HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - prosinec 2019

VZNIK PŘÍLEŽITOSTNÝCH ARTEFAKTŮ KLUBU 00-15

Na podzim roku 2010 jsem byl osloven vedením klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů,  00-15 v Praze, jehož jsem oficiálně členem bez přestávky od 1. 1. 1973,  s nabídkou na jejího předsedu po odstoupivším Jiřím Váchovi. Osobně jsem neváhal ani minutu, jen jsem si vzal krátký čas, abych tuto důležitou záležitost oznámil rodině a svým obchodním partnerům a spolupracovníkům v mezinárodních organizacích, kde jsem byl stále činný.. Vedení klubu dostalo můj souhlas a zanedlouho členská schůze nominaci schválila. Zařadil jsem se k vynikající společnosti filatelistů a poštovních historiků, kteří tuto funkci zastávali přede mnou za všechny jmenuji alespoň Josefa Kolaříka, Vratislava Palkosku, zastupujícího Antonína Vorlíčka, Antonína Haška a další.

Jedním z úkolů, které jsem prožil v osttaních organizacích, kde jsem působil, bylo stanovení a ukotvení identity této entity. Tím byly a jsou specializované obory ve filatelii  či jejich užší (očištěná) varianta poštovní historie a celiny. Identita se nejlépe ukotvuje s pomocí filatelistických artefaktů a vytvoření hrdosti na entitu pomocí vlastní historie. Filatelistická entita, s kterou jsem jako ostatní spojil svůj filatelistický osud, měla svou slavnou historii. O to byla má úloha lehčí.

První větší akcí, kterou jsem s polečně se člny stávajícího výboru incioval, bylo 70. výročí založení klubu v době Protektorátu Čechy a Morava - 13. 5. 1943 v Obecním domě. Jaké by to byly oslavy bez filatelistických materiálů, a navíc materiálů poštovně historických. Navrhli jsme poštovní dopisnici, kde by se zakotvily nejen naše výročí, ale i další poštovně historické skutečnosti. Logickou souvislost jsem našel v poštovních směrovacích číslech (v roce 2013 jsme si připomínali jejich 40. výročí v československém poštobní provozu ), hlavně její "připomínková" nálepka s výzvou k používání čísel a fenomén moderního poštovního provozu, doposud opomíjen a má velká filatelistická láska - výplatní stroj. Co mohlo být větším symbolem tohoto směru než "žehlička" - poštovní stroj Postalia se svým výrazným výplatním otiskem, bez kterého se neobešla jediná přepážka československého poštovnictví moderní doby (od 60. let). Doposud tento významný rys nepřipomněl žádný artefakt vydaný poštovními autoritami u nás. 

Připravil jsem námět a návrh, kde se připomínka PSČ objevila ve výplatní zóně dopisnice a v přítiskové zoně se objevila ladná ruka poštovní manipulantky se žehličkou orážející celistvost a vyznačující otiskem zaplacení a zaregistrování poplatku. Celistvost byla doplněna adresou klubu a doporučenou nálepkou v národních barvách. Společně s  klubovým jednatelem Pravoslavem Kukačkou jsme zašli za Břetislavem Janíkem, šéfem  známkové tvorby, který náš návrh a jeho ideový záměr přijal. Určil výtvarníka, který je též filatelistou, Pavla Sivka, který můj nápad zpracoval do vynikající grafické podoby. Pro úplnost dodávám, že se jedné z pracovních  schůzek zúčastnil i Jiří Kratochvíl, který posvětil náležitosti spojené se zobrazenou R-nálepkou a doporučenou zásilkou. Celistvost doplnila i tehdejší expresní nálepka. Otisk byl otiskem poštovním. Zachoval jsem i obálku ve žluté barvě, tak typickou pro svou dobu. Údaje doplnila textová zmínka o výročí klubu. Uvedená adresa na obálce byla místem setkávání členů klubu v 70. a dalších letech (Agitační středisko Národní fronty v Myslíkové ulici 2 v Praze 2).

Příležitostná dopisnice České pošty byla na světě. Pokřtěna byla v roce 2013 časově blízko klubového výročí a mohla jít do světa i s příležitostným razítkem. Byla to význámná událost pro poštu, poštovně historické události, českou poštovní historii a zejména pro filatelistický klub prosazující a podporující poštovní historii na našem území jako významnou součást české a československé všeobecné historie. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale dopisncie s razítkem upevnila identitu jednoho z mnoha českých filatelistických klubů, z nichž se jen některé zabývají specializovanými obory.

Několik snímků z jejího  křtu přikládám k této krátké vzpomínce. Pavel Sivko vytvořil i návrh razítka prvního dne a razítka, kterým se na hlavní poště orážely ve vybrané dny podané zásilky u specializované přepážky. Dodávám, že k tomuto výročí vydal klub upravený tiskový list s kupony (UTL), příležitostná nálepka s logotypem a bylo používáno i reklamní nepoštovní razítko z dílny rytce Mildy Bláhy. Tyto nejsou však obsahem této vzpomínkové noticky.

Křest se konal na Hlavní poště v Jindřišské ulici v Praze dne 4. 3. 2013. Na fotografiích : Jiří Kratochvíl s paní při poštovně historické procházce Starým městem pražkým, Pravoslav Kukačka s nátiskem,  Břetislav Janík, Pavel Sivko při autogramniádě po křtu a první zprava při prezentaci klubových artefaktů a dalších počinů České pošty, jejichž tvůrci a organizátoři stojí nalevo od něj.

DSC03947         DSC03948     DSC03950     DSC03978     DSC03968     DSC03913     DSC03976    Křest 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

95 LET LETECKÉ POŠTOVNÍ PŘEPRAVY (1920 - 2015)

95 let letecké poštovní dopravy v Československu (2015)

 

Definice: Letecká pošta je přepravou poštovních zásilek vzduchem a zahrnuje

dopravu letadly, vrtulníky, větroni, balony, vzducholoděmi, holuby.


Kronika historie letecké poštovní dopravy v Československu:

 

1920 ČSR uzavřela s Francouzsko-rumunskou vzduchoplaveckou společností CFRNA

(La Compagnie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne) smlouvu provoz pravidelné linky

Praha – Štrasburg - Paříž

9. 10. 1920 uskutečnil se první let (bez přepravované pošty), původně se měl první let realizovat již 5. 10. 1920, ale byl pro špatné počasí zrušen

14. 10. 1920 zahájena pravidelná letecká přeprava pošty

Následovaly další linky Praha – Varšava a Praha – Londýn

1920 Československá pošta vydala I. emisi leteckých známek

29. 10. 1923 první let ČSA, první letecká přeprava zásilek československým letadlem(zahajovací let 28. 10. byl pro mlhu odložen na následující den). Letadlo Aero A-14 (L-BARC) pilotované Karlem Brabencem na lince Praha – Bratislava dopravilo 790g pošty a jednoho cestujícího. V protisměru letadlo označené L-BARC.

1923 ČSA dopravily v prvním roce 29 cestujících, 110 kg zboží a 10 kg pošty.

1920 – 1939 zprvu nebyla tato přeprava pro vysoké sazby využívána, postupně se rozšířila a stala se standardním prostředkem přepravy zásilek. Vnitrostátní přepravu zajišťovala ČSA – Československé státní aerolinie) - (později i mezinárodní) - , mezinárodní ČLS (Československá letecká společnost), ta od roku 1927 Poštu dopravovaly i zahraniční letečtí dopravci.

1932 Československo se stalo smluvním partnerem vzducholodní pošty do Severní a Jižní Ameriky (hybridní pošta spojená s leteckou dopravou do/z Německa, poté vzducholoďmi)

16. 4. 1939 vyhlášen zákaz létání na území Protektorátu Ćech a Moravy, ČLS zajišťoval jen dvě linky (provoz zajistila DLH a KLM). Protektorátní poštu dopravovaly německé stroje a to tranzitem přes Vídeň.

XI/1945 zrušeny letecké příplatky pro vnitrostátní listovní zásilky

14. 4. 1945 zřízena první vojenská kurýrní linka Košice – Spišská Nová Ves – Poprad – velitelství 1. čs. armádního sboru

9. 5. 1945 vnitrostátní a zahraniční zásilky dopravovány vojenskými letadly, zřízeny armádní kurýrní lety

1. 9. 1945 začala se přepravovat pošta na lince Praha –Bratislava – Banská Bystrica – Sliač - Košice

1. 3. 1946 obnovena činnost ČSA – ČSA se staly monopolním dopravcem vnitrostátní pošty v Československu .První let 1. 3. na trase Praha – Curich. Zřízena linka Praha – Bratislava – Banská Bystrica - Košice

7. 10. 1946 zřízeny další linky po Československu (celkem 5)

15. 5. 1947 přibyly další linky (3), došlo ke slučování linek

10. 6. 1947 zřízena další linka v rámci Československa

1951 letecké oddělení fy. Baťa a.s. Zlín (oddělení Svitlet) převzaly ČSA

1953 zrušeny letecké příplatky na leteckou poštu do Evropy

VII/1948 letecká doprava reorganizována, letecké zásilky byly přepravovány dvanácti páteřními linkami

1950 zřízena ambulantní letecká pošta (zvláštní poštovní lety bez přepravy cestujících), na palubě letadel se zásilky i částečně třídily. Kurzy měly svá razítka, na zásilkách se objevují velmi zřídka.

Postupně byla letecká přeprava zásilek omezována a zrušena. Došlo i ke zrušení letecké poštovní přepravy u nás.

1989 - Způsoby dopravy leteckých zásilek se v průběhu let měnily úzce s rozvojem letecké dopravy a se změnami společenského zřízení (zejména po roce 1989). Přepravu letecké pošty zajišťují desítky leteckých společností, meživot nimiž jsou i specializované společnosti (např. DHL).

Zdroje: 1/ P. Horka, Čs. letecká pošta 1918, Trojan, 1997

2/ ww.filabrno.net

3/ Internetové zdroje/encyklopedické zdroje

Přidáno na web kf0015.cz . 25. 8. 2015 Autor: Ivan Leiš

Číst dál...

OSLAVY "70" - bodový scénář

SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ 13. 5. v divadle U Valšů 13. 5. 2013 - BODOVÝ TECHNICKÝ SCÉNÁŘ
ČAS Autor Název Vizuál Audio Světla
16.30 otevření divadla slajdy písničky plné osvětlení sálu
16.59 zvoneček
17.00 uzavření vchodu film Burián dtto ztlumení světel
17.X fanfáry slajd logo fanfáry osvětlení stolku moderátora
17.X LEIŠ Úvodní slovo soubor slajdů dtto
17.25 MARKO Deskové značky soubor slajdů dtto
17.35 píseň Elvis soubor slajdů dtto
17.38 KUKAČKA Komunikace soubor slajdů dtto
17.45 MAIER KMF soubor slajdů dtto
17.55 ČECHÁK Přednášky soubor slajdů dtto
18.00 LEIŠ Publikace, výstavy soubor slajdů dtto
18.VII TV Z metropole film ČT film ČT ztlumení světel
18.15 MALEČEK Zdravice, ocenění slajdy nasvětlení pódia
18.25 DOSTÁLEK Poděkování slajdy dtto
18.30 LORMANN Zdravice slajdy dtto
18.40 Předěl (film,klip) film film ztlumení světel
18.45 LEIŠ Slova klasiků soubor slajdů osvětlení stolku moderátora
18.55 ? Slovo závěrem slady dtto
19.00 Jede, jede… animace písně melodie, karaoke ztlumení světel
19.V Ukončení, pozvání do 1. patra osvětlení sálu
ILE 10. 5. 2013 9.31 hod. 1. varianta
. Díky.
Číst dál...

CESTA KLUBU (scénář oslav k 70. výročí)

CESTA KLUBU FILATELISTů 00-15 PRAHA

Z OBECNÍHO DOMU DO DOMU PORTUS

1943-2013

…….

Slavnostní setkání členů klubu a přátel k 70. výročí založení klubu

Divadlo U Valšů

Formální posezení v sále Dřevák Domu Portus

13. 5. 2013

PROGRAM

13.00 – 16.55

Předsálí divadla U Valšů

Provoz poštovní příležitostné přepážky

Provoz prezentační a informační klubové přepážky

16.00 – 16.55

Předsálí sálu Dřevák

Autogramiáda výtvarníků a rytců

16.30 – 16.55

Předsálí divadla U Valšů

Prezentace účastníků

 

V divadle U Valšů budou znít písně zmiňující poštovní tématiku a na plátno budou

promítány slajdy připomínající výročí

..

17.00 – cca 18.30

Divadlo U Valšů

Slavnostní setkání s audiovizuálním programem

cca 18.30 – 21.00

Sál Dřevák a předsálí

Neformální posezení s občerstvením

..

IL 9.5.2013 23.38 hod. 3. VARIANTA

DETAILNÍ PROGRAM

SLAVNOSTNÍHO SETKÁNÍ

Zvuk zvonečku

Klip z filmu Nejlepší člověk

(scéna s Vlastou Burianem)

Zvuk fanfár

..

IVAN LEIŠ

ÚVODNÍ SLOVO

..

JIŘÍ MARKO

DESKOVÉ ZNAČKY

..

HUDEBNÍ KLIP: Elvis Presley, Return to Sender (Adresát neznámý)

..

PRAVOSLAV KUKAČKA

ELEKTRONICKÁ POŠTA SE ČLENY KF

JIŘÍ MAIER

VZPOMÍNKA NA KLUB MLADÝCH FILATELISTů

LADISLAV ČECHÁK

PŘEDNÁŠKOVÁ ČINNOST

IVAN LEIŠ

PUBLIKAČNÍ A VÝSTAVNÍ ČINNOST

ÚRYVEK Z POŘADU Z METROPOLE (ČT)

JIŘÍ KRATOCHVÍL

……

JAROSLAV MALEČEK

ZDRAVICE SČF A OCENĚNÍ KF

..

OCENĚNÝ ČLEN

PODĚKOVÁNÍ ZA OCENĚNÉ

..

JAN LORMANN

ZDRAVICE ŘEDITELE NADACE 90

..

Hudební klip /filmový úryvek

..

IVAN LEIŠ

Pošta, poštovní známky, specializované obory a sběratelé slovy klasiků

(J.WOLKER, A.HOFFMEISTER, J. M. AUGUSTA, L. NOVOTNÝ, V. NEBESKÝ)

..

PŘEDSEDA ČESTNÉHO PŘEDSEDNICTVA

SLOVO ZÁVĚREM

……

HUDEBNÍ ZAKONČENÍ

(JEDE, JEDE POŠTOVSKÝ PANÁČEK)

Karaoke s animovaným filmem

 

 

9. 5. 2013 23.38 hod. IL 3. VARIANTA

Autor scénáře a progamu: I. Leiš

Součastí programu bude i Bodový scénář pro technika Domu Portus, ing. Chudobu, ing. Marko a ing. Leiše

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

VÝROČÍ POHLEDNIC

130 LET POHLEDNICE S ILUSTROVANOU PŘEDNÍ STRANOU (1885 - 2015)

Letošního 1. ledna (2015) jsme si připomněli 130 let od povolení rakousko-uherských úřadů oficiálně tisknout a užívat v poštovním provozu pohlednice s ilustrací na přední straně a textovou částí na reverzu (1885). Současně bylo povoleno vydávat pohlednice soukromým subjektům (před tímto datem na povolení mohly toto činit jen pošty a továrny). Toto významné komunikační médium užívané ve značně širokém rozsahu si uživatelé oblíbili zejména koncem 19. a počátkem 20. století.

Vzniklo nesmírné množství pohlednic a to nejen v Rakousku-Uhersku.

Rakouská národní knihovna (Österreichische Nationalbiliothek, zkratkou ÖNB nebo OeNB, dříve Dvorská knihovna – Hofbibliothek, domovská stránka: http://www.onb.ac.at) je národní knihovnou Rakouska a ve svých depozitářích se pyšní 7.4 miliony položek, v nichž 800.000 pohlednic má své nezastupitelné místo. Sídli v paláci Hofburg ve Vídni (kromě Hofburgu má i jiné prostory). Byla založena rodem Habsburků (známý Prunksaal). Sbírky obsahují papyry, rukopisy, staré vzácné knihy, mapy, globy, portréty, grafiky, fotografie, autogramy, plakáty. V depozitáři knihovny je i rukopis Fredegarovy kroniky popisující historii osidlování českého území Slovany v 7. století a Sámovu říši.

Tato významná instituce nabízí online část své unikátní sbírky historických pohlednic z období od konce 19. století do začátku 40. let 20. století. Za tímto účelem vytvořila databázi AKON – Ansichtskarten Online, ve které můžeme spatřit 75000 digitalizovaných pohlednic z 38 zemí Evropy a světa, z toho většinu z území Rakouska-Uherska včetně českých zemí (rakousko-uherských celkem 66882, českých 868, z toho pražských 235, karlovarských 677 atd.).

Webová stránka je v němčině (možnost přepnutí do angličtiny), což není na závadu, neboť uživatel může intuitivně portál procházet. V dalším období Rakouská národní knihovna hodlá spustit i mobilní aplikace, která bude historické pohlednice nabízet i turistům v závislosti na místě, kde se právě nacházejí.

Zřízení pohlednicového portálu je vynikajícím počinem přibližujícím zájemcům toto nesmírné bohatství společenské historie ve formě významného komunikačního média, jakým pohlednice byla a stále zůstává. Škoda jen, že se digitalizace vyhnula reverzní straně pohlednic, což by obohatilo i poštovní historii a přispělo by k badatelské činnosti poštovně historických u těch pohlednic, které byly poštovně použity.

 Zdroje:

1/ http://www.onb.ac.at

2/ http://cs.wikipedia.org

3/ www.ceskatelevize.cz

Přidáno na portál www.kf0015.cz: 27. 8. 2015 Ivan Leiš

Číst dál...

490 let organizovaného poštovnictví na našem území (2016)

490 LET

OD ZAVEDENÍ ORGANIZOVANÉHO POŠTOVNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

1526 – 2016

Čeští a středoevropští sběratelé poštovní historie si letos připomínají významné výročí. Před 490 lety vzniklo organizované poštovnictví v českých zemí. Stalo se tak v úzké souvislosti se zvolením Ferdinanda Habsburského českým králem českými stavy. Tato událost se stala dne 23. 10. 1526.

Dne 25. 10. 1526, dva dny po této významné události, byla otevřena první poštovská trať v Čechách mezi Prahou a Vídní. Sloužila k dopravě zprávy o zvolení habsburského panovníka českým králem. Cesta poslů trvala 36 hodin a dopravu zajišťovala známá rodina Taxisů.

Tímto datem začíná organizovaná doprava poštovních zásilek v českých zemích.

Radonice 2016

Autor: Ivan Leiš

 

25. 10. 1526

ZAČÁTEK ORGANIZOVANÉHO POŠTOVNICTVÍ

V ČESKÝCH ZEMÍCH

Tyto osoby, učinivše jedna každá obzvláště přísahu v kostele svatého Víta, vešly do kaple svatého Václava a tu každá ta osoba svůj oumysl zjevně před jinými oznámila a zjevně a světle vyhlásila.

A tu se snesli všichni jednosvorně, odtud vyšli společně a šli až do soudné světnice a tu purkrabí pražský jich svolení vyvolení vyhlásil, řka

FERDINANDUS JEHO MILOST, ARCIKNÍŽE RAKOUSKÝ,

JEST KRÁL ČESKÝ

Marek Bydžovský z Florentina, profesor, rektor a kronikář

Těmito slovy zaznamenal Marek Bydžovský z Florentina významnou událost v historii českých zemí, která se udála dne 23. 10. 1526 ve Svatováclavské kapli, kde odpoledne tohoto dne zasedlo volební grémium 24 osob tří stavů po osmi volitelích– panského, rytířského a měšťanského, aby zvolili nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského, manžela Anny Jagellonské (sňatek 28. 5. 1521). Jeho kronika zaznamenává další detaily volby krále včetně konkrétních jmen volitelů. Ferdinand I. byl zvolen po smrti českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvě proti Turkům u Moháče .

VOLBA A ZŘÍZENÍ PRVNÍ POŠTOVNÍ TRASY

Volba nebyla jednoduchá, začala již 9. října 1526 a vyústila v rozhodnutí až 23. 10. 1526. Dopisem z 9. října 1526 české stavy požádaly arciknížete o zřízení mimořádného spěšného poštovního spojení tak, aby byla zajištěna rychlá komunikace mezi českými stavy a kandidátem na český trůn.Ferdinand dopis obdržel 15. 10. a vyhověl – nechal okamžitě zřídit poštovní spojení mezi oběma zeměmi.

Jak uvádějí čeští poštovní historici v knize Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Čtvrtník-Galuška-Tošnerová) : „Spěšní poslové taxiské rakouské pošty jezdili pravděpodobně po zemské silnici mezi Vídní a Prahou přes jižní Moravu a jižní Čechy. Nepochybně to byli zdatní jezdci, protože mu zprávu o zvolení 23. října 1526 doručili za 36 hodin.“

Dále dodávají, že „Ferdinand I. nařídil po svém zvolení v roce 1527 zavést pravidelné neboli řádné (Ordinari) poštovní spojení, jehož jediným úkolem bylo zajistit vzájemnou přepravu panovnických dopisů a úřední korespondenci obou komor. V Praze byl založen úřad poštmistra a na zemské silnici mezi Vídní a Prahou, která se stala první poštovní tratí na našem území, vznikly první poštovní stanice poštovní stanice, určené pro výměnu koní poštovních jízdních poslů – kurýrů. Byly na trati rozloženy přibližně po 2 – 3 geografických mílích (1 míle – cca 7,42 km), které měli poštovní kurýři ujet na jednom koni zhruba za 2 – 3 hodiny a pak si zde vyměnit unaveného koně za odpočinutého. V náročnějších terénech se zřizovaly blíže u sebe, a to způsobilo, že se nacházely i ve zecla malých a jinak bezvýznamných vesnicích. „ Pravděpodobné schéma první poštovní trasy je v ilustraci připojeno k tomuto článku (převzato z již citované publikace).

To je začátek pravidelného poštovního spojení na našem území , který byl v úzkém spojení s volbou Ferdinanda I. Habsburského českým králem. Letos si připomínáme 490 let od tohoto okamžiku.

OKOLNOSTI VÝZNAMNÉHO ROZHODNUTÍ

Vzhledem k tomu, že se jedná o dost významnou událost v historii naší vlasti, stojí za to si připomenout historické okolnosti, které předcházely a provázely tuto událost včetně stručné kroniky života Ferdinanda I. Habsburského. Když budu parafrázovat slova Jiřího Suchého, „trocha historie nikoho nezabije“. Text doplňuje několik podobenek Ferdinanda I., jeho ženy Anny Jagellonské a zmíněná mapka poštovní tratě.

BITVA U MOHÁČE 29. 8. 1526

Křesťanští svatí bojovníci byli krutě poraženi v bitvě u Moháče tureckými vojsky.Moháč je dolnorakouské město nedaleko srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Největší ztrátou pro české země byla smrt Ludvíka JAGELLONSKÉHO. Jeho smrtí celý Jagellonský rod po meči vymírá(Ludvík Jagellonský neměl potomka). Křesťané přišli o moudrého vládce a Čechy o svého krále. Zemřel i se svým ořem v bažinách. Cesta k českému (a dalším trůnům) byla otevřena. Kromě jiných i Habsburkové začali usilovat o český trůn.

FERDINAND I. HABSBURSKÝ

(kronika života)

10. 3. 1503 narozen v Alcalá de Henares (40 km od Madridu)

Jeho rodiči byli Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená.

1515 Maxmilián I.(Ferdinandův děd) a Vladislav Jagellonský podepsali tzv. vídeňské sňatkové smlouvy(stvrzena

svatba Ferdinanda I. s Annou Jagellonskou)

28.5.1521 dynastický sňatek s Annou Jagellonskou, českou a uherskou princeznou (1503 – 1547)

Měli spolu 15 dětí, mimo jiné i Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

8.10.1526 začala volba českého krále

9.10.1526 prosba českých stavů o zřízení pravidelného poštovního spojení mezi Vídní a Prahou

23.10.1526 zvolen českými stavy za českého krále ve Svatováclavské kapli volebním grémiem (24

osob tří stavů – panského, rytířského a měšťanského) na mimořádném zemském sněmu

25.10.1526 zpráva o zvolení Ferdinanda I. odeslány poštovními posly z Prahy do Vídně

24.2.1527 Ferdinand I. korunován českým králem

1527 vydán nový dvorský řád (Hofstaatsordnung), v Praze zřízena Ćeská komora

5.1.1531 zvolen císařem římským

11.1.1531 korunován císařem římským

1556 do Ćech přicházejí jezuité

15.3.1558 vyhlášen římskoněmeckým králem

1561 obsazeno pražské arcibiskupství

25.7.1564 umírá jako římskoněmecký král, římský císař, český a uherský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda ve Vídni ve věku 61 let, obřad se koná ve Vídni, pohřben je po boku své ženy v

v chrámu svatého Víta) . Na trůn přichází Maxmilián II. (1527 – 1576).

CO ROZHODLO O ZVOLENÍ A JACÍ BYLI DALŚÍ KANDIDÁTI

Těch, kteří usilovali o český trůn, bylo více. To, že byl zvolen Ferdinand I., rozhodla celá řada faktorů:

vliv habsburského rodu, vyšší šlechta přála habsburskému kandidátovi, Ferdinand I. měl dobrý vztah k městskému stavu, hrozilo turecké nebezpečí, slib Ferdinanda, že bud dodržovat kompaktáta, slib, že bude respektovat svobodu českých stavů, úvazek, že jeho sídlo bude v Praze a slib, že uzná dobrovolně volbu. Volba rozhodla o tom, že na několik století české země byly pod vládou Habsburků

a že se vytvořila personální unie českých, uherských a rakouských zemí.

Ve smlouvách byla řada podmínek. Například to, že když se Ferdinandovi nenarodí mužský potomek, pak rozhodnou české stavy a další.

Zajímavé jsou i osobnosti, které usillovaly o český trůn – vnuci Jiřího z Poděbrad, Karel Winterberský, saský kurfiřt Jan a jeho synové, Jáchym Braniborský, Jiří Saský, francouzský král František i., Bavoři vévoda Vilém a Ludvík, polský král Zikmund I. a další. Objevují se i čeští politici: Zdeněk Lev z Rožmitálu a Vojtěch z Pernštejna.

Zajímavé jsou i osoby, které popisuje již zmíněný kronikář profesor a rektor Marek Bydžovský z Florentina, ale to je již jiná historie. Je pravdou, že mnozí z volitelů rozhodli i o zřízení poštovního spojení a organizovaného poštovnictví, ať již vědomě či nevědomě.

Zdroje: 1/ Část uvedena v textu článku (citace vyznačeny)

2/ www.wikipedia.org

3/ www.wikiwand.com

4/ www.google.cz

5/ www.neaktuality.cz Autor: Ivan Leiš

Článek napsán pro portál www.kf0015.cz v roce 2016.

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

PRVNÍ VLAKOVKA NA NAŠEM ÚZEMÍ

PROLOG K VÝROČÍ

(PRVNÍ VLAKOVÉ POŠTY NA NAŠEM ÚZEMÍ)

Za několik dní si připomeneme jedno ze zajímavých výročí české poštovní historie. Již jsme se o něm zmiňovali – 1. 8. 1850 zahájily svou činnost na našem území první vlakové pošty na trase Vídeň – Bohumín (ambulantní pošty 1 a 2). K tomuto významnému výročí se jistě vysloví Petr Študent z Muzea vlakové pošty, kterého jsme požádali o článek. Zároveň zahájí svou přednáškou o tomto tématu 3. 9. 2015 další klubový cyklus 2015/2016. Tato problematika si zasluhuje úvodu a to zastavením nad historií železnice, jejíž se vlakové pošty staly součástí.

Vlaková pošta byla zřízena na železnici, kterou postavila společnost pod názvem C.k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (německy: K.K. privilegierte Kaiser Ferdinands-Nordbahn, známá též pod zkratkou KFNB). Tato společnost byla rakouská těžební a železniční společnost založená v roce 1836.

První a hlavní tratí vybudovanou a provozovanou touto společností byla „železnice mezi Vídní a Bochní s vedlejšími drahami do Brna, Olomouce, Opavy, Bilská a Bělé, pak ke skladům soli ve Dworech, Wieliczce a u Bochni“. Měla označení „severní dráha“. Dodnes ji železničáři přezdívají „Ferdinandka“. Tato železnice propojila Dolní Rakousy přes Moravu a Rakouské Slezsko se Západní Haličí (Malopolskem). V roce 1839 to byla první parostrojní železnice v českých zemích (dodnes tzv. druhý železniční koridor). Byl využit příznivý terén Moravy (nížiny).

Stručná kronika „Ferdinandky“ 1829 - 1856

1829 – Franz Xaver Riepl vypracoval projekt železnice Vídeň – Halič.

Hlavním důvodem byla přeprava krmných volů a soli (s uhlím se nepočítalo).

  1. 3. 1836 – vznikla firma, začal úpis akcií

  1. 3. 1836 – Císař Ferdinand I. podepsal privilegium na výstavbu železnice

25. 4. 1836 - konala se první Valná hromada akcionářů, hlavním mecenášem firmy

byl bankovní dům Salomona Mayera Rotschilda, rozhodnuto o jménu

firmy a železnice

1837 - zahájena výstavba trati

XI 1837 – zprovozněn Floridsdorf – Deutsch-Wagram

  1. 6. 1839 – první vlaky přijely z Vídně do Břeclavi

  1. 7. 1839 – první vlak přijel do Brna

  1. 9. 1841 – vlak přijel do Přerova

17. 9. 1841 – vlak přijel do Olomouce

15. 8. 1842 – vlak přijel do Lipníka nad Bečvou

1844 – po krátkém zastavení prací (nedostatek financí) se začala rozšiřovat trať za Lipník nad

Bečvou

1847 – dokončen úsek z Lipníka nad Bečvou do Bohumína

  1. 5. 1847 – první vlak přijel do Bohumína

  1. 9. 1848 – zprovozněna spojovací trať Bohumín – Annaberg (vznik prvního spojení Vídeň –

Berlín)

  1. 3. 1856 – zahájen provoz na celé hlavní trati KFNB z Vídně do Krakova.

Vybudováním a zprovozněním této dráhy se vytvořily reálné předpoklady k zahájení fungování vlakové pošty na našem území.

Autor: Ivan Leiš s použitím zdroje http://cs.wikipedia.org, přidáno 11. 7. 2015

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

Výplatní otisky na zabraných územích 1938 - 1945

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH

Výplatní otisky na zabraných územích dokumentují mnohé. Ve svém předchozím příspěvku na těchto stránkách („Výplatní otisk na zabraném území“) jsem se zaměřil na vývoj výplatních otisků na zabraném území po Mnichovské dohodě a některé změny. Týkaly se především celkového vzhledu a jeho některých částí (denní, výplatní razítko a označení uživatele).

Změn bylo však více. Jsou víceméně známy, nicméně stojí za připomínky v kontextu sledování otisků této doby.

Předně se změnilo denní razítko – z československého vzoru (motýlek či větrná růžice) nastala změna na říšský obdélník s německou orlicí a názvem Německá říšská pošta v němčině. Známý fakt doplňuji obrázkem originálního věstníku z podzimu roku 1938 a třemi novými vzory výplatního otisku, které byly jedny z prvních tohoto vzoru. Kolega Berhnard Brunner poskytl otisk ze sbírky s datem 16. 12. 1938 (Lovosice), katalog přátel Dürsta a Eicha uvedl otisk z Podmokel s datem 22. 12. 1938, já mám ve sbírce datum 28. 12. 1938 otisku uživatele Schubert. Vyskytly se otisky s dřívějším datem?. Zajímavé je, že u všech tří je vysekané denní razítko, nové do té doby použití nebylo zhotoveno.

Další zajímavostí je skutečnost, že na zabraná území pronikly výplatní stroje další soustavy (odlišné od do tehdy monopolní soustavy Francotyp). Monopol narušila soustava Postalia. Tento fakt je z literatury již známý, nicméně stojí za připomenutí. Doposud se traduje, že k porušení monopolu došlo až zavedením soustavy Universal Postal Frankers MV na poštovní přepážky ve 40. letech po válce . Zatím jsou známy ze sledované doby čtyři otisky (v katalogu Di Casola/Leiš označeny jako Postalia D2). Čtvrtý zobrazený otisk je uveden ve zmíněném katalogu Dürstově a Eichově. Otisky nesou datum v rozmezí 9. 6. 1944 – 12. 2. 1945.

Třetí zajímavostí jsou výplatní otisky, které ve svém denním razítku mají vůbec první poštovní směrovací číslo (německy Postleitzahlen) použité na našem území v artefaktu z poštovního provozu. Na tomto místě doplňuji, že byly i další artefakty, které poštovní směrovací číslo v sobě mají (např. R-nálepky, gumová razítka, obálky apod.). Tuto informaci doplňuji těmito ilustracemi:

Ilustrace list 3 – Věstník Říšského ministerstva pošt č. 56/ročník 1944 ze 6. 6. 1944. Věstník doplňuji mapou tehdejšího německého území s detailním označením jeho částí, ke kterým byly přiřazeny poštovní směrovací čísla.

Ilustrace list 4 – Výrobní list ke štočku  výplatního stroje Francotyp (Sudentenländische Treibstoffwerke Aktiengesellschaft, kde je zobrazeno denní razítko s datem 25. 4. 1944 a atypickým vyrytím poštovního směrovacího čísla 11a, které bylo poštovní správou přiřazeno západním sudetských zemím (Sudetenland West) se sídlem v Liberci (Reichenberg) . Jako kontrast uvedeno denní razítko dalšího stroje – číslo je uvedeno v mezikruží před názvem pošty.

Ilustrace list 5 – Další příklady poštovního směrovacího čísla 11a v denním razítku (druhá polovina roku 1944, pravděpodobně i pozdější doba)

Ilustrace list 6 – Další příklady poštovního směrovacího čísla 11a v denním razítku různého vzhledu. Za povšimnutí stojí jednokruhová denní razítka a umístění čísla před názvem pošty.

Ilustrace list 7 – Další poštovní směrovací číslo – 9b – bylo použito na severní Moravě. Označení 9b krylo území východních Sudet (Sudetenland Ost). Otisky se vyskytovaly od 15. 4. 1944 dále.

Další zajímavostí a neobvyklostí je, že na zabraná území se dostaly výplatní stroje německé provenience, některé po válce zůstaly a dostaly se do vnitrozemí, některé byly staženy z poštovního provozu osvobozeného Československa po roce 1945.

Jejich prostřednictvím se k nám dostaly stroje s výplatními číslicemi různých tvarů – gotické hranaté, novogotické a malé oválné (Postalia). Objevily se u nás i dvoukruhová denní razítka s můstky různých velikostí (ty pak u nás zdomácněly až do dnešních dnů až na výjimky dvoukruhových bez můstků).

Označení oprávněného uživatele doznalo dalších změn – poněmčení či zasazení úplně nových uživatelů. Po roce 1945 byly štočky upraveny do české podoby. Některé zmizely úplně se zánikem subjektů, které výplatní stroje vlastnily. „Cesty strojů“ je oblast, kterou se nám již nepodaří zmapovat pro velký počet strojů a nepřesné či neexistující záznamy (zejména čísla strojů a další identifikační znaky, které se objevovaly na kartách, které stroje provázely). A to je škoda. U těch případů, kde se nám to podařilo, jsme překvapeni zjištěnými skutečnostmi.

V obrázkových přílohách jsou uvedeny otisky v černé barvě. Podotýkám, že původní barva je černá.

Uvedená čísla u otisků jsou katalogová čísla z Katalogu Di Casola/Leiš.

Děkuji přátelům Robertovi Di Casolovi a Berhardu Brunnerovi za cenné infomace a poskytnutí obrázků ze sbírek. V novém vydání Katalogu z území Sudet se všechna tato nová zjištění objeví.

 

K tomuto článku nejsou přiloženy zmíněné ilustrace. Ty čtenář najde na portálu www.kf0015.cz (zavěšeno na tento web v květnu 2015).

Přidáno: 10. 5. 2015  na  web www.kf0015.cz Autor článku a přednášky: Ivan Leiš Při přednesu doplněno filatelistickým materiálem.

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS