HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

TOUHA ZACHYTIT OKAMŽIK OBJEKTIVEM

DOKTOR Z HOR

DOKTOR Z HOR

 

Stalo se módou navštěvovat místa, kde se natáčely filmy či televizní seriály. Jedním z takových navštěvovaných míst je i Wildermieming v Rakousku, kde se iflmovat televizní seriál Dokror z hor (Der Bergdoktor) uvedený v televizi v roce 1992. Hlavní roli v prvních desítkách dílů hrál Gerhard Lippert. Seriál zachytil i dechberoucí krajinu Rakouska. První díly sledovalo 10 milónů diváků v Rakousku i ve světě.Na jeho realizaci se podílelo šest režiérů a tři scénaristi a bezpočet hlavních i vedlejších herců a hereček.

 

Chalupa VI2011promoce Jeníka Zug 097   Chalupa VI2011promoce Jeníka Zug 098   Chalupa VI2011promoce Jeníka Zug 096   Chalupa VI2011promoce Jeníka Zug 099

Číst dál...

STASI

STASI

STASI, Ministerstvo státní bezpečnosti), neblaze proslulý "Štít a meč strany" (Schild und Schwert der Partei) vzbuzující strach v letech 1950 - 1989 v občanem Německé demokratické republiky a okolních států sídlil v Normanenstrasse 22 v Berlíně a v dalších lokalitách v Berlíně a po celé NDR. Posledním nejvyšším představitelem byl Erich Mielke. Budova a jeho pracovna dodnes připomínají tyto ošklivé roky existence organizace "bojující" za lepší společenský řád a lepší NDR... a vzbuzuje v návštěvnících strach. Nyní již mrtvá budova, interiéry bez života a vše bez zničujícího  dosahu do svobody obyvatel Německa.

 

FOTA IVANA 2012 a 2013 920

 

FOTA IVANA 2012 a 2013 909   FOTA IVANA 2012 a 2013 912         FOTA IVANA 2012 a 2013 914   FOTA IVANA 2012 a 2013 916   FOTA IVANA 2012 a 2013 919     FOTA IVANA 2012 a 2013 926   FOTA IVANA 2012 a 2013 930  FOTA IVANA 2012 a 2013 940

 

 

Číst dál...

KUDU na Maireně

KUDU NA MAIRENĚ

Kudu je mimozemšťan, který se zčistajasna ocitl před restaurací stejného jména na vrcholku Mairena. Ještě v roce 2012 shlížel na moře a připojenou pevninu se zástavbou zvanou Elviria. Po letech zmizel zpět do vesmíru. Zlí jazykové tvrdí, že neletěl zpět do vesmíru, ale že jej odstranil nový nájemce restaurace..... Někteří další zlí jazykové tvrdí, že poté, co čast Andaluzie postihl úmyslně založený požár a zničil i floru a faunu kopce Mairena, se Kudu nemohl na tu spoušť dívat a raději zmizel neznámo kde.... Pohádka a vzpomínky nám nicméně zůstaly. Legenda praví, že Kudu přišel do Ojenských vrchů 26. 9. 1996. Kdy odešel, nikdoo neví ...

 

 

FOTA IVANA 2012 a 2013 542   FOTA IVANA 2012 a 2013 543   FOTA IVANA 2012 a 2013 547   FOTA IVANA 2012 a 2013 536   FOTA IVANA 2012 a 2013 544   FOTA IVANA 2012 a 2013 539

Číst dál...

Schránka na dopisy Nory Holzerové

DSC04251 

 

Schránka na dopisy Nory Holzerové  a Hundertwasserovy domy ve Vídni jak se to rýmuje? Jednoduše,  ve schránce na dopisy zde Nory Holzerové z roku 2011 visící na Hunfderwasserových domech ve Vídni , vidííme část smyslu našeho života - komunikaci a kontakt. Někteří významní umělci nám přidali i hodnotu uměleckou, a výtvarník Hundertwasser z Vídně ní, úpostavil sice zvláštní, ale originální a kouzelné domy. I v detailu je krása.

 

 

DSC04250   DSC04249DSC04246

 

 

Číst dál...

AUTOŘI A MENTOŘI

AUTOŘI a MENTOŘI

Příspěvek k blížícímu se stoletému výročí sběratelství výplatních otisků na území Československa

 

 

AUTOŘI A MENTOŘI

 katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

 

 

Stoleté výročí zavedení výplatních strojů do poštovního provozu na našem území se nezadržitelně blíží. Sto let používání tohoto moderního prostředku vyplácení zásilek, jakož i stoleté výročí sběratelství výplatních otisků (dříve frankotypů) produktů výplatních strojů nastane v září 2026. S tímto výročím je více než příhodné si připomenout osobnosti, které tento sběratelský obor podporovali, zejména na úseku typologie a věcné či ilustrační katalogizace. Tyto osobnosti se velkou měrou zasloužili o to, že obor se mohl opřít o ověřené záznamy, jež využili sběratelé při tvorbě svých sbírek a někteří i exponátů. Bez seznamů, číselníků, katalogů a jiných podobných pomůcek by se tento obor nerozvinul do současné šířky a hloubky . Tyto důležité pomůcky se zasloužily o vytvoření cenných generálních, specializovaných a studijních sbírek poštovní historie, kam tento obor dozajista patří. Stojí za to si připomenout osobnosti, kteří autorsky a mentorsky zajistily rozvoj oboru sběratelství výplatních otiskl z území Československa. Žily a tvořily ve své době a výsledky jejich práce jsou úměrné a poměrné době, ve které žily. Proto jejich pokusy posuzujme ne měřítkem dneška plné digitálních přístrojů a pomůcek, ale očima tehdejší doby. Buďme jim v pokoře za vše vděčni. Na osobnosti legendární povahy, které již odešly do nebe výplatních otisků, si při pořádání svých sbírek vzpomeňme. Ty, které jsou mezi námi, poděkujme a oceňme jejich práci pro entitu sběratelů výplatních otisků. A hlavně oceňme práci autorů a mentorů. Autoři jsou důležití pro vytvoření katalogů s milióny častou únavných údajů. které potřebují ověřovat a prověřovat dnes a denně. Mentoři mezi ně patří též, i když nepřipojili k seznamům jediný údaj či přidali ověřené podklady. Mentoři autorům a sběratelům poskytl podporu, vedení a hlavně objektivní pohled. Byli nutní. Mezi mentoři patří i propagátoři sběratelství otisků z našeho území, kterých nebylo málo. O dvou se zmiňuji na konci seznamu autorů a mentorů. Otisky z našeho území měly štěstí hned na několik mentorů a podporovatelů, též i zahraničních. Někteří jsou uvedeni v seznamu, podrobně se v nich zmiňuji v mé  nedávno vyšlé memoárové knize „Frankotypisté“ (2018).

 

 

Hold za práci s výsledky od roku 1926 do dnešních dní vzdávám, doufám, že i společně s entitou sběratelů výplatních otisků z území Československa, těmto autorům a mentorům. Velké díky.

Seznam osobností, často nezapomenutelných legend, je abecední. Prvními pokusy katalogizace byly chronologické seznamy Jaroslava Lešetického, F. T. Winklera a K. F. Pešáka (pokus knižní a pokus v periodickém tisku) završené dvěma díly studií Alberta Jonáše (1926 – 1934). Doposud posledními pokusy jsou rozsáhlý a dosud nepřekonaný elektronický katalog Roberta Di Casoly a Ivana Leiše zveřejněný zdarma na portálu www.kf0015.cz a elektronický katalog digitálních otisků nejnovější generace výplatních otisků v modré barvě na portálu modrý.kf0015.cz (též zdarma a volně přístupný), o který pečuje webmaster Jiří Marko s kolektivem sběratelů.

 

Poslední katalogizační přínosy obsahují i typologické přehledy. K cizojazyčnému katalogu v angličtině vydal posléze Ivan Leiš dvoudílnou typologickou příručku v češtině (Československé výplatní otisky 1946 – 1992). Jako úvod k ostatním časovým úsekům mohou sloužit katalogy vydané v průběhu let (např. Katalog výplatních otisků z území Československa 1926 – 1939 a 1945 – 1948 autorů M. Bouška a I. Leiš a další). Mezitím se vytvořila řada potřebných seznamů a katalogů z pera různých autorů uvedených níže. Pokud jsem na někoho zapomněl, omlouvám se.

 

 

 

 

Náš dík zaslouží:

 

S. D. Barfoot

Miroslav Bouška

Bernhard Brunner

Roberto Di Casola

Heiner Dürst

Gerd Eich

Vladimír Feldmann

Hans – Joachim Förster

Otto Gleixner

A.A. Harris

Joel A. Hawkins

Luděk Janů

Pavel Jech

Albert Jonáš

Ivan Leiš

Jaroslav Lešetický

Gustav Manhardt

Mirko Marek

Ján Marenčík

Jiří Marko

Tomáš Novák

K. F. Pešák

Werner Simon

Richard Stambaugh

Pavel Stříteský

Ivan Tvrdý

Karel Všetečka

F. T. Winkler

 

 

Zvláštní uznání a velké díky patří dvěma legendám, které koncem 20. a začátkem 30. let XX. století se zasloužily o důslednou propagaci a účinnou sběratelství čs. výplatních otisků za hranicemi našeho státu, i když žádný katalogů těchto otisků nevytvořily. Byli jimi Ernst Ehrmann a zejména Helmut Diers. Tito pánové na stránkách německého tisku vybojovali nepříjemný boj na téma „poštovní známka či výplatní otisk?“. Tak, jak tomu bylo u nás mezi Jaroslavem Lešetickým a Ervínem Hirschem.

 

Obor potřebuje další katalogizaci a čeká na nové autory, mentory a osobnosti.

 

RAD 9. 4. 2019 ILE

 

Číst dál...

Hraniční hora ZUGSPITZE (1)

Hraniční hora Zugspitze (1)

Zugspitze o nadmořské výšce 2962 metrů je nejvyšší horou Německa. Je hraniční horou mezi Německem a Rakouskem. Její název pochází od strmých skalních žlabů (Züge) a častého výskytu lavin (Lavinenzüge). Odvození názvu  od vlaku (Zug) je pozdější a nesprávné. Prvním (novodobým ?) výstupem ze dne 27. 8. 1820 se zapsal Josef Naus. Poznatky však vedou k tomu, že před ním již na vrcholku Zugspitze lidé  byli. Vrchol zakrývá jediný německý ledovec Schneeferner. V objektu na vrcholku existuje i funkční pošta krom jiných civilizačních výdobytků. Na rchol vedou tři lanovky (Eibseeseilbahn, Tiroler Zugspitzbahn a Gletscherbahn). K dolní stanici Gletcherbahn vede ozubnicová železnice Bayerische Zugspitzbahn. O 21. 12. 2017 nová dvoukabinková lanovka nahradila starou Eibseeseilbahn.

060054065064061053062056

  

Číst dál...

ESTACIÓN DE ATOCHA (MADRID PUERTA DE ATOCHA)

DSC00385ESTACIÓN DE ATOCHA (MADRID PUERTA DE ATOCHA)

Druhé nejkrásnější nádraží na světě je dle expertů z cestovatelských kruhů nádraží v Madridu nazývané Estación de Atocha. Vyniká svým designem s kouzelnou improvizací. Úchvatný objekt, v jehož útrobách na 4000 m2 se nachází kromě jiného v kouzelné oáze 500 druhů rostlin či stromů. V tropické zahradě našly své místo i želvy.

DSC00303

Číst dál...

Zatopená zvonice v jezeře Reschensee

Zatopená zvonice 10Zatopená zvonice 11

Zatopená zvonice 8

Zatopená zvonice 7

Zatopená zvonice 6

Zatopená zvonice 5

Zatopená zvonice 3

Až mýtickým symbolem a pitoreskní turistickou atrakcí, kde se zastaví snad každý pro neobvyklý snímek, je zatopená zvonice, která vyčnívá nad hladinou jezera Reschensee. Jezero je součástí krásné přírody v hraničním regionu Vinschgau na západě jižního Tyrolska (Südtirol). Poblíž se nachází například nejmenší město dnešní Itálie s názvem Glurns/Glorenza a známé město Meran. V tomto kraji lze ochutnat lahodné meruňky, zakousnout místní specialní chléb (paarlbrot) či se jen pokochat pohledem na Ortler a krásnou přírodu. Nejde ani vynechat vinné sklípky a vinné dvorky.

I historie tohoto místa je více než zajímavá. Po zátopách v roce 1855 se  rozhodovalo o stavbě přehrady a vytvoření rozsáhlého jezera. Několikrát se začalo, několikrát se přestalo (1920, 1947). Do rozhodování o stavbě přehrady se vložil i Benito Mussolini. Nakonec záležitosti nabraly pro zde žijící obyvatele smutný konec. Projekt přehrady byl schválen a přehrada se postavila v letech 1949 - 1950. Byly problémy s kompenzacemi pro místní obyvatelstvo, polovina z nich tento kraj opustila. Pod vodu zmizely čtyři vesnice. Připomínkou, že dole na dně jezera jsou zbytky vesnic, je právě z vody vyčnívající zvonička z roku 1300. Memento jako varovný prst. Zároveň připomínka, že tu kdysi žili a hospodařili lidé. Podobných míst je na světě více...

zvonice reschensee

Číst dál...