HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

SDRUŽOVÁNÍ KU PROSPĚCHU ENTITY

ČS. SOKOL A VÝPLATNÍ OTISKY (3)

Výplatní otisky čs. SOKOLa v období 3. republiky )1945 - 1948)

Příspěvek ke 160. výročí založení čs. SOKOLa

 

 

Poslední období výplatních otisků čs. Sokola nastalo osvobozením v květnu 1945 a probíhalo ve znamení výplatního razítka ve tvaru větrné růžice (motýlka) až do dalších organizačních změn v tělovýchově a v poštovnictví v roce 1948. Toto období začalo dne 9. 5. 1945 prohlášením ke sjednocení čs. tělovýchovy. Byl vytvořen Ústřední národní tělovýchovný výbor, jehož součástí bylo pět tělovýchovných organizací včetně Československé obce sokolské.

K další změně došlo v únoru 1948, kdy existoval jen čs. Sokol. Nastaly i další organizační změny. V roce 1956 byla Českoslovenbská obec sokolská definiitvně zrušena a o rok později byl vytvořeni ČSTVS, jednotná a centralizovaná tělovýchovná organizace, která existovala až do roku 1990.

Během 3. republiky Českosloveská obec sokolská používala k vyplácení své korespondence jeden výplatní stroj - původní, který vyplácel od začátku. Byl to stroj Francotyp, typ A (Anker). Oisk byl sběratelsky označován: FR 6h - 4m.   Měl jedinou podobu. Mezi denním a výplatním razítkem byl jen text bez loga.Došlo ke změně dohlédací pošty - nyní jí byla pošta PRAHA 8.

Druhý stroj (Francotyp, typ B (Bafra) : zatím není jisté, zda byl používán (během Protektorátu ČM jej používal Svaz sokolských biografů).

Časové rozmezí dle sbírky: - 9/45 - 9/47 -.

Otisky s daty 25. 9. 1945 a 5. 9. 1947.

 

SOKOL 001        SOKOL 002

 

Číst dál...

ČS. SOKOL A VÝPLATNÍ OTISKY (2)

Výplatní otisky čs. Sokola v období protektorátu: 16. 3. 1939 - 8. 5. 1945

Příspěvek ke 160. výročí založení českého Sokola. 

V tomto období prošly oba výplatní stroje, které si opatřila u firmy B. Jarolímek Československá obec sokolská, mnoha změnami. Uživatel používal dva výplatní stroje. Vzniklo celkem osm výplatních otisků zejména díky změnám ve státoprávním uspořádání bývalého Československa a vydanými nařízeními  okupačními silami o dvojjazyčnosti. Svou roli zahrálo i pozdějšímu rozpuštění Sokola a jeho převedení pod nucenou správu poručníka a nominovaných organizací.  Došlo k tomu ale i díky reorganizaci samotného Sokola (vytvoření Svazu biografů). 

Výplatní stroj Francotyp - Bafra  s otiskem FR 8h - 4m, který plnil příležitostnou a propagační funkci během sokolského sletu, vyplácel v tomto období korespondenci  Svazu sokolských a jiných biografů, což bylo nákupní, výrobní, půjčovní a úvěrní zapsané společenstvo s r. o. se dídlem v Tyršově domě v Praze III. 

Dohlédací poštou pro oba stroje byla pošta PRAHA 9. 

 

FRANCOTYP

Otisk FR 6h - 4m 

 

Otisk československého vzoru

Několik měsíců po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava bylo z technických důvodů povoleno používat výplatní stroje s otisky československého vzrou. Ty se nelišily od otisků používaných během 1. a 2. republiky.

Ukázka otisku z 1. republiky.

Ukázkový otisk s datem 4. 9. 1937.

 

sokol P 001

 

Otisk s datem 12. 10. 1939

Otisk neúplně poněmčený prvního protektorátního vzoru (změna výplatního razítka).

Nastalo období, kdy zmínka o všem "československém" ve veřejném prostoru  musela zmizet. Celistvost dokládá začernění tohoto slova v názvu organizace. Zajímavé je, že znak byl odkryt celý, nebyl začerněn, písmeno "Č" v logu bylo viditelné. Tak tomu bylo i ve výplatním otisku.

 

sokol P 002

 

Otisky s daty 5. 1. 1940 a 3. 9. 1940

Otisk s úplným poněmčeným vzhledem, druhý protektorátní vzor (dvojjazyčné denní a výplatní razítko).

sokol P 003     sokol P 004

 

Přicházá rok 1941. Osud Sokola byl zpečetěn. Říšský protektor Konstantin von Neurath vydává Přípis č. j. BdSI I - I - 145/41 dne 12. 4. 1941, ve kterém zastavuje činnost Svazu, žup a jednot Sokola. Správa Sokola  a jeho majetku se dostala pod poručníka (treuhändera). Za zákonem následovala perzekuce. Zejména ve dnech 7. - 8. 10. proběhla "akce Sokol" včetně zatýkání a deportací zatčených členů Sokola  do Terezína a Osvětimi. Za těmito akcemi stál nový říšský  protektor Reinhard Heydrich. 

ČOS byal definitivně rozpuštěna, mládež byla přesunuta pod Kuratorium pro výchovu nládeže v Čechách a na Moravě. V život přišla nucená správa v čele s organizací  Der Nationalsozialstische Reichsbund für Leibesübungen (NSRL) a další nominované organizace.

Tento smutný  vývoj se odrazil ve vzhledu výplatních otisků.

 

Otisk s datem 9. 10. 1941 (stroj s otiskem byl již připraven den po "Akci Sokol) - otisk 1. dne (R)

Změna označení oprávněného uživatele   - původní označení změněo na "TYRŠŮV  DŮM/PRAHA III.). Logo ČOS zmizelo.   

 

sokol P 009    

 

Otisk s datem 24. 11. 1941

Vývoj šel dál a označení bylo změněno na německé. Došlo k úplnému poněmčení otisku původně patřícímu ČOS i na místě označení uživatele. 

Vytvořil se třetí poněmčený vzor. 

 

sokol P 011 

 

FRANCOTYP

FR 8h - 4m

Druhý výplatní stroj Francotyp - Bafra používaný Svazem sokolských a jiných biografů.

Původní označení vystřídal reklamní text: "SLOUŽÍME/ČLENSKÝM/BIOGRAFŮM/STAŇTE SE NAŠIMI ČLENY".

 

Otisk československého vzoru

Otisk s datem 24. 3. 1939 - otisk 1. dne (R)

 

sokol P 012

 

Otisk neplného poněmčené vzoru (německo - český text ve výplatním razítku).

Zatím neznámý, ve veřejném prostoru se neobjevil, ale určitě existoval. Těmto změnám se nevyhl žádný aktivní výplatní tsroj. 

Otisk byl z roku 1939/1940.

 

Otisk úplného poněmčeného vzoru (k německo - českému výplatnímu razítku se připojilo i německo - české denní razítko)

Otisk s datem 16. 5. 1940 - otisk 1. dne (R)

 

sokol P 014

 

Poštou prošlá celistvost s výplatním otiskem ze dne 4. 9. 1940

 

sokol P 015

 

 

 

                                           

 

 

 

 

Číst dál...

ČS. SOKOL A VÝPLATNÍ OTISKY (1)

Dne 16. února 2022 si český Sokol připomíná 160 let své existence. Sokol byl založen tohoto dne v roce 1862 v Malypetrově tělocvičně české reálky v Panské ulici v Praze jako český spolek "Tělocvičná jednota pražská se znakem sokola v letu". 

U zrodu tohoto spolku stáli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.

 

Tuto důležitou organizaci připomínám na jejich výplatních otiscích v průběhu let. Začínám obdobím 1. a 2. republiky.

 

Období 1. a 2. republiky československé  

Poštovní správa povolila používání výplatního stroje Francotyp, typ A a jeho otisku tomuto spolku v té době známým jako "Československá obec sokolská Praha"  Věstníkem MPT č. 29 ze dne 3. 8. 1928. Sokol byl 105. uživatelem výplatního stroje v pořadí v čs. poštovním prostoru. 

Výplatní stroj Francotyp začal vyplácet poštovní zásilky dne 12. 7. 1928 otiskem sběratelsky označeným jako FR 6h - 4m. Poslední otisk před změnou na příležitostný otisk byl datován 8. 10. 1937. V tomto období měl otisk dvě podoby, jak následuje.

Od 9. 10. 1937 se k tomuto výplatnímu stroji Francotyp - Anker připojil druhý stroj Francotyp - Bafra, sběratelsky označený otisk FR 8h - 4m, který byl příležitostným otiskem k X. Všesokolskému sletu konající se  v červnu a červenci roku 1938. První stroj pravděpodobně přestal vyplácet a korespondenci vyplácel tento přležitostně - propagační výplatní otisk na nějaký čas. Pak opět vyplácel první stroj Anker a druhý stroj byl poskytnut Svazu sokolských a jiných biografů se stejnou dresou jako ČOS na vyplácení jejich korespondence (viz díl 2 - protektorátní otisky).  

Otisk s datem 30. 12. 1930 (zkušební otisk) a 18. 2. 1932 (poštou prošlý otisk)

Časové období dle dochované sbírky: - 12/30 - 10/33 -

sokol 001     sokol 002

 Tento otisk měl i druhou podobu poté, co byly vyměněny výplatní číslice i s výplatním znaménkem. Výměna mohla nastat v roce 1937 (?), možná i dříve. Tento otisk se nejlépe pozná podle asymetricky vloženého výplatního znaménka - hvězdičky.  

Otisk s datem 4. 9. 1937

Časové období: 9/37 - 12/37 - 

 

sokol 005

 

Druhý stroj

třetí otisk (příležitostný) 

Otisk s daty 9. 10. 1937 (otisk 1. dne - R) a poštou prošlý 22. 12. 1937 /(na ústřižku)

 

sokol 003     sokol 004

 

Tento stroj skončil vyplácení pravděpodobně ještě za dob 2. republiky a byl opět nahrazen původním strojem a původním otiskem ze začátku vyplácení. Označení: pod výplatním razítkem v zaplněném kruhu bílý monogram Sokolů s propleteným monogramem ČOS, pod kruhem dvouřádkový nápis Praha III - Tyršův dům.

Otisk v československé podobě (později neúplně a plně poněmčený s logem a adresou, logo zmizelo v roce 1941 a zůstala jen adresa) vyplácel i v prvních měsících Protektorátu Čechy a Morava (viz příští pokračování). 

 

 

 

Číst dál...

KLUBOVÁ ČINNOST NEMÁ NÁHRADU

Můj domovský filatelistický klub označovaný 00-15 (nověji filatelistický spolek), který má ve svém programu zejména obory poštovní historie a specializovaní obory ve filatelii, existuje od roku 1943 a zanedlouho bude slavit 80 let své existence. Vykonal toho a stále vykonává pro sběratele filatelistických oborů opravdu hodně. Letmý pohled prostřednictvím různých tiskovin a materiálů do 70. a 80. let  tomu dává za pravdu. Nahlédnutí  do historie  neuškodí. Jsem pyšný, že jsem členem této organizované entity již víc než 50 let a že jsem měl tu čest být osm let jejím předsedou (2010 - 2018). 

 

Jak hodnotil Klub 00-15 svou lupou publicista Jiří Nováček ve Filatelii (1978)

 

klub 004     klub 005

 

Zápis z členské schůze KF (19. 5. 1981) - 1. strana + Cyklus přednášek o poštovní historii v sezóně 1981/1982

 

klub 006

 

Ke svému 40. výročí existence uspořádal Klub 00-15 Výstavu poštovní historie a celin ve dnech 28. 5. - 6. 6. 1983.

Pozvánka na výstavu

 

klub 003

 

 

O tři roky později - ve dnech 3. -  11. října 1986 Klub 00-15 uspořádal další výstavu ke kulatému výročí R - nálepky 

 

klub 002

 

 

 

 

 

Číst dál...

POLŠTÍ PŘÁTELÉ

Tam, kde se výplatní otisky sžily s poštovním provozem a usnadnily zrychlení a zpřesnění poštovních operací, se vytvořily skupinky sběratelů výplatních otisků. Většinou vešly ve známost ve světě, někdy však zůstaly utajeny.

V okolí naší republiky jsou tyto entity více méně známé a řada sběratelů s jejich členy udržuje spojení a vztahy, Polsko nám dlouho unikalo.

Letos jsme se dozvěděli zajímavý fakt - v Lodži existuje již více jak 50 let Klub sběratelů mechanických otisků Frankotyp Tadeusze Hampla. Vydává i zpravodaj pod názvem Frankownica. Založen byl v roce 1969 a v roce 2019 oslavil 50 let existence. Její členové jsou i aktivní ve tvorbě apoužití výplatních otisků. V Polsku je známý pod názvem Klub Frankotyp, i když se členové  nezabývají jen sbírání otisků této osustavy.

Nezbývá než popřát dlouhá léta a hodně sběratelských úspěchů a zážitků jejím členům.

 polsko 001

 

Na závěr několik informací od výplatních otiscích Polska

První výplatní otisky se zde objevily v roce 1927, existují i otsiky s daty z roku 1926.  Výplatní razítka zajímavého tvaru obsahovaly polskou orlici a název POCZTA POLSKA, později bylo ounačení jen POLSKA.  Sběratelé se věnují sběratelskví jedenáctí skupin výplatních otisků. Jaké soustavy se v Polsku objevily:  První soustavou byly stroje firmy Universal "Midget", dalšími soustavyami byl pestrý mix strojů a jejich modelů:  UKA, Francotyp B, A, C, Francotyp A6000,  Hasler F 88 a Mailmaster, Satas, Stas "Rotary", Postalia Junior, Postalia, Frama, Krag, Pitney Bowes, Universal MV, Satas R, Satas Baby, Camp, sovětský Perm, Existuje i velmi pestrý mix výplatní otisků  na místě výplatních razítek. Poslko je významnou výplatně otiskářskou sběratelskou relací.

Otisky mají i zajímavosti - od roku 1945 Gdaňsk (Danzig), během německé olkupace výplatní razítka nesly název Gneral - Gouvernement a německou orlici.

 

Ukázka současných otisků:

 

polsko 003     polsko 002

 

 

 

Číst dál...

PAŽE TUŽ, VLASTI SLUŽ

Sokolské dny 1951

 

O víkendu 26. - 27. 5. 1951 se konaly Sokolské dny 1951. Organizoval je Sokol a jeho organizační složky - sokolské jednoty a kroužky na všech místech Československé republiky. Podílela se na nich mládež i dospělí. Jak psaly tehdejší deníky - byl to radostný svátek naší tělovýchovy a sportu.

Před sedmdesáti lety jsem poprvé a naposledy vystoupil jako ani ne pětiletý Sokolík na Sokolských dnech 1951 jako součást cvičení těch nejmůladších chlapců. Maminka, členka Sokola, mne do Sokola zapsala záhy.  Bohužel to bylo poslední vystoupení, Sokol byl záhy zrušen a vytvořila se jednotná tělovýchova.

Deník práce přinesl stránku reportáží z této události a otiskl i fotku mé maličkosti s mými vrestevníky Těžko uvěřit, že od této události uplynulo již 70 let. Radostná vzpomínka, i když v dalších letech řádně zhořkla a parádně se zneužila. Sokol nebyl později považován za kádrově správný. Nicméně jsem mamince vděčný, že mne postavila na správnou životní stezku ...

 ....sokol 001     sokol 002

 

 

 

Číst dál...

RONY A PIŠTA

Pišta a Rony 001

 

Spolužáci z VŠE zpěvák Rony Marton a ing. Karel Havlík, zvaný Pišta, bývalý ministr ČSFR, jinak oba studenti VŠE ze 60. let se sešli v pořadu 13. komnata Ronyho Martona České televize  před vysokoškolskou kolejí v Praze na Jarově (nyní Palachova kolej  blok "D"). 

Za nimi u vchodu byla instalována pamětní deska Janu Palachovi, který jako student VŠE na déčku bydlel v 60. letech. Výrobu a usazení desky včetně přejmenování koleje iniciovala neformální skupina spolužáků a vrstevníků Jana Palacha za podpory vedení Vysoké školy ekonomické a ředitelství kolejí VŠE.

Číst dál...

45 LET OD ZALOŽENÍ SEKCE OTISKŮ VÝPLATNÍCH STROJŮ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výročí 001

Dne 19. 2. 1976 se v zasedací místnosti Městského výboru SČSF v Praze (tehdejší Kalininova ulice)  sešla skupina členů Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných sběratelů, 00 - 15 Praha za účelem ustavení sekce otisků výplatních strojů v rámci opětně povolené komise specializovaných oborů (později poštovní historie a celin). Setkání svolal designovaný předseda staronové komise Vratislav Palkoska. Jednání se zúčastnili sběratelé Miroslav Bouška, Pavel Jech, Pravoslav Kukačka a Ivan Leiš.  Sekce byla ustavena byla přijata do struktur obnovené komise. Předsedou sekce byl zvolen Miroslav Bouška. Tajemníkem a redaktorem zamýšleného zpravodaje (na začátku jako součást v zamýšleném zpravodaji KPHC).

 

Sekce byla významným organizačním celkem, který výrazně zpopularizoval sběratelství výplatních otisků v Ćeskoslovensku.  Existovala jako samostatná entita do roku 1985, kdy z rozhodnutí SČSF došlo k reorganizaci komise poštovní historie a celin.

 

Od tohoto roku byla tato sekce jako pracovní skupina součástí sekce dopravy poštoivních zásilek (vedoucí sekce byl Antonín Hašek, vedoucí pracovní skupiny Ivan Leiš). Sekce založila v roce 1978 samostatný zpravodaj VÝPLATNÍ OTISKY, redaktorem byl Ivan Leiš do orku 1985, kdy žezlo redaktorství předal Pavlu Stříteskému.Pracovní ksupina fungovala do roku 1989, kdy došlo k ukončení činnosti KPHC a jejich struktur (z důvodu ukončení funkčního období a  jejich neobnovení).

 

Na předchozí entity navázala dne 18. 11. 1989 nezávislá Stolní společnost sběratelů výplatních otisků.

 

Pouk 001

Celistvost soukromá sbírka  Ivana Leiše

 

 

 

 

 

Číst dál...

PRVNÍ KLUBOVÁ MINIVÝSTAVKA

V květnu 2013, v roce 70. výročí založení Klubu filatelistů 00-15, sběratelů specializaovaných oborů Praha, se tato entita rozhodla oslavit toto významné výročí klubu, alei celé české filatelie většími oslavami zahrnujícími řadu akcí. Mezi nimi jsme inicioval i klubovou minivýstavku, která byla uspořádána ve vstupním prostoreu Domu Portus, místa, kde náš klub našel díky nadaci Život 90 a jejímu řediteli Jaroslavu Lormanovi útočiště pro svá setkání (setkání s přednáškami  se konají v krásném prosteřdí sálu Dřevák v 1. patře tohoto historického domu). 

Klubová minivýstavka ukázala ve dvou prosklených  vitrinách historii a náplň činnosti Klubu  00-15 (první vitrina) a práci rytce Mildy Bláhy na poli filatelie. Posloužily různé filatelistické artefakty, ukázky publikací autorů vzešlých z Klubu a práce Mildy Bláhy včetně jeho některých ryteckých nástrojů. Vernisáž se konala dne 13. 5. 2013 během hlavních oslav založení Klubu. Jako kurátor výstavy jsem využil exponáty ze svých sbírek poštovní historie a mé rozsáhlé knihovny. Rytec Bláha své exponáty vybral podle mého scénáře reprezentativní artefakty své práce a nástroje používané pro svou činnost včetně několika štočků. Láďa Čechák doplnil ukázky své sbírky doporučených nálepek.  Během vernisáže jsem seznámil přítomné zájemce se záměrem minivýstavky a vystavenými exponáty.

Výstavka byla významným klubovým počinem nejen pro Klub, ale i pro propagaci sběratelství specializovaných oborů ve filatelii.Sloužila i pro propagaci Domu Portus. Umístění u vchodu do objektu bylo výborným místem, kde skleněné vitriny byly nepřehlednutelné i pro ostatní návštěvníky této instituce.  

Podobná výstavka, i když s rozdílným zaměřením, se konala o pět let později při oslavách 75. výročí založení klubu (2018) a měla stejně významnou odezvu mezi členy a návštěvníky Domu Portus na Starém městě pražském. O ní někdy jindy.

 

IVANOVA FOTA 2011 2013 332     IVANOVA FOTA 2011 2013 333     IVANOVA FOTA 2011 2013 334     IVANOVA FOTA 2011 2013 335      IVANOVA FOTA 2011 2013 336     IVANOVA FOTA 2011 2013 337

 

 

 

 

Číst dál...