HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pátek, 06 prosinec 2019

ASKLUNDOVA TYPOLOGIE

ASKLUNDOVA TYPOLOGIE otisků Československa 1926 - 1939 NA VÝSTAVĚ PRAGA 2018

Ve svém reportu ze Světové výstavy poštovních známek PRAGA 2018 jsme už zmínil, že jsme na této výstavě měli možnost vidět exponát "Meter Stamps of Czechoslovakia 1926 - 1939" s podtitulem "Meter Stamps, Essays and the Earliest Meters".  

 Jeho autorem je Stig Asklund, přítel a významný sběratel československých výplatních otisků z let 1926 do 1939. Není to poprvé, co Stig Asklund svůj exponát vystavil. Na PRAGA 2018 dostal za vynikající exponát, který vynikal novými objevy zejména na poli typologie, vzácnými prvními otisky, raritními esejemi, jasnou a srozumitelnou strukturou a estetickou hodnotou, hlubokými znalostmi, obdržel od jury velkou stříbrnou medaili. Tímto rozhodnutím byl značně podceněn. Exponát má aspirace na vyšší ohodnocení. To asle nechci řešit, vracím se k exponátu a k Asklundové typologii, která objevuje nová fakta a jde do hloubky.

Jediný problém mám s tím, že všechny objevy Stig Asklund pojmenovává typem s tím, že tři z typů jsou vlastně podtypy dle definice, kterou naše odborné orgány (sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF v roce 1976) definovaly jako:"Podtyp výplatního otisk je otisk, který při stejném typu výplatního otisku, se liší polohou pořadového čísla". Podle této definice by se Asklundova typologie měla aspoň verbálně upravit. Jaká je Asklundova typologie?

 Jelikož by tato typologie neměla zapadnout, zveřejňuji ji, i když některé otisky by spíše měly být označeny jako podtypy de shora uvedené definice. Dodávám, že jsme s dr. M. Bouškou  při tvorbě prvního poštovně - historického Katalogu v 70. letech vycházeli pro srozumitenost z jednodušené typologie 6/8+-, i když jsme o odlišnostech a rozdílech ve vzdálenosti věděli.

 

LEGENDA ASKLUNDOVY TABULKY: O - v prvním sloupci je číslo typu dle S. Asklunda, v druhém sloupci  typové označení otisku, ve třetím sloupci osová vzdálenost mezi denním a výplatním razítkem v mm, ve čtvrtém číslo, název uživatele Asklundem vybraných otisků jako příklad a domicil/dohlédací pošta), číslo příkladového otisku dle Katalogu Bouška - Leiš. 

 

Typ 1A       FR 6s - 4m        60         PR 102 (Mercy Praha 1)

 

Typ 1B       FR 6h - 4m        60         R 1a (Otta Rakovník)

 

Typ 2A       FR 8s - 4m        78         PR 148a (Schenker Praha 1)

 

Typ 2B       FR 8s - 3m        75-78    PR 399a ( OGAR - Fr. Štěpánek Praha 76)

 

Typ 3A       FR 8h - 3m       75-78    PR 34c  (Böhmische Eskompte Bank  EB Praha 1)

 

Typ 3B       FR 8h - 4m       78         U 1  (Bratři Buxbaumové Úpice)  

 

Číst dál...

PÁR POZNÁMEK K DATABÁZI OTISKŮ

PÁR POZNÁMEK K DATABÁZI OTISKŮ

ČESKOSLOVENSKO /1946 -1992/pseudoznámka/KOMERČNÍ SUBJEKTY

Před několika dny jsem ukončil práce na Sešitu 1 obsahujícím pilotní projekt Databáze výplatních otisků z území Československa v letech 1946 – 1992 (výplatní razítko ve tvaru zoubkované pseudoznámky). Sešit 1 obsahuje otisky s dohlédacími poštami PRAHA_ - PRAHA 096, tedy s poštami, které mají vypadlé číslo pošty až po poslední poštu, která má před číslem nulu.

 

Databáze zachycuje pouze otisky s pseudoznámkou s daty 17. 12. 1946 – 31. 12. 1992 s tím, že ve výjimečných případech se mohou vyskytnout i otisky s datem po 31. 12. 1992 (tzv. doběhové otisky ve stejném tvaru, ale s pozdějšími daty).

 

Databáze obsahuje jen komerční subjekty (podniky, firmy, instituce, organizace apod.), nikoliv pošty).

 

Jedná se první pokus zachytit dlouhé období více jak 40 let, období, kdy se prudce zkazila kvalita výplatních otisků a navíc se začaly tisknout na obálky velmi špatné kvality všech barev, jen ne bílé. Navíc docházelo k fyzickému a morálnímu zastarání strojů, z nichž mnohé orážely zásilky již od samého počátku používání strojů v roce 1926 bez nutné údržby a za nedostatku náhradních dílů. Za vládnoucího režimu nebyly ani prostředky na nákup nových modernějších strojů až na světlé výjimky

V porovnání s obdobím 1. republiky a protektorátu ČM otisky ztratily viditelně na své kvalitě. I sběratelský obor utrpěl díky neorganizování zájemců o sbírání po roce 1935, kdy dopis Josefa Bezchleby Albertu Jonášovi prakticky ukončil činnost Odboru frankotypů KČF. Až do roku 1966, kdy byla založena Komise speciálních později specializovaných oborů a ještě později poštovní historie a celin a ještě později jen poštovní historie, kam výplatní otisky metodicky spadaly. V období let 1935 – 1966 se sbíralo individuálně, pokud se sbíralo. Těm, kteří sbírali, budiž vysloven velký dík. Jinak bychom na databázi nemohli ani pomyslet, natož ji vytvořit.

Výplatní otisky spadly na 31 let do oblasti filatelistického nezájmu a do prachu filatelistického zapomnění a opovržení. Nebyly samy, podobných poštovně historických artefaktů je více. Tyto faktory způsobily, že dosud nemáme žádný ucelený přehled otisků z tohoto období, jen několik typologických pokusů, ale věcný katalog ani náhodou. Věcný a i typologický katalog 1946 – 1992 českého autora mají na Slovensku, vyšel i první pokus poštovních výplatních otisků 1946 – 1976 domácího autora. Typologii najdeme v mezinárodním katalogu amerických autorů z roku 2006, v obhájené jurymanské práci a typologické příručce českého autora z roku 1991, v práci švýcarského Itala a Čecha zachycující období Československa typologicky a částečně i věcně (barevná elektronická verze), a v rukopisné práci zachycující otisky mimopražské, která byla zpracována v roce 1991, ale nevyšla a je sběratelům nedostupná. Navíc autoři jakoby se pražským otiskům vyhýbaly – až na světlou výjimkou švýcarsko – české spolupráce.

Proto jsem se pustil do pražských otisků, i přes všechny tyto vážné překážky. Lepší je začít, než čekat a nechat škodlivé vakuum působit na opětné zapomnění tohoto oboru.

METODIKA

Vzhledem k enormnímu počtu otisků jsem zvolil co možná nejjednodušší metodiku zpracování. Není v lidských silách oři velkém množství otisků v krátkém dostupném čase sestavit dokonalý seznam. Je nutno jít postupně. Předně se jedná od databázi, kterou lze lehce rozšiřovat. Popisky jsou vysoce úsporné a nedají se srovnat s předchozími katalogy, na kterých jsem zejména s dr. M. Bouškou v 70. a 80. letech pracoval. Tam jsme vycházeli vstříc široké filatelistické obci včetně příznivců námětové a regionální filatelie. Nyní vycházím hlavně z toho, že současní sběratelé jsou již zvyklí na styl katalogů a seznamů, které se mezi sběratele dostaly a vžily se do jejich podvědomí.

Základní seznam a dodatky

DATABÁZE je poštovně – historická s abecedním či číselným řazením (uživatelů a pošt). Není sestavena ani chronologicky, ani podle čísel strojů či podle jiného dalšího hlediska.

Na mém osobním webu jsou již zavěšeny jak základní databáze, tak i dodatky. Začínám pražskými otisky, kde dohlédací pošta nemá číslo (vypadlé) a pražskými otisky s dohlédací poštou 01. Celkem 56 stran základního seznamu obsahuje otisky těchto pošt: PRAHA __, 01, 04, 06, 07, 08, 011, 013, 015, 021, 022, 024, 028, 033, 034, 074, 075, 093, 096. Strany jsou číslovány. Dalších 36 stran obsahují dodatky, které jsou označeny jako Dodatky k databázi počínaje D 1 a pod číslem D 1/1. V jednotlivých záznamech jsou odvolávky na příslušnou Prahu – lze je tedy přiřadit k záznamům v základní databázi. Stále se objevují dodatky a nelze je z technických důvodů začadit do základního seznamu. Oba zdroje budou sceleny, až se dokáže, že příliv nový dodatků skončil či aspoň zpomalil.

 

Nepřítomnost číslování abecedního seznamu

 

Jednotlivé záznamy nečísluji, zejména z praktických důvodů, aspoň prozatím. Seznam je seřazen podle číslování pošt a v rámci pošt jsou abecedně sestaveny jednotlivé pozice., přičemž rozhoduje písmeno prvního slova v označení oprávněného uživatele, případně první písmeno v natištěném či známém názvu subjektu u otisků, kde jsou v názvu zkratky či kresby apod. Pokud někde bude porušeno abecední pořadí, tak se omlouvám a je na sběrateli si opravit svůj seznam.

 

Záznamové údaje a význam zkratek

 

Záznamové údaje jsou co možná nejúspornější. Tvoří jej: název dohlédací pošty/název soustavy či typ výplatního otisku/zkrácený název uživatele/rozlišovací symboly či rozlišovací písmena/výjimečně poznámky důležité pro otisk.

 

Je na sběrateli, aby z obrázku rozpoznal rozdíly mezi jednotlivými otisky, pokud se jich vyskytne více. Může jít o rozdíly v denním razítku, označení oprávněného uživatele, pořadovém čísle či výplatním razítku.

 

Použité zkratky v záznamu:

FR – soustava Francotyp

PO – soustava Postalia

PB – soustava Pitney-Bowes

HAS - Hasler

PO-JUN - Postalia - Junior

 

Zkratka u Francotypu:

FR 8h – 4m – 1K apod:      Soustava FR: Francotyp, 8, 6: osová vzdálenost mezi středy DR a VR 8cm či 6cm+-tolerance, h= horní číslo počitadla, s= střední číslo počitadla, 4m, 3m, 5m různý počet míst včetně znaménka u výplatní hodnoty, + ´hvězdička, čtyřlístek, křížek apod. – jediný symbol

DR – denní razítko

OVS – otisk výplatního stroje, též VO – výplatní otisk

VS – výplatní stroj

VR – výplatní razítko

VZ – výplatní znaménko

OOU – označení oprávněného uživatele

VH – výplatní hodnota

VČ – výplatní číslice

-h- číslo počitadla nahoře mezi denním a výplatním razítkem

-0- číslo počitadla chybí

-s- - číslo počitadla ve středu mezi denním a výplatním razítkem

3, 4, 5 – místa výplatní hodnoty (tří, čtyř, pětimístná

m – místo hodnoty

? – nejasnost či neprokázaný/nedoložený údaj

K – kruh denního razítka, doplněno číslem 1 (jednokruh), 2 (dvoukruh) event., dalšími údaji ohledně můstků

(g), (ng) – gotické či novogotické tvary číslic hodnoty, kde není uvedeno v otisku jsou československé oválné číslice různého druhu

Všechny otisky jsou reprodukovány, někdy v bídné kvalitě, za což se omlouvám. Není v lidských silách provést kvalitní retuše. Takže u většiny lze vyčíst z otisku nutné údaje pro sběratelské účely.

Existuje i odlišná osová vzdálenost – např. 74 či 78 mm, tento údaj práce nezkoumá.

 

Datum denního razítka

 

Datum denního razítka může mít řadu zvláštností. Nechávám na sběrateli, aby si otisky odlišil i na tomto místě.

 

Odlišené vročení není uvedeno, stejně jako hraniční známá data. Základní datum databáze je v otisku. Je na sběrateli doplnit si datu odlišná údaji ze své sbírky.

 

Předmět činnosti uživatele

Neuvádím ani předmět činnosti uvedených subjektů.

Cenové záznamy

 

Cenové kotace nejsou uvedeny, jedná se o věcnou databázi. Všeobecné hodnotící kritéria jsou uvedeny ve zvláštní kapitole před věcnou částí databáze.

 

Ostatní údaje

 

Pokud je to nutné absolutně zajímavé, další údaje jsou uvedeny slovně nalevo od otisku.

Identifikace otisku ze sbírky

 

Sběratele prosím, aby se naučili zatím pracovat s oběma nezávislými seznamy při identifikaci otisků své sbírky (Základní databáze a Dodatková databáze)

 

 

Přítomnost obrázků

 

Až na několik výjimek jsem zařadil do databáze všechny otisky, i když jsou špatné kvality. Speciálně označení uživatele není popisováno tak, jak tomu bylo u předchozích katalogů.

 

 

Další dodatky

 

Další dodatky, pokud se vyskytnou budou zařazeny v rámci 15. a dalšího pokračování v kategorii Filatelie a poštovní historie, případně Databáze na osobních stránkách.

 

 

Rejstříky, abecední seznam uživatelů, význam symbolů a odkazy

 

Databáze neobsahuje žádné rejstříky, aspoň prozatím. Nejsou ani uvedeny odkazy např. na dva stejné otisky, to nastane, až bude jednotlivým záznamům přiřazeno číslo databáze či katalogu. Databáze neuvádí ani abecední seznam uživatelů a význam symbolů v označení uživatelů.

 

SOUSTAVY  strojů  v předmětné lokalitě a ve sledovaném období

 

SOUSTAVY 1 001     Soustavy 2 001   TYPOL 2 001  

 

DENNÍ RAZÍTKA

Jednou z důležitých částí výplatního otisku je denní razítko (DR). Slouží k jednoznačné identifikaci výplatního otisku a jeho dohlédací pošty (pevná část). Dále prostřednictvím své pohyblivé části určuje datum vyplacení a většinou i odeslání zásilky. Tímto navazuje na nařízení UPU a příslušné poštovní správy, na jejímž území výplatní otisk vyplácí zásilky.

Vzhled DR určují normy a nařízení poštovní správy. Postavení DR vychází z konstrukce příslušného stroje. Liší se podle soustav.

Postavení

DR: DR/OOU/VR, OOU/DR/VR, OOU/DR/OOU/VR, DR --- VR

                                                                                                     OOU.

Co jej tvoří?

1/ 1K

2/ 2K bez můstků

3/ 2K s můstky (slabé, silné)

4/ 1K s dvěma půlměsíci

Pro zajímavost: v tomto vymezené lokalitě a v tomto vymezeném časovém období jednokruhové razítko je zatím zachyceno u Pražských pekáren a mlýnů (Praha 093 – otisk s datem 11. 12. 1958).

Převládají DR dvoukruhové s můstky. „Bezmůstkové“ DR jsou u soustavy Hasler a Pitnes - Bowes.

Otisků s DR s „půlměsíci“ není zachyceno mnoho, jedním z nich je např. otisk Středočeského obchodu (Praha 022) – viz).

Údaje

1/ Název dohlédací pošty bez PSČ

2/ Název dohlédací pošty s PSČ

Číslice

Zachyceny/ různé tvary a velikosti.

Zajímavé je vročení (v zásadě vždy vyšší o výšce 3 – 3,5 mm).

Čislice data o velikosti +- 2,5 mm různých tvarů.

Arabské číslice s výjimkou římských číslic pro měsíce u několika otisků (zejména Postalia).

Rozlišovací písmena a symboly..

Řada otisků obsahuje v dolním mezikruží různá čísla (nejčastěji malá písmena jako „a, b“) a další symboly jakými jsou křížky, hvězdičky pěticípé, hvězdičky šesticípé o různých velikostí a různého počtu ( 1 – 3). Jsou zachyceny i kombinace symbolů a písmen.

Opět pro zajímavost: Jednou z prvních změn vročení (je vyšší než ostatní části data) je u otisku uživatele Pragoexport s datem v roce 1955.

Rozměry (průměr vnějšího kruhu)

Tento údaje je jedním ze sběratelsky sledovaných údajů. vše v milimetrech.

Francotyp:

1K – 23

Dvoukruh - 23, 24, 25, 26

Postalia

25, 26, 27

Pitney Bowes

23.24

Hasler

26

Postalia – Junior

25

Vzdálenost mezi dvěma kruhy kolísá mezi 3 – 5 mm u Francotypu, u Postalie a Postalie – Junior je 4 mm, u Pitney-Bowese a Hasleru 3, 5 .

A ještě jeden poznatek – vlivem fyzického opotřebení či nedostatku barvy se může stát, že se tzv. vytvoří chybotisk, který chybotiskem není, prostě chybí náležitý tlak a množství barvy je chabé a nedotiskne se úplně datum.

 

DR 001 

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (49)

Vylámání německých názvů ve výplatních otiscích na území Československa v roce 1945 a dále.

Dodávám, že vylámání je jedním ze způsobů, ve sledovaných obdobích a případech docházelo i k začerňování a začerveňování nepohodlných názvů, což v těchto poznámkách nezkoumám, Jde jen o vylamování či odpilování názvů.

Po osvobození docházelo též k vysekávání německých názvů českým živlem (v zásadě od 8. - 9.  5. 1945 a v dalších dnech a týdnech). Vysekávaly se hlavně německé názvy dohlédacích pošt v horní části denního razítka). Zde reprodukuji výplatní otisk FR 8h - 4m Družstevních závodů v Dražicích n. Jiz., dohlédací pošta Benátky n. Jiz. 1 (německy: Benatek a. d. Iser 1) a další tři případy :uživatel Jindřich Vitouš a syn Praha 88, uživatel Mogul Praha 1, kde jsou vylámány též německé názvy v denním razítku. Poslední případ je otisk uživatele, kde je vysekán německý text instituce na místě označení uživatele Svaz pro hospodaření obilím Praha 1. Jsou možné i kombinace obého.

 

Vysekání OVS v Československu 1945 001       Vysekání OVS v Československu 1945 2 001     Vysekání OVS v Československu 1945 2 002

 

Ještě jedna poznámka. K vysekání v období 1945 - 1992 došlo ještě několikrát. O jednom jsem již psal (Chemické závody v Záluží), druhý nastal v roce 1991 v Bratislavě, kde došlo k polovysekání názvu, vysekalo se "Česko" v nápisu Československo a zbylo jen "SLOVENSKO", i když  k existenci samostatného státu došlo až 1. 1. 1993. O tomto případu někdy příště. Při podrobném studiu narazíme i na další plánované a odborně zabezpečené vysekávání části označení oprávněného uživatele. Stalo se to např. v případě Strojexportu, kdy již pominulo 25. výročí založení podniku zahraničního obchodu a setrvání původního označení by bylo nepravdivé a zavádějící. Docházelo i k přeměně textu a byl pro tu či onu chvíli text vysekán z důvodů nepravdivosti. Stalo se tak prakticky okamžitě a s vysekaným označením se počkalo do výroby nového štočku označení.

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (48)

Vysekání názvů pošt u protektorátních otisků

Úvodem uvádím, že v období Protektorátu ČM se vyskytly na jeho území tři druhy denních razítek výplatního  otisku: název dohlédací pošty český (předběžné protektorátní otisky - tzv. doběh v roce 1939), německo/český/český (regulérní úředně schválený název dohlédací pošty) a německý (neúřední živelný) ve městech s německým vlivem Brno a Olomouc. Zde se zmiňuji o poslední třetím případě. Ve městech Brno a Olomouc došlo pravděpodobně neúředně s přihmouřením očí úřadů poštovní správy k vylámání českých názvů v dolní části denního razítka. Stalo se tak v v případě několika desítek uživatelů v obou městech v období let 1940 - 1945, nejvíce v letech 1944 - 1945. Dělo se tak akcemi německého živlu v těchto městech, který zde byl silný. Neodbornost je vidět i na zbytku  stop po vylámání, odpilování či vysekání českých názvů. I když četnost zachovaných otisků je vyšší, přesto je třeba nahlížet na tyto případy z filatelistického hlediska jako na raritní zajímavosti.

 

Vysekání OVS v Protektorátu 2 001

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (47)

Vylámání (vysekání) výplatních otisků německým živlem na zabraných územích v letech 1938 a 1939

 

Konstrukce a snadná dostupnost k hlavním částem výplatního otisku svádí k živelnému vylamování (či vysekávání) vyrytých nápisů , symbolů či textu. Někdy se též děje odpilováním.  Buď nepovolaným aktérem anebo za pomoci zručných mechaniků. Nekvalitní postup tohoto druhu zanechává stopy, které jsou vidět ve formě červených skvrn.

V historii výplatního otisku z území Československa od roku 1926 dodnes k tomu došlo několikrát zejména ve vypjatých politických a nacionalistických chvil v historii Československa. Případů bylo několik - roky 1938 a 1939 po Mnichovské dohodě velmocí, v roce 1945 a dále po osvobození Ćeskoslovenska spojeneckým armádami, v roce 1968 a 1969 po okupaci Ćeskoslovenska armádami SSSr a dalších zemí Varšavské smlouvy a v letech 1991 - 1992 před rozpadem Československé republiky. četnost nebyla velká, nicméně první dva případy se dají počítat na desítky, další případy (1968 a 1991-1992) byly ojedinělé. Rok 1968 jsem již v jednom díle tohoto seriály popsal, nyní se dotýkám dalších případů, dnes roku 1938 a 1939. Otisky jsou raritní svědčící o bohatosti poštovní historie, ale i společenské historie. Zatím je známých 18 případů použití takto "upraveného" výplatního otisku.

 

Po zabrání části území Československa se velmi rychle změnil vzhled výplatních otisků. Do výplatního razítka se dostaly německé symboly a názvy a  označení uživatele se stoprocentně poněmčilo. . Denní razítko se dočkalo vylámání českého názvu dohlédací pošty německým živlem, v dolní části kruhu zůstal jen německý název. Nečekalo se na vyrytí nového denního razítka, pomohl nejsnadnější způsob hnaný netrpělivostí - vylámání českého názvu.

Zobrazuji dva případy - prvním byl  otisk uživatele Schubert z Grottau (Hrádek nad Nisou), textilní továrny továrny na nitě a   bělidla, barvírna, ožehovací a mercerisovací ústav s jednou zajímavostí: poštovní správa ČSR povolila společn íkovi firmy Oswaldu Schubertovi vyplácet služebním strojem i jeho soukromou korespondenci.

Druhým otiskem s vysekaným denním razítkem je reprodukce celistvosti firmy Dürschmidt (zal. 1857) z Ústí n. L. (Aussig 1), továrna na barvy\ a laky - jeden z nejstarších uživatelů výplatního stroje u nás (1930).

Dodávám, že vysekání se v této oblasti a v tomto čase dotklo i výplatního stroje Mannesmanna v roce 1938. Tento případ je znám. Tam došlo k dvojímu vylámání - jednak v denním razítku (český název CHOMUTOV 1), jednak ve výplatním razítko, kde se vylámal název ČESKOSLKOVENSKO. Výplatní otisk ve tvaru "větrné růžice" zůstal - je to jediný případ s označením RR.

 

Vysekání OVS na zabraných územích 1 001

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS