HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

SDRUŽOVÁNÍ KU PROSPĚCHU ENTITY

RONY A PIŠTA

Pišta a Rony 001

 

Spolužáci z VŠE zpěvák Rony Marton a ing. Karel Havlík, zvaný Pišta, bývalý ministr ČSFR, jinak oba studenti VŠE ze 60. let se sešli v pořadu 13. lomnata Ronyho Martona České televize  před vysokoškolskou kolejí v Praze na Jarově (nyní Palachova kolej  blok "D"). 

Za nimi u vchodu byla instalována pamětní deska Janu Palachovi, který jako student VŠE na déčku bydlel v 60. letech. Výrobu a usazení desky včetně přejmenování koleje inciovala neformální skupina spolužáků a vrstevníků Jana Palachaza podpory vedení Vysoké školy ekonomické a ředitelství kolejí VŠE.

Číst dál...

45 LET OD ZALOŽENÍ SEKCE OTISKŮ VÝPLATNÍCH STROJŮ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výročí 001

Dne 19. 2. 1976 se v zasedací místnosti Městského výboru SČSF v Praze (tehdejší Kalininova ulice)  sešla skupina členů Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných sběratelů, 00 - 15 Praha za účelem ustavení sekce otisků výplatních strojů v rámci opětně povolené komise specializovaných oborů (později poštovní historie a celin). Setkání svolal designovaný předseda staronové komise Vratislav Palkoska. Jednání se zúčastnili sběratelé Miroslav Bouška, Pavel Jech, Pravoslav Kukačka a Ivan Leiš.  Sekce byla ustavena byla přijata do struktur obnovené komise. Předsedou sekce byl zvolen Miroslav Bouška. Tajemníkem a redaktorem zamýšleného zpravodaje (na začátku jako součást v zamýšleném zpravodaji KPHC).

 

Sekce byla významným organizačním celkem, který výrazně zpopularizoval sběratelství výplatních otisků v Ćeskoslovensku.  Existovala jako samostatná entita do roku 1985, kdy z rozhodnutí SČSF došlo k reorganizaci komise poštovní historie a celin.

 

Od tohoto roku byla tato sekce jako pracovní skupina součástí sekce dopravy poštoivních zásilek (vedoucí sekce byl Antonín Hašek, vedoucí pracovní skupiny Ivan Leiš). Sekce založila v roce 1978 samostatný zpravodaj VÝPLATNÍ OTISKY, redaktorem byl Ivan Leiš do orku 1985, kdy žezlo redaktorství předal Pavlu Stříteskému.Pracovní ksupina fungovala do roku 1989, kdy došlo k ukončení činnosti KPHC a jejich struktur (z důvodu ukončení funkčního období a  jejich neobnovení).

 

Na předchozí entity navázala dne 18. 11. 1989 nezávislá Stolní společnost sběratelů výplatních otisků.

 

Pouk 001

Celistvost soukromá sbírka  Ivana Leiše

 

 

 

 

 

Číst dál...

PRVNÍ KLUBOVÁ MINIVÝSTAVKA

V květnu 2013, v roce 70. výročí založení Klubu filatelistů 00-15, sběratelů specializaovaných oborů Praha, se tato entita rozhodla oslavit toto významné výročí klubu, alei celé české filatelie většími oslavami zahrnujícími řadu akcí. Mezi nimi jsme inicioval i klubovou minivýstavku, která byla uspořádána ve vstupním prostoreu Domu Portus, místa, kde náš klub našel díky nadaci Život 90 a jejímu řediteli Jaroslavu Lormanovi útočiště pro svá setkání (setkání s přednáškami  se konají v krásném prosteřdí sálu Dřevák v 1. patře tohoto historického domu). 

Klubová minivýstavka ukázala ve dvou prosklených  vitrinách historii a náplň činnosti Klubu  00-15 (první vitrina) a práci rytce Mildy Bláhy na poli filatelie. Posloužily různé filatelistické artefakty, ukázky publikací autorů vzešlých z Klubu a práce Mildy Bláhy včetně jeho některých ryteckých nástrojů. Vernisáž se konala dne 13. 5. 2013 během hlavních oslav založení Klubu. Jako kurátor výstavy jsem využil exponáty ze svých sbírek poštovní historie a mé rozsáhlé knihovny. Rytec Bláha své exponáty vybral podle mého scénáře reprezentativní artefakty své práce a nástroje používané pro svou činnost včetně několika štočků. Láďa Čechák doplnil ukázky své sbírky doporučených nálepek.  Během vernisáže jsem seznámil přítomné zájemce se záměrem minivýstavky a vystavenými exponáty.

Výstavka byla významným klubovým počinem nejen pro Klub, ale i pro propagaci sběratelství specializovaných oborů ve filatelii.Sloužila i pro propagaci Domu Portus. Umístění u vchodu do objektu bylo výborným místem, kde skleněné vitriny byly nepřehlednutelné i pro ostatní návštěvníky této instituce.  

Podobná výstavka, i když s rozdílným zaměřením, se konala o pět let později při oslavách 75. výročí založení klubu (2018) a měla stejně významnou odezvu mezi členy a návštěvníky Domu Portus na Starém městě pražském. O ní někdy jindy.

 

IVANOVA FOTA 2011 2013 332     IVANOVA FOTA 2011 2013 333     IVANOVA FOTA 2011 2013 334     IVANOVA FOTA 2011 2013 335      IVANOVA FOTA 2011 2013 336     IVANOVA FOTA 2011 2013 337

 

 

 

 

Číst dál...

EXPERIMENT IN INTERNATIONAL LIVING

The EXPERIMENT anebo plným názvem EXPERIMENT IN INTERNATIONAL LIVING, ve zkratce EIL

je světový program nabízející pobyty v rodinách, výuku jazyků, kounitní služby, ekologické dobrodružství, a kulinářské, regionální, kulturní a umělecké programy za účelem mezinárodního kulturního poznávání a vzdělávání pro středoškolské studenty. Administraci má na starosti organizace WORLD LEARNING, nezisková organizace se sídlem v Brattleboro ve státě Vermont v USA.

Tato organizace vznikla v roce 1932. Je s ní spojeno jméno tehdejšího personalisty na univerzitě Syracuse University, panaDonalda Watta  který tento program založil a uvedl v život. Program vznikl z nspokojenosti . Vyslaal první skupiny 23 studentů z uSA přes SAtlantik do Evropy. Zorganizoval skupinu těchto amerických středoškoláků, které propojil s německým ia francouzskými studenty stejné věkové kategorie. Tři národnosti se sblížili při turistických výletech ve švýcarských Alpách. 

O rok později Watt realizoval pobyty v rodinách. Američtí studenti pobyli několik týdnů v německých a francouzských rodinách. Vznikl program "HOMESTAY".  Umožnil mladým středoškolákům s seznámit se životem rodin v cizích zemích a lépe porozumět odlišným kulturám.

Válka úspěšný vývoj zastavila, ale o to více se rozproudily výměnné pobyty po jejím skončení.  

Přibývaly další činnosti, nezůstalo jen u pobytů v rodinách (homestays). Vznikly i mírové sbory - Peace Volunteers. O ně se zasloužil Sargent Shriver., bývalý alumnus Experimentu.To se psal již rok 1960.

Experiment se úspěšně rozvíjel a na jeho kontě je už více než 90000 účastníků. Kromě tradičních činností došlo i na School for international Training (SIT) a další akce. Hlavním heslem je:upevnit mír prostřednictvím porozumění, komunikace a spolupráce a sdílet zkušenosti, zážitky, jazyk, zvyky se zeměmi odlišných tradic a získat přátele, rozšířit si horizonty vědění a zabránit konfliktům. 

V současnosti organizace se může pochlubit třiceti letními školami v rlzných 26 zemích. Aktivní je na všech kontinentech. 

Bývalé Československo mělo vůči mezinárodním organizacím své zásady, síše negativní než vstřícné. Nicméně, pokud tyto organizace neformálně vznikly, existovaly a v malém rozsahu vyvájelki svou činnosti díky dobrovolníkům, ovšem pod dohledem státníc ha stranických orgánů. Nejinak tomu bylo v případě Experimentu. Myšlenku této organizace přinesla do Československa paní Marie "Mimi" Tesárová, profesorka angličtiny v dobčichovicích, ketrá bez bázně a hany tuto myšlenku podporovala a zmožnila svých žákům angličtiny v 60. a 70. letech výjezdy do rodin v zahraničí, zejména v Anglii. Formality s výjezdem v jednotlivých případech řešila trělivě s odborem středních škol ministerstva školství. Dobrá věc se podařila. Měl jsem tu čest být pomocníkem paní Mimi Tesárové při naplňování tohoto  záslužného programu. Pochopitelně vše pod dohledem ministerstva školství.

 Sám se svou ženou jsem Expeiment alumnis., Oba jsme strávili v roce 1959 třítýdenní pobyt v amerických rodinách, já v  rodině lodního architekta ve Filadelfii, manželka v rodině potomků zakladatelů USA. Byl to svět poznání, byli jsme přímo u zdroje, tři týdny jsme žili jako Američané v domácnosti.  Jelikož pobyty byly reciproční a my jsme neměli možnost nabídnout stejný pobyt v Československu, organizace od nás dostala malý sponzorský dar. Vývoj šel dál a já měl možnost vést skupinu studentů (ale i prominentních českých umělců) do Brightonu, kde jsme se zúčastnili Letní školy angličtiny, a dále se stát  frekventatem studentského kurzu na Univerzitě v Cambridge. Vše díky kontaktům Experimentu.

Do dneška vzpomínám na tuto životní zkušenost, ketrá je nenahraditelná...

 

Paní Mimi Tesárová (vlevo), duše československého Experimentu a obdivovatelka britských tradic a životního stylu na jediném snímku, který jsem s ní pořídil v 80. letech, na fotografii je kromě Jany i její věrný hafík IR, kterému věnuji i druhý snímek.

Nedělní pracovní porady v jejím domku v Dobřichovicích, při nichž nechyběl čaj s mlékem a vlastníma rukama upečené anglické skony jsou dnes kultovní událostí, bohužel jen ve vzpomínkách.

 

Tesár 001     Tesár 002

Číst dál...

Kronika specializovaného sběratelství poštovní historie u nás

V roce 2013 jsem pro potřeby začínajícího klubového webu www.kf0015.cz vypracoval rozsáhlou kroniku specializovaných oborů u nás. Kronika byla zavěšena a lze ji do dneška najít na titulní straně zmíněného webu. Postupně jsem ji aktualizoval, což činím do dneška. Dnes přidávám aktualizaci o založení Českomoravské společnosti pro poštovní historii SČF, která je od roku 1990 následníkem předchozích entit zabývajících se sběratelstvím poštovní historie a celin a oborů s souvisejícími. Tato nová entita navázala na činnost komise poštovní historie (a celin) SČSF, jejíž funkční období 1986 - 1989 skončilo 31. 12. 1989 a nebyla vzhledem k události po listopadu 1989 obnovena v této podobě. Převzala i ústřední zpravodaj dřívějšího subjektu, který vycházel od roku 1986 pod názvem POSTILIÓN. Koncepce a formy nového subjektu byly a jsou  značně odlišné od předchozí komise PHC, nicméně cíl zůstal stejný: podpora sběratelství poštovní historie v Čechách a na Moravě. 

Zveřejněný materiál je informační a propagační leták o společnosti a přináší i další informace včetně personálního vedení. Společnost existuje do dneška. Pokud si aktualizujete vydanou Kroniku z roku 2013, zde máte další materiál k aktualizaci. Zároveň si můžete aktualizovat i můj seriál o Nejvyšších patrech sběratelství poštovní historie a celin v Česoslovensku, který najdete na stránkách tohoto webu.

 

ŠPAČ 001     ŠPAČ 2 001

 

Jedná se o historický dokument, údaje se od té doby (včetně perosnálií) aktualizovaly.

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ UPLYNULÝCH TŘICET LET (5)

V posledním porčování "letmého" seriálu o sbratelství výplatních otisků uplynulých třiceti let je nutno se zmínit na prvním místě o fenoménu, který udržuje tento obor při životě ve veřejném prostoru, což se nikdy předtím nestalo. Umožňuje tak tomuto oboru žít u bez organizované a formální entity.

Změna nastala v roce 2013, kdy jsme si v KF 00-15, kde se v minulosti soustřeďovali sběratelé tohoto oboru. V tomto roce sjme slavili 70 let exietnce klubu sružujícího zejména sběratele specializovaných oborů s hlubokým zájmem o poštovní historii. V tomto roce jsme se rozhodli zřídit wbeové stránky klubu www.kf0015.cz. Na tomto webu je velký počet příspěvků, které se zabývají výplatními otisky (seznamy lze najít na rejstřících těchoho webu). Jsou zde i typologické seznamy, studie, informace, katalogy otisků a  Apostů autorů Roberta Di Casoly, Ivana Leiše )klasické výplatní otisky a digitální otisky) a Petra Gebauera (APOSTy). Psal jsem o nich v minulých pokračováních . Na tento web jsem zavěsil v období 2013 - 2018 skoro 400 příspěvků, nejen o výplatních otiscích.

Existují do dneška, navíc byly rozšířeny o další podweby, z nichž dva se specializují na výplatní otisky, a jeden částečně (special.kf0015.cz - na svou slávu v tomto oboru ještě čeká - jde o příležitostné výplatní otisky). Dva hlavní weby jsou činné pod jmény modry.kf0015.cz - specializuje se na modré výplatní digitální otisky v Česku a slouží jako každodenní databáze pro nové objevy a začínající www.vyplatniotisky.cz, který zatím hledá svou tvář. Modrý web je víc než záslužný. Svou podstatou to je každodenní realitní show a sousřeďuje okolo sebe několik desítek dobrovolníků, kteří nám své objevy a přírůstky sbírek hlásí. To nebylo nikdy v historii. Dobrá základ pro pozdější katalog. Formou reakcí na články a na zveřejňované položky jsem v kontaktu s tímto webem dost pravidelně.

Dalším portálem je web či osobní blog mé osoby, který se věnuje výplatním otiskům prakticky denně.Je jím www.historiapostalis-etc.cz založený v roce 2017. Velká část příspěvků je věnováno otiskům a poščtovní historii, přívěky juž jdou do stovek. Zavěšuji i katalogy, seznamy, databáze bílých míst v historii českého a čs. výplatního otisku. Źivé databáze jsou přístupné na vyžádání, neboť nejsou konečné a stále s nimi pracuji. Zájemce zde najde i typologii ostatních území - nově např. typologii otisků ze zabraných území Sudet. I sem jsem napsal k dnešnímu dni několik stovek příspěvků....

Sběratel oproti minulosti má komfortní přístup k informacím, navíc nové objevy a aktualizace. To my jsme před mnoha lety, když jsem vydupávali tento obor z prachu filatelistického opovržení,  neměli ani náhodou. 

Po diskuzích se zahraničními přáteli dobrému jménu české filatelie a též i výplatního otiskářství přispěl portál Exponetu s virtuální výstavou. Vynikající počin, kterí k rozvoji filatelie a našich oborů poštovní historie velmi přispívá.

Co ještě dodat?

Jsem ve styku se zahraničím a spolupráce zejména s americkými, německými, italskými, slovenskými a švýcarskými sběrateli a badateli přináší výsledky a snad i úspěchy. Nejsme na okraji, někdy mám pocit, že jsme ve střed dění.Jsme vyzýván ke spoluporáci se zahraničními partnery, což je velkým oceněním.

V tomto období bylo se střídalo organizované sběratelství s individuálním a klubovým. Tento způsob přispěl k xistenci oboru, jeho rozvoji a pokračování. O výsledcích se můežem přescědčit ve vydaných knihách, článcích v tištěných médiích, na internetu, ale tíž i na výstavách. Poslední možnost byla Národní výstava v Liberci 2019 a PRAGA 2018. Viděli jsme exponáty specializované (vynikající Stig Asklund), viděli jsme i další exponáty a zejmína výplatní otisky v exponátech různých tříd. jsem rád, že řada sběratelů se neenchá odradit podhodnocením exponátů a tohot oboru a že vytrvala. Je to běh na dlouho trať. 

S velkou radostí mohu konstatovat, že výplatní otiskářství je obor, který nespal a nespí, a nenechá se ani uspat. Držím palce následovníkům a věřím, že přinese radost všem, kteří přijdou po nás, aspoň tolik radosti a uspokojení, co nám, kteří byli za skoro sto let "u toho", a nejen sběratelsky že paní Luiso? .

.

 

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA UPLYNULÝCH TŘICET LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (4)

LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (4)

 

Sběratekství výplatních otisků se začalo rozvíjet od 18. 12. 1989 (den založení nezávislé Stolní společnosti výplatních otisků) v době svobody, tedy v poměrech značně odlišných od dřívějších dnů. Od roku 1976 do 1989 byli výplatní otisikáři oficiálně organizováni v rámci struktur Svazu československých filatelistů. Hned s několika "střešními organizacemi" - komisí poštovní historie (a celin), předtím Komise specializovaných oborů, Svazu českých filatelistů a Svazu československých filatelistů, kteří byli zarámováni a řízeni Národní frontou ČSSR. Jiná oficiální cesta neexistovala. Hlavní tok financí plynul po rozdělení k jednotlivým článkům SČSF. Filatelisté byli pod dohledem. Přece jen bylo něco pozitivního. Byly stanoveny zásady, které se nesměly překročit (sběratelství určitých úseků čs. filatelie a historie). Existovala autocenzura. Ani zpravodaje v kompetenci sekcí a komisí nesměly psát články proti stanoveným a sledovaným zásdaám. Na druhé straně jsmese mohli  sdružovat, púsát pro opožděné zpravodaje, organizovat kolování, výměny, občas se přihmouřily oči nad malými aukcemi.... Knihy byl obtéžné vydat. Výplatním otiskářům byla nabídnuta účast na specializované Monografii výplatních otisků 1926 - 1988. Vše bylo připraveno, Autoři Bouška a Leiš se po schválení dozvěděli, že návrh nebude realizován. Důvody neudány. Ani dílčí publikace se nepřipustily k tisku.

 

V uplynulých třiceti letech se tento obor dočkal několika významných publikací, jak v tištěné formě, tak v elektronické podobě.

Ihned po převratu vydal Ivan Leiš příručku Výplatní otisky. Tato práce vycházela z úspěšně obhájené jurymanské práce "Výplatní otisky jako moderní prostředek vyplácení poštovních zásilek" před jurymanskou omisí vedenou dr. Severínem Zrubcem v roce 1983, která se stala autorovi a  aspirantovi  vstupenkou ke vstupu mezi jurymany a byla podmínkou konečného jurymanského řízení. Příručka , i když její základ byl napsán před 40 lety, je doposud poučná a hledaná.Vyšla samonákladem autora Příručka zachycuje problematiku světového a československého výplatního otisku z mnoha pohledů. Je určea pro široký okruh filatelistů, začínajícím i pokročilým včetně mládeže. Zaměřuje se na specializované sběratele výplatních otisků. Vydala FirmaTransco Praha 4, tisk Polygrafia DP Praha.  Stran 211, náklad 1000 ks, bohatě ilustrována, černobílými obrázky. Obsahuje první souhrnnou typologii československého výplatního otisku a výběr  z terminologie. V příloze je identifikační tabulka pro zahraniční otisky a několik statí publikovaných autorem v jiných médiích. Kniha je k mání u autora zdarma (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) s tím, že se požaduje úhrada poštovného.

V roce 1991 dokončen rukopis autorů Ivana Leiše a Luďka Janů, Katalog podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 - 1988 - s výplatním razítkem ve tvaru zoubkované pseudoznámky (později rozšířen a aktualizován o další léta 1989 - 1993), nepublikováno, v archivu.

 

V devadesátkách se k rozšíření knižní nabídky literatury výplatních otisků  přidali i další autoři:

 

1994

Miroslav Bouška, Luděk Janů, Vladimír Feldmann, Katalog výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945,

Náklad vlastní, Praha 1994, ilustrovaný katalog s podrobným úvodem, vlastním katalogem a typologií otisků ze zabraných území. (náklad je rozebrán)

1997

Miroslav Bouška (+ Vladimír Feldman - část úvodu), Katalog výplatních otisků, Protektorát Čechy a Morava 1939 - 1945 (díl I. a díl II.)

Náklad vlastní, Praha 1997, dva díly- I. díl Mimopražští uživatelé - 289 stran, II. díl Pražští uživatelé - 376 stran), bohatě černobíle ilustrováno, oba díly s úvodem do problematiky, přílohy, typologický pohled,

 

Ani nové 21. století se nenechalo zahanbit několika významnými publikacemi, jak v tištěné,  tak v elektronické formě. Některé z nich byly vystaveny na národních a světových výstavách a dostaly významné ocenění.

2008

Ján Maniaček, Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 - 1945

vlastní náklad, náklad 50 kusů, vydáno 1. 9. 2008 v Košicích, 51 stran, černobílý tisk, bohatě ilustrováno

2011

Ivan Leiš, Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 -1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)

Vydala SFA, v rámci edice filatelistické štúdie č. 4, 2011,černobílé, úvod ke Katalogu, stran 40

Ivan Leiš, Katalog výplatních otisků, Slovenské výplatní otisky 1946 - 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)

Vydala SFA, Košice 2011, v rámci Filatelistických štúdií č. 5, černobílý katalog, bohatě ilustrováno, stran 125

2012 - 2014

ILUSTRAČNÍ KATALOGY

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Ilustrační Katalog Československo, Výplatní otisky klasického období 1926 - 1939, svazek 1, mimopražské A - Z, kromě Prahy -

SVAZEK 1, Lugano - Praha 2012 - 2014, elektronická verze zavěšená na www.kf0015.cz a postupně zavěšována po aktualizaci na www.historiapostalis-etc.cz, 120 stran, první souhrnný barevný katalog

Spolupracoval Bernhard Brunner

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Catalogo Illustrato Cecoslovacchia, období 1926 - 1939 svazek 2, Praha

SVAZEK 2, Lugano - Praha 2012 - 2014, elektronická verze zavěšená na www.kf0015.cz., 76 stran

Spolupracoval Bernhard Brunner

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Protektorát Čechy a Morava (A - Z , mimo Prahu) období 1939 - 1945,

174 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Protektorát Čechy a Morava (Praha 1) období 1939 - 1945

101 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Ktaalog Protektorát ČEchy a Morava (Praha 2 - Praha č98), období 1939 - 1945

138 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (A - Z mimo Prahu), odbobí 1945 - 1945

133 stran

Roberto Di Casola, Katalog Československo (Praha), období 1939 - 1945

 

TYPOLOGICKÉ KATALOGY

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo, období 1926 - 1946

55 stran

Roberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (firemní), období 1946 - 1992

97 stran

Riberto Di Casola a Ivan Leiš, Katalog Československo (pošty), odbobí 1946 - 1992

16 stran

Roberto Di Casola - a Ivan Leiš, Katalog Československo (německá okupace, zábor Sudet, říšské otisky), odbobí 1938 - 1945

19 stran

 

Všechny katalogy barevné, zavěšeny na www.kf0015.cz a postupně zavěšovány na www.historiapostalis-etc.cz, též dosažitelné na portálu švýcarského autora.

2013

Ivan Leiš, České výplatní otisky v letech 1993 - 2013, základní typologický přehled

vypracováno v roce 2013 a zveřejněno na portálu www.kf0015.cz

2014

Ivan Tvrdý, Odtlačky slovenských výplatných strojov 1993 - 2008

Vydala SFA v rámci edice, Filatelistické štúdie, sv§azok 13, Košice 2014,počt výtisků 60 ks., stran374, černobílé ilustrace, bohatě ilustrováno.

2016

Ivan Leiš, Modré výplatní otisky NEOPOST České republiky v letech 2014 - 2015 (Katalog)

Radonice 2016, zveřejněno na portále www.kf0015.cz

2017

Ivan Leiš, Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka), díl 1. výplatní otisky firem, institucí a organizací v Československu

náklad vlastní, 50 výtisků, 1. vydání Radonice 2017,stran 154, bohatě barevně ilustrováno, rozebráno

Ivan Leiš, Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka),  díl 2. výplatní otisky pošt v Československu

vlastní náklad, 50 ks., stran 162, bohatě ilustrováno barevnými obrázky, rozebráno

Na obou dílech spolupracovali Roberto Di Casola a Richard Stambaugh

Ivan Leiš, Žralok a frankotyp (pohled do dvacátých a třicátých let dvacátého století, kdy se v Československu narodil výplatní otisk

vlastní náklad, stran 212, memoárová filatelistická literatura, Praha 2017

Dvacáté století přineslo moderní prostředky do poštovního provozu vyplácení, zejména výplatní stroje. Hned od počátku očarovaly řadu sběratelů v Československu. Mezi nimi i architekta Alberta Jonášěe, malíře, grafika a průmyslového návrháře. Začal tyto artefakty sbírat a záhy se rozhodl, že poro sběratelskou entitu vytvoří katalog výplatních otisků či frankotypů, jak se ve filtelistickém slangu tyto sběratelské předměty nazývaly.Publikacew otevírá pohled do sběratelskéhosvěta oboru, který se ve 20. a 30. letech 20. století začal rozvíjet...

2018

Ivan Leiš, Frankotypisté

vlastní náklad, stran 264, memoárová literatura, Praha 2018

Publikace mapuje vývoj sběratelství v Ćeskoslovensku a České republice od roku 1926 až do druhého desetiletí 21. století. Sběratelství se rozvíjelo jak na organizované bázi, tak individuálně.Zachovalo se úžasné množství otisků, i přes perepetie, kterými si území Československa prošlo. Sběratelům se říkalo FRANKOTYPOISTÉ podle názvu prvního výplatního stroje v Československu vyrobeného firmou FRANCOTYP GmbH Německo.

Obě publikace k objednání až do vyčerání zásob na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

2019

Jaroslav Rubišar, Výplatní otisky správce železniční infrastruktury ČR 1995 - 2018

vydal KF 07 - 02 Olomouc, barevný katalog na internetu (?), stran 16

Petr Gebauer, APOSTy (katalog) - zavěšen na webu www.kf0015.cz

pokračuje

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...