HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

CELISTVOSTI

CELISTVOSTI

Celistvost, nejčastěji poštovně - historická, je výtvor komunikace mezi lidmi - odesilatelem a příjemcem listovní zásilky s doprovodnými úkony přepravce, nejčastěji poštovních autorit. Existují celitsvosti prošlé poštou, tedy celistvosti věrohodné, anebo nevěrohodné, poštou neprošlé, vytvořené z několika důlvodů k uchování sledovamného poštovního znaku (razítka, známky, poštovní poznámky atd). je třeba odlišit celitsvost od poštovní ceniny (lístek s natištěnou známkou - např. dopisnice, aerogram apod,), která se stává celistvostí až po doručení, vyjmutí z poštovního provozu a  uchování. Věrohohodná celistvost může být neupravená anebo upravená (zastřižením, doplněním o poznámky, dopsáním adresy apod). Tyto celistvosti ztrácejí tímto úkonem svou hodnotu.  

EDUKACE VEŘEJNOSTI POMOCÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ V OSTRAVĚ

Výplatní otisky čs. pošt v několika případech využily ve sledovaném období let 1946-1992 možnosti zasatzní štočku pro propagační sdělení, která měla služebně propagační účel. Stalo se tak jen v několika případech. Spíše pošty povolovaly využít prostor nalevo od denního razítka zejména u strojů Postalia.

Dnes jsem dokončil záznamy pošt v Ostravě. Jen tři ostravské pošty - Ostrava 02, Ostrava 2 a Ostrava 8 - využily možnost edukovat veřejnost, která využívala poštovní služby. Týkala se uvádění městských čtvrtí jménem v adrese. To pravděpodobně způsobovalo potíže a zpoždění při orientaci poštovních doručovatelů při doručování zásilek. Slogany se objevily v  konci 60. lete a během 70. letech.

 

"V adresách do Ostravy/uvádějte též jménem/městskou čtvrť".

OSTRAVA 02

ostrava 001

OSTRAVA 2

ostrava 2 002

OSTRAVA 8

 

ostrava 8 003

Číst dál...

NĚKOLIK ODSTÍNŮ KOPŘIVNICKÝCH VÝPLATNÍCH OTISKŮ

Výplatní otisky pošty KOPŘIVNICE 1 z let 1946 - 1992 má několik zvláštností, které se vymykají obvyklostem platných v dalších čs. poštovních otiscích.

BAREVNÉ MUTACE

Není snad poštovního otisku v této skupině, který by měl tolik barevných mutacích jako kopřivnický otisk pošty Kopřivnice 1. V období - 1/85 - 4/86 -  zaznamenáváme celou řadu barevných odstínů. Jak mutace vznikly: Pravděpodobně po  vyčerpání originální jasně červené barvy (viz první první dva obrázky, na nichž jsou otisky v červených  barvách). doplněním  a využitím různých razítkovacích barev. Co naplat - vyplácet se muselo...

Zároveň je  viditelná i desetinná tečka v různých polohách - u prvního otisku dole, u druhého nahoře nad číslicemi, u některých  barevných mutací dokonce tečka nedotiskuje a mizí.

K REPRODUKCÍM

Barvené mutace byly způsobeny použitím náhradní červené razítkovací barvy jiného odstínu a s neblahou vlastností se rozpíjet. Možná, že se do směsi přimíchala i černá razítkovací barva. Takže z těchto pokusů se vytvořily tmavě červená, karmínová či dokonce pestrá dvou až tří barev, fialová, černá a další. Prostě padesát odstínů červeně.  Některé z nich reprodukuji.

Poloha desetinná tečka u červené mutace

koprivnice 007

Barevné mutace

koprivnice 002

 

koprivnice 004

 

koprivnice 005 zvětšeno

 

 

 

 

 

Číst dál...

UPRAVENÝ OTISK ROKU 1945

Odpilované názvy

 

Přelomové dny mezi dvěma různými obdobími stále lákají sběratele. Ve sběratelství patří tyto otisky k nejzajímavějším. Nejinak tomu bylo i u otisku z roku 1945. uživatele Úřadovna pro súčtování bodů.

Dolní otisk je zajímavý netradičním denním razítkem, kde se objevuje místo domicilu dohlédací pošty název instituce ve dvou jazycích. Datum otisku 22. 4. 1944 v protektorátním úplném vzoru.

Horní otisk už jeví známky odpilování německého názvu v denním razítku. Datum otisku ze stroje Francotyp 12. 9. 1945. Otisk sběratelsky FR 6h - 4m (typ stroje  Anker). Otisk je již československého vzoru s výjimkou denního razítka. Denní razítko dvoukruhové s můstky, odpilovaný německý název a slovní vyjádření. 

 

Ilustrace k Vo roku 1945

Číst dál...

KOUZLO CELISTVOSTÍ (6)

Mezi uživatele výplatních strojů k vyplácení zásilek a propagaci subeketu a jeho činnosti patří historicky i organzační výbory filatelistických výstav.

Nejinak tomu bylo i u dvou Světových výstav, které pořádalo Československo - PRAGA 1978 a PRAGA 1988.

Obě výstavy měly zapůjčeny  od poštovní správy výplatní stroje Postalia, dohlédacími poštami byly 110 05 PRAHA 05 a 110 00 PRAHA 1.  Iniciátory této myšlenky používat výplatní stroje byla tehdejší sekce otisků výplatních strojů  KPHC SČSF (jmenovitě M. Bouška a I. Leiš, kteří příspěli i námětem a k návrhu označení).

Oba otisky jsou milou vzpomínkou na obě filatelistické výstavy, ale i připomínkou bohaté historie čs. výplatních otisků. tyto artefakty navázaly na tradici, která se poprvé u nás objevila při Jubilejní výstavě  KČF v roce 1927.

 

PRG 001     PRG 003

 

 

Číst dál...

D + 1 U PAUŠÁLŮ

Před několik měsíci zavedla česká pošta sstém doručovní poštovních zásilek, který je znám jako "D + 1" : "zaplaťte 26 Kč za zásilku a my garantujeme její dodání den po podání, zásilka bez této garance stojí 19 Kč, ovšem nezaručuje se den dodání".  Tento systém by si žádal zhodnocení. Má jeden závažný nedostatek: není kontrola, zda zásilky byly dodány podle zaplacené ceny a dohody s Českou poštou. Chybí znak a důkaz  dodání. Jedná se o nezapsanou zásilku.

V poště dostáváme i další druh těchto zásilek "D + 1". Zásilky, které jsou vyplaceny způsobem dle dohody mezi odesilatelm a Českou poštou, dříve známé jako paušály. Někteří odesilatele si nechali natisknout na obálky černou barvou (neměla by to být červená dle nařízení?) vedle výplatního znaku i tento symbol. Reprodukuji jeden z příkladů (odeslatel UNICREDIT Bank), pod ní zásilka vyplacená stejným způsobem (odesilatel ČSOB), ovšem bez znaku D + 1. Posoudit, zda zásilky byly dodány, jak bylo u zrodu tohoto nařízení deklarováno, nelze.. Chybí znak  České pošty svědčící o dodání.

 

D 1 001

 

 

 

Číst dál...

PROTEKTORÁT ČM SBĚRATELSKY

Výplatní otisky Protektorátu Čechy a Morava 1939 – 1945

 

Odstranění českých názvu pošt z výplatního razítka otisku – nové poznatky

Sběratelská obec výplatních otisků a odborná veřejnost se více méně obeznámila za několik posledních let s problematikou výplatních otisků Protektorátu Čech a Moravy v letech 1939 – 1945. Hodně k tomu přispěly obsáhlé práce: Katalog výplatních otisků Protektorátu Čech a Morava dr. Miroslava Boušky (I. díl – mimopražští uživatelé a II. Díl – pražští uživatelé, vydáno samonákladem v tištěné formě Praha 1977 a elektronický Katalog Československo – Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945, který poskytli k zavěšení na klubovém webu www.kf0015.cz autoři Roberto Di Casola a Ivan Leiš (barevná verze v aktualizované formě, Radonice – Lugano 2015). K objasnění této problematiky pomáhá i web Ivana Leiše www.historiapostalis-etc.cz.

Archivní badatelství a rozšiřování specializovaných a studijních sbírek objasnilo řadu otazníků. Jednou velkou zajímavostí plnou záhad bylo i odstranění českých názvů pošt z denního razítka v oblastech, kde byl převažující vliv německého obyvatelstva. Jsou známy otisky z Brna (dost masivní a použití úprava z let 1943 - 1945) a Olomouce. Všeobecně se vědělo, že k těmto změnám docházelo v těchto lokalitách v roce 1943, 1944 a 1945. Při zpracování Katalogu s přítelem Di Casolou jsme objevili datum dosti rané – několik otisků vyplácelo zásilky bez českého údaje v Brně již v květnu 1943 – otisk Všeobecné pojišťovny v Brně s datem 4. 5. 1943.

V mé sbírce existuje však otisk s jedním z dřívějších hraničních dat – není z bRna, ale z Olomouce. Uživatelem je firma Sigmund (dohlédací pošta OLOMOUC 2) a otisk je datován 12. 11. 1942. Tento otisk je zatím jedním z prvních s denním razítkem pouze s německým názvem OLMÜTZ 2. Toto je jeden z nových poznatků.

Zapadlou informací bylo odpilování českého názvu VYŠKOV a ponechání německého názvu WISCHAU u dvou otisků z tohoto města z let 1944 a 1945 (uživatelé F. Kusák a firma Rostex).

K těmto třem lokalitám dnes připojuji i další tohoto druhu. Sbírka odkryla i další otisk s dohlédací poštou IGLAU 1, kde chybí český název JIHLAVA 1. V roce 1942 a 1943 byl český název v denním razítku přítomen, v pozdějších letech nikoliv. Otisk s opilovaným datem je z 5. 2. 1945, ale zcela jistě vznikl jistě o mnoho měsíců dříve. I toto je nový poznatek.

Oba nové poznatky jsou zařazeny do Katalogu R. Di Casoly a I. Leiše. O překvapení není nouze.

Odstraněním českého názvu u některých lokalit, což nebyl celoplošný krok, vytvořil nový vzor a podtyp výplatního otisků z období Protektorátu.

Za připomenutí stojí uvést přehled a shrnutí vývoje vzorů protektorátních otisků.

Vstupem německých okupačních vojsk na československé území 15. 3. 19339 a oficiálním vznikem nového státního celku – Protektorátu ČM, přestal oficiálně a úředně existovat

otisk československého vzoru. Nikoliv však v reálném poštovním provozu. Jen dostal nové sběratelské jméno – předběžný protektorátní otisk československého vzoru. Trval 188 dní až do úředního výnosu dne 19. 9. 1939.

Od tohoto dne se nařizovala úřední a oficiální změna výplatního razítka – místo názvu Československo se začal ve výplatních otiscích používat dvojjazyčný název BÖHMEN UND MÄHREN...ČECHY A MORAVA. Tvar výplatního razítka – větrná růžice alias motýlek zůstal zachován, Aspoň náznak kontinuity s 1. republikou byl veřejnosti na očích.

Toto označení se ve výplatních otiscích začalo objevovat postupně. Vznikl další podtyp výplatního otisku a zatím neúplného poněmčeného vzoru. Zásah a dosah to byl celoplošný.

K dalšímu poněmčení došlo dne 5. 12. 1939, kdy vyšel úřední výnos o změně denního razítka – nařizovalo se změnit existující názvy na německo – český název dohlédací pošty.

I zde to byl zásah celoplošný. Vznikl úplný poněmčený vzor protektorátního výplatního otisku.

Dne 20. 1. 1941 došlo k dalšímu nařízení. Poštovní správa vyslyšela volání některých uživatelů po otiscích vyplácející novinové zásilky v úřední modré barvě. Stalo se. Opět rozhodnutí celoplošné. Týkalo se jen barvy, vzhled otisků se neměnil.

Čtvrtou změnou byl poštovní (a možná i protektorátní) souhlas s odstraněním českých názvů pošt v lokalitách Brno, Olomouc., Jihlava a Vyškov, kde byl značný německý vliv. Otázkou zůstává, zda to bylo rozhodnutí lokální či jednotné s uvedením těchto vybraných lokalit nebo rozhodnutí lokální (regionální). Rozhodně to nebylo rozhodnutí celoplošné. Tím se vracím k poznámkám a novým objevům na začátek tohoto článku.

Přesto bych rád zmínil ještě jeden otisk a jedno hraniční datum – a to 5. 5. 1945, ten den v budově Československého radiožurnálu (tehdy existujícího pod jiným názvem) na Vinohradech vznikl další vzor výplatního otisku . Došlo k zasazení názvu Československo do výplatního razítka a českého názvu pošty do denního razítka (psal jsem o něm na tento web před časem). Jednalo se o předběžný obnovený československý výplatní otisk

značné hodnoty. (předběžnost trvala čtyři dny do podepsání kapitulace a ukončení Protektorátu ČM dne 8. 5. 1945).

Období šesti let Protektorátu ČM bylo ze sběratelského hlediska velmi zajímavou periodou v poštovní historii Československa, i když plnou společenského zmaru a smutku a lidských tragédií.

 

Tento příspěvek jsme zavěsil v době, kdy zveřejňuji badatelské a odborné poznatky ze sbírky výplatních otisků Protektorátu Čechy a Morava 1939 - 1945 na tomto webu.

 

Ukázka nově objeveného  jihlavského otisku uživatele TEXTILIA ( po změně denního razítka, kdy byl odstraněn český název dohlédací pošty). Datum 5. 2. 1945.

V dolní části listu je výplatní otisk Všeobecné pojišťovny v Brně ještě z dvojjazyčným názvem dohlédací pošty BRÜNN 1/BRNO 1 s datem 22. 5. 1940, kdy v denním razítku byl ještě dvojjazyčný název pošty. I u tohoto otisku později došlo k odstranění českého názvu. Sbírka prozradila dtaum 4. 5. 1943, datum mohlo být i dřívější. O tomto otisku budu psát v právě vycházejícím seriálu o zkratkách a iniciálách  mimopražských uživatelů (viz).

 

Iglau 001

 

 

Číst dál...

AKCE VIKTORIA

V roce 1941 Německo prosadilo na území Protketorátu Čechy a morava silnou propagandistickou akci nazvanou akce VIKTORIA (Vítězství). byla to akceproti odmácímu odboji, ktrerý chtěl stejný symbol  (V) požít jako vzdor vůči nesvobodě v okupaci. Celá akce začala 17. července 1941 a dle německých orgánů"měla úspěch". V ranním tisku se objevilo písmeno "V". Propaganda však přinesla pocit hněvu. Řadě lidí přinesla i obveselení. Symbol V se objevil i světelně na Památníku národního osvonzení na Vítkově, symboly byly na dlažbách, ve výkladních skříních. Protektorát zejména Prahu zaplavily letáky, Ušetřeny nebyly věstníky, časopisy, noviny. Ke slovu se dostala i lidová tvořivost, ručně blo véčko doplňováno na formuláře a další doklady.  celou kaci zastavil v Praze magistrát dne 30. září 1941. Matka příroda a její působení většinu rzných výzdob zničila a propaganda splaskla...

Ušetřena nebyla ani filatelie a na jejích artefaktech se objevily i znaky a symboly této akce. Byla to gumová razítka v různých barvách a ve dvou jazycích s propagandistickým heslem. Ceůlistvostí s tímto razítka nebylo mnoho. Uživatel výplatního stroje Baťa ve zlíně usadil do něj písmeno "V" s ratolestí. Otisk byl používán i po datu ukončení akce (sbírka dokládá datum 7. 11. 1941). Jedná se o jediný případ ovlivnění touto propagandou.

 

Viktor 005     VIKTOR 004     VIKTOR 002

Číst dál...

JEDEN VÝPLATNÍ STROJ, TŘI UŽIVATELÉ

S výplatními stroji to je jako s lidmi., Rády cestují od uživatele k uživateli. I toto je v zorném poli pozornosti sběratelů, kteří se věnují specializaci. Záležitost je to nesmírně složitá. Archivy se vypařily nebo jsou hodně hluboko zasuty, mnoho morálně i fyzicky zastarlých výplatních strojů bylo již sešrotováno. Výrobní čísla a další poznávací znaky jsou ty tam. Přesto lze v některých případech zjistit cestu a osud výplatních strojů. Tak jako v letošním roce, kdy se přesně spárovala jedna z prvních čs. esejí nutných pro získání povolení fě. B. Jarolímek, jejíž výplatní stroj byl prvním strojem v Československu, oficiálně použitým v Živnostenské bance na Příkopech.... 

Dalším podobným příkladem je výplatní stroj Francotyp, typu A s horním číslem počitadla, který ve 30. letech používaly v krátkém čase hned tři subjekty - firma Flesch & Co., firma s arabským názvem AGDAL (?) a pojišťovna Moldavia Generali. Všechny subjekty byly v Brně pod dohlédací poštou BRNO 2.

FLESCH a spol. Brno

Povolení MPT č. 25 ze dne 6. 6. 1929 (188. čs. uživatel výplatního stroje)

Stroj použit od 7. 5. 1929 do 25. 7. 1931 - dvě celistvosti poštou prošlé pro srovnání

 

Flesch 1 001

 

Flesch 1 002

Věstníkem MPT č. 36 ze dne 13. 8. 1931 bylo povolení zrušeno. Stroj byl převzat dalším uživatelem (fa. Agdal Brno) - viz dále

 

 

NOVÝ OBJEV

Ve sbírce jsem objevil nový otisk s datem 1. 5. 1930, který doposud literatura neuvádí. Jedná se o novou esej (RR) - první oficiální otisk vyplácel o několik dní později.

 

Flesch 2 001

 

Věstník č. 36 povolení firmě FLESCH & Co. zrušil a stejným výnosem byl souhlas přenesen na druhého uživatele - fu. AGDAL BRNO. - 425. uživatel v Československu (dle AJ).

Stroj u této firmy vyplácel od 27. 7. 1931 do 25. 11. 1932. Poté byl pro nedostatek agendy prodán 476. uživateli - pojišťovně MOLDAVIA GENERALI, filiálka v Brně (zde v užití od 2. 12. 1932). Povolení MPT neznámé.

Uživatel AGDAL BRNO

Neznámá činnost, jméno původem arabské (lokalita se nachází v Rabatu a žije v ní menšina francouzských expatriotů a zámožní Maročané.Náplň činnosti firmy: ?

Flesch 2 002

V levém dolním rohu je tužkou stručná poznámka "bude zrušen", poznamenal si ji Albert Jonáš na základě informace od B. Jarolímka (?).

 

MOLDAVIA GENERALI

Třetím uživatelem tohoto putujícího výplatního stroje byla pojišťovna MOLDAVIA GENERALI, filiálka  v Brně - 476. uživatel v pořadí, stroj vyplácel od 2. 12. 1932. Na ukázku dvě celistvosti poštou prošlé, jedna z nich adresovaná škpt. F. T. Winklerovi.

 

Flesch 3 001

 

Flesch 3 002

 

Další uživatele tohoto výplatního stroje a jeho osud jsou zatím v neznámu....

 

 

Číst dál...

FG VYPLÁCÍ MODŘE

Badatelské společenství sběratelů výplatních otisků v Německu vyplácí své zásilky pomocí digitálních výplatních strojů v modré barvě. Zajímavostí je, že označení uživatele je ve formě "otisku v otisku". Na otisku je dobový otisk Francotyp s datem 26. 10. 1966 v hodnotě sedmi feniků s nápisem "Francotyp in aller Welt". Takto jsme jako sekce otisků výplatních strojů vyplácely své zásilky v roce 60 výročí našeho otisku - v budově Zivnobanky. Tehdejší otisk byl produktem ŽPostalie v barvě červené a byl to též otisk v otisku s tím, že otisk v označení byl první otisk Československa z roku  1926.

 

FG 1 001

Číst dál...