HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA OTISKŮ 4. REPUBLIKY ANEB LETEM SVĚTEM (23) - KLENOTY OZ

Dnes zveřejňuji typickou klasiku 4. republiky v oblasti výplatních otisků: nejdříve stroj Francotyp, poté výměna za stroj Postalia. Dále jsou zaznamenány v rámci těchto soustav různé varianty - u tohoto subjektu  - Oblastního závodu Klenoty v Jindřišské - dvě zajímavosti : změna vročení u stroje Francotyp (v denním razítku) a PSČ vložené do denního razítka a do označení uživatele (přidělené podnikové PSČ). u stroje Postalia.

Tato situace nastala u mnoha uživatelů v letech 1946 - 1992 (výměna staré soustavy za novou, modernější).

 

Výplatní otisky FRANCOTYP

Sběratelsky FR 8 h - 4m

Hraniční data: - 14. 9. 1965 - 8. 2. 1979 -

Otisk s datem 14. 9. 1965

Klenoty OZ 001

 

Otisk s datem 8. 7. 1979 -

 

Klenoty OZ 002

 

Výplatní otisky POSTALIA

Hraniční data: - 14. 4. 1980 - 16. 1. 1990 -

Reprodukce prvního data a data 11. 1. 1989.

, reprodukceKlenoty OZ 004

Číst dál...

NETRADIČNÍ POHLED (1)

VÝPLATNÍ OTISKY Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA POD VLIVEM  (netradiční pohled)

(1. část 1926 – 1939 mimo zabraná území)

(První glosa v jubilejním 95. roce existence čs. výplatního otisku)

Na úvod

Dnes volím velmi netradiční přístup k pohledu na výplatní otisky z území Československa. Rád bych se zamyslel nad faktory, které ovlivnily vzhled výplatního otisku za 95 let jeho oficiální existence. Přístup bude pohled  na výplatní otisku v  jednotlivých časových obdobích a zejména na formální faktory, které určily svými výnosy, vyhláškami, a  často i neformálním působením to, jaké otisky vyplácely zásilky, jak se účtovalo poštovné. Tedy nejde o vliv závislosti na neřestech, ale o vliv, který zapůsobil  na výplatní otisky. Dlužno ještě uvést, že na otisky měly vliv odborná ministerstva a nižší složky řízení, ale zejména státoprávní, politická a často i ideologická situace. Hodně zapůsobilo i veřejné mínění, i když nebylo určujícím. Na počátku a během existence výplatních strojů a jejich vyplácení pomocí otisků byla i Světová poštovní unie (UPU Bern), která po několika desítkách let, kdy ne. V roce 1920 a 1924 na svých kongresech v Madridu a Stockholmu si uvědomila, že nejde o nějaký nahodilý výstřelek, ale o zásadní průlom do vyplácení zásilek všeho možného durhu. Na těchto  svých kongresech přijala zásadní rozhodnutí a začala toto vyplácení regulovat. Zastavila  volný průchod tomuto způsobu vyplácení  ve světě.

První úspěšný a uznaný pokud o vyplácení, který byl uznán patentovými úřady, poštovními autoritami a odbornou veřejnost byl vynález Detalma Di Brazzy, Itala žijícího v USA, který si v roce 1896 nechal patentovat první výplatní stroj na světě. Před ním bylo učiněno několik pokusů, ale ty uznány nebyly.

Patent byl uznán, bylo vyrobeno několik prototypů a umístěno na různých místech v New York City.Je nutné uvést, že i po něm se objevilo v různých částech světa několik více či méně úspěšných pokusů ve světě. Výplatní stroj a jeho otisky byly na světě. Dvacet tři let si žily v poštovním provozu svůj život s vědomím a tolerancí místních poštovních autorit v té či oné zemi.

Vzhled otisků byl  ovlivněn vynálezci, a místními poštovními autoritami. Na jednotící prvek se čekalo do orku 1920. Po roce 1920 UPU stanovila jasná pravidla, ke kterým se členské státy zavázaly a výrobci je musely splnit při výrobě výplatních strojů.

UPU tak dalo jasnou linku pro vzhled a podobu otisků. Stroje musely splnit dva základní úkoly – vyplácet zásilky výplatním znakem, kde by byl název státu (či operátora), hodnota (eventuálně i vyznačení příslušné použité měny)  - toto v barvě jasně červené (výjimky byly dovoleny s ohledem a odůvodněným na místní zvyklosti) a dohlédací či podací pošta s datem odeslání ( tento údaj mohl být vyznačen denním razítkem, nemusel tudíž bát součástí otisku). Stroj musel mít ještě jednu důležitou funkci – musel registrovat zaplacení poštovní poplatky s tím, že hodnota, která byla povolena k vyplácení musela být předplacena uživatelem. V některých zemích kromě komerčních subjektů se vyplácení ujaly i poštovní úřady.

Pohled před rok 1926, první rok provozu výplatních strojů u nás

Volným krokem se dostaneme k nám. Ministerstvo pošt a telegrafů díky osvícenosti a velkorysosti svých příslušných pracovníků a osvícených mozků na Ředitelství pošt a telegrafů (dr. Dunovský, odboroví radové Zábrodský, Růžička, Kučera s mužem v pozadí Fialou) se tento moderní prostředek vyplácení dostal do našeho poštovního provozu a počin to byl velkolepý. Své si řekl i Jaroslav Lešetický, velký propagátor výplatního stroje.

 K úspěšnosti aplikace výplatních strojů přispěly ještě některé další faktory. Ministerstvo a Ředitelství mělo štěstí na ministry a ředitele, všichni bez výjimky tomuto novém prostředku vyplácené fandili (jak je vidno z jejich pamětí). V roce 1924 byl přijat zákon o umožnění vylepšit technické zázemí moderními prostředky (nejen výplatními stroji, ale i sčítačkami, adresovacími stroji, psacími stroji atd.). Navíc jsme měli štěstí, že jsme byli sousedi technicky vyspělého Německa, které bylo donuceno hyperinflací poskočit    o několik levelů nahoru a v krátké době absolvovat cestu od strojů s pevnou či limitovanou výplatní hodnotou, kterou šel anglosaský svět )USA, Británie, Nový Zéland atd.),  na hodnotu mnohonásobnou. Čtyři firmy vytvořily koncern pod názvem Francotyp GmbH. Pro tuto firmu se naši příslušní představitelé rozhodli a rozhodli správně.

Požadavky poštovní správy vůči výrobcům

Z předchozího textu již vyplývá, co vlastně ovlivnilo vzhled čs. výplatního otisku. . Zmínil jsem na prvním místě  Světovou poštovní unii. Dále to byly našeho poštovní orgány. Na nich bylo vymyslet uspořádání (muselo vycházet z technických předpokladů konstruktérů firmy Francotyp GmbH) nutných částí otisků, jejich náplň, tedy stabilní a pohyblivé části. Promluvili do návrhu výplatního razítka – objevila se větrná růžice, která ihned po zahájení vyplácení si získala srdce odborníků a sběratelů u nás i ve světě. Československá strana si stanovila ještě dva požadavky – jednokruhové denní razítko a výplatní číslice. Z archivů vím, že odmítli vše německé  - dvoukruhové s můstky a gotické či novogotické číslice. Určité diskuze byly okolo názvu Československo, což se tehdejší německým partnerům moc nezamlouvalo. Raději by viděli něco na způsob jejich značení (Deutsche Reichspost). 

To byly požadavky ministerstva směrem k výrobci..

Požadvky poštovní správy vůči uživatelům

Nastoupily i požadavky a promluvy do vzhledu směrem k oprávněným uživatelům výplatních strojů. Ministerstvo a jeho orgány si stanovily přísné požadavky a za pochodu je i měnily. . V období let 1926 - 1939, které ministerstvo prosazovalo,  to byly zejména  tyto skutečnosti:

  • přísná kontrola výplatních strojů, jejich schvalování, kontrola otisků (každý nový stroj byl schválen a uveden ve Věstníku MPT),
  • byl stanoven dohlédací poštovní úřad a určen i podací úřad,
  • byly určeny formální náležitosti – umístění otisku na zásilku, vzhled označení,
  • ministerstvo se zejména točilo na reklamách a reklamních textech )(vé si užila firma FR., Borový),
  • ministerstvo promlouvalo někdy i drsně do vhodnosti poštovního úřadu, často po schvalování měnilo poštovní úřad z důvodu „vhodnosti“,
  • je známá i aféra se stroji modelu C, zprvu byl dán souhlas, poté vzat zpět (model byl levnější a navíc snadný na obsluhu), řadu firme toto jednání otrávilo a záměr vyplácet pomoc výplatních strojů opustilo, někdy i navždy (díky tomu máme řadu esejí, i neúplných torz).,
  • další nepříjemností byly schvalovačky okolo novinových zásilek uvažovalo se o modré barvě, dokonce Bafra i Hasler prezentovaly speciálně vyrobené stroje pro tyto účely) – nepovedlo se, k tomu došlo až za dob Protektorátu). Z 1. republiky stroje pro novinové zásilky s modrými otisky nebyly povoleny.

Většinu zajímavosti v tomto ohledu nám zachytil dopodrobna arch. Albert Jonáš ve svých Studiích.

Uživatel promlouvá

Své si říkal i uživatel, měl volnou ruku, pochopitelně, že byl usměrňován a v některých případech i omezován ze strany poštovní správy. Pochopitelně, že i vnitrostátní a mezinárodní politická situace si řekl své. Zejména v období 2. republiky. zejména firmy a uživatele židovského původu  opatrně navrhovali štočky pro označení, často se uchylovali ke zkratkám, adresám, kresbám, názvům výrobků, názvům a jménům se raději vyhýbali.

 

Jiné orgány do vzhledu nepromlouvaly. Určité změny nastaly v období 2. republiky, kdy se do některých otisků dostal název ČESKO – SLOVENSKO (jen výjimečně, subjekty se vymlouvaly na nelegitimnost tohoto parlamentního rozhodnutí). Takže můžeme konstatovat, že v tomto období klasické doby čs. výplatního otisku, se ke vzhledu vyjadřovaly jen odborné – poštovní subjekty.

 

 

Jiné vlivy

 

V tomto období vznikla často estetická a krásná umělecká označení z dílny uznávaných výtvarníků, architektů, návrhářů.  Všechna čest.

 

Ještě rád doplňuji, že na vzhled působila i firma B. Jarolímek, generální zástupce firmy frankotyp GmbH v Československu a hlavně jeho mechanici a rytci. Těm jistě můžeme poděkovat za ovlivnění některých otisků  vzhledu, někdy i vytvoření tolik žádaných chybotisků  (např. obrácená PRAHA 1 v otisku Fupra).

 

Firma B. Jarolímek si též sama určovala vzhled esejí či předváděcích otisků. Francotyp GmbH byl velmi nápomocen, co se rylo podle předlohy v Německu, bylo perfektní a bez chyb. Ani čárky a háčky nechyběly.

 

Některé případové studie o zásazích Ministerstva pošt a telegrafů (MPT) a podléhajících orgánů zaznamenané Albertem Jonášem za přispění Věry Chudáčkové (B. Jarolímek)

(zohledněno 247 prvních československých uživatelů z 1. dílu a 268 uživatelů z 2. dílu).)

 

 

Tolik na úvod k tomuto období. A nyní několik případových studií, které jsem zpracoval z vynikajících studií arch. Alberta Jonáše z roku 1933 (1. síl).  Bez těchto studií bychom řadu faktů, které A. Jonáš získal od Věry Chudáčkové z firmy B. Jarolímek, Perštýn 15 a od ředitele odboru Fialy na Ministerstvu pošt a telegrafů nevěděli. Studie pod názvem Studie o čsl. otiscích Frankotypu vyšly nákladem Svazu čsl. filatelistických spolků v Praze, tisk provedla "Novina" tisk. a vyd. podniky Praha II, Hybernská 20. Druhý díl vyšel o rok později. I z něj čerpám několik příkladů na dokreslení zásahů MPT.

Některé zásahy ústředního orgány byly oprávněné (např. chybotisky), některá doporučení též byla k věci, některá byla nepochopitelná. Důvody změn byly většinou odborné, v některých případech  odbornost byla upozaděna a důvody nebyly jasně vysvětleny (týká se reklam, novinových zásilek, druh stroje Francotyp, model C).

 

1/ Živnostenská banka, Česká průmyslová a hospodářská banka  Praha a Česká banka Union (uživatelé 1 - 3) + další uživatelé  původní poštou Praha 25

První otisky měly určenou jako dohlédací poštu PRAHA 25, MPT  doporučilo výhodnější poštu PRAHA 1 (změna přijata)

2/ Jiří Schicht Ústí nad Labem,

Dohlédací poštovní úřad zakázal používání stroje s poškozeným číslem úřadu

3/ Úrazová pojišťovna dělnická pro Ćechy v Praze

MPT několikrát změnila dohlédací poštu (důvod: výhodnost + přestěhování),

4/ B. Jarolímek Praha

MPT povolila předváděcí stroje jako generálnímu zástupci strojů Francotyp s tím, že firma mohla tisknout hodnoty bez pěněžité splatnosti. O něco později musela firma označit ve strojích a jejich otiscích neupotřebitelnost stroje vyznačením poštovního úřadu bez čísla, jen se symbolem. Nařízení změn pokračovalo ke stádiu označení POŠTOVNÍ ÚŘAD - AUFGABEORT.

5/ A. Kalla Šmídeberk

Nařízena oprava názvu pošty z důvodu chyby. Další změny byly z důvodu zrušení původního poštovního úřadu.

6/ J. Otto

Firma požadovala stroj pro vyplácení novinových zásilek. Byla to její podmínka. MPT zprvu byla této myšlence nakloněno (přiřčen dokonce dohlédací poštovní úřad PRAHA 1) Byla i určena modrá barva z důvodů odlišení. Nakonec MPT se vyslovilo záporně k této myšlence. Uživatel fa. J. Otto přidělený stroj i s hotovým označením vrátila zpět generálnímu zástupci.

7/ Diabolo - Separator Praha

MPT poradilo firmě změnit dohlédací úřad - z PRAHA 1 na PRAHA 26, po dalším přsídlení na PRAHA 6 a po další změně sídla PRAHA 36. 

8/ J. Hložek Praha +; Družstevní tiskárna Hradec Králové

MPT nepovolilo stroje těmto dvěma uživatelům, aby vyplácely novinové zásilky. oba stroje perspektivními uživateli navráceny zástupci.

9/ Společnost Čs. červeného kříže Praha

MPT doporučilo výhodnější poštu  - místo PRAHA 1 nově PRAHA 13 (došlo ke změně denního razítka)

10/ Výbor pro oslavu tisáciletého výročí smrti sv. Václava Praha

MPT doporučilo změnu úřadu.

11/ Případ modelu C - firma DEMKA Praha (C3) a Kreditanstalt der Deutschen (C4).

Firma Bafra z koncernu Francotyp GmbH vyrobila speciálně pro Československo dva nové typy výplatních strojů - C 3 a C 4. Byl to model stolní a cenově velmi výhodný. Hodily se pro menší provoz v podatelnách. .Povolení MPT uděleno 14. 2. 1929 a vzápětí zrušeno bez udání důvodů (19. 6. 1926).

12/ J. L. Propper Chrudim

Dohlédací a podacá úřad CHRUDIM  chybný, nahraženo správným názvem  CHRUDIM 1 na zásah MPT a poštovního úřadu.

13/ Dolovací a průmylové závody dříve J. D. Starck - Falknov

U modelu C4 zasazen štoček s chybným denním razítkem, bylo nutno změnit.

14/ Bratři Gutmannové Brno

MPT doporučilo příhodnější poštovní úřad - z PRAHA 27 na PRAHA 1.

15/ M. Dub Jablonec nad Nisou

Firma si nechala zhotovit označení M. Dub - Gablonz A. N. MPT neuznalo německý název a trvalo na českém názvu. Firma odmítla a otisk nepřišel do provozu. Po devíti letech došlo ke změně a firma stroj využívala se změněým názvem a nápisem (jiný štoček).

16/ Hugo Dahm Jablonec n. N.

Firma zamýšlela vylácet strojem poštovní průvodky. MPT tento způsob zakázala a firma stroj vrátila.

17/ Schindler a Co. Jablonec nad Nisou

Firma požadovala označení v německém jazyce. MPT nepovolilo. Navrhlo dvojjazyčný místní název. MPT mělo výhrady k nátisku na firemních obálkách v červené barvě. Došlo ke kompromisu, firma nepoužívala obálky s nátiskem, ale obálky čisté.

Zajímavé je, že spor neskončil dobře. Firma Schindler argumentovala podobnými případy, které byly povoleny. - firmy Concordia. Schenker povolení dostaly

18/ M. Robitschek Choceň.

V názvu pošty došlo k chybě (obrácené Ň), štoček vyměněn.

19/ Firma Bafra předvedla stroj na novinové zásilky.

Nepovoleno.

20/ D. Hecht Brno.

MPT doporučila vyměnit stávající štoček 24 mm vysoký za nový ve výši 19 mm (zasahoval do dalších údajů na obálkách).

21/ Různé firmy 

Stroje Francotyp C3 a C4 byly zakázány, Mnoho firem odvolalo své objenávky strojů

22/ Otisk stroje Hasler

Představitelé firmy Hasler předvedli MPT otisk. Datum předváděcí akce 12. 8. 1928. MPT zamítlo.Otisk se nezachoval, není znám (snad jen v exponátu Alberta Jonáše). Zamítnuto.

23/ Dunaj Praha

Uživatel si nechal zhotovit označení se štočkem, který měl v kruhu nápis DUNAJ/PRAHA/Donau). Kvůli podobě s denním razítkem byl tento návrh zamítnut a musel být zhotoven jiný štoček pro označení.

24/ Bratři Fischerové Letky Libčice

Z důvodu chybně vyrytého názvu pošty zamítnuto a bylo nutno vyrýt správný název.

25/ Miroslav Švestka Praha

MPT zhotovené označení shledalo reklamním a zamítlo jej. Dvě řádky s nápisy "Vše pro kancelář/STROJE - POTŘEBY) bylo nutno odpilovat.

26/ Akciová společnost pro Automobilový průmysl ASAP Praha

MPT vydalo povolení na umístění štočku pod pořadové číslo otisku, nikoliv pod výplatní razítko.Požadavek MPT byl později splněn.

27/ P A Hodek Praha

MPT doporučilo výhodnější poštovní úřad. Bez povolení uživatel provedl sám změnu. MPT stanovilo jiný úřad do doby, než bude žádost vyřízena.

28/ Fr. Borový Praha

Namontovaná reklama byla z příkazu MPT shledána jako nepatřičná (Seznam knih zdarma)., zejména ve spojení s iniciálami uživatele LN + FB.

29/ M. Schulz Praha

Uživatel dostal pozitivní souhlas s použitím stroje a štočku v roce 1928. Stroj nebyl přijat a žádost byla využita v roce 1931. I když neměla zájem o původní dohlédací poštovní úřad Praha 1, musela jej přijmout a později na základě kladného souhlasu změnit na PRAHA 14.

30/ Bratři Böhmové Nový Jičín

Uživatel zakoupil stroj vzhledem k tomu, že MPT nabízelo slevu o 1% při použití výplatního stroje. Dne 13. 1. 1932 slevu ponížilo na 0,5%. Uživatel stroj vrátil a od smlouvy odstoupil.

31/ Braunerova lékárna "U bílého lva" Praha

MPT nepovolilo původně pořízený návrh. Bylo nutno označení změnit.

32/ Ochranné sdružení autorské Praha.

Uživatel neuspěl se žádostí s úpravou označení.Stará adresa byla odpilovaná a byl vyryt nový štoček.

 

Později přišla další období, která byla krutá. Kromě odborných orgánů do vzhledu otisků promluvily státní a  politické orgány na základě novách pořádků, ideologie diktatur a různých zákonů.  O tom v dalších dílech tohoto miniseriálu.

V prvním období čs. výplatního otisku vzhled určovaly naštěstí jen odborné orgány poštovní správy (zprvu MPT, později Ministerstvo dopravy).

Za všechny pdoobné případy přidávám případovou studii uživatele MIROSLAV ŠVESTKA Praha. Souhlas s použitím výplatního tsroje Francotyp, typu B4 ve Věstníku MPT č. 22 ze dne 14. 5. 1930. Tento uživatel byl 304. uživatelem v pořadí v Československu. Firma se zabývala velkoobchodem kancelářským zařízením, adresa Biskupská 3, Praha II, později změna adresy.

PRVNÍ OTISK

PRAHA 1

Otisk 1. dne 14. 4. 1930 (dle AJ ), používán do 22. 4. 1930

Pošta tento otisk zaevidovala až dne 17. 4. 1930

Bluma 001

 

Poštou prošlá celistvost s tímto otiskem  (otisk ze stejného dne 17. 4. 1930 s pořadovým číslem 0244) - R

Bluma 002

Ve sbírce další otisk na poštou prošlou celistvostí s datem 16. 4. 1930.

Bluma 003

 

DRUHÝ OTISK

PRAHA 6 (změna denního razítka)

změna denního razítka

otisk používán v době od 22. 4. do 1, 9. 1930

Otisk 1. dne 22. 4. 1930 (R)

Bluma 004

Poštou prošlá celistvost s otiskem ze dne 28. 8. 1930

Bluma 006

 

TŘETÍ OTISK

PRAHA 1 (návrat k původnímu, stejné denní razítko), nové označení po přestěhování na novou adresu)

otisk používán v době od 1. 9. 1930 do 21. 7. 1931

Otisk 1. dne 1. 9. 1930 (R)

Bluma 007

Poštou prošlá celistvost s otiskem ze dne 2. 3. 1931

Bluma 008

 

ČTVRTÝ OTISK

PRAHA 1

stejný stroj, změna označení

Důvod ke změně: Firma zrušila prodej a zastupování psacích strojů UNDERWOOD. Místo této značky propagovala psací a počítací stroje MIRSA a BARRET. K těmto názvům připojila i lehkou reklamu "Vše pro kancelář - Stroje, potřeby"

Doba použití stroje s tímto otiskem: 3 dny 21. 7. - 23. 7. 1931 ( R).

Označení na novém štočku bylo namontováno. MPT neuznalo označení a posoudilo jej jako reklamu. Vydalo nařízení dvě řádky nového označení odtsranit. Stalo se a dvě řádky byly odpilovány.

Otisk 1. dne 21. 7. 1931 (R)

 

Bluma 009

 

Poštou prošlá celistvost s otiskem s posledním datem použití dne 21. 7. 1931, navíc adresována sběrateli F. T. Winklerovi, pořadové číslo 2 (výjimečná celistvost předaná poště k odeslání).  RR

 

Bluma 010

 

PÁTÝ OTISK

stejný výplatní troj, označení změněno odpilováním dvou řádek reklamního textu (dle MPT)

Otisk 1. dne 23. 7. 1931 (dle AJ), dle úředních záznamů až 24. 7. 1931

 

Bluma 011

 

Otisk v tomto vzhledu vyplácel až do posledních dnů 1. a 2. československé republiky, tento tvar si uchoval i v prvních měsících nového státu Protektorátu Čechy a Morava (tzv. československý vzor předběžného protektorátního otisku).

Otisk na celistvosti poštou prošlé ze dne 16. 3. 1938. Zajímavé je i gumové razítko upozorňující na snížené výplatné, které povolilo Poštovní řediteství v Praze.

 

Bluma 012

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA OTISKŮ 4. REPUBLIKY ANEB LETEM SVĚTEM (22.) - ŘEMESLNICKÉ POTŘEBY - ŘEMPO

Dnešní pohled do výplatních otisků 4. československé republiky se dotkne národního podniku Řemeslnické potřeby, který vznikl ze soukromých firem po celé republice v roce 1948, k nim se připojily i různá družstva a minivýrobci. Páteří byla soukromá firma Antonína Fleissiga nástupce, Praha Národní třída 20, která byla založena v roce 1884 (zakladatel Antonín Fleissig) a dočkala se národní správy po roce 1945.  ŘEMESLNICKÉ POTŘEBY, později přejmenovány na ŘEMPO vznikly jako národní podnik  dne 25. 2. 1948 jako odbytová organizace se širokou škálou výrobků: kůže, plasty, sklo, dřevo, chemie, textil atd. V roce 1968 měla celoisttátní působnost, po roce 1968 se vytvořily dva podniky ŔEMPO (v Praze a vBratislavě). V roce 1990 se tento subjekt stal státním podnikem. Historie pokračuje dál ....

Zajímavá je výrobní škála, které se věnoval Antonín Fleissig a jeho nástupci: motouzy, lana, porvaznické výrobky, dále provazy, šňůry, úvazky, nitě, příze obuvnická, popruhy, řemeny (gurty), ochranné pásy, sítě, hadice, ucpávky, kokosové rohožky, tělocvičné nářadí, postranky, opratě, vazáky,  pavůzníky, ohlávky, motouzy a příze k vázání obilí a slámy, provaznická povřísla, konopí, koudel, juta, kokos, manila. 

Vývoj otisků let 1948 - 1989 se dá charakterizovat jako násilný přechod od soukromého vlastníka (i když pod národní správou, ale pod původním jménem) v roce 1948, posléze několik pokusů při nacházení názvu - otrocké vyjádření (Řemeslnické potřeby) až ke quasi komerčnímu názvu Řempo.

Z obálek zmizela úplně reklama (za socialismu nebyla nutná), rozdíl oproti předchozím reklamním obálkám

Z technického hlediska tento subjekt prodělal stejný či podobný vývoj jako řada dalších subjektů jednak od soustavy FRANCOTYP až k dokonaeljším soustavám (zde POSTALIA) s tím, že docházelo k řadě změn denního razítka, částí výplatních razítek a v označení (změna názvů, zvýraznění jmen, též částí označení, příležitostné otisky, usazení PSČ, zanesení adresy dle požadavků poštovních autorit).

Dohlédací pošta u všech otisků zprvu PRAHA 1, později 110 00 PRAHA 1

PRVNÍ OTISK

Francotyp

sběratelsky FR 8h - 4m  - 1K

označení: původní majitel, původní název uýivatele (znám z otisků z Protektorátu ČM, za 1. republiky stroj tento uživatel nemě), na klubku motouzu inicály názvu firmy A F N P (Antonína Fleissiga Nástupce Praha), gumové razítko v levém horním rohu obálky již vyznačuje nový název: Řemeslnické potřeby

otisk s datem 22. 11. 1948 (R

 

 

řempo 001

 

DRUHÝ OTISK

Otisk FR 8h - 4m - 1K

změna označení uživatele

otisk s datem 25. 3. 1949 (R) - horní celistvost

 

řempo 005

 

TŘETÍ OTISK - celistvost nad textem

FR 8 h - 4m - 2Km

změna označení (nově ryto - změna adresy) změna denní razítko (nyní dvoukruh s můstky),

Otisk s datem 12. 1. 1953

 

ČTVRTÝ OTISK

nový stroj, otisk FR 8 - 0 - 3m

otisk s datem 19. 1. 1953 (znatelně odlišné číslice data, v označení adresa Krakovská)

 

řempo 004

Omlouvám se za špatnou kvalitu otisku.

PÁTÝ OTISK

Francotyp, sběratelsky FR 8 - h - 4m

odbytová organisace Ministerstva spotřebního průmyslu

datum otisku 20. 3. 1967

řempo 021

ŠESTÝ OTISK

Francotyp, sběratelsky FR 8 - 0 - 4m

příležitostný otisk k 20. výročí založení v roce 1948

hraniční data:- 20. 7. 1970 - 12. 2. 1972 -

stroj používán na oborovém ředitelství ve Vodičkově 30, Praha 1

 

řempo 013

 

SEDMÝ OTISK

Francotyp, sběratelsky FR 6 - 0 - 4m

příležitostný otisk k 20. výročí

hraniční data::   - 1. 9. 1969 - 26. 8. 1975 -

výplatní stroj používán na závodě Praha, sídlo Praha 1, Havelská 21

 

řempo 014

 OSMÝ OTISK

Francotyp, sběratelsky FR 8 - 0 - 4m

výplatní tsroj používán ve Vodičkově ulici 30, Praha 1 - ředitelství podniku

příležitostý výplatní otisk k 25. výročí založení národního podniku

hraniční data: - 20. 6. 1973 - 6. 8. 1976 -

 

řempo 015

 

DEVÁTÝ OTISK

výplatní stroj Postalia

hraniční data: 15. 6. 1977 - 29. 1. 1990

PSČ v denním razítku i poznačení, oborový podnik, stroj používán ve Vodičkově ulici

 

řempo 022

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

 

 

Číst dál...

Kulatá a půlkulatá poštovně historická výročí v českých zemích spadající do roku 2022

Kulatá a půlkulatá poštovně historická výročí ve vztahu k českým zemím v roce 2022

 

 

1357

 

založení pravidelné kurýrní služby ve florencii, tzv, „Scarsella dei Mercanti Fiorentini“ (Měšec florentských kupců)

 

1457

Fridrich II. Habsburský pověřil šlechtický d Taxisů zřízením prvního poštovního spojení na území habsburské říše mezi Innsbruckem a Itálií, počátek říšské pošty

 

1527

 

počátky organizované a pravidelné poštovní přepravy v českých zemích (první mimořádný taxiský poštovní kurs v roce 1526)

 

 

1632

 

francouzský královská kartograf Melchior Tavernier vydal vůbec první poštovní mapu Carte Géographique des Postes qui traversent la France

 

1672 (10. 8.)

 

Leopold I. vydal dekret oddělující správu polní a civilní pošty

 

1722

 

částečné převzetí pošty do státní správy, tzv. reces s Paary,

zřízeny vrchní poštovní úřady v Praze a v Brně,

zaveden systém placení poštovného tzv. polovičním portem (polovinu platil odesilatel, polovinu příjemce)

 

1722 (17. 8.)

 

císař Karel VI. vyhlásil přísný zákaz podloudné dopravy soukromé korespondence

 

před 1732

 

první silniční mapa Čech, autor František Besoldt

 

1737

 

zavedení tzv. státních povinných silnic

 

 

asi 1757

 

zřízena listovní sběrna pražského židovského ghetta

 

 

 

1777

 

Rakousko uzavřelo se saským kurfiřte, dohodu o koordinaci poštovní dopravy

 

1782

zavedeno razítko  „von Prag“ ,

v Praze zřízena soukromá doručovací služba, tzv. malá neboli klapačková pošta

Von Prag 001

Dopis s razítkem "von Prag" rok po zavedení tohoto eatítka v poštovním provozu (1783), celistvost ze soukromé sbír

 

1817

 v Rakousku zaveden systém placení poštovného třemi způsoby:

  • při podání.
  • - při dodání,
  • --polovičním portem,

ve větších městech rakouské monarchie vyvěšeny poštovní schránky,

doprava tisku monopolem státní pošty,

povinnost označovat korespondenci místním podacím razítkem 

 

1832

 

zahájen provoz koněspřežné dráhy budějovicko – linecké

 

1837

 

otevřen první úsek parní Severní dráhy císaře Ferdinanda z Florisdorfu u Vídně do Wagramu,

vydán rakouský poštovní zákon platný v českých zemích až do roku 1946),

monopol státu na dopravu tisku,

první veřejné předvedení Morseova telegrafu

 

1847

 

zahájen provoz elektrického telegrafu skotského vynálezce Alexandra Baina na železniční trati Vídeň – Břeclav – Brno, o ork později linka prodloužena do Prahy

 

1847

 

vydán císařský výnos o telegrafech (telegrafie vyhlášena jako státní výhrada)

 

1872

 

vydán pokyn ministerstva obchodu o  přespolním doručování,

založen zemský spolek poštmistrů

 

1882

 

vydán první pražský telefonní seznam,

zahájen provoz první pražské telefonní ústředny s 11 účastníky – 11. 8.)

 

 

 

 

 1887

 

soukromým telefonním společnostem svěřeno telefonické přijímání a doručování telegramů

 

1887 (6.8.)

 

v Praze zřízena potrubní pošta

 

1892 (29. 12.)

 

zákonem č. 243  zestátněny městské telefonní sítě, veškerý telefonní provoz byly pod správou  Ředitelství pošt a telegrafů

 

1897

 

zrušeny štafetové zásilky, vydána jazyková nařízení ministerského předsedy Kazimíra Badeniho

 

1922

vydán listovní a balíkový sazebník

 

1927 (19. 7.)

 

v Praze (Fibichova ulice) uvedena do provozu nová meziměstská a mezistátní telefonní ústředna

 

1932 (15. 12.)

 

dokončena modernizace pražské potrubní pošty

 

1937

 

vydán nový poštovní řád,

do provozu uvedena automatizovaná síť účastnického dálnopisu TELEX,

zavedla se autopošta

 

1952

 

 vládním nařízením č. 13/1952 Sb.  přejmenováno ministerstvo pošt na ministerstvo spojů,

pravidelná noční linka Plzeň – Praha – Brno

 

1972

 

zavedení sporožirových účtů

 

 

1982

 

VAKUS zavedl mikropočítačové systémy SPU – 800

 

1992 (19.10.)

 

poštovní tarify zvýšeny o 170 %

 

Zpracoval Ivan Leiš podle publikace Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsko autorů Čtvrtník P., Galuška J., Tošnerová P. (Liberec 2008)

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA OTISKŮ 4. REPUBLIKY ANEB LETEM SVĚTEM (21.) - FERROMET

Nově vzniklý subjekt vznikl ve 40. letech jako Československá akciová společnost pro vývoz a dvooz hutnickými výrobkym, později dostal statut podniku zahraničního obchodu. V oblasti výplatních otisků prodělal podobný vývoj jako většina subjektů v tomto období (1°945 - 1992) - dá se nazvat od tsrojů Francotyp ke strojům Postalia.

Dohlédací pošta PRAHA 1, pouději 110 00 PRAHA 1

PRVNÍ OTISK

Výplatní otisk stroje Francotyp

Sběratelské označení otisku FR 8h - 5m

Hraniční data: - 21. 9. 1951 - .. . .. . 1952 -

 

Ferromet 002

 

Ferromet 001

 

DRUHÝ OTISK

Výplatní otisk ze stroje Francotyp

Sběratelské označení FR 8h - 4m

Hraniční data: - 16. 11. 1954 - 09. 2. 1961 -

Otisk s datem 18. 11. 1954

Ferromet 003

 

Otisk s datem 06. 10. 1960

 

Ferromet 004

 

TŘETÍ OTISK

Výplatní otisk ze stroje Francotyp

Sběratelské označení FR áh - 4m

Změna označení uživatele - nyní: FERROMET/PRAHA/111 81 PRAHA 1

Změna denního razítka- doplněno PSČ do názvu pošty, nyní 110 00 PRAHA 1

Datum otisku: 18. 9. 1975

 

Ferromet 006

 

Omlouvám se za slabě vytištěný otisk.

 

ČTVRTÝ OTISK

Výplatní stroj POSTALIA

Změna stroje

Hraniční data: -15. 1. 1970 - 5. 10. 1976-

Trojotisk s datem 5. 10. 1976

Ferromet 005

 

 

Číst dál...

90 LET OD VYDÁNÍ PRVNÍHO KATALOGU ČS. VÝPLATNÍCH OTISKŮ U NÁS

Před devadesáti lety, v roce 1931 vyšel tiskem první katalog čs. výplatních otisků.  Autoři Jaroslav Lešetický a Fr. Winkler jej nazvali skromně "SEZNAM otisků výplatních strojů (frankotypů) v Československu). Jednalo se o chronologický katalog, který  obsahoval 431 záznamů. Sloužil jako pomůcka pro Alberta Jonášei při tvorbě jeho studií.

Přináším tři stránky této cenné publikace, která tvoří historii sběratelství výplatních otisků u nás.

 

Leš 001    

 

Leš 002

 

Leš 003

Číst dál...

ČLENĚNÍ ČS. VÝPLATNÍCH OTISKŮ (ZAMYŠLENÍ K 95. VÝROČÍ EXISTENCE)

VÝPLATNÍ OTISK Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA A JEHO OBDOBÍ

(zamyšlení k 95. výročí jeho existence)

V únoru roku 1976 byla ustavena sekce otisků výplatních strojů při komisi poštovní historie a celin SČSF jako organizovaná entita sběratelů výplatních otisků z území Československa, ale i ze světa. Bylo to v roce 50. výročí prvního československého výplatního otisku (16. 9. 1926).

Toto datum bylo též velmi důležité, protože neorganizované sběratelství artefaktů nového oboru se přetavilo na počátku 30. let 20. století v založení Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (tak se nazývaly výplatní otisky podle první soustavy výplatních strojů vyráběné firmou Francotyp GmbH). Na ni nazývala jednak první komise specializovaných oborů (založena v roce 1966), kde byla neformální ksupinka sběratelů výplatních otisků, a zejména shora zmíněn sekce otisků výplatních strojů (SOVS).

SOVS jako jeden z prvních důležitých úkolů si stanovila vypracovat katalogizaci výplatních otisků. V roce 1976 totiž nebyl k mání žádný generální katalog. Jen seznam z dílny Lešetického a Winklera, Jonášovy chronologické studie, Pešákovy a Jonášovy seznamy na pokračování v českých a německých filatelistických časopisech a cyklostylovaný seznam otisků z pera Karla Všetečky.

Sekce a designovaní autoři katalogů se sjednotili na určení období zamýšlených katalogů. Zvolena byla období chronologická, jejichž začátky a konce ustavily zejména státoprávní povahy. Dílem se do tohoto třídění či řazení promluvily i podoby otisků, zejména jejich výplatního razítka. Tak se i stalo. Byly zvoleny tyto úseky:

1/ Období 1. republiky 1926 – 1938 (1939) – otisky výplatního razítka ve tvaru větrné růžice (motýlka), zahrnuta byla i 2. republika (po Mnichovu – období ČESKO – SLOVENSKA),

2/ Období Protektorátu Čechy a Morava, 1939 – 1945 – otisky s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice, ale s názvem státu Böhmen und Mähren/Čechy a Morava

3/ Období nezávislého Slovenského štátu (Slovenska) let 1939 – 1945,otisky s výplatním razítkem s názvem SLOVENSKO a ve tvaru větrné růžice,

4/ Období zabraných území (Sudet) z let 1938 – 1945, výplatní razítko vystřídala říšská orlice s názvem DEUTSCHE POST v obdélníku,

5/ Období Podkarpatské Rusi obsazené Maďarskem v letech 1939 – 1945, shoda s maďarským výplatním razítkem, výplatní razítko s nápisem MAGYARORSZÁG, hodnota měny FILLÉR, tvar stylizovaného obdélníku,

6/ Období 3. republiky československé, 1945 – 1948, výplatní razítko ve tvaru větrné růžice,

7/ Období 4. republiky československé, 1946 – 1992, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku (v provozu též další druhy obdélníku bez zoubků či jiné tvary zejména u poštovních výplatních strojů),

8/ Období České republiky, 1993 – dodnes, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku,

9/ Období České pošty , 2014 – dodnes (digitální stroje modré barvy),

10/ Období Slovenské republiky, 1993 – dodnes se dvěma podobdobími: zúčtování slovenské koruny – 2008, zúčtování eura – 2008 – dodnes,

11/ Období Slovenské pošty (digitální stroje modré barvy),

12/ Období výplatních otisků pošty na území Československa (1946 - 1992), České republiky (1993 – dodnes) a Slovenské republiky (1993 – dodnes). Jedná se o různé druhy – otisky novodobé a digitální.

13/ Období používání otisků APOSTů (cenných nálepek) a automatových známek (1994 resp. 2000 – dodnes).

Původní koncepcí bylo dále, že se rozdělilo zpracování katalogů na otisky komerční (podniků, institucí a organizací na jedné straně a pošt na druhé straně), a dále se vytvořily dvě části – pražské otisky a mimopražské. Slovenští autoři po rozdělení šli jinou cestou – spojili komerční a poštovní výplatní otisky v jeden seznam (Tvrdý). Roztřídění Bratislavy a Košic na jedné straně a dalších slovenských míst bylo zachováno. Já jsem při zpracování katalogů slovenských otisků z let 1946 – 1992 šel cestou spojení všech měst na Slovensku v jeden celek, ale nezohlednil jsem poštovní otisky (publikace vydány SFA).

Toto byla první, dlouholetá koncepce sledování otisků z území Československa. Jí byly podřízeny i sběratelství, výměna, vystavování exponátů, další seznamy,studie, eseje, články.

Této koncepce se pevně drželi i autoři katalogů Bouška (+ Janů, Feldmann) , Leiš, Di Casola respektive autoři rukopisů Leiš, Janů. Koncepci dodržuji i já při psaní dalších studií či specializovaných pohledů čs. výplatních otisků.

Tuto koncepci respektovali a respektují i zahraniční sběratelé a badatelé, zejména Italové, Američané, Němci, Švédové. Kolegové Stambaugha a Hawkinse a jejich předchůdci Barfoot a Simon ve svých mezinárodních katalozích toto třídění či členění dodrželi.

V těchto linkách jdou současní čeští sběratelé a budoucí jeje zcela určitě též dodrží.

V mezidobí se však udály dvě skutečnosti, které mne osobně přinutily se nad touto koncepcí hluboce zamyslet a najít i další řešení pro třídění a členění výplatních otisků v dlouhé téměř stoleté historii.

Událost první

Na jednom ze setkání německé Badatelské společnosti sběratelů německém Hosenfeldu jsme si nad sklenkou vína povídali s přítelem Berndem Bobrowskim, dlouholetým sběratelem klasických výplatních otisků (AFS Deutsches Reich, AFS Kennung A, AFS deutsche Brauereien (alle Zeiten) příležitostných razítek Německé říše).

Slovo dalo slovo a já jsem byl dotázán, jak vše u nás v Česku řadíme, třídíme, členíme. Zároveň mne seznámil s koncepcí německých sběratelů, kteří nadřazují nad naše dosavadní hledisko (ne nepodobné německým oblastem) a třídí otisky na

a/ klasické,

b/ novodobé,

c/ moderní (digitální).

Jinými slovy vnukl mi myšlenku, že i u nás by toto hledisko bylo logické. Vždyť stroje prodělaly velký vývoj od strojů manuálních k elektrickým, později elektronickým, až skončily u strojů několika digitálních generací. Změnil se i způsob kreditace. A to je nutno zohlednit.

Pod tímto pohledem jsem zapřemýšlel a doplnil toto hledisko i podobou výplatních otisků. U nás se totiž kritéria kreditace zhruba kryjí i se vzhledem a vzory státoprávních znaků (rozuměj výplatního razítka). Takže lze se zaměřit na sběratelství:

a/ klasické – otisky na manuální (ruční) a elektrický pohon v letech 1926 až 1948 (s mírným převisem do roku 1951), kde otisky mají vzhled jejich výplatního razítka ve tvaru větrné růžice. Do tohoto období se zařadí i otisky s říšskou orlicí, které vyplácely v období 1938 – 1945 na našem území, které nám bylo zabráno,

b/ novodobé – otisky ze strojů na manuální, elektrický a částečně elektronický (začátky v vyplácení a kreditování v 90. letech 20. století), období let 1946 – 2000, jinak řečeno toto období pokrývá otisky se zoubkovaným obdélníkem (též pseudoznámkou),

c/ moderní, kdy se vyplácelo jednak stroji elektronickými a i digitálními. Toto období zahrnuje výplatní otisky s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku, ale i nejmodernější) od roku 2014), kdy se přesně nestanovuje tvar výplatní zóny.

Zde doplňuji jednu záležitost. Na území České republiky stále operují výplatní stroje manuální (ruční) či ruční s elektrickým náhonem. V současnosti výlučně se jedná o výjimky, které potvrzuje pravidlo. Jsou to poštovní výplatní stroje soustavy Postalia. Navíc nejsou licencovány. Ty by svými kritériemi a konstrukci spadaly do období ad b/, ale operují v nejnovější době.Jejich výplatní razítko je ve tvaru zoubkovaného obdélníku.

Otisky Apostů a automatové známky tvoří zvláštní kategorii výplatních otisků, které roky svého použití patří do období ad b/ . Někdy možná se přehoupnou svou konstrukcí do kategorie c/. Ale to je otázka budoucnosti a zatím nás toto nemusí trápit.

Toto je zajímavý sběratelský přístup a vytváří prostor pro hlubší specializované a studijní sběratelství.

Událost druhá

Druhý impuls jsem dostal od sběratele Pavla Koťátka, který reagoval velmi kvalifikovaně na můj seriál o protektorátních otiscích ve zkratkách, obrázcích, adresách, reklamách atd. A jejich identifikaci. Poskytl mi cenné a doplňující údaje ke zveřejněným řetězcům. Vede si soukromý katalog, kde vytváří řady otisků z různých období. Ije to pohled scelující, je to též zajímavý sběratelský přístup, který vyžaduje jít do hloubky a též otevírá prostor ke specializovanému a vysoce studijnímu sběratelství. Navíc musí pracovat s archivem a historickými a místopisnými fakty. Pro sběratele značně obohacující způsob sbírání. Je překvapující, jak mé staré heslo „sledujme cesty strojů“ nabylo moderního hávu. Často dochází k nově objeveným skutečnostem.

Inspirující jsou ji sběratelské přístupy dalších současných sběratelů, jednak regionálních (např. kolega Punčochář), jednak těch, kteří vytvářejí časové řetězce jednoho uživatele (kolega Rubišar a jiní).

Objevovat lze i řadu nových přístupů u otisků sbíraných pohledem typologického sběratele (viz např. Poslední pokusy švédského sběratele Stiga Asklunda), který se ponořil do typologických objevů.

Obor sběratelství výplatních otisků skýtá řadu nových a moderních přístupů a činí tento obor zase o něco atraktivnějším. Ale to již odbočuji od původní myšlenky, kterou jsem chtěl zájemcům sdělit.

 

Ukázky otisků

KLASIKA

 

Klasika 001

 

 

Klasika 003

 

 

Klasika 004

 

 

Klasika 005

 

NOVODOBÍ

 

Novodobí 001

 

Novodobí 002

 

 

Novodobí 003

 

Novodobí 004

 

MODERNA

Moderna 001

 

Moderna 002

 

Moderna 003

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA VÝPLATNÍCH OTISKŮ 4. REPUBLIKY (20.) - ELEKTROODBYT N. P.

Národní podnik Elektroodbyt prošel klasickým procesem v oblasti vyplácení zásilek  výplatních otisků. Na počátku byly výplatní stroje Francotyp (40. - 80. léta), po fyzickém a morálním zastarání těchto spolehlivých strojů německé provenience, byly nahrazeny dalším německým (tehdy západoněmeckými) stroji značky Postalia. Tímto vývojem a touto změnou prošla velká řada československých uživatelů výplatních strojů.

Je nurno se úvodm zmínit o jedné důležité záležitosti. Tento národní podnik byl zecla jistě důležitý, konečně jeho obdoba existuje i v těchto dnech, ale nade vše řadím jako sběratel úřasnou superkvalitu všech otisků v dlouhém období několika desítek let. Vzdávám hold pracovníkům či spíše pracovnicím podatelny. Otisky jsou kvalitní, zřetelné, nezašpiněné, výrazné. A to mám ve bsírce 22 otisků z různých období. Jev přímo zázračný. Dodatečně díky všem, křeří se o to zasloužili. Naskýtá se otázka - takto to nešlo v jiných podnicích, proč? Nedostatek červené barvy byl plošný anebo ne? Týká se pražské podatelny, jinde to bylo o něco horčí, ale ne tragické.

 

Výplatní otisk FRANCOTYP

PRVNÍ OTISK

Sběratelsky FR 8 - 0 - 4m, gotické číslice výplatního razítka, neobvyklé výplatní razítko (silná tečka), denní razítko mělo již nově schválené tvary - dvoukruh s můstky, označení: ELEKTROODBYT/NÁRODNÍ PODNIK/ZÁVOD PRAHA., vnitřní rámeček 25x20 mm.

Poznámka: výplatní stroj získán v rámci reparací od poraženého Německa (převzaty gotické číslice - do té doby poštovní správou razantně odmítány, a dvoukruhové denní razítko s můstky německého vzoru) a přemístěn ze zabraných sudetských území do vnitrozemí a uživatelů se zájmem o výplatní stroje. 

Datum otisku 14. 6. 1954.

Dohlédací pošta PRAHA 1.

Odbyt 001

DRUHÝ OTISK

Dohlédací pošta: OLOMOUC 1

Výplatní stroj Francotyp, sběratelsky FR 8 - 0 - 4m (gotické číslice výplatního razítka s výplatním znaménkem - dutá tečka a označením: ELEKTROODBYT/NÁRODNÍ PODNIK/OLOMOUC, doukruhové denní razítko, též výsledek reparací), 24x21 mm (vnitřní rámeček)

Sběratelsky FR 8 - 0 - 4m

Otisk s datem 18. 8. 1952

Odbyt 002

 Poznámka: U dalé uvedených otisků došlo k několika změnám číslic data, dokonbce k výměně denního razítka - ze začátku vnější kruh 23 mm, později 25 mm.

TŘETÍ OTISK

Denní razítko s průměrem 23 mm

Dohlédací pošta PRAHA 1

Sběratelsky FR 8 - 0 - 4m (g)

Změna označení, nyní ELEKTROODBYT/NÁRODNÍ PODNIK

Otisk s datem 24. 10. 1955

Odbyt 003

 

ČTVRTÝ OTISK

Stejný stroj, stejný otisk s výjimkou průměru věnjšího kruhu denního razítka (25 mm)

Otisk s datem 4. 2. 1977

Odbyt 004

 

Změny číslic denního razítka:zaznamenávám v těchto dnech:

- 24. 10. 1955

- 26. 11. 1968,

- 6. 4. 1972,

 

 

Výplatní otisky stroje Postalia (výměna stroje)

PÁTÝ OTISK

Hraniční data mé sbírky: - 16. 11. 1981 - 17. 3. 1983 - 

změna označení (nyní již podle pravidel a poštovního řádu, doplněno i nové logo subjektu ),  oba otisky se liší číslicemi denního razítka, zohledněno PSČ v označení a denním razítku

Odbyt 007

  

 

 

:

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA VÝPLATNÍCH OTISKŮ 4. REPUBLIKY ANEB LETEM SVĚTEM (19.) - METRANS a. s.

DNES SE ZASTAVÍME O VÝPLATNÍCH OTISKŮ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI METRANS, KTERÁ BYLA ZALOŽENA V ROCE 1948.

Tento subjekt byl zřízen v roce 1948 pro agendu mezinárodního zasilatelství a námořní dopravy. První loď nazvanou REPUBLIKA I. spustili na vodu v roce 1951. V roce 1952 byl zřízen Čechofracht a přebíral agendu Metransu. V roce 1959 se zřídil pod MZO podnik ČNP (Československá námořní plavba). Detaily viz www.namorniplavba.cz.

Subjekt METRANS existuje dodnes jako operýtor kombinované dopravy a provozovatel kontejnerových terminálů.  Vlastní jej z většiny německá firma Hamburger Hafen und Logistik (HHLA). 

V době své existence Metrans měl dva výplatní stroje s podobnými označeními (větší a menší logo), oba stroje byly stroje Francotyp.

Dohlédací pošta u všech otisků PRAHA 1

 

PRVNÍ OTISK

FR 8 - 0 - 4m - 1K

otisky s datem - 1. 6. 1949 - 14. 4. 1950 - 

jednokruhové denní razítko, logo subjektu znatelně výsoko mezi denním a výplatním razítkem

 

MET 001

Poštou prošlá obálka s otiskem s datem 14. 4. 1950

 

MET 002

 

DRUHÝ OTISK

jiný stroj

FR 8h - 5m

dvoukruhové denní razítko se slabými můstky, číslo počitadla, označení velikostně stejné jako u prvního otisku, znatelně níže

data zachycených otisků: - 13. 4. 1951 - 18. 3. 1955 -

Otisk s datem 13. 4. 1951

MET 003

 

Otisk s datem 18. 3. 1955

 

MET 004

 

TŘETÍ OTISK

jiný stroj

FR 8h - 5m - 1K

Hraniční data: -15. 12. 1949 - 26. 8. 1952 -

jednokruhové denní razítko, číslo počitadla, větší logo mezi denním a výplatním razítkem

Otisk s datem 15. 12. 1949

MET 005

Otisk s datem 26. 8. 1952

 

MET 006

 

 

 

 

  

 

 

Číst dál...