HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

OSOBNOSTI

ZESNUL MICHAL KIŠŠIMON

ZESNUL MICHAL KIŠŠIMON ( 20. 5. 1940 - 16. 4. 2022)

michal 001

Zdroj:wikipedia.org

 

V těchto dnech nás dostihla velmi smutná zpráva. Ve věku nedožitých 82 let zesnul Michal Kiššimon, dlouholetý předseda Slovenské filatelistické akadémie (SFA), který stál u jejího zrodu a zasloužil si o její chod a mezinárodní ohlas.

Michal Kiššimon  byl významný slovenský poštovní historik, publicista, sběratel, znalec slovenské historie, redaktor. Zasloužil se o rozvoj slovenské filatelie a slovenské poštovní historie. 

Společně s přítelem Robertem Di Casolou jsmě měli tu čest, že nás Michal Kiššimon přijímal za členy SFA. Z mé paměti nikdy nezmizí jeho dobrosrdečnost, velkorysost a lidské empatie.  

Vážený Michale Kiššimone, čest Vaší památce! 

 

Ivan Leiš, člen Slovenské filatelistické akadémie

 

Smuteční proslov Slovenské filatelistické akadémie k úmrtí Michala Kiššimona

 

michal 002 

 

 

Číst dál...

ZA EMILEM KINTZLEM

V pondělí 14. 3. 2022 mne a všechny, kteří jej znali,  dostihla velmi smutná zpráva.

 

V plzeňské nemocnici po těžkém úrazu na sjezdovce v Kašperských Horách )(rážka s lyžařem)  zemřel Emil Kintzl (narozen 23. 2. 1934 v Praze - Nuslích) ve věku 88 let.   

 

Karel Kintzl - původním povoláním učitel je u nás známější jako velký znalec Šumavy, se kterou se sžil jako málokdo z nás. Zároveň autor několika publikací o Šumavě (viz níže). 

Rodina

Emil se narodil v Praze - Nuslích tak, jako já křtěný vodou z Vltavy, jako druhorozený do rodiny vrchního účetního ředitele Hlavního města Prahy. Měl bratra o dva roky staršího. (nar. 1932). 

Jak šel jeho život .....

1939 - rodina se přestěhovala do Sušice, kde prožila celou válku

1945 - Emil byl svědkem osvobození Sušice americkou armádou, pobyt amerických osvoboditelů v něm zanechal nesmazatelnou stopu

1946 - věnuje se aktivně skautingu, skládá skautský slib, jeho život ovlivnily události vysídlení Němců z pohraničí 

1948 - je svědkem emigrace  skautských vedoucích do zahraničí

1948 - umírá jeho otec, chodí na brigády do lesů a do uhelných skladů, abych pomohl rodině finančně

Vzdělání, nástup do zaměstnání

1952 - nastupuje jako učitelk tělocviku v Hartmanicích, učí zde až do roku 1954, studuje dálkově v Plzni

Vzdělání a začátek zaměstnání

Absolvoval obecnou školu, maturitní zkoušku složil na gymnáziu v Klatovech, začal studovat vysokou školu (geometrii), školu všk nedokončil. Byl znechucen nastupující poměry. Návrat domů. Vyučil se zámečníkem, pak pracoval v uhelných skladech a rozvážel uhlí.

Vojenská služba

Vojenskou službu absolvoval v Českém Krumlově a ve Kdyni.

1955 - cvičí na I. celostátní spartakiádě v Praze

1958 - nastupuje jako tělocvikář do Kašperských Hor

1974 - pro politické názory označen jako nezpůsobilý pracovat ve školství a byl donucen z oboru odejít 

1976 - začal pracovat jako topič (až do roku 1990) v kotelně místního podniku v Kašperských horách, jeho děti nesměly studovat, aktivně pracuje na uspořádání svého šumavského archivu

1990 - žije v Kašperských Horách , věnuje se sportu, pěší turistice a lyžování, mapuje historii Šumavy, publikuje články a knihy, pracuje jako poradce při natáčení sreiálu Policie Modrava (jeho postavu v seriálu zvěčnil L. Mrkvička) , jezdí po besedách, pořádá přednášky, natáčí televizní seriál Zmizelá Šumava (pro Stream.cz a její Televizi Seznam společně s Janem Fischerem).

Emil zanechal tři děti - dvě dcery, jedna  dcera skončila jako prodavačka, jeho syn se učil nejprve dřevařem, nakonec po vyučení v Plzni se stal sládkem. 

 

Jeho významné publikace:

Zmizelý kousek Šumavy aneb, Komu za to "dík"

O počátcích lyžování na Śumavě slovem i obrazem

Učitel na Šumavě

Zmizelá Šumava

Zmizelá Šumava 2

 

Naše rodina má na něj živé vzpomínky, často se zastavoval v našem penzionu Mechovský dvorec na  Mechově (Mosau) na pokec a malé občerstvení, když sjížděl  na kole vrch z Prášil do Srní. Byl studnicí vědomostí a praktických znalostí o každém koutě Šumavy. 

Neznám jinou osobnost tak srostlou tělem i duší se Śumavou..... Milý Emile, R. I. P. Budeš nám chybět.

 

P. S. Jeden z jeho posledních článků jsem četl krátce před jeho smrtí ve Vítaném hostu  (jaro 01/2022) .Jeho článek "Já, Kintzl a Šumava, který vyšel 11. 3. 2022. Jakoby se s námi chtěl rozloučit před svou smrtí. 

Snímek Emila Kintzla s pohledem na Šumavu je z tohoto článku (původní snímek převzat z tohoto člčánku a pořízen během natáčení seriálu Zmizela Śumava).

Zdroj informací: cz.wikipedia.org

 

emil 002

 

 

 

Číst dál...

ZA JANEM GALUŠKOU

Jan Galuška, český poštovní historik opustil náš svět  ve věku 71 let dne 15. 12. 2021 po dlouhé těžké nemoci.

Narodil se v Praze dne 14. srpna 1950. V letech 1968 - 1974 vystudoval obor kulturolopie a sociologie na FF UK v Praze. Byl synem Miroslava Galušky, jednoho z představitelů Pražského jara roku 1968  a tehdejšího ministra kultury. . Toto stigma mu znemožňovalo najít  si po studiích práci. V roce 1976 nastoupil do VÚSTE, ale z politických důvodů tam nemohl pracovat a zaměstnavatel se s ním rozloučil. V roce 1977 našel místo v Poštovním muzeu v Praze, kde pracoval v různých funkcích včetně ředitele celých 36 let (byl 10. ředitelem od začátku existence této prospěšné instituce). Byl blízkým spolupracovníkem tehdejšího ředitele dr. Pavla Čtvrtníka. V roce 1993 vedl historické oddělení a v roce 2007 byl jmenován ředitele Poštovního muzea. Jeho odbornou specializací byly telekomunikace, poštovní letecká doprava (jeho koníčkem byla civilní a vojenská letecká doprava)  a nejnovětší dějiny pošty. 

Do důchodu odešel v roce 2013, nicméně byl stále v kontaktu s poštovně historickou vědou a často se zúčastňoval různých odborných a společenských akcí. Jeho zásluhou vznikla expozice vozů a kočárů  (zámek Ctěnice u Prahy) a hlavně připravil výstavní koncepci pro Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě. Byl spoluautorem a organizátorem celé řady poštovních a filatelistických výstav, z nichž jmenuji alespoň výstavy pRAGA 1978, PRAGA 1998, specializovanou výstavu "100 let telefonu v Čechách" (1981 )či výstavu "130 let telegrafu " )1987). Byly i dašěí. Byl i autorem a spoluautorem růzých odborných publikací, z nichž je nejznámější "Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku". V roce 2016 byl oceněn ministrem kultury Danielem Hermanem medailí " ARTIS BOHEMIAE AMICIS".

Mé první  setkání s ním  se uskutečnilo v roce 1977, krátce po jeho nástupu do Poštovního muzea. Bylo to ještě ve sv. Gabrielu. Tehdy jsme společně s přítelem dr. Miroslavem Bouškou jako představitelé znovuzřízené komise poštovní historie a celin SČSF navázali kontakt a spolupráci s Poštovním muzeum na úseku výplatních strojů a otisků. Zpracovali jsme a utřídili fondy muzea a vytvořili podklady  na děrných štítcích. Nápomocen nám byl Honza Galuška, tehdy ještě s dlouhými vlasy. Vždy ochoten, vstřícný, empatický, s pochopením pro náš obor. Poskytoval nám velkou součinnost. Později, když jsem se stal předsedou komise poštovní historie a celin jsme byl ve styku s ním a dašími pracovníky Poštovního muzea zejména při přípravě výstav a přednášek.  Několikrát jsem měl tu čest jej přivítat mezi námi na Dnech poštovní historie. Ještě později ochotně poskytoval přednášky v mém domovském Klufu filatelistů 00 - 15. Setkání a diskuze s ním byly vždy hlubokým zážitkem. Jeho přednášky byly cenným obohacením našich znalostí o poštovní historii.ˇInternet poskytuje celou řadu zajímavých záznamů jako např. https://www.youtube.com/watch?v=hrb2WvTJ6KQ. a další.

Čest jeho památce!

 

Jan 001

 

Číst dál...

ZESNUL MIROSLAV ZIKMUND

Známý  a populární cestovatel  a spisovatel ing. MIroslav Zikmund, tvořící společně s  ing. Jiřím Hanzelkou  nerozlučnou cestovatelskou dvojici, zesnul 1. prosince 2021 ve věku 102 let (nar. 14. 12. 1919 v Plzni).

Oba společně navštívili 112 zemí, natočili  4 celovečerní filmy, a 147 dokumentárních filmů. Je spoluautorem či autorem  20 knih.

První cestu absolvovali v letech 1947 - 1950. Ve světě proslavili nejen Československo, ale  zejména  Tatrovku - osmiválec.

Ovlivnil do velké míry mou generaci a vyplnil naše touhy po cestování.    Navíc přidal umění , metodu a kulturu   " jak psát itineráře cest". Pro mne a mé vrstevníky byl velkým vzorem, zejména při výuce cizích jazyků. .Navždy zůstane společně s Jiřím Hanzelkou cestovatelskou legendou, která nám otevřela okno do světa. Valstnosti obou -  cílevědomost, nadhled, důslednost a ctižádost -  byly úžasné a příkladné. 

Čest jeho památce!

 

Na portálu  "youtube"   lze zhlédnout řadu filmů. Jako například film z roku 1952 pod názvemAFRIKA (www.youtube.com/watch?v=ZIDeN260nfM

 

Spolená fotografie s Jiřím Hanzelkou (vlevo) v ruce s pověstnou kamerou.

zikmund 001

Zdroj: www.google.com

 

 

 

 

 

Číst dál...

SWAROWSKI, WATTENS

V Tyrolsku v blízkosti Innsbrucku se nachází menší obec Wattens, kde se koncem 19, století usídlil Daniel Swarowski (24. 10. 1862 - 23. 1. 1956), rodák z Jiřetína pod Bukovou poblíž Jablonce nad Nisou původem brusič skla. Pronajal si zde objekt bývalé továrny a  vybudoval vlastní vodní elektrárnu na řece Inn, která svým průtokem hnala generátor potřebný pro výrobu elektrické energie používané v provozech továrny Swarowski. Důvodem přesídlení z Čech do Rakouska byl nedostatek vody v českých řekách. Zde postavil vlastní sklárnu v roce 1908 a začal brousit křišťálové sklo vynikající kvality. Brzy po otevření továrny byl sobětstačný materiálem z vlastních zdrojů.

Postupně se stal světoznámým díky broušenému sklu. Vybudoval společnost, která byla založena v roce 1895  a která  působí ve více jak 40 zemích světa. Narodil se v Čechách v německy mluvící rodině. Po vyučení psířem pracoval v továrně svých rodičů, později odešel do Paříže a Vídně. Inspirován Františkem Křižíkem zkonstruoval stroj na broušení šatonů. Vynález byl patentován v roce 1892. Odtud byl jen krůček k založení firmy společně se svým zákazníkem Armadem Kosmannem a švagrem Franzem Weisem.

Společnost pokračuje ve své činnosti i v současnosti. Řídí ji potomek Manfred Swarowski. Vyrábí širokou řadu křišťálových komponent )Swarowski Elements). 

Ve Wattens se nachází areál Křišťálové světy Swarowski (Swarowski Kristallwelten), který byl otevřen v roce 1995 ke 100. výročí existence této společnosti. Návštěvníky vítá alpský obr s křišťalovýma očima. Vystavená exponáty jsou důkazem úžasné řemeslné práce skláčů a brušičů firmy Swarowski.

 

SWAR 015      SWAR 003

 Podobizna Daniela Swarowského z roku cca 1910, jeho pomník ve Wattensu (zdroj: Wikipedia, Wikimedia)

 

Křišťalový svět Swarowski, Wattens

SWAR 002      SWAR 001

 

SWAR 007     SWAR 008     SWAR 009     SWAR 010     SWAR 011     SWAR 012     SWAR 013

 

Číst dál...

MEMOÁRY LADISLAVA VOSTÁRKA

Memoáry Ladislava Vostárka,

manažéra a textaře hudebních skupin Katapult, turbo, Ringo Čech, OK Band a mnohých dalších.

 

Vyšla knížka "JEN JEDNOU DOSTAT ŠANCI" autora Ladislava Vostárka

 

Přiznám se, že jako vášnivý příznivec memoárů jsem přivítal knihu vzpomínek (ale i svébytných názorů a myšlenek, kde nechybí ani osobní zpověď) Ladislava Vostárka, manažéra a textaře několika hudebních skupin.S chutí jsme si ji jedním dechem přečetl.

V této branži jsem se v šedesátkách coby autor  textař a basista ve studentském  LIHUKu a u Big beatu Beatnici pohyboval  jen několik let, ale ta léta s hudbou v polooficiálním hávu a v různých sálech a sálečcích  mi přirostla k tělu. Navíc rád čtu, ale i píšu memoáry. A proto jsem se do Vostárkových vzpomínek rád ponořil.

Čtivá kniha Ladislava Vostárka mi tuto dobu a dobu normalizace přibližuje a připomíná napřímo a bez obalu, jak to chodilo, Ne nadarmo nás varuje: " ... rozhonete-li se .....knihu otevřít, ale dokonce i číst, činíte tak na vlastní nebezpečí. ....Autor si dovolil věci, situce, ksutečnosti i ksutky nazývat pravými jmény či významy....".

Chvála Bohu a autorovi patří  za vzpomínky a upřímnou osobní zpověď velký dík.

Knihu doplňuje 35 obrázků či spíše karikatur tří  autorů (Jiří Slíva, Josef Blecha, Petr Sís) a nepřeberné množství krásných textů (těch jsem napočítal 92!). Ty dodaly knize říz.

Vřele doporučuji nejen pamětníkům, ale i jejich potomkům. Lepší učebnici dějepisu aby pohledal.

Kniha v rozsahu 184 stran vyšla v roce 2021, byla vydána ve spolupráci s Rádiem Beat. Lze ji objednat na adrese www.ladislavvostarek.cz.

 

Přebal knihy (zadní a přední strana)

vostárek 004

 

 

Číst dál...

Srdečné blahopřání

congrats 002

 

Milý příteli Ivane,

 

       dnes jsi dosáhl věku pětasedmdesátky jako náš první poštovní výplatní otisk.   

       Přejeme zejména zdraví, radost jsi už našel zaplaven obálkami poštou prošlými a lásky bližních zcela jistě máš dostatek. Těšíme se na Tvé další sběratelské objevy a publicistické počiny.

       Vinš zasílají a moc Tě zdraví informací lační sběratelé, kolegové cestovatelé a též Šumaváci.

 

       E. R. 

 

 

Číst dál...

DR. KAREL ŽATECKÝ O VÝPLATNÍCH STROJÍCH

 

V 60. letech vydal NADAS učebnici pro studenty středních škol s poštovním zaměřením. Autorem byl dr. Karel Žatecký. V kapitole o výplatních otiscích shrnul ty nejdůležitějí zásady funkce a provozu výplatních strojů so hledem na praxi. I tento pohled je užitečný pro sběratele výplatních otisků.

 

 

 

 

Výplatní stroje

 

Nejběžnějším způsobem zapravování poštovních poplatků je používání poštovních známek. Ovšem potřebám velkých použivatelů poštovních služeb tento způsob uhrazování poštovních poplatků nevyhovuje. Porto se používá jiných způsobů, které vyplácení poštovních zásilek urychlují. Jedním z nich je používání výplatních strojů, které se povoluje socialistickým organizacím. Podstata používání výplatních strojů spočívá v tom, že se poštovní poplatky zapravují otisky jejich razítek.

Výplatní stroje jsou dvojího druhu: výplatní stroje zařízené na vkládání výplatního proužku a výplatní stroje zařízené na nastavení počitadla.

Výplatní stroj si musí pořídit zájemce na svůj náklad u oprávněného podniku (Kancelářské stroje n. p. V Praze nebo v Bratislavě). V činnost jej uvádí zástupce tohoto podniku za přítomnosti pracovníka dohlédací pošty, který uzavře pojistný zámek stroje, opatří jej úřední plombou a klíč si převezme do vlastnictví pošty. Kancelářské stroje opatří ke stroji štoček denního razítka, k němuž vlastnické právo přechází na poštu. Oprávněný uživatel nesmí výplatní stroj půjčovat ani pronajímat. Prodat jej smí jen oprávněnému podniku.

Poznámka: Výplatní otisk se skládá z rámečku, v němž je nápis Československo a výplatní hodnota v arabských číslicích, z otisk u denního razítka podávací pošty a označení oprávněného uživatele (použivatele) výplatního stroje. Na zásilku )průvodku, poukázku) musí být otištěn předepsanou červenou barvou.

Použivatel výplatního stroje zapraví hodnotu výplatních otisků pošty tak, že si u dohlédací pošty zakoupí výplatní proužek, pak vsune do stroje (jinak by výplatní stroj nemohl být uveden v chod). Pošta může prodat i několik proužků do zásoby za podmínky, že jich bude použito v pořadí čísel, jež jsou na nich vytištěna. Další proužky prodá pošta použivateli, odevzdá-li proužky použité. Jako doklad o jejich přijetí dá pošta použivateli číslo stroje, které odstřihla z odevzdaného použitého proužku. Proužek je upotřeben a je ho třeba vyměnit, jakmile stroj orazí výplatné v hodnotě celého výplatního proužku. Při výměně použitého proužku na jeho rubu stroj vytiskne výši spotřebované částky, stav počitadla a pořadové číslo proužku.

Výplatní proužky jsou v hodnotách 2000, 5000 a 100000 Kčs.

U výplatních strojů, které nejsou zařízeny na vkládání výplatních proužků, předloží použivatel hlavici výplatního stroje dohlédací poště, která mu nastaví počitadlo na požadovanou částku výplatného (1000 až 15000 Kčs nebo 10000 až 150000 Kč). Částka výplatného musí být zaplacena ihned při nastavení hodnoty.

Výplatními stroji (výplatními otisky) lze zapravovat veškeré poštovní a telegrafní poplatky, které je jinak možno účtovat výplatními známkami. Jsou to zejména poplatky za listovní zásilky, za balíčky vnitřního styku, za balíky a cenná psaní, za telegramy, poštovní a telegrafické poukázky vnitřního styku, za náhradní podací stvrzenku a za zvláštní podací potvrzení, za žádosti o vrácení zásilky nebo o změnu adresy apod.

Není dovoleno otiskovat výplatním otiskem bez výplatní hodnoty zásilky dopravované nevyplaceně nebo vlastními posly. Jsou – li podávány objemné zásilky, je vhodné jejich obálky orážet před naplněním, obálky cenných psaní před zapečetěním. Barevných obálek, na kterých nejsou výplatní otisky dosti zřetelné, se nesmí používat. Na listovní zásilky s balíčky vnitřního styku je možno lepit lístky s příjemcovou adresou a s výplatním a denním razítkem.

Na každé zásilce má být zpravidla otištěn je jeden otisk. Zásilky oražené výplatním strojem se musí podávat zásadně u přepážky pošty. U sousedních pošt mohou být podávány jen se svolením okresní správy spojů. Zcela výjimečně je možno zásilky vkládat do poštovních schránek, jsou-li pro to důvody. V tom případě se musí zásilky vázat ve svazek, opatřený červenou páskou nebo zabalit do červeného papíru a označit poznámkou „výplatní otisky, ihned otevřít“.

Výplatních strojů používají také některé větší pošty k zúčtování poplatků vybraných při podání listovních zásilek – obyčejných i doporučených), balíčků vnitřního styku a balíků.

Povolení používat výplatního stroje může pošta kdykoliv a bez odškodnění odvolat a použivatelé výplatních strojů se mohou kdykoliv vzdát.

Přetištěno z knihy Poštovní provoz autora dr. Karel Žatecký

Vydal NADAS Praha 1969

Nakladatel a zadavatel Ministertvo pošt a telekomunikací ČSSR

Číst dál...

Dr. KAREL VŠETEČKA O VÝPLATNÍCH OTISCÍCH

Článek dr. Karla Všetečky : Otisky výplatních strojů (přetisk článku z roku 1975 - 1976, který vyšel v jednom ze Zpravodajů kF é0-15, tehdy ještě cyklostylem)

Epidemiolog dr. Karel Všetečka měl několik koníčků, Jedním z nich byla filatelie a poštovní historie. Z poštovní historie jej nejvíce zajímal obor výplatních otisků a pražská razítka. Byl jendím z prvních členů zřízené Komise specializovaných oborů SČF (1966), kde měl na taraosti výplatní otisky a spolupracoval též s razítkáři. Hodně publikoval. Jeden z jeho článků se objevil v 70. letech ve zpravdaji kF 00-15, jehož byl členem. Dnes jej zveřejňuji. Dodávám, že jeho další láskou byly přírodní vědy.

Na mém webu jsem o ně+m již psal. V příspěvku jsem detailěn popsal jeho exponát o pražských razítkách, který je uložen a vystaven v Poštovním muzeu v Praze (dolní hala, ocelové výsuvné skříně). Je až neuvěřitelné, že můj článek o této legendě československé a české poštovní historie je druhým nejčtenějším příspěvkem, kde bylo dosaženo několik tisíc přístupů.

 

všetečka 001     

 

všetečka 002

 

všetečka 003

 

všetečka 004

 

 

Číst dál...