HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - středa, 11 prosinec 2019

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (68)

aCHYBOTISKY

 

Chybotisky jsou vděčným objektem sběratelské obce a hledanými artefakty. Nejinak tomu je i v případě výplatních otisků firmy Bratři Fischerové a spol, cihelny, Letky - Libčice.  Při rytí štočku denního razítka se do názvu dohlédací pošty dostala nemilá chyba. Místo správného názvu Letky - Libčice se v denním razítku objevilo Letky - Libšice. Uživatel tento chybotisk zpozoroval počátkem května 1930 (v provozu byl tento otisk od 15. 4. 1930 do 14. 5. 1930). Otisk s nespávným názvem byl na světě k radosti sběratelů, otisků se však nezachovalo mnoho a proto jsme tento otisk v katalogu s M. Bouškou označili jako celistvost R.

Od 14. 5. 1930 byl v provozu stroj s otiskem s opraveným názvem pošty. Pokud tomu tak bylo, tak reprodukovaný druhý otisk s datem 10. 5. 1930 je esejí. 

Třetím otiskem je otisk stejného uživatele, který změnil název pošty na LIBČICE nad VLTAVOU. Tento otisk vyplácel od 19. 2. 1935. Ve sbírce mám otisk s datem březen 1939.

Jeden uživatel, tři otisky a poměrně dost zajímavostí. To je svět výplatních otisků.

A jak to bylo dál? Během Protektorátu ČM vyplácel stroj s protektorátním vzhledu dál. Firma se věnovala kromě výroby cihel ještě dalším aktivitám: stavbám továrních  komínů, vodojemům na komínech a zazdívání kotlů. Firma přežila Protektorát a objevila se ve vzhledu třetí československé republiky. Zachytilo se několik otisků z roku 1945. Pak se slehla po firmě aspoň ve formě otisků zem a konečný verdikt učinilo komunistické znárodnění. Takové byly cesty a osudy strojů v Československu. Chybotisk nám zůstal.

 

Chybotisky 001 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (67)

STOCKHOLM 1924

Dnes dělám velkou výjimku. Tento seriál jsem věnoval výhradně výplatnímu  otisku na území Československa ke 100 letům výplatního otisku, což nás čeká za šest, sedm let Zde činím jednu výjimku.

Otiskuji fiktivní výplatní otisk ve verzi pořádající země kongresu UPU, který byl vytvořen firmou HASLER a věnován jako propagační otisk účatsníkům kongresu, který definitivně uzákonil výplatní otisk v poštovním provozu. Dlužno poznamenat a doplnit, že nejen tento kongres, ale i předcházející kongres v Madridu(1920) a následující v Londýně (1928) se výplatním otiskům věnovaly. Kongres ve Stockholmu, kde byl tento otisk prezentován společně s pozvánkou na předváděcí akci výplatních tsrojů Hasler, byl rozhodující i pro Československo, jakož i firmu Hasler . V roce 1946 jsme otevřeli prostor i pro tuto soustavu i u nás.

 

Stockholm 1924 001    Stockholm 1924 002

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (66)

Ozalidové celistvosti

Firma B. Jarolímek měla ustálenou praxi vytvořit ozalidovou celistvost, jejímž hlavním smyslem bylo prezentovat vytvořené označení oprávného uživatele s cílem prodat výplatní stroj potencionálnímu uživateli.. Ozalidový papír je papír používaný k plánografickému rozmnožování.  Prezentuji dvě celistvosti, jednak otisk firmy Vita (Apollo) z Prahy během Protektorátu Čechy a Morava na ozalidovém papíru a dále skutečný poštou prošlý otisk tohoto uživatele. Jedná se o zajímavost, která dokresluje pestrou historii výplatního otisku na našem území. Navíc doplňující výrobní postupy )častníků vyplácení výplatními otisky.

 

Ozalidové otisky 001     Ozalidové otisky 002

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CHRAŇME SI NAŠE SBÍRKY

Chraňme si své sbírky před různými vlivy

 

Filatelističtí a poštovně historičtí publicisté se věnují převážně artefaktům po odborné stránce, což je pochopitelně správné a prvořadé. Minimum autorů filatelistických článků se věnuje ochraně často vzácných, milých, těžce a pracně získaných, což může přinést časem zklamání a smutek.Často může odjít i ke znehodnocení investice, kterou jsme pořídili za nemaký peníz.  V minulosti se věnoval této rématice na stránkách Filatelie ing. Josef Weissenstein, vystudovaný chemik, a nověji na stránkách elektronického webu přišel se zajímavým, vědeckým článke Tomáš Drábek. O dalších nevím.  Přitom ochrana artefaktů je druhá stránka mince sběratelství. Rád upozorňuji zejména sběratele poštovně historických celistvostí na rizika neodstatečné ochrany. Můj příspěvek k této problematice nebude vědecký, nejsem chemik ani zbožíznalecký odborník. Mé laické názorxy vycházejí z mé skoro padesátileté zkušenosti a práce s celistvostmi. Nebezpečných faktorů je celá řada. Navíc pamatujme, že sbírku si sice vybereme a zaplatíme, ale o její kvalitě nerozhodujeme. Prostě ten či onen artefakt chceme, někdy i za každou cenu.

Ukládání a skladování

Pozor by si sběratel měl dát již při ukládání získaných celistvostí. Ledabylost či nepozornost může způsobit ohnutí či zmačkání celistvosti. Netapomeňme na obaly, do kterých celistvosti či listy s celistvostmi ukládáme,  a jejich kvalitu. Nekvalitní působí na celistvosti, artefakty a papír obálek jako samožrout. Agresivní činidla mohou obálku nenávratně znehodnotit. Pozor též na lepidla nqa obálkách, ve vlhkém či příliš treplém prostředí pracují a lepidlo se "přelije" na následující obálku, zabránit se tomu dá vložením vhodné podložky. Co je úplně šílené, to jsou obálky s okénky, zejména staršího data. I ty pracují a zanechají na následující obálce též okénko, které se nedá ničím odstranit. obezřetní bychom měli být i přči použití různých zásobníků od nerenomovaných firem.  Významné je i skladování - vlhko, chlad, teplo, střídaní teplot celistvostem nesvědčí. přivkládání odstraňme veškeré viditelné nečistoty, ale i sponky či jiné tvrdé předměty. Zanechávají ošklivou stopu a navíc  sponky rezaví! Vzpomeňte si, jak jsme v dětství slepovali známky z obálek! Nad parou. To nejhorší, co může být. Naštěstí současná chemie nám doporučuje speciální přípravky, které ve specializovaných obchodech lehce zakoupíte. 

A ještě jedna věc, na kterou bych nerad zapomněl - je zvykem používat na ukládání cleistvostídesky s úchytnými klipsnami. Pokud na plochu klipsny nedáte vhodný tvrdý papír, dočkáte se úhlédného obtisku kovové části desky. Já osobně tuto zvláštnost nechci - moc děkuji, ne. 

 

Převážení či přenášení anebo zabalování

Nejen ukládání je pro životnost a zachování kvality bsírky důležitá. pOkud se chcete pochlubit přátelům svou sbírkou, pečlivě si zvolte nosič, do kterého ji uložíte a přenosný obal. I ledabylé přenášení může způsobit velké škody. Nepříjemné překvapení nás může čekat při vložení celistvosti do umělohmotného obalu - tisk ři nápis propiskou anebo perem se může obtisknout na umělou hmotu a celistvost ztratí tak svou kvalitu.

Nečistoty

Jistě nemusím zdůrazňovat pravidlo "čistých rukoů" a "čistého podkladu" při zacházení se sbírkou. Lidské tělo je chemie a má vliv i na papír. Ze svého byznysu jsem se naučil pracovat s hodinkami v rukavicích, ale nenutím sběratele, aby si na poráci s každou celistvostí brali rukavice, tak zas naše milovaná sbírka cenná není. 

Žijeme ve vysoce průmyslově orientovaném věku, kdy vzduch je plný zplodin nejrůznějšího druhu. Škodí nejen našemu zdraví, ale i našim sbírkám. Síra, popílek a další látky v ovzduší celistvosti ničí. Životnost vcelistvostí vzduší výrazně zkracuje.Ve sbírce mám celistvosti, které se postupně rozpadají. Jak tomu zabránit? Složitá otázka. 

Berberky všeho druhu

Hmyz má rád dobrůtku - papír složený z různých látek. Zanechává ošklivé stopy a umí i celistvost zničit. Doslova vyžrat. Jemné průpichy jsou nejmenší škodou v tomto ohledu.

Plísně, bakterie a jiné neviditelné a viditelné organismy

Vlhkost přeje zkáze papíru. Existují účinné dezinfekční prostředky, které nás těchto parazitů zbaví a sbírku nám zachovají. Zase pozor na složení, některé agresivní prostředky nám vcelistvos mohou i zničit.Poučme se z praxe muzeí a rachivů, které uchovávají straé listiny. Ty pečují o stabilní teplotu a o udržování vlhkosti.Věřte, vyplatí se to. Ideální teplota je 18 - 20 stupňů, vlhkost čím nižší, tím lepší. Vyhábejte se ukládání sbírky do vlhkosti více jak 50%. Přehnaná nízká vlhkost může též uškodit, z papíru se stane materiál náchylný na poškození podle druhu papíru. 

Kyselost

Suroviny, které slouží k výrobě papíru - dříve konopí, bavlna a len, s příchodem moderních postupů sláma, dřevní hmota a jiné mají vliv na kvalitu a chemické pochody.Pozitivní, ale též škodlivé. Tyto chemické postupy lze omezit vyvážeností kyselého a zásaditého prostředí a vytvoření neutrálního prostředí. Pozor i na to, co je v obálce vloženo. I to může způsobit problém. Objeví se skvrny či nepříjemné otisky natištěných textů. Vnitřní výplň by měla být bez tisku. Čerň tisku může proniknout i na povrch vzácné celistvosti. 

Světlo

Největší škůdce celistvostí, zejména artefaktů s červenou barvo, je světlo.  Můj hlavní obor - výplatní otisky je charakterizován červenou barvou otisků. Světlo, které působí na tyto artefakty dlouhým vystavením jeho působení či dokonce i na desetidenních výstavách, může způsobit velkou zkázu. I světové výstavy vystavují exponáty slunečním paprskům., což jsem viděl v posledních letech na dvou světových výstavách. Nechtěl bych vidět exonáty takto vystavené zničujícímu světlu  po výstavách. To je jako necháte konzumní víno několik dní na sluníčku - máte z něho ocet, možná kvalitní. A to je vše.

Proto pozor na světlo a uV záření. Pleť a kůži si také chráníme krémy, sbírku můžeme chránit uložením mimo světlo a působení záření, nejlépe do tmy. Tím nechci říci, že bychom měli naši sbírku natírat krémy na opalování....  Při práci se sbírkou se těmto vlivům též chraňme. Svou sbírku nevystavuji ani "normálním"žárovkám či zářivkám, mám speciální lampu od specializovaného obchodníka firmy BECO. Zaprvé světlo neoslňuje a nemá agresivní vliv na celistvosti a artefakty na nich vytvořené. Pokud sbratel opomine tyto vlivy, může se dočkat "vzácných" změn odstínů barev. Investice do stojací lampy se vyplatí, má blahodárný vliv i na oči. Nejsou tak unavené jako při normálním světle.

Práce se sbírkou je složitý proces. Připomenul bych ještě jeden nešvar, který jsem často viděl na výstavách coby juryman. Mnoho sběratelů ve snaze ukázat ze své sbírky hodně celistvostí, umístí dvě tři celistvosti na listy a dává je na sebe. Světlo vytvořit nepříjemný otisk na spondích zakrytých obálkách, obálka pak není k vystavení samotná, ale ani se na ni nelze podívat. Takže obálky dávat do tmy a  nenechávat je na sobě. 

Další vlivy neznámého původu

Jsou i další faktory, o jejichž původu a proč nám zanechaly nechtěné stopy na celistostech, nemáme vůbec potuchy. U mne to jsou například  skvrny různých odstínů (tmavých) a různé velikosti. Vysvětluji si to tím, že pracuej papír a látky v něm obsažené. Jak tomu zabránit nevím. Takže jsou i další okolnosti, kterým nezabráníme, ani kdybychom se snažili sebevíc. Můžeme však udělat maximum vyšší péčí a pozornostío sbírku, i přes to, že máme základní nezanlosti a chemnie a fyzika šla ve škole mimo nás. Podruhé říkám. Věřte, vyplatí se to a uchráníte si své duševní zdraví.

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (65)

 JAROLÍMEK a jeho otisky

 

Generální zástupce firmy Francotyp v Českoslovenbsku od roku 1926 do rozdělení Československa  a ztráty Podkarpatské Rusi v roce 1939 a znárodnění v roce 1948 měl na starosti tuto agendu na celém území Československa. Jeho výplatní otisky jsou nesmírně zajímavé a řada z nich se stala raritami či vzácnými zajímavostmi. Dnes předkládám tři celistvosti, z nichž nejzajímavější je modrý otisk. Firma se na eventuální povolení vyplácet novinové zásilky otisky v modré barvě též připravila. V 30. letech ministestvo tuto výjimečnost nepovolilo, až v době Protektorátu ČM. List je vytažen z mého exponátu "Výplatní otisky prvních uživatelů z roku 1926".

 

 

Otisky B. Jarolímek 001

Číst dál...

PRVNÍ ESEJE ČS. VÝPLATNÍCH OTISKŮ 1926 - 1931

ESEJ 1 002     ESEJ 20 002     ESEJ 20 001

 

ESEJ 42 podle Seznam Bouška - Leiš  ESEJ 51 nově objevená

 

 

Esej 2 001     ESEJ 3 001       ESEJ 6 001     ESEJ 7 001     ESEJ 8 001     

 

První eseje československého výplatního otisku

(příklady otisků před oficiálním schválením výplatního otisku v čsl.poštovním provozu 9.9.1926)

Dodatek k přednášce I. Leiše v Domu Portus dne 1. 12. 2016

Přehled:

1 – Esej Pražských vzorkových veletrhů s datem 1. 6.1926 ,Pošta PRAHA 25

      Zhotoveno firmou Francotyp (závod Anker) na základě žádosti firmy Jarolímek

2 – Úvěrová složka v archivu ČNB o poskytnutí úvěru pro firmu B. Jarolímek na nákup výplatních

      strojů – nedatováno, pravděpodobně první polovina roku 1926 (konec června?)

3 – Dtto – vlastní žádost

4 – Esej výplatního stroje Česká průmyslová a hospodářská banka v Praze s datem 14. 6.1926

5 – Esej výplatního stroje Pražské vzorkové veletrhy s datem 15. 6. 1926 (stroj později s označení  Živnostenská banka byl 1. oficiálním strojem v ČSR)

6 - Výtažek z Tribuny filatelistů (číslo 19/1926) oznamující výplatní stroje v provozu

     Esej s datem 19. 6. 1926 (Česká průmyslová a hospodářská banka v Praze)

     Esej s datem 14. 7. 1926 (Živnostenská banka v Praze )

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (64)

ESEJE

Eseje byly výplatními otisky anebo jejich některé části (často vyryté označení uživatele či denní razítko apod.), které nenabyly v době svého vzniku povolení k vyplácení zásilek. To se stalo tehdy, když povolení bylo získáno a tento otisk či jeho část byla poštovní správou uznána jako způsobilé vyplácet poštovní zásilky. V několika případech se toto v historii čs. poštovního otisku stalo, někdy byly okolnosti dost zamotané a docházelo k zajímavým situacím.

I eseje jsou tudíž součástí historie výplatního otisku z území Československa. Esej měla kolikrát životnost jen jediný den, jak to bylo v dnešní reprodukci a dostala tak charakter rarity, někdy i vzácné rarity.

Česká eskomptní banka z pražských Příkopy č. 10 byla šestým uživatelem v pořadí, který dostal od poštovní správy povolení (Věstník MPT č. 62 z 30. 23. 1926). Řetězec jejích otisků začal hned esejí.

Otisk firmou B. Jarolímek nabízeného stroje  byl ze stroje Anker s pořadovým číslem uprostřed (stejný stroj zakoupila později Pražská úvěrní banka v Praze). Štoček byl ryt do mědi a byly použity u dalších otisků.Tento otisk nebyl použit na zásilkách a stal se esejí. Jiný otisk s tímto datem není znám.

Datum eseje je 24. 11. 1926. Je reprodukovaná níže.

Po několika dnech došlo ke změně denního razítka (nově ryté, dohlédací pošta 25 zůstala). Tyto otisky v době 17. až 30. 12. 1926 zásilky již vyplácely. Poté se změnilo razítko na

 

ESEJ 10 001

PRAHA 1 a tento stroj vyplácel zásilky od 31. 12. 1926 do 5. 10. 1931. Další otisk ze stejném stroje reprodukuji pod esejí s tím, že byly vyryty nové iniciály do mosaze a začaly zásilky vyplácet od 6. 10. 1931. I takové řetězce jsou součástí historie výplatních otisků.

 

ESEJ 10 002

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS