HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

NĚKOLIK POHLEDŮ (109) - KRAJSKÁ ODBOROVÁ RADA Ústí nad Labem

Pohled na celistvosti vyplacené otisky výplatníc hstrojů je úžasný. Dokazuje, jak řada výpatních strojů, zejména těch prvních z dílen firmy Francotyp si odsloužily své, přesluhovaly a stále plnily i přes fyzické a morální zastarání své funkce - vyplácet poštovné a registrovat poštovní poplatky. A to i přes nedostatek náhradních dílů, nedostatek předepsané originální barvy, špatnou obsluhu, nedokonalou údržbu a zejména čištění um a píle našich mechaniků dokázaly své - stroje vyplácely.  Přímo uízrak.

 

Jedním z takových důkazů je výplatní stroj Francotyp (otisk sběratelsky FR 6 - 0 - 4M) uživatele Krajská odborová rada ROH z Ústí nad Labem, dohlédací a podací pošta Ústí nad Labem 1. To, co jsme řekl platí pro tohoto uživatele dvojnásob, v období - 1967 - 1983 - odeslal velké množství korespondence, ze stroje, který již dozajista vyplácel řadu let před tímto obdobím. V tomro období měl otisk dvě plámované podoby - s a bez PSČ, a několik neplánovaných, kdy fyzické zastarání způsobilo odlomení některých částí otisku - např. část názvu pošty.

Tyto případy nazýváme jako chybotisky.

 

FRANCOTYP

otisk bez PSČ

25. 3. 1967 + 23. 3. 1971

 

KOR 001  KOR 002

Chybotisk (vylámaná písmena v názvu pošty)

18. 7. 1973 + 5. 3. 1974

 

KOR 003

 

Druhý otisk

vložení PSČ

- 4/1077 -  8/1983 - 

 

KOR 004     KOR 005

 

Dodávám, že ve sledovaném období se měnily čislice vročení anbeo další číslice denního razítka. Tím slouží tyto otisky jako zajímavost pro sběratele. Výhodou je, že artefaktů tohoto druhu

 u tohoto uživatele je poměrně dost vzhledem k rozsáhlé korespondenci této organizace. 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (109) - SEVEROČESKÉ TUKOVÉ ZÁVODY Ústí nad Labem

Severečeské tukové závody vznikly v roce 1946 znárodněním úspěšné firmy s dlouholetou tradicí Georg Schicht v Ústí nad  Labem. Tehdy se firma stala nárdoním podnikem a byla začleněna do koncernu Tukový průmysl. Jejím předchůdcem byla akciová společnost Jiří Schicht (též Georg Schicht), kterou založil dne 6. 7. 1848 Georg Schicht po získání živnostenského oprávnění na výrobu mýdla. O historii firmy a přehledu užívání výplatních strojů této firmy od roku 1926 jsme již na tomto webu před časem psal. Firmy vyráběla kromě mýdla (připomeňme si mýdlo s jelenem) další produkty: svíčky, tuky, glycerin. vodní sklo a další. Schichtové byli považováni za první republiky za Baťu č. 2. Firmu položili na pevných základech a úspěšné činnosti. Do dneška prosperuje její nástupkyně - firma SETUZA (zkratka SEveročeské TUkové ZÁvody).

O začátcích vyplácení zásilek touto firmou od roku 1926 jen pár údajů.

Společnost Jiří Schicht A. S. byla v pořadí p á t ý m uživatelem výplatního stroje (Francotyp), kterému dala poštovní správa souhlas Věstníkem č. 58 ze dne 18. 11. 1926. Ba co víc, byla vůbec naším p r v n í m   p r ů m y s l o v ý m  uživatelem výplatního stroje. První otisk s označením "OSTIA" vyplácel zásilky od 30. 11. 1926. Výplatní stroj vytvářel otisky se sběratelským označením FR 6 - s - 4m - 1K. Dohlédací poštou byla tehdy ÚSTÍ nad LABEM 2/AUSSIG 2.

Otisky patřily mezi první horečnatě hledané sběrateli. V listopadu 1927 totiž tiskl jen tři poslední číslice pořadového čísla. Kolečko s číselníkem prvního místa se uvolnilo a netisklo. Porucha dle Alberta Jonáše trvala 10 - 14 dnů.  Vznikl jeden z prvních chybotisků výplatních otisků. Otisk měnil v období 1927 - 1939 několikrát svou podobu - měnily se číslice bubnu, nově se ryl název OSTIA, jeho poloha v otisku se též měnila, denní razítko bylo též porušeno (název poštovního úřadu byl  zčásti odlomen ), denní razítko se rylo nově. V období 1926 - 1932 přinášely tyto otisky sběratelům velkou radost, jejich sbírka se zachycením těchto otisků radostně rozšiřovala. 

Nyní k období, které v tomto seriálu sledujeme - léta 1946 - 1992, to už nebyl Jiří Schicht, ale SEVEROČESKÉ TUKOVÉ ZÁVODY (definitvně pojmenovány v roce 1951 dle archivních záznamů). Vytvořila se i zkratka, z níž vzniklo logo a ochranná známka zapsaná v roce 1955 (stala se součástí výplatního otisku - viz níže). 

5. 3. 1948

F R A N C O T Y P

FR 6 - 0 - 4m - 2Km

hvězdička ve výplatní hodnotě vychýlená doprava, číslice měsíce vyšší než číslice dne/roku)

SETUZA 001

Na tomto místě zveřejňuji i otisk ze dne 11. 3. 194 ( jeden z posledních před změnou označení na příležitostné označení). Navíc reprodukuji i chlopeň s názvem  nově vzniklého národního podniku. 

Svědčí o velké úctě k zakladatelům. Nové vedení ve štočku označení a v nátisku na firemní obálky uvedlo v závorce text: /dř. JIŘÍ SCHICHT/. V té době věc nevídaná, zvláště na bývalých německých zabraných územích. I logo s velkým "S" bylo zachováno.  K novému se přistoupilo až v roce 1955, jak jsme uvedl. 

Dohlédací poštou byla pošta  ÚSTÍ n. LABEM 9.

 

SETUZA 002

 

28. 7. 1948

2 otisky (změna pošty)

Časové rozmezí: - 7/1948 - 3/1953 - 

První zachycení otisk s příležitostným textem, kde najdeme logo, stovku (společnost založena v roce 1848) a hlavně heslo: "SE STOLETOU TRADICÍ CESTOU NOVÉ DOBY" ,ketré bylo sice kompromisem, ale byla připomenuta stoletá tradice. Též věc nebývalá. Navíc do názvu podniku se nedostalo jméno komunistického představitele, jak to bylo v jiných případech. Mýslo asi nebylo tohoto skutku vhodné.  

Příležitostný otisk byl uveden v roce výročí 1948 (!) a vydržel až do roku 1953, možná i déle. Nové logo nastoupilo dle mé sbírky až v roce 1955.

Denní razítko průměr  má 24 mm.

Dohlédací pošta ÚSTÍ n. LABEM 9 (poslední zachycený otisk  14. 3. 1950)

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 3 (zachycené datum 4. 3. 1953)

 

SETUZA 003

4. 3. 1953

Denní razítko změněno (průměr 25 mm). 

Poznámka v roce 1950 se objevuje na obálkách stále jméno zakladatele Jiřího Schichta!. 

 

SETUZA 004

7. 3. 1956

FR 6-0-4m

změna označení - vsazeno nové logo - zkratka "stz", pod hvězdou, dole část ozubeného kola s lipovým listem, vše stylizovaně v kruhu

vychýlená hvězdička

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 3.

Denní raztko s průměrem 25 mm, číslice data různých velikosti (výšek), hvězdička ve výplatním razítku zprvu vychýlená (7. 3. 1956), později srovnaná, symetrická  (4/1974 - dále) 

Časové rozmetí: - 3/1956 - 5/1976 - 

 

SETUZA 005     SETUZA 006

 

POSTALIA

12. 6. 1984

- 4/1983 - 6/1984 - 

změna soustavy výplatního stroje

uplatněny PSČ (označení uživatele, denní razítko), pošta 400 03 ÚSTÍ NAD LABEM 3

 

SETUZA 007

 

27. 8. 1991

změna označení (na základě změny právního statutu, dříve koncernový podnik, nyní státní podnik)

Dohlédací pošta u obou otisků Postalia 400 03 ÚSTÍ NAD LABEM 3

 

SETUZA 008

 

 

 

 

Číst dál...

95 LET OD DRUHÉHO ROZHODNÉHO DNE 16. 9. 2021

Před několika dny  (27. 8.) jsem zavěsil na tento web připomínku prvního rozhodného dne v životě československého výplatního otisku. Připomněl jsem, že dne 6. 9. 1926, tedypořed 95 lety, vyšel Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 44 vycházející z ustanovení číslo 89/1926 MPT, který oficiálně povolil výplatní stroje v československém poštovním provozu.

Dnes připomínám druhý rozhodný den v životě našeho výplatního otisku - den16. 9. 1926. Tento den se významně zapsal do poštovní historie Československa a my si den 16. 9., od kterého letos uplyne již 95 let, připomínáme jako úspěšný pokus zmodernizovat a zracionalizovat poštovní provoz.

Dne 16. 9. 1927 dopoledne se komise poštovní správy v čele s jejím čelným představitelem ministerstva pošt a telegrafů JUDr. Karlem Dunovským (viz vox dole)  vydala do středu Prahy, na  Příkopy, aby ve dvou velkých bankách tehdejšího Československa "postavila a uvedla v provoz první československý výplatní stroj Francotyp A v budově Živnostenské banky a druhý výplatní stroj Francotyp B v budově České průmyslové a hospodářské banky ", jak praví tehdejší doklady. "Strojová počitadla byla nastavena na nulu. Stroje byly opatřeny plombou a uvedeny v činnost zasunutím výplatního proužku č. 1 v hodnotě 2000 Kč u prvního stroje  a výplatního proužku č. 2 u druhého ssroje."

Dodávám, že provoz byl na zkoušku. První den 16. 9. byly  vytvořeny jen pro historické a oficiální účely, skutečný první pracovní den začal 17. 9. 1926. Viz výplatní otisk Živnostenské banky z tohoto dne níže.

Protokoly (Zprávy o zahájení činnosti výplatních strojů) s podpisy aktérů tohoto slavnostního aktu a s obálkami adresovanými Poštovnímu muzeu v Praze a opatřenými oběma otisky jsou součástí sbírek Poštovního muzea v Praze.

Přepsiy obou Protokolů a originální vzhledu druhého společně s podpisy osmi účastníků oficiální delegace poštovní správy pořízenými při  uvedení strojů do provozu jsou součástí ilustrací mé knihy "Žralok a frankotyp" (str. 22 23, 24, Praha 2017).

Třetí rozhodný den v životě čs. výplatního stroje přišel o něco později, to byl rozhodný den na trvalo. O tom až později v listopadu.

 

ŽB 001

B O X

JUDr. KAREL DUNOVSKÝ

(5. května 1878, Plzeň - 14. září 1960, Řevnice, + ve věku 82 let)

Karel Dunovský byl rakousko - uherský, český a československý státní úředník a politik. V poštovnictví zastával různé funkce,  ke konci první republiky  krátce ministr pošt a telegrafů, v pořadí 12.  To bylo v době od 22. září 1938 do 4. 10. 1938 v úřednické  vládě Jana Syrového.

Předchůdcem Karla Dunovského  byl Alois Tučný a nástupcem Vladimír Kajdoš.

Karel Dunovský  se narodil  do rodiny poštmistra. Maturoval na gymnáziu v Plzni. Práva vystudoval v letech 1898 - 1901 na české univerzitě v Praze. Titul JUDr. získal v roce 1904.

V letech 1903 - 1914 pracoval na poštovním ředitelství v Praze., v letech 1914 - 1918 v předlitavském ministerstvu obchodu ve Vídni.

Od vzniku Československa působil jako vedoucí úředník na ministerstvu pošt a telegrafů., od roku 1933 byl odborovým přednostou.  V letech 1935 - 1939 zastával funkci generálního ředitele pošt a telegrafů, poté se stal ministrem. 

Ve 30. letech byl předsedou správní rady a výkonného výboru státního podniku Česká pošta a členem správních rad obchodních společností se státním podílem.

V roce 1939 odešel do penze.

Manželka Libuše byla dcerou pražského advokáta  JUDr. Karla Setunského (1850 - 1929), politika mladočeské strany a předního laického činovníka evangelické církve. V letech 1895 - 1901 byl poslancem českého zemského sněmu.

Čerpáno z biography.hiu.cas.cz (autor Josef Tomeš)

 

Karel Dunovsk

Oficiální portrét JUDr. Karla Dunovského

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (108 - 2) - SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU (Období 1946 - 92 - 2. část)

Po nutném prologu se soustředím na výplatní otisky uživatele výplatních strojů, který jako jeden z mála v naší zemi si zachoval původní název.

Spolek pro chemickou a  hutní výrobu ve sledovaném období používal výplatní tsroje dvou soustav - zpočátku stroje Francotyp, poté Postalia. Velkou zajímavostí byla i skutečnost, že Spolek po znárodnění v roce 1945 převzal ústecký výplatní stroj Francotyp a používal jej dost let poté. Dohlédací (a podací) poštou byla celou dobu pošta Ústí nad Labem 1 (podací poštou byla v některých obdobích pošta Ústí nad Labem 2). Zaznamenal jsem i rozdílné odstíny červené barvy otisku (často otisky v červené barvě s odstínem oranžové). 

 

FRANCOTYP

FR 6h - 4m - 1K

vychýlená hvězdička ve výplatní hodnotě

14. 12. 1959

spolek 001   

 

FR 6h - 4m - 2Km

hvězdička symetrická, změna všech číslic, silné můstky, průměr denního razítka 23mm

7. 5. 1964

časové rozmezí: -5/1963 - 1/1974 -

spolek 002

 

FR 6h-4m

400 01 ÚSTÍ nad LABEM 1 (změna denního razítka),

vložení PSČ, změna vzhledu denního razítka (průměr 24 mm, slabé můstky), v označení  podnikové PSČ 400 32, označení ryto nově (změna údajů a grafiky)

časové rozmezí: - 5/1974 - 5/1979 -

 spolek 003     spolek 004

 

POSTALIA

dva otisky

první otisk

24. 4. 1980

časové rozmezí: - 4/1980 - 6/1990 - 

+

druhý otisk

26. 7. 1991

změna označení (na základě změny právníh podstaty, doplnění adresy), změna číslic v denním razítku

spolek 006

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (108 - 1) - SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU (PROLOG - 1. část)

Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem

 

V další části tohoto nekonečného seriálu  o výplatních otiscích 4. československé repuboliky (1946 - 1992)jsem se rozhodl přiblížit zájemcům výplatní otisky Spolku pro chemickou  hutní výrobu v Ústí nad Labem (svou výsadku měla firma i v Praze).  Velkou zajímavostí je skutečnost, že firma  s dnešním názvem Spolchemie, svůj název datující se od roku 1920  (Spolek pro chemickou a hutní výrobu) v předválečném a poválečném Československu nezměnila. A to i i přes zásadní změny vlastnictví.

V následujíccím díle se vudu věnovat otiskům z obdí 1946 - 1992. V tomtro díle  jsem pokládal ta nutní výjimečně popsat a doložit ilustracemi období let z 1. republiky.

Krátká historie Spolku:

Spolek jako výrobní chemická továrna specializující se na výrobu pryskyřic, louhů. tvrdidel, rozpuštědel a anorganických lítek vznikla v roce 1856 ve Vídni v sídle Schwarzenberků. V té době měl německý název "Österrechischer Verein für chemische und metallurgische Production". Postupně se z ní stal velký chemický gigant, největší svého druhu v Rakousku - Uhersku. V roce 1920 se ve vzniklém Československu přejmenoval na "Spolek pro chemickou a hutní výrobu". Logo obsahovalo dvě písmena "VS", které byly počátečními písmeny německého "Verein" a českého "Spolek". Později tento znak zmizel a do otisků se dostal rozepsaný název. Ten vydržel až do konce 4. republiky, tedy skoro šedesát let (výjimkou tvořila doba, kdy Ústí nad Labem bylo zabráno Německem a firma byla orzdělena na několik částí bez tohoto názvu). 

Historie výplatního otisku Spolku se začala psát během 1. republiky na dvou místech.

ÚSTÍ NAD LABEM

Stroj uveden do provozu v prosinci 1934. mezi denním a výplatním razítka bylo logo Spolku "VS", stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR 6h - 4m.

Časové rozmezí dle sbírky: 12/1934 - 2/1938 - .

V roce 1938 zaznamenáno opotřebení dneního razítka ("1" v názvu pošty postupně mizí od podškrtu k hornímu konci).

Otisk 1. dne se datuje 14. 11. 1934 a měl podobu uveřejněné na první celistvosti dole (některé celistvosti jsme zveřejnil v předchozích seriálech o zkratkách na tomto webu). 

 

 VS 001     VS 002

  

Poznámka: Tento otisk je třeba si důkladně zapamatovat, objeví se nám v druhé části tohoto vstupu a bude nás provázet dost let (|k výměně stroje Francotyp za Postalii dolo koncem orku 1979). Stroj tedy vydržel vyplácet 45 let než fyzicky a morálně zastaral a šel do šrotu.

 

PRAHA

Spolek ve svém pražském sídle (Praha II.) uvedl do provozu druhý stroj stejného typu jako v Ústí nad Labem - Francotyp, otisk sbratelsky FR 6h - 4m. Sběratele by mohla pomýlit identicky vychýlená hvězdička u pražského a u ústeckého otisku . Číslice ve výplatním razítku jsou však rozdílné.). Tento stroj byl uveden do provovzu dne 20. 12. 1935 s logem, poslední sbírková dokumentace dokládá tento otisk s datem 20. 5. 1938.

1. podoba (označení: logo)

VS 005     VS 006

 

2. podoba (označení: slovní vyjádření názvu)

Otisk 1. dne ze 14. 1. 1939 (po ztrátě závodu v Ústí nad Labem německým záborem) se vedení firmy rozhodlo změnit označení. Jaké důvody v tomto počinu hrály, nevíme. Právní? Společenské? Politické? Otisk nám zachoval faktický stav.

 

VS 007     VS 008

 

Na ukázku: čemu se budu věnovat v dalším díle 108 - 2.

 

VS 011

 

 

Číst dál...

DATOVÉ CHYBOTISKY U VÝPLATNÍCH OTISKŮ

Nneí sporu o tom, že okrasou sbírek a i exponátů jsou chybotisky výplatních otisků. Občas dochází k různým pradaoxům. Jako například u otisku, na který jsem narazil při současné tvorbě Katalogu výplatních otisků čs. pošt, které postupně zveřejňuji na tomto webu (viz DATABÁZE výplatních otisků čs. pošt 1946 - 1992).

Jedná se o výplatní otisk postalia z přepážky pošty Hlinsko v Čechách (1). Zásilka byla vyplacena otiskem s datem 13. 8. 1997. Na tom by nebylo nic zvláštního, jenže v době, kdy existovalo Československo, což v roce 1997 již bylo historickou relikvií. Jde tedy o datový chybotisk vzniklý buď technickou chybou výplatního stroje anebo chybou obsluhy. Nejde o bůhvíjakou zvláštnost či vzácnost, ale celistvosti nelze upřít zajímavost.

 

hliník hlinsko 008

 

V publikaci Československá filatelie jsem chybotisk výplatního otisku definoval jako:

"výplatní otisk, v jehož některé části je otištěn mylný údaj, mohou tak být postiženy všechny části otisku (např. chybná transkripce slov, chybné PSČ ap.), zvláštní skupinou chybotisků jsou barevné chybotisky vzniklé použitím neprávné barvy v provozu výplatního stroje".

Datum nebylo vysloveně zmíněno, ale zákonitě do důvodů v závorce též patří.

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (107) - METRA Blansko

Některé výplatní stroje se v dlouhém období let 1946 - 1992 dožily jen několika podob. Vyplácení začalo u tsrojů Francotyp ve 40. - 50. letech a skončilo v letech 80. a 90. u Postalia. Přitom otisk prožil kromě výměny soustav jen málo změn - většinou v souvislosti se zaváděním PSČ do označení uživatele a do denního razítka. Stabilní byla i náplň činnosti subjektu.

I takové případy jsou zaznamenáníhodné.

Jedním z takových příkladů je uživatel METRA BLANSKO a její výplatní stroje.

Na začátku to byl výplatní tsroj Francotyp (sběratelsky FR 6 - 0 - 4m, sbírkové datum - 6/1970-)

V dalším období se zavedla PSČ a firma této nutné změny využila k revitalizaci vyplácení. Pořídila   si výplatní tsroj Postalia.

 

metra 001

 

Zbývá uvést stručnou historii tohoto subjektu.

1911 ing. Erich Roučka zakládá firmu na výrobu přístrojů pro měření elektrických a neelektrických veličin (největší v Rakousku - Uhersku), kromě měřícíh přístrojů se věnuje výrobě regulačních soustav pro tepelnou techniku, za svou kariéru předložil 850 patentů

30. léta staví továrnu ve Slatině

1934 prodává továrnu v Blansku Robertu Sochorovi (zřízená Sochorská továrna)

1945 znárodnění, vzniká METRA BLANSKO, během socialismu přibývá výroba vojenské techniky

Firma existuje dá a tsál se věnuje měřící technice v jiných podmínkách, s jiným majitelem a v jiném právním rámci (sro)k

Číst dál...

OBDOBÍ ŠVÝCARSKÝCH OVÁLNÝCH VÝPLATNÍCH OTISKŮ

Koncem 19. a začátkem 20. století došlo ve světě k velkému obratu. Díky průmyslové revoluci a rozvoji společnosti v oblasti průmyslu a obchodu se masivně roztrostla služební a obchodní korspondence. Došlo i k rozmachu osobní korespondence díky rozsáhlé komunikaci mezi lidmi. Narostlo množství zasílaných dopisů, dopicnic, pohledů. Poštovní systém nebyl na tuto náhlou změnu připraven. Použití poštovních známek a dopisnic tomuto vývoji nestačilo. Bylo nutno rychle vymyslet způsob, jak se s tímto vývojem poradit. 

 

V různých částech světa, zejména v těch vyspělých se vytvářely ostrůvky snah využít dosavadní techniky a zavést vynálezy, které by zásilky a zaplacené poplatky registrovaly a současně je vyplácely srozumitelným znakem. První vynález, který vyhovoval těmto kritériím byl vynález hraběte Detalmy Di Brazzy Savorgnana z Brazzy , který vynalezl a nechal vyrobit  podle něj několik automatů - výplatních strojů -,  americká poštovní správa je rozmístila na různých místech v New Yorku. Brzy se připojili po celém světě  i další vynálezci s podobnými strojky či stroji, které byly umístěny v blízkosti pošt, buď před nimi anebo uvnitř pošt. V řadě případů měly podobu automatů tak, jak je známe z dneška.  Kapitolu o tomto živelném a pokusném snažení jsem uveřejnil v své knize "Frankotypisté" v úvodu jako bonus pro čtenáře.

Zmínil jsem, že se jednalo o živelný nikým neřízený vývoj. Řešily jej maximálně národní poštovní správy v zemích zrodu těchto prospěšných vynálezů. Poprvé se celosvětově k tomuto vynálezu a jeho používání vyslovil Kongres UPU v roce 1920 v Madridu a o čtyři roky později Kongres UPU ve Stockholmu. Další Kongres UPU v Londýně a Kongres následné  už jen schválený způsob vyplácení upřesňovaly.

Byly stanoveny zásady, ale postup a konkrétní vzhled se nechaly na jednotlivých poštovních správách. Postupně se tento vynález zaváděl v různých státech. Došlo na přání jednoho z prvních vynálezců, který jej popsal teoreticky, ale prakticky nerealizoval. Byl jím  Carl Busch (též uváděn jako Carl Bushe) v roce 1884. Ten si přál vytvořit systém v podobě stroje s těmito vlastnostmi:

"Vytvořit  novou metodou a přístrojem  vytištěné fiskální razítko , které by registrovalo zaplacený poplatek a razítko se mohlo nalepit na zásilku".

Carl Busch skutečně vytvořit pákový stolní přístroj, který orážel zásilky razítkem ve tvaru známky s nápisem "AFF POSTE", hodnotou a dalšími údaji včetně jeho jména. 

 

Jedním z prvních států, které schválily pro svůj poštovní provoz bylo Švýcarsko. V této zemí vzala pevně do ruky vlastnosti přístroje a jeho podobu poštovní správa. Země byla stabilní hospodářsky i finančně (nehrozila hyperinflace jako v dalkších oklních státech, např. Německu) , takže stanovila uvést do systému na otisk pevnou hodnotu. Vytvořil se první stupeň výplatního otisku - otisky s fixní hodnotou. Dalšími požadavky kromě fixní hodnoty a uvedení zkratky měny byl název HELVETIA a (licenční) číslo stroje. Tvar byl oválný. Na tomto místě rád uvádím, že tyto výplatní otisky - produkty výplatních strojů - vyplácely zde zásilky ještě po skončení II. světové války v letech čtyřicátých. Maximální počet těchto otisků na jedné zásilce byl v jednom anebo nejvýše  ve dvou provedeních.

První výplatní otisk se objevil na zásilkách v roce 1923. Ochrannou ruku nad otisky měla poštovní správa, která určila autora otisku (Karl Bickel, Walenstadtberg) a  přísně kontrolovala výrobce. Při zavádění tohoto systému spolupracovala s UPU, dokonce existuje dvoustranný dokument mezi poštovní správou (Postverwaltung) a Kanceláří UPU o koordinovaném postupu. Dodávám, že Karl Bickel ve stejném čase vytvořil první sérii leteckých známek Švýcarska. K výrobě strojů bylo vybráno několik firem. Je zajímavé, že poštovní správa dohlédla, aby se jejich výtvory lišily jen minimálně. Kdyby nebylo licenčních čísel, tak bychom dnes vemi těžko rozeznávali různé druhy výplatních otisků.

Na výrobě strojů a otisků se podílely především domácí firmy: FRAMA, FRANCO,  FRANCOPOST, HASLER a SAFAG. Švýcarská správa přijala i otisky vyráběné v zahraničí - např. UNIVERSAL.

Výplatní otisky se aplikovaly stroji pořímo na zásilky, ale i na nálepky s lepem, nak terých byly natištěny názvy a jiné znaky odesilatelů. Druhá možnost se týkala otisků používaných v prvních letech použití těchto oválů.

Postupně se vytvořilo několik sběratelských kategorií těchto otisků. Kategorie odlišují různé druhy oválů, otisky jen pro poštovní úřady, otisky tisknoucí doplatné,, otisky určené pro celiny, , otisky z pouličních automatů, otisky použité jen pro vládní korespondenci.

Geneze vzhledu je též zajímavá:

- jen otisk v podobě výplatního razítka (doplněné při podání denním razítkem pošty anebo strojovým razítkem),

- otisk s připojeným denním razítkem ve stroji,

- otisk s reklamním označením uživatele,

- otisk složený ze tří částí: reklamní označení - denní razítko - výplatní razítko ve tvaru oválu.

V dalších letech se k oválu připojily i další tvary (obdélníky), ale to už je jiná historie.

Rok 1929 přinesl novinku v klasickém tvaru výplatního otisku s mnohonásobnou hodnotou ve výplatním razítku a  ukončil tento způsob vyplácení, který však pokračoval několik dalších let. Švýcarsko se poučilo a přikročilo k výplatním strojům s mnohonásobnou výpllatní hodnotou po vzoru Německa, a dalších zemí. S touto inovací přišla  ve Švýcarsku firma Hasler.

 

Dále uvádím reklamní kresby výplatních strojů  na inzerátech od firem FRANCO, HASLER,UNIVERSAL. Pod nimi příklady celistvostí s těmito otisky.Tato zajímavost si zaslouží tuto prezentaci.

 

CH 001

 

CH 002     CH 003

 

CH 004      CH 005

 

CH 006     CH 007

 

CH 008     CH 009

 

Dodatkem ještě uvádím tabulku sloužící k rozpoznání soustav podle čísel strojů (licencí).

 

První fáze udělení číslic:

FRANCO         101 - 200

HASLER          201 - 800

UNIVERSAL     801 - 1000

HASLER          1001 - 2000

UNIVERSAL     2001 - 3000

SAFAG            3001 - 4000

HASLER          4001 - ......   (obdélník)

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (105) - TOSTA AŠ

I s dalším pohledem do otisků 4. republiky československé zůstaneme v Aši. Zaměřím se na další známou ašskou textilku TOSTA N.P., která vznikla rozhodnutím integrovat textilní závody a provozy na Ašsku v několik málo hospodářských  celků. Předchůdcem Tosty byly Továrny stávkového zboží, z kterých vznikla jednak zkratka pozdějšího názvu, jednak n.p. TOSTA (1953). Vznikl nový subjekt zabývající se textilním pletařstvím. Hlavními součástmi byly provozy v Aši, Házlové a Libé. Národní podnik po roce 1992 zkomíral a po několika pokusech revitalizace v roce 1997 fakticky zanikl.

K vyplácení zásilek používal tento uživatel výplatní stroj Francotyp a později Postalia.

13. 4. 1959 (otisk též vyplácel dle mé sbírky 29. 10. 1952).

FR 8 h - 4m - 2Km

Francotyp

průměr denního razítka 24 mm

tosta 003

01. 2. 1967 (- 26. 11.1973-)

Francotyp

změna výplatního stroje s otiskem FR 8 - 0 - 4m (též změna výplatního razítka, označení uživatele), vytvořeno logo, změna denního razítka, průměr denního razítka 23mm,

zajímavost: zásilku Klubu filatelstů Aš byla vyplacena výplatním strojem Tosty

 

tosta 002

Stejný stroj  Francotyp - FR 8 - 0 - 4m

-12/1975 - 03/1976 -

zanesení PSČ do denního razítka a označení

 

tosta 005

 

Postalia

změna označení (pravního statutu - nyní státní podnik)

- 11/1989 - 06/1991 -

 

tosta 006

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (104) - OHARA + TEXTILANA AŠ

Od Ohary k Textilaně (odbobí otisku 1946 - 1992)

Dnes pohlédneme v tomto seriálu na Aš a jednu současti jejího textilního průmyslu - n. p. Ohara, později n.p. Textilana. Na  Ašsku byly vytvořeny za Rakouského císařství v odbě pobělohorské vynikající podmínky, jak v podnikatelské sféře, tak ve sféře svobody vzynání. Usídlilo se zde mnoho německých rodin, které do této části Evropy přinesly rozkvět textilního průmyslu  důležitý know - how. Z Ašska se stala textilní velmoc, které učinil přítrž vývoj po II. světové válce a následné události.

Historie tohoto závodu (ale i světově známého textilního průmyslu, který postupně zanikal) sahá však  do 19. století. Jako součást ašského textilního průmyslu vznikla v roce 1897 továrna stávkového zboží Chr. Geipel u. Sohn v Aši.

Tento subjekt si v roce 1930 pořídil výplatní stroj Francotyp, jehož otisk zveřejňuji, i když vyplácel mimo sledované období. Slouží nám jako srovnávací artefakt k prvnímu otisku n.p. OHARA z roku 1952. Po roce 1945 byla firma převedena pod národní správu a za tímto účelem byly zřízeny České vlnařské závody Praha (později se sídlem v Liberci). Později v Aši vznikl podnik OHARA. Psal po znárodnění  se rok 1949. Tento výplatní stroj převzal nově vzniklý subjekt Ohara.

Národní správa a pozdější znárodnění se uskutečnilo na základě dekretu 100/1945, vyhlášky 1103 ze dne 7. 3. 1946 a znárodňovacích zákonů z 24. 8. 1948.

 

21. 3. 1933

Firma Chr. Geipel & Sohn Aš 1/Asch 1

Výplatní stroj Francotyp, sběratelské označení otisku FR 8h - 4m  - 1K (pro ilustraci a souvislost s dalším otiskem)

Ohara 001

 

4. 12. 1952

Národní podnik OHARA, továrny na vlněné látky Aš

Výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR 8h - 4m - 1K, dohlédací pošta Aš 1

 

 

Ohara 003

 

25. 6. 1959 a 22. 2. 1960

Ohara přejmenována na Ohara, vlnařské závody n.p. Aš, dohlédací pošta AŠ

Došlo je změně označení v novém výplatním stroji Francotyp - stroj z německých reparací (dvojkruhové denní razítko s můstky německého vzoru a gotické číslice s výplatním znaménkrm ve tvaru plného kruhu, bez počitadla)

Ohara 005     Ohara 006

 

V roce 1965 došlo k další reorganizaci, z národního podniku Ohara Aš se stal závod 6 a přešel pod národní podnik TEXTILANA, zároveň tento subjekt obdržel přízvisko: "Závody Václava Kopeckého", dohlédací poštou se stala pošta AŠ 1.

Přízvisko vydrželo až do poloviny 70. let (Václav Kopecký byl komunistický funkcionář).

 

Ohara 007    

 18. 4. 1975 + 28. 9. 1988

Denní razítko se změnilo v souvislosti se zavedením PSČ (nyní 352 71 AŠ 1). PSČ se dostalo i do nového označení - podnikové PSČ : 352 75 . Označení bylo změněno, objevilo se logo podniku a zmizelo přízvisko se jménem Václava Kopeckého, závod 6 - OHARA  AŠ zůstal.

 

Ohara 009     Ohara 010

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...