Dalším strojem byla postalia, která dle sbírky vyplácela zásilky v obodbí: - 8/76 -6/85 -.
V názvu přibyla zmínka o dalším řádu, takže tento usbjket byl nositelem dvou vyznamenání. Dohlédací poošta 735 81 BOHUMÍN.
V dalším období subjekt ŽDB - Železárny a drátovny Bohumín používal několik výplatních strojů Postalia.
První stroj začal vyplácet v roce 1970 a měl dvě podoby:
První otisk:
NOVÝ BOHUMÍN
Období:- 12/70 - 12/71 -
Silné můstky, bez rozlišovacích znamének, s logem v označení.
Druhý otisk:
BOHUMÍN (slovo Nový odstraněno, asymetrické položení části názvu pošty - čeká na PSČ )
Období: - 1/74 - 7/75 -
Silné můstky.
Počátkem 70. let Železárny a drátovny n.p. vyměnily výplatní stroje Francotyp za výplatní stroje Postalia. Těch bylo několik. První stroj vyplácel již v roce 1970 (viz pokračování 205 - 5
Druhý stroj Postalia v pořadí už obsahoval též logo subjektu. Část názvu s Gustavem Klimentem už zmizela v propadlišti dějin dávno. Otisky z tohoto stroje mělo několik podob.
První otisk
Dohlédací pošta 735 81 BOHUMÍN.
Období: - 7/75 -
Příležitostný výplatní otisk k 90 letům exsitence podniku.
Otisk s datem 28. 7. 1975. Otisk poznatelný podle denního razítka se silnými můstky a rozlišovacím znaménkem ve tvaru hvězdičky
Druhý otisk s "normálním označením" podniku
Otisk s datem - 12/82 - .
Dohlédací pošta 735 81 BOHUMÍN.
Desetinná tečka ve výplatním otisku nahoře.
Drátovny Nový Bohumín
Dohlédací pošta Nový Bohumín
Výplatní stroje Francotyp, otisk sběratelsky FR 6 - 0 - 4m
Otisk s datem 27. 2. 1058
Železárny a drátovny Bohumín byl hutnický a strojírenský podnik působící od roku 1885 v Bohumíně. Několikrát se měnil název a náplň činnosti jednotlivých provozů. První zmínka je o založení rourovny Albertem Hahnem a Heinrichem Eisnerem. V roce 1888 přibyl slévárna (litinové radiátory). Drátovna společnosti vyráběla od roku 1896 pozinkovaný drát. Od roku 1958 se samostatné podniky spojily v ŽDB = Železárny a drátovny BOHUMÍN.
Po znárodnění v roce 1945 nesl podnik název Bohumínské železárny. Zatím jsou známy dva otisky ze strojů Francotyp (sběratelsky otisky Fr 8h - 3m - 1k
Otisk s datem 14. 9. 1955
Dohlédací pošta BOHUMÍN 1.
V denním razítku rozlišovací písmeno A (dolní mezikruží)
Otisk s datem 17. 10. 1965
Dohlédací pošta NOVÝ BOHUMÍN
Někteří uživatelé svými otisky moc sběratelskou obec nepotěšili. Zůstali u jednoho výplatního tsroje a u minimálního počt otisků. Otisky se měnily jen na základě poštovních předpisů.
Jedním z takových příkladů je stroj Francotyp uživatele Jednota, lidové spotřební družstvo v Kolíně a jeho dva otisky. Takových uživatelů bylo více.
Dohlédací a podací poštou byla pošta kolín 2 respektive 280 02 Kolín 2.
Otisk s datem 14. 8. 1970 (bez PSČ)
FR 8 - 0 - 4m - 2km
Otisk s datem 21. 1. 1977 (s PSČ)
FR 8 - 0 - 4 m- 2km
Vývoj výplatních otisků ve světě
Vývoj výplatních strojů a jejich otisků v světě nebyl přímočarý, jak bychom se mohli domnívat. Prošel si složitým vývojem, ve kterém hlavním faktorem bylo hledání co možná nejlepší funkce výplatního stroje tak, aby splňoval požadavky
a/ vyplácet zásilky,
b/ registrovat poštovní poplatky.
Vývoj si prošel několika stádii:
a/ výplatní stroje s pevnou výplatní hodnotou,
b/ výplatní stroje s několikanásobnou, ale pevnou limitovanou výplatní hodnotou,
c/ výplatní stroje s mnohonásobnou výplatní hodnotou.
Řada zemí si tento vývoj odzkoušela se všemi variantami. To byly ty země, které záhy aplikovaly tento způsob vyplácení do svého poštovního provozu záhy – na konci 19. a na začátku 20. století.
Některé země naskočily do vlaku limitovaných hodnot výplatného, které se záhy ukázaly, že tudy cesta nevede. Poštovní poplatky se měnily a poštovní zásilky se zvyšujícími se hodnotami poštovného byly plné otisků s limitovanými hodnotami.
Země, které vlivem hospodářských problémů (inflace a hyperinflace vyvinuly a aplikovaly systém, který překonal všechny překážky – systém se stroji s mnohonásobnou hodnotou, která držela krok se zvyšujícím se poštovným. Tyto stroj úspěšně vyplácely své poštovní zásilky bez překážek. Tento třetí systém prošel mnoha úskalími, ale vydržel a i dnes tvoří páteř vyplácení zásilek pomocí výplatních strojů.
Každá země měla svůj systém. Jako příklad uvádím při přednáškách švýcarský systém, na kterém je vidět, jak se technika přizpůsobovala vývoji. Švýcarsko začalo vyplácet stroji s otisky, kde byla pevná (fixní) hodnota).
První podoba byla jen výplatní razítko.
Později se k výplatnímu razítku otisku připojilo denní razítko.
Odbočkou bylo výplatní razítko s označením oprávněného uživatele (bez denního razítka, které suplovalo poštovní denní razítko).
DALŠÍM STÁDIEM BYL OTISK SE TŘEMI SOUČÁSTMI – OZNAČENÍM UŽIVATELE, DENNÍM RAZÍTKEM A VÝPLATNÍM RAZÍTKEM S PEVNOU HODNOTOU VÝPLATNÉHO.
Fixním obdobím si prošla řada výrobců – Franco – HASLER – Universal – Francopost – Safag 1. Toto období trvalo dlouho zejména díky úžasné hospodářské stabilitě této alpské země. K jedné ficní hodnotě se postupně připojovaly další limitované hodnoty.
Švýcarsko se drželo této linky dlouho, pravděpodobně pod vlivem vynálezu poštovní známky z roku 1840. Heslem bylo: „ Jedna hodnota – jedna známka vydaná strojem“. Touto cestou šly i jiné země, nejen Švýcarsko.
ZLOM NASTAL V ROCE 1929, KDY FIRMA HASLER PŘEDLOŽILA ŠVÝCARSKÉ POŠTOVNÍ SPRÁVĚ REVOLUČNÍ STROJ HASLER F 22.
Souhlas k výrobě a aplikaci tohoto stroje byl udělen dne 23. 10. 1929. Výplatní tsroj na elektrický pohon vyplácel zásilky mnohonásobnou hodnotou.
Švýcarský otisk dostal podobu se třemi částmi – denní razítko/označení uživatele/výplatní razítko s mnohonásobnou hodnotou. Podle konstrukce se objevily i další typy: označení uživatele/denní razítko/výplatní razítko.
Přehled vývojové řady švýcarských otisků:
V tomto seriálu jsou použity ukázky z těchto zdrojů:
1/ Archiv autora,
2/ Sbírka výplatních otisků autora,
3/ Světové katalogy výplatních otisků zejména Hawkins/Stambaugh The International pOstage Stamp Catalog,
4/ wikipdia.org.
K častým změnám docházelo v pohyblivé části výplatního razítka. Výplatní číslice byly často měněny či doplňovány podle toho, co bylo po ruce.
U výplatního otisku uživatele Buzuluk Komárov u Hořovic nap rvní pohled zaujmou výplatní znaménko (plná tečka) a nesourodé výplatní číslice (poslední nula 6mm, ostatní číslice výška 5 mm).
Otisk FR 8 h - 4m - 1k.
Otisk s datem 26. 1. 1961.
Denní razítko jednokruhové (změna nařízena v roce 1946 s povolenou tolerancí do konce roku 1948).
Jedněmi z posledních výplatních strojů Francotyp tzv. osmiček, které se dostaly na balíkové přepážky, byly tsroje, u kterých jsme zazznamnaly vložení PSČ. Mezi posldními stroji byly tyto:
Omlouvám se za chabou kvalitu obou otisků.
438 01 ŽATEC 1
Otisk 1. dne 14. 11. 1977 - esej (R)
Stroj začal orážet až 17. 11. 1953 (R)
FR 8 - 4m - 2km
Výplatní číslice: československý oválný vzor s odlišnými číslicemi pro haléře.
Model C, stroj č. 33237 byl umístěn na poště Žatec 1 na balíkovou přepážku.
.
400 01 ÚSTÍ NAD LABEM 7
FR 8 - 4m - 2km (silné můstky).
Otisk 1. dne 19. 6. 1981 )R)
Stroj č. 22600, číslo klíč 32043
Uveden do provozu na balíkové přepážce pošty Ústí nad Labem 7.
Město náchod bylo odjakživa známé jako město textilu. V období 1946 - 1948 byla většina náchodnských textilek znárodněna, v roce 1949 došlo ke sdružení stávajících podniků do národního podniku Tepna Náchod. Spojily se základní závod na Plhově, přádelny v Babí a ve Starém Městě, a též tkalcovny v Náchodě a Bražci. V roce 1956 vznikl vrcholný orgán Východočeské bavlnářské závody (VBZ).
Jistý čas měl svou provozovnu (pobočku) v Náchodě (nejdříve ve Vrchlabí) i podnik zahraničního obchodu CENTROTEX Praha, podnik pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu. Pobočka byla později zrušena a oddělení bavlněných tknin se stalo součástí PZO Cnetrotex v Praze.
To bylo v letech 1948 - 1952. Z té doby nám zbyly dva výplatní otisky - solitéry této pobočky, která byla oddělením 510 mající na starosti vývoz bavlněných tkanin.
Otisky jsou cenné, první otisk : sběratelské označení FR 8h - 4m - 1k(otisk s datem 8. 1. 1949) druhý otisk sběratelského označení FR 8h - 5m - otisk s datem ? 1. 1952.
Omlouvám s za špatnou kvalitu prvního otisku: DR (1k) - označení: název CENTRPOTEX LTD. - VR (zoubkovaný obdélník, čtyřmístná výplatní hodnota).
Už jsem se zmínil, že v přechodných obdobích se vysykytla celá řada solitérů - výplatních otisků v jednom provedení, které měly jepičí život z nejrůznějších důvodů.
Jedním z tajových otisků byl otisk uživatele CENTROKOMISE, československé dovozní a vývozní společnosti s ručením omezením pro potravináčské výrobky. Tato společnost byla předchůdcem Koospolu. Vznikla již v roce 1935 za 1. republiky, ale výplatní tsroj neměla a zakoupila si jej až po vzniku zestátněné společnosti někdy v roce 1948. Vznik rychlý, zánik též. Po této společnosti zbyl jen jeden otisk a vzpomínka na Honzu Poulu, prvního generálního ředitele Centrokomise a později Koospolu, dělnického kádra, kterého nový režim dosadil na toto místo. Dlužno říci, že uspěl. Semlel ho až rok 1968 a 1969 pro jeho názor zdravý selský rozum. Měl jsme tu čest být jením z jeho kolegů po násilném sesazení do nižších pater ....
Otisk uživatele CENTROKOMISE Ltd. Praha
FR 8h - 5m - 2km. Otisk s datem 25 11. 1950.
Po zániku Centrokomise byl zřízen podnik zahraničního obchodu Koospol Praha pro stejný druh činnosti jaký měl ve vínku podnik Centrokomise. Otisk s datem 24. 1. 1963.
Výplatní tsroj Francotyp stejný s upravenou výpatní hodnotou a s novým označením.
FR 8h - 4m - 2km.
V roce 1947 se v poštovním provozu objevily celistvosti s výplatním otiskem uživatele Českomoravské strojírny a. s., elektrotechnická továrna, Praha IX - Vysočany vyplácené výplatními otisky, které byly atypické. Zejména výplatním razítkem, kde se objevila po přestavbě stroje čtyřmístná hodnota s zajímavým a do té doby nezvyklým výplatním znaménkem (dutý kruh) a třemi číslicemi, z nichž první byla klasická plná číslice a další dvě na místě haléřů duté.
Označení byl logotyp PRAGA s ozubeným kolem a pěti kouřícími komíny, který byl vložen do otisku v roce 1940 během Protektorátu ČM z důvodů antižidovských a protičeských zákonů a nařízení (původní označení neslo název ČESKOMORAVSKÁ-/KOLBEN-DANĚK, které německým úřadům vadilo). Otisk úplně poněmčeného otisku byl poprvé použit dne 20. 12. 1940. Ttao historie natolik zajímavá, že se o ní rozespúisuji dále a dokládám příslušnými otisky hned po reprodukci otisku 4. republiky s výplatním otiskem ve tvaru zoubkovaného obdélníku.
Podací a dohlédací poštou byla u všech popisovaných otisků pošta PRAHA 79.
Otisk s datem 30. 6. 1947
Nový vzor otisku 4. republiky zajímavý výplatní hodnotou odlišnou od dřívějších otisků tohoto subjektu.
Fr 8h - 4m - 1k
Někdy to je s výplatními otisky dost těžké, zejména u těch, které v označení uživatele mají buď loga nebo logotypy obsahující jen zkratky a kresby. Úkol identifikovat uživatele výplatního stroje zkomplikují navíc časté reorganizační změny. Pokud není otisk na celistvosti je úkol ještě těžší. Celistvosti hodně napoví, ale někdy též ne.
Jedním z takových případů je subjekt, který se po roce 1968, kdy byl oficiálně zřízen, nazýval Geologický průzkum n.p. Výplatní otisk však dokládá něco jiného - celistvost s otiskem s datem 11. 7. 1966 uvádí, že již v tomto orce Geologický průzkum n.p. existoval ...
Později v roce 1988 se z něj stal státní podnik a dostal nový název GEOINDUSTRIA s. p. Byl to československý a později český státní podnik se sídlem v Praze a s řadou územních pracovišť po republice. Zabýval se geologickým průzkumem, vyhledáváním a vyhodnocováním geologických ložisek pro těžbu.
Před rokem 1968 existuje minimum archivních záznamů. Hodně napověděl výplatní otisk S R P. Tato zkratka by mohla znamenat Stavební rudný průzkum, od roku 1966 přejmenovaný na rudný průzkum a později fungující s názvem Stavební geologie n. p. a ještě později nám již známý název Geologický průzkum n.p. se zkratkou G P P (což by mohlo znamenat Geologický průzkum Praha?).
Některé subjekty v období socialistického Československa to měly s vývojem a názvy dost složité. I výplatní otisk - přesný němý svědek změn - nestačil stíhat a vše zachytit. Tedy aspoň něco se mu podařilo.
Jak se vyplácela korespondence závodu GPP Dubí u Teplic?
Geologický průzkum - Geoindustria používaly k vyplácení svých zásilek výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR 8h - 3m (g) - 2km . Označení uživatele (logotyp GPP s kresbou) odolalo změnám názvů a vydrželo celou dobu existence tohoto subjektu. Zachycené období - 7/66 - 7/71. Dohlédací a podací pošta DUBÍ U TEPLIC 1.
Otisk s datem 11. 7. 1966
Uživatel: Geologický průzkum (viz text shora). V gumovém razítku v levém horním rohu se uvádí ještě název Dubí v Krušných Horách.
Otisk s datem 11. 2. 1971
Uživatel Geoindustria n.p. resp. Závodní výbor ROH.
Otisk s datem 16. 7. 1971
Uživatel: Geoindustria n.p., Praha, závod Dubí u Teplic
Označení ve všech třech případech stejné - G P P, i když faktický název subjektu byl jiný.
Zajímavý je pohled do roku 1958, kdy na celistvosti uživatele Geologický průzkum n.p., je otisk s odlišným logotypem a se zkatkou S R P.. Podací a dohlédací pošta je DUBÍ u TEPLIC. Lokalita nesla název Dubí v Krušných Horách.
Poznámka na konec.
Původně jsem v tomto příspěvku chtěl psát o něčem jiném, Chtěl jsem na příkladu těchto otisků zmínit jednu zajímavou věc. V tomto období nebylo moc subjektů či uživatelů výplatních strojů, kterým poštovní správa ponechala označení tvořící logo, logotyp, kresbu. V 70. letech to bylo ještě možné, i když nebylo moc otisků v takovém provedení. Pošta ve svých nařízeních zavedla povinnost v označení uvádět přesný název a adresu po roce 1973 v souvislostiu s uváděním podnikových PSČ v označení u přesné adresy.
Kolínská továrna na kávové nahrážky v Kolíně po roce 1945 spadala pod n. p. KÁVOVINY se sídlem v Pardubicích.
V roce 1953 se stal n. p. SOJA KOLÍN. Od roku 1963 byl tento národní podnik součástí Čokoládoven Praha. V té době byla továrna vybavena největší kapacitou na zpracování sojových bobů určených k přípravě produktů lidské výživy ve střední Evropě. Závod se specializoval především na výrobky sojových bobů, nugáty, kakaa a další nečokoládových cukrovinek. Slavné bylo Granko. Po vstupu Nestlé a Danone do Čokoládoven se Soja n.p. stala součástí firmy ALTIS Kolín. Později bývalá Soja byla spojena s firmou Chocoland Beri. V současností je součástí firmy CHOCOLAND a. s.
Zásilky stroje SOJA n.p., vyplácela firma Kolínská cikorka. Její stroj Francotyp s otiskem FR 8h - 4m byl schválen ještě za období 2. republiky . O tom svědčí rozdělený název ČESKO - SLOVENSKO. Stroj začal vyplácet až v době Protektorátu - otisk s datem 17. 4. 1939 je otiskem 1. dne (RR). Jedná se o nový objev, a proto věnuji tomuto otisku z dob Protektorátu samosttaný článek.
Tady zveřejňuji jen otisk 1. dne s datem 17. 4. 1939 uživatele Kolínská cikorka - Kolínská továrna na kávové nahrážky a otisk poštou prošlý s čs. protektorátním vzorem otisku, kupecký podnik akciový v Kolíně. A dále otisky n. p. Soja ve dvou podobách. Rozdělovník v názvu tsátu velmi nenápadný a přehlednutelný.
Dohlédací pošta KOlÍN 1 (později nastalazměna na KOLÍN 2).
Poštou prošlá celistvost.
Období znárdněného podniku SOJA n.p.
Otisk s datem 26. 10. 1957
Otisk s datem 23. 3. 1980 (změna označení)
