m. Prahy během Valné hromady. Přítomni byli prof. MUDr. Josef Gruss, předseda Ústředí filatelistických spolků a Karel Basika, tajemník Ústředí.

17. 5. 1943  

Počet členů 383. Výměnné schůzky s konaly v neděli ve Sladkovského sále Obecního domu hl.m.Prahy a klubové schůzky s přednáškami ve čtvrtek místnosti radničního klubu. V tu dobu bylo v ÚFS registrováno 119 spolků – v Praze je 22. S klubem spolupracoval i klubový znalec Jan Mrňák. F. Macák a V. Matura zastupovali klub v centrálním výboru SK ZMP, Josef Kejha a ing. Brepta byli zástupci v ÚFS Propagace v Tribuně filatelistů Na přednáškách byla účast 100-140 posluchačů. 1. Valná hromada: jednatelem se stal Václav Matura. Do výboru vstoupil Vratislav Palkoska jako vzdělavatel.

9. 3. 1944          

834 členů, začaly se vydávat Zprávy odboru filatelie (redaktor Václav Nebeský)

VI/1944         

1000 členů. Tisícím členem prof. J. Gruss, pokladníkem František Krejča. Ruší s  nedělní výměnné schůzky.

2. 3. 1945    

Valná hromada, registrováno 1057 členů

XII/1945    

1 795 členů

10. 11. 1945    

Ustaven dorostenecký odbor mládeže do 18 let

1946/1947  

Úbytek 1000 členů

I/1949              

Rozhodnuto o konání Celostátní výstavy poštovních známek PRAHA 1950, Václav   Nebeský je jmenován vedoucí mládežnického odboru.

1950   Celostátní výstava poštovních známek PRAHA 1950. Vystaven kolektivní exponát 26 členů klubu v kategorii klubů ROH. Exponát obdržel I. cenu. Klub přejmenován na Závodní klub ROH zaměstnanců hl.m.Prahy – vodárny, odbor filatelie s jednou desetinou původního členstva

1950 Václav Matura, předseda OV Celostátní výstavy poštovních známek PRAHA 1950 umírá

    

1962            

Koná se Světová výstava poštovních známek PRAGA 1962 (srpen). V národní třídě a třídě filatelistických zvláštností vystaveny zejména odděleních celin a celistvostí, předznámkových dopisů a razítek, filatelistických vzácností a zvláštností aj. hodnotné exponáty poštovní historie a celin , ve výstavních odborech pracují členové klubu (např. Vratislav Palkoska, Karel Papík, František Zahradský).                        

Členové klubu iniciují zřízení komise specializovaných oborů při Ústředí československých filatelistů a tvoří hlavní jádro komise. Komisi zakládají Antonín Hoza, Josef Koňas, dr. Vratislav Palkoska, Karel Papík, Karel Horký, Jiří Nekvasil, V. Kozler Prvním předsedou zvolen Václav Nebeský.

                        

8. 4. 1965          

Umírá předseda KF J. Kolařík a předsedou KF 00-15 zvolen dr. Vratislav Palkoska

30. 5. 1965    

Založen Svaz československých filatelistů, 2. místopředsedou zvolen Václav Nebeský. Od této doby klub má registrační číslo KF 00-15. Cílem KF je sdružovat sběratele zajímající se vedle poštovních známek i o poštovní provoz , jeho historický vývoj, doklady z doby předznámkové, poštovní celiny, razítka, celistvosti, doporučené nálepky a zvláštní druhy poštovní přepravy.

1965 – 1970

1976 – 1985          

Předsedou KSO resp. KPHC SČSF dr. Vratislav Palkoska, prvním předsedou Václav Nebeský v roce 1965.

15. – 22. 12. 1966    

Koná se 1. výstava specializovaných oborů ve filatelii (s celostátním charakterem). Místo konání: mínisterstvo   obchodu na Staroměstském náměstí v Praze. O úspěch výstavy se zasloužili zejména členové KF 00-15 společně s dalšími významnými poštovními filatelisty z dalších klubů.

20. 5. – 4. 6. 1972

Koná se Celostátní výstava specializovaných  oborů, poštovní historie  a celin Písek 1972 s mezinárodní účastí. Písek, Oblastní muzeum .

7. 5. 1974    

Koná se první schůzka KF v místnostech ptačího střediska NF v Myslíkové ulici. Předtím to byly prostory Obecní dům, rest. U Krupičků Na Poříčí, Plodinova bursa, Klub důchodců ve Sněmovní ulici, Černý pivovar na Karlově náměstí a několik dalších prostor.

XI/1974                

Členy KF 00-15 se stávají ing. Pavel Jech a ing. Ivan Leiš (na doporučení   Václava Nebeského)

1962 – 1992    

Členové KF jsou velmi aktivní v různých orgánech SČSF a později též SČF.

VI/1976  

Po delší přestávce obnovena činnost komise specializovaných oborů   a jejích sekcí (později komise poštovní historie a celin) SČF (později SČSF).

                                  

Jádro zakládajících funkcionářů tvoří členové KF 00-15 – dr. Vratislav Palkoska, Antonín Vorlíček, Václav Nebeský, ing. Ivan Leiš, Pravoslav Kukačka, dr. Miroslav Bouška, Václav Mahovský (později i další jako Ing. Pavel Jech aj). Redaktor Zpravodaje KSO později POŠTOVNÍ HISTORIE a ještě později POSTILIÓN): ing. Ivan Leiš

28. 5. – 5. 6. 1983    

Koná se Výstava poštovní historie a celin PRAHA 1983 ke 40. výročí zalo-žení KF. Výstavu uspořádal KF. Výstava se konala ve výstavním sále Ústřední  školy ROH Ant. Zápotockého v Praze 2, Francouzská 4. Předseda organizačního výboru Antonín Vorlíček. Vystaveno 33 exponátů.

1985 – 1989

Předsedou KPHC Svazu československých filatelistů se stává ing. Ivan Leiš

(v komisi pracují členové KF: ing. Pavel Jech, ing. Antonín Hašek, dr. Vratislav Palkoska, dr. Miroslav Bouška, Václav Mahovský, dr. Dušan Brabec kromě dalších poštovních historiků organizovaných v jiných klubech či nezávislých). Komise stanovila Pět hlavních směrů rozvoje československé poštovní historie – historie poštovnictví, dopravu poštovních zásilek (razítka atd.), adjustace poštovních zásilek (poštovní nálepky, doplňující údaje na celistvostech atd.), zvláštní druhy přepravy poštovních zásilek (polní a vojenské pošty atd.), celiny.V československých sekcích pracovali i další členové KF 00-15.                                      

Předsedou KPHC Svazu českých filatelistů se stává dr. Vratislav Palkoska.

1989 - 1992    

Pod vlivem nových společenských a politických poměrů se mění dosavadní organizační struktury a vytvářejí se nové. Tak například vzniká Stolní společnost sběratelů výplatních otisků z iniciativy ing. Luďka Janů a ing. Ivana Leiše 18. 11 1989 v restauraci U Pešků v Praze 2 a později Českomoravská společnost poštovní historie pod vedením RNDr. Karla Špačka

                                  

KF 00-15 pokračuje v podpoře sběratelství specializovaných oborů .V organizování členské základny, novinkové službě, přednáškové činnosti, podpoře vystavovatelské činnosti svých členů, publikační činnosti a dalších aktivitách - členové např. vystavují v Poštovní minigalerii v rámci Klubu gentlemanů.

Poznámka:

Má kronika zde končí, neboť koncem roku 1992 jsem se definitivně rozloučil se strukturami SČSF/SČF, kde jsem dlouhá léta reprezentoval KF 00-15 na poli poštovní historie a celin. Věřím, že v období od roku 1993 do dneška, kdy jsou napsána tato slova (2009), řada členů KF 00-15 se angažovala ve svazových strukturách. Čestnou povinnost zaznamenat vzpomínky těchto kolegů nechávám na nich.Vlivem vnějších okolností jsem omezil i funkcionářskou aktivitu v rámci KF.

31. 12. 2009  

Předsedou KF je Jiří Vácha, jednatelem ing. Pravoslav Kukačka. KF 00-15, sběratelů specializovaných oborů stále (již 68 let k 31.12.2009) stále patří mezi aktivní kluby SČF. KF sdružuje sběratele různých oborů, hlavně  specializovaných, pořádá odborné přednášky, podporuje vystavovatele, zajišťuje filatelistické služby pro své členstvo, podporuje jiné činnosti i mimo klub ( úzký vztah s Clubem gentlemanů apod.)

20. 10. 2010    

Předsedou Klubu filatelistů 00-15 je zvolen členskou schůzí Ivan Leiš

2013  

V Divadle U Valšů se koná slavnostní shromáždění k 70. výročí existence klubové entity za účastí četných hostů a doprovázené uměleckým pásmem autora Ivana Leiše . Klub pořádá minivýstavku dově PORTUS. Klub zřizuje webový portál www.kf0015.cz. Hlavní předností portálu jsou články, informace a studie o specializovaných oborech a poštovní historii. Zdarma se zavěšuje několik katalogů z různých oborů poštovní historie.  Později k němu přistupují další weby modry.kf0015.cz a special.kf0015.cz. Klub si upevňuje identitu specializovaných oborů. Přednášky připravované dlouhodobě ing. L. Čechákem o poštovní historii a současnosti jsou významnou aktivitou a pýchou klubu.

                                

2014

FEPA uděluje klubu vyznamenání. Vyznamenání předává vedení klubu jménem FEPy předseda SČF ing. Walter Müller na Valné hromadě SČF.

2018    

Klub pořádá oslavy 75. výročí klubu, v budově PORTUS se koná minivýstavka klubu.

 

2018

Na základě nového Občanského zákoníku se KF 00-15 stává pobočným spolkem SČF. Své tradiční jméno si ponechívá.

31. 12. 2018  

Ivan Leiš rezignuje na funkci předsedy KF 00-15 z osobních důvodů, novým předsedou je výborem KF zvolen výborem KF 00-15 Jiří Marko.¨Počet registrovaných členů 65.

Zdroje informací:

  1/ Nebeský Václav, Filatelistovo podzimní rozjímání, NADAS Praha, I. vydání 1975

  2/ Výstavní katalog Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1962, vydal sekretariát Praha 1962

  3/ Katalog Výstavy poštovní historie a celin PRAHA 1983, vydal KF 00-15, Praha 1983

  4/ Katalog Celostátní výstavy specializovaných oborů, poštovní historie a poštovních celin PÍSEK

   1972, vydal výstavní výbor Písek 1972

  5/ Zpravodaj komise poštovní historie a celin,ročník 1976 a 1977

  6/ POSTILION, zpravodaj KPHC, ročníky 1978 – 1989

  7/ Různé zpravodaje sekcí a krajských skupin PHaC, ročníky 1976 – 1989

  8/ Zápisy ze schůzí KPHC 1976 – 1989 (osobní archiv I. Leiše)

  9/ Kronika komise poštovní historie (založili a vedli Pavel Stříteský a ing. Ivan Leiš- uložena v Poštovním muzeu Praha roce 1990)

10/ Osobní archiv I. Leiše

11/ Osobní rozhovory ( a informace) od legend poštovní historie organizovaných v KF 00-15, z nichž většina již bohužel není mezi námi

                                                                                

Škoda, přeškoda, že Kronika KF-00-15, kterou dlouhá léta vedl jeden ze zakladatelů KF 00-15 pan Vladimír Vaněk se nenávratně ztratila. Shora uvedené informace by byly jistě bohatší

a přesnější.

Na fakta uvedená shora navazuje osobní vyprávění, které se bude snažit přiblížit význam Klubu filatelistů pro celou československou poštovní historii. Vždyť členové KF (Nebeský, Palkoska, Leiš ) vedli komisi plných 27 let v letech 1962 – 1989 v rámci SČSF resp. SČF. Komise SO, PHaC, ještě později PH dala základ dalšímu rozvoji oborů PHaC na našem území. KF 00-15, z jehož útrob vzešly osobnosti české a československé poštovní historie, má na tomto stavu velkou zásluhu.

Na webu www.historiapostalis-etc.cz   zájemci mohou najít další detaly k této porblematice v seriálech" Z prachu vydupané" a "V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie".

Číst dál...

SEHR GEEHRTER HERR ARCHITEKT!

SEHR GEEHRTER HERR ARCHITEKT!

Československé výplatní otisky přitáhly pozornost i německé sběratele

Jonášova přijatá korespondence obsahuje i svazek dopisů v němčině od německých sběratelů žijících jednak v tehdejším Československu, jednak v Německu. Skutečnost, že arch. Albert Jonáš vydá první skutečný katalog československých výplatních otisků z výplatních strojů Francotyp německé provenience, byla zveřejněna pravděpodobně K. F. Pešákem. Tento velký propagátor tohoto sběratelství psal do německých filatelistických časopisů vycházejících na našem území. Hojně se dostávaly i mezi německé sběratele.

Výsledkem byla čilá korespondence mezi arch. A. Jonášem a těmito sběrateli, kterou doprovázela i osobní setkání nejčastěji ve výměnném středisku u Nováků, jak vyplývá z korespondence. Výměna dopisů se odbyla zejména v roce 1931 a 1932, tedy před vydáním obou studií (rok 1933 a 1934), Věhlas A. Jonáše neustala ani poté a ve sbírce dopisů jsou i písemnosti od německých sběratelů z pozdějších let. Z dopisů se dovídáme řadu důležitých faktů. Informace, o kterých jsem měl pochybnosti, se potvrdily.

Dopisy přišly zejména od známého sběratele Helmuta Dierse z Wesselohu, člena č. 2 Spolku sběratelů strojových razítek. Spolek byl velmi významný a přispěl k rozvoji sběratelství tohoto specializovaného oboru. Z korespondence mezi 18. 2. do 5. 4. 1931 se dovídáme, jak probíhala výměna informací o výplatních otiscích, jak se potvrzovaly domněnky a jak probíhala výměna materiálu. Spojnicí byl K. F. Pešák. V dopise z 18. 3. 1931 máme potvrzena předpokládaná fakta o činnosti A. Jonáše:

„Děkuji za vaši zásilku z 9. t. m. Z ní se dovídám, že jste v úzkém vztahu k firmě Jarolímek. Návrh otisku Ringshoffer pochází od vás , že ano?“.

Dalším významným sběratelem, která byl ve styku s A. Jonášem, byl dr. A. Möbusz z Lübecku ze Spolku sběratelů strojových razítek. Zastával v tomto Spolku funkci předsedy. Ve zprávách projevuje přání se s A. Jonášem sejít. Zda k setkání došlo, nevíme. Předpokládám však, že k výměně materiálu a informací došlo.  

Korespondence s těmito dvěma muži je významná. Jednal ose o prestižní spolky v Německu a oba pánové reprezentovali velké skupiny sběratelů.

Mezi dopisy nalezneme i dopisy řadových sběratelů, individuálně sbírajících či organizovaných v různých entitách (např. Stolní společnosti). Byli mezi nimi osobnosti Gust. Tragau z Prahy , který se s arch. A. Jonášem osobně znal. Scházeli se spolu u Nováků a poskytovali si vzájemné informace a otisky. Sběratel Tragau poskytl řadu cenných informací zejména s ohledem na data použití.

Cenným kontaktem pro A. Jonáše byl i štkpt. Heytmánek žijící v Berouně. Rozsáhlé zprávy svědčí o tom, že tento sběratel byl zaníceným sběratelem. Ve svých zprávách se o něm zmiňuje i Jaroslav Lešetický. Jeho dopisy byl rozsáhlé plné cenných detailů.

Z korespondence s dalším sběratelem R. Güberem (?) z Neuren, vyplývá, že se korespondence točila i okolo ukládání výplatních otisků a formy sbírání (celistvosti či ústřižky). Korespondence byla dlouholetá,  poslední dopisy byly datovány v roce 1937. Z jeho dopisů, ale i dopisů ostatních vyplývá, že mezi pracovníky institucí, které užívaly výplatní stroje k vyplácení, bylo hodně příznivců sběratelů. Často je zmiňován pan Springer z Ćeské ekomptní banky, který byl sběratelům nápomocen v jejich zálibách.   Z dopisů je znát, že A. Jonáše se s řadou sběratelů setkal osobně.

Jedním z posledních dopisů od německých sběratelů v pozůstalosti A. Jonáše je dopis poručíka wehrmachtu ing. Waltera Jurecky (polní pošta č. 05047) z válečného roku 1943. Pravděpodobně se jednalo o Rakušana.   Ve svém dopisu se vyznal ze svého sběratelského zájmu, který obsahoval i otisky bývalého Československa. Sbíral i rakouské otisky a otisky ze zabraných území bez ohledu na to, zda výplatní razítka byla československá či rakouská.

I tito sběratelé významně přispěli k úspěchu Jonášových studií. Z korespondence je znát, jak detailní a důsledná práce to byla. Československé výplatní otisky přitáhly pozornost nejen německých občanů žijících v ČSR, ale v zahraničí, zejména v Německu. Nejen svým originálním grafických estetickým řešením, ale též na základě skutečnosti, že čs. poštovní správa se rozhodla pro stroje německé provenience (Francotyp).

Upravená kapitola z knihy I. Leiše „Žralok a frankotyp“ (Radonice 2017).

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

Tři zastavení v Edinburghu

Prázdninové vzpomínky z cest za poštovní historií

Prázdninový čas vysloveně k podobným zastavením vybízí … Navíc se odpoutáme od zásobníků, lup a pinzet, odborné literatury, abychom se k nim zase po několika týdnech vrátili.    

    

     V dnešním zastavení se podívám do místa vzdálenějšího – Edinburghu, hlavního města Skotska a dotknu se několika zajímavostí, které by naší pozornosti neměly uniknout.

       Edinburgh – hrdí hlavní město Skotska díky své historii, eleganci a kultuře návštěvníkům nabízí hodně. Nejen, jak popisuje Berlitzův průvodce, jako hlavní město “ země s hlubokými zelenými údolími vklíněných do majestátních hor, zrcadlící se v temných rašelinou zabarvených horských jezerech, mokřinách porostlých purpurovým vřesem nebo žlutým jalovcem a kručinkou, krajinou posetou ovcemi.“ V poslední době se zapisuje politickými rozhodnutími i do historie Velké Británie, ale i Evropy. Zastavení na několika místech města obklopeného sedmi kopci na severu shlížejícího na záliv Firth of Fourth a na jihu dominující zelené krajině a hlavně překvapujícího majestátními budovami a Starým a Novým městem, kudy šla po staletí historie.

      

     Dotknu se jen několika zajímavostí, které by mohly upoutat poštovního historika neopomíjejícího i poštovní současnost.

     Zastavení první – budova Hlavní pošty v Edinburghu (GPO – General Post Office) na Novém Městě na konci Severního mostu (North Bridge), na rohu tohoto mostu a Waterloo Place, na východním konci Princes Street. Kdysi majestátní symbol Britské říše – vždyť základní kámen položil Princ-Choť Albert, princ Sasko-koburský a gothský , jinak manžel významné britské královny Viktorie.

Impresivní budově v cestě nestálo v tu dobu nic.

  

   Dnes komerční budova s původními obvodovými zdmi (v originále nazývanými „shell“) s vybouraným vnitřkem. Informace uvádějí, že se z tohoto prostoru vyvezlo při rekonstrukci 30000 tun stavebních ruin. S cihlami se vyvezla i slavná historie a služby převzalo pět výsadek rozprostřených po Ediunburghu (Edinburgh City, St. Mary´s, Elm Row, Frederick Street a Forrest Road) a řada nepoštovních partnerů, jejichž hlavní činnost je jiná než přijímání listovních zásilek.

Ale po pořádku, a to oblíbenou formou kroniky.

Úvodem k historii

1481/1482 – během vlády Edwarda IV (1461 – 83) došlo k prvnímu organizovanému poštovnímu spojenína území pozdější Velké Británie . Zřízeno vojenské kurýrní spojení anglické armády ve Skotsku (Royal Post) - mezi Berwickem-on-Tweed a lOndýnem. Bylo jmenováno deset mužů zabezpečující spúojení mezi králem a jeho bratrem Vévodou z Gloucesteru – velitelem anglické armády dobývající Berwick. Havní poštovní cestou byla Velká severní cesta, zásilky se dopravovaly na koních.

1603 – došlo ke spojení korun (Union of the Crowns) na území Skotska, poštovní systém schválen skotským Parlamentem na základě Act William III c. 31

1616 – prvním poštmistrem byl zvolen Sir Wiliam Seton, ve funkci byl do roku 1633 (některé zdroje uvádějí až do roku 1641)

1616 – Hlavní poštmistr pro Skotsko se sídlem v Edinburghu byl zodpovědný za poštovní služby v Království skotském

1707 – na základě Act of Union Skotsko se spojilo s Anglií a vytvořily útvar nazývaný Velká Británie,

o poštovní záležitosti se Zástupce Hlavního poštmistra pro Skotsko

1831 – poštovní záležitosti ve Skotsku přebírá Hlavní poštmistr (Postmaster General) Velké Británie

1858 – Parlamentem Velké Británie přijat Zákon nové Hlavní pošty v Edinburghu (The New General Post Office in Edinburgh Act 1858)

1861 - Princ - Choť (Prince – Consort) Albert položil základní kámen budovy Hlavní pošty 23. 10.

1861 – 66 – na základě návrhů architekta Roberta Mathesona se postavila honosná budova hlavní pošty

BOX: Kdo byl Robert Matheson?

    

Žil od 15. 8. 1808 do roku 1877. Skotský architekt. Hrál hlavní roli ve stavbě mnoha budov zejména v Edinburghu. Jeho hlavním stylem byla italská renesance. Zastával funkci Úředníka pro výstavbu (Clerk of Works for Scotland). Navrhl více jak 30 důležitých staveb. Stal se hlavním architektem pro vybudování poštovních úřadů – kromě Edinburghu i v Perthu (1861), Dundee, Paisley, Leithu a Aberdeenu. Na jeho kontě je i mnoho interiérů a sakrálních a vzdělávacích budov

1866 – budova Hlavní pošty otevřena (7. 5. 1866)

1891-92 a 1907-10 – budova rozšířená a částečně zrekonstruována na základě návrhů Oldrieva

1995 – budova byla poštovními službami opuštěna a začala chátrat

2002 – rozhodnuto o úplné rekonstrukci v hodnotě 43 miliónů liber sterlinků s tím, že externí fasáda musí být zachována, začala rekonstrukce s tím, že se přerušilo spojení s Waverley Railway Station

včetně transportní cesty pro balíky z Hlavní pošty do vlakových spojení

2005 – projekt administrativní budovy bez návaznosti na dřívější poštovní služby „Waverley Gate“ dokončen, konečné náklady 100 miliónů liber sterlinků, novou budovu projektovali architekti Hugh Martin Partnership a postavila firma Balfour Beatty . Budova se stala největším objektem se zachovanými obvodovými fasádami v Evropě.

Poštovní služby zabezpečuje v Edinburghu pět pošt v různých částech (Royal Mail) včetně té nedaleko bývalého hlavní pošty v objektu komerčního centra Princes Mall na Princes Street a partneři v různých částech Edinburghu..

Sláva budovy pohasla, filatelisté přišli i o svou filatelistickou přepážku. Několik fotografií původní grafiky s Hlavní poštou, několik fotografií ze současnosti dokreslují kdysi velkou slávu této budovy.

Zastavení druhé – královská jachta BRITANNIA (HM Yacht Britannia) kotvící nově v Leithu (část Edinburghu) v Oceanu Terminalu. Zcela jistě se podivíte, co má společného královská jachta kotvící na zaslouženém odpočinku v Leithu s poštovními službami. Uvidíme, že má. Nejdříve pár slov o jachtě, opět formou stručné kroniky.

1936 – za vlády krále Edwarda VIII rozhodnuto postavit novou královskou jachtu místo dosluhující královské jachty Victoria and Albert (III)

1953 – dne 16. 4. královská jachta Britannia spuštěna na vodu po dokončení v loděnicích The Clydebank Shipyard firmy John Brown and Co. Jachtu pojmenovala a pokřtila královna Alžběta II. (slovo Britannia na trupu lodi nehledejte, není tam)

Královské apartmány na náměty královny a Prince Philipa navrhl Sir Hugh Casson.

1953 – v listopadu Alžběta II. a Prince Philip se nalodili na šestiměsíční cestu po zemích Commonwealthu (z Tobruku do Londýna navštívili 12 zemí)

1955 – uskutečnila se první plavba po Západních ostrovech

1959 – lodí se plavil americký prezident D. Eisenhower a ministerský předseda Kanady J. Diefenbaker

1970 – jachta připlula do Austrálie 29. 4. s Alžbětou II. k oslavám 200. výročí připlutí kapitána Cooka

1994 – jachta dokončila naplutých 1,000.000 námořních mil 1995 – Britannia připlula do Kapského města v Jižní Africe na svou 85. a poslední státní návštěvu (18.3.)

1997 – poslední plavba Británnie – po skončení historického angažmá v Hongkongu a předání vlády na kolonií Čínské lidové republice se na ní vrátil guvernér britského Hongkongu Chris Patten s chotí doprovázený následníkem trůnu Charlesem do Londýna.

1998 – Britannia připlula do Edinburghu a po opravách v suchých docích zakotvila. Otevřena publiku 19. 10.

BOX:

Zajímavá čísla:

223 návštěv jachty v zemích Commonwealthu

11 osobností velelo na Britannii

2000 vlajek v útrobách jachty

2 na palubě byly 2 děla k slavnostním účelům

2013 – Royal Mail vydala pamětní známky k 60. výročí spuštění Britannie na vodu s kupony s různými motivy ve vztahu k jachtě (viz obrázek)

Na konec: v útrobách lodi byl a zřízena i místnost pro přijímání a odesílání listovních zásilek posádky (více jak 200 osob), tato miniaturní pracovna se stolem a pořadači se nazývá Poštovní místnost (MAIL ROOM) a údajně byla nejoblíbenější místnost námořníků. Zprostředkovávala jim styk s nejbližšími tisíce mil od domova. Několik fotografií doplňují představu o této poštovní místnosti. Kromě této poštovní cesty se z jachty a na jachtu dostávala i pošta královské rodiny, tu zabezpečovaly různé dopravní prostředky – lodě, letadla, helikoptéry. Dle informačních zdrojů docházelo i k zajímavým úkazům. Mnohokrát se obě pošty – lodní pošty námořníků a královské pošty setkaly na stejné trase a ve stejných dopravních prostředků (se souhlasem královské rodiny). Zásilky této pošty byly vypláceny známkami a znehodnocovány denními a příležitostnými razítky, jak je vidět na několika ukázkách.

Královská jachta Britannia sloužila dlouhých 44 let. Velké cti se dostalo i prezidentu České republiky Václavu Havlovi, který by též vzácným hostem na jachtě a přijala jej královna Alžběta II. (viz fotografie).

Třetím zastavením jsou současné pošty v Edinburghu. Jak jsem již řekl, chybí ta hlavní, na kterou jsme zvyklý od nás či z ostatních zemí. Doby se mění, mění se i poštovní cesty. Hlavní pošta v Edinburghu není, byla nahrazena pěti poštami (viz shora), partnery Royal Mail (viz též několik fotografií za článkem), není ani filatelistická přepážka v Edinburgu, poštu převážejí, přijímají a dodávají různé privátní firmy a agentury. Nenajdeme ani slavný transportní pás na dopravu balíků z budovy hlavní pošty do vlaků v blízkém nádraží Waverley. Pomyslel by si to Albert, Princ-Choť při položení základního kamene hlavní pošty v Edinburghu v roce 1861?

Služby hlavní pošty byly nahrazeny velmi efektivním (a též efektním) systémem bez front. Jako příklad může sloužit pošta v objektu Princes Mall s usmívajícím se dveřníkem – informátorem a úslužným a ochotným pomocníkem veřejnosti při odesílání zásilek s několika málo přepážkami a hlavně s nejnovější technikou v prostorách pošty. Překvapením není prodej pracích prášků a dalších produktů či všech produktů papírnictví ale hlavně rozsah služeb včetně uzavírání hypoték, přijímání žádostí o britské cestovní pasy (poplatek 9,95 liber sterlinků) a přijímaní žádostí o britské řidičské průkazy. Zmožený turista ocení i partnerské služby různých obchodů při nichž může odeslat pohledy a přitom si koupit čerstvé ovoce či osvěžující nápoj.

Hodně milých zážitků při cestách čtenářů podobných těm edinburským přeje autor textu (doplněných o informace a původní grafiku GPO z různých zdrojů včetně en.wikipedie.org) Ivan Leiš

Přidáno na web www.kf0015.cz: 22. 6. 2015, upraveno a aktualizováno 1/2020.

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

POHOŘÍ ŠUMAVA - tisíc a jeden název v průběhu dějin

Tisíc a jeden název pro pohoří ŠUMAVA

Dnes pohoří na jihozápadních hranicích České republiky nenazve nikdo jinak než Šumava. Bylo tomu však vždy? Ne, nebylo. Tento region táhnoucí se od Vyšebrodského prostoru k Všerubskému průsmyku měl v průběhu let mnoho názvů.

S pomocí kroniky si připomeňme vývoj hlavních názvů, o které se zasloužilo několik národů od Keltů počínaje ….

Kronika názvů Šumavy

ŠUMAVA – název pohoří vycházející ze dvou domněnek:

a/ šumění lesů a vod,

b/ šuma (slovo staroslovanského původu znamenající hustý les či hvozd).

Šumavě se nicméně dostalo i jiných názvů – latinských, německých a českých    

Slovo se připomíná již před rokem 1300.

GABRETA (Pohoří kozorohů)

První doložený název z doby Keltů

SYLVA HEROCINA (Hercinský les, Černý les)

Z 1. století

JAVORICA

Slovo slovanského původu – znamená neprostupný prales, javorové lesy. Slovo se dostalo do názvů vrchů, lokalit, lesů – Javorník, Javorské pohoří, Javor (Arber), Javoří huť, Javoří, Javoří pila apod.

SALTUS HIRCANUS

SYLVA LUNAE

Z římských dob

GABRETA HYLÉ (HULE GABRETA)

Název vyslovený Klaudiem Ptolemaiem (2. století)

SYLVA BOHEMIA

Název pokrývá oblast Šumavy a Černého lesa, datovaný 903 – 904, Codex Diplomatic Regni Bohemae

NORDWALD

BOHEMIMER WALD

BOHEMER WALD

VORDENER BAYERISCHER WALD

HINTERER BOHEMISCHER WALD

BÓHMERWALD

Různé německé pojmenování v průběhu let 1010, přes 12. století až k záznamům z roku 1592

V německých zdrojích též nazýván jako

BAYERSCHER WALD

SINIBUS BOHEMICUS – BAVORSKÝ LES či SILVA

Dalimil Kosmas v roce 1108 (Dalimilova kronika)

NEMUS

?

V roce 1212

NEMUS POEMORUM WALA

HVOZD

SILVA MEDIA

V roce 1226

ŚUMAVA                                                                            

V roce 1565 pojmenoval tak pohoří Antonio Bonfini ve svém díle Rerum Hungaricum decades

SUMAVA SYLVA

V uherských zdrojích též další latinské názvy, rok 1568

SILVA GABRETA = ŠUMAVA

1679 autory Pavel Stránský, Bohuslav Balbín

Zdroje: Wikipedia, Wikislovník

I/2020/Staré Srní/ILE

 

 

DSC00598 1

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS