HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: srpen 2019

  • Zveřejněno v ZÁLIBY

NAURU

NAURU

Dne 8. listopadu 1798, britský kapitán jménem John Fearn se při plavbě  z Číny přes Nový Zéland zastavil na vzdáleném ostrově. Místní obyvatelé na něj udělali příjemný dojem. John Fearn napsal do lodního deníku: "Jejich chování byl velmi zdvořilé a trvali na tom, že nás zvou k ukotvení na jejich ostrově". Což kapitán učinil a nazval toto místo jako "Pleasant Island - Příjemný ostrov".

Nyní je tento ostrov, který se jmenuje Nauru,  nejmenší republikou na světě. Toto jméno vzniklo z místního slova "Anaoero", což v místním nauruánském dialektu znamená akci "Jdu na pláž". Místní jazyk se hodně odlišuje od dalších jazyků dalších místních destinací ( tzv. cenic languages).

Je to oprávněné, Nauru je skutečně místem pro cestovatele proslavané zejména skutečně kouzelnými plážemi. Historie však jde dál. Nauru uzavřelo dohodu s Austrálií ohledně detenčních center pro migranty či azylanty...na tomto krásném ostrově, který pro svět objevil Brit John Fearn.

Zdroj:Perfect Homes International Magazine 2019

NAURU

 

 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (10)

Z prachu vydupané (10)

 

Rok sedmdesátý devátý. Sekce pokračovala ve své činnosti a zaznamenala pozoruhodný rozvoj. Sběratelství výplatních otisků po mnoha letech nečinnosti se pomalu vzmáhalo z prachu filatelistického opovržení a zařazovalo se do rodiny nesčetných oborů československé poštovní historie. Pomáhaly mu k tomu atraktivnost a pestrost filatelistického materiálu, zájem sběratelů různých oborů a filatelistických směrů a řada legend a osobností čs. filatelie. Svou podporu poskytli i zahraniční sběratelé z Německa, Švýcarska, USA, Velké Británie a Švédska. Rok 1979 byl významný mnoha skutečnostmi, z nichž vynikl zejména katalogizační úspěch čs. výplatních otisků. Ve Filatelistických sešitech časopisu FILATELIE po necelých třech letech existence sekce začal vycházet detailní typologický a věcný katalog výplatních otisků autorů M. Boušky a I. Leiše. Katalog vycházel na pokračování a jednalo se zatím o první díl období let 1926 - 1939. Kopíroval existenci Republiky československé a na rozdíl od dřívějších katalogizačních pokusů, které byly chronologické, byl tento katalog poštovně - historický, kde hlavnm kritériem byl název pošty. V dalších letech práce těchto dvou průkopníků sběratelství u nás pokračovala a zhmotnila se v dalších dílech katalogu, které do dnešní doby nebyly překonány v této koncepci. Až na poslední poklus katalogizace autorů R. D. Casioly a I. Leiše "Catalogue Czechoslovakia". Obor dostal přesto významný dárek, na kterém mohli sběratelé začít stavět svou sbírku.  Katalogu chybí jediná věc - ocenění. V době přípravy katalogu však bylo ještě brzo, trh po dlouhých letech nečinnosti začal teprve reagovat na prodeje a nákupy. Stanovení bodů či ceny by bylo v té době škodlivé a zkreslující.

 

Vedení sekce se scházelo jednou za měsíc, pražští sběratelé též jednou měsíčně. Hlavní událostí bylo Celostátní pracovní setkání sekce otisků výplatních strojů KPHC SČF. V roce 1979 se uskutečnilo dne 9. 8. a opět na tradičním místě v prostorách MV SČSF v tehdejší Kalininově ulici na Žižkově .Zúčastnilo se jej osm účastníků, přítomen byl i za KPHC V. Mahovský, známý sběratel RN a doporučených dopisů.

 

Vedoucí sekce M. Bouška přednesl tradiční shrnutí činnosti od posledního setkání v roce 1978. Kromě informace o katalogizaci hovořil o rozvoji členské základny - dosáhla počet 93 členů. Kromě pracovní skupiny pro čs. pošty (vedoucí Leiš) se do práce pustila i pracovní skupina chybotisků (vedoucí Kuča). Publikační činnost dosáhla masivních rozměrů, a to v časopise Filatelie a různých katalozích a zpravodajích. Zpravodaj Výplatní otisky zmizel rychle ihned po vytištění. Byl prezentován na různých čs. výstavách a bdržel různá ohodnocení v podobě stříbrných medailí. Kolování se též začalo úspěšně rozvíjet. 

Jako obvykle zazněly odborné příspěvky a přednášky:  F. Šmíd, Švýcarské automaty na výplatní otisky, K. Kuča, Ozdobná známka na výplatním razítku, a Chybotisky výplatních otisků, M. Bouška, Zajímavosti současných výplatních otisků, I. Leiš, Jak oceňovat výplatní otisky z let 1926 - 1939, I. Leiš, Výstava grafických prací arch A. Jonáše v Toušeni. Škoda, že v té době nebyly možnosti písemně zachytit tyto přednášky včetně ilustrací. Doba to neumožňovala. Řada sběratelů poskytla přátomným výplatní otisky, byli mezi nimi M. Forman, I. Leiš a další, účastníci obdrželi i chyběnky řady sběratelů, bylo tlumočeno l pozvání na poštovně historickou  výstavu DE PISEK, která se konala 13. - 21. října v Písku.

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

Historie chybných názvů

Historie chybných názvů

Španělé v Jižní Americe. Historie objevů a objevitelé je velmi zajímavá kapitola světové historie. V roce 1499 španělský objevitel Alonso de Ojeda a kompatriot Amerigo Vespucci zpozorovali místní obyvatele žijící v domech podél pobřeží a břehů řek. Zemi Venezuela pojmenovali na základě tohoto pozorování názvem "The Little Venice" -  "Malé Benátky".

Španělská tradice názvů zemí na základě chybných či falešných pozorování jde zpět tisíce let. Dávné národy, předchůdci objevitelů našli země  západně od Středozemí před 3000 lety. Objevili zvířata podobná velkým myším a pojmenovali objevenou zemi  "i-shapan-im" - "Ostrov Hyrax". Když došlo na římskou nadvládu, tento název byl modifikován na zemi "Hispania" - "Španělsko". Z těchto "velkých myší" se vyklubali králíci.

Tak došlo na názvy měst a zemí, které vznikly z chybných interpretací a falešných pozorování. I to je součást historie a vývoje lidstva.

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (9)

Z prachu vydupané (9)

 

Rok sedmdesátý osmý. Sekce otisků výplatních strojů komise poštovní historie a celin SČSF se úspěšně uvedla a během krátké doby získala velký počet členů, niocí se stále hlásili. Sekce měla kotvu, identitu, plány činnosti, pevné vedení a podporu svazových orgánů (zejména komise poštovní historie a celin). Členové byly v pravidelném styku, vedení se scházelo též pravidelně. Celostátní pracovní setkání se v tomto roce konalo již potřetí dne 15. dubna 1978 na tradičním místě - v místnostech Městského výboru SČSF v tehdejší Kalininově ulici v Praze 3 na Žižkově. Oficiální název setkání byl Pracovní stekání sběratelů výplatních otisků a spolupracovníků sekce otisků výplatních strojů.

Tohoto setkání se zúčastnilo celkem deset účastníků. Konstatovali jsme, že plán sekce se úspěšně plní. Kolování se zúčastňuje dvacet zájemců. Velký odběr zaznamenávají československé výplatní otisky. Členská základna k okamžiku konání setkání registrovala již 80 členů, většinou z českých zemí, ze Slovenska poměrně málo - jen tři. Došlo bohužel i na smutné odchody ze zdravotních důvodů. Zpravodaj začal vycházet samostatně pod názvem VÝPLATNÍ OTISKY. 

Pracovní skupiny. se mohly pochlubit již prvními výsledky své práce. Úspěšná byla skupina čs. pošt, s níž spolupravalo devět členů sekce, mezi nimi i dr. Karel Všetečka k radosti nás všech.

Sekce oznámila, že bude intenzivně podporovat členy, kteří mají zájem o vystavování svých sbírek na soutěžních výstavách.

Na pracovnícxh setkáním byla velká diskuse, a to vždy - při této se hovořilo o otiscích v námětových sbírkách, sbírání otisků v zahraničí, katalogizaci výplatních otisků.

Dalším významým rysem schůzek bylo to, že byrokracie byla zkrácena a dala se přednost odborné problematice. Na této schůzce odezněly tyto příspěvky a přednášky : Historie výplatního otisku Hasler (motýlek) na poštách - M. Bouška, Výplatní pásky u čs. výplatních otisků a jejich místo ve specializované a studijní sbírce - P. Kukačka, Historie výplatního stroje na doporučené zásilky VÚS na poště v Praze 6 - T. Šilhán, Současné zajímavosti pražských výplatních otisků - M. Kocíková, Zajímavosti současných čs. výplatních otisků - I. Leiš. Posledně jmenovaný přednesl i další příspěvky těch, kteří se nemohli zúčastnit setkání -  Vl. Feldmanna, Česko - slovenská výjemnost na výplatních otiscích a Germanizace u výplatních otisků, a J. Pospíšila, Výplatní otisky bankovních institucí. Vše otisk šéfredaktor l ve Zpravodaji.  Všechny přednášky byly doprovázeny bohatým dokumentačním materiálem.

Rozhodli jsme se sejít  u příležitosti Světové výstavy PRAGA 16. 9. 1978 v Praze. Neformální schůzka se uskutečnila v prostorách výstavy. Byly avizovány pravidelné pražské schůzky v roce 1978 - v druhé polovině roku se  v Praze konaly celkem čtyři. Hlavní náplní byly výměny a odborné přednášky a konzultace. I na tomto setkání došlo k poměrně masivní výměně materiálů s výplatními otisky. Sběratelé Sláma st. a Leiš věnovali účastníkům celistvosti s výplatními otisky.

Pracovní setkání splnilo účel - setkali se sběratelé, poučili se, vedení dostalo nové inputy a účastníci odcházeli i s novými "úlovky". Odnášeli si i řadu nových informací a poučení.

 

Prezence      Celistvostui setkání

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (20)

Celistvosti v rarity přetvořené (20)

 

Volný seriál zajímavých a raritních celistvostí dnes dovršuje počtu dvaceti. Zobrazené a popisované celistvosti byly pečlivě a přísně vybárané, aby splnily kritéria výběru.

Dnes jsou uvedeny dvě celistvosti, které jsou jakýmisi rodnými listy výplatních strojů či otisků (v němčině Stammkarten či Archivkarten). Karty zobrazují výplatní otisky ke strojům, které si po Mnichovské dohodě v roce 1938 objednala firma Jarolímek buď pro své účely čik prodeji pro některé ze svých zákazníků. Reflektují totiž historickou skutečnost rozpadujícího se státu Československo. Ve výplatním razítku je název s pomlčkou ČESKO - SLOVENSKO. Jejich osud je zatím neznámý a otisky jsou předmětem dalšího zkoumání. Stroje č. 313781 a 31677 byly doručeny objednavateli fě. B. Jarolímek v červnu a září rioku 1939.

Otisků s tímto názvem není moc, proto jsou nejen zajímavé, ale i raritní, i když neprošly poštou. Za reprodukci rozhodně stojí, i když jsem puritánským přítelem jen a jen "neudělaných" cleistvostí a výhradně prošlých poštovním provozem. Zde je výjimka, která asi potvrzuje pravidlo...

 Jarolímek 1     Jarolímek 2

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS