HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: pondělí, 23 září 2019

EMIL VOTOČEK - vzácná osobnost poštovní historie (105 let od narození)

EMIL VOTOČEK - vzácná osobnost

105 LET OD NAROZENÍ EMILA VOTOČKA

Letos jsme si připomněli další filatelistické kulaté výročí. Uplynulo 105 let od narození ing. Emila Votočka, významného českého filatelisty, který svůj život zasvětil sbírání starorakouských známek, artefaktů poštovní historie a zejména poštovních razítek. Byl členem redakční rady Filatelie, členem komise znalců SČSF (pro obor Rakousko do r. 1918 a Lombardsko-Benátsko) a jurymanem na světových a mezinárodních výstavách. Své publikace vystavil i na světových výstavách a obdržel významné ocenění. Působil v komisi poštovní historii a celin SČSF. V roce 1976, kdy se obnovovala tehdejší komise PH a C, přijal post vedoucího sekce denních razítek, i když v této funkci pracoval relativně krátce z důvodů značné práce na dokončovaných monografiích a zdravotních problémů (viz přiložený seznam prvních představitelů této komise). Pro pro začátek si stanovil tyto úkoly pro svou sekci:

a/ soustavné studium československých razítek bez ohledu na dobu tj. od roku 1918 až podnes,

b/ publikace odborných článků o shora uvedené problematice jak ve Zpravodaji, tak ve Filatelii, případně v zahraničních časopisech,

c/ práce na rukopisu MONOGRAFIE č. 17 a 18: Československá razítka 1918 – 1938/39,

d/ přípravné práce na dalším díle Monografie zahrnující razítka od roku 1938/39,

e/ spolupráce a výměna informací s ostatními sekcemi komise.

Řadu úkolů splnil. Do podvědomí odborné veřejnosti se zapsal významnými monografickými publikacemi, kterými přispěl k rozvoji oboru sběratelství razítek z českého a  československého území. Do značné míry tento obor dosti zpopularizoval tím, že uceleným způsobem zpracoval razítka od doby předznámkové (nejen razítka na známkách), odstranil omezené epochy svých předchůdců a vyplnil či odstranil existující mezery. Dosáhl souvislých přehledů a též sjednotil označování třídících znaků.

Ve svých monografiích navázal na dřívější práce rakouských publicistů - pražského rodáka Hanuše Kropfa (Die Abstempelungen der Marken von Oesterreich-Ungarn und Lombardei-Venetien, 1899), vídeňského sběratele Edwina Müllera (Grosses Handbuch der Abstempelungen von Altösterreich und Lombardei-Venetien, 1925 a Die Poststempel auf der Freimarkenausgabe 1867 von Österreich und Ungarn, 1930 a Handbook of the Prestamp Postmarks of Austria, 1961), Wilhelma Kleina (Die postalischen Abstempelungen und andere Entwertungsarten auf der österreichischen Postwertzeichnen-Ausgaben 1867, 1883 und 1890). Byly využity i práce dalších rakouských a českých publicistů. Významně mu bylo nápomocno též několik českých sběratelů (někteří se rekrutovali i z našeho KF 00-15), předních českých a slovenských lektorů a Poštovní muzeum v Praze.

Čeští sběratelé dostali významný dárek – první ucelený a přehledný obraz historického vývoje poštovních razítek od nejstarších dob do roku 1918 (později do roku 1938/39).

Ing. Emil Votoček byl autorem zejména těchto významných publikací, které si zaslouží velký a upřímný dík nás sběratelů zajímající se o tento nosný obor české a československé poštovní historie:

1/ Monografie československých známek (13. díl) - Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918, vydal POFIS ve spolupráci s FČSF v NADASu, Praha 1975

2/ Monografie československých známek (14. díl) – Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918, vydal POFIS ve spolupráci s SČSF v NADASu, Praha 1978

3/ Monografie československých známek (16. díl – svazek I. a II.) – Popřevratová razítka 1918 - 1920

Vydal POFIS ve spolupráci s SČSF v NADASu, Praha 1982

4/ Monografie československých známek (17. díl – svazek I. a II.) – Československá poštovní razítka 1919 – 1939), vydal POFIS ve spolupráci s SČSF v NADASu, Praha 1988

Stručný pohled na dílo ing. Emila Votočka by nebyl úplný, kdybych neupozornil i na slova jednoho z lektorů těchto děl Jaroslava Ježka otištěná v časopise Filatelie hned několikrát (F 70/6 – 9, F 75/10 – 11, F 78/19), která význam Votočkova díla dokresluje. Popisuje význam tohoto díla, ale i sobě vlastní postřehy, které jsou i pro dnešní dobu velmi cenné.

Ing. Emil Votoček zemřel záhy ve svých 68 letech dne 26. září 1982. Vydání posledních dílů svého literárního vysoce odborného počinu se bohužel nedožil, ani ocenění na Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988, kde byly monografie vystaveny. Nic nemění na tom, že jeho důstojné a precizní dílo dosáhlo světové úrovně zejména pro přesné údaje (i když je sběratelé stále doplňují), využití archiválií a dostupných pramenů. Autor i přes tento nesporný úspěch, kterým e zapsal do zlaté knihy

propagátorů specializovaných oborů v naší republice je v našich myslích zapsán jako obětavý a nápomocný člověk s čistým charakterem.

Bylo mi ctí pracovat s ním v obnovené komisi PH a C v sedmdesátých letech. Setkání s tímto noblesním člověkem majícím pochopením pro mladé byla nezapomenutelným zážitkem a velkým přínosem. Zanechal nám dědictví vysoké ceny – monografie razítek z našeho území.

Ing. Emil Votoček byla vzácná osobnost

Zavěšeno na www.kf0015.cz v roce 2014 Přidal : Ivan Leiš, sepsáno 2014, aktualizoná verze 2019  

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (23)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (23)

 

Jedním z prvních československých příležitostných otisků byl i otisk uživatele Výboru pro oslavu tisícího výročí smrti s. Václava se sídlem v Praze III, Josefská ulice č. 8. I tento otisk má svou zajímavou historii. Výplatní stroje byl pouze zapůjčen firmou B. Jarolímek a po dne 31. 12. 1929 měl být vrácen zpět zapůjčovateli. Krátkodobý uživatel však dne 7. 1. 1930 oznámil, že tsroj bude zakoupen a přenesen do expedice Svatováclavské Ligy.

 

V roce 1928však došlo ještě k jedné zajímavosti Výbor nechal zhotovit otisk s dohlédací poštou PRAHA 1, otisk byl zhotoven (viz 1. obrázek)  Záhy bylo zjištěno, že dohlédací pošta pRAHA 8 je příhodnější pro provoz, a proto byl název v denním razítku změněn na pRAHA 8. První otisk se stal esejí (Bouška/Leiš Ess 28), druhý od 16. 10. 1928 řádným otiskem pro poštovní provoz ( druhý a třetí  obr PR 308a). Takto ve své podobě vyplácel až do 10. 2. 1930, poté bylo změněno označení oprávněného uživatele - Svatováclavská Liga - Praha II, Josefská 8. Dne 2. 2. 1931 došlo ke změně názvu pošty na pRAHA 11 v denním razítku (důvod : přesídlení subjektu) a změnil ose i označení: Svatováclavská Liga - Praha IV., Hradčanské nám. 8. Stroj týž, jen otisků se vytvořilo několik... U sběratelství se vyplatí sldovat všechny související detaily, včetně sídel a adres uživatelů. Ty zapříčiňují i změny otisky, zde např. dohlédacích pošt.

 

A ještě jena zajímavost. Adresátem je známý prvorepublikový sběratel Alois Š´tovíček, obchdoní příručí z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Z jeho sbírky se zachovala celá řada cenných celistvostí s faksimilí jeho podpisu Šťovíček na rubu celistvostí.c

 

 

Otisk sv. Václava 1000 let 2 001     Svatováclavská Liga Praha 8 a Praha 11 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (22)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (22)

 

V tomto seriálu se již objevila celistvost adresovaná Jaroslavu Lešetickému, zakladateli sběratelského obor otisků výplatních tsarojů v Československu. V tomtofdíle se ke znmých postavám - adresátům  opět vracím a rozšiřuji o jednou další legendu sběratelství - německého sběratele a významného funkcionáře několika klubů na severu Německa ve 30. letech Helmuta Dierse z Lüneburg - Hagenu. Helmut Diers byl vášnivým sběratelem výplatních otisků, nejen německých, ale i československých. Jeho vášeň šla tak daleko, že si nechal obálky se svou adresou, aby nové otisky získal. Pravděpodobně náslewdoval radu našeho sběratele K. F. Pešáka, který používal stejnou metodu. Díky tomuto postupu se nám zachovala celá řada výplatních otisků. Zajímavostí je. že si tyto otisky nechal posílat do Lomu u Mostu (Bruch bei Brüx), kde na poště sloužil jmenovaný K. F. Pešák. Ten Helmutu Diersovi tyto zaslané otisky předával či zasílal. Otisk Diabolo - Separator  s dphůédací poštou PRAHA 26 měl sídlo v Kozí ulici, což byla příhodnější poštu pro tohoto uživatele než původně schválená pošta PRAHA 1. Díky tomu máme esej s Prahou 1 ze dne 2. 1. 1928 a řádný otisk ze 14. 1. 1928. Tento otisk byl 65. základním otiskem u nás. Zajímavosti pokračovaly -dne 21. 4. 1928 se firma přestěhoval z Kozí ulice do Petrské č. 27 v denním razítku mechanik odpiloval "2" v názvu pošty. Další přesídlení se koalo v únoru 1932 - do Jagellonské 27, tehdejší Praha XII a před "6" se přidala "3".

Oisk zaslaný Jaroslavu Lešetickému byl otiskem Záložny Vinohradské, který byl jediným v tomto období od 6/1928. Z celistvosti se dovídáme i funkci Jaroslava Lešetického - vrchní poštovní pokladní ve výslužbě a bydlel v roce 1931 ve Šmilovského ulici na Královských Vinohradech. Historický fakt důležitý pro historii.

 

 

Celistvosti s výplatními otisky slavným osobnostem 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS