HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

DOZRÁL ČAS (2)

Vracím se k první části seriálu o oceňování výplatních otisků a jejich finančním oceňování.  Rád pokračuji v dalších úvahách na toto téma. Vede mne k tomu jeden prostý důvod. Doposud mají sběratelé katalogy, seznamy, přehledy otisků, které jsou dokladovány ze sbírek či jiných zdrojů. Existuje několik poksů ocenit materiál s výplatním otisky, ale stále nemáme jasné a pevné, a hlavně prověřené a osvědčené hodnotící metody. Nikdo se k tomu u nás, ani našich předchůdců  za sto let existence oboru neodhodlal. Zcela jistě to mělo a má své důvody, ale jednou se začít musí.

V první části jsem popsal aspoň částečný pohled na tuto problematiku, která se diskutovala mezi odbornou a sběratelskou veřejností v 70. letech minulého století. Dnes poskočím o  několik let a  zastavím se u názorů  80. letech.

Ucelený názor lze najít v úvodu ke Katalogu výplatních otisků z území Československa 1945 - 48 (s výplatním razítkem tvaru motýlka) autorů d., Miroslava Boušky a ing. Ivana Leiše, který vyšel na pokračování ve Filatelistických sešitech jako příloha časopisu Filatelie od čísla 24/1982 do čísl 18/1983. V úvodu jsme se v kapitole číslo 6 Charakteristika celistvostí sledovaného období, sběratelský přístup a hodnocení (str. 80 a 81) k otázce hodnocení zmínili.

K náležitostem celistvostí a jejich kvalitě se dostanu v jednom z dalších pokračování. ZACHOVALOST CELISTVOSTI POCHOPITELNĚ BUĎ CENU ZVYŠUJE, ČI UDRŽUJE ANEBO SNIŽUJE (U CELISTVOSTÍ POŠKOZENÝCH ČI ZNIČENÝCH VLIVEM ČASU A DALŠÍCH OKOLNOSTÍ).

 

Naše východisko byly: celistvosti s výplatními otisky. Tuto tézi jsme tehdy odůvodnili takto:

"...myšlenka, že poštou prošlé celistvosti nejlépe dokumentují historii poštovního provozu, vedla ... přední sběratele - možno říci - až po plamenné výzvě k boji proti ničení celistvostí stříháním. Převážná většina sběratelů této výzvy uposlechla."

Zároveň jsme však dále konstatovali, že " pozdější odchod .... osobností ze scény pak vedl k úpadku celého sběratelského odvětví a náhodní sběratelé bez metodického vedení upadli do nešvaru sbírání pouhých výstřižků".

Tuto myšlenku jsme podpořili dalším konstatováním, že "krása celistvostí vystupuje do popředí zejména v bouřlivých obdobích, kdy řada stránek života společnosti citlivě reaguje na politické dění. To se pochopitelně projevuje i ve sféře poštovního provozu." Dodali jsme, že "představa "práce" nůžek je v takovýchto případech více než smutná".

Pro období 1945 - 1948 například mizí zásahy do německo - českých textů, R- nálepek,doprovodných razítek, textů nátisků firemnách obálek  atd.

Od této téze týkající se celistvostí jsme přistoupili k další neméně důležité stránce hodnocení výplatních otisků. Tato stránka se týkala počtu dochovaných celistvostí. Toto je důležitý ekonomický ukazatel pro ohodnocení a ocenění celistvostí s výplatními otisky, pokdu pomineme parametry výplatního otisku (k nim se dostanu později).

Platí zásada, čím méně celistvostí, tím vyšší cena. A to byl případ tohoto období, které popisuji v tomto pokračování. Ve srovnání s 1. a 2. republikou celistvostí bylo podstatnb méně.

Pro odhad počtu vyplacených celistvostí může ponoci počitadlo otisků, i když, kde je záruka, zda se zachovaly všechny otisky a nezmizely ve sběru či v nedobytných archivech či ři časté skartaci archivů?

Hodně by řekly i archivy generálního zástupce()B. Jarolímek, M. Krupec či německé firmy dodávající výplatní stroje na zabraná území) či poštovní zúčtovací archivy, ale kde je jim konec?

Předně nepřála tomuto sběratelství doba, nejistota, kruté osudy mnoha rodin a skupin obyvatelstva, ubylo i korespondence, existoval strach skladovat korespondenci, hlavně zmizely osobnosti jakými byli Lešetický, Jonáš, Winkler, Pešák, Šťovíček, Baše, Heytmánek a další. Buď přestali sbírat či sbírání omezili. Obor stagnoval, byl na pokraji zániku. Několik málo sběratelů pokračovalo i přes nepříznivou situaci - jmenujme zejména Mirko Marka, L. Cibulku a několik dalších,  Ti sbírali na individuální bázi, intuitivně zachovali otisky na celistvostech. V době 1. republiky byla na území Československa aktivní skupina německých sběratelů, ta ztrátou Sudet a jejich záborem po Mnichovské dohodě přerušili kontakty s československými sběrateli a přiklonili se k německým spolků Třetí říše.

Vlivem těchto faktorů došlo k velkému paradoxu. Otisky z mladšího období let 1945 - 1948 byly vzácnější než otisky z let 1926 - 1939. Pochopitelně, že se nejedná o paušální pohled.

Pohled na hodnocení otisků tohoto období jsme shrnuli do těchto vět: "Celkové hodnocení výplatního otisku závisí pochoptelně na řadě faktorů. Na prvních místech  stojí odhadnutelný objem poštovních zásilek toho kterého uživatele, doba činnosti výplatního stroje, frekvence změn jednotlivých částí orážecího mechanismu a v neposlední řadě i čitelnost otisku ve všech jeho částech. Otisk, u něhož chybějí některé z jeho podstatných částí, přestává mít sběratelskou hodnotu. Snad  mu lze přiznat pouze význam dokumentační".

Na tomto místě bych rád doplnil ještě jeden pohled. Někdy chybí u těchto otisků tohoto či podobného obdbí některé jeho části, což vzniklo např. odpilováním nebo vysekáním anebo odtsraněním něketrých částí, textu apod. Tyto případy bych do našeho tehdejšího konnstatování nepočítal. Ty mají buď cenu obliby (Liebhaberpreis anebo předpoklad raritních hodnocení )R, RR, RRR). Závisí na případu od případu.

Smutné na tomto období je, že kvalita otisků byla většinou chabá - hospodářské problémy, nedostatek barvy, stagnovala údržba, nebyla nálada na kvalitní otisky jako za první repuliky z mnoha emočních důvodů. Přesto rád konstatuji, že soukromé hospodaření, radost ze vsobody, stavovská čest podpořila kvalitní otiskování, které bohužel skončilo v mnoha případech v době, která měla teprve po roce 1948 přijít. Zase nelze tato konstatování paušalizovat.

Počátkem 80. let jsme si netroufli zavést hodnotící systém a přiřazovat jednotlivým položkám cenové či bodové záznamy. Ale na druhé straně jsme upozorňovali u položek smluvenou značkou na        prokazatelně vzácné otisky. Běžné otisky lze z relativního srovnání s otisky obdobné kategorie z prvního klasického období (1926 - 1939) hodnotit vynásobením koeficientu 1,5 až 2. 

Týká se pochopitelně celistvostí. Výstřižky byly a jsou zlomkem (zhruba desetina vypočítané ceny). Toto je základ hodnocení pro běžné otisky na jednoduchých celistvostech bez oídavých znaků či úkonů.

K takto stanovenému základu je nutno připočíst další  zhodnocení:

- doporučené podání,

- doplatné,

- snížené doplatné,

- zvláštní výplatné se souhlasem Poštovního ředitelství.

 

Někdy dochází k neobvyklým hodnotám výplatného, zde bych byl opatrný, to by nemělo mít s výjimkou shora uvedených příkladů vzato v úvahu.

V posledních letech pozoruji znašnou oblibu firemních obálek s nátisky názvů, log, logotypů, obrázků výrobků, reklamních textů atd. ve spojení s výplatními otisky.  Celstvost s otiskem a podobným nátiskem se hodnotí podstatně výše než obyčejná obálka s výplatním otiskem. Cena  obálky s nátiskem a otiskem je násobně vyšší.

 

Poznámka k anulátům (nulovým otiskům, či otiskům s nulovou hodnotou). Vyskytovaly se, někdy i hodně. V tomto období byly nulové otisky těchto druhů:

- otisky zkušební (zhotovené v době příprav),

- otisky z ochoty (pro sběratelské účely, případně pro dokumentační účely čs. pošty, i když se zhotovily v několika vetrzích - verzi hodnotové a verzi nulové),.

Základní pohled je stále platný: tyto otisky mají hodnotu dokumentační, badatelskou, i když své místo ve sbírkách zcela jistě mají též. Hodnocení je zlomkové, až na výjimečné případy. 

Platí zásada, že na poštovně prošlou celistvost se nulový otisk v této době může odstat jen nedopatřením a měl by být vždy doplněn otiskem se správnou poštovní hodnotou.

Paradoxem zůstává, že tyto nulové otisky coby většinou otisky  zkušební jsou ty nejkvalitnější - jednak jsou první, prezentační, a dálke jsou otištěné odborníky - mechaniky firem mající výplatní stroje pod odzorem.

 

Stručně řečeno, z těchto premis by mělo konkrétní ohodnocení a oceňování výplatních otisků vycházet.

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (80) - TOS Trenčín

Dnešní pohled letmých nahlédnut do světa  čs. výplatních otisků let 1946 - 1992 )Československo, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku) zaměřím na Slovensko., do Trenčína. Bude se týkat národního podniku tOS (Továrny obráběcích strojů), významného strojírenského podniku na Slovensku, nyní TRENS SK A. S.

V roce 1937 česká společnost Walter přesunula výrobu leteckjých motorů na Slovensko do Trenčína. Původní záměry bohužel překazily události koncem 30. a na začátku 40. let. Později továrnu provozovala Škoda po hlavičkou továrna OMNIA - Strojírny a automechanici vyrábějeící zemědělská zařízení, plnící automaty, kuchyňské roboty atd. (1946). Rok 1951 přinesl změnu začlenění do Strojírenského národního podniku v Dubnici nad Váhom.V roce 1951 výrobní sortiment byl rozšířen o soustruhy  a v roce 1962 o obráběcí stroje.  Subjekt od orku 1953 fungoval pod názvem Strojárne 9. května a opět se stal součástí dubnické továrny - Strojírenských a hutnických závodů. V roce 1963 vznikl subjekt TOS - Továrny obráběcích strojů., národní podnik. Jeden čas se subjekt jmenoval Továrny strojírenské techniky (80. léta), aby se později opět nazýval TOS. koncernový podnik  Později se přetransformoval na akciovku a dnes existuje pod názvem TRENS SK A. S.

I sféra vyplácení zásilek měla zajímavý vývoj, který nám zachytily výplatní otisky. Tyto otisky patří mezi zlatý fond výplatního otiskářstv, hlavně z důvodů změn otisku, a to nejen díky měnícím se názvům subjektu..

 

MODRÝ OTISK s němým denním razítkem  (bez názvu pošty)

Prvním výplatním strojem uživatele TOS byl stroj typu B Francotyp - FR 8h - 4m.

Otisk s datem 19. 6. 1975 (RR)

Otisk potěšil sběratelskou obec díky dvěma skutečnostem. Jednak se objevil neschválený modrý otisk díky tomu, že uživatel dočerpal zásoby předepsané červené barvy a novou neobdržel, tak si vypomohl modrou razítkovací barvou. Další anomálií bylo němé dnení razítko. Z důvodu fyzického zastarání výplatního stroje, který byl již za zenitem svých úspěšných dní, došlo k vypadnutí názvu pošty TRENČÍN 1 z mezikruží denního razítka. Pošta nedoplňovala tuto skutečnost svým denním razítkem.

trenčín 003

 

ČERVENÝ OTISK s typy písmen z psacího stroje v denním razítku

Dalším zajímavým otiskem je otisk již v předepsané červené barvě, ale nedostatek chybějícího názvu dohlédací pošty tRENĆÍN 1. byl překonám nápadem zasadit do dneního razítka název pošty lsožený z typu psacího stroje. Sbírka dokládá použití tohoto otisku v období od - 14. 23. 1977 - 3. 8. 1981 -  (R). Tento případ je velmi ojedinělý.

 

trenčín 004

 

ČERVENÝ OTISK se změněnou soustavou výplatního stroje )nově Postalia), novým označením a zasazením PSČ v dolní části mezikruží (atypické proti předpisům, navíc s nepožadovaným nápisem PSČ)

Otisky subjektu Tovarne strojárenskej techniky n.p. (TOS Trenčín)  v období  - 28. 6. 1985 (vysoké a úzké číslice data denního razítka) až  20. 9. 1988 -  (nízké a široké  číslice data denního razítka). Dalších několik zajímavostí, otisky s atypickou polohou a formou denního razítka si zaslouží též jedno "R".

 

trenčín 005

 

ČERVENÝ OTISK se změněným označením, soustava Postalia

Otisk používaný v období:  - 27. 4. 1990 - 12. 6. 1990 -

Opět má uživatel název TOS Trenčín, nově štátny podnik. Atypické PSČ v denním razítku zůstává (R).

 

trenčín 006

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

ZAJÍMAVOSTI ČS. POŠTOVNĆH OTISKŮ

Čáry máry s otisky

V zásadě se výplatní otisk - produkt výplatního tsroje podle pravidel "vyjede" na zásilku případně na výplatní pásku při objemnějším obsahu. V poštovní praxi se vyskytují však případy, které se vymykají těmto ustáleným zásadám.

 

810 04 BRATISLAVA 14

Výplatní stroj orazí na podanou zásilku jen výplatní razítko z otisku (stroj Francotyp) . Důležité chybějící denní razítko pošta doplnila denním razítkem.

Blava 14 001

BRNĚNSKÉ ZAJÍMAVOSTI

602 00 BRNO 2

Na zásilku je nalepen lístek s výplatním razítkem v hodnotě Kčs 4,-, doplněno denním razítkem pošty Brno 2.

 

Blava 14 002

 

602 00 BRNO 2

U výplatního stroje Postalia nedostikovalo datum, jinak otisky byly víc než kvalitní. Pošta prováděla korekce denním razítkem, které uvedlo povinné datum přijetí zásilky k poštovní přepravě. Někdy k této korekci nedošlo.

Bez korekce denním razítkem

bez korekce

 

S korekcemi

 

korekce 001

 

BRNO 200

Na zásilku byl oražen otisk z balíkového podtypu výplatního stroje Francotyp (dvě denn razítka s dvoukruhem bez můstků , výplatní razítko bylo přelepeno  výplatním razítkem z výpatního stroje Postalia a přeraženo denním razítkem pošty 600 20 Brno 200. Důvod?

 

Brno 200 korekce 001

 

 

 

Číst dál...

DOZRÁL ČAS (1)

DOZRÁL ČAS (1) vyslovit se k hodnocení výplatních otisků z území Československa

(glosy)

zastavit se u hodnocení výplatních otisků z území Ččskoslovenska od roku 1926. Letos uplyne 95 let od jejich existence v čs. poštovním provozu, za pět let to bude již období dlouhých 100 let. Doposud se zúčastnění aktéři tohoto sběratelství, jednoho z poměrně významných a atraktivních v čs. poštovní historii, této otázky dotýkaly řídce a nahodile a útržkovitě. Až na výjimky, katalogy výpatních otisků neuvádějí cenové či bodové relace. Vše se řídí individuálně, skrytě, pořes aukční domy a zejména přes ceny záliby tohoto či onoho sběratele. Zatím není jasný řád. Je třeba se konečně k této otázce vyslovit a glosovat ji. A v závěru někdy dospět k jednoznačnému výsledku.

LÉTA 1933 - 1934

V období let 1926 - 1976 se k této otázce sběratelé či experti prakticky nevyslovili. Cenové relace jsou zřetelné a prokazatelné pro veřejnost  jen s poznámek  a uvedení prodejní ceny na celistvostech. Většinou to byly haléřové jednotkově korunové hodnoty. Určitě se kupovaly otisky na celistvostech za vyšší ceny, ale ty zůstaly zahaleny sběratelským temnem. Na jednu poznámku jsme narazil v Jonášových studiích (1. díl, kde byl textový úvod). To se psal rok 1933. Spíše nepřímá oznámka k ocenění se týkala však jen esejí, a to ještě bez konkrétních kotací.

" Viděl jsem často chybu sběratelů, kteří z neznalosti opatřili essay jakousi adresou, aby této dodali vzhled postálnosti. Zničí tím třeba vzácný kus. Nemůžeme totiž essayím, zvláště některým, upříti zajímavost".

Další poznámka se týká formy otisku jako záklau pro stanovení ceny:

"Několik slov netýkajících se přímo otisku, ale dobře míněných, aby tomuto zachránili jeho dnes ještě pomyslnou cenu.Neostřihujte obálky, neupravujte těchto na jednotný formát zastřihováním. Hledejte jiný způsob, jak sbírku vzhledně upraviti. Kdo z nás měl dosti energie ostřihnouti kus, o němž věděl, že je unikátem?"

Dobře míněná rada Alberta Jonáše jaksi zapadla, dodnes se potýkám s výstřižky otisků, kterým nůžky vzaly to nejcennější - estetiku a další důležité informace. Společně s dr. Miroslavem Bouškou a dalšími sběrateli jsme se shodli, že výstřižek je též zajímavý, ale spíše z dokumentárního hlediska, nikoliv sběratelského. Proto jsme se shodli na stanovení desetinnové ceny v proovnání s otiskem na celistvosti. Přitom jako výstižek či dokonce ústřižek jsme považovali i zastřižené obálky (často většího rozměru).

ROK 1979

Rok 1979 přinesl na stránkách Filatelie (Filatelistické sešity - od Filatelie č. 6/1979)  první katalogový pokus autorů Miroslava Boušky a Ivana Leiše. Zaznamenali jsme v něm na pokračování výplatní otisky  výplatní otisky z území Československa (1. a 2. republika) v letech 1926 - 1939). Kotace  ani bodové ohodnocení jsme neuvedli. Nicméně jsme byli slovně sdílnější než naši předchůdci, i když představu jsme měli. Byla však omezeně objektivní a více méně subjektuvní. Sběratelský obor se teprve rozbíhal.

Dali jsme přednost postupnému a neuspěchanému přístupu  k této záležitosti. Tak, abychom začínajícímu oboru neublížili qa sběratele neodradili.

 

"Katalog neobsahuje prozatím cenové relace, prootže jsme neměli možnost získat dostatek věrohodných údajů o počtu zachovaných celistvostí. Doufejme jen, že v budoucnuse k tomuto problému budeme moci vyjádřit konkrétněji. V katalogu upozorníme pouze na ty otisky, jejichý vzácnost je v současné době mimo jakékoli pochyby. Zatím jen jednu důležitou připomínku v obecné rovině. Ve vědomí sběratelů byl měl být zafixován zásadní hodnotový (a tedy i finanční) rozdíl mezi celistvostí a výstřižkem. Hodnota výstřižku je pouze zlomečkem zachovalé celistvosti. Dále nelze v těchto finančních úvahách přehlížet ani úplnost otisku a jeho kvalitu z hlediska čitelnosti a zřetelnosti všech jeho částí. Dokumentární hodnotu mají i tzv. nulové  otisky. Eseje, jakožto otisky z doby, kdy výplatní otisk nenabyl svého oprávnění, mají význam ve sbírkách studijního charakteru a jejich cena je věcí záliby." 

 

Když tato slova naalyzujem, tak přicházíme k těmto skutečnostem, které platily ve své době:

- obor začínal,

- informací o počtech bylo poskrovnu,

- zdůraznili jsme jen otisky, kde jsme měli naprosté jasno o vzácnosti,

- zdůraznili jsme rozdíl mezi otiskem na celistvosti a otiskem na výstřižku,

- upřednostnili jsme i kvalitu, úplnost, ucelenost, čtelnost a žřetelnost otisku,

- připomněli jsme dokumentární hodnotu všech otisků ve všech formách,

- odlišili jsme sběrateství a badatelství,

- připomněli jsme cenu záliby.

 

V té době již tři roky fungovala sekce otisků výplatních strojů KPHC sČSF, každá pražská i celostátní schůzka se k hodnocení vyslovila. Oosbně jsem psal pro Filatelii, Mladého filatelistu a zpravodaje řadu článků, v nichž jsme se k této otázce vyslovil. Zásadní esej jsem napsal i do své knihy výplatní otisky (Praha 1991) pod názvem " Čs. výplatní otisky ze sběratelského hlediska". Některé závěry připomenu v daších pokračováních.

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (78) - UNIČOVSKÉ STROJÍRNY (UNEX)

Další pohled na čs. výplatní otisky období let 1946 - 1992 bude patřit výplatním otskům uživatele Uničovské strojírny - později UNEX n. p. v  Uničově.

Toto město doznalo po roce 1945 velkých změn. Do zemědělsky orientovaného města se dostalo rozhodnutí zbudovat na zelené louce strojírenský závod v letech 1948 - 1950. Skutečně se vybudoval jako pobočný závod Škody Plzeň. Výroba byla zahájena 30. 4. 1950. V roce 1953 došlo k osamosttanění a vytvoiření Uničovských strojíren. Tato hospodářská jednotka vyráběla zemní a důlní stroje, od roku 1970 i kolesová rypadla. V 70. letech se podnik přejmenoval na UNEX n.p.. K privatizaci došlo v roce 1993 a vytvořil se strojírensko - metalurgcký závod.

Zprvu národní podnik používal výplatní stroj Francotyp, sběratelsky FR 8 - 0 - 3m (1K), jednokruhpové denní razítko vydrželo až do konce funkce tohoto stroje (jeden z nejzazších případů v Československu). Na denním razítku bylo postupně vidět fyzické zastarání - název pošty postupně mizel či byl nevýrazný, zejména první a poslední písmeno názvu pošty UNIČOV.  Otisk neměl pořadové číslo otisku, byl během II. světové války dodán od fy. Francotyp - počitadlo německé stroje v zásadě neměly.

Výplatní stroj Francotyp byl nahrazen novým a modernějším strojem Postalia v 70. letech. V označení se objevil už nový název UNEX národní podnik včetně loga závodu.

 

Výplatní stroj Francotyp

FR 8 - 0 - 3m

období: - 26. 7. 1962 - 26. 4. 1972 -   (zachycené otisky v soukromé sbírce)

Jeden z raných výplatních otisků s datem 26. 7. 1962

 

UNIČ 001

 

Výplatní stroj POSTALIA

Dohlédací pošta 783 91 UNIČOV

(podnikové pSČ 783 93)

Otisk s datem - 2. 6. 1976-

 

UNIČ 002

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (77) - ZPA (hybridní otisk)

Ve  sledovaném období se vyskytlo i několik tzv. hybridních výplatních otisků.

Nebylo jich moc, ale našly se.

Jedním z takových otisků byly otisky  uživatele ZPA (Závody průmyslové automatizace) v Trutnově. Otisky byly produkty z výplatního stroje Pitney - Bowes (model 6300), který tvořil kostru stroje s tím, že k němu byly přidány některé součásti ze stroje (strojů) odlišných soustav (denní a výplatní razítko). Denní razítko bylo přeneseno ze stroje Postalia a výplatní razítko ze stroje Francotyp.   

Poslechnout si vyprávěníé aktérů tohoto ojedinělého a vzácného případu by bylo jistě zajímavé. Podivuhodné je to, že se tento případ vyskytl u prestižního subjektu, který měl na starosti výrobu počítačů - progresní součástí hospodářské politiky socialistického státu.

Národní podnik ZPA vznikl v roce 1972 jako výrobce číslicové a výpočetní techniky (na základě rozhodnutí centrálních orgánů z roku 1965, které konstatovalo značně neuspokojivý stav v oblasti výpočetní základny). Postupně bylo vytvořeno několik podniků a samosttaných hospodářských organizací pro tento obor. Vše v rámci Závodů přístrojů a automatizace.  ZPA měl ve svém výrobním sortimentu minipočítače ADT 4000 a 4100, jakož i části hybridnách počítačů vyšší třídy ADT 7000 a a ADT 3000.

Výplatní otisk, který se dá definovat jako hybridní otisk z výplatního stroje soustavy Pitney - Bowes s úpravami a použitím součástek z jiných soustav, mezinárodní katalogy jej v roice 2006 kotovaly částkou USD 5,-. Jeho autorem byl pravděpodobně šikovný mechanik Kanclstrojů. Vyplácel se souhlasem dohlédací pošty 544 01 TRUTNOV 1. Stroj s těmito štočky se pravděpodobně  nezachoval, v Poštovním muzeu ve Vyšším Brodě jsem jej mezi exponáty, ani v soupisu depozitáře nenašel (2013). 

Ve výplatním razítku chybí oddělovací čára pod názvem státu.

V mé sbírce se vyskytuje v časovém rozmezí  od - 16. 6. 1980 - 22. 5. 1981 -      (R)

TRUT

 

Nadřízeným hospodářským orgánem byly ZPA v Praze 5, i když ZPA Trutnov byly samostatnou hospodářskou jednotkou.

 

 

 

ZPA 002

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 ZPA 002

 

 

Číst dál...

NOVÉ POZNATKY k otisku Reichenberger Messe

Nové poznatky otisků z prvního klasického  období čs. výplatního otisku

V pořadí 129. uživatelem, kterého okouzlil výplatní stroj, byl uživatel "Reichenberger Messe" (Liberecký veletrh se sídlem v LIberci tehdejším Reichenbergu). Zde se konaly pravidelné veletrhy. Uživatel si opatřil výplatní stroj či povolení k užívání výplatního stroje záhy - v roce 1928. Povolení mu bylo oficiálně uděleno Věstníkem MPT ze dne 1. 2. 1929. B. Jarolímek tomuto uživateli zproovznil stroj již v roce 1928.

 

PRVNÍ OTISK - NOVÝ OBJEV (na první dolní celistvosti)

První otisk začal vyplácet zásilky dne 14. 12. 1929, avšak nedávno jsem objevil celistvost s datem dřívějším - 4. 12. 1928 ve dvou verzích - s nulovou hodnotou a s hodotou 0,20 haléřů. Dohlédací poštou byla pošta LIBEREC 3/REICHENBERG 3.

Otisk s dřívějším datem neměl oprávnění vyplácet, takže vytvořený otisk, který byl spíše prvním otiskem po usazení štočku do stroje, se stal esejí. Otisk neměl oprávnění k použití a nebyl hodnověrným otiskem nesoucím povolení MPT.

Výplatní stroj byl podtypem B3 s horním číslem počitadla. Vydržel oficiálně vyplácet zhrzba do poloviny lkedna 1929, pak došlo k poruše.

 

RM 001

DRUHÝ OTISK (identický, ale s jiným právním označením)

Druhá celistvost již je výplatním otiskem s souhlasem MPT

Datum 18. 12. 1928

RM 002

 

TŘETÍ OTISK

Po zjištěné poruše prvního stroje (viuz otisky shora) uživatele obdržel od B. Jarolímka nový tsroj stejného typu (B3, horní číslo). Denní razítko a označení uživatele byly přeneseny do tohoto stroje z předchozího.

Na první pohled žádný rozdíl, ale přesto jej najdeme, když si všimneme výplatního razítka a číslic.

A. Jonáš neuvádí datum, kdy začal vyplácet druhý stroj. Domnívám se, že tomu bylo 24. 1. 1929, možná o nějaký den dříve. Dokladováno mám zatím toto datum. Tento stroj vyplácel do 8. 7. 1929.

Reprodukuji tři otisky tohoto druhého stroje v označeném období.

Zajímavé jsou tečky za dnem a měsícem v datu, později se již nevyskytují.

 

RM 003

 

RM 004

Pozorná čtenář a sběratel si jistě všimne i adresních údajů, které jsou z hlediska oboru velmi cenné - první je adresován generálnímu zástupci Francotyp fě. B. Jarolímek, druhý praotci oboru u nás a vynikajícímu filatelistovi Jaroslavu Lešetickému, jinak též zakladateli první čs. sběratelské entity - Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů  a významnému představiteli rakousko - uherské a českosloveské pošty.

 

Zbývá doplnit další otisky uživatele Reichenberger Messe.

 

ČTVRTÝ OTISK

Změna označení (nyní čtyřřádkový v růzých jazykových mutacích), v této podobě stroj vyplácel v období od 8. 7. 1929 - 21. 11. 1929.

RM 005

 

PÁTÝ OTISK

Nový výkonnější stroj, otisk sběratelsky FR 6h - 4m, Anker, označení nové pod výplatním razítkem.

Poslední období 1. a 2. republiky - 1926 - 1939

Otisk vyplácel v období od 22. 11. 1929  - do 1. 10. 1938 (?), další osud subjektu a tsroje není znám (zabraná území).

 

Otisk 1. dne (22. 11. 1929) č. 1 - (R)

 

RM 007

 

Otisk 1. dne zaslaný poštou (adresátem další významná osobnost čs. sběratelství výplatních otisků - F. T. Winkler) - R

RM 006

Poštou prošlá celistvost z pozdější doby, otisk ze dne 18. 2. 1938, významná je tištěná poznámka o sníženém výplatném, které povolilo Poštovní ředitelství v Praze roku 1937 (!).

Znatelná změna výplatního znaménka před hodnotou - posunutí doprava, předtím neznatelné posunutí doleva.

 

RM 008

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

KOUZLO CELISTVOSTí

NEDÁVNO SE MI DO RUKY DOSTALA CELISTVOST, KTERÁ JE ZAJÍMAVÁ Z MNOHA HLEDISEK. OBSAHUJE VÝPLATNÍ OTISK S DATEM 20. 8. 1948.

Zobrazuji averz i reverz celistvosti.

 prot 002     prot 003

 

Na první pohled na ní není toho moc zvláštního. Souhlasím, Přesto od řady sběratelů vím jednu věc. Dávají přednost obálkám s firemním nástiskem. Má pro ně vyšší hodnotu finannční i sběratelskou. Letmý pohled na aukční portály ceny roto tvrzení dokládají. Existují i weby, kde se sběratelé věnují především firením nátiskům.

Naše dnešní celistvost je ještě další zajímavosti. Byla odeslána z Lomnice nad Popelkou dne 20. 8. 1948.

Averz

- výplatní otisk uživatele Antonín Jína, Lomnice nad Popelkou - FR 8h - 4m (splývá s nátiskem), bohužel nekvalitní a nvíc splývající s nátiskem.

- firemní nátisk reklamní a propagační hodnoty,

- doporučená celistvost s černou R - nálepkou,

- červené gumové razítko označující firmu, která byl v té době pod  "národní správou",

 

Reverz:

- příchozí denní razítko pošty CHOCEŇ s datem 21. VIII. 1948 .

 

Stručně vyjádřeno - němý svědek své doby. Navíc se jedná o vyšší sběratelský level.

Číst dál...

POZŮSTATKY PŘEDCHOZÍCH OBDOBÍ

Když nastane nové období, zůstanou i v tom novém následujícím pozůstatky z období předchozího v podobě znaků, které se dají snadno přehlednout. Oboru výplatních otisků se to též týká. Jedním z příkladů je výplatní otisk uživatele AGROTECHNA n. p. v Jihlavě.

 

Výplatní otisk sběratelsky ozačený Fr 6 - 0 - 4m (bez pořadového čísla počitadla otisků) obsahuje denní razítko s dohlédací poštou JIHLAVA 2 s datem 20. 7. 1959. Na tom nen ni zvláštního. Pozorný sběratels si však všimne jedné věci - dvou křížků před a za názvem pošty. Jedná se o pozůstatek doby prtektorátní, kdy byla nařízena dvojjazyčná denní razítka s  názvem pošty v jazyce německém a českém. Oddělovaly jetyto křížky, ketré tam zůstaly i v období 4. republiky československé. Jedná se o zajímavý otisk, kterých bylo několi.

 

prot 001

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (76) - LIAZ

LIAZ - Liberecké automobilové závody Jablonec nad Nisou

Tento významný subjekt, kterrý byl byl založen 1. 1. 1951 v Jablonci nad Nisou - Rýnovicích jako výrobce nákladních a speciálních vozů (zprvu škoda 706, později vlastní produkce pod ázvem lIAZ), zaměstnával ve své době až 11000 zaměstnanců. Působil v jbalonci nad Nisou a dalších místech (Mnichovo Hradiště, Libverec a jiných) v období let 1951 - 2002. Na počátku  (1906) existovala firma RAF (Reichenberger Automobilfabrik), později koupená firmou Laurin a Klement (1912), která v roce 1916 přesídlila do Mladé Boleslavi.

 

Tento subjekt používal na vyplácení své korespondence několik výplatních tsrojů s různými otisky. Jako jeden z mála využil i možnost zasadit do otisku druhý štoček (dvojsložkový) v  označení v jednom období (Francotyp), a to nalevo od denního razítka. Podtyp stroj FR 8h - 4m - 2oz.

 

Otisk stroje FRANCOTYP

Sběratelsky Fr 8h - 4m

Označení mezi denním a výplatním razítkem

Období zachycených otisků:  - 23. 4. 1966 - 5. 11. 1975 -

 

liaz 001

 

liaz 002

 

Výplatní stroj Francotyp

Sběratelsky FR 8h - 4m - 2oz

Označení - 2x, z toho druhé vedle denního razítka dvojsložkové - délka otisku: 17cm (!), odvážná propagace výrobků subjektu včetně logotypu (včetně  loga), na svou dobu neobvyklé

Období: - 8. 12. 1975 - 29. 12. 1984 -

 

 

liaz 003     liaz 004

 

Ve shora uvedené období stroj využit k propagaci výročí, vytvořen příáležitostrný otisk s označení k 25. výročí existence podniku

Výplatí stroj Francotyp

Otisk sběratelsky Fr 8 h - 4m - 2oz

Druhý otisk se dvěma označeními (jeden mezi denním a výplatním razítkem, druhý vlevo od denního razítka (1951 - 1976), druhé označení jednosložkové, délka otisku 16 cm (!)

Období použití: - 27. 2. 1976 - 13. 7. 1976 -

Použito jen v roce výročí (bez před- či přesahu)

Otisk s datem 27. 2. 1976, jeden z prvních s tímto označením

liaz 005

 

Výplatní stroj Pitney - Bowes

Období použití: - 18. 9. 1978 - 18. 11. 1981 -

Změna výplatního stroje, využito k usazení PSČ do označení (466 05) a do denního razítka (466 05)

Otisk s datem 15. 11. 1979.

Model 6300 vyráběný ve Velké británii, zvláštnost - denní razítko obsahuje silné můstky (zvláštnost, ttyo stroje byly většinou bez můstků, jen dvoukruhovéB

 

liaz 008

 

 

 

 

Číst dál...