HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE

Z PRACHU VYDUPANÉ (13)

Z PRACHU VYDUPANÉ (13)

Z PRACHU VYDUPANÉ (13)

Rok osmdesátý druhý. V tomto roce, sedmém roce existence sekce otisků výplatních strojů komise poštovní historie a celin SČSF se scházelo pravidelně vedení a pražští sběratelé na výměnných a informačních schůzkách. Celostátní setkání za účasti 19 (!) sběratelů, což byl doposud nejvyšší počet, se konalo dne 27. 3. 1982 v zasedací místnosti v Celetné, přímo v sídle čs. filatelistů. Úvodem jsme uctili památku nedávno zesnulého Josefa Pospíšila z Loučeně (zesnul v 91 letech), jednoho z nejstarších členů a velmi obětavého sběratelé a člena naší sekce od samého počátku.

Kritériem pozvánek byla aktivita členů, ti byli kromě plošného pozvání mladých sběratelů a slovenských přátel zváni na doporučení KPHC a SČSF.

Průběh setkání měl tradiční průběh - minimum jsme věnovali byrokratické části a většinu odborným otázkám a výměně. Poprvé navštívil naše setkání Pavel Stříteský.

M. Bouška přednesl zprávu o činnosti za uplynulé období od minulého setkání. Zmínil aktivitu na úseku publikačním, výstavním, přednáškovém a nově i dokumentačním. Stále žije myšlenka napsat monografii čs. výplatního otisku. Ustoupili jsme v otázce otisků z let 1939 – 1945 na přání ústředních orgánů. Součástí Boušova přednesu byly i záměry a konkrétní plán činnosti na příští období. I. Leiš doplnil, že sekce eviduje 122 členů. Zmínil e i o publikační činnosti. Články z pera členů sekce se objevují ve Filatelii, Mladém filatelistovi, zpravodajích KPHC, vlastních bulletinech, zpravodaji „Výplatní otisky“. ostatních zpravodajích vycházející v Československu, katalozích výstav. Píše i pro ostatních komise – teritoriální, námětovou, mladých filatelistů. V publikaci vidíme značnou propagaci sběratelství výplatních otisků. I. Leiš coby redaktor zřizuje další časopis SONDA 1903, kde se objeví i studie a každé číslo bude monotématické.

Kolegové Kuča, Novák, Cigánek a Justýn jsou aktivní v pracovní skupině chybotisků čs. otisku.

Aktivní byla i pracovní skupina výplatních otisků pošt pod vedením I. Leiše. Zájem o práci projevilo 25 členů sekce.

Na základě práce obou skupin bylo rozhodnuto zřídit pracovní skupinu celistvostí čs. výplatních otisků a dát ji stejnou podporu. Podpora sběratelství celistvostí je jednou z hlavních priorit sekce. Předpokládným vedoucím by měl být kolega Hrách.

Odborné příspěvky se soustředily na tato témata:

 

M. Bouška, Současné čs. výplatní otisky a jejich zajímavosti (se zvláštním zaměřením na výplatní otisky automatů),

 

I. Brožek, Informace o některých předpisech uveřejněných ve Věstníku FMS v roce 1981

 

I. Leiš, První české eseje Československa

 

M. Bengl, Zajímavosti výplatních otisků Mostecka

 

Vše bylo doplněno bohatým dokumentačním materiálem.

Diskuse byla díky bohaté účasti velmi rozsáhlá.

Jednání se zúčastnil i středočeský gestor poštovní historie a celin Miroslav Forman., se kterým měla sekce velmi úzký vztah. V diskuzi jsme jednali i o typologii a nejasnostech typologického přístupu. Avizována byla výstava SOCFILEX PHC v Neratovicích (4. – 12. září 1982), kde bude řada členů sekce velmi aktivní. Setkání zakončila výměnná schůzka.

Toto setkání bylo jedno z nejúspěšnějších a ukázalo se, že výplatní otisky patří neodmyslitelně do rodiny oborů poštovní historie.

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (23)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (23)

 

Jedním z prvních československých příležitostných otisků byl i otisk uživatele Výboru pro oslavu tisícího výročí smrti s. Václava se sídlem v Praze III, Josefská ulice č. 8. I tento otisk má svou zajímavou historii. Výplatní stroje byl pouze zapůjčen firmou B. Jarolímek a po dne 31. 12. 1929 měl být vrácen zpět zapůjčovateli. Krátkodobý uživatel však dne 7. 1. 1930 oznámil, že tsroj bude zakoupen a přenesen do expedice Svatováclavské Ligy.

 

V roce 1928však došlo ještě k jedné zajímavosti Výbor nechal zhotovit otisk s dohlédací poštou PRAHA 1, otisk byl zhotoven (viz 1. obrázek)  Záhy bylo zjištěno, že dohlédací pošta pRAHA 8 je příhodnější pro provoz, a proto byl název v denním razítku změněn na pRAHA 8. První otisk se stal esejí (Bouška/Leiš Ess 28), druhý od 16. 10. 1928 řádným otiskem pro poštovní provoz ( druhý a třetí  obr PR 308a). Takto ve své podobě vyplácel až do 10. 2. 1930, poté bylo změněno označení oprávněného uživatele - Svatováclavská Liga - Praha II, Josefská 8. Dne 2. 2. 1931 došlo ke změně názvu pošty na pRAHA 11 v denním razítku (důvod : přesídlení subjektu) a změnil ose i označení: Svatováclavská Liga - Praha IV., Hradčanské nám. 8. Stroj týž, jen otisků se vytvořilo několik... U sběratelství se vyplatí sldovat všechny související detaily, včetně sídel a adres uživatelů. Ty zapříčiňují i změny otisky, zde např. dohlédacích pošt.

 

A ještě jena zajímavost. Adresátem je známý prvorepublikový sběratel Alois Š´tovíček, obchdoní příručí z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Z jeho sbírky se zachovala celá řada cenných celistvostí s faksimilí jeho podpisu Šťovíček na rubu celistvostí.c

 

 

Otisk sv. Václava 1000 let 2 001     Svatováclavská Liga Praha 8 a Praha 11 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (22)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (22)

 

V tomto seriálu se již objevila celistvost adresovaná Jaroslavu Lešetickému, zakladateli sběratelského obor otisků výplatních tsarojů v Československu. V tomtofdíle se ke znmých postavám - adresátům  opět vracím a rozšiřuji o jednou další legendu sběratelství - německého sběratele a významného funkcionáře několika klubů na severu Německa ve 30. letech Helmuta Dierse z Lüneburg - Hagenu. Helmut Diers byl vášnivým sběratelem výplatních otisků, nejen německých, ale i československých. Jeho vášeň šla tak daleko, že si nechal obálky se svou adresou, aby nové otisky získal. Pravděpodobně náslewdoval radu našeho sběratele K. F. Pešáka, který používal stejnou metodu. Díky tomuto postupu se nám zachovala celá řada výplatních otisků. Zajímavostí je. že si tyto otisky nechal posílat do Lomu u Mostu (Bruch bei Brüx), kde na poště sloužil jmenovaný K. F. Pešák. Ten Helmutu Diersovi tyto zaslané otisky předával či zasílal. Otisk Diabolo - Separator  s dphůédací poštou PRAHA 26 měl sídlo v Kozí ulici, což byla příhodnější poštu pro tohoto uživatele než původně schválená pošta PRAHA 1. Díky tomu máme esej s Prahou 1 ze dne 2. 1. 1928 a řádný otisk ze 14. 1. 1928. Tento otisk byl 65. základním otiskem u nás. Zajímavosti pokračovaly -dne 21. 4. 1928 se firma přestěhoval z Kozí ulice do Petrské č. 27 v denním razítku mechanik odpiloval "2" v názvu pošty. Další přesídlení se koalo v únoru 1932 - do Jagellonské 27, tehdejší Praha XII a před "6" se přidala "3".

Oisk zaslaný Jaroslavu Lešetickému byl otiskem Záložny Vinohradské, který byl jediným v tomto období od 6/1928. Z celistvosti se dovídáme i funkci Jaroslava Lešetického - vrchní poštovní pokladní ve výslužbě a bydlel v roce 1931 ve Šmilovského ulici na Královských Vinohradech. Historický fakt důležitý pro historii.

 

 

Celistvosti s výplatními otisky slavným osobnostem 001

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (12)

Z PRACHU VYDUPANÉ (12)

Rok osmdesátý první. Sekce existovala a plnila své úkoly, které si dala v roce 1976 do svého vínku. Vše, co jsme si řekli, že je pro rozvoj výplatního otiskářství prospěšné, jsme splnili či položili solidní základy. Odbornou veřejností byl hodnocen počin na úseku katalogizace. Bylo podle čeho sbírat. Katalogy vznikly v 70. letech, do dneška (2019), tedy po více jak čtyřiceti letech se objevilo minimu oprav či dodatků. Jsou jen Roberto Di Casola a Juan Enrique Page, kteří doplnili několik otisků, které jsem zahrnul do posledního katalogizačního pokusu vytvořený s přítelem Robertem Di Casolou. Byly to dodatky nalezené v cizině, což jsme v době tvorby katalogů nemohli postihnout. Sběratelé mají do dneška velmi pevný základ ke svému sběratelství. Co chybí? Ocenění. Určitý přehled máme, ale zatím nedozrál čas na bodové ohodnocení jednotlivých položek. Trh je stále příliš divoký, navíc se objevují různé padělky…. Takže nám zbývají výsledkové listiny různých aukcí a každodenní pohled na ebay….

VI. Celostátní setkání sběratelů výplatních otisků se konalo dne 11. 4. 1981, opět v Praze, tentokrát v zasedací síni SČSF v Celetné ulici. Dostavilo se14 sběratelů a příznivců, mezi hosty byl Václav Mahovský za KPHC SČSF s nově se představil Pravoslav Kukačka, člen sekce, jako emisar Pracovní skupiny KPHC SČSF při Městském výboru SČSF s titulem gestor poštovní historie a celin. Pravidelnou účastnicí našich setkání se stala i Marie Kocíková, pracovnice pošty mající v Praze 1 na starosti výplatní stroje. Její informace a poznatky byly velmi cenné pro sběratele.

Činnost sekce popsal vedoucí naší sekce Miroslav Bouška. Sekce se věnovala intenzivně publikační, výstavní a přednáškové činnosti. Významné bylo kolování, které přitahovala více a více pozornosti. Zazněla i významná informace – Publikační komise SČSF a PÚV SČSF zadala autorům Bouškovi a Leišovi vypracování 8., dílu Monografie čs. známek s tématem Výplatní otisky Československa. Termín pro odevzdání rukopisu byl stanoven na 31. 12. 1981. Ve Filatelii vychází i hlídka nových otisků, I. leišě napsal pro Mladého filatelistu seriál o výplatních otiscích a pětkrát do roka sběratelé dostávají zpravodaj redigovaný I.Leišem s názvem „Výplatní otisky“. Co víc jsme si mohly přát? Vše vycházelo i v budoucnosti, jen z Monografie sešlo z neznámých důvodů …..

 

Část jednání jsme věnovali práci pracovních skupin.

Převážnou část setkání jsme věnovali odborným otázkám, které zazněly v deseti odborných přednáškách (jejich přehled a stručný obsah přikládám k tomuto úvodu na dvou stránkách). Škoda, že referáty nebyly zachyceny a publikovány tak, aby je ostala široká odborná veřejnost.

 

Sekce byla jedním z nejaktivnějších článků komise poštovní historie a celin SČSF, tak to vydrželo až do konce její existence v roce 1989 ve spojení s ukončením činnosti komise poštovní historie a celin SČSF.

 

 VI. Celostátní setkání 1981 001     VI. setkání část zápisu 1 001    VI. setkání část zápisu 2 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (7)

Celistvosti v rarity přetvořené (7)

 

Tento seriál jsem na osobním webu začínal celistvostí prvního výplatního otisku soustavy Hasler, který vyplácel zásilky v roce 1946 a 1947 na poště Praha 1. Výplatní razítko bylo ve tvaru "motýlka" a kromě denního a výplatního razítko v korpusu otisku byl ještě "doporučený obrazec" svědčící, že celistvost byla doporučená. Dnes nabízím stejný otisk, ovšem bez doporučeného obrazce, který byl vyňat či dokonce odstraněn. V historii poštovního otisku máme ještě jeden či dva pozdější příklady tohoto úkonu. Později, když výplatní razítko bylo ve tvaru pseudoznámky, byl doporučený obrazec též odstraněn a došlo a asymetrickému uspořádání otisku ze stroje Hasler. Ale to je již jiná kapitola vhodná pro další část tohoto volného seriálu.

 

OVS pošt Hasler bez doporučeného obrazce 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (4)

Celistvosti v rarity přetvořené (4)

 

V prvním období čs. výplatního otisku se ocitly na nejvýchodnějším území republiky - na Podkarpatské Rusi - hned tři výplatní stroje a jejich otisky. Jedním z nich je výplatní stroj Francotyp (FR6h - 4m Okresní Nemocenské Pojišťovny v Užhorodě zaslaný jinému subjektu v této zemi). Těchto celistvostí není mnoho, známé se dají spočítat na prstech jedné či dvou rukou. Je to nejen poštovně historická zajímavost, ale i zajímavost všeobecné historie - Československá republika se rozkládala od Aše až po Jasinu, jak říkával prezident dr. Edvard Beneš.

OVS Podkarpatská Rus Užhorod 001

 

Číst dál...

VÝZNAMNÉ VÝROČÍ: Modrý digitální výplatní otisk v českém poštovním provozu již pět let

VÝZNAMNÉ VÝROČÍ:

MODRÝ DIGITÁLNÍ VÝPLATNÍ OTISK V ČESKÉM POŠTOVNÍM PROVOZU JIŽ PĚT LET

Koncem září 2019 uplynulo již pět let od okamžiku, kdy byl zprovozněn se souhlasem české poštovní správy pro vyplácení listovních zásilek digitální výplatní stroj produkující otisky dosud neobvyklého tvaru a navíc v povolené modré barvě. Došlo k tomu v budově Magistrátu hl. m. Prahy v Praze dne 22. 9. 2014, což bylo potvrzeno zástupcem firmy Evrofin z Ústí nad Labem, zastupující firmu NEOPOST, výrobce digitálního výplatního stroje IS-480. tento otisk v poštovním provozu ještě nalezneme. Má licenční číslo L 87002083 a k datu 15, 6. 2017 vyplatil již 155743 zásilek (!).

Od vzniku tohoto druhu vyplácení na území Československa v roce 1926 se modré otisky objevily nejen jako eseje či zkušební otisky anebo v poštovním provozu jako otisky z nouze při nedostatku červené barvy do výplatního stroje zejména v dobách dob socialistického Československa bez souhlasu čs. poštovních autorit či dokonce bez souhlasu UPU. Dlužno však uvést, že modré otisky se objevily i legálně, v dobách Protektorátu Čechy a Morava a v omezené míře i v prvním období po roce 1945, kdy mělo výplatní razítko tvar „větrné růžice“ či „motýlka“. Pouze za jediným účelem – k vyplácení novinových zásilek. Modrá barva má tradici. Ve světě najdeme modré otisky též. Ať již se souhlasem UPU či bez něj, vždy měly svůj účel různého druhu. V minulosti jsem tyto důvody v různých článcích popsal a odůvodnil.

Digitální otisky modré barvy se objevily u nás zejména na základě technického vývoje, jejímž hlavním znakem je digitalizace. Zásadní poštovní důvod neměly. Modré či černé otisky digitálních výplatních strojů jsou v poštovním provozu lépe čitelné, což uznala i UPU. Ve vzhledu došlo k zásadním změnám, nyní již se souhlasem UPU. Kromě jiné barvy než dříve schválené červené, došlo ke změnám i v názvu státu, kde výplatní stroje pracují. Místo názvu země (např. „Československo“) v otisku najdeme název dozorující ho subjektu (např. ČESKÁ POŠTA“) – vše se souhlasem UPU. O tomto a podobných otázkách jsem psal na portálu www.kf0015.cz. Objevily se i další dodatky nutné k chodu stroje či doručení zásilek (např. matrix, druh zásilky atd.). V otisku najdeme i počitadlo zásilek a od začátku století i nutné číslo licence.

Před pěti lety dostali naši sběratelé výplatních otisků a moderního vyplácení zásilek pěkný dárek od české poštovní správy, i když značně opožděně v porovnání s jinými státními útvary. Okolo nás poštovní provoz pořádně či částečně zmodral (Německo, Slovensko, Rakousko), a to nemluvím o jiných státech, které spíše daly přednost čitelnější černé barvě (např. USA). Nicméně jsme se zařadili mezi vyspělejší státy, které digitalizaci uznávají jako zřetelný prostředek při modernizaci doručování poštovních zásilek.

Sběratelsky je modrý otisk velmi zajímavý. I když náš poštovní provoz se nepřestal červenat a úplně nezmodral, řada subjektů si tyto stroje opatřuje. Kromě výrobce NEOPOST se u nás dostaly ke slovu i stroje výrobců FRAMA a FRANCOTYP-POSTALIA. Ba co víc, tyto výplatní stroje nepoužívají jen komerční subjekty, ale v uplynulých pěti letech se výplatní stroje produkující modré výplatní otisky objevily i v provozu českých pošt, které tyto stroje důsledně označují licenčními čísly, což se u dalších strojů nedá říci (postálky českých pošt do dneška nemají licenční čísla). Jednotlivé soustavy či subjekty jsou označeny licenčními čísly soustavy. Sběratelé mají tak usnadněnou cestu k rozpoznání výrobců či uživatelů (komerční subjekty či pošty). V letech 2014 ař 2015 jsme ve své sbírce evidoval 33 otisků (tehdy jen soustavy L 87 – Neopost). Za nšěkolik let jejich počet vzrostl a jistě bude růst dál.

Sběratelsky lze sbírat existující otisky zatím velmi lehce generálně (není jich ještě tak hodně), nejlépe podle poštovně historického hlediska (dle dohlédacích pošt) či dep). Specializovaný či dokonce studijní pohled je zatím omezený (chybotisky, příležitostné otisky). Ale to se jistě časem změní. Hodně napomáhá nová úprava poštovních pravidel, kde Česká pošta v některých záležitost postupuje soft-přístupem. Sběratel by měl tady zbystřit, nastudovat si pravidla a doložit je příslušnými otisky. I regionální či námětový sběratel si přijde na své. Štočky těchto výplatních otisků jsou zajímavé, obsahují i různé motivy, i když převážná část se omezuje jen na text ke škodě příslušného subjektu a sběratelů. Regionální sběratel může své sbírky oživit dokladem o příslušné poště.

Nově si sběratel může i opatřit dohody o používání výplatního stroje k úhradě cen za poštovní služby (jsou číselně evidovány a některé zveřejněny na internetu). Subjekty smlouvy jsou ČP a příslušný uživatel. Tak si sběratel získá dokonalý přehled o možnosti použití výplatního stroje. Jde zejména o možnosti záměny odesilatele. Řada firem supluje poštu a dodává za jiné subjekty poštu, i to je zajímavé.

Dochází k dalšímu fenoménu. Řada firem z různých důvodů (morální či fyzické opotřebení) Odchází od dřívějších strojů stejných či jiných výrobců a nahrazuje je těmito digitálními stroje. Zachytit tato hraniční data (poslední den předchozího otisku a první den dalšího modrého otisku) je sběratelsky záslužné a významné.

Dochází i k dalším zajímavostem – přesunu výplatních strojů v rámci jednoho subjektu z provozovny na provozovnu (stalo se tak u několika českých pošt). U některých komerčních subjektů dochází i k technicky možné změně označení uživatele (výplatní stroj to dovoluje, zcela jistě se souhlasem pošty či jen na oznámení – viz otisk P14 193 00 Praha 913, licenční číslo 87002144 TETA Drogerie několikrát změnil podobu). Letos se objevil i první příležitostný otisk poštovního výplatního stroje (Plzeň).

Díky iniciativě sběratelů výplatních otisků v rámci Klubu filatelistů 00-15 Praha mají sběratelé získat informaci o existenci modrých otisků, které jsou dokladovány v našem provozu od roku 2014, pokud navštíví portál modry.kf0015.cz či www.kf0015.cz. Zde je databáze modrých výplatních otisků.

Dochází i k rozšíření terminologie – v souvislosti s tímto strojem a modrým otiskem se začal používat název „digitální známka“ či „frankovací stroj“. Dle mého názoru bychom měli zůstat u původního a zaběhnutého názvu „výplatní otisk“ pro otisk, i když kompaktní vzhled svádí k označení známka a u výplatního stroje“, který má v sobě „vyplácení“, nikoliv „frankování“. Hantýrku nechme pošťákům a dealerům.

Na kmenovém serveru klubu www.kf0015.cz jsou i články k tomuto podoboru zachycující v letech 2014-2016 začínající obor a jeho obraz v literatuře:

Základní literatura modrého otisku 2014 – 2016.

1/ Konečný J., Neopost IS 480 – nový výplatní otisk, www.kf0015.cz, 5. 7. 2015

2/ Leiš I., Části českého modrého otisku dekódovány, www.kf0015, 12. 3. 2016

3/ Leiš I., Doba se mění a výplatní otisky též, ww.kf0015.cz, 5. 7. 2015

4/ Leiš I., Ilustrace – Glosy 2013 II – Katalog (přehled) výplatních otisků České republiky 1993 – 2014, www.kf0015.cz, 14. 12. 2014

5/ Leiš I., Katalog modrých otisků ČR 2014-2016, www.kf0015.cz (základní verze a dvě aktualizace), 2. aktualizace z 15. 3. 2016

6/ Leiš I., Modré výplatní otisky, www.kf0015.cz, 20. 9. 2014

7/ Leiš I., Marko J.., Modrý výplatní otisk v českém poštovním provozu (dokladováno), www.kf0015.cz, 1. 12. 2014

8/ Leiš i., Neopost byl první, ww.kf0015.cz, 4. 10. 2015

9/ Leiš I., Souběh výplatních otisků jednoho uživatele, www.kf0015.cz, 7. 3. 2016

10/ Leiš I., Výplatní otisky Neopost s licenčním číslem L97XXXXXX na poštách, www.kf0015.cz, 20. 12. 2015

11/ Marko J., Leiš I., viz 7/

12/ Hawkins J., Stambaugh R., The International Mtere Stamp Catalog (internetový záznam), 2006 a další aktualizace v dalších letech

Na závěr tohoto článku o významném výročí, které by v nadcházejícím velkém výročí sta let výplatních strojů v poštovním provozu na území Československa by nemělo zapadnout, dvě poznámky - jednak k firmě Neopost, jednak ke stroji IS-480 výrobce Neopost, který vytvořil první digitální výplatní otisk v modré barvě.

Firma NEOPOST

1924 – založena jako Neopost Limited ve Velké Británii

1930 – akvizice Neopostu firmou RONEO ve Velké Británii

1970 – 1980 – akvizice firmami SMH-Andrex (Francie), Friden (USA), Roneo a Hadewe (Velká Británie

a Holandsko

1981 – připojení k Alcatelu (Francie)

1992 – vytvořena skupina Neopost Group

1997 – skupina investorů přebírá kontrolu na Neopostem

2002 – akvizice Stielow and Hasler (Německo a Švýcarsko)

2005 – akvizice fy. BTA Digital Works , software solutions

2003 – integrace koupených společností dokončena

2007 – akvizice fy. PFE (světový dodavatel pomocných zařízení)

2008 – akvizice fy. RENA a NBHG-ID (systém adres, RFID řešení)

2009 – akvizice fy Satori Software

2009 – rozšířena pozice ve Skandinávii – akvizice Kontur Documents Systems (Švédsko) a Scani (Dánsko)

2011 – akvizice GBC – Fordigraph (Austrálie)

2012 – akvizice GMC Software Technology (Švýcarsko)

2011 – akvizice Human Inference (Holandsko)

2013 – akvizice DMTI Spatial (Kanada)

2014 – akvizice Data Capture Solutions ltd. (Velká Británie)

Hlavní činností firmy NEOPOST S.A. se sídlem v Bagneux ve Francii vyrábějí: výplatní stroje, poštovní stroje, vkladače dopisů do obálek, tiskárenská řešení, příchozí systémy, softwary na linkové služby, kontrola dokumentů. Oficiální stránky www.neopost.com. Pozoruhodná firma, KTERÁ KLADE DŮRAZ NA ROZVOJ A VÝZKUM (DÁVÁ 4 - 5% ROČNĚ NA TENTO ÚČEL).

První stroj, který byl použit na našem území byl výplatní stroj model IS-480, co bylo potvrzeno z několika zdrojů. Zde rozhodl uživatel stroje – Magistrát s masivní poštou (viz číslo shora). Tento stroj je označován jako inteligentní vysoce modulární systém pro zpracování vyšších objemů odchozí pošty vyznačující se výkonností a vysokou produktivitou. Má jednoduchou obsluhu a vyznačuje se funkčností pro optimalizaci nákladů na poštovné. Vyznačuje se též širokou paletou on-line služeb. Digitalizuje a aktualizuje tarify, má on-line kreditování, mění logo v systému. Má webovou aplikaci neo-Stats (možnost statistik). Stroj je vybaven externí vážící plošinou. Možnost dálkové diagnostiky.

 

Provozní efektivita:

Rychlost (dávky) - 150 obálek za minutu

Rychlost (dynamická váha) – 90 obálek za minutu

Reklamní slogany: 10 Paměť: 9                                                                         19/9/2019 ILE

 

Významná výročí 1 001     Významná výročí 1 003       Výročí 3a 001

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (21)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (21)

 

Dnes RETOUR. Po dovršení dvacítky zajímavých a raritních celistvostí další celistvosti zahajují dvě celistvosti z roku 1974, které byly odeslány z Československajednak do Indie, jednak  do zaniklé východní části Pakistánu a vzniklého nového státu pod názvem Bangladeš. V případě zásilky do Indie (Bombaj)  byla adresa pravděpodobně nedoručitelná z důvodů neúplné adresy. V případě Bangladeše (Faridpur) se  země  nacházela v politických, společenských, hospodářských a vojenských  megaproblémech, kde stále " úřadovala " vojenská moc Pakistánu bojujícího o svou východní část. Řada adresátů opustila zem a zanikla. 

Celistvosti jsou z běžné pošty označené "RETOUR". Prostě vráceno. Celistvosti byly vyplaceny otiskem výplatního stroje a vráceny s řádným odůvodněním  poštovní správy a jejích úřadů. . Jsou zajímavé i dalšími poštovním znaky jako například provizorní doporučenou nálepkou či příchozími registračními razítky původního odesilatele a dalšími zajímavostmi  - na averzu i reverzu Celistvosti svědčí nejen o tehdejší poštovní historii, ale též dokládají historii své doby v obou zemích. Výplatní otisk je sice důležitý, ale podružný, jen dopomohl zásilkám odejít a vrátit se.....

Bangladeš

 

 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (11)

Z PRACHU VYDUPANÉ (11)

Rok osmdesátý. Jako v předchozích letech, i v tomto roce, v pátém roce existence, sekce pracovala pravidelně a intenzivně za neuvěřitelně široké podpory skoro sta sběratelů z celého Československa.

Celostátní setkání se konalo opět v Praze v prostorách MV SČSF v tehdejší Kalininově ulici v Praze 3 v sobotu dne 26. dubna 1980. Zúčastnilo se jej jedenáct přívrženců výplatních otisků, za komisi poštovní historie a celin byl přítomen Václav Mahovský.

Průběh setkání mělo již zavedený a standardní průběh – zpráva o činnosti a plán na rok 1980, odborné referáty členů sekce a výměnu materiálu. Sekce zaznamenal nejen příchody nových členů, ale i smutné odchody těch dříve narozených. V roce 1980 odpustil naše řady Jaroslav Medlín z Blatné.

Vedoucí sekce M. Bouška přednesl zprávu o činnosti od minulého Celostátního setkání dne 9. 6. 1979. Hlavním úkolem zůstala katalogizace, z níž vyšel díl I. (1926 – 1939) a II. díl (1945 – 1948). Období zabraných území a Protektorátu Č + M nám nedovolila vydat situace a postoj politických orgánů a SČSF k tomuto spornému období. Pracovali jsme na II. dílu a 1945 – 1948 (motýlek) a vydali jsme jej. Další díl otisků pošt do roku 1980 jsem vadl ve Zpravodaji a stále jsme na něm pracovali.

 

Dalším úkolem byla popularizace výplatních otisků mezi odbornou a laickou veřejností. Nános nesběratelství z minulých let udělal však své. Toto byla těžká práce…

 

Významným propagačním počinem byla katalogizace otisků Ćech, které se měla objevit ve Filatelii. Bohužel nenahrazovala řádný katalog.

 

Úspěšnou činnost vyvíjely dvě pracovní skupiny – otisků pošt (I. Leiš) a chybotisků čs. otisku (K. Kuča).

 

Pražstí sběratelé se scházejí pravidelně již pět let, celostátní setkání bylo též pět. Sekce je v kontaktu se sběrateli v několika zemích.(PLR, SSSR, USA, NSR).

O kolování hovořil J. Kyzlink (má již 25 členů). Vyhlásil jsem, že počet členů dosáhl počátkem roku 1980 počtu 100 členů.

 

Odborná část. Zazněly čtyři referáty – Zajímavosti elektronické pošty (M. Bouška), Typologie výplatních otisků čs. pošt (M. Bouška), Zajímavosti poštovního provozu (Výplatní otisky v cizině (P. Šmíd), Identifikace výplatních otisků (I. Leiš). Vše bylo doplněno bohatým dokumentačním materiálem.

  1. Leiš tlumočil pozvánku na Národní výstavu poštovní historie a celin v Ostravě (16. – 24. 5. 1980), kde se konala též výměnná schůzka a seminář KPHC).
  2. Pozvánku obdrželi členové sekce i na výstavu v Terezíně.
  3. Výměna toto další úspěšné setkání ukončila.

 

 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (10)

Z prachu vydupané (10)

 

Rok sedmdesátý devátý. Sekce pokračovala ve své činnosti a zaznamenala pozoruhodný rozvoj. Sběratelství výplatních otisků po mnoha letech nečinnosti se pomalu vzmáhalo z prachu filatelistického opovržení a zařazovalo se do rodiny nesčetných oborů československé poštovní historie. Pomáhaly mu k tomu atraktivnost a pestrost filatelistického materiálu, zájem sběratelů různých oborů a filatelistických směrů a řada legend a osobností čs. filatelie. Svou podporu poskytli i zahraniční sběratelé z Německa, Švýcarska, USA, Velké Británie a Švédska. Rok 1979 byl významný mnoha skutečnostmi, z nichž vynikl zejména katalogizační úspěch čs. výplatních otisků. Ve Filatelistických sešitech časopisu FILATELIE po necelých třech letech existence sekce začal vycházet detailní typologický a věcný katalog výplatních otisků autorů M. Boušky a I. Leiše. Katalog vycházel na pokračování a jednalo se zatím o první díl období let 1926 - 1939. Kopíroval existenci Republiky československé a na rozdíl od dřívějších katalogizačních pokusů, které byly chronologické, byl tento katalog poštovně - historický, kde hlavnm kritériem byl název pošty. V dalších letech práce těchto dvou průkopníků sběratelství u nás pokračovala a zhmotnila se v dalších dílech katalogu, které do dnešní doby nebyly překonány v této koncepci. Až na poslední poklus katalogizace autorů R. D. Casioly a I. Leiše "Catalogue Czechoslovakia". Obor dostal přesto významný dárek, na kterém mohli sběratelé začít stavět svou sbírku.  Katalogu chybí jediná věc - ocenění. V době přípravy katalogu však bylo ještě brzo, trh po dlouhých letech nečinnosti začal teprve reagovat na prodeje a nákupy. Stanovení bodů či ceny by bylo v té době škodlivé a zkreslující.

 

Vedení sekce se scházelo jednou za měsíc, pražští sběratelé též jednou měsíčně. Hlavní událostí bylo Celostátní pracovní setkání sekce otisků výplatních strojů KPHC SČF. V roce 1979 se uskutečnilo dne 9. 8. a opět na tradičním místě v prostorách MV SČSF v tehdejší Kalininově ulici na Žižkově .Zúčastnilo se jej osm účastníků, přítomen byl i za KPHC V. Mahovský, známý sběratel RN a doporučených dopisů.

 

Vedoucí sekce M. Bouška přednesl tradiční shrnutí činnosti od posledního setkání v roce 1978. Kromě informace o katalogizaci hovořil o rozvoji členské základny - dosáhla počet 93 členů. Kromě pracovní skupiny pro čs. pošty (vedoucí Leiš) se do práce pustila i pracovní skupina chybotisků (vedoucí Kuča). Publikační činnost dosáhla masivních rozměrů, a to v časopise Filatelie a různých katalozích a zpravodajích. Zpravodaj Výplatní otisky zmizel rychle ihned po vytištění. Byl prezentován na různých čs. výstavách a bdržel různá ohodnocení v podobě stříbrných medailí. Kolování se též začalo úspěšně rozvíjet. 

Jako obvykle zazněly odborné příspěvky a přednášky:  F. Šmíd, Švýcarské automaty na výplatní otisky, K. Kuča, Ozdobná známka na výplatním razítku, a Chybotisky výplatních otisků, M. Bouška, Zajímavosti současných výplatních otisků, I. Leiš, Jak oceňovat výplatní otisky z let 1926 - 1939, I. Leiš, Výstava grafických prací arch A. Jonáše v Toušeni. Škoda, že v té době nebyly možnosti písemně zachytit tyto přednášky včetně ilustrací. Doba to neumožňovala. Řada sběratelů poskytla přátomným výplatní otisky, byli mezi nimi M. Forman, I. Leiš a další, účastníci obdrželi i chyběnky řady sběratelů, bylo tlumočeno l pozvání na poštovně historickou  výstavu DE PISEK, která se konala 13. - 21. října v Písku.

Číst dál...