HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: duben 2019

Schránka na dopisy Nory Holzerové

DSC04251 

 

Schránka na dopisy Nory Holzerové  a Hundertwasserovy domy ve Vídni jak se to rýmuje? Jednoduše,  ve schránce na dopisy zde Nory Holzerové z roku 2011 visící na Hunfderwasserových domech ve Vídni , vidííme část smyslu našeho života - komunikaci a kontakt. Někteří významní umělci nám přidali i hodnotu uměleckou, a výtvarník Hundertwasser z Vídně ní, úpostavil sice zvláštní, ale originální a kouzelné domy. I v detailu je krása.

 

 

DSC04250   DSC04249DSC04246

 

 

Číst dál...

André Rieu

ANDRÉ RIEU- hudební osobnost

 

André Rieu (1. 10. 1949 Maastricht, Nizozemí) je hudební skladatel, kapelník. producent a hlavně houslový virtuóz. Specializuje se zejména na hudební klasiku a popularizuje jí neúnavně v největších sálech světa. Hraje zejména skladby krále valčíku - Johanna Strausse, ale i jeho otce, a publiku přibližuje i další skladatele. Umí při koncertech vytvořit jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru. Je nositelem řady ocenění. Talent zdědil po svém otci, který byl dirigent  Maastricht Symphony Orchestra. André Rieu hrál na stradivárkách z roku 1677, nyní hraje na dalších stradivárkách z roku 1732.Svůj orchestr představil ve složení s 12 členy již v roce 1987. Nyní má již 50 členů nejr§změjších národností.  První koncert měl 1. 1. 1988. Na jeho koncertech nesmí chybět řada významných zpěváků. V době od od roku 1997 do 2009 vydal 21 alb. I když některé skladby popularizuje srozumitelně publiku, přesto jeho umění je prvotřídní a obdivudhodné. André Rieu patří mezi největší žijícící hudebníky světa.

Několik momentek z jeho vídeňského koncertu v roce 2013 (5. 8.).

 

DSC04519  DSC04532  DSC04539   DSC04542   DSC04533  DSC04538  DSC04536

Číst dál...

Novozélandská poštovní historie (1)

Novozélandská pošztovní historie (1)

 

Poštovní schránky jsou součástí kulturní historie země. Nejinak tomu je i na Novém Zélandu ve městě Queenstown (jižní ostrov). Poštovní systém začíná u poštovních scjránek a ukazuje na vyspělost národa. POštovní schránky na různé druhy zásilek patřé Novozélandské poště.

 

IMG 0268  IMG 0269  IMG 0271   IMG 0270   IMG 0272   IMG 0273

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (5)

Příspěvek k nadcházejícímu tsoletému výročí používání výplatních tsrojů v poštovním provozu z území Československa

 

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (5)

 

Celistvost prvního československého uživatele Živnostnské banky v Praze z prvního dne komerčního použití a druhého dne od zahájení provozu výplatního stroje Francotyp. Otisk na celistvosti nese datum 17. 9. 1926. Den předtím byl tento stroj slavnostně uveden do provozu za přítomnosti vysokých poštovních úředníků v čele s dr. Karlem Dunovským.

 Výplatní otisk Živnostenské banky druhý den použití 001

 

Číst dál...

První výplatní otisk na světě

PRVNÍ VÝPLATNÍ OTISK NA SVĚTĚ

(ke dni 15. 4. 2019, datu vzniku tohoto článku)

Každý obor lidské činnosti nutí své příznivce k tomu, aby vypátral a zveřejnil, kdo byl v tom kterém úseku první. Nejinak tomu je i ve sběratelském oboru otisků výplatních strojů. Je vždy otázkou času, kdy světem uznaný rekord bude překonán. Nejinak tomu bylo i u výplatních otisků. 

Před rokem 1997 se světová sběratelská, badatelská a odborná veřejnost shodla na to, že prvním světově uznaným výplatním strojem na světě splňujícím atributy tohoto vynálezu na vyplácení listovních zásilek, byl vynález Karla Uchermanna z Norska. K tomuto kvalifikovanému závěru přispěly dvě autority své doby – S. D. Barfoot, B.Sc. a Werner Simon, kteří ve svém katalogu The Meter Postage Stamp Catalogue, jehož vydání bylo podporováno jedním z výrobců Universal Postal Frankers Ltd. z Londýna, přiznali prvenství Uchermannovu vynálezu. Tento vynález vyrobený firmou Krag Maskinfabrik z tehdejší Kristiánie (nyní Oslo) byl schválen Královským norským ministerstvem pro veřejné záležitosti dne 6. 5. 1903 a byl použit na Hlavní poště v Kristiánii v době od 15. 6. 1903 do 2. 1. 1905. Vyplácel zásilky a registroval uhrazené poplatky.

Léta 1996 a 1997 do této na první pohled neochvějné a nezlomitelné skutečnosti vnesla nové světlo. Nejdříve to byl Ken Lawrence, filatelistický badatel a autor napsal v květu 1996 do časopisu American Philatelist článek o experimentu na úseku výplatních strojů, který patentoval italský hrabě Detalmo Di Brazza z Udine v Itálii žijící s rodinou v USA. Jeho patent byl předložen příslušným úřadům k zápisu 30. 6. a 28. 7. 1896. New York Times dne 7. 10. 1897 z té doby potvrdil, že tři výplatní stroje dle tohoto patentu byly v provozu v New Yorku v roce 1897.

 

Dále to byl sběratel a vystavovatel Doug Kelsey, který na výstavě PACIFIC 97 vystavil získaný výplatní otisk na celistvosti. Měl datum 1. 3. 1897 a prošel poštou. Měl licenční číslo M4 a byl umístěn nejprve na 42. ulici/Park Avenue a v neznámé době přemístěn do Bowling Green Building.

I tento stroj, jak potvrdila světová odborná veřejnost a badatelská entita, měl dva parametry – vyplácení a registraci poplatků. Otázkou zůstává, kolik bylo v té době v užívání strojů. Tři nebo čtyři? Novináři hovoří o třech, ale zachycený otisk měl číslo M 4. To už není pro historii tak důležité. Co je jednoznačné, je skutečnost, že

„Tímto objevem se doba vzniku prvního výplatního stroje posunuje do konce 19. století a mění se podoba a údaj o vynálezci prvního výplatního stroje a jeho otisku. Svět přepsal historii. Pokus Karla Uchermanna se odsunul na druhé místo“.

 

Tuto událost popisuji ve své nedávno vydané knize „Frankotypisté“ (2018) na straně 9. Slova dokládám i ilustracemi.

V roce 1997 jsme přepsali historii, dočkáme se další změny? To nám řekne budoucnost a badatelská píle sběratelů.

Číst dál...

ZÁKLADNÍ BIBLIOGRAFIE VÝPLATNÍHO OTISKU OD ROKU 1926 na území Československa

METER STAMPS ON THE TERRITORY OF CZECHOSLOVAKIA SINCE 1926

General publications, lists, catalogues and basic articles

LIST OF GENERAL PUBLICATIONS (INCLUDING BASIC ARTICLES) IN RELATION TO THE METER STAMP from the territory of Czechoslovakia since 1926

Seznam všeobecných publikací (včetně zásadních článků) týkajících se výplatních otisků z území Československa od roku 1926

Bouška Miroslav – Leiš Ivan, Výplatní otisky, součást poštovní historie, Filatelie 23/1978

Bouška Miroslav, Problematika specializovaného sbírání čs. otisků výplatních tsrojů a typologie, Filatelie 1977, Filatelistické sešity 14 - 16

Bouška Miroslav, Výplatní stroje a jejich otisky, Filatelie 13/1976

Leiš Ivan, Žralok a frankotyp, memoárová literatura o strojích, otiscích a sběratelství 1926 – 1934, samonákladem, Praha 2017

Leiš Ivan, Frankotypisté. memoárová literatura o začátcích vyplácení výplatními otisky ve světě (1897 – 1926, sběratelství v Československu (1926 – 2017), samonákladem, Praha 2018

Leiš Ivan, Československé výplatní otisky 1946 – 1992 (typologická příručka) 1. část (otisky komerčních strojů, samonákladem, Praha 2017

Leiš Ivan, Československé výplatní otisky 1946 – 1992 (typologická příručka) 2. část (otisky poštovních strojů), samonákladem, Praha 2017

Leiš Ivan, Výplatní otisky jako moderní prostředek vyplácení poštovních zásilek, jurymanská práce pro SČSF, Praha 1981

Leiš Ivan, Výplatní otisky, samonákladem, Praha 1991

SURVEY OF LISTS AND CATALOGUES OF THE METER STAMPS from the territory of Czechoslovakia since 1926 (in Czech and Slovak)

Přehled seznamů a katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

(čeština, slovenština)

Bouška Miroslav, Katalog výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945 I. díl mimopražští uživatelé, vlastní náklad, Praha 1997

Bouška Miroslav, Katalog výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945, II. díl pražští uživatelé, vlastní náklad, Praha 1977

Bouška Miroslav, Příležitostné výplatní otisky, sekce výplatních otisků KPHC, vycházelo na pokračování ve zpravodaji Výplatní otisky (celkem 12 pokračování od roku 1982 do roku 1984)

Bouška Miroslav – Janů Luděk – Feldmann Vladimír, Katalog výplatních otisků „Sudet“ 1938 – 1945, nákladem vlastním, Praha 1994

Bouška Miroslav - Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků z území Československa 1926 – 1939, Filatelie – Filatelistické sešity 6 až 21, Praha 1979

Bouška Miroslav – Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků z území Československa 1945 – 1948 (výplatní razítko ve tvaru motýlka), Filatelie – Filatelistické sešity 24/1982 – 16/1983

Bouška Miroslav – Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků pražských pošt 1946 – 1992, KF 00-15, Praha 1983

Janů Luděk, Přehled čs. příležitostných výplatních otisků 1990, Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, zpravodaj Kurýr č. 13, Praha 1991

Janů Luděk, Výplatní otisky pražské Hlavní pošty, Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, zpravodaj Kurýr č. 7 (?), Praha 1991 (?)

Janů Luděk, Příležitostné výplatní otisky roku 1989, Stolní společnost sběratelů frankotypů L. Janů, č. 5 (?) Praha 1990(?)

Jonáš Albert, Studie o otiscích čsl. Frankotypu, Český filatelista, různá čísla, na pokračování od čísla 1/1932 do čísla 12/1932

Jonáš Albert, Studie o čsl. otiscích Frankotypu, Svaz čsl. filatelistických spolků v Praze, Praha 1933

Jonáš Albert, Studie o čsl. otiscích Frankotypů, Svaz čsl. filatelistických spolků v Praze, Praha 1934

Jonáš Albert, Různé články a seznamy výplatních otisků Francotyp, Tribuna filatelistů, různá čísla ročníků 1931, 1932, 1933 

Kolektiv autorů a sběratelů, Databáze modrých výplatních otisků na území Česka (od roku 2014), otevřená internetová databáze, modry.kf0015.cz, Praha 2014 a dále

Leiš Ivan – Janů Luděk, Katalog podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 – 1992 (s výplatním otiskem ve tvaru zoubkované pseudoznámky), rukopis Praha 1988, aktualizace, vše v rukopise

Leiš Ivan, Čs. výplatní otisky – popis soustav 1926 – 1981, Spravodaj pracovnej skupiny poštovej histórie a celin KV ZSF Košice, ročník II, I/1981

Leiš Ivan, Čs. výplatní otisky – popis soustav 1926 – dodnes, Zpravodaj Severočeské KPS PHC, několik pokračování, Most 1985

Leiš Ivan, Seznam otisků pošt 1946 – 1976, předběžný seznam vycházel na pokračování (celkem 14 pokračování) v letech 1977 (Zpravodaj komise poštovní historie a celin SČSF) a 1978 – 1980 (zpravodaj Výplatní otisky), Praha 1977-1980

Leiš Ivan, Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 – 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku), SFA (Filatelistické štúdie č. 4), Košice 2011

Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků – Slovenské výplatní otisky 1946 – 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníka), SFA (Filatelistické štúdie č. 5), Košice 2011

Leiš Ivan, Katalog   modrých otisků České republiky 2014 – 2016, internetový katalog, www.kf0015.cz, Praha 2016

Leiš Ivan, Ilustrace k článku GLOSY 2013 na webu www.kf0015.cz, zde je otištěn typologický katalog k roku 2013, průběžně nepravidelně aktualizován, Praha 2013 a pozdější aktualizace

Lešetický Jaroslav – Fr. Winkler, Stručný seznam otisků výplatních strojů /frankotypů/ v Československu, samonákladem, Praha 1931

Lešetický Jaroslav, Různé články a seznamy výplatních otisků Francotyp, Filatelistická revue, 1931, 1932, 1933

Marenčík Ján, Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 – 1945, vlastný náklad, Košice 2008

Marko Marek, Frankotypy 1945 – 1965 (?), 11 sešitků, rukopis, nedatované záznamy, Teplice 1945 – 1965

Novák Tomáš, Novinky čs. otisků, seznamy čes. otisků vycházely na pokračování ve zpravodajích Výplatní otisky (1988 a dále), Kurýr, APZ (příloha Výplatní otisky) aj., Praha 1988 až 90. léta

Novák Tomáš, Francotyp – Anker, zajímavosti z provozu, (typologický průvodce), sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF, zvláštní monotématické číslo Informačního bulletinu Výplatní otisky 1983 (redaktor Ivan Leiš)

Tvrdý Ivan, Odtlačky slovenských výplatných strojov 1993 – 2008, SFA (Filatelistické štúdie č. 13), Košice 2013

Všetečka Karel, Frankotypy – seznam, Komise specializovaných oborů SČSF, seznam na pokračování ve Zpravodaji KSO, Praha 1970 a 1971

SURVEY OF LISTS AND CATALOGUES OF THE METER STAMPS from the territory of Czechoslovakia since the year of 1926 (in English, Italian and German)

Přehled seznamů a katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

(angličtina, němčina, italština)

Barfoot S.D. – Simon W., The Meter Postage Stamp Catalogue (strany 26 – 27, str. 13. str 94), Univeral Postal Frankers, Londýn 1953

Di Casola Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo TIPO 1 (1926 – 1946), www.kf0015.cz, Praha-Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catologo TIPO 2 (1946 – 1992), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo TIPO 3 (PO), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia, Catalogo TIPO 4 (Sudety), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia, Catalogo V 1 (1926 – 1939), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechsolovakia Catalogo V 2 (1926 – 1939), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 3 (letters A – Z :1939 - 1945), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 4 (Praha 1: 1939 – 1945), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 5 (Praha 2 ….: 1939 – 1945), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 6 (1945 – 1948), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 7 (1945 – 1948), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Poznámka: Lze najít na www.kf0015.cz pod názvem „KATALOG VÝPLATNÍCH OTISKŮ (I, CH a CS)“

Hawkins Joel A. – Stambaugh R., The International Postage Meter Stamp Catalog ( str. 275, 283, 965, 394) ,samonákladem, Goodyear, Arizona 85338, 2005

Hawkins Joel A. – Stambaugh R., The International Meter Stamp Catalog, internetový zdroj, https://en.wikibooks.org/wiki/international_Postage_Meter_Stamp_Catalog/Meter_Stamp_Collection_Societies, novinky a pokračování pouze na internetu

Manhardt Gustav, Die Absenderfreistempel des Protektorats Böhmen und Mähren, ???, 1978 (?)

Pešák K. F., Seznamy čs. výplatních otisků (1926 – 30. léta), vycházelo na pokračování v německém časopise Briefmarken Sammler – příloha Deutsche Zeitung Bohemia časopisech vydávaných na území Československa

Created by Ivan Leiš, Radonice 14/3/2019

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (3)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (3)

 

První otisky z výplatního stroje Francotyp uživatele firmy kork - Lewi z Roudnice nad Labem se otiskly poprvé dne 19. 7. 1939. Bylo to již v době existence Protektorátu ČECHY a MORAVA, ale ve výplaztním razítku se objevilo ČESKO - SLOVENSKO. Není divu technika se zpozdila. I když Národní shromáždění druhé republiky přijalo rozdělený název, i když ne plným počtem hlasů zákonodárců, přesto někteří uživatelé si objednali razítko s rozděleným názvem a vtělenou státoprávmní pomlčkou. Došla až v době nového státního celku. V tomto došlo k raritě. Takovýchto otisků nebylo moc, technika jaksi selhala. Anebo v tom byl jiný důvod? Snad lidský faktor. Události těch dob nám byly zachovány na poštovně historických celistvostech. U firmy Kork - Lewi máme nulový otisk (první otisky na karty se takto většinou tiskly), další ve sbírce dosvědčují, že vyplácely i  zásilky. Moc takových případů nebylo, proto jsou raritní. Protektorátní stát zahtily zejménaotsiky s nápisem Československo, podzim je změnil na dvojjazyčné Čechy a Morava....

 

Nulový otisk Korklewi 001

Číst dál...

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

V roce 2026 uplyne sto let od úspěšného zavedení výplatního stroje Francotyp do poštovního provozu na území Československa. Výplatní razítko v otisku ve tvaru větrné růžice či motýlka vydrželo oficiálně do roku 1948. Nové pořádky změnily i vzhled populárního filatelistického a sběratelského  artefaktu u nás i ve světě. Článek o B. Jarolímkovi a jeho rodině je malou připomínkou nadcházejícího výročí.

 

 

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

Našim sběratelům výplatních otisků je velmi dobře známá firma B. Jarolímek Praha jako generální zástupce výplatních strojů Francotyp pro Československo. Tato firma uvedla výplatní stroje na čs. trh

a postarala se v období od roku 1926 do 1948 o jejich dynamický rozvoj. Dbal i na kvalitu jejich produktů – výplatních otisků. Pan Bohumil Jarolímek (1880 – 1960), jeho manželka Aloisie Jarolímková (1884 – 1954) a jejich syn Bohumil Jarolímek ml. (1905 – 1930) zcela právem patří na desku cti čs. výplatního otisku a měli by být všichni tři alespoň krátce v této publikaci zmíněni.

Rok 1926 byl zcela zásadní. Na rozšíření této obchodní činnosti o výplatní stroje (či stroje frankovací anebo známkovací, jak se tehdy říkalo) si Jarolímkovi vyžádali v bankách úvěr. Z dobové korespondence víme, že celou záležitost zastřešil otec Bohumil Jarolímek s tím, že mu vztahově pomohla velkým dílem jeho manželka Aloisie. Syn Bohumil v tomto roce se dožil 21 let, tudíž právní plnoletosti a velmi záhy se zapojil do otcovy obchodní firmy a byl připraven po všech stránkách převzít roli následovníka. Převzal i obor výplatních strojů, a podle dobových svědků velmi dobře.

Kromě tohoto oboru vedle velkoobchodu papírenského, zastupoval a obchodoval kromě výplatních strojů Francotyp i dalšími technickými vymoženostmi té doby – psací stroje Fortuna a Continental, počítací stroje Monos a další. Jednoduše řečeno šli s dobou. Zájemce o získání dalších informací a souvislostí stran této firmy doporučuji vynikající studii o B. Jarolímkovi z pera Rudolfa Píši. Čtenář ji najde pod názvem „Psaní v rytmu kláves“ na webových stránkách Věstníku Muzea cenných papírů (Praha 25. 3. 2015, ročník VIII, číslo 3). Autor tuto studii doprovodil i řadou ilustrací a dobových fotografií. I pro sběratele výplatních otisků velmi poučné. Bez B. Jarolímka by náš sběratelský obor byl ochuzen. Kdykoliv jdu na klubové setkání našeho spolku 00 – 15, tak míjím budovu na Perštýně 15 v Praze 1, kde firma B. Jarolímek sídlila, a připomenu si tuto slavnou historii, i když o tragické momenty nebylo nouze. Tuto historii dokončil nastoupivší komunistický režim. V roce 1949 se z prosperující firmy B. Jarolímek stala prodejna NARPA č. 01207, závod 0171 a rodina Bohumila Jarolímka přišla o vše, co léta budovala. Navíc upadla do společenského a podnikatelského zapomnění, ne však u všech a ne u poštovních historiků a sběratelů výplatních otisků. Skončila jedna z úžasných podnikatelských počinů, které tato země zažila.

Bližší historické údaje a ilustrační materiál v knihách autora „Žralok a frankotyp“ (Praha 2017, samonákladem) a „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem) či na klubovém webu www.kf0015.cz.

                                                                                 RAD 13. 4. 2019 ILE

                                                                                                                                                                

 

Číst dál...

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

 

Příspěvek k blížícímu se stoletému výročí sběratelství výplatních otisků na území Československa

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

přehled hlavních soustav výrobců, jejichž výplatní stroje vyplácely na území Československa poštovní zásilky od roku 1926

Tři poznámky na úvod.

Co rozumíme pod soustavou výplatního stroje? Jedná se o soustavu, která má odlišné uspořádání konstrukce výplatního stroje vyvinuté různými výrobci (firmami), které se v konečném vzhledu výplatního otisku liší řadou znaků, v rámci soustavy jednoho stroje (výrobce) může být vyvinuto několik modelů výplatních strojů, jednotlivé soustavy obvykle nesou název firmy

(výrobce), někdy doplněné o další identifikační názvy.

Československá filatelie (Část HESLA), Praha 1988

(upraveno)

Uvedené soustavy jsou soustavami, které příslušní výrobci (firmy) navrhly pro výplatní stroje obsahující dvě základní funkce: automatické (manuální či digitální) uhrazení či zúčtování poštovních poplatků při vyplácení poštovních zásilek a vyznačení poštovného na zásilku.

Výplatní stroje byly zařízeny buď na vkládání výplatních proužků, nastavení počitadla (uvnitř stroje) na určitou hodnotu předplaceného výplatného či v nejnovější obě na použití digitálního nastavení na dálku.

Soustavy jsou vtěleny do konstrukce strojů, které zahrnují klasické či moderní (digitální) výplatní stroje, přepážkové výplatní stroje APOST na přepážkách pošt nebo samoobslužné výplatní stroje vydávající otisky či automatové známky (ATM) po vhození určitého předepsaného obnosu (na území Československa od roku 1926 dodnes).

Přehled soustav obsahuje výplatní stroje použité na původním půdorysu území Československa (včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi). Přehled nemusí být úplný, obsahuje hlavní soustavy. Zejména v případě Podkarpatské Rusi, která byla součástí Československa v letech 1926 – 1939, nejsou známy na území Ukrajiny soustavy, které se zde používají. Zde seznam čeká na budoucí doplnění.

….

Ve světě existuje od prvních výplatních strojů uvedených do provozu v roce 1897 celkem 115 výrobců. Seznam není dozajista úplný. Soustřeďuje se na klasické a digitální výplatní stroje. Uvádějí jej Joel A. Hawkins a Richard Stambaugh ve svém katalogu (The International Postage Meter Stamp Catalog, Arizona 2005 a internetové doplňky na en.wikipedia.org – od roku 2005 dodnes).

Na území Československa od roku 1926 (1. rok použití výplatního stroje v tomto teritoriu) úspěšně vyplácely a některé z nich dosud vyplácejí výplatní stroje těchto soustav (abecedně).

AMIEL (Francie)

BAFRA (Německo – jen výplatní stroj s otiskem – esejí (v provozu nepoužit)

Frama (Švýcarsko)

Francotyp (Německo)

Francotyp - Postalia (Německo)

Francotyp – Taxograph (Německo)

Hasler (Švýcarsko)

též ASCOM – HASLER (Švýcarsko)

Lindaco – Krag (Skandinávie)

Neopost (Francie)

Pitney – Bowes (USA)

Postalia (Německo)

Postalia - Junior (Německo – Polsko)

Promsvjaz (Perm – SSSR, část Rusko)

Provozní laboratoř spojů Žilina (Československo)

SATAS (Francie)

Universal Postal Frankers (Multivalue) – (Velká Británie)

Vývojářské centrum České pošty s.p. – OZ VAKUS (Česká republika)

Výzkumný ústav spojů (Československo)

Depozitář Poštovní muzea ve Vyšším Brodě  vystavuje ve výstavních prostorách (Vyšebrodský klášter výplatní stroj zn. HAGIN. Tento stroj pod tímto názvem není potvrzen. Není ani známo, zda vůbec vyplácel zásilky (nezachovaly se ani eseje). Čeká se na vyjasnění sběratelské obce či objasnění (nepřesný název?). S výjimkou otisku Bafry (jen esej) všechny stroje se dočkaly v poštovním provozu otisků, které se díky sběratelům zachovaly. Celkem 19 soustav je slušný počet porovnáním se 115 (možná větším počtem) soustavami ve světě. Navíc několik strojů je české

respektive československé provenience.

RAD 12. 4. 2019 ILE

 

 

Číst dál...

AUTOŘI A MENTOŘI

AUTOŘI a MENTOŘI

Příspěvek k blížícímu se stoletému výročí sběratelství výplatních otisků na území Československa

 

 

AUTOŘI A MENTOŘI

 katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

 

 

Stoleté výročí zavedení výplatních strojů do poštovního provozu na našem území se nezadržitelně blíží. Sto let používání tohoto moderního prostředku vyplácení zásilek, jakož i stoleté výročí sběratelství výplatních otisků (dříve frankotypů) produktů výplatních strojů nastane v září 2026. S tímto výročím je více než příhodné si připomenout osobnosti, které tento sběratelský obor podporovali, zejména na úseku typologie a věcné či ilustrační katalogizace. Tyto osobnosti se velkou měrou zasloužili o to, že obor se mohl opřít o ověřené záznamy, jež využili sběratelé při tvorbě svých sbírek a někteří i exponátů. Bez seznamů, číselníků, katalogů a jiných podobných pomůcek by se tento obor nerozvinul do současné šířky a hloubky . Tyto důležité pomůcky se zasloužily o vytvoření cenných generálních, specializovaných a studijních sbírek poštovní historie, kam tento obor dozajista patří. Stojí za to si připomenout osobnosti, kteří autorsky a mentorsky zajistily rozvoj oboru sběratelství výplatních otiskl z území Československa. Žily a tvořily ve své době a výsledky jejich práce jsou úměrné a poměrné době, ve které žily. Proto jejich pokusy posuzujme ne měřítkem dneška plné digitálních přístrojů a pomůcek, ale očima tehdejší doby. Buďme jim v pokoře za vše vděčni. Na osobnosti legendární povahy, které již odešly do nebe výplatních otisků, si při pořádání svých sbírek vzpomeňme. Ty, které jsou mezi námi, poděkujme a oceňme jejich práci pro entitu sběratelů výplatních otisků. A hlavně oceňme práci autorů a mentorů. Autoři jsou důležití pro vytvoření katalogů s milióny častou únavných údajů. které potřebují ověřovat a prověřovat dnes a denně. Mentoři mezi ně patří též, i když nepřipojili k seznamům jediný údaj či přidali ověřené podklady. Mentoři autorům a sběratelům poskytl podporu, vedení a hlavně objektivní pohled. Byli nutní. Mezi mentoři patří i propagátoři sběratelství otisků z našeho území, kterých nebylo málo. O dvou se zmiňuji na konci seznamu autorů a mentorů. Otisky z našeho území měly štěstí hned na několik mentorů a podporovatelů, též i zahraničních. Někteří jsou uvedeni v seznamu, podrobně se v nich zmiňuji v mé  nedávno vyšlé memoárové knize „Frankotypisté“ (2018).

 

 

Hold za práci s výsledky od roku 1926 do dnešních dní vzdávám, doufám, že i společně s entitou sběratelů výplatních otisků z území Československa, těmto autorům a mentorům. Velké díky.

Seznam osobností, často nezapomenutelných legend, je abecední. Prvními pokusy katalogizace byly chronologické seznamy Jaroslava Lešetického, F. T. Winklera a K. F. Pešáka (pokus knižní a pokus v periodickém tisku) završené dvěma díly studií Alberta Jonáše (1926 – 1934). Doposud posledními pokusy jsou rozsáhlý a dosud nepřekonaný elektronický katalog Roberta Di Casoly a Ivana Leiše zveřejněný zdarma na portálu www.kf0015.cz a elektronický katalog digitálních otisků nejnovější generace výplatních otisků v modré barvě na portálu modrý.kf0015.cz (též zdarma a volně přístupný), o který pečuje webmaster Jiří Marko s kolektivem sběratelů.

 

Poslední katalogizační přínosy obsahují i typologické přehledy. K cizojazyčnému katalogu v angličtině vydal posléze Ivan Leiš dvoudílnou typologickou příručku v češtině (Československé výplatní otisky 1946 – 1992). Jako úvod k ostatním časovým úsekům mohou sloužit katalogy vydané v průběhu let (např. Katalog výplatních otisků z území Československa 1926 – 1939 a 1945 – 1948 autorů M. Bouška a I. Leiš a další). Mezitím se vytvořila řada potřebných seznamů a katalogů z pera různých autorů uvedených níže. Pokud jsem na někoho zapomněl, omlouvám se.

 

 

 

 

Náš dík zaslouží:

 

S. D. Barfoot

Miroslav Bouška

Bernhard Brunner

Roberto Di Casola

Heiner Dürst

Gerd Eich

Vladimír Feldmann

Hans – Joachim Förster

Otto Gleixner

A.A. Harris

Joel A. Hawkins

Luděk Janů

Pavel Jech

Albert Jonáš

Ivan Leiš

Jaroslav Lešetický

Gustav Manhardt

Mirko Marek

Ján Marenčík

Jiří Marko

Tomáš Novák

K. F. Pešák

Werner Simon

Richard Stambaugh

Pavel Stříteský

Ivan Tvrdý

Karel Všetečka

F. T. Winkler

 

 

Zvláštní uznání a velké díky patří dvěma legendám, které koncem 20. a začátkem 30. let XX. století se zasloužily o důslednou propagaci a účinnou sběratelství čs. výplatních otisků za hranicemi našeho státu, i když žádný katalogů těchto otisků nevytvořily. Byli jimi Ernst Ehrmann a zejména Helmut Diers. Tito pánové na stránkách německého tisku vybojovali nepříjemný boj na téma „poštovní známka či výplatní otisk?“. Tak, jak tomu bylo u nás mezi Jaroslavem Lešetickým a Ervínem Hirschem.

 

Obor potřebuje další katalogizaci a čeká na nové autory, mentory a osobnosti.

 

RAD 9. 4. 2019 ILE

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS