HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - čtvrtek, 30 leden 2020

FRANTIŠEK JAN NEPOMUK NOSEK, velký podporovatel modernizace čs. poštovnictví

FRANTIŠEK JAN NEPOMUK NOSEK

Dalším významnou osobností z politických, společenských poštovních kruhů I. republiky podporující čs. poštovnictví a též i modernizaci provozu kromě jiného i pomocí výplatních strojů byl JUDr. František Nosek, československý právník, politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Postupující rozmach pošty listovní, zvláště pak stálý vzrůst dopravy zásilek hromadných …. nelze , aby se opominuly výplatní stroje.“

František Nosek

Československá pošta v prvých deseti letech samostatnosti“

Díl II., Praha 1929

Byl to muž, který svědčil svou víru na všech polích, kam ho Pán povolal, se stále většími zodpovědnostmi pro společné blaho národa“.

Giovanni Coppa

homilie ze dne 17. dubna 1993

Kronika životní, politická a kariérní:

1886 (26. 4.)

narozen v Chrudimi

1905

maturita na chrudimském gymnáziu,

činný v českém katolickém politickém hnutí

1910

získal doktorát po studiích práv na české Univerzitě Karlově v Praze, začal pracovat ve službách Zemského finančního ředitelství v Čechách

1918

přechází na Ministerstvo financí

1919

zakladatel ČSL, stává se místopředsedou, patřil k nejvýznamnějším politikům

1920

zasedal v Revolučním národním shromáždění za ĆSL, získal mandát na 103. schůzi, stal se poslancem Národního shromáždění

1925, 1929

obhajuje svůj mandát ve volbách

1925 – 1926

čs. ministrem vnitra (2. vláda Antonína Švehly)

1926 – 1929

čs. ministrem pošt a telegrafů (3. vláda Antonína Švehly a 1. vláda Františka Udržala)

1926

byl významným činitelem při prosazení  zákona na zvýšení platů duchovních, byl činný ve Svazu hospodářských družstev a Ústřední lidové záložně, aktivní v církevní oblasti, zakoupil pozemky na stavu kostelů v Praze, měl zásluhu na vybudování kostela sv. Anežky a českých patronů v Praze – Spořilově, byl činný jako františkánský terciář

30. léta

poražen Bohumilem Staňkem v boji o vliv na stranický lidovecký tisk

1935 (17. 4.)

ve věku 48 let umírá v Praze, je pohřben na hřbitově v Poříčí nad Sázavou

Citace ze shora uvedené práce týkající se výplatních strojů a jejich otisků (6. kapitola):

Po bedlivém studiu různých soustav a výkonnosti výplatních strojů různé provenience, jakož i na podkladě získaných informací různých poštovních správ, rozhodla se )pošta) pro zavedení výplatních strojů „Francotyp“, jež se používá zejména v Německu a i v celé řadě jiných evropských států“.

Tento stroj, jehož protikazem jest i to, že již do roku 1927 uvedeno bylo v činnost 60 strojů a že počet překoná v roce 1928 jistě 100. Příčinou tohoto šířícího se zájmu o stroje „Francotyp“ jest celá řada nepopiratelných výhod zejména pro použivatele“.

Ve své práci o deseti letech čs. pošty dále popisuje prokazatelné výhody tohoto způsobu vyplácení:

- technická stránka,

- bezpečnost poštovně – provozní,

- kontrolní funkce,

- možnost účtování a kontrola spotřebovaného výplatného jednoduchým a nejméně riskantním způsobem,

- urychlení a zjednodušení poštovního provozu,

- výkony výplatního stroje podporují rozmach pošty,

- spokojenost obecenstva,

- možnost vývoje pošty na vysoké úrovni.

I/2020 ILE

 

 

Nosek 001

Ministr Nosek významně podporovatel rozvoj výplatních tsrojů v československém poštovnictví.

 

Místo posledního odpočinku Františka Noska a jeho rodiny - Poříčí nad Sázavou, kde strávil část života

 

DSC03285     DSC03293     DSC03295     DSC03294     DSC03296

 

Číst dál...

BÍLÁ MÍSTA

BÍLÁ MÍSTA

V každém oboru, natož ve sběratelském světě, existuje mnoho bílých míst, kde fatálně chybějí informace, fakta, závěry. Je na sběratelích a badatelích, aby tato bílá místa doplnili. I o tom je sběratelství, které se až moc soustřeďuje na pouhé hromadění sběrateli blízkých kousků.

Mezi bílá místa na úseku výplatních strojů a výplatních otisků, kterým se věnují sběratelé jen okrajově, jsou výplatní stroje, které vytvářejí artefakty filatelistického zájmu – výplatní otisky.

V této oblasti chybí jasné přiřazení na ose „stroj – otisky“, natož aby ruku v rucea jejich typové označení bylo doplněno číslem stroje a dalšími údaji. Přiznávám, je to obtížné, někdy až nemožné, ale o tom je sběratelství, které přináší uspokojení a radost. A to už vůbec nemluvím o tom, že ve většině případů chybí i jména rytců základníách částí otisku, zejména pak u označení uživatele. Ke škodě všeho možného - na návrzích a realizaci se podíleli často známí výtvarníci hlavně za I. republiky.

Mezi taková bílá místa patří i dva nové modely (typy) výplatních strojů Francotyp, které byly vyrobeny speciálně pro Československo v letech 1927 – 1928 a dodány koncem roku 1928. Pohon byl ruční klikou, jeden typ označený jako C3 měl třímístnou výplatní hodnotu ve své konstrukci, druhý typ označovaný jako C4 obsahoval čtyřmístnou výplatní hodnotu. Stroj byl malýstolního typu, bez podstavce jako předchozí modely A (Anker – Werke A. G. Bielefeld) a (Bafra Berlin, Reinickerdorf), které vyplácely zásilky v Československu od roku 1926 .

Do provozu byly schváleny dva stroje na zkoušku, a to pro uživatele firmy DEMKA Praha (C3) a uživatele Kreditanstalt der Deutschen Praha (C4). Povolení bylo uděleno 14. 2. 1929. Povolení k prodeji a provozu bylo ministerstvem pošt a telegrafů zrušeno záhy dne 19. 6. 1929.

Otisky ze strojů A a B jsou snadno odlišitelné, otisky ze strojů C se nedají identifikovat. A dochází k omylům.

Oba první stroje zahájily svou činnost již 12. 1. 1929. Ukončení vyplácení není známo tak, jako přesné zobrazení obou otisků. Známe jen slovní popis zvěčněný architektem Albertem Jonášem v jeho Studii o otiscích čsl. Francotypu (1. díl, 1933). Ten nám též zachytil i jednotlivé modely otisků. Za to mu budiž nehynoucí sláva a velký dík.

DEMKA, plechy a železo, Praha,

Věstník mp. t. č. 4 z 1. 2. 1929

PRAHA 6

C3 (číslo počitadla horní)

Pod číslem počitadla:

DEMKA/plechy železo/Praha II/Petrská ul. č. 18

KREDIT ANSTALT DER DEUTSCHEN, Praha

Věstník mp. t. č. 4 z 1. 2. 1929

PRAHA 1

C4 (horní číslo počitadla)

Pod číslem počitadla

Ve dvojitém kruhu firemní iniciály kurentem napsány K d D.

Tyto otisky jsou ve sbírce Alberta Jonáše, což jsou jedny z mála zachovaných otisků. Sbírka je součástí depozitáře sbírek Poštovního muzea v Praze.

Dále byly dány do provozu následně. Druhým strojem C3 používala Králodvorská cementárna, akc. spol. Praha II (od 19. 2. 1929).

Druhým strojem C4 používal uživatel OSRAM, akciová společnost Praha (od 21. 2. 1929).

Oba stroje v rámci dohlédacího režimu pošty PRAHA 1.

První půlrok byl u firmy B. Jarolímek charakterizován jako masivní uvádění modelů C3 a C4 do provozu u mnoha firem. Celkem bylo ministerstvem schváleno a do provozu uvedeno dle mých statistik 18 strojů C3 a 45 strojů 4.

Dne 19. 6. 1929 obdržela firma B. Jarolímek ministerský přípis, že další žádosti o zprovoznění modelů C3 a C4 nebudou schváleny. Dále ministerstvo požadovalo, že prodej musí být zastaven, stroje již prodané však mohly zůstat v provozu. A bylo po lavině zájemců. Důvod zákazu ministerstvo explicitně neudalo.

Další lavina vrácených nevyřízených žádostí nastalo po tomto zákazu. Řada perspektivních uživatelů své žádosti vrátilo, někteří z nich od vyplácení výplatními otisky úplně odstoupili bez náhrady. Nabízené stroje modelů A a B odmítli. Ze sběratelského hlediska došlo ke vzniku několika zajímavých esejí, které si zaslouží zvláštní článek či studii. Vznikly nejen eseje klasických tvarů otisků, ale zejména černotisky štočků s údaji o uživatelích.

Na konci ilustrací reprodukuji výplatní otisk firmy „OLGA“, továrny obuvi a kůže z Otrokovic (věstník mpt č. 25 ze 6. 6. 1929), který byl posledním povoleným uživatelem před zákazem. Otisky zakoupeného stroje začaly vyplácet od 24. 10. 1929.

I/2020/ILE

 

 

C 3 001     C 4 001     C 5 001     C 6 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS