- Zveřejněno v SDRUŽOVÁNÍ KU PROSPĚCHU ENTITY
- Napsal(a) Ivan Leiš
- Buďte první, kdo napíše komentář!
V květnu 2013, v roce 70. výročí založení Klubu filatelistů 00-15, sběratelů specializaovaných oborů Praha, se tato entita rozhodla oslavit toto významné výročí klubu, alei celé české filatelie většími oslavami zahrnujícími řadu akcí. Mezi nimi jsme inicioval i klubovou minivýstavku, která byla uspořádána ve vstupním prostoreu Domu Portus, místa, kde náš klub našel díky nadaci Život 90 a jejímu řediteli Jaroslavu Lormanovi útočiště pro svá setkání (setkání s přednáškami se konají v krásném prosteřdí sálu Dřevák v 1. patře tohoto historického domu).
Klubová minivýstavka ukázala ve dvou prosklených vitrinách historii a náplň činnosti Klubu 00-15 (první vitrina) a práci rytce Mildy Bláhy na poli filatelie. Posloužily různé filatelistické artefakty, ukázky publikací autorů vzešlých z Klubu a práce Mildy Bláhy včetně jeho některých ryteckých nástrojů. Vernisáž se konala dne 13. 5. 2013 během hlavních oslav založení Klubu. Jako kurátor výstavy jsem využil exponáty ze svých sbírek poštovní historie a mé rozsáhlé knihovny. Rytec Bláha své exponáty vybral podle mého scénáře reprezentativní artefakty své práce a nástroje používané pro svou činnost včetně několika štočků. Láďa Čechák doplnil ukázky své sbírky doporučených nálepek. Během vernisáže jsem seznámil přítomné zájemce se záměrem minivýstavky a vystavenými exponáty.
Výstavka byla významným klubovým počinem nejen pro Klub, ale i pro propagaci sběratelství specializovaných oborů ve filatelii.Sloužila i pro propagaci Domu Portus. Umístění u vchodu do objektu bylo výborným místem, kde skleněné vitriny byly nepřehlednutelné i pro ostatní návštěvníky této instituce.
Podobná výstavka, i když s rozdílným zaměřením, se konala o pět let později při oslavách 75. výročí založení klubu (2018) a měla stejně významnou odezvu mezi členy a návštěvníky Domu Portus na Starém městě pražském. O ní někdy jindy.
Rok 1964, maturitní tablo a maturita ve Štěpánské. Více než 55 let ...čas běží, zastavit se nedá...vzpomínky jsou stále živé ...
The EXPERIMENT anebo plným názvem EXPERIMENT IN INTERNATIONAL LIVING, ve zkratce EIL
je světový program nabízející pobyty v rodinách, výuku jazyků, kounitní služby, ekologické dobrodružství, a kulinářské, regionální, kulturní a umělecké programy za účelem mezinárodního kulturního poznávání a vzdělávání pro středoškolské studenty. Administraci má na starosti organizace WORLD LEARNING, nezisková organizace se sídlem v Brattleboro ve státě Vermont v USA.
Tato organizace vznikla v roce 1932. Je s ní spojeno jméno tehdejšího personalisty na univerzitě Syracuse University, panaDonalda Watta který tento program založil a uvedl v život. Program vznikl z nspokojenosti . Vyslaal první skupiny 23 studentů z uSA přes SAtlantik do Evropy. Zorganizoval skupinu těchto amerických středoškoláků, které propojil s německým ia francouzskými studenty stejné věkové kategorie. Tři národnosti se sblížili při turistických výletech ve švýcarských Alpách.
O rok později Watt realizoval pobyty v rodinách. Američtí studenti pobyli několik týdnů v německých a francouzských rodinách. Vznikl program "HOMESTAY". Umožnil mladým středoškolákům s seznámit se životem rodin v cizích zemích a lépe porozumět odlišným kulturám.
Válka úspěšný vývoj zastavila, ale o to více se rozproudily výměnné pobyty po jejím skončení.
Přibývaly další činnosti, nezůstalo jen u pobytů v rodinách (homestays). Vznikly i mírové sbory - Peace Volunteers. O ně se zasloužil Sargent Shriver., bývalý alumnus Experimentu.To se psal již rok 1960.
Experiment se úspěšně rozvíjel a na jeho kontě je už více než 90000 účastníků. Kromě tradičních činností došlo i na School for international Training (SIT) a další akce. Hlavním heslem je:upevnit mír prostřednictvím porozumění, komunikace a spolupráce a sdílet zkušenosti, zážitky, jazyk, zvyky se zeměmi odlišných tradic a získat přátele, rozšířit si horizonty vědění a zabránit konfliktům.
V současnosti organizace se může pochlubit třiceti letními školami v rlzných 26 zemích. Aktivní je na všech kontinentech.
Bývalé Československo mělo vůči mezinárodním organizacím své zásady, síše negativní než vstřícné. Nicméně, pokud tyto organizace neformálně vznikly, existovaly a v malém rozsahu vyvájelki svou činnosti díky dobrovolníkům, ovšem pod dohledem státníc ha stranických orgánů. Nejinak tomu bylo v případě Experimentu. Myšlenku této organizace přinesla do Československa paní Marie "Mimi" Tesárová, profesorka angličtiny v dobčichovicích, ketrá bez bázně a hany tuto myšlenku podporovala a zmožnila svých žákům angličtiny v 60. a 70. letech výjezdy do rodin v zahraničí, zejména v Anglii. Formality s výjezdem v jednotlivých případech řešila trělivě s odborem středních škol ministerstva školství. Dobrá věc se podařila. Měl jsem tu čest být pomocníkem paní Mimi Tesárové při naplňování tohoto záslužného programu. Pochopitelně vše pod dohledem ministerstva školství.
Sám se svou ženou jsem Expeiment alumnis., Oba jsme strávili v roce 1959 třítýdenní pobyt v amerických rodinách, já v rodině lodního architekta ve Filadelfii, manželka v rodině potomků zakladatelů USA. Byl to svět poznání, byli jsme přímo u zdroje, tři týdny jsme žili jako Američané v domácnosti. Jelikož pobyty byly reciproční a my jsme neměli možnost nabídnout stejný pobyt v Československu, organizace od nás dostala malý sponzorský dar. Vývoj šel dál a já měl možnost vést skupinu studentů (ale i prominentních českých umělců) do Brightonu, kde jsme se zúčastnili Letní školy angličtiny, a dále se stát frekventatem studentského kurzu na Univerzitě v Cambridge. Vše díky kontaktům Experimentu.
Do dneška vzpomínám na tuto životní zkušenost, ketrá je nenahraditelná...
Paní Mimi Tesárová (vlevo), duše československého Experimentu a obdivovatelka britských tradic a životního stylu na jediném snímku, který jsem s ní pořídil v 80. letech, na fotografii je kromě Jany i její věrný hafík IR, kterému věnuji i druhý snímek.
Nedělní pracovní porady v jejím domku v Dobřichovicích, při nichž nechyběl čaj s mlékem a vlastníma rukama upečené anglické skony jsou dnes kultovní událostí, bohužel jen ve vzpomínkách.
V roce 2013 jsem pro potřeby začínajícího klubového webu www.kf0015.cz vypracoval rozsáhlou kroniku specializovaných oborů u nás. Kronika byla zavěšena a lze ji do dneška najít na titulní straně zmíněného webu. Postupně jsem ji aktualizoval, což činím do dneška. Dnes přidávám aktualizaci o založení Českomoravské společnosti pro poštovní historii SČF, která je od roku 1990 následníkem předchozích entit zabývajících se sběratelstvím poštovní historie a celin a oborů s souvisejícími. Tato nová entita navázala na činnost komise poštovní historie (a celin) SČSF, jejíž funkční období 1986 - 1989 skončilo 31. 12. 1989 a nebyla vzhledem k události po listopadu 1989 obnovena v této podobě. Převzala i ústřední zpravodaj dřívějšího subjektu, který vycházel od roku 1986 pod názvem POSTILIÓN. Koncepce a formy nového subjektu byly a jsou značně odlišné od předchozí komise PHC, nicméně cíl zůstal stejný: podpora sběratelství poštovní historie v Čechách a na Moravě.
Zveřejněný materiál je informační a propagační leták o společnosti a přináší i další informace včetně personálního vedení. Společnost existuje do dneška. Pokud si aktualizujete vydanou Kroniku z roku 2013, zde máte další materiál k aktualizaci. Zároveň si můžete aktualizovat i můj seriál o Nejvyšších patrech sběratelství poštovní historie a celin v Česoslovensku, který najdete na stránkách tohoto webu.
Jedná se o historický dokument, údaje se od té doby (včetně perosnálií) aktualizovaly.
Objektivem doc ing. Misslova Rotporta, CSc se podívejme na slavnostní shromáždění, které uspořádal KF 00-15 u příležitosti 70 výročí existence klubu, který se věnuje již několik desítek let specializovaným oborům ve filatelii se zvláštním zaměřením na poštovní historii.
V posledním porčování "letmého" seriálu o sbratelství výplatních otisků uplynulých třiceti let je nutno se zmínit na prvním místě o fenoménu, který udržuje tento obor při životě ve veřejném prostoru, což se nikdy předtím nestalo. Umožňuje tak tomuto oboru žít u bez organizované a formální entity.
Změna nastala v roce 2013, kdy jsme si v KF 00-15, kde se v minulosti soustřeďovali sběratelé tohoto oboru. V tomto roce sjme slavili 70 let exietnce klubu sružujícího zejména sběratele specializovaných oborů s hlubokým zájmem o poštovní historii. V tomto roce jsme se rozhodli zřídit wbeové stránky klubu www.kf0015.cz. Na tomto webu je velký počet příspěvků, které se zabývají výplatními otisky (seznamy lze najít na rejstřících těchoho webu). Jsou zde i typologické seznamy, studie, informace, katalogy otisků a Apostů autorů Roberta Di Casoly, Ivana Leiše )klasické výplatní otisky a digitální otisky) a Petra Gebauera (APOSTy). Psal jsem o nich v minulých pokračováních . Na tento web jsem zavěsil v období 2013 - 2018 skoro 400 příspěvků, nejen o výplatních otiscích.
Existují do dneška, navíc byly rozšířeny o další podweby, z nichž dva se specializují na výplatní otisky, a jeden částečně (special.kf0015.cz - na svou slávu v tomto oboru ještě čeká - jde o příležitostné výplatní otisky). Dva hlavní weby jsou činné pod jmény modry.kf0015.cz - specializuje se na modré výplatní digitální otisky v Česku a slouží jako každodenní databáze pro nové objevy a začínající www.vyplatniotisky.cz, který zatím hledá svou tvář. Modrý web je víc než záslužný. Svou podstatou to je každodenní realitní show a sousřeďuje okolo sebe několik desítek dobrovolníků, kteří nám své objevy a přírůstky sbírek hlásí. To nebylo nikdy v historii. Dobrá základ pro pozdější katalog. Formou reakcí na články a na zveřejňované položky jsem v kontaktu s tímto webem dost pravidelně.
Dalším portálem je web či osobní blog mé osoby, který se věnuje výplatním otiskům prakticky denně.Je jím www.historiapostalis-etc.cz založený v roce 2017. Velká část příspěvků je věnováno otiskům a poščtovní historii, přívěky juž jdou do stovek. Zavěšuji i katalogy, seznamy, databáze bílých míst v historii českého a čs. výplatního otisku. Źivé databáze jsou přístupné na vyžádání, neboť nejsou konečné a stále s nimi pracuji. Zájemce zde najde i typologii ostatních území - nově např. typologii otisků ze zabraných území Sudet. I sem jsem napsal k dnešnímu dni několik stovek příspěvků....
Sběratel oproti minulosti má komfortní přístup k informacím, navíc nové objevy a aktualizace. To my jsme před mnoha lety, když jsem vydupávali tento obor z prachu filatelistického opovržení, neměli ani náhodou.
Po diskuzích se zahraničními přáteli dobrému jménu české filatelie a též i výplatního otiskářství přispěl portál Exponetu s virtuální výstavou. Vynikající počin, kterí k rozvoji filatelie a našich oborů poštovní historie velmi přispívá.
Co ještě dodat?
Jsem ve styku se zahraničím a spolupráce zejména s americkými, německými, italskými, slovenskými a švýcarskými sběrateli a badateli přináší výsledky a snad i úspěchy. Nejsme na okraji, někdy mám pocit, že jsme ve střed dění.Jsme vyzýván ke spoluporáci se zahraničními partnery, což je velkým oceněním.
V tomto období bylo se střídalo organizované sběratelství s individuálním a klubovým. Tento způsob přispěl k xistenci oboru, jeho rozvoji a pokračování. O výsledcích se můežem přescědčit ve vydaných knihách, článcích v tištěných médiích, na internetu, ale tíž i na výstavách. Poslední možnost byla Národní výstava v Liberci 2019 a PRAGA 2018. Viděli jsme exponáty specializované (vynikající Stig Asklund), viděli jsme i další exponáty a zejmína výplatní otisky v exponátech různých tříd. jsem rád, že řada sběratelů se neenchá odradit podhodnocením exponátů a tohot oboru a že vytrvala. Je to běh na dlouho trať.
S velkou radostí mohu konstatovat, že výplatní otiskářství je obor, který nespal a nespí, a nenechá se ani uspat. Držím palce následovníkům a věřím, že přinese radost všem, kteří přijdou po nás, aspoň tolik radosti a uspokojení, co nám, kteří byli za skoro sto let "u toho", a nejen sběratelsky že paní Luiso? .
.
LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (4)
Sběratekství výplatních otisků se začalo rozvíjet od 18. 12. 1989 (den založení nezávislé Stolní společnosti výplatních otisků) v době svobody, tedy v poměrech značně odlišných od dřívějších dnů. Od roku 1976 do 1989 byli výplatní otisikáři oficiálně organizováni v rámci struktur Svazu československých filatelistů. Hned s několika "střešními organizacemi" - komisí poštovní historie (a celin), předtím Komise specializovaných oborů, Svazu českých filatelistů a Svazu československých filatelistů, kteří byli zarámováni a řízeni Národní frontou ČSSR. Jiná oficiální cesta neexistovala. Hlavní tok financí plynul po rozdělení k jednotlivým článkům SČSF. Filatelisté byli pod dohledem. Přece jen bylo něco pozitivního. Byly stanoveny zásady, které se nesměly překročit (sběratelství určitých úseků čs. filatelie a historie). Existovala autocenzura. Ani zpravodaje v kompetenci sekcí a komisí nesměly psát články proti stanoveným a sledovaným zásdaám. Na druhé straně jsmese mohli sdružovat, púsát pro opožděné zpravodaje, organizovat kolování, výměny, občas se přihmouřily oči nad malými aukcemi.... Knihy byl obtéžné vydat. Výplatním otiskářům byla nabídnuta účast na specializované Monografii výplatních otisků 1926 - 1988. Vše bylo připraveno, Autoři Bouška a Leiš se po schválení dozvěděli, že návrh nebude realizován. Důvody neudány. Ani dílčí publikace se nepřipustily k tisku.
V uplynulých třiceti letech se tento obor dočkal několika významných publikací, jak v tištěné formě, tak v elektronické podobě.
Ihned po převratu vydal Ivan Leiš příručku Výplatní otisky. Tato práce vycházela z úspěšně obhájené jurymanské práce "Výplatní otisky jako moderní prostředek vyplácení poštovních zásilek" před jurymanskou omisí vedenou dr. Severínem Zrubcem v roce 1983, která se stala autorovi a aspirantovi vstupenkou ke vstupu mezi jurymany a byla podmínkou konečného jurymanského řízení. Příručka , i když její základ byl napsán před 40 lety, je doposud poučná a hledaná.Vyšla samonákladem autora Příručka zachycuje problematiku světového a československého výplatního otisku z mnoha pohledů. Je určea pro široký okruh filatelistů, začínajícím i pokročilým včetně mládeže. Zaměřuje se na specializované sběratele výplatních otisků. Vydala FirmaTransco Praha 4, tisk Polygrafia DP Praha. Stran 211, náklad 1000 ks, bohatě ilustrována, černobílými obrázky. Obsahuje první souhrnnou typologii československého výplatního otisku a výběr z terminologie. V příloze je identifikační tabulka pro zahraniční otisky a několik statí publikovaných autorem v jiných médiích. Kniha je k mání u autora zdarma (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) s tím, že se požaduje úhrada poštovného.
V roce 1991 dokončen rukopis autorů Ivana Leiše a Luďka Janů, Katalog podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 - 1988 - s výplatním razítkem ve tvaru zoubkované pseudoznámky (později rozšířen a aktualizován o další léta 1989 - 1993), nepublikováno, v archivu.
V devadesátkách se k rozšíření knižní nabídky literatury výplatních otisků přidali i další autoři:
1994
Miroslav Bouška, Luděk Janů, Vladimír Feldmann, Katalog výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945,
Náklad vlastní, Praha 1994, ilustrovaný katalog s podrobným úvodem, vlastním katalogem a typologií otisků ze zabraných území. (náklad je rozebrán)
1997
Miroslav Bouška (+ Vladimír Feldman - část úvodu), Katalog výplatních otisků, Protektorát Čechy a Morava 1939 - 1945 (díl I. a díl II.)
Náklad vlastní, Praha 1997, dva díly- I. díl Mimopražští uživatelé - 289 stran, II. díl Pražští uživatelé - 376 stran), bohatě černobíle ilustrováno, oba díly s úvodem do problematiky, přílohy, typologický pohled,
Ani nové 21. století se nenechalo zahanbit několika významnými publikacemi, jak v tištěné, tak v elektronické formě. Některé z nich byly vystaveny na národních a světových výstavách a dostaly významné ocenění.
2008
Ján Maniaček, Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 - 1945
vlastní náklad, náklad 50 kusů, vydáno 1. 9. 2008 v Košicích, 51 stran, černobílý tisk, bohatě ilustrováno
2011
Ivan Leiš, Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 -1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)
Vydala SFA, v rámci edice filatelistické štúdie č. 4, 2011,černobílé, úvod ke Katalogu, stran 40
Ivan Leiš, Katalog výplatních otisků, Slovenské výplatní otisky 1946 - 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)
Vydala SFA, Košice 2011, v rámci Filatelistických štúdií č. 5, černobílý katalog, bohatě ilustrováno, stran 125
2012 - 2014
ILUSTRAČNÍ KATALOGY
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Ilustrační Katalog Československo, Výplatní otisky klasického období 1926 - 1939, svazek 1, mimopražské A - Z, kromě Prahy -
SVAZEK 1, Lugano - Praha 2012 - 2014, elektronická verze zavěšená na www.kf0015.cz a postupně zavěšována po aktualizaci na www.historiapostalis-etc.cz, 120 stran, první souhrnný barevný katalog
Spolupracoval Bernhard Brunner
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Catalogo Illustrato Cecoslovacchia, období 1926 - 1939 svazek 2, Praha
SVAZEK 2, Lugano - Praha 2012 - 2014, elektronická verze zavěšená na www.kf0015.cz., 76 stran
Spolupracoval Bernhard Brunner
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Protektorát Čechy a Morava (A - Z , mimo Prahu) období 1939 - 1945,
174 stran
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Protektorát Čechy a Morava (Praha 1) období 1939 - 1945
101 stran
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Ktaalog Protektorát ČEchy a Morava (Praha 2 - Praha č98), období 1939 - 1945
138 stran
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (A - Z mimo Prahu), odbobí 1945 - 1945
133 stran
Roberto Di Casola, Katalog Československo (Praha), období 1939 - 1945
TYPOLOGICKÉ KATALOGY
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo, období 1926 - 1946
55 stran
Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (firemní), období 1946 - 1992
97 stran
Riberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (pošty), odbobí 1946 - 1992
16 stran
Roberto Di Casola - a Ivan Leiš, Katalog Československo (německá okupace, zábor Sudet, říšské otisky), odbobí 1938 - 1945
19 stran
Všechny katalogy barevné, zavěšeny na www.kf0015.cz a postupně zavěšovány na www.historiapostalis-etc.cz, též dosažitelné na portálu švýcarského autora.
2013
Ivan Leiš, České výplatní otisky v letech 1993 - 2013, základní typologický přehled
vypracováno v roce 2013 a zveřejněno na portálu www.kf0015.cz
2014
Ivan Tvrdý, Odtlačky slovenských výplatných strojov 1993 - 2008
Vydala SFA v rámci edice, Filatelistické štúdie, sv§azok 13, Košice 2014,počt výtisků 60 ks., stran374, černobílé ilustrace, bohatě ilustrováno.
2016
Ivan Leiš, Modré výplatní otisky NEOPOST České republiky v letech 2014 - 2015 (Katalog)
Radonice 2016, zveřejněno na portále www.kf0015.cz
2017
Ivan Leiš, Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka), díl 1. výplatní otisky firem, institucí a organizací v Československu
náklad vlastní, 50 výtisků, 1. vydání Radonice 2017,stran 154, bohatě barevně ilustrováno, rozebráno
Ivan Leiš, Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka), díl 2. výplatní otisky pošt v Československu
vlastní náklad, 50 ks., stran 162, bohatě ilustrováno barevnými obrázky, rozebráno
Na obou dílech spolupracovali Roberto Di Casola a Richard Stambaugh
Ivan Leiš, Žralok a frankotyp (pohled do dvacátých a třicátých let dvacátého století, kdy se v Československu narodil výplatní otisk
vlastní náklad, stran 212, memoárová filatelistická literatura, Praha 2017
Dvacáté století přineslo moderní prostředky do poštovního provozu vyplácení, zejména výplatní stroje. Hned od počátku očarovaly řadu sběratelů v Československu. Mezi nimi i architekta Alberta Jonášěe, malíře, grafika a průmyslového návrháře. Začal tyto artefakty sbírat a záhy se rozhodl, že poro sběratelskou entitu vytvoří katalog výplatních otisků či frankotypů, jak se ve filtelistickém slangu tyto sběratelské předměty nazývaly.Publikacew otevírá pohled do sběratelskéhosvěta oboru, který se ve 20. a 30. letech 20. století začal rozvíjet...
2018
Ivan Leiš, Frankotypisté
vlastní náklad, stran 264, memoárová literatura, Praha 2018
Publikace mapuje vývoj sběratelství v Ćeskoslovensku a České republice od roku 1926 až do druhého desetiletí 21. století. Sběratelství se rozvíjelo jak na organizované bázi, tak individuálně.Zachovalo se úžasné množství otisků, i přes perepetie, kterými si území Československa prošlo. Sběratelům se říkalo FRANKOTYPOISTÉ podle názvu prvního výplatního stroje v Československu vyrobeného firmou FRANCOTYP GmbH Německo.
Obě publikace k objednání až do vyčerání zásob na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
2019
Jaroslav Rubišar, Výplatní otisky správce železniční infrastruktury ČR 1995 - 2018
vydal KF 07 - 02 Olomouc, barevný katalog na internetu (?), stran 16
Petr Gebauer, APOSTy (katalog) - zavěšen na webu www.kf0015.cz
pokračuje
LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (3)
Dalším zdrojem informací, článků, příspěvků na téma "výplatní otisky" byla již tradičně FILATELIE, odborný časopis čs. a českých filatelistů. V minulosti se objevilo několik článků spíše nahodile a značně sporadicky. Byly však zásadní a přispěly k oživení zájmu o tento sběratelský obor. Po ustavení sekce otisků výplatních tsrojů Komise poštovní historie a celin (předtím Komise specializovaných oborů) se přivalila lavina odborných a velmi zásadních příspěvků z pera několika špičkových odborníků. Seznamy existují v různých zdrojích, kdy sekce nekompromisně vyžadovala uvádění udrojů pod články, katalogy, seznamy, studiemi. Tam lze najít články z let 1976 - 1989. I po získání svobody koncem roku 1989 se otiskovaly různé články ve Filatelii, i když ne v takové míře. Nicméně zachytily další vývoj výplatních otisků u nás, a to včetně automatových známek a otisků APOSTů, které patří do rodiny výplatních otisků. Přehled zásadních článků let 1990 (1989) - 2010 přináším v tomto pokračování volného seriálu o výplatních otiscích v uplynulých třiceti letech. Seznam si neklade nárok na úplnost.Filatelie následujícíh let není uvolněna k veřejnému publikování (desetileté moratorium), proto seznam končí rokem 2010. Doporučuji si získat Filatelii z těchto let v knihovnách. V těchto letech vynikl zejména publicista a filatelista Tomáš Šilhán se svým seriálem o výplatních proužcích výlatních strojů Československa. Jedná se o vynikající odbornou studii publikovanou v roce 2019.
FILATELIE (číslo za textem značí stránku, kde je příspěvek otištěn a od roku 1966 číslo Filatelie) šéfredaktor V. Houška
1989
Luděk Janů, K typologii čs. výplatních otisků, 622
Karel Kuča, Pozoruhodný hybrid, 356
1990
LJ, 30 let výplatního otisku Postalia, 305
- Pseudoznámka a výplatní otisky ČSR, 337
- Česká republika, 356
- K. Uchermann, 596
1991 šéfredaktor V. Schödelbauer
SSSVO, Anketa, 25
1992
-
1993
Miroslav Bouška, Státoprávní uspořádání a výplatní otisky, 180
Luděk Janů, Frama u nás, 230
Luděk Janů, Předváděcí otisky výplatních tsrojů, 230
Karel Kuča, Propagace ve velkém, 182
Ukázka článku K. Kuči:
Luděk Janů, Výplatní otisky A Prioritaire. 142
LJ, Veselé vánoce, 262
A. Těšitel, Česko-slovensko v letech 1938/39 a filatelie (III.), 23 - razítka výplatních otisků
1994
Miroslav Bouška, Výplatní stroje a jejich otisky po rozpadu Československa, 202
Karel Kuča, Několik aktualit z oboru otisků výplatních strojů, 86
1995
-
1996
Miroslav Langhammer, Automatizace zpracování listovních zásilek na našich poštách F 1/1
ML, Harmonogram instalací terminálů APOST - 1. čtvrtletí, F 1/6
APOST
- F 4/11, F 8/11, F 8/1, F 9/1, F 9/12, F 9/18, F 10/6 a další čísla
ABAS - Automaty pro příjem listovních zásilek, F 3/11
1997
-
1998
J. Petrásek, Slunce vychází v Naganu F 2/10
95 klubu esperantistů, F 2/28
Lumír Brendl, Anatolij Osjatinskij, Španělská občanská válk v zrcadle filatelie (Výbor na pomoc španělských ženám a dětem)
1999
Miroslav Langhammer, Novinky automatových známek, F 10/15
ML, pLán instalací APOST ve 2. čtvrtletí 1999, F 3/30 + F 6/23 + F 7/24
2000
-
2001
Plán instalací APOST v 1. čtvrtletí 2001, F 1°/37
FB, První narozeniny automatových známek České republiky, F 3/32
Vladimír Feldmann, Zpoždění a předstihy u výplatních otisků, F 3/13
Miroslav Langhammer, Konec instalací APOST, F 11/9
-, Nové automaty České pošty, F 12/9 + F 1/37
-, Plány instalací, F 3/20 + F 6/20 + F 8/11
-, Nové hodnoty automatových známek, F 2/11
2002
-
2003
Cenné nálepky APOST s přítiskem, F 1/4 + F 2/6 + F 3/7 + F 4/8 + F 6/7 + F 7/8 + F 8/6 + F 9/8 + F 10/7 + F 11/7 + F +2/7
M. Fencl, Katalog příležitostných R-nálepek a nálepek APOST používaných v českých zemích, F/21
V. Krečmer, Několik poznámek k automatům na známky, F 10/31
Miroslav Langhammer, Přechod na euro a automatové známky, F 10/31
Miroslav Langhammer, Několik poznámek k příležitostným nálepkácj APOST, F 8/7
P. Švejnar, Dvojitá frankatura cenných APOSTŮ, F 9/19
2004
ak, Nová varianta nálepek APOST, F 12/11
aks, Zajímavá vada APOST, F 11/8
Pavel Aksamit, Automatové známky, F/23
M. L., Cenné nálepky APOST s přítiskem, F 1/5 + F 2/5 + F 3/5 + F 4/8 + F 5/5 + F 6/9 + F 7/5 + F 8/6 + F 9/8 + F 10/6 + F 11/7 + F 12/6
M. Fencl, Příležitostné nálepky a cenné nálepky APOST vydané v roce 2003, F 2/18
2005
M. Fencl, Příležitostné R-nálepky a cenné nálepky APOST vydané v roce 2004, F 4/30
Miroslav Langhammer, APOST dětské pošty BRNO 2005 aneb všechno je jinak, F 7/11
APOST, F 5/26, F 6/9, F 10/20
Miroslav Langhammer, Problémy s desetníky a výplatní stroje, F 7/18
2006
Pavel Aksamit, Chybné názvy pošt na nálepkách APOST, Cenné nálepky APOST s přítiskem F 5/17
M. Fencl, Používání R.nálepek u terminálů APOST, F 3/17 +F 4/8 + F 5/7 + F 6/8 + F 7/8 + F 8/4 + F 9/8 + F 10/8 + F 11/8 + 12/7
Miroslav Langhammer, Petsrý svět automatových známek, F 6/2 + F 7/2
2007
M. Fencl, Příležitostné TR . nálepky a cenné nálepky APOST v roce 2006, F 2/20
R. Kurča, K APOSTům v Ústí nad Labem, F 9/19 + F 2/20
Příležitostné cenné nálepky APOST F 3/8 + F 5/6 + F 6/7 + F 7/10 + F 8/7 + F 9/9 + F 10/7 + F 11/10 + F 12/8
2008
V. Babák, Dvě varinaty APOSTŮ ve Slavičíně, f 9/19
M. Fencl, 15. výročí terminálů APOST, F 7/32
Miroslav Langhammer, Nezaokrouhlené výplatné ve výplatních otiscích, F 3/22
J. Rubišar, Otisky výplatních tsrojů, nejen filatelistický materiál F 8/12 + F +0/10
APOST F 2/32 + F 12/16
2009
aks, Zajímavá výrobní vada APOST, F 1/7
2010 (jen do 5. čísla roku 2010)
M. Fencl, Příležitostné R-nálepky a cenné nálepky APOST v roce 2009 F 3/34
J. Krátký, Neobvyklá celistvost, F 3/37
A na závěr této rešerše dvě ukázky článků z oblasti klasických otisků autorů Miroslava Langhammer (2008) a Jama Krátkého (2010), které tento obor z hlediska netradičních pohledů a nových informací oživují. V dalším desetiletí v tomto směru vynikají články tomáše Śilhána (např. o výplatních proužcích zejména pro stroje Francotyp, což je přímo vědecká práce.
LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (2)
V první části těchto memoárů o sběratelském oboru výplatních otisků jsem se zabýval letmým pohledem na organizované a neorganizované sběratelství v letech 1990 až 2020. Přehled formy sběratelství jsem doplnil tolik potřebným seznamem přednášek o výplatních otiscích, které v rámci čs. a české filatelie organizoval a po všech stránkách zajišťoval a stále bohudík zajišťuje Klub filatelistů 00-15 v Praze. Zázemí a přednášení poznatků sběratelství je jednou z hlavních pilířů úspěšného sběratelství. Nejsou to však jediné pilíře. Dnes se zaměřím na další důležitý základ tohoto sběratelství – na odborné články.
Zpravodaje, časopisy, publikace, weby
Nejdříve se zaměřím na klasický nosič informací – jinak fenomén 60 – 80. let – ZPRAVODAJ KURÝR. V dalších pokračováních tohoto seriálu přijdou na řadu další informační nosiče a média.
KURÝR – zpravodaj Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků
redaktorem byl Tomáš Novák
Kurýr založil jako souběžný zpravodaj k tehdejšímu zpravodaji Výplatní otisky Luděk Janů. To bylo v roce 1988 a pod názvem Kurýr vycházel i roce 1990. Číslování bylo průběžné a v roce 1990 bylo vydáno celkem šest čísel 7, 8, 9, 10, 11 a 12. Drobné informace, a že jich bylo dost, neuvádím.
Obsah vydaných čísel v roce 1990:
Číslo 7 – Luděk Janů, Výplatní otisky pražské Hlavní pošty (seznam s bodovým oceněním)
Číslo 8 – Luděk Janů, Výplatní otisky Dánska
Zpravodaj doplněn:
Minikatalog výplatních otisků Československa – soustavy Francotyp model A 1945 – 1988
Číslo 9 – Ivan Leiš, Vítej (Stolní společnosti) + Komentář
Luděk Janů, 140 let od narození TGM
V prosinci se volala VOLTE HAVLA
Informace
Tomáš Novák, Ojedinělý nález
LJ, Na slovíčko
Tomáš Novák, Novinky
Ton, Našli jsme v archivu
Jak to bylo v Horní Bříze?
Luděk Janů, TGM na razítkách
Ivan Leiš, Kdy zvítězí zdravý rozum?
Karel Holoubek, Kolín 1948
Karel Holoubek, Neštěmice
Pokračování Minikatalogu Francotyp A Z č. 8
Číslo 10 – Stanovy Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků
Kdo to ví, odpoví…
NOVÁKOVY NOVINKY
Ivan Leiš, Lide filatelistický, zbystři pozornost!
Federální shromáždění stále pozadu?
Luděk Janů, Island
ile, Stále bez PSČ!
Literatura
Týdeník Kurýr?
Ivan Leiš, Tečka
Výplatní stroj ve výplatním otisku
Číslo 11 – LJ, Významné výročí,
Sdělení – doplňky – informace
Ivan Leiš, Už můžete….(otisky, o nichž se nesmělo psát)
První aukce
Viděli jsme, četli ….
Ivan Leiš, První pražské výplatní otisky
Tomáš Novák, Novákovy novinky
Stručně
Luděk Janů, Znojmo 1990
Vedení SSSVO, Zhodnocení uplynulého období
Číslo 12 - Německo 1990
Karel Holoubek, Němé razítko
Václav Havel pozdravuje
Anketa
Novinky
Vl. Feldmann, Název Znojmo
Zlín . Gottwaldov . Zlín
Kronika Francotypu
Ivan Leiš, Bejvávalo, proč se nedodržuje bod 9?
CCCP
Malá exkurze do soustav výplatních otisků používaných v Itálii
Známky z automatů v USA
Experimentální příchozí razítko
Kdo to aneb socialistické pojištění chrání hodnoty nás všech
Luděk Janů, Specializace
Francouzské automatové známky
Totalitní OVS
Minikatalog
Informace – Inzerce
V dalších letech KURÝR nevycházel. Nevycházely ani další tradiční zpravodaje KPHC SČSF, respektive byly značně omezeny. Naproti tomu pokračřovalo vydávání zpravodaje POSTILIÓN nově pod redaktorství Karla Špačka. Tento tradiční zpravodaj, který jsem založil a dal mu i jméno, byl nově orgánem Českomoravské společnosti poštovní historie. Články o výplatních otiscích se v něm nevyskytly, snad až na výjimky.
pokračuje
Ukázky z vydaných zpravodajů KURÝR
LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR BĚHEM UPLYNULÝCH TŘICETI LET 1990 - 2020… (1)
DOPLNĚK K PŘECHOZÍM MEMOÁRŮM
Vzpomínky na sběratelský obor otisků výplatních strojů jsem opustil v delším seriálu na tomto portálu někdy počátkem devadesátek, kdy jsem byl jedním z účastníků založení Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků v restauraci u Pešků v Praze. Stalo se to den po masakru na Národní, byla to sobota 18. 11. 1989. Byli jsme čtyři, co byli u tohoto odvážného činu, který ze sběratelství učinil nezávislou entitu mimo struktury SČSF (Janů, Novák, Kyzlink, Leiš). Komise poštovní historie měla ještě několik dní do konce, ale ledy se lámaly rychle, až se sesypala organizační struktura Svazu čs. filatelistů. Svou činnost ukončila společně s federálními sekcemi Na Silvestra 31. 12. 1989. Tak učinila i pracovní skupina výplatních otisků v rámci sekce dopravy poštovních zásilek zmíněné komise. Nově vzniklá Stolní společnost navázala hlavně na obdobnou Stolní společnost sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (a později Odbor frankotypů KČF) ze třicátek, kterou posouvaly dopředu osobnosti jako byly Lešetický, Jonáš, Winkler, Baše, Šťovíček, Heytmánek, Kvasnička, Bezchleba a další.
Stolní společnost započala novou epochu, sběratelství ve svobodných časech, navíc nezávislou na žádných strukturách a financích zvenčí.
Nejdříve o tom, jak bylo sběratelství (ne) organizované v letech 1989 – 2020.
Na začátku byla Stolní společnost sběratelů výplatních otisků
Stolní společnost se soustředila na několik aktivit. Byly jimi vytvoření okruhu sběratelů výplatních otisků z Ćeskoslovenska a navázání kontaktů s podobnými společnostmi a sběrateli v zahraničí. Plánovali jsme dokonce mezinárodní setkání. Navázali jsme osobní přátelství s entitami po světě, ale i s individuálními sběrateli, kteří nechtěli být organizováni. Osobní setkání, se kterými jsme byli v písemném styku z nejrůznějších důvodů, byla mnohdy velmi dojemná. Některé osobnosti tohoto sběratelství jsme bohužel již nestihli potkat a seznámit se s nimi. Vzal si je filatelistický Pán Bůh do nebe. Ale ke cti manželek a partnerek těchto legend svědčí to, že ženy o svých mužích věděli hodně…
Další pozitivum této změny bylo, že jsme se mohli nepokoutně stát oficiálními členy světových entit , hlavně v zemích do této oficiálně nepřátelských. Cestování oběma směry se začalo rozšiřovat.
Druhým úkolem bylo stmelit naše členy, zejména pomocí zpravodaje, kde jsme si mohli psát a tisknout, co jsme chtěli. Několikrát jsme klepli hřebík na hlavičku a anonymy v písemné a telefonické formě se množily jako houby po dešti. některým se hrubě nelíbila ani naše aktivita, kterou jsme v rámci Stolní společnosti rozjeli – zhotovení propagačních a příležitostných výplatních otisků s motivy, které byly před Listopadem 1989 naprosto nemyslitelné. Někdy jsme šli až na dřeň. ve výplatních otiscích se objevily i nechtěné osobnosti (Svatý Otec, John Lennon, Antonín Dvořák a jiní). Politická výročí též hýbla žlučí kovaným. Mohli jsme připomenout i tzv. zanedbatelná výročí cenná jen pro malý okruh lidí (AIESEC, Den poštovní historie, Setkání poštovních historiků aj.). A opět se ozvaly anonymy upozorňující na to, že „nemístně“ Stolní společnost vydělává…..
Uspořádali jsme několik setkání na celostátní úrovni, kdy jsme během několika dnů obohatili naše znalosti a vědomosti z různých oborů. Začali jsme pracovat na katalozích období, o kterých se nesmělo psát a které byly potlačovány i ze sběratelského hlediska (zabraná území Sudet, Protektorát ČM a jiné).
Stolní společnost začala vydávat zpravodaj KURÝR, který vycházel několikrát do roka, aktuálně a včas, neměl prodlevu jako v posledních letech před převratem. Začaly vycházet nejen katalogy výplatních otisků, ale i odborné příručky. Zahájily se práce na Katalogu výplatních otisků 1946 – 1992, který skončil bohužel v šuplíku ve formě rukopisu bez naděje na vydání.
Doba, rychlost a velké změny kolikrát spojené se starostmi o existenci a úbytek členů (z počtu 250 se čísla dostala až na desítky) způsobily to, že se vedení Stolní společnosti někdy okolo roku 1995 rozhodlo ukončit činnost registrované Stolní společnosti.
Sběratelství přešlo na individuální úroveň tak, jak tomu bylo několikrát v minulosti (doba protektorátu ČM, období po válce a padesátky).
O devadesátkách a pozdějších letech píši podrobněji a z jiných úhlů pohledu v memoárové publikaci „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem.
Ostrůvky neformálních entit však existovaly i nadále.
Jedním z nich byl Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00-15 Praha.
Tento klub se zapsal do historie nejen tím, že ve svém lůně soustředil několik desítek sběratelů specializovaných oborů, později poštovní historie a celin, ale tím, že na jeho půdě se počátkem sedmdesátých let sešlo několik nadšenců pro sběratelství výplatních otisků (Kukačka, Bouška, Leiš, Jech) a neformálně s velkou podporou tohoto klubu a osobností v něm soustředěných (Nebeský, Horký, Vorlíček, Pohorecký, Mahovský a další) začala postupně vznikat formální entita, ke které dal impuls předseda KF Palkoska. V roce 1976 vznikla v rámci staronové komise PHC i sekce otisků výplatních strojů, která obor „vydupala z prachu filatelistického opovržení“ (viz předchozí seriál).
V době, kdy činnost Stolní společnosti byla ukončena, tak Klub filatelistů 00-15 opět nabídl pomocnou ruku tehdy již individuálním sběratelům k scházení se v rámci klubových schůzek, ba co víc – nabídl sběratelům přednášet o problematice výplatních otisků. Sběratelé našli svůj ostrov naděje a bezpečný přístav.
Co členové klubu a hosté vyposlechli v letech 1990 až 2020 v rámci přednáškových cyklů klubu.?
Přednášky – toť koření sběratelství. A že bylo o čem přednášet.
1990
Luděk Janů, Otisky výplatních strojů v Čechách a na Moravě v letech 1938 – 1945
1993
Miroslav Bouška, Změna státoprávního uspořádání očima sběratele výplatních otisků
1994
Tomáš Novák, Změna státoprávního uspořádání ve otiscích výplatních strojů
1997
Miroslav Bouška, Výplatní otisky Sudet 1938 – 1945
1998
Ivan Leiš, Výplatní otisky Československa 1926 – 1939
2000
Miroslav Bouška, Výplatní otisky Protektorátu Čechy a Morava
2003
Tomáš Šilhán, Automatové známky České republiky
2005
Ivan Leiš, Výplatní otisky včera a dnes v mém výstavním exponátu
2009
Ivan Leiš, Otisky výplatních strojů a poštovní směrovací čísla
2010
Ivan Leiš, Výplatní otisky nového vzoru mimopražských podnikových uživatelů z území Československa v období 1946 – 1992
2013
Josef Chudoba, Specializované obory filatelie zabývající se Československem 118 – 1939 a jejich odraz ve filatelistických časopisech
2013
Luděk Janů, 110 let od prvního oficiálně uznaného pokusu vyplácení poštovného výplatním stroji
2014
Rudolf Píša a Ivan Leiš, Bohumil Jarolímek, generální zástupce Francotyp v Československu v letech 1926 – 1948 (doplněno přehledem a ukázkami výplatních otisků a esejí firmy B. Jarolímek Praha a Brno) - dvojpřednáška
2016
Ivan Leiš, První eseje československých výplatních otisků (příspěvek k 90. výročí čs. otisků výplatních strojů v poštovním provozu)
V odbobí 1990 díky iniciativě KF 00-15 a ochotě přednášejících odeznělo celkem 14 přednášek specializovaných se na výplatní otisky a výplatní stroje. Přednášky byly doplněny bohatým obrazovým materiálem.
P ř i p r a v u j e s e:
2020
Jaroslav Konečný, Modré digitální otisky výplatních strojů
VZHLEDEM K PANDEMII COVID – 19 SE PŘEDNÁŠKA NEKONALA, BUDE ZAŘAZENA DO 41. CYKLU PŘEDNÁŠEK v období 2020/2021
2021
Ivan Leiš, Výplatní otisky na území Československa 1926 – 2021 - mezníky a sběratelské možnosti (příspěvek k 95. výročí existence výplatních strojů a jejich otisků v poštovním provozu u nás)
PŘIPRAVUJE SE PRO 41. CYKLUS PŘEDNÁŠEK 2020/2021
…………………………………………………….
Nutno poděkovat vedení Kf 00-15, že výplatní otiskářství vzalo pod svá křídla v celém dlouhém třicetiletí, které právě v tomto toce končí a které popisuji. Klub umožnil setkávání zájemců o tento sběratelský obor. Navíc ve zřízeném portálu www.kf0015.cz av roce ě013 a dalších pobočných portálech otevřel brány dokořán pro informace, články, studie, katalogy, databázi výplatních otisků minulých a osučasných (detaily v dalších dílech).
Pokračuje
Doprovodné Ilustrace k tomuto dílu seriálu:
Odshora:
.....Titulka přednášky I. Leiše o B. Jarolímkovi a jeho otiscích
.....Budova Domu Portus v Praze , kde odeznívají přednášky pořádané KF 00-15.
.....Štamkarta jednoho z otisků prvních říšského vzoru na území Sudet (zabraých území Československu v roce 1938). Zatím jediný otisk s nejstarším datem v otisku tohoto vzoru..
VI/2020 ILE
Radost od předsedy.
Pandemická rána na nás uhodila plnou silou. Sociologové pojmenovali několik skupin obyvatel naší zeměkoule. Jedna z nich se zviditelnila až neuvěřitelným způsobem - filatelisté a poštovní historici. Když byly omezeny kontaktní přednášky, setkání a semináře, ihned se objevily bezkontaktní virtuální webnášky a webminary. Vytvořila se a objevila se i litearura. Jedním ze zářných příkladů je předseda FG Post- u. Absenderfreistempel e. V. - jinak Arge ve Svazu německých filatelistů Bernd Rosolski, který udělal sdruženým členům (včetně mé maličkosti) velkou radost. Z velkého množství výplatních otisků, německých i světových vytvořil a členům rozeslal Sešit číslo 38 nazvaný
"Schwein gehabt ...."
oder Nachlese einer nicht statgefundenen Veranstaltung.
Brožůra o rozsahu 48 stran s mnoha kvalitními ilustracemi nás zavádí do světa výplatních otisků a různých témat - čokolády, návštěvy v ZOO, do Austrálie, mezi čuňátka a medvídky, do USA,ilatelistických výstav, svět mostů, přes které musíme přejít, ale i světa esejí, zkušebních otisků. předváděcích otisků a dalších specialit. Kouzelný je souhrn dvojjazyčných otisků- které nejsou v literatuře moc frekventované.
Tato slova díků doplňuji dvěma ilustracemi - titulkou Sešitu a jednou ze stránek (filatelistické výstavy na výplatních otiscích). Za tento počin v dobách nelehkých Berndovi Rosolskému děkuji.
Vielen Dank, lieber Bernd Rosolski.Sie haben uns eine grosse Freude gemacht.
V roce 2017 jsem vzpomněl 55 let organizovaného sběratelství poštovní historie (dříve specializovaných oborů), které vzalo pod svá křídla Ústředí čs. filatelistů . Komise specializovaných oborů byla založena v roce 1962 krátce po Světové výstavě PRAGA 1962. Zanedlouho, koncem roku 2022 to bude již 60 let, co si sběratelé, publicisté a badatelů zabývající se bohatou poštovní historií na našem území připomenou toto výročí. Podstata organizovaného článku české filatelie celých šest desítek let zůstala stejná, i když se forma a pojmenování této entity měnilo. Sběratelé se stále sružují v rámci Svazu českých filatelistů.
Toto výročí připomínám v předstihu ke kulatinám svým článkem, který jsem v roce 2017 zavěsil na klubový web www.kf0015.cz.
Sběratelství poštovní historie dokresluji celistvostí, která je adresována H. Kropfovi, jednomu z njvětších našich razítkářů. Poštovně historicky zobrazuje razítko na nevyplaceném dopisu, který byl zatížen doplatným (doplatní známky znehdnocné přetisnuté červeným razítkem).
Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15, Praha v rámci 40. jubilejního cyklu přednášek o poštovní historii a současnosti uspořádal dne 6. 2. 2020 přednášku lektora ing. Lubora Kunce na téma "Československá polní pošta ve Francii a Velké Británii". Účastníci bohatě navštívené přednášky renomovaného filatelisty a jurymana pro poštovní historii se poučili o historických osuvislostech polní pošty a vývoji činnosti polní pošty. Měli možnost se seznámit s celistvostmi tohoto úseku zvláštní přepravy poštovních zásilek navíc v době války, které přednášející představil. Dozvěděli jsem se mnoho zajímavého i ze zákulisí polních pošt. Přestavený materiál byl doplněn i fotografiemi sídel polní pošty ve Velké Británii, ale i v Chustu, jakož i jmény československých filatelistů, kteří se zúčastnili přehlídky vojsk, které bojovaliy za osvobození na západě. Bxli jimi Otto Hornung a Vojtěch Maxa, známý perfinář, expert na poštovny a tajemník obnovené Palkoskovy komise PH+C v roce 1976, jakož i na známkovou zemi Polsko, kde pobýval s rodiči na vyslanectví. Jinak významný člen Klubu filatelistů 00-65. Je dobře, že i takové významné úseky poštovní historie naší vlasti - čs. polní pošty- se studují sbírají a vystavují. Donedávna byly z ideologických důvodů upozaďovány, ne-li odmítány.
Na začátku byla přednáška zpestřena slavnostní chvíli, kdy tajemník a pověřený předseda SČF ing. J. Cacka předal dvěma členům Klubu 15 Ceny Mirka Langhammera za filatelistickou literaturu a publicistiku Jiřímu Kratochvílovi (2019) a ing. Ivanu Leišovi (2020).