HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: duben 2019

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (18)

V NEJVYŠŠÍCH PATRECH ČS. POŠTOVNÍ HISTORIE (18)

 

V NEJVYŠŠÍCH PATRECH SBĚRATELSTVÍ ČS. POŠTOVNÍ HISTORIE (18)

V roce 1987 československá komise poštovní historie (SČSF) jednala třikrát. V únoru (14. 2.) jsme se sešli v Nitře, kde nám vynikající podmínky pro zasedání připravil kolega Ňaršík, v květnu v Praze v tehdejší Kalininově ulici a na operativní schůzce v prosinci.

Na můj návrh jsme ve vedení komise zřídili funkci stálých hostů komise (k řešení aktuálních úkolů) a kodex o zásadách práce členů a stálých hostů KPH SČSF. Stálí hosté byli potřební zejména proto, aby se uvolnily ruce vedoucích šesti sekcí k metodické práci a kodex byl nutný pro to, aby nedocházelo k nemilým překvapením a nedorozuměním. V nich jsem zdůraznil jednu důležitou zásadu. Funkcionář jmenováním či zvolením se stává zodpovědným členem příslušného orgánu se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími a s úkoly na něj kladenými jsou závazné.

Stálí hosté byli významnými osobnostmi mladší generace. Mezi nimi si namátkou vzpomínám zejména na Dušana Brabce, znalce moderní poštovní historie a Honzu Jonáše, experta na první rakouské emise a celiny.

Snažil jsem se vštípit do práce komise náš hlavní úkol metodiku a koncepci pro čs. poštovní historii. Dalším úkolem sekcí bylo badatelství a prosazování sběrateství poštovní historie v celém Ćeskoslovensku. Na národních komisích byla konkrétní práce v jimi zřízených sekcích a pracovních skupinách. Dlouho nebyla tato situace mnohými pochopena, dostával jsem řadu nesouhlasných zpráv a dopisů. Kritika neměla konce, ale bez návrhů na zlepšení. Směřovala se na federální komisis a nikoliv na tajemníky – českého a československého. Přicházela hlavně z Čech, Slovensko se pustilo do práce a bylo vynikající oporou tehdejší komise poštovní historie SČSF. Za to jsem milým kolegům velmi vděčný.

Z národní úrovně a krajských skupin jakoby sběratelství začínalo vyprchávat. Přitom podmínky na práci tyto entity měly a domnívám se, že i dost finančních prostředků na svou činnost. Nová organizace neměla za cíl potlačit rozsáhlou problematiku poštovní historie u nás, spíše naopak, Podařilo se nám odrazit i omezování určitých oborů, které ideologicky a politicky nebyly správné.Do této situace a nálady se dostal ještě jeden problém, SČSF přestal stíhat a vydávání zpravodajů, tohoto tmelu široké poštovně historické obce, se začalo nemile zpožďovat, i když jsme podklady a matrice předávali včas. Začaly se množit zpravodaje vycházející mimo oficiální struktury (např Kurýr pro výplatní otisky). Ty zpravodaje, které se zpožděním, které nebylo způsobené námi, byly kvalitní. Některé obory přilákaly řadu nových zájemců díky kvalitním materiálům ve zpravodajích.

Komise se věnovala plnění svých plánů. Díky pochopení šéfredaktora FILATELIE ing. V. Houškovi jsme chystali nový seriál článků o poštovní historii, a to v úzké spolupráci s národními komisemi. Zorganizovalo se kolování, ve své době dost potřebná záležitost. Kolegové Rulec, Kyzlink a K. Śpaček se poctivě věnovali kolování razítek, výplatních otisků a doporučených celistvostí včetně doporučených nálepek.

Svaz měl jednu starost, dstávat zprávy o činnosti. Zajímal jej stav národních komisí, stav sběratelství v rámci sekcí, jurymanská činnost, výstavní činnost, publikační činnost, práce s mládeží, přednášky a vzdělávání . Zprávu o naší činnosti jsem jako člen PÚV SČSF musel obhajovat na zasedání PÚV. Přes tvrdý přístup ze strany některých funkcionářů, jsem vždy uspěl, všechny body jsme plnili a nemuseli jsme se za práci a rozvoj poštovní historie stydět. V té době se zapustily hluboké kořeny, ze kterých mnoho entit a sběratelů ještě dnes žije.

V tomto roce se konalo úspěšné jurymanské řízení s ing. V. Vaníčkem během Dne poštovní historie v Klatovech. Lektorace měla své zásady, které se vžily. Jen sekce historie poštovnictví pro informaci nominovala vynikající lektory – Feldmanna, Gebauera, Oberta, Polišenského a j. Tekeĺa. Poštovně historické články, které obdržela zejména redakce filatelie, procházely rukama našich lektorů. To přispělo ke zvýšení jejich kvality. Články byly čtivě a negativních ohlasů ubylo. Výstavnictví reprezentovalo u nás i v zahraničí mnoho exponátů renomovaných sběratelů. Mezi nimi se skvěla jména Gaťa, Vychodil, Nekvasil, Leiš, Dušek, Evinic, Bortlík, Soušek, Miletín, Martinka Bartalský, Zika, Sobihard, Izák, Bouška, Zronek, Konštant, Chmelár, Vaníček a mnoho dalších. V zahraničí nám udělali tito a další vystavovatelé slávu. Nejvíc jsme posílali exponáty z historie poštovnictví a celin. Posbírali jsme zejména velké a malé pozlacené. Masově jsme obeslali družební výstavu Berlín – Praha – Varšava v Berlíně či Bratislava – Kyjev –Krakov v Bratislavě a radovali se z udělených medailí.

Významný úkol předat 600 až 700 hesel pro chystanou publikaci Československá filatelie (část názvosloví) jsme splnili. Všechna hesla byla zveřejněna a dodnes slouží poštovním historikům beze změny či jen s malými úpravami. Kolektiv autorů po jednoleté práci splnil svůj úkol. Naše odborné sekce vykonaly nemožné.

Chystaly se publikace. Nejvíc práce jsem měl s vydáním významné Fialovy brožury s citlivým tématem „Polní pošty čs. sboru v SSSR“. Podařilo se. Zde chci poděkovat zejména ing. Hynkovi Ondráškovi z teritoriální komise za účinnou pomoc a velkou podporu šéfredaktorovi Filatelie V. Houškovi. Chystaly se další publikace – Výplatní otisky (Leiš), Terezín (Palkoska), Výpomocná a prozatímní razítka v českých zemích 1945 a Sborník PH/10. Bohužel z některých publikací nadobro sešlo.

Intenzivně jsme se pustili do práce pro Katalog PRAGA 1988. Náš záměr vydat články Fialy, Tvrdého, Oberta, Kučery a Konštanta vyšel, i když značně upraven.

V roce 1987 jsme stále více a více žili výstavou PRAGA 1988. Pracovalo se přednostně na této významné výstavě. Byl to vždy svátek filatelie a oslava sběratelství.

Stanovili jsme si plán setkání federální komise v roce 1988 – v Praze (únor), Brně alternativně v Praze (duben), v Praze (slavnostní zasedání u příležitosti Světové výstavy) a v Košicích (listopad). Byly přijaty i dlouhodobé úkoly.

V publikační činnosti jsme podpořili záměr Jiřího Kratochvíla vydat k výstavě PRAGA 88 knihu „seznam pošt českých zemí 1918 – 1987“. Svůj vliv jsme prostřednictvím Antonína Haška uplatnili i při vydávání monografií s problematikou poštovních razítek (15. a 17. díl).

Dlouhodobý plán nově zahrnul i porpagační výstavy. Národní komise by se měly též intenzivněji zapojit do práce sekcí, zejména sekce zvláštních druhů dopravy. Nejasná koncepce v oblasti sběratelství celin (každá komise SČSFse zabývala svůj díl a nevypadalo to na zřízení samostatné komise celin). Zatím jsme stále drželi nad celinami ochrannou ruku a podporovali jejich sběratele.

I když jsme další zasedání této komise neplánovali, svolal jsem na prosinec operativní schůzi komise. Hlavní důvod byl projednat výběr exponátů na Světovou výstavu PRAGA 1988. Zejména československou účast pro třídu poštovní historie. Tato práce byla mravenčí. Svaz schtěl exponáty ve třech kategoriích – exponáty nesporné, exponáty dobré, či exponáty nedoporučené.. K 14. 12., 1987 došlo 25 přihlášek od československých sběrtaelů a naše komise rozhodla takto:

9 exponátů – nesporně ano,

13 exponátů - exponáty dobré, ale je nutno posoudit,

3 exponáty – nepřijaté a nedoporučené.

V kategorii A se doporučili tito vystavovatelé Štefan Bartalský (razítka Bratislavy), Miroslav Blaha (Zakarpatská Ukrajina), Teodor Burian (Uhersko), Alois Dušek (PH Českých Budějovic), Otto Gaťa (Slovensko 1700 – 1858), Viktor Indra (Hlučínsko), Václav Konštant ( České země 16. – 19. století), Andrej Kvas (Uhersko, předznámková razítka) a Vít Vaníček (Pošta rakousko – uherského námořnictva).

Tím skončil rok 1987 a my jsme se připravovali na vstup do roku 1988, roku svátku československé Pragy 1988.

Číst dál...

Rakouská poštovní historie (2)

RAKOUSKÁ POŠTOVNÍ HISTORIE (2)

Na rohu ulice .... Ale kdepak. Ve Vídni je velmi znatelná stopa poštovní historie. Nachází se ve vstupním vestibulu Hlavní pošty mezi Štěpánským náměstím (Stephanplatz) a budovou Poštovní spořitelny od Otty Wagnera na Masném trhu (Fleischmarkt). Tudíž by tato fotografická připomínka měla začínat: na Masném trhu v budově Hlavní pošty .....je instalovaná kouzelná expozice staré pošty..., jejíž součástí jsme před rokem 1918 byli po několik staletí. Das war damals. Retro pohled neuškodí.

 

 

 

DSC04643   DSC04657   DSC04645  DSC04646   DSC04649   DSC04655  DSC04656   DSC04652   DSC04651    DSC04654   DSC04648  

 

 

 

Číst dál...

Schránka na dopisy Nory Holzerové

DSC04251 

 

Schránka na dopisy Nory Holzerové  a Hundertwasserovy domy ve Vídni jak se to rýmuje? Jednoduše,  ve schránce na dopisy zde Nory Holzerové z roku 2011 visící na Hunfderwasserových domech ve Vídni , vidííme část smyslu našeho života - komunikaci a kontakt. Někteří významní umělci nám přidali i hodnotu uměleckou, a výtvarník Hundertwasser z Vídně ní, úpostavil sice zvláštní, ale originální a kouzelné domy. I v detailu je krása.

 

 

DSC04250   DSC04249DSC04246

 

 

Číst dál...

André Rieu

ANDRÉ RIEU- hudební osobnost

 

André Rieu (1. 10. 1949 Maastricht, Nizozemí) je hudební skladatel, kapelník. producent a hlavně houslový virtuóz. Specializuje se zejména na hudební klasiku a popularizuje jí neúnavně v největších sálech světa. Hraje zejména skladby krále valčíku - Johanna Strausse, ale i jeho otce, a publiku přibližuje i další skladatele. Umí při koncertech vytvořit jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru. Je nositelem řady ocenění. Talent zdědil po svém otci, který byl dirigent  Maastricht Symphony Orchestra. André Rieu hrál na stradivárkách z roku 1677, nyní hraje na dalších stradivárkách z roku 1732.Svůj orchestr představil ve složení s 12 členy již v roce 1987. Nyní má již 50 členů nejr§změjších národností.  První koncert měl 1. 1. 1988. Na jeho koncertech nesmí chybět řada významných zpěváků. V době od od roku 1997 do 2009 vydal 21 alb. I když některé skladby popularizuje srozumitelně publiku, přesto jeho umění je prvotřídní a obdivudhodné. André Rieu patří mezi největší žijícící hudebníky světa.

Několik momentek z jeho vídeňského koncertu v roce 2013 (5. 8.).

 

DSC04519  DSC04532  DSC04539   DSC04542   DSC04533  DSC04538  DSC04536

Číst dál...

Novozélandská poštovní historie (1)

Novozélandská poštovní historie (1)

 

Poštovní schránky jsou součástí kulturní historie země. Nejinak tomu je i na Novém Zélandě ve městě Queenstown (Jižní ostrov). Poštovní systém začíná u poštovních schránek. Poštovní schránky na různé druhy zásilek patří poštovní službě DXMail (modrá schránka) a Novozélandské poště (červená schránka).

 

IMG 0268  IMG 0269  IMG 0271   IMG 0270   IMG 0272   IMG 0273

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (5)

Příspěvek k nadcházejícímu tsoletému výročí používání výplatních tsrojů v poštovním provozu z území Československa

 

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (5)

 

Celistvost prvního československého uživatele Živnostenské banky v Praze z prvního dne komerčního použití a druhého dne od zahájení provozu výplatního stroje Francotyp. Otisk na celistvosti nese datum 17. 9. 1926. Den předtím byl tento stroj slavnostně uveden do provozu za přítomnosti vysokých poštovních úředníků v čele s dr. Karlem Dunovským.

 Výplatní otisk Živnostenské banky druhý den použití 001

 

Číst dál...

První výplatní otisk na světě

PRVNÍ VÝPLATNÍ OTISK NA SVĚTĚ

(ke dni 15. 4. 2019, datu vzniku tohoto článku)

Každý obor lidské činnosti nutí své příznivce k tomu, aby vypátral a zveřejnil, kdo byl v tom kterém úseku první. Nejinak tomu je i ve sběratelském oboru otisků výplatních strojů. Je vždy otázkou času, kdy světem uznaný rekord bude překonán. Nejinak tomu bylo i u výplatních otisků. 

Před rokem 1997 se světová sběratelská, badatelská a odborná veřejnost shodla na to, že prvním světově uznaným výplatním strojem na světě splňujícím atributy tohoto vynálezu na vyplácení listovních zásilek, byl vynález Karla Uchermanna z Norska. K tomuto kvalifikovanému závěru přispěly dvě autority své doby – S. D. Barfoot, B.Sc. a Werner Simon, kteří ve svém katalogu The Meter Postage Stamp Catalogue, jehož vydání bylo podporováno jedním z výrobců Universal Postal Frankers Ltd. z Londýna, přiznali prvenství Uchermannovu vynálezu. Tento vynález vyrobený firmou Krag Maskinfabrik z tehdejší Kristiánie (nyní Oslo) byl schválen Královským norským ministerstvem pro veřejné záležitosti dne 6. 5. 1903 a byl použit na Hlavní poště v Kristiánii v době od 15. 6. 1903 do 2. 1. 1905. Vyplácel zásilky a registroval uhrazené poplatky.

Léta 1996 a 1997 do této na první pohled neochvějné a nezlomitelné skutečnosti vnesla nové světlo. Nejdříve to byl Ken Lawrence, filatelistický badatel a autor napsal v květu 1996 do časopisu American Philatelist článek o experimentu na úseku výplatních strojů, který patentoval italský hrabě Detalmo Di Brazza z Udine v Itálii žijící s rodinou v USA. Jeho patent byl předložen příslušným úřadům k zápisu 30. 6. a 28. 7. 1896. New York Times dne 7. 10. 1897 z té doby potvrdil, že tři výplatní stroje dle tohoto patentu byly v provozu v New Yorku v roce 1897.

 

Dále to byl sběratel a vystavovatel Doug Kelsey, který na výstavě PACIFIC 97 vystavil získaný výplatní otisk na celistvosti. Měl datum 1. 3. 1897 a prošel poštou. Měl licenční číslo M4 a byl umístěn nejprve na 42. ulici/Park Avenue a v neznámé době přemístěn do Bowling Green Building.

I tento stroj, jak potvrdila světová odborná veřejnost a badatelská entita, měl dva parametry – vyplácení a registraci poplatků. Otázkou zůstává, kolik bylo v té době v užívání strojů. Tři nebo čtyři? Novináři hovoří o třech, ale zachycený otisk měl číslo M 4. To už není pro historii tak důležité. Co je jednoznačné, je skutečnost, že

„Tímto objevem se doba vzniku prvního výplatního stroje posunuje do konce 19. století a mění se podoba a údaj o vynálezci prvního výplatního stroje a jeho otisku. Svět přepsal historii. Pokus Karla Uchermanna se odsunul na druhé místo“.

 

Tuto událost popisuji ve své nedávno vydané knize „Frankotypisté“ (2018) na straně 9. Slova dokládám i ilustracemi.

V roce 1997 jsme přepsali historii, dočkáme se další změny? To nám řekne budoucnost a badatelská píle sběratelů.

Číst dál...

ZÁKLADNÍ BIBLIOGRAFIE VÝPLATNÍHO OTISKU OD ROKU 1926 na území Československa

METER STAMPS ON THE TERRITORY OF CZECHOSLOVAKIA SINCE 1926

General publications, lists, catalogues and basic articles

LIST OF GENERAL PUBLICATIONS (INCLUDING BASIC ARTICLES) IN RELATION TO THE METER STAMP from the territory of Czechoslovakia since 1926

Seznam všeobecných publikací (včetně zásadních článků) týkajících se výplatních otisků z území Československa od roku 1926

Bouška Miroslav – Leiš Ivan, Výplatní otisky, součást poštovní historie, Filatelie 23/1978

Bouška Miroslav, Problematika specializovaného sbírání čs. otisků výplatních tsrojů a typologie, Filatelie 1977, Filatelistické sešity 14 - 16

Bouška Miroslav, Výplatní stroje a jejich otisky, Filatelie 13/1976

Leiš Ivan, Žralok a frankotyp, memoárová literatura o strojích, otiscích a sběratelství 1926 – 1934, samonákladem, Praha 2017

Leiš Ivan, Frankotypisté. memoárová literatura o začátcích vyplácení výplatními otisky ve světě (1897 – 1926, sběratelství v Československu (1926 – 2017), samonákladem, Praha 2018

Leiš Ivan, Československé výplatní otisky 1946 – 1992 (typologická příručka) 1. část (otisky komerčních strojů, samonákladem, Praha 2017

Leiš Ivan, Československé výplatní otisky 1946 – 1992 (typologická příručka) 2. část (otisky poštovních strojů), samonákladem, Praha 2017

Leiš Ivan, Výplatní otisky jako moderní prostředek vyplácení poštovních zásilek, jurymanská práce pro SČSF, Praha 1981

Leiš Ivan, Výplatní otisky, samonákladem, Praha 1991

SURVEY OF LISTS AND CATALOGUES OF THE METER STAMPS from the territory of Czechoslovakia since 1926 (in Czech and Slovak)

Přehled seznamů a katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

(čeština, slovenština)

Bouška Miroslav, Katalog výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945 I. díl mimopražští uživatelé, vlastní náklad, Praha 1997

Bouška Miroslav, Katalog výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945, II. díl pražští uživatelé, vlastní náklad, Praha 1977

Bouška Miroslav, Příležitostné výplatní otisky, sekce výplatních otisků KPHC, vycházelo na pokračování ve zpravodaji Výplatní otisky (celkem 12 pokračování od roku 1982 do roku 1984)

Bouška Miroslav – Janů Luděk – Feldmann Vladimír, Katalog výplatních otisků „Sudet“ 1938 – 1945, nákladem vlastním, Praha 1994

Bouška Miroslav - Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků z území Československa 1926 – 1939, Filatelie – Filatelistické sešity 6 až 21, Praha 1979

Bouška Miroslav – Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků z území Československa 1945 – 1948 (výplatní razítko ve tvaru motýlka), Filatelie – Filatelistické sešity 24/1982 – 16/1983

Bouška Miroslav – Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků pražských pošt 1946 – 1992, KF 00-15, Praha 1983

Janů Luděk, Přehled čs. příležitostných výplatních otisků 1990, Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, zpravodaj Kurýr č. 13, Praha 1991

Janů Luděk, Výplatní otisky pražské Hlavní pošty, Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, zpravodaj Kurýr č. 7 (?), Praha 1991 (?)

Janů Luděk, Příležitostné výplatní otisky roku 1989, Stolní společnost sběratelů frankotypů L. Janů, č. 5 (?) Praha 1990(?)

Jonáš Albert, Studie o otiscích čsl. Frankotypu, Český filatelista, různá čísla, na pokračování od čísla 1/1932 do čísla 12/1932

Jonáš Albert, Studie o čsl. otiscích Frankotypu, Svaz čsl. filatelistických spolků v Praze, Praha 1933

Jonáš Albert, Studie o čsl. otiscích Frankotypů, Svaz čsl. filatelistických spolků v Praze, Praha 1934

Jonáš Albert, Různé články a seznamy výplatních otisků Francotyp, Tribuna filatelistů, různá čísla ročníků 1931, 1932, 1933 

Kolektiv autorů a sběratelů, Databáze modrých výplatních otisků na území Česka (od roku 2014), otevřená internetová databáze, modry.kf0015.cz, Praha 2014 a dále

Leiš Ivan – Janů Luděk, Katalog podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 – 1992 (s výplatním otiskem ve tvaru zoubkované pseudoznámky), rukopis Praha 1988, aktualizace, vše v rukopise

Leiš Ivan, Čs. výplatní otisky – popis soustav 1926 – 1981, Spravodaj pracovnej skupiny poštovej histórie a celin KV ZSF Košice, ročník II, I/1981

Leiš Ivan, Čs. výplatní otisky – popis soustav 1926 – dodnes, Zpravodaj Severočeské KPS PHC, několik pokračování, Most 1985

Leiš Ivan, Seznam otisků pošt 1946 – 1976, předběžný seznam vycházel na pokračování (celkem 14 pokračování) v letech 1977 (Zpravodaj komise poštovní historie a celin SČSF) a 1978 – 1980 (zpravodaj Výplatní otisky), Praha 1977-1980

Leiš Ivan, Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 – 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku), SFA (Filatelistické štúdie č. 4), Košice 2011

Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků – Slovenské výplatní otisky 1946 – 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníka), SFA (Filatelistické štúdie č. 5), Košice 2011

Leiš Ivan, Katalog   modrých otisků České republiky 2014 – 2016, internetový katalog, www.kf0015.cz, Praha 2016

Leiš Ivan, Ilustrace k článku GLOSY 2013 na webu www.kf0015.cz, zde je otištěn typologický katalog k roku 2013, průběžně nepravidelně aktualizován, Praha 2013 a pozdější aktualizace

Lešetický Jaroslav – Fr. Winkler, Stručný seznam otisků výplatních strojů /frankotypů/ v Československu, samonákladem, Praha 1931

Lešetický Jaroslav, Různé články a seznamy výplatních otisků Francotyp, Filatelistická revue, 1931, 1932, 1933

Marenčík Ján, Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 – 1945, vlastný náklad, Košice 2008

Marko Marek, Frankotypy 1945 – 1965 (?), 11 sešitků, rukopis, nedatované záznamy, Teplice 1945 – 1965

Novák Tomáš, Novinky čs. otisků, seznamy čes. otisků vycházely na pokračování ve zpravodajích Výplatní otisky (1988 a dále), Kurýr, APZ (příloha Výplatní otisky) aj., Praha 1988 až 90. léta

Novák Tomáš, Francotyp – Anker, zajímavosti z provozu, (typologický průvodce), sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF, zvláštní monotématické číslo Informačního bulletinu Výplatní otisky 1983 (redaktor Ivan Leiš)

Tvrdý Ivan, Odtlačky slovenských výplatných strojov 1993 – 2008, SFA (Filatelistické štúdie č. 13), Košice 2013

Všetečka Karel, Frankotypy – seznam, Komise specializovaných oborů SČSF, seznam na pokračování ve Zpravodaji KSO, Praha 1970 a 1971

SURVEY OF LISTS AND CATALOGUES OF THE METER STAMPS from the territory of Czechoslovakia since the year of 1926 (in English, Italian and German)

Přehled seznamů a katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

(angličtina, němčina, italština)

Barfoot S.D. – Simon W., The Meter Postage Stamp Catalogue (strany 26 – 27, str. 13. str 94), Univeral Postal Frankers, Londýn 1953

Di Casola Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo TIPO 1 (1926 – 1946), www.kf0015.cz, Praha-Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catologo TIPO 2 (1946 – 1992), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo TIPO 3 (PO), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia, Catalogo TIPO 4 (Sudety), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia, Catalogo V 1 (1926 – 1939), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015, internetový katalog

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechsolovakia Catalogo V 2 (1926 – 1939), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 3 (letters A – Z :1939 - 1945), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 4 (Praha 1: 1939 – 1945), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 5 (Praha 2 ….: 1939 – 1945), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 6 (1945 – 1948), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Di Casolo Roberto – Leiš Ivan, Czechoslovakia Catalogo V 7 (1945 – 1948), www.kf0015.cz, Praha – Lugano 2015

Poznámka: Lze najít na www.kf0015.cz pod názvem „KATALOG VÝPLATNÍCH OTISKŮ (I, CH a CS)“

Hawkins Joel A. – Stambaugh R., The International Postage Meter Stamp Catalog ( str. 275, 283, 965, 394) ,samonákladem, Goodyear, Arizona 85338, 2005

Hawkins Joel A. – Stambaugh R., The International Meter Stamp Catalog, internetový zdroj, https://en.wikibooks.org/wiki/international_Postage_Meter_Stamp_Catalog/Meter_Stamp_Collection_Societies, novinky a pokračování pouze na internetu

Manhardt Gustav, Die Absenderfreistempel des Protektorats Böhmen und Mähren, ???, 1978 (?)

Pešák K. F., Seznamy čs. výplatních otisků (1926 – 30. léta), vycházelo na pokračování v německém časopise Briefmarken Sammler – příloha Deutsche Zeitung Bohemia časopisech vydávaných na území Československa

Created by Ivan Leiš, Radonice 14/3/2019

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (3)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (3)

 

První otisky z výplatního stroje Francotyp uživatele firmy kork - Lewi z Roudnice nad Labem se otiskly poprvé dne 19. 7. 1939. Bylo to již v době existence Protektorátu ČECHY a MORAVA, ale ve výplaztním razítku se objevilo ČESKO - SLOVENSKO. Není divu technika se zpozdila. I když Národní shromáždění druhé republiky přijalo rozdělený název, i když ne plným počtem hlasů zákonodárců, přesto někteří uživatelé si objednali razítko s rozděleným názvem a vtělenou státoprávmní pomlčkou. Došla až v době nového státního celku. V tomto došlo k raritě. Takovýchto otisků nebylo moc, technika jaksi selhala. Anebo v tom byl jiný důvod? Snad lidský faktor. Události těch dob nám byly zachovány na poštovně historických celistvostech. U firmy Kork - Lewi máme nulový otisk (první otisky na karty se takto většinou tiskly), další ve sbírce dosvědčují, že vyplácely i  zásilky. Moc takových případů nebylo, proto jsou raritní. Protektorátní stát zahtily zejménaotsiky s nápisem Československo, podzim je změnil na dvojjazyčné Čechy a Morava....

 

Nulový otisk Korklewi 001

Číst dál...

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

V roce 2026 uplyne sto let od úspěšného zavedení výplatního stroje Francotyp do poštovního provozu na území Československa. Výplatní razítko v otisku ve tvaru větrné růžice či motýlka vydrželo oficiálně do roku 1948. Nové pořádky změnily i vzhled populárního filatelistického a sběratelského  artefaktu u nás i ve světě. Článek o B. Jarolímkovi a jeho rodině je malou připomínkou nadcházejícího výročí.

 

 

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

Našim sběratelům výplatních otisků je velmi dobře známá firma B. Jarolímek Praha jako generální zástupce výplatních strojů Francotyp pro Československo. Tato firma uvedla výplatní stroje na čs. trh

a postarala se v období od roku 1926 do 1948 o jejich dynamický rozvoj. Dbal i na kvalitu jejich produktů – výplatních otisků. Pan Bohumil Jarolímek (1880 – 1960), jeho manželka Aloisie Jarolímková (1884 – 1954) a jejich syn Bohumil Jarolímek ml. (1905 – 1930) zcela právem patří na desku cti čs. výplatního otisku a měli by být všichni tři alespoň krátce v této publikaci zmíněni.

Rok 1926 byl zcela zásadní. Na rozšíření této obchodní činnosti o výplatní stroje (či stroje frankovací anebo známkovací, jak se tehdy říkalo) si Jarolímkovi vyžádali v bankách úvěr. Z dobové korespondence víme, že celou záležitost zastřešil otec Bohumil Jarolímek s tím, že mu vztahově pomohla velkým dílem jeho manželka Aloisie. Syn Bohumil v tomto roce se dožil 21 let, tudíž právní plnoletosti a velmi záhy se zapojil do otcovy obchodní firmy a byl připraven po všech stránkách převzít roli následovníka. Převzal i obor výplatních strojů, a podle dobových svědků velmi dobře.

Kromě tohoto oboru vedle velkoobchodu papírenského, zastupoval a obchodoval kromě výplatních strojů Francotyp i dalšími technickými vymoženostmi té doby – psací stroje Fortuna a Continental, počítací stroje Monos a další. Jednoduše řečeno šli s dobou. Zájemce o získání dalších informací a souvislostí stran této firmy doporučuji vynikající studii o B. Jarolímkovi z pera Rudolfa Píši. Čtenář ji najde pod názvem „Psaní v rytmu kláves“ na webových stránkách Věstníku Muzea cenných papírů (Praha 25. 3. 2015, ročník VIII, číslo 3). Autor tuto studii doprovodil i řadou ilustrací a dobových fotografií. I pro sběratele výplatních otisků velmi poučné. Bez B. Jarolímka by náš sběratelský obor byl ochuzen. Kdykoliv jdu na klubové setkání našeho spolku 00 – 15, tak míjím budovu na Perštýně 15 v Praze 1, kde firma B. Jarolímek sídlila, a připomenu si tuto slavnou historii, i když o tragické momenty nebylo nouze. Tuto historii dokončil nastoupivší komunistický režim. V roce 1949 se z prosperující firmy B. Jarolímek stala prodejna NARPA č. 01207, závod 0171 a rodina Bohumila Jarolímka přišla o vše, co léta budovala. Navíc upadla do společenského a podnikatelského zapomnění, ne však u všech a ne u poštovních historiků a sběratelů výplatních otisků. Skončila jedna z úžasných podnikatelských počinů, které tato země zažila.

Bližší historické údaje a ilustrační materiál v knihách autora „Žralok a frankotyp“ (Praha 2017, samonákladem) a „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem) či na klubovém webu www.kf0015.cz.

                                                                                 RAD 13. 4. 2019 ILE

                                                                                                                                                                

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS