HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: listopad 2019

VÝSTAVA ´89 k 40. výročí sametové revoluce zahájena na VŠE

VÝSTAVA ´89 k 30. výročí sametové revoluce zahájena

Vernisáží ve dvoraně nové budovy Vysoké školy ekonomické v Praze byla ve čtvrtek dne 7. listopadu 2019 slavnostně zahájena Výstava ´89 k 30. výročí sametové s dvěma podnázvy:

„PRAHA 3 Ze Škroupáku na Národní a dále ke svobodným volbám“

a

„Sametová revoluce a Vysoká škola ekonomická v Praze“.

Výstavu autorů Mgr. Terezy Vlkové, PhDr. Jana Vlka, doc. Mgr. Andreje Tótha, PhD., ing. Jana Hladíka a ing. Prokopa Závodského, na které se podílela řada institucí a jednotlivců, tvoří několik panelů v této struktuře:

PRAHA 3

Rok 1988, Škroupovo náměstí, Palachův týden, Havel podmínečně propuštěn, Listopad 1989, Studenti, Havel for president!, Vznik občanského fóra, Restituce v Praze 3, Budova Všeobecného pensijního ústavu, Kulturní život na Źižkově, Olga Havlová, Asanace Žižkova?, Žižkovská věž

VŠE

Normalizace, 80. léta, Před listopadem (I), Před listopadem 89 (II), Listopad ´89, VŠE v době revoluce, Porevoluční změny na VŠE.

 

Výstava byla zahájena za doprovodu zvuků kytary žižkovského rodáka rektorkou VŠE paní prof. ing. Hanou Machkovou, CSc., starostou Městské části PRAHA 3 panem Jiřím Ptáčkem a jednou z autorek paní Mgr.  Terezou Vlkovou.

 

Přítomno bylo i vedení VŠE Praha. Za neformální skupinu osmašedesátníků (představitelů tehdejšího studentského hnutí) byli přítomni: Karel „Barnabáš“ Hala, Eduard Major a Ivan Leiš.

 

K výstavě vyšel reprezentativní katalog o stu stránkách plný dobových fotografií a redakce ilistů vydala Speciál 2019 „1980s“ aneb „Vítejte v 80. letech aneb jak se žilo a studovalo na sklonku komunismu“.

Katalog k výstavě 30 na VŠE 001     Speciál ilist k 30 výročí 001

 

 

DSC09626   DSC09632     DSC09636     DSC09618     DSC09620    DSC09619     DSC09589     DSC09592    DSC09607    DSC09594     DSC09600    DSC09598     DSC09602    DSC09597

Číst dál...

TROCHA STATISTIKY

Právě jsem dokončil práci na Sešitu 1 obsahující databázi výplatních otisků složitého období let 1946 - 1992, kdy se v 50. a začátku 60. let výplatní otisky téměř nesbíraly a jejich sběratelé nebyli ani organizovaní v nějakEU smysluplné entitě. Navíc otisky díky nedbalosti všech zúčastněnpýcha při jejich vytváření byly nehezké, nezřetelné, vyjeté na nekvalitních obálkách a dokladech. Ty  byly jen a jen šedivé, modré, bílé, žluté, béžové.Nicméně otisky existovaly a je záslužné je evidovat a popsat. Slovenský katalog jsem přátelům vytvořil, první poštovní katalog též existuje, i když to bylo první nahození a potřebuje oprášit. Sešit 1, ve kterém jsem zachytil otisky z dohlédacích pošt PRAHA_ - PRAHA 093 ,  obsahuje řádově 400 základních výplatních otisků. Malý vzorek, ale udělal jsem si menší statistiku jen tak pro mně, což je vždy poučné. K čemu jsem dospěl?

 

POČTY strojů dle soustav

V tomto období vyplácely stroje těchto výrobců:

FRANCOTYP (evidováno 250),

POSTALIA (111)

PITNEY-BOWES (7)

HASLER (2)

POSTALIA JUNIOR (1)

 

Dominantní byly dvě soustavy - Francotyp a Postalia, Francotyp byl nepřekonatelný, tvořil 68%, Postalia 24%, ostatní tři soustavy byly zanedbatelné, nicméně též zajímavé (jako např. Swissair se svým Haslerem a označením zkratky pro stát ČSSR, ty se pohybovaly od 0,3% k 2%).

 

POČTY dle číslic výplatního razítka

Od pradávna mne zajímají číslice výplatních razítek, zejména u strojů Francotyp.

Proč. Jednoduché. Zástupci československé poštovní správy asi ve spolupráci s firmou B. Jarolímek si vydupalinv Berlíně vytvoření specifických a tehdy ojedinělých československých oválných číslic, dodávám, že různých velikostí, a i oválných tvarů. Jak dopadly tyto číslice u tohoto vybraného vzorku, který nemusí být určující!

 

Oválné československé číslice vytvořily u sledovaníého vzorku počet 156 (91,8%). To už vydá na studijní exponát s tématem "výplatní číslice". Zachytil jsem i gotické (4) - a novogotické (10). Dodávám, že vše u komerčních strojů (ne poštovních), a jen u soustavy Francotyp.

 

 

8/11/2019

ILE

Číst dál...

ČAS ZAČÍT BILANCOVAT

ČAS ZAČÍT BILANCOVAT

 

Píše se rok 2019 . Výplatní stroje vyplácejí svými znaky – výplatními otisky na našem území poštovní zásilky již dlouhých devadesát tři let, do stovky zbývá pouhých sedm let. Nastal čas na bilanci přítomnosti výplatního stroje a sběratelství výplatního otisku. V mnohých ohledech je to poučné a ukazuje to na mnohé. Volným stylem se zmiňme o některých aspektech, které jsme si ani při získávání výplatních otisků, vytváření zásadních článků a katalogů, organizování výměnných a celostátních odborných schůzek ani neuvědomili.

Dnes se podívejme na uplynulých devadesát tři z hlediska vytváření entit, které mnohdy sklouzly do individuálního sběratelství, kdy mnoho sběratelů chtělo sbírat, ale tažný kůň organizovaného sběratelství jaksi nebyl přítomen. O to víc se netušená síla a potence sběratelů vzedmuly, když se našli obětaví tahouni, kteří „vydupali výplatní otisky (dříve frankotypy“) z prachu filatelistického zapomnění a filatelistického povržení“. Ba co víc, dotáhli tento obor mezi uznávané směry československé a české poštovní historie do „lepší“ společnosti klasických oborů. I přes to, že dlouhá léta se sběratelé a vystavovatelé exponátů výplatních otisků nemohli dostat ze stříbrné klece (rozuměj: klece, kde se dostávají i za velevýkony a rarity tohoto oboru maximálně velké stříbrné medaile, a to ještě s odřenýma ušima). O bonusu ve formě cen už ani nemluvím, nepamatuji se, že by nějaký exponát dostal k medaili i cenu. I kdyby obsahoval materiálový či typologický objev. Naproti tomu jako kontrast působí exponáty, které vynechají období výplatního otisku, ač sebeobjevnější či logicky sebenutnější, a vystavovatelé si odnesou malou zlatou či velkou pozlacenou i přes tuto díru ve struktuře jinak zajímavého exponátu. Existuje pro to řada důvodů, jeden byl nastartován už počátkem 30. let a jmenoval se „spor o frankotyp reprezentovaný“ na jedné straně duem Hirsch/Franěk, a na druhém duem Lešetický/Jonáš. Některé závěry slovutných odpůrců byly zbytečné a nemístně ostré (slušně řečeno).

Po úvodu zpět k bilanci. Sestavil jsem si tabulku deseti období, kde se prolínaly období takto charakterizované:

A/ Hluché období, kdy se sbíralo individuálně, pokud vůbec,

B/ Hluché období, kdy se sbíralo individuálně a kdy osamocení se útržkovitě snažili o zvýšení odbornosti zájemců (vlastními katalogy, občasnými články, přednáškami, semináři apod.),

C/ Organizované období, kdy se vytvořila organizovaná základna, bez podpory intenzivního zvyšování odbornosti,

D/ Organizované období, kdy se podporovala jen odborná činnost bez podchycení organizované základny,

E/ Organizované období, kdy se podporovaly jak organizování členstva, tak zvyšování jejich odbornosti.

Konkrétně:

1926 – 1931     A+B   Výplatní stroj uveden do provozu, našli se jedinci, kteří začali shromažďovat výplatní otisky, ojediněle se vytvářely první seznamy či první pokusy katalogizace,

 

1931 – 1935     E       Stolní společnost sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (Lešetický, později Jonáš), která po smrti Lešetického volně přešla do Odboru frankotypů Klubu českých filatelistů (Jonáš, později na konci Kvasnička) – první vrchol čs. sběratelství,

 

1935 – 1966     A     neexistovala organizovaná entita, postupně skončily přednášky, začaly mizet články z odborného tisku, vytvořil se dojem, že se výplatní otisky nesbírají, článků ubylo, Cibulkův článek v době Protektorátu byla velká výjimka, světlým okamžikem bylo založení současného Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00-15 (tehdy pod jiným názvem), který poskytl stříšku pro vyznavače výplatních otisků, ale v omezené míře, sbíralo se individuálně, i když intenzivně (příkladem je M. Marek, který si sestavil vzorný katalog své sbírky a vysbíral cenné kousky). Od sbírání odradily různé důvody (okupace, válka, nástup komunistických pořádků, a světe div i revoluční změna výplatního razítka otisku – od uznávaného a sbíraného „motýlka“ či „větrné růžice“ na „pseudoznámku“, zhoubné zhoršení kvality otisků – nekvalifikovaný personál na poštách, nedostatek originální barvy, zestátnění aj.),

 

1966 – 1970 (1972)     E     hlouček vyznavačů výplatních otisků (Všetečka, na Slovensku: Hallon aj.) byli organizováni v rámci Komise specializovaných oborů, vydávali i zpravodaj a psali články, shromáždili okolo sebe první vyznavavače těchto artefaktů), Komise (1. Palkoskova) byla rozpuštěna,

 

1976 – 1989   E   byla založena staronová komise specializovaných oborů (později komise poštovní historie a celin, a ještě později jen komise poštovní historie), tzv. 2. Palkoskova komise, zprvu na asymetrickém modelu, později na plně respektovaném modelu, v jejím rámci založena sekce otisků výplatních strojů, od roku 1985 pracovní skupina sběratelů výplatních otisků při sekci dopravy poštovních zásilek, tahouny byli : Bouška, Leiš, později Novák, Janů, Stříteský, Kyzlink – druhý vrchol sběratelství, dalo by se jej nazvat supervrchol, vykonalo se vše, co bylo potřeba, zájem o sběratelství dostáhl počtu skoro 200 coby organizovaných,

 

 

1989 – 1995     D       založena nezávislá Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, tahouny byli Janů, Leiš, Novák, odborná činnost byla povýšena nad organizování členstva,

 

 

1996 – 2012   D   výplatní otiskáři přednášeli o svém oboru docela i pravidelně v rámci přednáškových cyklů – jednak zmíněného KF 00-15, jednak v rámci cyklů Městského výboru SČSF

(o to se stadali Kukačka, Čechák a přednášející),

 

2013 – 2019   D   s příchodem internetu byly zřízeny webové stránky KF 00-15 a později specializované stránky věnujících se modrým výplatním otiskům a výplatním otiskům všeobecně, vytvořil se neformální okruh přispěvovatelů, kteří hlásily nové modré otisky (trvá dodnes), web zveřejnil z pera několika autorů katalogy, typologické seznamy, studie, řad článků, která dosáhla čísla několika stovek, přispívalo i zahraničí, tahouni: Leiš, Marko, Toto období se dá nazvat třetím obdobím vrcholu, který umožnily zejména technické vymoženosti své doby. V rámci klubu zaznělo několik specializovaných přednášek o výplatních otiscích. Existuje i web www.vyplatniotisky.cz, který zřídil j. Marko. Web modry.kf0015.cz přináší novinky ze světa českých modrých otisků.

 

2019 - ???     Kéž bychom se dočkali období označeného jako „E“. Jinak všechna čest a sláva individuálnímu sběratelství, které pokračuje…

 

I když sběratelství v průběhu více jak devadesáti let bylo různorodé – nezávislé, závislé v rámci  pevných struktur, odborné, klubové, individuální, přesto byl tento pelmel přínosný – obor se vydupal z prachu, stabilizoval, rozšiřoval, studoval do hloubek a zanechal znatelnou stopu v poštovní historii našeho území.

 

 

 

8/11/2019

ILE

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (29)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (29)

Hodinový údaj v denním razítku otisku HASLER

V čs. poštovním provozu se jako první soustava, kterou využívaly čs. pošty, objevila soustava HASLER, švýcarského výrobce. Jeden známý stroj používáný poštou PRAHA 1 ještě v 60. letech minulého století mohl registrovat i hodinu podání zásilky, a to kromě dne/měsíce/roku. Hodinový údaj byl dvoumístný hned za datem. Denní razítko bylo sice dvoukruhové dle nařízení poštovní správy z roku 1946, ale bez můstků, což bylo v té době již dost obvyklé. Výplatní hodnota je pětimístná s typickými haslerovskými číslicemi. Reprodukovaný otisk je zatím jediným známým otiskem v tomto formátu (s hodinovým údajem).

 

HODINOVÝ ÚDAJ 001 

 

Číst dál...

Exponáty Poštovního muzea ve Vyšším Brodě

EXPONÁTY POŠTOVNÍHO MUZEA VE VYŠŠÍM BRODĚ (3)

Na výstavních plochách Poštovního muzea ve Vyšším Brodě se v rámci stálé výstavy nacházejí i výplatní stroje dalších výrobců. Zatím jsem zobrazil stroje soustavy FRANCOTYP (1) a jednu záhadu - HUGIN(2).Nyní k dalším exponátům. Níže najdeme širokou plejádu strojů a modelů. Od velmi rozšířených a populárních strojů POSTALIA až k raritním strojům, které se vyskytly v jednom provedení, sovětský stroj MM-4 (z Permu, tzv. Promsvjaz) či francouzský SATAS, které byly ve zkušebním provozu pod dozorem VÚS, anebo stroje Pitney-Bowes vyplácející jen na několika místech v komerční a poštovní sféře, či nepovedené německo - polské stroje POSTALIA - JUNIOR a další. Dobře, že se do muzea dostaly a tak byly zachovány. Pokud další stroje zejména ty vyrobené v Ćeskoslovensku se dostaly do depozitářů  muzea(výrobky VÚS anebo Provozních laboratoří spojů zejména na příjem doporučených zásilek), tak to by byl záslužný čin. Pokud ne , vše je ke škodě poštovní historie a sběratelů či badatelů.  

 

DSC01129    DSC01122     DSC01123     DSC01124    DSC01126     DSC01127     DSC01138     DSC01142     SATAS 2    

Číst dál...

Výplatní stroj HUGIN, model Ka 910 švýcarské provenience

HUGIN Ka 910

VÝPLATNÍ STROJE V MUZEU VE VYŠŠÍM BRODĚ (2)

 

Mezi exponáty výplatních strojů je možno v Poštovním muzeu ve Vyšším Brodě zhlédnout výplatní stroj Hugin Ka 910, doposud českým, ale i světovým sběratelům neznámý. Neznámý je i otisk, pokud se nějaký vůbec vyskytl.Inventarizační číslo: ME 96, př. č. 38/1986. Provenience švýcarská. Vyrobený v 70. letech, v Československu pravděpodobně zkušebně provozován v první polovině 80. let. Otisk neznám, neznámé i místo proozu (pošta či laboratoř spojů?).

 

HUGIN POPISKA 1136     HUGIN 1137

Číst dál...

Exponáty Poštovního muzea ve Vyšším Brodě

Exponáty Poštovního muzea ve Vyšším Brodě (1)

Výplatní stroje FRANCOTYP

V muzeu je několik výplatních strojů FRANCOTYP, u nás první a dlouho dominantní soustava. Výrobcem byla německá firma FRANCOTYP GmbH. Jedna z prvních , ne.li vůbec první soustava, která z důvodů rychlé hyperinflace vyvinula systém reagující na tento ekonomický růst cen. Reagovala mnohonásobným výplatným na rozdíl od jinýc hsoustav, ketré vyráběly stroje s pevnou (fixní) hodnotou či omezenou (limitovanou ) hodnotou, které v nějterých státech postižených inflací byly problematické...Československo se rozhodlo v roce 1926 pro tyto stroje a tento mnohonásobný systém. Tím se stalo vyplácení zásilek vysoce pružným.

pokračuje

 

 

DSC01069     DSC01079     DSC01080     DSC01081     DSC01082     DSC01084         DSC01077 DSC01085DSC01104     DSC01105  DSC01106     DSC01107    

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS