HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - neděle, 24 listopad 2019

OBDOBÍ SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ U NÁS 1993 - DODNES

OBDOBÍ SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ V ČESKU 1995 – 2019

Zbývá zmapovat a popsat ještě poslední období sběratelství výplatních otisků a to v letech 1995 – 2019. Zhruba řečeno od skončení existence Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků do dnešních dní (psáno koncem roku 2019).

I když nová doba poskytla velké šance, za toto období nevznikla žádná organizovaná entita, která by sdružila sběratele v České republice. Tato situace nastala i na Slovensku. Řekl bych, že vývoj nahrál k tomuto trendu, ale nestalo se tak. Navíc rozpojením Československa na dvě republiky 1. 1. 1993 se vyskytly možnosti úžasného sběratelství s novými hraničními daty, nástupem nových technologií a nových výplatních strojů, zavedením licenčních čísel, uplatněním nového řádu pro provoz výplatních strojů, uvedením digitálních strojů a modrých výplatních otisků do poštovního provozu a dalších zajímavostí. Až na výjimky využili těchto zajímavostí jen někteří sběratelé.

Já jsem osobně ukončil své sběratelství koncem Československa. Další otisky v nových obdobích jsem sbíral a sbírám jen typologicky, nikoliv věcně. Na zpracování československých otisků ještě sběratelé čekají, takže jsem se do nich pustil sám. Společně s přáteli Janů a Novákem jsme po několik let zpracovávali období pseudoznámky let 1946 – 1992. S kolegou Janů jsme sepsali a vytvořili typologický a věcný katalog, který zůstal v šuplíku ve formě rukopisu. Pokračovali jsme ve skenování otisků, ale práce se postupně zpomalila až usnula. Já jsem člověk okamžité akce. Když jste tvořily katalogy s přítelem Mirkem Bouškou, tak jsme ihned zpracované úseky zpracoval do rukopisné formy ve formě okamžitého předání redakci Filatelie a tiskárně. To byl můj styk . Protahování, i když za účelem co největší perfektnosti, mi vůbec nesedí.

V uplynulém posledním období jsem užasl, že se nenašel nikdo, kdo by zpracoval období České republiky alespoň typologicky. Tak jsem se do této práce pustil a typologický katalog otisků České republiky jsem zavěsil na web www.kf0015.cz, kde je snad do dneška, i když není viditelně přístupný. Zpracoval jsem z pilnosti a navíc ke svému sběratelskému úseku a období zpracoval i typologický a věcný katalog nově vzniklých modrých výplatních otisků ( zejména Neopost) v letech 2014 - 2016. Doplnil jsem i typologický katalog a to nejen na české úrovni, ale poskytl údaje i autorům Mezinárodního katalogu výplatních otisků z americké Meter Stamp Society. Po letech absence zejména typologického katalogu bychom velmi těžko dávali údaje dohromady. Oba katalogy a zásadní články jsem přenesl na svůj osobní web www.historiapostalis-etc.cz, kde v kategorii Filatelie a poštovní historie jsou tyto katalogy zavěšeny a k nim postupně přibývají katalogy z období 1946 – 1992 (Československo) a to i katalogy věcné. Vše je ovšem dílo individuální, nekolektivní. Ba co víc, v tomto období jsme s kolegou Robertem Di Casolou vytvořili sedmidílný Katalog Československo, který pokrývá tyto otisky od roku 1926 do roku 1992. Práce je též kdesi zavěšena na www.kf0015.cz. Jedná se o první barevný katalog, kde jsme vypustili duši nad retušemi a zvýrazňováním nekvalitních otisků. Doplnili jsme i chybějící otisky z předchozích katalozích. Rád jsem přispěl i k novým poznatkům do digitální báze, kterou vytvořil Jiří Marko na stránkách klubu modry.kf0015.cz, a zaktivizoval své známé sběratele, aby se porozhlédli po nových otiscích a nahlásili je.Vznikl dělný kolektiv několika desítek informátorů. Databáze existuje dodnes ku prospěchu oboru a sběratelů, i když nejsou formálně organizováni.

V roce 2013 jsme s kolegy z vedení KF 00-15 byl spoluzakladatelem stránek www-kf0015.cz, kam jsem zavěsil řadu článků nejen na téma „výplatní otisky“. (celkem jsem vytvořil skoro 400 článků v letech 203 – 2018). Několik dalších sběratelů občas přispělo do Filatelie. Vyšly tak fundované články. Za všechny autory zmiňuji zejména Tomáše Šilhána. V 90. letech se občas objevily i specializované články, které přispěly k rozvoji oboru.

Samonákladem jsem v těchto letech vydal několik publikací, které měly a mají dost velkou odezvu. Některé tituly jsou již rozebrány. Vytvořil jsem typologické příručky komerčních a poštovních otisků s bohatými ilustracemi (období Ćeskoslovenska). Vydal jsem i dvě reprezentativní publikace s názvy „Žralok a frankotyp“ a „Frankotypisté“ a vystavil je na Světové výstavě poštovních známek PRAGA 2018 a na Národní výstavě poštovních známek LIBEREC 2019 a obdržel zajímavé ohodnocení. Zmapoval jsem začátky vyplácení poštovních zásilek výplatními otisky a celé dlouhé období sběratelství u nás.

V tomto období bylo vystaveno několik exponátů. Jednak stále vystavuje přítel Stig Asklund ze Śvédska. Naposledy na výstavě PRGA 2018 (otisky Ćeskoslovenska 1926 – 1939 s ohodnocením velká stříbrná (sic!). Nevím, zda bude pokračovat, byl značně podhodnocen, a to i za situace, kdy předložil dva nové typy otisků a ve svém exponátu měl několik cenných „pecek“. Nastoupili i někteří noví sběratelé, kteří se stále jen orientují, ale mají slibný materiál a dosahují zajímavých ohodnocení.

Na stránkách mého osobního webu jsem popsal minulé či předchozí období pod názvem „Z prachu vydupané). Pokud se týče výstavnictví, závidím Lucu Légaultovi z Kanady jeho velkou zlatou medaili a ceny za exponát otisků z let 1896 – 1920 (USA, Brazilie). Ne proto, že tam má velmi cenné otisky, ale kvůli struktuře jeho exponátu a srozumitelnou a přesnou typologii. Jenže zámoří a evropa i v jurování dvě odlišné věci jsou. I když jedné mince.

V Ćeské republice se věnuje výplatním otiskům jedině Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00 - 15 Praha, jehož jsem od roku 1973 členem a který stál u zrodu sekce výplatních otisků KPHC SČSF. Členové tohoto klubu Bouška, Jech, Kukačka, Leiš a Palkoska byli ti, kteří položili novodobé základy tohoto sběratelského oboru. Sekce dosáhla úctyhodného počtu členů, který se přiblížil dvoustovce. Tak jsme splnili odkaz předchozích sběratelů Lešetického, Jonáše a dalších. Tento klub se nejen zasloužil o sběratelství otisků, ale přispěl v dlouhém období i organizováním přednášek. odeznělo mnoho přednesů o výplatních otiscích renomovaných sběratelů. Za to patří díky organizátorům přednášek v různých obdobích, z nichž jmenuji zejména přátele Vorlíčka, Vaňka, Pohoreckého, Kukačku a Čecháka. Škoda jen, že až na čestné výjimky nejsou záznamy z těchto přednášek, ať již textové či obrazové. Vydalo by to na solidní knihu.

Na Slovensku existují též zájemci o tento obor, několik jich je sdruženo ve Slovenské filatelistické akadémii, otiskům se věnuje občas web Vojtecha Jankoviče. Přátelé Ivan Tvrdý a Já Marenčík přispěli několika hodnotnými publikacemi o výplatních otiscích. V rámci edic Slovenské filatelistické akadémie jsem vydal dvojdílnou práci o slovenských výplatních otiscích let 1946 – 1992 a dostal jsem za ně slušné ohodnocení na výstavě v Mostě.

Takže sečteno a podtrženo. Období, kterou právě popsal nebylo tak hluché a tragické jako léta 1935 – 1966. Obor během let 1995 - dodnes nespal, žil svým životem, i když nebyl organizován a působil více méně individuálně. I když to bylo plus mínus 24 let, pokračoval na základech předchozích organizovaných útvarů a entit. Takže práce našich předků a nás pokračovatelů nebyla marná. Snad zájem o otisky nepoleví a najde se někdo, kdo bude po nás pokračovat v započaté práci ku prospěchu sběratelské obce a celé české filatelie. Filatelie i výplatní otisky si to pro svou bohatost, pestrost a rozmanitost zaslouží. V tom jsem optimista. Uvidíme, jak v roce 2026 přivítáme 100 let existence výplatního stroje a jeho otisků v našem poštovním prostoru… Jaká budou další léta, to závisí na těch, kteří přijdou po nás.

ILE 2019

 

OVS

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (31)

Denní razítka výplatních otisků během Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 - 1945 byla jednokruhová. Vyskytly se pouze  dvě výjimky s denními razítky ve tvaru dvoukruhu (jeden i s můstky) podle říšského vzoru. Jednak to byl otisk Úřadovny pro súčtování bodů (Punktverrechnugsstelle), kde v denním razítku byl dvoukruh s můstky a s odlišným názvem - místo dohlédací pošty s dvojjazyčným názvem POSTSPARKASSE PRAG+POŠTOVNÍ SPOŘITELNA PRAHA (stroj FR6h - 4m), jednak výplatní otisk s dvoukruhovým denním razítkem bez můstků s dohlédací poštou PRAG 1/PRAHA 1 firmy/uživatele ANKER-WERKE A.-G. Prag 1 (FR 8h-4m). Více případů tohoto drzhu se v tomto období nevyskytlo. Rozhodně se jedná o ojedinělou zajímavost. O tom, zda se jedná o raritu rozhodují ještě další faktory - počet zachovalých otisků, což lze velmi těžko odhadnout. Obě celistvosti jsou z roku 1941. kdy tyto otisky začaly vyplácet zásilky. 

 

DR dvoukruh Protektorát 1941 001

Číst dál...

Německá poštovní historie (12)

Poštovní osučasnost v německém městě Füssen

 

V centru Füssenu se nachází pošta se všemi svými náležitostmi - poštovními službami, poštovními schránkami, poštovním automatem na vydávání ATM (výplatní otisky, kde funkční automat tiskne hodnotu na známky ATM) atd.. Listonoši či spíše listovoziči Deutsche Post a konkurenčních alternativních společností (viz červené kolo) začínají roznášet ranní poštu. Na konci obrázkové série ukázky ATM z füssenského automatu (automat vydává dva motivy s poštovně historickou tématikou).

DSC00106     DSC00107     DSC00097     DSC00108     DSC00122     DSC00134     DSC00088     ATM Deutschland 001

 

Číst dál...

V LÉTĚ JEZERO, V ZIMĚ ŘEKA

V blízkosti jihozápadního německého města Füssen se nachází největší umělé jezero v Německu. Má jednu specialitu, v zimě se stává řekou Lech (v keltštině Licca) a na jaře od května/června do září přechází v jezero ruku v ruce s tajícím sněhem měnícím se ve vodu ....Jmenuje se Forggenské jezero (v němčině Der Forggensee). Nejvíce vody je v něm od 15. 6. do cca 30. 9., poté opět vysychá mění se v řeku. U jezera se nachází budova Ludwigova divadla, kde se převážně občasně hrají operety a muzikály. Není divu, nacházíme se v Ludwigově království plné stop, které zanechal....

 

DSC00030     DSC00042     DSC00302     DSC00307     DSC00263     DSC00260     DSC00043

Číst dál...

HORSKÉ VRCHOLKY OBKLOPUJÍ FÜSSEN

Město Füssen na jihozápadě Německa na hranicích s Rakouskem se pyšní nejen starým městem, ale i polohou blízkou vrcholkům německých Alp. První letošní sněhový poprašek ddal vrcholkům majestát hor.

DSC00252     DSC00251     DSC00292     DSC00294     DSC00045     DSC00044     DSC00046     DSC00250     DSC00295     Fus

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS