Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - čtvrtek, 05 prosinec 2019

PRVNÍCH ŠESTNÁCT UŽiVATELŮ

Výplatní otisky na území Československa spatřily světlo světa v roce 1926. Byly to jen komerční subjekty, nikoliv pošty na rozdíl od jiných zemí (v USA pošty vyplácely zásilky již v roce 1912!). Přesto to byl průlom v českosloevnském poštovnictví. První rok bylo uděleno skoro dvě desítky povolení k užívání strojů. Na počest tohoto aktu a jeho 60. výročí jsem vytvořil exponát Výplatní otisky prvních československých uživatelů. Jak jinak, exponát byl "pouze" postříbřen, i když jsou v něm docela cenné pecky. Navíc studijně popsané a doložené doposud neznámými fakty. U přítele ing. Jana Struže, tehdejšího ředitele Živnostenské banky jsem získal podporu pro vsazení otisku do otisku existujícího výplatního stroje Živnostenské banky (první stroj byl uveden do provozu v Živnostenské bance, i když tehdejší a dnešní budova nejsou stejné). Výročí jsem připomenul v článku ve Filatelii. můj mentor a podporovatel mého sběratelského oboru ing. Vítězslav Houška článek vydal a dovolil mi i větší prostor pro ilustrace. Předmětný článek reprodukuji, neboť za několik let čs. výplatnímu otisku bude již 100 let...

Slovenský štát 1939 - 1945

Dne 14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský štát. Na jeho území se používaly výplatní stroje zavedené v době Československa bez úpravy. Československý vzor byl tolerovaný na Slovensku až do června - července 1939. Od srpna 1939 nastal zlom a starý název státu byl nahrazen názvem SLOVENSKO. Ostatní části otisku včetně tvaru výplatního razítka se nezměnily. Předběžných výplatních otisků s nápisem Československo bylo na území samostatného Slovenska 46. K nim se vrátím v samostatném vstupu, neboť se jedná o zvláštní zajímavost.

Dnes reprodukuji dva výplatní otisky s názvem státu SLOVENSKO. Oba jsou typem FR 8h - 4m, jedním uživatelem je Matica slovenská a druhým Spolok pre chemickú a hutnú výrobu, závod Ružomberok z rok 1943 respektive 1944. I tyto otisky patří do rodiny otisků používaných na území Českoslovesnka od orku 1926 do zániku Československa v roce 1992. Otisk Matice slovenskej za předchozího období 1. republiky neexistoval, vznikl za Slovenského štátu, otázkou zůstává, jaký stroj byl tomuto uživateli prodán.

Druhý otisk též za předchozího období neexistoval, ale existoval subjekt SOLO a jeho stroje, které vyplácely své zásilky dvěma otisky od roku 1937 do roku 1939 s různým označením oprávněného uživatele ( FR 8h - 4m a FR 6h - 4m ten je poznatelný dle "tancující" hvězdičky ve výplatním otisku). Subjekt si ponechal stroj první.

Oba reprodukované otisky představují zajímavost. Dokládají dobu změn. Druhý reprodukovaný otisk pod jménem SOLO spoj. úč. čs. zápalk. a lučebné tov. filiálka je ve zmíněném seznamu předběžných otisků. 

Za zmínku stojí, že v tomto období byl generálním zástupcem výplatních tsrojů FRANCOTYP pro Slovensko po B. Jarolímkovi Miloš Krupec z Bratislavy a jeho firma (od roku 1940), který si toto postavení udržel i po roce 1945 po znovuvytvoření Československé republiky. Oba subjekty však vydržely jen do zestátnění svých firem v nových poměrech. V Čechách a na Moravě nastoupila zprvu NARPA (na Slovensku pravděpodobně též) a po ní Kancelářské stroje a ještě později DATASYTÉM. To je už ale jiná kapitola.  

Před časem jsem ukončil seriál nazvaný Z prachu vydupané. Rozuměj: .... výplatní otisky vydupané zp rachu filatelistického opoveržení a zapomnění. Přece jen existují i další texty, které doplňují okolnosti a události tohoto sběratelstvého oboru a přímo nesouvisejí se vzpomínkami.

Jeden z těchto textů jsem našel v odloženém Rukopisu práce "Katalog výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 - 1988 (později rozšířeno do 1992, konce republiky). Podtext:   ...s výplatním razítkem ve tvaru zoubkované pseudoznámky), jehož jsem spoluautorem společně s Luďkem Janů. Domnívám se, že i když můj spoluautor je proti zveřejnění celého katalogu, pro jeho nedokonalost, neaktuálnost a neexistenci nových poznatků, domnívám se, že rukopis by měl být jako memorabilia zveřejněn.  Nicméně, úryvek neuškodí (úvod rukopisné práce  a jedna stránka z odborného  textu.) Tuto část zveřejňuji pro doplnění historických skutečností. a pro úplnější informování veřejnosti, laické i odborné.