HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: červen 2019

DVOUKRUHOVÉ DENNÍ RAZÍTKO VÝPLATNÍHO OTISKU

DVOUKRUHOVÉ RÁZÍTKO PO ROCE 1946

Na začátek trochu definic a doprovodných obrázků (výtažek z rukopisu Českoslovebnské výplatní otisky 1946 - 1988 (1992) autorů Janů-Leiš).

Scan10010

 

Jak vyplývá z definic, denní razítko je nutnou součástí výplatního otisku, jsou v něm hned dva údaje - pošta (domicil výplatního stroje) a datum odeslání zásilky. Vzor čs. výplatního otisku byl od roku 1926 jednioznačný - denní razítko je jednokruhové. Změna politických a státoprávních poměrů přinesla do poštovního provozu po 15. 3. 19939 novinku z Německa na zabraná území. Strioje měly denní razítko ve tvaru dvoukruhu s můstky. Řada z nich zůstala a vyplácela i po roce 1945.

 

Dvoukruh s můstky

Československá poštovní správa koncem roku 1946 pojala rozhodnutí změnit nejen tvar výplatního razítka, ale i denního razítka. Rozhodla se pro dvoukruhové razítko (zatím bez můstku, to přišlo později). Stalo se tak na podkladě Věstníku ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946. Změna se nestihla v roce 1946, ale v roce 1947 se už začaly objevovat dvoukruhová denní razítka ve výplatních otiscích (viz otisk Brněnské tvovárny trestí a cukrových barviv FR 8h - 4m ze dne z října 1947). Souběžně v provozu byla denní razítka ve tvaru jednokruhu (viz otisk Pražské pojišťovny ze dne 17. 4. 1947 FR 8h - 4m). Jednokruh vydržel - aspoň v mé sbírce - až do března 1984!!!, možná déle - Svit, FR 8h - 4m ).

DR 1

DR 2

DR 3

Jistotu máme, že dvoukruhové denní razítko se objevilo v poštovním provozu v roce 1947 a že jednokruhové denní razítko skončilo v roce 1984 (možná, že se objeví jiná data). Každopádně se jedná o zajímavou část historie československého výplatního otisku let 1947 - 1992. Zbývá ještě urit data pro dvoukruhové denní razítko s můstky, ale i další: dvoukruhové denní razítko s přerušenou vnitřní kružnicí či denní razítka s půlměsíci nahoře a dole (vnitřní kružnice ukončená můstkem dole i nahoře). O tom někdy jindy. Na naše území, jak bylo řečeno se první vzor (dvoukruh s můstky dostal z Německa během let 1939 - 1945 na zabraná území s novými stroji, které se poznají od československých oválných číslic jinými výplatními - gotickými - číslicemi). Alew to je už jiná historie, vhodná sběratelovy  pozornosti.

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (16)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (16)

Příležitostné výplatní otisky jsou zajímavou součástí historie tohoto sběratelství a sběratelé je po právu hledají. V běžném proovzu se bohužel hledají velmi složitě a těžce, proto řada sběratelů si raději osobně dojde "na místo činu" a nechá si podle svého vkusu vytvořit "své" celistvosti. Věrohodných a poštou prošlých celistvostí je na tomto úseku pramálo. Prvním čs. příležitostným výplatním otiskem vytvořeným k příležitosti Jubilejní výstavy poštovních známek K. Č. F. v Praze k výročí 1887 - 1927 (40 let existence) v čs. poštovním provozu byl výplatní otisk Francotyp (FR 6s - 4m). Měl zajímavou historii, k čemuž se vrátím později samostným vstupem.

Dnes zveřejňuji celistvost prošlou poštou, která nense známky "dělanika" zájemcem - filatelistou na rozdíl od jiných vytvořených během této výstavy konané mezi 25. 9. - 2. 10. 1927 v místnostech Ústavu pro zvelebování živností v Praze II, tehdejší Lützowově ulici 25. Je civilní a nese datum 25. 9. 1927, tedy 1. den výstavy. V tom je jedinečná. Otázkou je stav počitadla (zde 305). Nemyslím si, že bylo vytvořeno 305 celistvostí (počitadlo by muselo být nastaveno na 0000, což asi nebylo).

 

Scan10006 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (8)

ROK 1977

Z PRACHU VYDUPANÉ (8)

Rok sedmdesátý sedmý. Pokud byl v historie sekce otisků výplatních strojů nějaký rok náročný, tak to byl rok 1977. Vedení sekce se oficiálně sešlo devětkrát. Jednou jsme se sešli celostátně (II. setkání sběratelů). Nesčíslněkrát se konaly operativní schůzky. S Mirkem jsme se scházeli zejména v budově Přírodovědecké fakulty UK na Albertově, při těchto schůzkách jsme zahájili práce na prvních katalozích výplatních otisků Československa as intenzívně v nich pokračovali.

Čím jsme se zabývali a co jsme vytvořili? V tomto roce tíha práce spočinula na bedrech M. Boušky, P, Kukačky a I. Leiše. Od března nám začali pomáhat i další M. Kocíková, T. Šilhán. Vedení se rozšířilo. Adresář (druhá verze 1977), propagací existence sekce a získáváním novým členů (získali jsme několik mladých sběratelům, mezi nimi i Kuču, který byl později sekci i Stolní společnosti velmi prospěšným), kolováním (gesci nad ním si vzal Jaroslav Kyzlink z KF 06-1 Královo Pole – Brno , byl vytvořen kolovací řád), zpravodajem, oceňováním celistvostí, články pro katalogy výstav. Začali se hlásit i zájemci z ciziny. Mezi nimi figuroval zejména Stig Asklund ze Śvédska, který sbíral hlavně ČSR I. Dodneška výsledky jeho práce a bádání můžeme vidět na Světových výstavách. Kontakt s námi navázali i pracovníci pošty. Mezi jinými to byla například Marie Kocíková, která byla sekci velmi prospěšná svými znalostmi a informacemi. Rozvinuli jsme osvětu do krajů. Rubrika Výáplatní otisky ve zpravodaji KSO (/později KPHC) se stala čtenou a příspěvky přibývaly. Důraz jsme kladli na badatelskou práci. Objevili jsme nové výplatní stroje a jejich otisky v provozu (rok 1977 přinesl objev SATAS). Používala jej pošta Praha 1 od roku 1968. V roce 1977 nebyl v používání, snad po opravě bude zase vyplácet, ale balíkovou poštu. Psali jsme náborové články do existujících zpravodajů a katalogů. ty měly velký rozsev a dosah na mnoho sběratelů. Hodně zájemců se do sekce přihláselo na základě jejich přečtení.

Byly zajištěny děrovací karty na katalogizaci. Díky Pavlovi Jechovi a mému následnému jednání e šéfredaktorem Filatelie ing. V. Houškou se nám otevřely dveře k tisku našich příspěvků a článků. Vítězslav Houška nám vyšel vstříc a podporoval nás. V knize Frankotypisté jsem mu věnoval kapitolu.

Do jeho posledních dní jsme zůstali přáteli. S úředními schůzemi vedení jsme spojovali vždy i odbornou část. Informovali jsme se o nových poznatcích, vyslechli jsme přednášky. Byrokracie nás nezničila. S Mirkem jsme napsali příspěvek do rubriky ve filatelii, která začala vycházet pod názvem POŠTOVNÍ HISTORIE – CELINY. K 20. 4. 1977 jsme v Adresáři registroval již 69 zájemců o členství a spolupráci.

Pražští sběratelé se začali scházet k výměně a k vyslechnutí přednášek. V přednáškách jsme se soustředili na typologii, to byl věc neznámá mezi sběrateli. V tom jsme viděli velkou nutnost. Pražští sběratelé byli zváni na schůze vedení, dveře měli vždy otevřeny. To byl velký přínos pro rozvoj sekce. Začali jsme pomáhat při zajišťování příležitostným a propagačních štočků různým subjektům. V roce 1977 to byl např. Městský výbor SČSF, který pořádal v tomto roce výstavu. Stalo se tradicí, že každá schůzka vedení byla spojena s přednáškou.. V roce 1977 jsme si vyslechli řadu přednášek, v paměti mně utkvěla přednáška Slávka Kukačky na téma „Poznámky k formě sbírání výplatních otisků“. To byla další kapitola, která vyžadovala osvětu mezi sběrateli.

V roce 1977 jsme uspořádali Pracovní setkání spolupracovníků sekce otisků výplatních strojů v Praze.

Stěny Kalininky toho za ta léta slyšely! Věnovali jsme se typologii firemních otisků, poštovních otisků, pohledu do zahraničí (Bouška, Leiš) a československých otiskům (Kukačka). Datum setkání: 21. 5. 1977. Přišel mezi nás i Vojta Maxa, náš velký podporovatel.

V tomto roce jsme zahájil práce na  seznamu otisků čs. pošt. Otiskl jsem je ve zpravodaji kPHC a v pozdějším zpravodaji sekce.

Stanovili jsme si cíl začít vystavovat specializované exponáty, což se podařilo. V té době bylo vytvořeno několik exponátů, které se zařadili do stříbrné roviny ocenění.

V tomto roce zakoupil Datasystém pro Slovensko 50 strojů Postalia – Junior. Zjistili jsme činnost několika strojů Lindaco – Krag. Pro muzeum jsme zajistili několik vyřazených strojů Francotyp. Do dneška jsou chloubou depozitáře a výstavních prostor ve Vyšším Brodě. Zajistili jsme si protokolární předání výplatních proužků a záznamníků pro Poštovní muzeum. V této záležitosti nám byla nápomocna Marie Kocíková.

Účastníci schůze dne 20. 10. 1977 si vyslechli přednášku M. Boušky o výplatních páscích výplatních strojů v ČSSR a ve světě. Na poslední schůzi jsme si vyslechli přednášku Marie Kocíkové o výplatních proužcích.

Jednou z hlavních událostí bylo II. celostátní setkání sběratelů výplatních otisků. Konalo se dne 21. 5. 1977 v Praze za účasti 12 sběratelů, mezi nimiž jsme přivítali i Jiřího Nekvasila a Vojtěcha Maxu. Byl mezi nám i jeden z nejmladších členů sekce Karel Kuča, který s námi držel kontakt po mnoho let. Přijel i Stanislav Sláma, sběratel a neúnavná vystavovatel.

Na tomto setkání byla přednesena i oficiální typologie čs. výplatního otisku (M. Bouška). Přednesl jsem i přehled soustav a zaměřil jsem se na soustavy poštovního výplatního otisku. Oba příspěvky byly doplněny bohatým materiálem.

Účastníci doplnili oba referáty svými poznatky se sbíráním otisků (J. Ševela), vystavováním (s. Sláma) a problémy s tím spojenými, zajímavostmi (J. Weinzettl), způsoby sběratelství (P. Kukačka), oceňováním exponátů (J. Justýn), zajímavostmi z poštovního provozu (M. Kocíková).

Každé setkání proslulo i rozdělením celistvostí zdarma mezi účastníky, celistvosti přinesli účastníci k rozdělení mezi přítomné.

Tento rok zdůraznil po různých diskuzích i formu sběratelství – celistvost, nikoliv ústřižek.

 

Číst dál...

KŘEST POŠTOVNÍ ZNÁMKY Jan Palach/Jan Zajíc

KŘEST POŠTOVNÍ ZNÁMKIY Jan Palach/Jan Zajíc

 

Dne 27. června 2019 byla vydána poštovná známka připomínající 50. výročí upálení Jana Palacha a jana Zajíce (1969). Křest této známky se konal v budově pražské Hlavní pošty v Jindřišské ulici za přítomnosti. Událost byla psojena ještě s křtem dalších dvou známke - koněspřžky a Mahatmá Ghandího. Vše se udáklo za přátomnosti pracovníků odboru známkové tvorby České pošty, výtvarníků a rytců, pracovníků Poštovní tiskárny cenin (PTC) a dalšíxch osobností. Laická i odborná veřejnost známku s Janaem Palachem a Janem Zajíc přijala a známka začíná od data kčtu vyplácet listovní zásilky. Fotogalerie přibližuje tuto událost. Další detaily o této a dalších poštovních známkách je na webu České pošty s.p. Autorem poštovní známky, razítka a grafiky na FDC je Kryštof Krejča. Zveřejňuji poštovní známku v hodnotě A (v době napsání tohoto článku Kč 19,-), nátisk známek s impramatur, nátisk FDC s impramatur, detail ohořelého OP Jana Palacha z FDC, návrh razítka z FDC.

 

 

020      024     022     019     021   

Číst dál...

PSEUDOZNÁMKA

PSEUDOZNÁMKA

Věstník ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946 upravil nové vzory československých výplatních otisků. Místo dosavadního tvaru ("motýlek" či "větrná růžice") se rozhodlo o novém tvaru " obdélníka, který je zoubkován". Sběratelé jej začali nazývta "zoubkovaný obdélník" anebo pseudoznámka". Estetičnost prvního československého vzoru od roku 1926 bohužel nepřekonal. Větrná růžice se stalap opulární nejen v Československu, ale i vcelém světě. Patřilá mezi jedny z nejhezčích vzroů na světě. Navíc značila, že pošta se posílá na všechny strany světa, Pasudoznámka více připomínala znaky poštovních známek, nic proti tomu,i to je je vyjádření poštovního smyslu....

 

Rozhoduntí padlo 17. 12., několik dní před vánoci. Do konce roku se pravděpodobně nestihla vyrobit první psudoznámak a osadit s ní výplatní stroj. je tedy nanejvýš nepravděpodobné, že se do provozu dostal výplatnmí stroj s tímto novým vzorem. Stalo set ak až v roce 1947. Námatkou jsem nahlédl do své sbírky a vytáhl jako z osudí jeden z prvních otisků a výplatnímn razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníka. je jím otisk Francotyp (FR 8h - 4m) uživatele Pražská pojišťovna n.p. v Praze, Myslíkově ulici. s datem 17. 4. 1947. Je docela možné, že najdu či mí kolegové sběratelé najdou i dřívější datum,. je to výzva k prohlídce sbírek.Rád si tenmto údaj opravím. Čtyři měsíce po ohlášení změny nastala i změna v poštovním provozu. za více jak dvacet let motýlek "dolétal". V životě však ještě žil několik let. Otisk ze Slovenska s datem 1951 ještě létal....

 

Pseudoznámka 

Číst dál...

STOCKHOLMIA 2019

STOCKHOLMIA 2019 (3)

Denní razítka

Světová výstava Stockholmia během konání používala sedm razítek (šest základních vzorů - dvě z nich byly identické s výjimkou domicilu). Postnord jimi orážel v prostoru výstavy. Jednalo se o ruční denní razítka, ktetré byly použité v jiné verzi každý den.

Všechna razítka navrhl Bengt Bengtsson FRPSL, který je zaktivní ve filatelie již od roku 1960. Dříve zastával funkci prezidenta Švédské námětové asociace a je akreditovaným členem FIPu od roku 1986. Bengt se již dlouho dobu zajímá o příležitostná ruční razítka. Vytvořil již více než 50 razítek a mezi sběrateli je svými atraktivními náměty a perfektním provedením velmi oblíben. Jeho prvním razítkem bylo razítko, které Švédská pošta přijala již v roce 1963. Řada událostáí a výstav ve Śvédsku se pyšní jeho razítky.

BENGT

Přehled razítek:

28. 5. 2019

Razítko Královské filatelistické společnosti Londýn byla založena v roce 1869 jako "Filatelistická společnost Londýn". Označení "Královská" obdržela Jeho Výsostí králem Edwardem VII v roce 1906. V roce konání výstavy Stockholmia 2019 slaví 150. výročí existence. Logotyp je součástí prvního razítka v den otevření (Vernissage Day).

 

28.5 

29. 5. 2019

Druhé razítko mělo dvě podoby (domicil Stockholm a Kodaň), liší se i datem. Je na něm zobrazen Alfred Nobel a budova Nobelovy továrny na dynamit v místě blízko Stockholmu, ve Wintervikenu (podoba roku 1891). Nyní prostory fungují jako místnosti pro bankety. Stockholmia 2019 v mich pořádala jednu ze společenských akcí.

 

29.5. 2

 

30. 5. 2019

Třetí razítko je připomínkou britského parníku Scandinavian, který v roce 1852 přepravoval poštu mezi Hullem a Gothenburgem. Hlavní motiv navrhl výtvarník a rytec Martin Mörck, který se prezentuje na této výstavě. Motivem je poštovní vlajka Unie Švédska a Norska na hlavním stěžni lodi, která byla používaná mezi lety 1844 - 1897. 

 

30

31. 5. 2019

Drottningolm Palace (Drottningholmský palác) je součástí světového dědictví UNESCO a je rezidencí královské rodiny. Razítko zobrazuje ústřední věž s hodinami podle podoby z roku 1692 zobarzené ve známé topografické publikaci "Suecia Antique et Hodierna (Starověké a moderní Švédsko), první vydání v roce 1716.

31

1. 6. 2019

Obsahem tohoto razítka je heraldický motiv přenesený ze šlechtického domu House of Vasa na loď ze známé švédské lodi Vasa  (první plavba 1628).

1. 6. 2019

2. 6. 2019

Śestým denním razítkem je motiv z první švédské známky z roku 1855 (erb pod korunkou) Stejný motiv lze najív i naa výstavní medaili medailéra Swebastiana Schildta. Dne 2. 6. se vydávají medaile vystavovatelům  a razítko je toho připomínkou.

2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (7)

Z prachu vydupané (7)

První národní setkání 1976 v dokumentech

 

27. 11. 1976 se uskutečnilo první celostátní setkání sběratelů otisků výplatních strojů, které zorganizovala v tomto roce ustavená sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF. Tato tradice probíhala až do roku 1990, i když sekce zanikla společně s komisí poštovní historie SČSF po skončení funkčního období a jejího neobnovení.

Image     Prezenčnáí listina 1. setkání

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS