HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: únor 2019

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (12)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (12)

V letech 1979 a 1980 došlo k stabilizaci nově vzniklé entity poštovní historie a celin v českých zemích. Nesměle se začaly navazovat kontakty s kolegy a příznivci poštovní historie na Slovensku.V obou letech j komise se sídlem v Praze měla název „Komise poštovní historie a celin“ (bez doplňku příslušnosti – balancovali jsme mezi SČF – SČSF, Teprve v roce 1981 nám byl přisouzen doplněk k názvu :“ SČSF“. O tom v dalších pokračováních.

Hlavním úkolem komise bylo stabilizovat personální obsazení uznaných pozic či funkcí. Vrcholným orgánem komise bylo „vedení KPH+C“ . Počátkem roku 1980 je tvořili (v abecedním pořádku): V. Bortlík, M. Bouška, I. Leiš, V. Mahovský, V. Maxa, Vr. Palkoska, M. Polišenský, A. Vorlíček a E, Votoček.

Byl stabilizován i kádr krajských gestorů PH+C. Tvořili jej: P. Kukačka (Praha), M. Forman (Středočeský kraj), V. Příkazský (Jihočeský kraj), V. Váňa (Západočeský kraj), J. Zronek (Severočeský kraj, M. Vostatek (Východočeský kraj), J. Papoušek (Jihomoravský kraj), M. Blaha (Severomoravský kraj).

Stanovena zásada, že vedení by měly tvořit předseda, místopředseda, tajemník a vedoucí sekcí. Plénum vedení komise a gestoři krajů. Rozšířené plénum – potencionální sběratelé a aktivní jednotlivci na poli PHC.

Pozorný čtenář mých řádků jistě zpozoroval, že ve vedení í se neobjevily již tři z dřívějších osobností: O. Štaffa, V. Nebeský a P. Kukačka. V roce 1979 jsme ještě s O. Štaffou byl na sobotním výjezdů do krajů, takže jsem se dozvěděl, že došlo k určitým názorovým rozporům mezi předsedou komise a ním. Zda to byla příčina odchodu O. Štaffy z komise nevím., je skutečností, že později, když jsem se i já dostal do soukolí problémů, jsem O. Śtaffu potkal v Palackého ulici a během několika minut jsem si uvědomil, že v té době jsem na tom stejně jako O. Štaffa v roce 1979. Je fakt, že Štaffův odchod z komise byl v tichosti a nedoprovázelo takové drama jako v Nekvasilově případě. Nekvasilova i Štaffova odchodu jsem dost litoval a cítil jsem, že i V. Maxa nebyl z tohoto vývoje nadšený. Odchod v. Nebeského, nestora poštovní historie a české filatelie, způsobil asi věk. Škoda, byl velmi zkušený a měl pochopení pro mladé. ÚŽASNÁ POVAHA. Navíc byl prvním předsedou komise tehdy ještě speciálních oborů v roce 1966 a hybatelem (movens spiritus) specializovaných oborů v českých zemích. Vždyť nebýt jeho osobnosti, klub specializovaných oborů by asi v té podobě, v jaké byl založen, asi nevznikl… Třetí odchod měl logiku, aspoň na povrchu. Pravoslav Kukačka odešel podporovat rozvoj poštovní historie a celin na Městský výbor SČSF, což bylo velmi záslužné. Konečně se našel gestor pro Prahu a Slávek vydržel dlouhá léta na této pozici ku prospěchu sběratelství. Je proslulý svou výdrží. Vždyť funkci jednatele klubu 00-15, nyní pobočného spolku SČF zastává již skoro 50 let! Ukažte mi v našich končinách takového druhého. A jakou kvalitní práci vykazuje! Zlí jazykové si však suškali, že byly i jiné důvody ve vztahu k předsedovi… Vztahy se v komisi dostávaly do polohy – „absolutní přízeň/mezní nenávist“. Pragmatismus jakoby vymizel.

Běžná práce se v těchto letech soustřeďovala na další agendu – pracovalo se na získávání údajů z různých úseků poštovní historie, sestavil se seznam pošt a byl připraven k otištění ve Zpravodaji, navazovaly se kontakty s ostatními existujícími zpravodaji. Nitky spolupráce se začaly navazovat. Pozornost se věnovala předběžným celinám a začal se připravovat Den poštovní historie 1980 v Kutné Hoře. Komise se chystala na účast na chystané Národní výstavě OSTRAVA 1980. Zahájily se práce na rukopisu polních pošt čs. vojsk (rukopis měl být hotov do konce roku 1983). Toto dílo mělo být prací autorů – Zd. Kvasničky, V. Fialy, M. Blahy a Vr. Palkosky.

V únoru 1980 se přihlásil ke spolupráci s komisí i Miroslav Langhammer a navrhl vytvořit sekci automatizace poštovního provozu. Komise jej designovala do funkce jejího vedoucího.

Rok 1980 byl vůbec rokem přílivu nových aktivních členů. U příležitosti výstavy MOST 1980 se přihlásil i nový člen Vladimír Bulíček a žádal navázat spolupráci s vedením komise, zejména na úseku katalogu pro výstavu. I při výstavě TEREZÍN 1980 komise byla aktivní. Přispěla do katalogu články.

Sběratelé se těšili na Den poštovní historie v Kutné Hoře. Čekal je bohatý program – seminář, schůzka sběratelů, nabídková soutěž, přednášky, schůze rozšířeného pléna. Na tut dobu dost progresivní forma práce sběratelské obce poštovní historie a celin.Tato forma se zachovala až do rozpuštění komise PHC v roce 1989.

Koncem roku došlo ke společné akci se slovenskými sběrateli. Na schůzi pléna KPHC SČSF přijeli ze Slovenska O. Gaťa, I. Tvrdý, J. Tekeĺ, V reprezentativním složení se začala projednávat agenda plánu práce na rok 1981 pro celé Československo, programy dalšího setkání, jurymanská sekce a publikační činnost. Komise dostala punc celorepublikového orgánu. Princip národních komisí byl zachován, ale celostátní působnost byla nadřazena. Svaz hledal stále svou koncepci a fungování.

Ve spolupráci se Svazem začaly práce na katalogizaci celin (za Svaz A. Dušek, za komisi Vr. Palkoska a V, Bortlík).

Den poštovní historie v Kutné hoře byl úspěchem zejména díky vynikající práci kolegů Formana, Kohouška, Schreibra a Veselého, organizátorů v místě konání. Tradice Dnů PH byla zahájena.

V roce 1981 nás čekal SOCFILEX v Bratislavě a na den 17. 10, byla stanoven termín Dne poštovní historie v Jihomoravském kraji.

Jak pokračovalo vydávání Zpravodaje KPHC? Od začátku roku 1978 došlo k velké změně. NASTAL ZLOM V KONCEPCI. Změnila se formální stránka ve vydávání zpravodaje – již ne cyklostyl, ale pomocí kovolistů s tím, že se mohly kvalitně tisknout i doprovodné ilustrace. Ale cdo bylo závažnější je skutečnost, že se vydával ústřední zpravodaj KPHC a dále několik zpravodajů některých sekcí. Jedním ze zpravodajů sekcí jsem dostal do vínku i já –zahájil jsem redigování a tištění zpravodaje sekce otisků výplatních strojů VÝPLATNÍ OTISKY. Zpravodaj KPHC zmizel a přejemenoval jsem jej´. Od ledna 197á se jmenoval „Poštovní historie“

Od latinského názvu „HISTORIA POSTALIS“ jsem na poslední chvíli upustil …. Ten jsem využil až u mých osobních stránek v roce 2016. Nicméně u názvů jsem neskončil. Později jsem přejmenoval tento zpravodaj na zpravodaj „POSTILIÓN. Ale to předbíhám. Příště tedy o zpravodajích, které jsem měl na starosti já.

Číst dál...

RIKI v Rakousku

Kříženec RIKI byl velký cestovatel. Každý rok se vydal do ciziny. V roce 2008 navštívil Vídeň a okolí. Při této cestě je postihl epileptický záchvat. To mu nezabránilo, aby si prostudoval trasy na mapách.DSC02004  DSC02112  

 

 

 

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (11)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (11)

Komise poštovní historie a celin SČF respektive SČSF (svazové orgány několikrát změnily level či status komise) s povolenou činností v rámci Svazu a ustavovaná zezdola sběratelskou základnou navázala na první komisi speciálních (později specializovaných) oborů založenou v roce 1966 a interní reorganizaci a vyčištěné klasifikaci svou činnost.

Základy a obvodové včetně střechy byly záhy postaveny či spíše sestaveny. Začalo se s naplňováním klasifikačního řádu. Současně došlo k probírce (či čištění) oborů vlivem situace v tehdejší ČSSR a vlivem svazových orgánů fungujícím v rámci Národní fronty ČSSR. Les se pročistil a občas létaly u třísky. Po necelém roce byl odejit Jiří Nekvasil, který byl odvolán z funkce vedoucího celin KPHC, ale i z pozice člena redakční rady Zpravodaje. Ztratil jsem jednu z velkých osobností filatelistické publicistiky.. V kuloárech se množily informace o dalších, kteří začínají být nepohodlní.Jiří Nekvasil k mému smutku stáhl Zaslané příspěvky své i svých přátel. Na místo vedoucího sekce celin byl jmenován další velký celinář Václav Bortlík. Přátelská a dělná atmosféra v komisi z roku 1976 se začala vytrácet. K čemu to sloužilo? Tlak zvenčí. Osobní ego některých členů komise? Závist? Povaha? Charakter? Do dneška nevím. Možná vše dohromady. To jsem netušil, že i já se stanu vedle dalších mužem na pranýři.

Počátkem roku 1977 (zhruba od března)  pracovala komise ve složení Palkoska, Maxa, Vorlíček, Štaffa, Kukačka, Mahovský, Bouška, Polišenský, Nebeský, Jech, Leiš. Emil Votoček dokončoval svou životní monografickou práci a navíc jej trápila nemoc. Docházel sporadicky do komise, sekce se pořádně nerozběhla. Struktura a systém práce byly netransparentní.  Intenzivně pracoval V. Maxa, který rozproudil práci v pracovní skupině poštoven a vydupal jejich razítka z prachu filatelistického zapomnění. Dodnes cítíme jeho pozitivní práci.

Práce ustavených (a uznaných) sekcí se rozjela na plný plyn. Naproti tomu obory bez členského zázemí neuspěly (lodní pošty a jiné). Vydávání zpravodaje pokračovalo s tím, že se pomalu rodil další strukturální přerod – centrální zpravodaj opouštěly rubriky sekcí a přetvářely se do samostatných zpravodajů.

Další zaznamenané počiny: sekce otisků výplatních otisků se začala intenzivně zabývat otisky po roce 1945, Celináři ustavili tři pracovní skupiny ještě pod vlivem Jiřího Nekvasila – ČSR I, ČSR OO, Skandinávii.  Historie poštovnictví se vrhla do práce na bibliografii poštovní historie, autorem byl ing. Zdeněk Storch, vystavovatel, publicista, člen KF 00-15. Sekce příležitostných a propagačních razítek vypracovala návrh terminologie a navrhla rozšiřovat systematicky archiv sběratele ing. Mokrého úzkou spoluprací s TÚS.

Aktivitě se meze nekladly, ale podmínkou bylo, že

„…budou vyhledáni sběratelé, kteří budou zárukou, že sekce bude pracovat (zápis KPHC 14/77, bod 1/1)“.

Už tehdy jsem se ohradil, že toto není v zájmu koncepce československé poštovní historie, která by měla pokrýt všechny obory, které se na tomto území vyskytly. Bohužel nebyla doba na tuto „všekryjící“ koncepci. K její realizaci přišlo až v polovině 80. Let, ale i v té době okolnosti nedozrály na její přijetí. Bohužel široká obec sběratelů  tuto koncepci nepřijala.

Rok 1978 byl ve znamení nadcházející Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1978, Komise poštovní historie a celin měla velký podíl na její organizaci a zúčastnila se aktivně připravovaného programu.

Ve výstavních (též nazývaném filatelistickém) odboru pracovali O. Štaffa, V. Maxa, I. Leiš. Navrhli jsme řadu exponátů u Čech i Slovenska ( Beneš – Forman – Smolík – Ivantsy). Byli jsme ve styku s dr. P. Čtvrtníkem o symposiu poštovní historie. Za komisi byli vybráni dva řečníci, za poštovně historickou obec P. Čtvrtník (téma: pomoc poštovních muzeí badatelům na úseku poštovní historie).

V roce 1978 se konaly různé aktivy a schůze pléna poštovní historie a celin. Na jedno plénum (20. 5. 1978) byli přizváni i další poštovní historici a sběratelé mimo vedení komise – Pohorecký, Kohout, Hašek, Weinzettl, Kyzlink a Dražan. Pozváni byli Slováci. Celkem se zúčastnilo skoro 40 účastníků.

Změnil se i gestor pHC v Severočeském kraji (místo Arnošta Smolíka Karel Souček). V Praze se stále nedařilo sehnat gestora PHC. Komise konstatovala:

„...v Praze je dost sběratelů PHC, podstatně je jich však méně, kteří jsou ochotni systematicky pracovat…“.

Rok 1978 přinesl i zásadní rozhodnutí „zúčastňovat se ustavujících schůzí a setkání v krajích“. Vzpomínám na velmi významné setkání ve Středočeském kraji, kterého se zúčastnila silná delegace – Štaffa, Vorlíček, Bortlík, Leiš. Tam se zrodilo mé přátelství s Miroslavem Formanem, tahounem poštovní historie ve Středočeském kraji. Později jsme vytvořili nerozlučnou trojku…

Dodneška si pročítám zejména korespondenci s Mirkem Formanem, vydá na silnou knihu. I stylově mne do dneška při čtení vždy rozesměje.

PRAGA 1978 byla událostí velkého kalibru. Též pro poštovní historii. Ta zaznamenal velký úspěch a přispěla k propagaci poštovní historie u nás i ve světě. Symposiu předsedal Jozef Obert ze Slovenska.. Z řečnického pultu oslovili československé i zahraniční účastníky: Palkoska (úvod a exposé k 60. Výročí Československa v zrcadle poštovně historických dokladů), Čtvrtník (studium poštovní historie v poštovních muzeích), Štaffa (jurování na světových výstavách). Pavel Čtvrtník uvedl film Tři variace na poštovní trubku. Diskuse byla též reprezentativní  - Špiritová (studium pramenů PH), Martínek (koreferát k pramenům), Polišenský (60. výročí ČSSR – severní hranice), Palkoska (k zásadám jurování).  Měl jsem štěstí. Společně s Antonínem Vorlíčkem jsem byl pověřen režié a organizací symposia. Vedle intenzivní práce ve výstavním odboru to byla velká škola.

PRAGA 1978 byla úspěchem. V jury jsme neměli přímého zástupce, i když jsme vypracovali zásady pro vystavování a jurování exponátů poštovní historie a celin. Katalog se nesl v duchu poštovní historie, když pomineme nutné proslovy a fotografie funkcionářů, dočetli jsme se hodně o poštovně historii. Votoček napsal o rakouských a saských polních poštách v roce 1866 v českých zemích, Bouška a Leiš napsali článek o otiscích výplatních strojů v čs. poštovních provozu. Masivní bylo vystavování exponátů poštovní historie a celin – zaznamenali jsme tyto vystavovatele z okruhu čs. poštovní historie – Bortlík, Maxa, Konštant, Obert, Storch, Forman, Tovačovský, Smolík, Blaha, Šilhán, Dusík, Czulík, Lenoch, Fiala, Žampach, Indra, Maxa, Palkoska, Votoček, Gorký, Všetečka, Leiš). Vystavil jsem za KPHC i zpravodaj, který jsem od roku 1976 začal vydávat. Mimo soutěž. I Václav Nebeský vystavil své tři exponáty – dvě své práce a Kroniku Klubu českých filatelistů. Též bohužel mimo soutěž.

V letech 1977 a 1978 byla zaseta první semínka pozdějších Dnů poštovní historie. Jedno z prvních setkání se konalo v České Třebové dne 15. 10. 1978. Zorganizoval jej Miroslav Vostatek, další zpřízněná duše a zanícený propagátor poštovní historie u nás. Objevily se i staronové postavy Storch, Příkazský, Papoušek.

A přišel rok 1979. První lednová schůze konstatovala:

„KPHC zůstává organizována na národním základě“.

Stala se neuvěřitelná věc. Vrcholné svazové orgány dovolily národní úroveň a dvě entity, jedna v českých zemích, jedna na Slovensku. Oficiálně nebyla řeč o centralizované vrcholové organizaci. To přišlo až později. Konstatovali jsme, že v roce 1978 došlo k velké propagaci poštovní historie a celin v rámci Československa a byly upevněny základy další existence uznaných oborů.

Číst dál...

Hraniční hora ZUGSPITZE (1)

Hraniční hora Zugspitze (1)

Zugspitze o nadmořské výšce 2962 metrů je nejvyšší horou Německa. Je hraniční horou mezi Německem a Rakouskem. Její název pochází od strmých skalních žlabů (Züge) a častého výskytu lavin (Lavinenzüge). Odvození názvu  od vlaku (Zug) je pozdější a nesprávné. Prvním (novodobým ?) výstupem ze dne 27. 8. 1820 se zapsal Josef Naus. Poznatky však vedou k tomu, že před ním již na vrcholku Zugspitze lidé  byli. Vrchol zakrývá jediný německý ledovec Schneeferner. V objektu na vrcholku existuje i funkční pošta krom jiných civilizačních výdobytků. Na rchol vedou tři lanovky (Eibseeseilbahn, Tiroler Zugspitzbahn a Gletscherbahn). K dolní stanici Gletcherbahn vede ozubnicová železnice Bayerische Zugspitzbahn. O 21. 12. 2017 nová dvoukabinková lanovka nahradila starou Eibseeseilbahn.

060054065064061053062056

  

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství poštovní historie (10)

Palkoskvy připomínky ke zpravodaji 001Palkoskovy připomínky 2 001Návrhy pro zpravodaje KPHC 1977 001Osnova publikace o výplatních otiscích 1977 001V nejZpravodaj titulka 1977 001vyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (10)Zpravodaj KPHC 1977 číslo 2 001Zpravodaj KPHC 4 1977 titulka 001Zpravodaj KPHC obrazová příloha 1977 001

 

Zpravodaj KPHC SČF v roce 1977

 

Rok 1977 byl opravdovým svátkem ve zpravodajství poštovní historie a celin. V tomto roce se mi podařilo vydat čtyři bohatá čísla zpravodaje v nákladu 500 ks u každého čísla o celkovém poštu 174 stran. Kromě regulérních stránek zpravodaje u některých čísel  byly připojeny i rozsáhlé přílohy. Rok 1977 byl ve zpravodajství velmi úspěšný a tento ročník má doposud nejradši, i když i další zpravodajstvé mi přineslo velkou radost. Předsea komise Vr. Palkoska se vyjádřil v jednom posudku takto:

 

"Toto jsou moje připomínky - jinak je Zpravodaj výborný - sůáva ing.,Leišovi za výborné vedení Zpravodaje" Praha 31. 1. 1977). Posudek reprodukuji a připojuji informace o zpravodaji KPHC SČF společně s dalším  materiál z dílny tehdejší sekce výplatních otisků (Otisky výplatních strojů v československém poštovním proovzu - propagační publikace, bohužel k realizaci nedošlo).

 

Připojuji i titulky čtyř čísel a rozšiřuji je o několik  ilustrovaných příloh, které byly připojeny ke každému číslu. U každého čísla jsem prosail obrázkovou přílohu ke zpestřední jednotlivých čísel zpravodajů.

Leden 1977

č. 1/1977

Titulka - celistvost lodní pošty

Autoři: NEKVASIL - ROSINSKÝ - LEIŠ - KURIAN - KUKAČKA - BOUŠKA - MAREK - KYZLUNK - HOLOUBEK -  MAHOVSKÝ - GEBAUER S PŘÍLOHOU sEZNAM FILATELISTICKÉ LITERATURY VE FONDECH STÁTNÍ VĚDECKÉ KNIHOVNY V BRNĚ (ČÁST ii.)

Výběr článků: Zajímá vás lodní pošta? - Život komise, sekcí, krajských skupin - Porpagační a příležitostná razítka -Hlídka výstav - Ozvěny

 

Květen 1977

č. 2/1977

Titulka - Pošta roku 1945 celistvosti

Autoři. Palkoska -Vostatek - Kukačka - Leiš - Bouška - Rosinský - Kurian - Brožek - Strnad - Drabina - Weissenstein - Mahovský - Gebauer - Jech

Výběr článků: POšta z osvobozeného Buchenwaldu - Zajatecké tábory z druhé světové války - Život komise, sekcí, krajských skupin - Odevšad - K problematice sbírání příležitostných a propagačních razítek - Výplatní tsroje ve Veletržním paláci - Identifikační čísla na otiscích výplatních tsrojů - Čtecí stroje - R-provozória a R-nálepky -Změny v poštovním provozu -Tabulky pro provizorní R-nálepky - Seznam filteliustické literatury

 

Září 1977

č. 3/1977

Titulka: Celistvost výplatného otisku pošty Praha 1

Autoři: Leiš kromě jiného s přílohou Seznam výplatních otisků  čs. pošt- Hájek - Sláma - Weinzettl - Kurian - Šalgovič ml. - Palkoska s přílohou Československé celiny

Výběr článků: Život komise, sekcí, krajských skupin - Setkání čs. poštovních historiků - Výplatní otisky - Zajímavosti -  Výstavy Poštovní provoz - Věstníky

 

Prosinec 1977

č. 4/1977

Titulka: Strojové propagační razítko pošty Praha 25 z 3. X. 1933

Autoři: Leiš - Kukačka - Kurian - Josef Posíšil - Vostatek - Gebauer - Kuča

Autoři: Život komise, sekce, krajských skupin - Příležitostná a propagační razítka - Výplatní otisky - Zajímavosti  - Československé celiny (1968 - 30. 6. 1977) Výstav Praha 1977, R-nálepky

 

Zpravodaj v tomto roce ukázal, že je životaschopný a že jeho existence je nutná. Zároveň se ukázalo, že každý obor potřebuje nutně samostatný zpravodajský tištěný orgán. což se v roce 1978 stalo. s tím, že zůstal ústřední zpravodaj, který dostal název POŠTOVNÍ HISTORIE. O tom v dalších pokračování.

 

 

 

 

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (9)

V nejvyšších patrech sběratelství poštovní historie (9)

 

První rok obnovené staronové komise poštovní historie a celin (1976) proběhl ve stylu intenzivní práce a  dělné a optimistické atmosféře. Tým poštovních historiků byl vybrán Vr. Palkoskou velmi dobře, i když se začaly projevovat první rozpory, které nepronikly na povrch. Tento ork bychom mohli nazvat rokem naděje. Bohžel po každé naději přichází zmar, který zbrzdí přirozený a zdravý rozvoj té či oné entity. Důležité bylo, že se stanovila identita. bez ní je každá entita osouzena k potácivým reakcím. Jak prapor či korouhvička ve větru.Byly přijaty základní dokumenty komise poštovní historie a celin. A to jak vedením Svazu, tak i širokým aktivem sběratelů poštovní historie a celin v Československu. Nová koncepce pronikla i na Slovensko. Okolní evropské státy, zejména Německo tento vývoj s radostí přivítalo. Ostatní státy vzaly vývoj na vědomí. Komise mohla pracovat a vytvářet vnitřní funkcčí organizaci, co se stalo. Hroty jednotlivých aktérů z minulých let se oupily a nastal vzájemná respekt. Tak jsem to aspoň viděl já, elév poštovní historie. Navíc jsme všichni uznaní měli podmínky a na práci a podporu. První hrom uhodil v prvních měsících roku 1977. Ukázalo se, že čištění a individuální naimozity se dostaly na povrch. 

 

ROK 1977

Votočkův dopis

V komisi pracovali v té době: Vr. Palkoska, Vojtěch Maxa, Antonín vorlíček, Pravoslav Kukačka, Václav Mahovský, Miroslav Bouška, Jiří nekvasil, Miroslav Polišenský, Václav  Nebeský, Ivan Leiš, Oldřich Štaffa, Pavel Jech. Emil votoček patřil do tohto vedení, ovšem účast a práci pro entitu mu zabránilo zdraví. Navíc pracoval na dokončení dalších dílů Monografie čs. poštovních známek. Emil Votoček finišoval se svým 14. dílem Monografie, která měla spatřit světlo světa  a skutečně vyšla v roce 1978. V poště roku 1976 (6. měsíc) jsem našel osobní dopis Emila Votočka, kde mi poslal plán práce sekce denních razítek, kam byl komisí uveden. Plán jsem otiskl. Byl stručný, jasný, potřebný. Historicky se jedná o důležitý dopis, a proto jej reprodukuji u tohoto dílu. Uvedl v něm, že "...stále není ve formě a že ......v září na shledanou....".

 

Komise v roce 1977 se soustředila na existující sekce a pracovní skupiny. Nové sekce nebyly na obzoru, neboť předseda komise prosazoval jednu zásadu. Ta spočívalo v tom, že pokud obor nebude mít dostatečnou členskou základnu, nemá nárok existovat v rámci  existující komise. Řada oborů tak odpadla a vůnbec nevyvinula snahu být !na živu". Sběratelství těchto oborů spadlo opět do individuální zóny, což vy drželo až do roku 1985.

 

PUBLICISTIKA JE DŮLEŽITÁ aneb BUDOU VLASTNÍ ZPRAVODAJE SEKCÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN?

 

V roce 1977 se vydal soupis poštovn  historické literatury v českých zemích zásluhou Miroslava Polišenského, své základní materiály vytvořila a publikovala sekce otisků výplatních strojů. Bylo konstatováno, že "...sekce plní plánované úkoly a zpráva schválena".Materiál sekce příležitostných a strojně propagačních razítek vrácen k přepracování. Sekce celin zajtivizovala 80 zájemců o celiny.

 

Poprvé se objevila myšlenka, že sekce by měly mít vlastn zpravodaje, neboť kapacita ústředního zpravodaje již nstačí. Ani vydávací hůty (4c ročně) není pro sekce konformní. Talky na doluku sílily. 

 

Terminologie jednotlivých oborů byla též potřebná a pracovalo se na ní v každé sekci. Česká pošta, Poštovní muzeum, TÚSka a další instituce začínaly brát na vědomí existenci komise poštovní historie a celin a většinou byly velmi nápomocné.

I práce v krajích se rozběhla, i když vedení komise nedostávalo pravidelné informace o rozvoji činnosti v krajích.

 

ODCHOD JIŘÍHO NEKVASILA

 

Počátkem dubna 1977 jsem dostal smutný dopis od Jiřího Nekvasila datovaných 31. 3. 1977. Stálo v něm"

"Vážený pane inženýre,

musím vám oznímiz, jako redaktoru Zpravodaje kPH, že vám nemohu předat připravené materiály z oboru celin. Včera toiž pan dr. Vr. P. , předseda této komise ptori mne vznesl čadu vážných obvinění, které byly mistrnou snůškou polopravd a nepravd z posledních 12 let. Rezimé bylo, že jsem absolutně nemožný člověk a že všichni členové komise si stěžují na moje nemožné chování ...Členy popravčí komise byl p. O. Š. a A,. V. (??). " Jiří Nekvasil mne dále požádal o vrácení řady materiálů, které mi poslal k otištění ve zpravodaji Co bylo nejhorší bylo to, že ve vrácení příspěvku nastala lavina. Přátelé Jiřího Nekvasila mne požádali o vrácení dosti zajímaváých materuálů. Zpráva se orzšířila rychlostí blesku.

Dopis končil slovy:

"Já Vám přeji do další Vaší práce hodně úspěchů, protože si myslím, že jste zpravodaj dělal dobře a musím říci, že jste mi byl velmi sympatický. Přeji Vám hlavně hodně psavých spolupracovníků, kterých ovšem he v komisis habaděj". Velká slova velkého sběratelee a velké osobnosti. 

Blesk z čistého nebe, i když ve vzduchu byla cítit již několik měsíců předtím bouře.I když stále jsme měli naději, pocit hořkosti a nespravedlnosti tu byl.

 

VOTOČKŮV DOPIS

 

 

Votočkův dopis 001Jako vzpomínku na výborného člověka a osobnost poštovní historie přikládám fotografii e zsemináře poštovní historie z  Písku v roce 1977, kde odleva jsou Vojtěch Maxa, dva organizátoři  emináře v Písku, Vr. Palkoska, stojící a přednášející koncepci zpravodaje má maličkost a po mé levicisedídí Emil Votoček, tehdy ještě plný síly. Na druhém snímku u exponátů v Písku  vidíme profesora Jarolav Papouška, mnou zastíného Vojtěcha Maxu, na čtvrtého aktéra na snímku si nevzpomínám.

 

Fotografie PÍSEK 1977 seminářvýstava 001

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS