HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

PRVNÍ GLOSA KE STOVKOVÉMU VÝROČÍ

Tři období čs. výplatního otisku

 

Blíží se stoleté výročí existence výplatního otisku z území Československa v poštovním provozu. Den D nastal 16. 9. 1926. Stojí za to podívat se na výplatní stroje a jejich otisky z našeho území v několika glosích z joiného úhlu. Začínám brzo. má to své důvody. 

Zmíněného dne se početná delegace čs. poštovní správy nazvaná Komise poštovní zprávy v čele s dr. Karlem Dunovským, generálním ředitelem Poštovního ředitelství v Praze  na Příkopy. Cílem byly budovy dvou významných bank - Živnostenská banka a Česká průmyslová a hospodářská banka. Delegace měla velmi důležitý úkol - slavnostně uvést do provozu dva výplatní stroje Francotyp dvou různých typů (A a B).  Tak se i stalo. V delegaci bylo několik vysokých hodnostářů tehdejší československé poštovní správy. Všichni se podepsali na protokol o spuštění provozu obou strojů v budovách zmíněných subjektů (protokol byl oficiálně nazván "Zpráva o zahájení činnosti poštovního výplatního stroje"ú.. S největší pravděpodobností tam byli i představitelé generálního zástupce výplatních strojů Francotyp vedeni Bohumilem Jarolímkem, majitel firmy. Zcela určitě byli přítomni i vrcholní představitelé obou bank. První oficiální otisky na obálkách a   Protokoly s podpisy jsou  uloženy v Poštovním muzeu v Praze. Slavnostní použití strojů bylo v tento den. Komerční použití začalo druhý den 17. 9.

Dodávám , že jakýmsi Supeerdnem D byl dcen 9. 9. 1926, kdy vyšel Věstník Ministerstva pošt a telegrafů č. 44 obsahující povolení výplatních strojů v poštovním provozu na zkoušěku, který stanovil řadu podmínek pro provoz.

Tímto dnem se začala psát historie československého výplatního otisku a zároveň začalo první období otisku, jeho hlavním poznávacím znakem bylo výplatní razítko ve tvaru větrné růžice či mezi sběrateli zdomácnělém tvaru - motýlka. Výplatní otisk tohoto vzoru se rozletěl po celém Československu a dostal se i do světa. Zároveň začalo 1. období výplatního otisku u nás - období klasické, které bylo ukončeno v roce 1946 s možností existence do konce roku 1948. Oficiálním datem ukončení otisku s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice byl den 17. 12. 1946 s tím, že de facto toto období skončilo později - technicky nešlo zajistit rychlou výměnu výplatního razítka za nový vzor - zoubkovaný obdélník, sběrateli nazývaného zoubkovaná pseudoznámka. Poslední otisk s větrnou růžicí je bratislavský otisk uz roku 1951.

Prvním obdobím bylo období klasické a de iure proběhlo v letech 1926 - 1946. De facto se ukončilo o něco později, při poslední výměně výplatního otisku s větrnoiu růžicí. Hledisko právní je však rozhodující pro určení časových  hranic Toto období trvalo 20 let a mělo bouřlivý vývoj.

Toto období byůlo přerušeno změnami ve vzhledu československého výplatního otisku. Čtyři čs. otisky měly vzhled maďarských otisků s královskou korunkou a maďarským názvem. Větrná růžice nezmizela v letech 1939 - 1945 ani v českých zemích, ani na Slovensku. Změnily se jen názvy ve výplatním  razítku. Větrná růžice zůstala i po válce až do výměny za nový vzor. Ba co víc, první poštovní otisky použité na přepážkách pošt švýcarské soustavy Hasler nesly v sobě větrnou růžici. zachovalo se jich jen několik jsou velmi cenné. Jeden vzor vyplácel i s vestavěným doporučeným obrazcem doporučené zásilky. Stroje na Podkarpatské Rusi přešly oficiálně do vlastnictví poštovní správy SSSR, kterému perzident dr. beneše předal tuto zemi, pokud ovšem neskončily ve šrotu či se neodvezly z tohoto ú)zemí do Maďarska.

Druhé období začalo zmíněným datem 17. 12. 1946, kdy se poštovní správa znovu obnoveného Československa rozhodla pro nový vzor výplatního razítka: ....."v nových výplatních strojích budou napříštěvýplatní otisky nového vzoru .... výplatní otisky ve tvaru obdélníka, který je zoubkován...." . Toto období bylo zatím nejdelší - trvalo 53 let a tato doba pamatuje jen jediný vzor otisku s jedním názvem státu do orku 1992, pak tu byly dva státy, ale zaznamenává několik druhů výplatních strojů - manuální, elektrické, ale i elektronické několika generací.

Při určení tohoto období zahrál technickíá stránka a technologické změny v mechanismu strojů, už ne vzhledové důvody výplatního razítka.  

Došlo i k jiným změnám, které nejsou pro stanovení období čs. výplatního otisku podstatné, proto je nezmiňuji a odkazuji na jinou literaturu. 

O ukončení dle mého názoru rozhodla poštovní správa oficiálním zavedením prvních digitálních výplatních v České republice  strojů v poštovním provozu. Současně se zavedl systém na dálkové kreditování a komerční výplatní stroje musely obsahovat nově zavedená licenční čísla v dolním mezikruží denního razítka. Poštovních výplatních strojů se toto nařízení netýkalo. Dodnes vidíme stroje a jejich otisky bez licenčních čísel (modré otisky jsou výjimkou). Slovensko a jejich výplatmní stroje měly podobný vývoj s tím, že slovenská poštovní správa byla v zavádění digitálních strojů, zejména třetí generace o dost rychlejší. 

Jak ohraničit toto, zatím nejdelší období v historii čs. výplatního otisku? Rokem 1999, kdy se dal souhlas k zavedení digitálních strojů. Tímto rokem začalo třetí období výplatního otisku na území Československa - období moderní. Toto období začalo rokem 199 a žijeme v něm do dneška, tedy již 21 let. Definitivně skončily manuální výplatní stroje a používaly se elektronické a začalo se s digitálními stroji, dokonce tzv. třetí generace (datamatrix), Jsou povoelny stroje s názvem operátora strojů - česká republika - u nových digitálních strojů modré barvy. To by nemělo však nemělo být určující v tomto hlavním přehledu druhů výplatnícvh strojů dle období. Při určení by mělo zvítězit hledisko technické. Toto období zahrnuje i sestry výplatních strojů  u nás - APOSTy (vznik 1994) a automatové znáky  - ATM (vznik 2000). 

Tolik můj krátký příspěvek k rozlišení jednotlivých  historických období výplatních otisků z území Československa.   

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY - PRAVDIVÁ PAMĚŤ NÁRODA

Výplatní otisky jsou přesnou a pravdivou pamětí národa. Zachycují všechny důležité okamžiky a mezníky v životě národa, na jehož území jsou nepostradatelným prostředkem k vyplácení listovních zásilek či poštovních průvodek. Jako němí svědci nám zachovávají všechna rozhodnutí autoritativních a mocných částí společnosti. Podepisují se na nich i ideologické vlivy či emotivní nálady mezi lidmi. Proměny zachycují především jeho výplatní razítko a denní razítko.

Ani označení nejsou změn ušetřena. Velké změny přišly zejména po roce 1948, kdy nastoupil nový společenský  řád. Kapitalismus a demokratickou společnost vystřídal socialismus a autoritativní forma řízení společnosti. Několik příkladů mluví za všechny.

Poválečné zestátnění mezi léty 1945 - 1948 a tvrdé znárodnění v roce 1948 a dalších létech zachytily výplatní otisky nejlépe ze všech poštovně historických artefaktů. Přívěsky jako akciová společnost se změnily na národní podniky (přiklad otisku ASO - firma Ander a synové) a otisku národního podniku Velkoobchod drobným spotřebním zbožím v Olomouci. 

Změny v označení z důvodů změny vlastnictví či jiných forem převzetí firem státem (např. národními správci) byly jedněmi z největších změn. Postupně mizely dřívější názvy firem, které byly v soukromém vlastnictví.

Paměť 001

 

Do názvů se začaly dostávat jména politických vůdců (J. V. Stalin, Klement Gottwald), či vlasteneckých levicových umělců (Petr Bezruč). Vše v rámci nové ideologie. Železárny tak nesly  například jméno Petra Bezruče n. p. Olomouc.

 

Pamět 003

Pojišťovnictví bylo zestátněno. Z mnoha pojišťoven se po roce 1948 vytvořila jedna hlvní pojišťovna - Státní pojišťovna. Ke své činnosti nasadila propagaci svých služeb - zabezpečení rodiny a majetku, později zdůraznila, že "socialistické pojištění chrání hodnoty nás všech". 

 

Pamět 008

 

Pamět 009

 

Pamět 010

Uživatelé použili výplatní tsroje i propagaci událostí či výročí, které přímo s činnosti subjektu nesouvisely. Příkladem může být výplatní otisk uživatele Tonak Nový Jičín , které připomněl 30. výročí osvobození Československa sovětskou armádou v roce 1975, a to dokonce s několikaměsíčním přestihem...

 

Pamět 007

 

Po roce 1948 došlo i na propagaci vlastní výroby. Příkladem může být výplatní otisk uživatele ODĚVY Stará Role, které propagují své šaty jako "Hotové šaty sluší a jsou levné!" (1969), později (1976) jemně toto heslo změnil na "Hotové šaty sluší a jsou kvalitní!"-  U druhého otisku došlo k výměně označení uživatele hlavně z důvodů zanesení poštovního směrovacího čísla. To se stalo i v denním razítku. Otisk posloužil jako reklamní prostředek.

 

Pamět 011 

 

Hola 001

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

DENNÍ RAZÍTKA S ROZŠÍŘENÝM DOMICILEM NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH

Výplatní otisky na území, které Německo zabralo na základě Mnichovské dohody, změnily svůj vzhled dosti podstatně.Předně to bylo výplatní razítko, kde se místo větrné růžicea názvu ĆESKOSLOVENSKO objevila německá orlice s názvem Třetí říše DEUTSCHE REICHSPOST, dále se v této oblasti zabydlovaly výplatní stroje s gotickými číslicemi, které čs. poštovní srpáva neakceptovala ve 20. letech a zadala si výrobu specifických československých oválných číslic. Označení uživatele se poněmčilo, nové otisky byly jen s německým textem uživatelů. Z první republiky zbyly jen označení, která byla neutrální - kresby, symboly, loga,  názvy firem. I ty se poněmčily, dokonce i ve  jménech.

 

Změnám se nevyhla ani denní razítka. Předně se stále více objevovala denní razítka dvojkruhová s můstky, i když u řady otisků zůstala jednokruhová. Dvojkruhové denní razítko bylo typické pro německé výplatní otisky. Změnila se i legenda na místě dohlédací pošty. Nezůstal jen německý název dohlédací pošty, ale byl zejména u menším sídel rozšířen o další identifikační dodatky a domicly. Byly zařazena hned za název pošty do závorky, ale byly i v dolním mezikruží). Upřesňovaly místo, kde sídlila dohlédací pošta. Například se doplnily regionální, oblastní  či okresní údaje jako byl  okres - Kr. plus název či  název regionu - Sudetenland apod. Číselné označení pošty se dostalo až za tento vsunutý název.  Výjimkou nebyly ani zeměpisná upřesnění - řeky (např. Neisse), hory (např. Riesengebirge) atd.  Přehled o těchto rozšířeních vydá na samostatný větší rozbor. 

 

Přívěšek 002

 

 

Přívěšek 001

 

Toto označování respektive rozšiřování názvu dohlédací pošty s bližším a podrobnějším domicilem sloužícím k lepšímu doručení či identifikaci zásilky bylo důsledným německým zvykem. tento způsob označení legendy v denním razítku výplatních strojů se objevuje už i klasických německých otisků ve 20. a 30. letech. Z Německa přešlo i na naše území, které bylo Německem zabráno v roce 1938. Dva příklady za všechny:Rozšířená legenda byla obvykle v dolní části mezikruží.

 

ADD 001

 

ADD 4 001

 

.

 

 

.   

Číst dál...

ZELENÉ VÝPLATNÍ OTISKY

V sousedním Německu se používají výplatní tsroje k zapravení daní. Mají zelenou barvu a pochopitelně jiné konstrukční uspořádání. Liší se i pojmenování. Jde přece jen o interní doklady a nemají s poštovnictvím nic společného. Poštovní provoz a berní systém spojuje v tomto případě jen výplatní stroj.  V otisku je datum, částka zaplacených daní, číslo licence stroje (subjektu a domicil) V konstrukci výplatních strojů pro daňové účely se angažovala firma Postalia, později Francotyp - Postalia. Výplatní hodnota byla na stavena na západoněmecké marky, nyní najdeme již stroje s eury. I jiní výrobci dodávají výplatní stroje pro tyto a jiné účely. Německéí stroje pronikly i do ostatních, nejčastěji okolních zemí. Československo bylo této invazi ušetřeno a zůstalo u výplatních strojů jen v poštovním provozu.

Na obrázcích je zveřejněno:

- detail výplatního stroje Postalia ("žehlička"),

- otisk 1 - hodnota DM 2,10, model D 2, trojmístná výplatní hodnota. Možnost   výše  výplatní hodnoty: 0,01 do 9,99 DM. Předplacená hodnota může být od DM 100,- až 1500,- , případbě od DM 1000,- do 15.000,-.

- detail mechanismu výplatních číslic, z obrázku je znatelná použitá zelená barva,

- otisk 2 - hodnota DM 12,15, model D 3, čtyřmístná výplatní hodnota. Možnost výplatného DM 00,01 do 99,99.

Předplacení výplatného je opět dvojí od DM 1000,- do 15.000,- anebo od DM 100,- do 1500,-.

- otisk 3 - hodnota DM 21,30, model D 2, trojmístná výplatní hodnota se zaslepenou nulou. Možnost výplatného: DM 00,10 až 99,90. Předplacení výplatného DM 100,- až 1500,- anebo DM 1000,- až 15000,-

- otisk 4 - hodnota DM 327,60. model D 3, čtyřmístná výplatní hodnota e zaslepenou nulou. Předplacená hodnota od DM 1000,- do 15000,- anebo na požádání až do DM 1500000,-

zelemé 001

 

zelemé 002

 

Číst dál...

NÁVOD K PŘÍSTUPU KE KATALOGŮM VÝPLATNÍCH OTISKŮ Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA 1926 - 1992

Návod k přístupu ke katalogům výplatních otisků z území Československa 1926 - 1992

(autoři Roberto Di Casola a Ivan Leiš se spoluprací Richarda Stambaugha a Bernharda Brunnera)

Praha - Lugano 2014 - 2015

Bez dodatků a bez tištěné verze ( stav 2020).

Některé části jsou též zdarma na osobním webu( www.historiapostalis-etc.cz)  Ivana Leiše  a na osobním webu Roberta Di Casoly.

Přístupy bez kódů a zdarma.

Instructions how to approach "CATALOGUE CZECHOSLOVAKIA" - (The Meter Stamp Catalogue of the Czecoslovak territories 1926 - 1992).

(Authors: Roberto Dic Casola and Ivan Leiš, collaborators Richard Stambaugh and Bernhard Brunner)

Prague - Lugano 2014 - 2015

Without supplements and printed version (situation 2020). 

Aproach without codes and free of charge.

 

 

Úvodem

V letech 2014 - 2015 jsem společně s přítelem a kolegou Robertem Di Casolou (CH) a za spolupráce s přáteli Richardem Stambaughem (USA) a Berhardem Brunnerem    (SRN )dokončili rozsáhlý barevný Katalog výplatních otisků z území Československa z let 1926 (uvedení výplatních strojů do provozu) až 1992 (zánik republiky Ćeskoslovensko) s tím, že jsme postihli výplatní otisky všech státních celků tohoto období (Československo I, II, III, IV), Česko - Slovensko (II), Deutsches Reich, Protektorát Böhmen und Mähren -  Čechy a Morava, Slovensko) jak z typologického hlediska všech obdobím tak z věcného (ilustračního) hlediska některých období. Oproti předcházejícím obdobím jsme seznamy doplnili o nové objevy, které jsme vyznačili. Katalog jsme nazvali souhrnně CATALOGUE CZECHOSLOVAKIA.

V letech 2010 - 2018 jsem zastával pozici předsedy Klubu filatelistů 00-15, sběratelů specializovaných oborů Praha SČSF a v roce 2014 jsme byl jedním se spluzakladatelů internetových stránek Klubu www.kf0015.cz. Společně s přítelem Robertem Di Casolou jsme se rozhodli, že tuto rozsáhlou práci věnujeme jako dar tomuto Klubu. Výbor KF 00-15 souhlasil a celý Katalog se zavěsil na jeho webové stránky. Dlouhá léta byl na titulní straně portálu, v roce 2019 přesunut do archivní jeho částí.

Klubu filatelistů jménem autorů a spolupracovníků děkuji za zavěšení a uchování této práce na internetových stránkách.

Dostávám od řady sběratelů dotazy, jak se mohou dostat k tomuto katalogu. Proto dnes zveřejňuji návod k přístupu k tomuto Katalogu. Katalog je zatím přístupný bez použití kódů, volně a zdarma.

 

POSTUP

1/ Vstupte na portál www.kf0015.cz........ Enter the web of www.kf0015.cz

2/ Vpravo nahoře najdete "vyhledávání", do rámečku napište "Katalogy výplatních otisků" - In the upper right part of the title page you find "Vyhledáváníů (search). Write down: Katalogy výplatních otisků",

3/ Na stránce najdete různé katalogy, nalistujte KATALOGY VÝPLATNÍCH OTISKŮ (I. CH, CS) NA INTERNETU (AKTUALIZACE). On the page you find various catalogues, click on "KATALOGY VÝPLATNÍCH OTISKŮ (I, CH, CS) NA INTERNETU (AKTUALIZACE).

BINGO!

4/ Objeví se vám seznamy:

TYPOLOGIE 4 díly,

KATALOGY 7 dílů.

První katalogy jsou typologické z růlzných období, druhý seznam obsahuje věcné - ilustrační katalogy z různých období (ne všechny jsou zveřejněny).  

The following lists will appear:

TYPOLOGIE 4 parts,

KATALOGY 7 parts.

The first catalogue are typological ones from different periods, the second list contains illustrated catalogue from differet periods (not all are published). 

 

HODNĚ ŠTĚSTÍ A RADOSTI

GOOD LUCK AND ENJOY

 

 

UPOZORNĚNÍ

WARNING

Katalogy jsou pod copyrightem. Jakékoliv reprodukce  a použití údajů jsou zakázány. Na druhé straně jsme velkorysí a po písemném žádosti rádi vyhovíme a dáme souhlas k reprintu s uvedením pramene či zdroje informací a obrázků.

The catalogues are under Copyraight. Any reproduction or use of the information are forbidden. On the other hand we will be highminded and after written request we will be gladly meet the wishes for reprint statingthe source of the information or pictures.

 

Publikované katalogy jsopu pro výhradní použití sběratelů.

The publsihed catalogues are for the exclusive  use of collecors.

 

Přídavek

Pro lepší orientaci a zvýšení rychlosti přii listování doávám přehled období a period Katalogu.

For better orientation and speed acceleration I like to add the lists of territorial parts and time periods.

 

TYPOLOGIE VÝPLATNÍCH OTISKŮ (METER STAMP TYPOLOGY)

 

TYPOLOGIE 1 cz 1926 - 1946 CATALOGUE CZECHOSLOVAKIA

TYPOLOGIE 2 cz 1946 - 1992 CATALOGUE CZECHOSLOVAKIA

TYPOLOGIE 3 cz 1926 - 1992 POST OFFICES

TYPOLOGIE 4 cz 1939 - 1945 SUDETENLAND

 

KATALOGY VÝPLATNÍCH OTISKŮ (Meter Stamp Catalogues)

 

Katalog V 1 CS 1926 - 1939 136 stran (pages)

Katalog V 2 CS 1926 - 1939 138 stran

Katalog V 3 CS 1939 - 1945 175 stran

Katalog V 4 CS 1939 - 1945 102 strany

Katalog V 5 CS 1939 - 1945 138 stran

Katalag V 6 CS 1945 - 1948 131 stran

Katalog V 7 CS 1945 - 1948   99 stran

 

 

Jménem autorů a spolupracovníků

Ivan Leiš

 

IMG 0053

 

Otisk SUDETY s PSČ

 

Cesko Slovensko

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NEZNÁMÁ OZNAČENÍ, NEZNÁMÍ UŽIVATELÉ

Při objasňování významu zkratek a identifikaci uživatelů výplatních strojů a jejich otisků jsme narazil na několik neznámých. Z dosažitelných materiálů a informačních zdrojů nelze jednoznačně určit význam zkratek a identifikovat uživatele.Ani Bouškův katalog  a německé katalogy bohužel nepodávají bližší údaje.

Zatím jdxe o tři výplatní otisky:

1/ LN - psacím písmem mezi denním a výplatním razítkem. Význam? Uživatel?, výplatní stroj Francotyp Anker, sběratelsky  FR 6h - 4m, známe datum 1. otisku: 4. 1. 1940, poštovní použití  25. 10. 1941

2/ KH - písmena KH v kruhu, adresa Praha II., Lazarská 7 (v tomto objektu byla celá řada firem), otisk 1. dne 16. 6. 1942, mezi denním a výplatním razítkem, poštovní použití nedoloženo

3/ PRAHA N - slovo a písmeno v erbu mezi enním a výplatním razítkem, otisk 1. dne 5. 5. 1942, poštovní použití nedoloženo.

Dočkáme se objasnění?

neznámé 001     neznámé 002     neznámé 003

 

 

Číst dál...

KANCLSTROJE A VÝPLATNÍ STROJE V ČESKOSLOVENSKU

KANCLSTROJE a výplatní stroje

Jedním z národních podniků v Československu byl i podnik Kancelářské stroje, jehož hlavní činností byla dodávka a podpora výpočetní techniky, záznamy a zpracování dat socialistických podnicích. Tento subjekt zprvu měl celorepublikovou působnost, později se specializoval na české země, neboť  na Slovensku byla zřízena podobná společnost Datasystém. Jednou z rozsáhlé činností Kancelářských strojů (v běžném životě se jim říkalo Kanclstroje) byly i výplatní stroje.

 Rozsah činnosti tohoto subjektu byl velmi široký. Obhospodařoval jednoduché psací stroje, pokladny, rozmnožovací a kopírovací stroje, kalkulačky, pořizovače dat, organizační automaty, ale i sálové a stolní počítače. Ruku v ruce s touto činností šly i školení a servisní podpora. Pracovníci Kanclstrojů byly i přednášejícími na různých konferencích a sympoziích. Z jejich pera vyšly i odborné publikace.

Kanclstroje nebyl typický výrobní či vývojový podnik, i když pod Kanclstroje patřily různá vývojová centra.  Tato firma měla řadu poboček po českých zemích.  Kanclstroje zajišťovaly dodávky výpočetní techniky pro megapodniky – výrobní podniky, elektrárny, doly, výzkumná centra, univerzity. V jejich blízkosti byly filálky Kanclstrojů.  

KRONIKA KANCELÁŘSKÝCH STROJŮ

  1. 12. 1951 – VZNIK
  1. 01. 1952 – Oficiální zřízení vyhláškou ministra těžkého strojírenství čj. 207/979/52-H-5.

                           Dovoz výplatních strojů zajišťovaly až na výjimky organizace zahraničního obchodu

                           OZO, též nazývané PZO)

  1. 12. 1980 – rozhodnutí pod číslem MEP č. 011/1357/80 o sloučení s koncernem ZAVT
  1. 01. 1981 – sloučení s koncernem ZAVT (Závody automatizační a výpočetní techniky) rozhodnutím

                        ministra elektrotechnického průmyslu č. 19/1980. ZAVT byla státní koncernově výrobně  

                        hospodářská organizace podřízená Federálnímu ministerstvu elektrotechnického    

                        průmyslu. V kompetenci této organizace byly výzkum a výroba počítačů, minipočítačů,

                        řídících počítačů, analogových a hybridních počítačů a zkoušečů, periferních jednotek,

                        pořizovacích strojů, zařízení pro přenos dat, děrnoštítkových strojů a zkoušečů.

                        ZAVT zřizovaly výpočetní střediska.

                                           

                        Sídlo Kanclstrojů: 28. října 15, Praha 1, sídlo ZAVT Radlická 2, Praha 5.

Pod ZAVT spadala řada koncernových účelových podniků a účelových organizací včetně Kanclstrojů.

Kanclstroje měly působnost v rámci ČSR se sídlem v Praze, Datasystém měl působnost pro Slovensko se sídlem v Bratislavě).

    1989  ZAVT rozdělen

  1. 3. 1989 zrušeny koncernové účelové organizace, ve stejný den zřízeny Kancelářské stroje,

            o.p. = obchodní podnik, a to rozhodnutím Ministerstva hutnictví, strojírenství a

                     elektrotechniky ČSSR č. II/1989 (spis Městského osudu 218 ALX), zápis proveden

                     též tento den

    1992 zánik Kanclstrojů a vytvoření několika podniků – akciových společností, které delší dobu

          nepřežily  a byly postupně rušeny v letech 2004 – 2016. Název Kancelářské stroje se udržel

          a existují s různou náplní.

Výplatní stroje postupně z náplně činností Kancelářských strojů mizely a v 90. letech nastala nová situace v této oblasti. Každý z výrobců výplatní strojů , který měl zájem o československý a později o český a slovenský trh, si našel sobě vhodného zástupce pro zastupování svých zájmů v této oblasti. Tento systém funguje do dneška s tím, že povolování a kontrolu výplatních strojů má na starosti v České republice Česká pošta a na Slovensku Slovenská pošta. Ty uzavírají  na základě Podmínek pro používání výplatních strojů s uživateli a zástupci náležité smlouvy.

Tím se dlouhodobá činnost Kancelářských strojů v oblasti výplatních strojů uzavřela.

Kabclstroje měly v českých zemích řadu působišť a adres. Ředitelství jeden čas sídlilo v Melantrichově ulici, byly i jiné adresy - Perštýn 9, Radlická atd,). Itisky měly i filiálky Kanclstrojů po celé rpublice (např. Jihlava). Zpracování: dle zdroje „Co byl podnik Kancelářské stroje n.p.“  a na základě osobních zkušeností     Ukázky vlastních výplatních otisků Kancelářských strojů (vlastní sbírka).

UKÁZKY VÝPLATNÍCH OTISKŮ

Kanclstroj využily výplatních strojů ke své korespondenci, vyplácení své pošty, propagaci řadu tsrojů a výplatních otisků. Používaly hlavně výplatní stroje Francotyp a Postalia. 

Výplatní otisk Francotyp, sběratelsky  cenný a označený jako FR 6h - 4m, první otisk Kancelářských strojů (základní závod - odbyt) z 19. 12. 1952, prvního orku existence tohoto národního podniku

 

Kancl 001

 

Příležitostný výplatní otisk s datem 11. 6. 1962, vytvořen a použit k 10. výročí vzniku Kancelářských strojů.  Výplatní otisk ze stroje Francotyp, sběratelsky FR 8 - 0- 4m. 

 

Kancl 2 001

 

Jeden z raných výplatních otisků Kancelářských strojů ze 60. let (16. 8. 1965), propagující kancelářské stroje. Otisk je na faktuře zaslané JZD Moravěves v okrese Most.

 

Kancl 2 002

 

 Od 70. let 20. století se Kanclstroje přichýlily k vyplácení své korespondece pomocí výplatních strojů Postalia, druhá otisk je jeden z posledních  zachycených jako československý. Zajímavý je pohled na měnící se logo firmy a na změny její právní podstaty (n.p. - k. ú. o.). Otisky jsou z 2. 12. 1975 a 29. 1. 1992. 

 

Kancl 4 001

 

Kancl 4 002

 

Přechod ze soustavy Francotyp na Postalii mám ve sbírce dokumentován těmito daty (Kanclstroje - ústředí):

FRANCOTYP FR 6h - 4m (příležitostný ke dvaceti existence) datum: 27. 10. 1973

FRANCOTYP FR 8h - 4m  (základní otisk): datum: 18. 6. 1974 (již s PSČ)

POSTALIA (jeden z prvních otisků) datum 25. 10. 1974

 

KS 10 001

 

 

Číst dál...

PŘÍKAZ DOBY ZA PROTEKTORÁTU: ODPILOVAT vše československé, české a vlastenecké!

 

PROTEKTORÁTNÍ DOBA

se projevila i na výplatních otiscích. Nejenže došlo postupně k poněmčování jejich částí (denní a výplatní razítko) na podzim orku 1939 a poté postupně, jak to dovolovaly technické možnosti mechaniků, kteří prováděli na příkaz protektorátních úřadů změny, ale doba si vyžádala další změny. Ve výplatním otisku muselo zmizet vše, co připomínalo zaniklé Československo. Když nešlo odstranit celý výplatní otisk,  tak aspoň došlo na jeho část. Jako například u otisku Lékařské záložny, peněžního ústavu československých lékařů, lékárníků a zvěrolékařů v Praze. Lékařská záložna sloužila československpmu lékařskému, lékárnickému a veterinárnímu stavu. Své kořeny zapustila již v roce 1906 ve Valašském Meziříčí, poté měla své centrály v Praze a Brně, posléze se v Brně přerodila centrála ve filiálku. Filiálka Lékařské záložny v Brně využívala od roku  července 1937 výplatní stroj Francotyp a v Praze již od května tohoto roku. Stroje sloužily i v prvních dnech Protektorátu, dokonce měly stejný text i u prvního poněmčeného otisku (došlo ke změně výplatního otisku). S druhým poněmčením (v denním razítku) došlo i k odpilování slova "československých" a v označení uživatele zůstala větší mezera. Slovo připomínalo minulost úspěšného státu a muselo i z označení být odstraněno.

 

Lékaři 001

 

Lékaři 002

 

Vývoj šel dál a později muselo být poněmčeno i označení uživatele. V lednu 1944 registruji tisk třetího protektorátního vzoru s poněmčeným textem označení:

 

"ÄRZTE VORSCHUSSKASSA/Geldanstalt der Ärzte, Apotheker und Vëterinäre in Prag/LÉKAŘSKÁ ZÁLOŽNA /Peněžní ústav lékařů, ůélarníků a zvěrolékařů v Praze."

 

Čas úprav označení uživatelů se nezastavil jen u slova, které připomínalo Československo. Došlo i na národní jména, symboly a jiné připomínající slova. Uživatel firma SMALT, prodejna smaltovaného zboží v Praze byla nucena vypustit ze svého označení adresu připomínající básníka Vrchlického, pravděpodobně v souvislosti s přejmenováním ulice Vrchlického sady.

U jiných subjektů došlo k přejmenování vlasteneckých ulic a náměstí, což s projevilo ve výplatních otiscích. 

Otisk 1. dne: 27. 2. 1940 (R)

Lékaři 2 001

Otisk 1. dne 22. 7. 1940 (R)

Lékaři 2 002

 

Během Protektorátu v některých městech, kde byl zančný německý vliv došlo k odpilování českého názvu lokality - bylo to např. v brně či v Olomouci ve 40. letech.V brně se vyskytlo několik případů, kdy se odpiloval český název pošty. Za všechny případy uvádím dva otisky: otisk firmy MORAGRO a J. KOUDELKA z roku 1944- Název BRNO 1 v obou případech odpilováno.

 

Brno 1 001

 

 

 

 

 

Číst dál...

SPOJENI OSUDEM S FIRMOU BAFRA REINICKENDORF

Firma Bafra Maschinen Ges. M. B. H. se sídlem v Emmenthaler Strasse 132 - 150 v Reinickendorfu Ost (severní část Berlína) byla prostřednictvím firmy Francotyp G. m. b H. v Berlíně nově založené firmy zajišťující  projekci a výrobu výplatních otisků, aby se stala jedním z dodavatelů této technické novinky na počátku 20. století při vyplácení poštovních zásilek do Československa. Druhou firmou byla firma Anker-Werke z Bielefeldu. Pozornost československé poštovní správy a designovaného zájemce o zastupování fy. B. Jarolímek z Prahy si tyto firmy zasloužily po úspěšném provozu výplatních strojů s mnohonásobnou výplatní hodnotou při hyperinflaci v Německu, kdy starý poštovní systém včetně poštovních známek a dalších způsobů vyplácení naprosto selhal.

Firma FRANCOTYP G.m. b. H. byla střešním podnikem, kde figurovaly tři továrny - výrobci výplatních strojů :

1/ Uhrenfabrik L. Furtwängler Söhne AG, Furtwangen (vyrobil 32 strojů s proslulým App No. 1,)

2/ Bafra Maschinen Reinickendorf Ost (dříve M. Dübner Berlin),

3/ Anker-Werke Bielefeld.

Posledně dvě jmenované firmy vyhověly Říšskému ministerstvu pošt a vyvedly Německo z krize vyplácen ízásilek při období inflace, která vrcholila v roce 1923. Bafra byla satrší německou mechanickou firmou a názvaná byla účelově: BAR ( FRAnkierung ( "volné, pohotové vyplácení" či "vyplácení bez zábran"). Tento subjekt byl silným hráčem na trhu, jak finančně, tak technologicky,  a  též svými výrobními kapacitami. V té době existovaly další firmy, ale podstatně menší. Kdo jim mohl konkurovat byl snad  ing. Erich Komusin a jeho žena Hildur s jejich firmou KOMUSINA (výrobce byla R. Gühl z Hamburku). Obě firmy - Anker Werke a Bafra Maschinen uspěly při výběru dodatvatelů výplatních strojů na přelomu let 1925 a 1926 u československé poštovní správy a staly se tak pod jménem spojené firmy FRANCOTYP  na dlouhou dobu monopolním a později dominantním dodavatelem výplatních strojů do Československa.

O firmě Anker jsem již psal. Ta dodávala výplatní stroje ANKER (typ A), které byly schopny tisknout  a vyplácet hodnoty do 99,99 Kčs. Nejstarší stroje tohoto typu měly pořadové číslo počitadla uprostřed mezi denním a výplatním razítkem, později vyvinuly zlepšený model (1927) , ale v horní pozici otisku. Toto vylepšení bylo nutné pro pohodlnější usazení označení oprávněného uživatele mezi denní a výplatní razítko.

Firma BAFRA byla ještě o něco pružnější než Anker. Dlouhou dobu dodávala na československý trh několik strojů a od každého stroje i několik modelů. Pružně reagovala i na požadavek čs. poštovní správy vytvořit výplatní stroj na vyplácení novinových zásilek, který bohužel neprošel schvalovacím systémem. Hodnota stroje typu B ziskla hodnoty až do výše Kčs 9,99. Pořadová čísla byla zprvu uprostřed nápadně velká, ale později se zmenšila a přesunula do horní části otisku, a to ze stejného důvodu jako u strojů Anker. Od 10. 12. 1929 vyslyšela požadavek československé strany a začala dodávat nový a zdokonalený stroj typu B. Změny byly mechanické (jednodušší nastavení data, lepší odhazování vyplacených zásilek atd.  Pořadová čísla byla malá a nahoře. 

Otisky strojů A a B jsou snadno odlišitelné (základní parametr - vzdálenost os vedných středy denních a výplatních razítek se na první pohled lišily.

Bafra začala však vyrábět typ C.  Ministerstvo pošt a telegrafů je povolilo 14. 2. 1929 so československého poštovního provozu. Tyto stroje se poháněly ručně (lůikou) Povolení bylo na zkoušku. Vydrřelo do 19. 6. 1929, kdy minisretsvo tyto stroje zalázalo s tím, že vydaná povolení platila. Typ C se vyznačoval  stroj  až čtyřmístnou výplatní hodnotou, pořadová čísla byla malá.typ C se nelišil ničím od otisků typu B (novějšího typu). Sběratelsky jsou těžko odlišitelné, což ovšem nehraje velkou roli při sbírání, které není vysoce studijní. Naštěstí z počátečních dvaceti let jejich použítí v československu zůstalo dost archivních údajů  a Jonášova identifikace k odlišení mezi typy B a C.,

O firmě BAFRA moc toho kromě uvedených údajů shora nevíme. Zasloužila se o stroje, které byly modrní, výkonné a odlávaly morálnímu i fyzickému opotřebení mnoho desítek let. BAFRA existovala i v dalších letech a zachovala si výrobní a manažerskou samostatnost. V roce 1972 definitivně splynula s firmou Francotyp, se kterou do té doby byla pod svým jménem spojena výrobně. Firma Francotyp též nevydržela tlak a pod jménem Francotyp - Postalia ( FP) se sídly v Offenbachu a Berlíně vytvořila silnou firmu v roce 1983. Existuje do dneška a svůj tradiční trh Českou republiku a mnoho dalších zemí na světě neopustila, úspěšně konkuruje a dokonce dodává do české republiky a dalších zemí i digitální výplatní stroje  třetí generace.V archivu jsem nedávno našel i údaje, že stroje této firmy se vyřazují ještě o mnoho let později a snad  i v těchto dnech (např. výplatní stroj Bafra E 371 uživatele Obersuhl z Berlína vyrobený v roce 1955 se vyřadil až v roce 1987, v aukci se vydražil za 99 Euro). 

Firma BAFRA se významně zapsala do československé a české historie výplatního otisku . V dávném sídle firmy  v Emmenthaler Strasse v Reinickendorfu ještě v 80. letech firma Francotyp - Postalia sídlila a zcela určitě sídlí nadále.

Tato slova doplňuji desítkou koláží se vztahem k firmě BAFRA.

Koláž 1

Mapka lokace čtvrti Reinickendorf v Berlíně, znak a silniční cedule

 

Bafra 1 001

Pohlednice ze začátku 20. století zachycující Hansastrasse s rohem Residenzstrasse. Sídlo firmy Bafra Emmenthaler Strasse je spojnicí mezi Residenzstrasse a Aroserstrasse

Druhý snímek: Historická brána v Reinickendorfu.

 

Bafra 2 001

 

Třetí obrázek: ukázka zástavby v Emmenthaler Strasse, kde bylo sídlo firmy Bafra. Někde v této ulici v dílnách BAFRA (dříve M. Dübner) se zrodily v roce 1920 - 1923 první výplatní stroje Bafra (typ B)

 

Bafra 3 001

Označení výrobků firmy BAFRA (nebyly to jen výplatní stroje ve 20. letech minulého století  - dolní označení), ale i další mechanické výrobky např. kávomlýnky (označení nahoře) v 30. letech

 

bafra 4 001

Pátá koláž: Přítel Otto Gleixner, ředitel a kutrátor Filatelistické knihovny v Mnichově mi svého času poslal dopis s otiskem firmy Francotyp - Postalia GmbH s identickou adresou dřívější firmy BAFRA, teprve nyní jsem si obálku prohlédl a uplatňuji ji poprvé v tomto článku. Psal se rok 1988

Dalšé strojírenská firma Fabrik Stolzenberg měla své sídlo též ve stejném objektu, kde sídlila BAFRA. Nátisk detailů o firmě Fabrik Stolzenberg z reverzu obálky

Čtvrť Reinickendorf hostila i daší strojírenské a mechanické firmy - např. fu. H. Gossen, určitě je tam řada strojírenských firem do dnešk - ukázka hlavičky jejich firemního papíru.

 

Bafra 5 001

 

Šestá koláž:Výplatní otisk z výplatního stroje vyrobeného firmou BAFRA v Reinickendorfu. Jeden z prvních výplatních otisků Německa používaného Říšským ministerstvem financů z počátku 20. let.

Na dvou dalších obrázcích výplatní tsroje vyrobené firmou BAFRA - na prvním je proslulý model B 1, druhý je z pozdějších let.  Oba tsroje poháněné typickou klikou.

 

Bafra 6 001

 

Sedmý obrázek: Zvětšený stroj BAFRA, model B 1 v druhé části listu dalšěí model Bafra (s klikou) pod heslem: "Poštovní úřad doma, zprovozněn ve všech kulturních státech světa".

Stroj a heslo obklopeny výplatními razítky 23 srátů světa včetně Ćeskoslovenska (vzor 1. republiky).

 

Bafra 8 001

 

Devátý obrázek: Kopie  vzácného dopisu firmy Francotyp Gesellschaft mbH, kteý byl napsán ve zmiňované adrese (datován 15. 3. 1946).

 

Bafra 9 001

 

Desátý obrázek: Kávomlýnek vyroben firmou Bafra Maschinen G. m b. H. v Reinickendorfu, vzácný aukční kus z 30. let.

 

Bafra 10 001

A na závěr: Cenný otisk výplatního stroje BAFRA, typ B , trojmístná výplatní hodnota, velké číslice počitadla uprostřed. První výplatní stroj Bafry u nás. Od fy. B. Jarolímek si jej koupila firma J. Buchsbaum, nakladatelství v Moravské Ostravě (Přívoz). Stroj byl provozován na základě povolení MPT Věstník 58 ze dne 18. 11. 1926 od 22. 11. 1926 do 3. 8. 1928. zobrazený otisk s datem 21. 5. 1927.temnto otisk patří mezi klemoty začátků vyplácení výplatním otiskem v Ćeskoslovensku.

 

Buchs 001

 

Firma Bafra Maschinen-Gesellschaft m. b. H. byla v čilém korespondečním styku s firmou B. Jarolímek, svým generálním zástupcem pro Ćeskoslovensko. Bafra používala svůj výtvor - výplatní stroj Francotyp, typu B nebo C. Dopis odešel z další zjištěné adresy - Wilkestrasse 25 v Berlíně - Reinickendorfu-Ost.Otisk datován 13. 5. 1931.

 

Bafra dopis 001

Zajímavý předváděcí výplatní otisk firmy Bafra. Registruje údaje pro perspektivního zákazníka výplatního stroje A 9000. Zajímavé je i datum - slovní zkratka pro listopad (NOV) a vročení (poslední dvě číslice)  roku 1963. Návrh dotisku s dohlédací poštou Gütersloh 1.

 

Bafra otisk 001

 

 

 

 

 

Číst dál...

HYBRIDNÍ POŠTA

Česká pošta s. p. se dala na cestu hybridní pošty", která se dá definovat jako:

" ...komplexní řešení firemní korespondence pro hromadné zasilatele. Zákazník předává data ke zpracování v elektronické podobě a PostServis je tiskne, obálkuje a předává k doručení. Mění elektronickou podobu zásilek do fyzické podoby."

Zákazník předává dokumenty a PostServis zajišťuje jejich skenování a vyhodnocení. Sem patří i vyhodnocování vrácené korespondence. Jak hybridní pošta probíhá a jaké má rysy?

PostServis chrání přenášená data včetně skaldování dat, fyzické ochrany jednotlivých středisek, kamerového systému.

PostServis tiskne adresné i neadresné dokumenty s proměnlivými daty. obálkování se děje pomocí čárových kódů.

PostServis tiskne, obálkoje a rozesílá tyto druhy dokladů: faktury, daňové doklady, upomínky, direkt maily, výpisy z účštů bank, stavebních spořitelen a penzijních fondů poukázky, dotazníky včetně vyhodnocení odpovědí. Dají se tisknout pohlednice, pozvánky, blahopřání, vizitky, TransPromo tisky. Důležitá je rychlost při přenosu dat, tisku, kompletace, foliování a předání zásilek do poštovní přepravy. Rysem je spolehlivost, flexibilita, úspora peněz, cleostátní působnost, přehledné zpracování.  Kontaktovat lze tři místa v České republice - Praha - České Budějovice, Brno.

Korespondence PostServisu je vyplácena i výplatními stroji. Viz reprodukovaný  výplatní otisk. Dohlédací pošta pro pražský otisk soustavy Neopost je 125 00 PRAHA 025. Výplatní stroj má licenční číslo 84002684. Jedno z prvních označení propaguje nedávno zavedenou službu D + 1.

Otisk s datem 14. 10. 2020

 

Hybrid 001

 

Číst dál...