HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

SDRUŽOVÁNÍ KU PROSPĚCHU ENTITY

EXPERIMENT IN INTERNATIONAL LIVING

The EXPERIMENT anebo plným názvem EXPERIMENT IN INTERNATIONAL LIVING, ve zkratce EIL

je světový program nabízející pobyty v rodinách, výuku jazyků, kounitní služby, ekologické dobrodružství, a kulinářské, regionální, kulturní a umělecké programy za účelem mezinárodního kulturního poznávání a vzdělávání pro středoškolské studenty. Administraci má na starosti organizace WORLD LEARNING, nezisková organizace se sídlem v Brattleboro ve státě Vermont v USA.

Tato organizace vznikla v roce 1932. Je s ní spojeno jméno tehdejšího personalisty na univerzitě Syracuse University, panaDonalda Watta  který tento program založil a uvedl v život. Program vznikl z nspokojenosti . Vyslaal první skupiny 23 studentů z uSA přes SAtlantik do Evropy. Zorganizoval skupinu těchto amerických středoškoláků, které propojil s německým ia francouzskými studenty stejné věkové kategorie. Tři národnosti se sblížili při turistických výletech ve švýcarských Alpách. 

O rok později Watt realizoval pobyty v rodinách. Američtí studenti pobyli několik týdnů v německých a francouzských rodinách. Vznikl program "HOMESTAY".  Umožnil mladým středoškolákům s seznámit se životem rodin v cizích zemích a lépe porozumět odlišným kulturám.

Válka úspěšný vývoj zastavila, ale o to více se rozproudily výměnné pobyty po jejím skončení.  

Přibývaly další činnosti, nezůstalo jen u pobytů v rodinách (homestays). Vznikly i mírové sbory - Peace Volunteers. O ně se zasloužil Sargent Shriver., bývalý alumnus Experimentu.To se psal již rok 1960.

Experiment se úspěšně rozvíjel a na jeho kontě je už více než 90000 účastníků. Kromě tradičních činností došlo i na School for international Training (SIT) a další akce. Hlavním heslem je:upevnit mír prostřednictvím porozumění, komunikace a spolupráce a sdílet zkušenosti, zážitky, jazyk, zvyky se zeměmi odlišných tradic a získat přátele, rozšířit si horizonty vědění a zabránit konfliktům. 

V současnosti organizace se může pochlubit třiceti letními školami v rlzných 26 zemích. Aktivní je na všech kontinentech. 

Bývalé Československo mělo vůči mezinárodním organizacím své zásady, síše negativní než vstřícné. Nicméně, pokud tyto organizace neformálně vznikly, existovaly a v malém rozsahu vyvájelki svou činnosti díky dobrovolníkům, ovšem pod dohledem státníc ha stranických orgánů. Nejinak tomu bylo v případě Experimentu. Myšlenku této organizace přinesla do Československa paní Marie "Mimi" Tesárová, profesorka angličtiny v dobčichovicích, ketrá bez bázně a hany tuto myšlenku podporovala a zmožnila svých žákům angličtiny v 60. a 70. letech výjezdy do rodin v zahraničí, zejména v Anglii. Formality s výjezdem v jednotlivých případech řešila trělivě s odborem středních škol ministerstva školství. Dobrá věc se podařila. Měl jsem tu čest být pomocníkem paní Mimi Tesárové při naplňování tohoto  záslužného programu. Pochopitelně vše pod dohledem ministerstva školství.

 Sám se svou ženou jsem Expeiment alumnis., Oba jsme strávili v roce 1959 třítýdenní pobyt v amerických rodinách, já v  rodině lodního architekta ve Filadelfii, manželka v rodině potomků zakladatelů USA. Byl to svět poznání, byli jsme přímo u zdroje, tři týdny jsme žili jako Američané v domácnosti.  Jelikož pobyty byly reciproční a my jsme neměli možnost nabídnout stejný pobyt v Československu, organizace od nás dostala malý sponzorský dar. Vývoj šel dál a já měl možnost vést skupinu studentů (ale i prominentních českých umělců) do Brightonu, kde jsme se zúčastnili Letní školy angličtiny, a dále se stát  frekventatem studentského kurzu na Univerzitě v Cambridge. Vše díky kontaktům Experimentu.

Do dneška vzpomínám na tuto životní zkušenost, ketrá je nenahraditelná...

 

Paní Mimi Tesárová (vlevo), duše československého Experimentu a obdivovatelka britských tradic a životního stylu na jediném snímku, který jsem s ní pořídil v 80. letech, na fotografii je kromě Jany i její věrný hafík IR, kterému věnuji i druhý snímek.

Nedělní pracovní porady v jejím domku v Dobřichovicích, při nichž nechyběl čaj s mlékem a vlastníma rukama upečené anglické skony jsou dnes kultovní událostí, bohužel jen ve vzpomínkách.

 

Tesár 001     Tesár 002

Číst dál...

Kronika specializovaného sběratelství poštovní historie u nás

V roce 2013 jsem pro potřeby začínajícího klubového webu www.kf0015.cz vypracoval rozsáhlou kroniku specializovaných oborů u nás. Kronika byla zavěšena a lze ji do dneška najít na titulní straně zmíněného webu. Postupně jsem ji aktualizoval, což činím do dneška. Dnes přidávám aktualizaci o založení Českomoravské společnosti pro poštovní historii SČF, která je od roku 1990 následníkem předchozích entit zabývajících se sběratelstvím poštovní historie a celin a oborů s souvisejícími. Tato nová entita navázala na činnost komise poštovní historie (a celin) SČSF, jejíž funkční období 1986 - 1989 skončilo 31. 12. 1989 a nebyla vzhledem k události po listopadu 1989 obnovena v této podobě. Převzala i ústřední zpravodaj dřívějšího subjektu, který vycházel od roku 1986 pod názvem POSTILIÓN. Koncepce a formy nového subjektu byly a jsou  značně odlišné od předchozí komise PHC, nicméně cíl zůstal stejný: podpora sběratelství poštovní historie v Čechách a na Moravě. 

Zveřejněný materiál je informační a propagační leták o společnosti a přináší i další informace včetně personálního vedení. Společnost existuje do dneška. Pokud si aktualizujete vydanou Kroniku z roku 2013, zde máte další materiál k aktualizaci. Zároveň si můžete aktualizovat i můj seriál o Nejvyšších patrech sběratelství poštovní historie a celin v Česoslovensku, který najdete na stránkách tohoto webu.

 

ŠPAČ 001     ŠPAČ 2 001

 

Jedná se o historický dokument, údaje se od té doby (včetně perosnálií) aktualizovaly.

Číst dál...

PŘED SEDMI LETY

Objektivem doc ing. Misslova Rotporta, CSc se podívejme na slavnostní shromáždění, které uspořádal KF 00-15 u příležitosti 70 výročí existence klubu, který se věnuje již několik desítek let specializovaným oborům ve filatelii se zvláštním zaměřením na poštovní historii.

 

Sedm let 001

 

Sedm let 2 001

 

Sedm let 3 001

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ UPLYNULÝCH TŘICET LET (5)

V posledním porčování "letmého" seriálu o sbratelství výplatních otisků uplynulých třiceti let je nutno se zmínit na prvním místě o fenoménu, který udržuje tento obor při životě ve veřejném prostoru, což se nikdy předtím nestalo. Umožňuje tak tomuto oboru žít u bez organizované a formální entity.

Změna nastala v roce 2013, kdy jsme si v KF 00-15, kde se v minulosti soustřeďovali sběratelé tohoto oboru. V tomto roce sjme slavili 70 let exietnce klubu sružujícího zejména sběratele specializovaných oborů s hlubokým zájmem o poštovní historii. V tomto roce jsme se rozhodli zřídit wbeové stránky klubu www.kf0015.cz. Na tomto webu je velký počet příspěvků, které se zabývají výplatními otisky (seznamy lze najít na rejstřících těchoho webu). Jsou zde i typologické seznamy, studie, informace, katalogy otisků a  Apostů autorů Roberta Di Casoly, Ivana Leiše )klasické výplatní otisky a digitální otisky) a Petra Gebauera (APOSTy). Psal jsem o nich v minulých pokračováních . Na tento web jsem zavěsil v období 2013 - 2018 skoro 400 příspěvků, nejen o výplatních otiscích.

Existují do dneška, navíc byly rozšířeny o další podweby, z nichž dva se specializují na výplatní otisky, a jeden částečně (special.kf0015.cz - na svou slávu v tomto oboru ještě čeká - jde o příležitostné výplatní otisky). Dva hlavní weby jsou činné pod jmény modry.kf0015.cz - specializuje se na modré výplatní digitální otisky v Česku a slouží jako každodenní databáze pro nové objevy a začínající www.vyplatniotisky.cz, který zatím hledá svou tvář. Modrý web je víc než záslužný. Svou podstatou to je každodenní realitní show a sousřeďuje okolo sebe několik desítek dobrovolníků, kteří nám své objevy a přírůstky sbírek hlásí. To nebylo nikdy v historii. Dobrá základ pro pozdější katalog. Formou reakcí na články a na zveřejňované položky jsem v kontaktu s tímto webem dost pravidelně.

Dalším portálem je web či osobní blog mé osoby, který se věnuje výplatním otiskům prakticky denně.Je jím www.historiapostalis-etc.cz založený v roce 2017. Velká část příspěvků je věnováno otiskům a poščtovní historii, přívěky juž jdou do stovek. Zavěšuji i katalogy, seznamy, databáze bílých míst v historii českého a čs. výplatního otisku. Źivé databáze jsou přístupné na vyžádání, neboť nejsou konečné a stále s nimi pracuji. Zájemce zde najde i typologii ostatních území - nově např. typologii otisků ze zabraných území Sudet. I sem jsem napsal k dnešnímu dni několik stovek příspěvků....

Sběratel oproti minulosti má komfortní přístup k informacím, navíc nové objevy a aktualizace. To my jsme před mnoha lety, když jsem vydupávali tento obor z prachu filatelistického opovržení,  neměli ani náhodou. 

Po diskuzích se zahraničními přáteli dobrému jménu české filatelie a též i výplatního otiskářství přispěl portál Exponetu s virtuální výstavou. Vynikající počin, kterí k rozvoji filatelie a našich oborů poštovní historie velmi přispívá.

Co ještě dodat?

Jsem ve styku se zahraničím a spolupráce zejména s americkými, německými, italskými, slovenskými a švýcarskými sběrateli a badateli přináší výsledky a snad i úspěchy. Nejsme na okraji, někdy mám pocit, že jsme ve střed dění.Jsme vyzýván ke spoluporáci se zahraničními partnery, což je velkým oceněním.

V tomto období bylo se střídalo organizované sběratelství s individuálním a klubovým. Tento způsob přispěl k xistenci oboru, jeho rozvoji a pokračování. O výsledcích se můežem přescědčit ve vydaných knihách, článcích v tištěných médiích, na internetu, ale tíž i na výstavách. Poslední možnost byla Národní výstava v Liberci 2019 a PRAGA 2018. Viděli jsme exponáty specializované (vynikající Stig Asklund), viděli jsme i další exponáty a zejmína výplatní otisky v exponátech různých tříd. jsem rád, že řada sběratelů se neenchá odradit podhodnocením exponátů a tohot oboru a že vytrvala. Je to běh na dlouho trať. 

S velkou radostí mohu konstatovat, že výplatní otiskářství je obor, který nespal a nespí, a nenechá se ani uspat. Držím palce následovníkům a věřím, že přinese radost všem, kteří přijdou po nás, aspoň tolik radosti a uspokojení, co nám, kteří byli za skoro sto let "u toho", a nejen sběratelsky že paní Luiso? .

.

 

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA UPLYNULÝCH TŘICET LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (4)

LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (4)

 

Sběratekství výplatních otisků se začalo rozvíjet od 18. 12. 1989 (den založení nezávislé Stolní společnosti výplatních otisků) v době svobody, tedy v poměrech značně odlišných od dřívějších dnů. Od roku 1976 do 1989 byli výplatní otisikáři oficiálně organizováni v rámci struktur Svazu československých filatelistů. Hned s několika "střešními organizacemi" - komisí poštovní historie (a celin), předtím Komise specializovaných oborů, Svazu českých filatelistů a Svazu československých filatelistů, kteří byli zarámováni a řízeni Národní frontou ČSSR. Jiná oficiální cesta neexistovala. Hlavní tok financí plynul po rozdělení k jednotlivým článkům SČSF. Filatelisté byli pod dohledem. Přece jen bylo něco pozitivního. Byly stanoveny zásady, které se nesměly překročit (sběratelství určitých úseků čs. filatelie a historie). Existovala autocenzura. Ani zpravodaje v kompetenci sekcí a komisí nesměly psát články proti stanoveným a sledovaným zásdaám. Na druhé straně jsmese mohli  sdružovat, púsát pro opožděné zpravodaje, organizovat kolování, výměny, občas se přihmouřily oči nad malými aukcemi.... Knihy byl obtéžné vydat. Výplatním otiskářům byla nabídnuta účast na specializované Monografii výplatních otisků 1926 - 1988. Vše bylo připraveno, Autoři Bouška a Leiš se po schválení dozvěděli, že návrh nebude realizován. Důvody neudány. Ani dílčí publikace se nepřipustily k tisku.

 

V uplynulých třiceti letech se tento obor dočkal několika významných publikací, jak v tištěné formě, tak v elektronické podobě.

Ihned po převratu vydal Ivan Leiš příručku Výplatní otisky. Tato práce vycházela z úspěšně obhájené jurymanské práce "Výplatní otisky jako moderní prostředek vyplácení poštovních zásilek" před jurymanskou omisí vedenou dr. Severínem Zrubcem v roce 1983, která se stala autorovi a  aspirantovi  vstupenkou ke vstupu mezi jurymany a byla podmínkou konečného jurymanského řízení. Příručka , i když její základ byl napsán před 40 lety, je doposud poučná a hledaná.Vyšla samonákladem autora Příručka zachycuje problematiku světového a československého výplatního otisku z mnoha pohledů. Je určea pro široký okruh filatelistů, začínajícím i pokročilým včetně mládeže. Zaměřuje se na specializované sběratele výplatních otisků. Vydala FirmaTransco Praha 4, tisk Polygrafia DP Praha.  Stran 211, náklad 1000 ks, bohatě ilustrována, černobílými obrázky. Obsahuje první souhrnnou typologii československého výplatního otisku a výběr  z terminologie. V příloze je identifikační tabulka pro zahraniční otisky a několik statí publikovaných autorem v jiných médiích. Kniha je k mání u autora zdarma (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) s tím, že se požaduje úhrada poštovného.

V roce 1991 dokončen rukopis autorů Ivana Leiše a Luďka Janů, Katalog podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 - 1988 - s výplatním razítkem ve tvaru zoubkované pseudoznámky (později rozšířen a aktualizován o další léta 1989 - 1993), nepublikováno, v archivu.

 

V devadesátkách se k rozšíření knižní nabídky literatury výplatních otisků  přidali i další autoři:

 

1994

Miroslav Bouška, Luděk Janů, Vladimír Feldmann, Katalog výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945,

Náklad vlastní, Praha 1994, ilustrovaný katalog s podrobným úvodem, vlastním katalogem a typologií otisků ze zabraných území. (náklad je rozebrán)

1997

Miroslav Bouška (+ Vladimír Feldman - část úvodu), Katalog výplatních otisků, Protektorát Čechy a Morava 1939 - 1945 (díl I. a díl II.)

Náklad vlastní, Praha 1997, dva díly- I. díl Mimopražští uživatelé - 289 stran, II. díl Pražští uživatelé - 376 stran), bohatě černobíle ilustrováno, oba díly s úvodem do problematiky, přílohy, typologický pohled,

 

Ani nové 21. století se nenechalo zahanbit několika významnými publikacemi, jak v tištěné,  tak v elektronické formě. Některé z nich byly vystaveny na národních a světových výstavách a dostaly významné ocenění.

2008

Ján Maniaček, Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 - 1945

vlastní náklad, náklad 50 kusů, vydáno 1. 9. 2008 v Košicích, 51 stran, černobílý tisk, bohatě ilustrováno

2011

Ivan Leiš, Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 -1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)

Vydala SFA, v rámci edice filatelistické štúdie č. 4, 2011,černobílé, úvod ke Katalogu, stran 40

Ivan Leiš, Katalog výplatních otisků, Slovenské výplatní otisky 1946 - 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)

Vydala SFA, Košice 2011, v rámci Filatelistických štúdií č. 5, černobílý katalog, bohatě ilustrováno, stran 125

2012 - 2014

ILUSTRAČNÍ KATALOGY

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Ilustrační Katalog Československo, Výplatní otisky klasického období 1926 - 1939, svazek 1, mimopražské A - Z, kromě Prahy -

SVAZEK 1, Lugano - Praha 2012 - 2014, elektronická verze zavěšená na www.kf0015.cz a postupně zavěšována po aktualizaci na www.historiapostalis-etc.cz, 120 stran, první souhrnný barevný katalog

Spolupracoval Bernhard Brunner

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Catalogo Illustrato Cecoslovacchia, období 1926 - 1939 svazek 2, Praha

SVAZEK 2, Lugano - Praha 2012 - 2014, elektronická verze zavěšená na www.kf0015.cz., 76 stran

Spolupracoval Bernhard Brunner

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Protektorát Čechy a Morava (A - Z , mimo Prahu) období 1939 - 1945,

174 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Protektorát Čechy a Morava (Praha 1) období 1939 - 1945

101 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Ktaalog Protektorát ČEchy a Morava (Praha 2 - Praha č98), období 1939 - 1945

138 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (A - Z mimo Prahu), odbobí 1945 - 1945

133 stran

Roberto Di Casola, Katalog Československo (Praha), období 1939 - 1945

 

TYPOLOGICKÉ KATALOGY

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo, období 1926 - 1946

55 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (firemní), období 1946 - 1992

97 stran

Riberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (pošty), odbobí 1946 - 1992

16 stran

Roberto Di Casola - a Ivan Leiš, Katalog Československo (německá okupace, zábor Sudet, říšské otisky), odbobí 1938 - 1945

19 stran

 

Všechny katalogy barevné, zavěšeny na www.kf0015.cz a postupně zavěšovány na www.historiapostalis-etc.cz, též dosažitelné na portálu švýcarského autora.

2013

Ivan Leiš, České výplatní otisky v letech 1993 - 2013, základní typologický přehled

vypracováno v roce 2013 a zveřejněno na portálu www.kf0015.cz

2014

Ivan Tvrdý, Odtlačky slovenských výplatných strojov 1993 - 2008

Vydala SFA v rámci edice, Filatelistické štúdie, sv§azok 13, Košice 2014,počt výtisků 60 ks., stran374, černobílé ilustrace, bohatě ilustrováno.

2016

Ivan Leiš, Modré výplatní otisky NEOPOST České republiky v letech 2014 - 2015 (Katalog)

Radonice 2016, zveřejněno na portále www.kf0015.cz

2017

Ivan Leiš, Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka), díl 1. výplatní otisky firem, institucí a organizací v Československu

náklad vlastní, 50 výtisků, 1. vydání Radonice 2017,stran 154, bohatě barevně ilustrováno, rozebráno

Ivan Leiš, Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka),  díl 2. výplatní otisky pošt v Československu

vlastní náklad, 50 ks., stran 162, bohatě ilustrováno barevnými obrázky, rozebráno

Na obou dílech spolupracovali Roberto Di Casola a Richard Stambaugh

Ivan Leiš, Žralok a frankotyp (pohled do dvacátých a třicátých let dvacátého století, kdy se v Československu narodil výplatní otisk

vlastní náklad, stran 212, memoárová filatelistická literatura, Praha 2017

Dvacáté století přineslo moderní prostředky do poštovního provozu vyplácení, zejména výplatní stroje. Hned od počátku očarovaly řadu sběratelů v Československu. Mezi nimi i architekta Alberta Jonášěe, malíře, grafika a průmyslového návrháře. Začal tyto artefakty sbírat a záhy se rozhodl, že poro sběratelskou entitu vytvoří katalog výplatních otisků či frankotypů, jak se ve filtelistickém slangu tyto sběratelské předměty nazývaly.Publikacew otevírá pohled do sběratelskéhosvěta oboru, který se ve 20. a 30. letech 20. století začal rozvíjet...

2018

Ivan Leiš, Frankotypisté

vlastní náklad, stran 264, memoárová literatura, Praha 2018

Publikace mapuje vývoj sběratelství v Ćeskoslovensku a České republice od roku 1926 až do druhého desetiletí 21. století. Sběratelství se rozvíjelo jak na organizované bázi, tak individuálně.Zachovalo se úžasné množství otisků, i přes perepetie, kterými si území Československa prošlo. Sběratelům se říkalo FRANKOTYPOISTÉ podle názvu prvního výplatního stroje v Československu vyrobeného firmou FRANCOTYP GmbH Německo.

Obě publikace k objednání až do vyčerání zásob na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

2019

Jaroslav Rubišar, Výplatní otisky správce železniční infrastruktury ČR 1995 - 2018

vydal KF 07 - 02 Olomouc, barevný katalog na internetu (?), stran 16

Petr Gebauer, APOSTy (katalog) - zavěšen na webu www.kf0015.cz

pokračuje

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA TŘICET UPLYNULÝCH LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (3)

 

LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (3)

 

Dalším zdrojem informací, článků, příspěvků na téma "výplatní otisky" byla již tradičně FILATELIE, odborný časopis čs. a českých filatelistů. V minulosti se objevilo několik článků spíše nahodile a značně sporadicky. Byly však zásadní a přispěly k oživení zájmu o tento sběratelský obor. Po ustavení sekce otisků výplatních tsrojů Komise poštovní historie a celin (předtím Komise specializovaných oborů) se přivalila lavina odborných a velmi zásadních příspěvků z pera několika špičkových odborníků. Seznamy existují v různých zdrojích, kdy sekce nekompromisně vyžadovala uvádění udrojů pod články, katalogy, seznamy, studiemi. Tam lze najít články z let 1976 - 1989. I po získání svobody koncem roku 1989 se otiskovaly různé články ve Filatelii, i když ne v takové míře. Nicméně zachytily další vývoj výplatních otisků u nás, a to včetně automatových známek a otisků APOSTů, které patří do rodiny výplatních otisků. Přehled  zásadních článků let 1990 (1989) - 2010  přináším v tomto pokračování volného seriálu o výplatních otiscích v uplynulých třiceti letech. Seznam si neklade nárok na úplnost.Filatelie následujícíh let není uvolněna k veřejnému publikování (desetileté moratorium), proto seznam končí rokem 2010. Doporučuji si získat Filatelii z těchto let v knihovnách. V těchto letech vynikl zejména publicista a filatelista Tomáš Šilhán se svým seriálem o výplatních proužcích výlatních strojů Československa. Jedná se o vynikající odbornou studii publikovanou v roce 2019.

 

FILATELIE (číslo za textem značí stránku, kde je příspěvek otištěn a od roku 1966 číslo Filatelie) šéfredaktor V. Houška

1989

Luděk Janů, K typologii čs. výplatních otisků, 622

Karel Kuča, Pozoruhodný hybrid, 356

1990

LJ, 30 let výplatního otisku Postalia, 305

- Pseudoznámka a výplatní otisky ČSR, 337

- Česká republika, 356

- K. Uchermann, 596  

1991                                                                                                    šéfredaktor V. Schödelbauer

SSSVO, Anketa, 25

1992

-

1993

Miroslav Bouška, Státoprávní uspořádání a výplatní otisky, 180

Luděk Janů, Frama u nás, 230

Luděk Janů, Předváděcí otisky výplatních tsrojů, 230

Karel Kuča, Propagace ve velkém, 182

 

Ukázka článku K. Kuči:

 

Kuča 001

 

Luděk Janů, Výplatní otisky A Prioritaire. 142

LJ, Veselé vánoce, 262

A. Těšitel, Česko-slovensko v letech 1938/39 a filatelie (III.), 23 - razítka výplatních otisků

 

1994

Miroslav Bouška, Výplatní stroje a jejich otisky po rozpadu Československa, 202

Karel Kuča, Několik aktualit z oboru otisků výplatních strojů, 86

 

1995

-

1996

Miroslav Langhammer, Automatizace zpracování listovních zásilek na našich poštách F 1/1

ML, Harmonogram instalací terminálů APOST - 1. čtvrtletí, F 1/6

APOST

 - F 4/11, F 8/11, F 8/1, F 9/1, F 9/12, F 9/18, F 10/6 a další čísla

ABAS - Automaty pro příjem listovních zásilek, F 3/11

1997

-

1998

J. Petrásek, Slunce vychází v Naganu F 2/10

95 klubu esperantistů, F 2/28

Lumír Brendl, Anatolij Osjatinskij, Španělská občanská válk v zrcadle filatelie (Výbor na pomoc španělských ženám a dětem)

 

1999

Miroslav Langhammer, Novinky automatových známek, F 10/15 

ML, pLán instalací APOST ve 2. čtvrtletí 1999, F 3/30 + F 6/23 + F 7/24

 

2000

-

 

2001

Plán instalací APOST v 1. čtvrtletí 2001, F 1°/37

FB, První narozeniny automatových známek České republiky, F 3/32

Vladimír Feldmann, Zpoždění a předstihy u výplatních otisků, F 3/13

Miroslav Langhammer, Konec instalací APOST, F 11/9

-, Nové automaty České pošty, F 12/9 + F 1/37

-, Plány instalací, F 3/20 + F 6/20 + F 8/11

-, Nové hodnoty automatových známek, F 2/11

 

2002

-

 

2003

Cenné nálepky APOST s přítiskem, F 1/4 + F 2/6 + F 3/7 + F 4/8 + F 6/7 + F 7/8 + F 8/6 + F 9/8 + F 10/7 + F 11/7 + F +2/7

M. Fencl, Katalog příležitostných R-nálepek a nálepek APOST používaných v českých zemích, F/21

V. Krečmer, Několik poznámek k automatům na známky, F 10/31

Miroslav Langhammer, Přechod na euro a automatové známky, F 10/31

Miroslav Langhammer, Několik poznámek k příležitostným nálepkácj APOST, F 8/7

P. Švejnar, Dvojitá frankatura cenných APOSTŮ, F 9/19

 

2004

ak, Nová varianta nálepek APOST, F 12/11

aks, Zajímavá vada APOST, F 11/8

Pavel Aksamit, Automatové známky, F/23

M. L., Cenné nálepky APOST s přítiskem, F 1/5 + F 2/5 + F 3/5 + F 4/8 + F 5/5 + F 6/9 + F 7/5 + F 8/6 + F 9/8 + F 10/6 + F 11/7 + F 12/6 

M. Fencl, Příležitostné nálepky a cenné nálepky APOST vydané v roce 2003, F 2/18 

 

2005

M. Fencl, Příležitostné R-nálepky a cenné nálepky APOST vydané v roce 2004, F 4/30

Miroslav Langhammer, APOST dětské pošty BRNO 2005 aneb všechno je jinak, F 7/11

APOST, F 5/26, F 6/9, F 10/20

Miroslav Langhammer, Problémy s desetníky a výplatní stroje, F 7/18

 

2006

Pavel Aksamit, Chybné názvy pošt na nálepkách APOST, Cenné nálepky APOST s přítiskem F 5/17

M. Fencl, Používání R.nálepek u terminálů APOST, F 3/17 +F 4/8 + F 5/7 + F 6/8 + F 7/8 + F 8/4 + F 9/8 + F 10/8 + F 11/8 + 12/7

Miroslav Langhammer, Petsrý svět automatových známek, F 6/2 + F 7/2

 

2007

M. Fencl, Příležitostné TR . nálepky a cenné nálepky APOST v roce 2006, F 2/20

R. Kurča, K APOSTům v Ústí nad Labem, F 9/19 + F 2/20

Příležitostné cenné nálepky APOST F 3/8 + F 5/6 + F 6/7 + F 7/10 + F 8/7 + F 9/9 + F 10/7 + F 11/10 + F 12/8 

 

2008

V. Babák, Dvě varinaty APOSTŮ ve Slavičíně, f 9/19

M. Fencl, 15. výročí terminálů APOST, F 7/32

Miroslav Langhammer, Nezaokrouhlené výplatné ve výplatních otiscích, F 3/22

J. Rubišar, Otisky výplatních tsrojů, nejen filatelistický materiál F 8/12 + F +0/10

APOST F 2/32 + F 12/16  

 

2009

aks, Zajímavá výrobní vada APOST, F 1/7

 

2010 (jen do 5. čísla roku 2010)

M. Fencl, Příležitostné R-nálepky a cenné nálepky APOST v roce 2009 F 3/34

J. Krátký, Neobvyklá celistvost, F 3/37

A na závěr této rešerše dvě ukázky článků z oblasti klasických otisků autorů Miroslava Langhammer (2008) a Jama Krátkého (2010), které tento obor z hlediska netradičních pohledů a  nových informací oživují. V dalším desetiletí v tomto směru vynikají články tomáše Śilhána (např. o výplatních proužcích zejména pro stroje Francotyp, což je přímo vědecká práce.

 

Příloha 2 001  

 

Příloha 1 001

 

 

 

 

 

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA UPLYNULÝCH TŘICET LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (2)

LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR  V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (2)

 

V první části těchto memoárů o sběratelském oboru výplatních otisků jsem se zabýval letmým pohledem na organizované a neorganizované sběratelství v letech 1990 až 2020. Přehled formy sběratelství jsem doplnil tolik potřebným seznamem přednášek o výplatních otiscích, které v rámci čs. a české filatelie organizoval a po všech stránkách zajišťoval a stále bohudík zajišťuje Klub filatelistů 00-15 v Praze. Zázemí a přednášení poznatků sběratelství je jednou z hlavních pilířů úspěšného sběratelství. Nejsou to však jediné pilíře. Dnes se zaměřím na další důležitý základ tohoto sběratelství – na odborné články.

 

Zpravodaje, časopisy, publikace, weby

 

Nejdříve se zaměřím na klasický nosič informací – jinak fenomén 60 – 80. let – ZPRAVODAJ KURÝR. V dalších pokračováních tohoto seriálu přijdou na řadu další informační nosiče a média.

 

KURÝR – zpravodaj Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků

redaktorem byl Tomáš Novák

 

Kurýr založil jako souběžný zpravodaj k tehdejšímu zpravodaji Výplatní otisky Luděk Janů. To bylo v roce 1988 a pod názvem Kurýr vycházel i roce 1990. Číslování bylo průběžné a v roce 1990 bylo vydáno celkem šest čísel 7, 8, 9, 10, 11 a 12. Drobné informace, a že jich bylo dost, neuvádím.

Obsah vydaných čísel v roce 1990:

Číslo 7 – Luděk Janů, Výplatní otisky pražské Hlavní pošty (seznam s bodovým oceněním)

Číslo 8 – Luděk Janů, Výplatní otisky Dánska

                Zpravodaj doplněn:

                Minikatalog výplatních otisků Československa – soustavy Francotyp model A 1945 – 1988

Číslo 9 – Ivan Leiš, Vítej (Stolní společnosti) + Komentář

                Luděk Janů, 140 let od narození TGM

                V prosinci se volala VOLTE HAVLA

                Informace

                Tomáš Novák, Ojedinělý nález

                LJ, Na slovíčko

                Tomáš Novák, Novinky

                Ton, Našli jsme v archivu

                Jak to bylo v Horní Bříze?

                Luděk Janů, TGM na razítkách

                Ivan Leiš, Kdy zvítězí zdravý rozum?

                Karel Holoubek, Kolín 1948

                Karel Holoubek, Neštěmice

                Pokračování Minikatalogu  Francotyp A Z č. 8

Číslo 10 – Stanovy Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků

                  Kdo to ví, odpoví…

                  NOVÁKOVY NOVINKY

  1.         L. Janů, Musí to tak být?

                  Ivan Leiš, Lide filatelistický, zbystři pozornost!

                  Federální shromáždění stále pozadu?

                  Luděk Janů, Island

                  ile, Stále bez PSČ!

                  Literatura

                  Týdeník Kurýr?

                  Ivan Leiš, Tečka

                  Výplatní stroj ve výplatním otisku

                   

Číslo 11 – LJ, Významné výročí,

                  Sdělení – doplňky – informace

                  Ivan Leiš, Už můžete….(otisky, o nichž se nesmělo psát)

                  První aukce

                  Viděli jsme, četli ….

  1. Janů, Kdo je dr. Hořec?

                  Ivan Leiš, První pražské výplatní otisky

                  Tomáš Novák, Novákovy novinky

                  Stručně

                  Luděk Janů, Znojmo 1990

                  Vedení SSSVO, Zhodnocení uplynulého období

                

Číslo 12 -  Německo 1990

                  Karel Holoubek, Němé razítko

                  Václav Havel pozdravuje

                  Anketa

  1. XI. 1990

                  Novinky

                  Vl. Feldmann, Název Znojmo

                  Zlín . Gottwaldov . Zlín 

                  Kronika Francotypu

                  Ivan Leiš, Bejvávalo, proč se nedodržuje bod 9?

                  CCCP

                  Malá exkurze do soustav výplatních otisků používaných v Itálii

                  Známky z automatů v USA

                  Experimentální příchozí razítko

                  Kdo to aneb socialistické pojištění chrání hodnoty nás všech

                  Luděk Janů, Specializace

                  Francouzské automatové známky

                  Totalitní OVS

                  Minikatalog

                  Informace – Inzerce

V dalších letech KURÝR nevycházel. Nevycházely ani další tradiční zpravodaje KPHC SČSF, respektive byly značně omezeny. Naproti tomu pokračřovalo vydávání zpravodaje POSTILIÓN nově pod redaktorství Karla Špačka. Tento tradiční zpravodaj, který jsem založil a dal mu i jméno,  byl nově orgánem Českomoravské společnosti poštovní historie. Články o výplatních otiscích se v něm nevyskytly, snad až na výjimky.

pokračuje

 

 

 

Ukázky z vydaných zpravodajů KURÝR

Kurýr 1 001     Kurýr 2 001Kurýr 3 001     

 

Kurýr 4 001    

 

Kurýr 5 001

 

                 

             

                 

                 

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA UPLYNULÝCH 30 LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (1)

LETMÝ POHLED  NA VYDUPANÝ OBOR  BĚHEM UPLYNULÝCH TŘICETI LET 1990 - 2020… (1)

DOPLNĚK K PŘECHOZÍM MEMOÁRŮM

Vzpomínky na sběratelský obor otisků výplatních strojů jsem opustil v delším seriálu na tomto portálu někdy počátkem devadesátek, kdy jsem byl jedním z účastníků založení Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků  v restauraci u Pešků v Praze. Stalo se to den po masakru na Národní, byla to sobota 18. 11. 1989. Byli jsme čtyři, co byli u tohoto odvážného činu, který ze sběratelství učinil nezávislou entitu mimo struktury SČSF (Janů, Novák, Kyzlink, Leiš). Komise poštovní historie měla ještě několik dní do konce, ale ledy se lámaly rychle, až se sesypala organizační struktura Svazu čs. filatelistů. Svou činnost ukončila společně s federálními sekcemi Na Silvestra 31. 12. 1989. Tak učinila i pracovní skupina výplatních otisků v rámci sekce dopravy poštovních zásilek zmíněné komise. Nově vzniklá Stolní společnost navázala hlavně na obdobnou Stolní společnost sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (a později Odbor frankotypů KČF) ze třicátek, kterou posouvaly dopředu osobnosti jako byly Lešetický, Jonáš, Winkler, Baše, Šťovíček, Heytmánek,  Kvasnička, Bezchleba a další.

Stolní společnost započala novou epochu, sběratelství ve svobodných časech, navíc nezávislou na žádných strukturách a financích zvenčí.

 Nejdříve o tom, jak bylo sběratelství (ne) organizované v letech 1989 – 2020.

Na začátku byla Stolní společnost sběratelů výplatních otisků

Stolní společnost se soustředila na několik aktivit. Byly jimi vytvoření okruhu sběratelů výplatních otisků z Ćeskoslovenska a navázání kontaktů s podobnými společnostmi a sběrateli v zahraničí. Plánovali jsme dokonce mezinárodní setkání. Navázali jsme osobní přátelství s entitami po světě, ale i s individuálními sběrateli, kteří nechtěli být organizováni.  Osobní setkání, se kterými jsme byli v písemném styku z nejrůznějších důvodů, byla mnohdy velmi dojemná. Některé osobnosti tohoto sběratelství jsme bohužel již nestihli potkat a seznámit se s nimi. Vzal si je filatelistický Pán Bůh do nebe. Ale ke cti manželek a partnerek těchto legend svědčí to, že ženy o svých mužích věděli hodně…

Další pozitivum této změny bylo, že jsme se mohli nepokoutně stát oficiálními členy světových entit , hlavně v zemích do této oficiálně nepřátelských. Cestování oběma směry se začalo rozšiřovat.

Druhým úkolem bylo stmelit naše členy, zejména pomocí zpravodaje, kde jsme si mohli psát a tisknout, co jsme chtěli. Několikrát jsme klepli hřebík na hlavičku a anonymy v písemné a telefonické formě se množily jako houby po dešti. některým se hrubě nelíbila ani naše aktivita, kterou jsme v rámci Stolní společnosti rozjeli – zhotovení propagačních a příležitostných výplatních otisků s motivy, které byly před Listopadem 1989 naprosto nemyslitelné. Někdy jsme šli až na dřeň. ve výplatních otiscích se objevily i nechtěné osobnosti (Svatý Otec, John Lennon, Antonín Dvořák a jiní). Politická výročí též hýbla žlučí kovaným. Mohli jsme připomenout i tzv. zanedbatelná výročí cenná jen pro malý okruh lidí (AIESEC, Den poštovní historie, Setkání poštovních historiků aj.). A opět se ozvaly anonymy upozorňující na to, že „nemístně“ Stolní společnost vydělává…..

Uspořádali jsme několik setkání na celostátní úrovni, kdy jsme během několika dnů obohatili naše znalosti a vědomosti z různých oborů. Začali jsme pracovat na katalozích období, o kterých se nesmělo psát a které byly potlačovány i ze sběratelského hlediska (zabraná území Sudet, Protektorát ČM a jiné).

Stolní společnost začala vydávat zpravodaj KURÝR, který vycházel několikrát do roka, aktuálně a včas, neměl prodlevu jako v posledních letech před převratem. Začaly vycházet nejen katalogy výplatních otisků, ale i odborné příručky. Zahájily se práce na Katalogu výplatních otisků 1946 – 1992, který skončil bohužel v šuplíku ve formě rukopisu bez naděje na vydání.

Doba, rychlost a velké změny kolikrát spojené se starostmi o existenci a úbytek členů (z počtu 250 se čísla dostala až na desítky) způsobily to, že se vedení Stolní společnosti  někdy okolo roku 1995 rozhodlo ukončit činnost registrované Stolní společnosti.  

Sběratelství přešlo na individuální úroveň tak, jak tomu bylo několikrát v minulosti (doba protektorátu ČM, období po válce a padesátky).

O devadesátkách  a pozdějších letech píši podrobněji a z jiných úhlů pohledu v memoárové publikaci „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem.

Ostrůvky neformálních entit však existovaly i nadále.

Jedním z nich byl Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00-15 Praha.

 

Tento klub se zapsal do historie nejen tím, že ve svém lůně soustředil několik desítek sběratelů specializovaných oborů, později poštovní historie a celin, ale tím, že na jeho půdě se počátkem sedmdesátých let sešlo několik nadšenců pro sběratelství výplatních otisků (Kukačka, Bouška, Leiš, Jech) a neformálně s velkou podporou tohoto klubu a osobností v něm soustředěných (Nebeský, Horký, Vorlíček, Pohorecký, Mahovský a další) začala postupně vznikat formální entita, ke které dal impuls předseda KF Palkoska. V roce 1976 vznikla v rámci staronové komise PHC i sekce otisků výplatních strojů, která obor „vydupala z prachu filatelistického opovržení“ (viz předchozí seriál).

V době, kdy činnost Stolní společnosti byla ukončena, tak Klub filatelistů 00-15 opět nabídl pomocnou ruku tehdy již individuálním sběratelům k scházení se v rámci klubových schůzek, ba co víc – nabídl sběratelům přednášet o problematice výplatních otisků. Sběratelé našli svůj ostrov naděje a bezpečný přístav.

Co členové klubu a hosté vyposlechli v letech 1990 až 2020 v rámci přednáškových cyklů klubu.?

Přednášky – toť koření sběratelství. A že bylo o čem přednášet.

 

1990

Luděk Janů, Otisky výplatních strojů v Čechách a na Moravě v letech 1938 – 1945

 

1993

Miroslav Bouška, Změna státoprávního uspořádání očima sběratele výplatních otisků

 

 1994

Tomáš Novák, Změna státoprávního uspořádání ve otiscích výplatních strojů

 

1997

Miroslav Bouška, Výplatní otisky Sudet 1938 – 1945

 

1998

Ivan Leiš, Výplatní otisky Československa 1926 – 1939

 

2000

Miroslav Bouška, Výplatní otisky Protektorátu Čechy a Morava

 

2003

Tomáš Šilhán, Automatové známky České republiky

 

2005

Ivan Leiš, Výplatní otisky včera a dnes v mém  výstavním exponátu

 

2009

Ivan Leiš, Otisky výplatních strojů a poštovní směrovací čísla

 

2010

Ivan Leiš, Výplatní otisky nového vzoru mimopražských podnikových uživatelů z území Československa v období 1946 – 1992

 

2013

Josef Chudoba, Specializované obory filatelie zabývající se Československem 118 – 1939 a jejich odraz ve filatelistických časopisech

 

2013

Luděk Janů, 110 let od prvního oficiálně uznaného pokusu vyplácení poštovného výplatním stroji

 

2014

Rudolf Píša a Ivan Leiš, Bohumil Jarolímek, generální zástupce Francotyp v Československu v letech 1926 – 1948 (doplněno přehledem a ukázkami výplatních otisků a esejí  firmy B. Jarolímek Praha a Brno) - dvojpřednáška

 

2016

Ivan Leiš, První eseje československých výplatních otisků (příspěvek k 90. výročí čs. otisků výplatních strojů v poštovním provozu)

 

V odbobí 1990 díky iniciativě KF 00-15 a ochotě přednášejících odeznělo celkem 14 přednášek specializovaných se na výplatní otisky a výplatní stroje. Přednášky byly doplněny bohatým obrazovým materiálem.

 

P ř i p r a v u j e    s e:

 

 

2020

Jaroslav Konečný, Modré digitální otisky výplatních strojů

VZHLEDEM K PANDEMII COVID – 19 SE PŘEDNÁŠKA NEKONALA, BUDE ZAŘAZENA DO 41. CYKLU PŘEDNÁŠEK v období 2020/2021

2021

Ivan Leiš, Výplatní otisky na území Československa 1926 – 2021  - mezníky a sběratelské možnosti (příspěvek k 95. výročí existence výplatních strojů a jejich otisků v poštovním provozu u nás)

PŘIPRAVUJE SE PRO 41. CYKLUS PŘEDNÁŠEK 2020/2021

…………………………………………………….

Nutno poděkovat vedení Kf 00-15, že výplatní otiskářství vzalo pod svá  křídla v celém dlouhém třicetiletí, které právě v tomto toce končí a které popisuji. Klub umožnil setkávání zájemců o tento sběratelský obor. Navíc ve zřízeném portálu www.kf0015.cz av roce ě013 a dalších pobočných portálech otevřel brány dokořán pro informace, články, studie, katalogy, databázi výplatních otisků minulých a osučasných (detaily v dalších dílech).

Pokračuje

Doprovodné  Ilustrace k tomuto dílu seriálu:

 Odshora:

.....Titulka přednášky I. Leiše o B. Jarolímkovi a jeho otiscích

.....Budova Domu Portus v Praze , kde odeznívají přednášky pořádané KF 00-15.

.....Štamkarta jednoho z otisků prvních říšského vzoru na území Sudet (zabraých území Československu v roce 1938). Zatím jediný otisk s nejstarším datem v otisku tohoto vzoru..

 

Přednáška KF 6. 4. 2016 001    

 

Rodinná fota Cesty 2011 820   

 

  Nejstarší otisk v Sudetech 1938

 

 

 

 

 

 

VI/2020 ILE

Číst dál...

RADOST OD PŘEDSEDY

Radost od předsedy.

 

Pandemická rána  na nás uhodila plnou silou. Sociologové pojmenovali několik skupin obyvatel naší zeměkoule. Jedna z nich se zviditelnila až neuvěřitelným způsobem - filatelisté a poštovní historici. Když byly omezeny kontaktní přednášky, setkání a semináře, ihned se objevily bezkontaktní virtuální webnášky a webminary. Vytvořila se a objevila se i litearura. Jedním ze zářných příkladů je předseda FG Post- u. Absenderfreistempel e. V. - jinak Arge ve Svazu německých filatelistů Bernd Rosolski, který udělal sdruženým členům (včetně mé maličkosti) velkou radost. Z velkého množství výplatních otisků, německých i světových vytvořil a členům rozeslal Sešit číslo 38 nazvaný

"Schwein gehabt ...."

 oder Nachlese einer nicht statgefundenen Veranstaltung.

 

Brožůra o rozsahu 48 stran s mnoha kvalitními ilustracemi nás zavádí do světa výplatních otisků a různých témat - čokolády, návštěvy v ZOO, do Austrálie, mezi čuňátka a medvídky, do USA,ilatelistických výstav, svět mostů, přes které musíme přejít, ale i světa esejí, zkušebních otisků. předváděcích otisků a dalších specialit. Kouzelný je souhrn dvojjazyčných otisků- které nejsou v literatuře moc frekventované.

 

Tato slova díků doplňuji dvěma ilustracemi - titulkou Sešitu a jednou ze stránek (filatelistické výstavy na výplatních otiscích). Za tento počin v dobách nelehkých Berndovi Rosolskému děkuji.

 

Vielen Dank, lieber Bernd Rosolski.Sie haben uns eine grosse Freude gemacht.

 

Bernd 1 001      Bernd 2 001

Číst dál...