HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: neděle, 10 březen 2019

V nejvyšších patrech sběratelských struktur čs. poštovní historie (13)

V NEJVYŠŚÍCH PATRECH SBĚRATELSTVÍ ČS POŠTOVNÍ HISTORIE (13)

V roce 1980 se práve ve vedení KPHC účastnili: Palkoska, Maxa, Mahovský, Polišenský, Bortlík, Bouška, Leiš, Vorlíček. V květnu se k tomu týmu připojil i Langhammer. Práce se již nezúčastňoval kolega Kukačka - přešel k práci na MšstV SČSF coby gestor PHC pro Prahu. Komise se rozloučila i s kolegou Štaffou anebo to bylo opačně? Bylo povýstavě PRAGA, kde se významně angažoval, a byl viditelnou postavou poštovní historie ... Odešel po anglicku..

Komise se věnovala publikační činnosti. Zčaalo se pracovat na práci "Polní pošty čs. vojsk" s termínem pro odevzdání rukopisu do konce roku 1983. Autoři Kvasnička - V. Fiala - Blaha - Palkoska. Byl vypraován plán komise na období 1980 - 1985 (řídil nás tehdy tajemník Hoffman. Byla stabilizovaná organizační struktura komise. K plénu přibyli kolegové ze Slovenska. Komissi tvořily: vedení - plénum komise (vedení kPHC a gestoři) a rozšířené plénum (aktivisté na poli pHC a sběratelé). 

Nově projevil zájem o ustavení sekce automatizace poštovního provozu kolega Langhammer. Bla členem KF 00-65 a prosazoval jej tajemník Maxa.

Výstavní činnost byla též v zorném poli komise. V září se konala výstava MOST 1980, vedení pracovní skupiny zastávali dva agilní severočeští členové Stodola a Bulíček. Konala se i propagační výstava TEREZÍN 1980. Příspěvky "Listy z Malé pevnosti" a LZ historie pošty Terezín připravoval předseda Palkoska.

Den poštovní historie se chystal do Kutné Hory s programem seminář, schůzka sběratelů PH. Organizačně jej zajišťoval M. Forman. Den poštovní historie v Kutně Hoře byl úspěchem.

Na stránkách Filatelie začala diskuse o celinách (bez KPHC). Komise se silně ozvala a žádala o nápravu. 

Jedna ze schůzí KPHC se konala v Ostravě, kde byly předneseny zprávy vedoucích sekcí.

Stále častěji jsme se setávali s poštovními historiky ze Slovenska (zejména Gaťou, Tvrdým a J. Tekeĺem). 

ROK 1981. Došlo k intenzivnímu spojení se slovenskými poštovními historiky, byli jsme podrobně informováni o jejich činnosti. Ve slovesnké části komise pracovali Tvrdý, Bartalský, Čelko, Diča, Evinic, Gaťa, Hudák, Chmelár, Kvas, MIletín,  Obert, Tekeĺ, Záborský. Úřadujícím předsedou komise na Slovensku byl Ivan tvrdý. Tajemníka mu dělal ing. Tekeĺ. Připravovalo se zasedání u příležitosti výstavy SOCFILEX v Bratislavě.

Vypracovala se směrnice pro činnost gestorů (z dílny dr. Gaťi).Novými aspiranty na jurování exponátů pHC byli jmenování Leiš, Tekeĺ, Tvrdý. J. Tekeĺ začal zpraovávat práci o razítkách polní pošty na Slovensku 1919 - 1920. Začal se připravovat katalog celin. Jurování se ujali Polišenský, Blaha, Palkoska, Leiš (české výstavy). 

Konalo se zasedání předsedů komisí SČSF, předseda Dvořáček apeloval, "aby se plnily a dodržovaly úkoly sjezdu SČSF". Komise pracovala s rozpočtem Kčs 4000,-.

Komise byla vyzvána k zpracování monografie 

- výplatní otisky (Bouška, Leiš),

- dějiny poštovnictví (Polišenský),

- katalog poštoven (Maxa),

Katalog R-nálepek (Mahovský).

Socfilex uviděl tyto poštovně historické exponáty - Fialův (polní pošta čs. jednotek v SSSR), M. Blaha (Od mnichovské zrady po osvobození) a Palkoskův (literatura: Druhá světová válka ve světle poštovních dokumentů)

Vydávání zpravodajůl zažilo velký boom:

Poštovní historie (Leiš)

Výplatní otisky (Leiš)

Doporuené celistvosti (Mahovský)

Středočeský zpravodaj PHC (Forman)

Informace (Východní Čechy) - /Vostatek)

Jihočeský zpravodaj PHC (Příkaský)

Spravodaj PHC (J. Tekeĺ)

Výchdoslovensý spravodaj PHC (Chmelár)

Informátor (Severní Čechy) - (Stodola)

V květnu se vrátil P. Jech ze zahraničí a začal pracovat opět v komisi PHC.

Oslavy Dne poštovní historie 1981 měl na starosti prof. Papoušek a konaly se v Třebíči (7. a 8. 11.). Konalo se společné zasedání KPHC SČSF a ZSF v Bratislavě v červnu 1981 (12. 6.). Komise byly zastoupeny v silných reprezentačních sestavách. 

Jednání bylo podnětné, otevřené, svižné. Objevila se řada úkolů, každý z nich dostal konkrétního zpracovatele. Již poněkoliáté se objevil úkol věnovat se intenzivně roku 1945.  Oznámeno, že Socfilex 1982 se bude konat v Neratovicích a příští Den poštovní historie v Jihlavě (třebíč nevyšla). Den poštovní historie v Jihlavě vyslechl přednášky Poštovní historie Brna (FR. Žampach), Poštovny a poštovní střediska (P. Gebauer) a Razítka po osvobození 1945 - 47 (prof. Papoušek).  Na sekce PH zazněly přednášky o poštovnách Středočeského kraje (Forman) a o bibliografickém přehledu (D. Vančura).  Jako hlavní úkoly byly stanoveny :výstavní činnost - přednášková činnost - publikační činnost.

Do práce komise se zapojil dr. D. Vančura. 

Koncem roku se začalo intenzivně pracovat na přípravě SOCFILEXu 1982 (předsedou OV byl jmenován Vr. Palkoska). 

Rok 1982 žil v komisi hlavně výstavou SOCFILEX 1982. Zástupci ZSF a její komise KPHC se pravidelně zúčastňovali setkání čs. poštovních historiků. 

JUry Socfilexu 1982 pracovala ve složení Palkoska, předseda - Lei, tajemníkš - Blaha - Jaššo a po jednom zástupci ze SSSR, MLR, BLR, Kuby, PLR a RSR. v tomto orce české výstavy jurovali: Palkoska, Leiš, Polišenský, Blaha.

Pro potřeby výstavy byly vyjasněny kategorie exponátů PH:

 

1/ historie poštovnictví,

2. poštovní razítka,

3. zvláštní druhy a způspby přepravy poštovních zásilek a zpráv,

v tom

A. pošta dopravená v údobí válečného či výjimečného stavu,

 a to včetně pošty osob zajatých, internovaných a vězněných z politických a rasových důvodů,

B. pošty ambulantní  -vlaková, automobilní, letadlová, nikoli letecká, jízdní, lodní, potrubní aj.

C. zásilky doporučené, cenné, spěšné

D. doklady o mechanizaci a automatizaci poštovního provozu (včetně třídění zásilek)

E. zásilky karanténní, katastrofní atd.

Doporučeno, aby příští kategorizace čs. PHC vycházela z této koncepce.

 

Do katalogu se připravovaly články Palkoskův - 20 let KPHC, Formanův - středočeské poštovny, Sudíkův - historie pošty Neratovice, Langhammerův - automatizace a mechanizace pošty, Bouškův a leišův - výplatní otisky středočeských pošt a Bortlíkův o chvále čs. celin. Připravoval se i sborník s články - struktura KPHC, plán práce, náplň, hodnocení exponátů KPHC, poselské a poštovní spojení střední a západní Evropy s Ruskem od 15. do 19. století, pošta čs. dobrovolníků ve Španělsku.

Den PH 1982 byl uspořádán v Neratovicích. 

GESTOŘI 1982 001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rok 1981

 

Číst dál...

ARCHIVY PROMLOUVAJÍ

ARCHIVY PROMLOUVAJÍ

 

Ve všech oborech lidské činnosti a lidského zájmu jsou archivy a údaje v nich obsažené nesmírně důležité. Nejinak tomu je i při sběratelských zálibách, a tím spíš ve filatelii, poštovní historii a specializovaných oborech. 

Archivní údaje a doklady pomíhají i v oboru výplatních otisků. Zejména jsou významné tzv. výrobní archivní karty, které výplatní stroj a jeho otisky doprovázejí celou existencí od samotného počátku. Tyto karty vyhotovuje výrobce, často doprovázejí stroj uživateli.

Přítel Hans - Joachim  Förster z Badatelské společnosti výplatních otisků Německa (čestný předseda této společnosti)  mne na ně upozornil, za což mu velmiu děkuji. Údaje doplňují přesně historii strojů a jejich otisků.

Nejinak je tomu i u výplatního stroje Francotyp uživatele firmy TEFA (Tefa teerfarben AG Liberec/reichenberg z koncernu IG Farbenindustrie). Od roku 1929 bylo u nás několik sídel této firmy (Liberec, Brno, Praha) a tím pádem i několik výplatních strojů. Výrobní archivní karty ohledně strojů v sídle firmy v Liberci doplňují věrohodně tato data: 

14. 2. 1929 dodala firma Francotyp generálnímu zástupci jejích strojů v Československu výplatní stroj C 808 pro iG Frabenindustrie v LIberci (bez štočku, který si uživatel nechal pravděpodobně vyrobit v Československu a to i společně se štočkem s názvem dohlédací pošty). Katalog Bouška/Leiš registruje dva výplatní otisky L 17 a a L 17 b.

30. 7. 1930 doělo k výměně datumových čísliv v denním razítku.

30. 3. 1939 se na scéně objevil nový stroj s názvem nového subjektu IG Farbenindustrie (tudíž i novým plně německým štočkem, novým denním razítkem - jen německý název pošty, denní razítko je říšské - dvoukruhové s můstky a výplatním razítkem s obdélníkovým říšským razítkem s orlicí a názvem Deutsche Reichspost), počáteční hraniční datum doplňuje údaje v Bouškově katalogu výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945 (spoluautoří Janů a feldmann) pod číslem R 29 - zde je uvedno datum    -7/44-     . Jedná se o nový stroj (viz též číslice.

Zbývá otázka, kde tento stroj po válce skončil a kde pokračoval ve své činnosti výplatní stroj používaný firmou TEFA od 14. 2. 1929 do 30. 2. 1939. Další zajímavá práce pro sběratele a badatele.

 

Doplňuji, že TEFA používala výplatní stroje též v Praze (PR 173) a v bRně (B 63a a B 63b - číslování dle katalogů Bouška/Leiš 1929 - 1939.

 

OVS TEFA IG FARBEN 001

 

 

 

 

Číst dál...

Za Ludvíkem Pytlíčkem

ZA LUDVÍKEM PYTLÍČKEM

 

V polovině února 2019 nás dostihla smutná zpráva o úmrtí českého filatelisty ze Semil, Ludvíka Pytlíčka. Bylo mu 76 let. 

 

Ludvík Pytlíček byl snad nejznámnějším českým sběratelm, který se specializoval zejména na československou známku z období 1918 - 1939. Na konci jeho sbírka obsahující 5000 listů  dosáhla dokonalosti a obsahovala i několik unikátů. Hodnota jeho sbírky se odhadovala na 100 mil. Kč. Pojišťovny alespoň na tuto částku sbírku ocenily. Na řadě mezinárodních výstav dosáhl významných ocenění (zlaté medaile). Zlatých medailí obdržel celkem dvacet. Nejznámější známkoiu, která jeho sbírka obsahovala, byla zřejmě žilkovaná čtyřkorunovka s převráceným přetiskem Pošta československá 1919, kterou nechal údajně zhotovit tehdejší ministr pošt a telegrafů pro TGM a ministry s příkazem "otočit přetisk na památku". Kolem několika takovýchto známek se vytvořila legenda o známkách, které přes ministrova syna pronikly na veřejnost. Do dneška není tato legenda ověřena a potvrzena. Ve sbírce měl i další filatelistické "pecky". 

Ludvík Pytlíček byl snad majitelem největší sbírky poštovních známek u nás. Není divu, Kromě znalostí Ludvík Pytlíček měl i trochu toho pomyslného filatelistického štěstí při sběratelství. Měl dar koupit či získat a dar prodat.  Vždyť známky sbíral od svých deseti let, tedy věnoval se této zálibě 66 let. V roce 2017 svou sbírku rozprodal, neboť nikdo z jeho potomků nechtěl ve sběratelství pokračovat. Ludvík Pytlíček měl i živnost na prodej známek a filatelistických potřeb. Byl členem kanadské a americké filatelistické společnosti a člen elitní společnosti - Klubu sběratelů filatelistických rarit Club 100 de Monte Carlo de l´Elité de la Philatelie. Civilním povoláním byl mistrem a vývojářem  v textilce.

Ludvík Pytlíček se zajímal i o jiné obory a časové úseky filatelie, a to včetně specializovaných oborů, i když tyto oboiry pravděpodobně nebyly jeho cílem. Nicméně rád specializovaným sběratelům povídal o svém oboru (ujal se i jedné přednášky v rímci mého domovského klubu filazelistů 00-15)a potěšil mne svou neohlášenou účastí na mé přednášce v rámc iklubu v Domuz Portus, když jsme slavili 70. výročí klubu. Letmo jsme se stýkali i během mé funkcionářské kariéry a já jsem z pozdálí sledoval jeho úděl - jednou nahoře, jednou dole. Po zákazu vystavovat u nás (zejména na výstavách PRAGA)  byly jeho exponáty  vyslány na několik zahraničních výstav, kde byly náležitě oceněny. Napssedy jsem viděl  ukázku jeho  sbírky na výstavě v New Yorku v roce 2016 v síni rarit, kde vystavená zmnámka přitáhla pozornost návštěvníků, z nicž řada z nich byla Čechoameričany.

Úspěch přináší i problémy. Ludvík Pytlíček si jich užil dost. Dokonce byl bez dalšího vysvětlení vyloučen z řad členů SČF pro neetické chování Byl i účastníkem nsoudních sporů, kde soud na konci líčení konstatoval jeho nevinu. Došlo i na obvinění z padělatelství a krádeží (včetné té na japonské výstavě Philanippon v tokio 1991.). Je zmiňován i v knize Brama Kleina, syna otce, který byl údajně okraden. Odkazů na veřejných zdrojích obviňujícíh Ludvíka Pytlíčka, ale i na jeho obranu existuje celá řada. Jednoznačně se však nic neprokázalo.

Ludvík Pytlíček však zůstane v našich pamětích jako velký a  vášnivý sběratel s velkými znalostmi. Takových osobností by naše filatelie a veřejný život potřebovala více.

 

Ludvíku Pytlíčku, R.I.P.

 

Zdroj černobílé fotografie : www.google.com  - TV Nova

 

LUDVÍK PYTLÍČEK 001

 

 

 

 

Číst dál...

Kde jsou ty doby

řKDE JSOU TY DOBY

 

Kde je doba, kdy byla "poštovní schránka na rohu ulice..." slovy klasika Jiřího Wolkera (29. 3. 1900 - 3. 1. 1924), básníka, který přiblížil modrou schránku jkol jeden z nejznámějších symbolů poštovnictví a na věky zaznamenal tohoto zprostředkovatele komunikace mezi lidmi.

Po celém světě najdeme řadu států s poštovními schránkami, nejinak to je i v našich končinách. Tento znak poštovnictví mající své kořeny v 17. století v  nedávno oslavil 200 let své existence na našem území. Stále má svou funkci a lidé poštovní schránky využívají. Jsou potřebné. Čas však oponou trhl a v řadě lokalit najdeme k zasílání listovních zásilek hodně odlišných modifikací, které se od klasické poštovní schránky zavěšených na domech či umístěných v prostoru na stojanech.

Jedním z příkladů jsou i schrány společnosti LMF Postservice v červené barvě,alternativního  poštovního subjektu s heslem:" Pošta dneška: blízko, osobní, výhodná" se sídlem v Augsburgu. jejím znakem jsou poštovní cshrány umístěné v Augsburgu a okolních městech. Jedna z těchto schrán je i v lázeňském městě Bad Wörifshofen (Allgäu), paradoxně umístěna v blízkosti žluté schrány Deutsche Post AG.

LMF Postservice je soukromý poskytovatel služeb v listovní svféře v regionu Bavorského Švábska včetně města Augsburg. Zajišťuje dopravu pohlednic, dopisů, informativní pošty, infopošty, knižních zásilek, balíčků a to jak v národním, tak i vmezinárodním měřítku. Nabízí kromě dopravy fyzické pošty, i elektronické a hybridní zásilky. I filatelisté mohou být spokojeni. LMF Postservice vydává i vlastní známky specializující se na zajímavé motivy buď regionální povahy (Augsburské ZOO), místní výročí (regionální osobnosti např. Jakob Fugger)  nebo přírodní sujety (motýli). Na veřejnost přináší i zvláštní razítka (nejstarším je razítko z roku 2008 - Den dopisů) I razítka se většinou specializují na regionální tématiku.

Jak je vidno z přiložené ilustrace, výběry schrán jsou pdobné té konkurenční Deutsche Post AG. Poštovní známky lMF lze zakoupit na několika místech v dané lokalitě, kde se nachází schrána (zejména prodejny tisku či knih).

Takže řečeno slovy básníka : " na konci ulice můžeme najít dnes i stojící poštovní schrány dvou konkurenčních subjektů", jak je vidno z pořízených obrázků. K obrázkům připojuji i obrázek žluté schrány k onkurence pro plastičtější pohled.

 

DSC05477  DSC05475   DSC05472   DSC05473   DSC05474   DSC05476

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS