HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE

Podřazené kategorie

DATABÁZE výplatních otisků Československa (pseudoznámka) 1946 - 1992

DATABÁZE výplatních otisků Československa (pseudoznámka) 1946 - 1992 (1)

DATABÁZE VÝPLATNÍCH OTISKŮ 1946 – 1992 Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA

(s výplatním razítkem ve tvaru pseudoznámky – zoubkovaného obdélníka)

Část 1. Legislativní úvod

Stav ke dni 21. 5. 2019

Dne 17. 12. 1946 upravil Věstník ministerstva pošt č. 62 vzory výplatních otisků Československa a místo dosavadního vzoru ve tvaru „větrné růžice“ či „motýlka“ ustanovil, že „v nových výplatních strojích budou napříště výplatní otisky nového vzoru - ….. výplatní razítko ve tvaru obdélníka, který je zoubkován“. Tento vzor je zachován i doposud u manuálních, elektrických, elektronických a některých digitální výplatních strojů. Zavedení digitálních strojů Neopost a dalších soustav v modré barvě došlo k dalším změnám (tyto stroje opustily „obdélník“). V dalších věstnících se ustanovil i nový vzhled denního razítka (dvoukruh s/bez můstků).

Rok 1946 přinesl i další systémovou změnu ve vyplácení zásilek. Dne 29. 10. 1946 Věstník ministerstva pošt č. 54 povolil výplatní stroje i v provozu pošt. „Poštovní úřady jsou postupně vybavovány poštovními výplatními stroji. V otisku takového stroje je denní a výplatní razítko …“. Prvním výplatním strojem byl stroj švýcarské soustavy HASLER, výplatní razítko mělo tvar „“motýlka“ či „větrné růžice“ a obsahoval nalevo od denního razítka doporučený obrazec (název pošty, velké „R“ a číslo doporučené zásilky).

Databáze bude uvádět výplatní otisky komerčních subjektů (dříve podniků, institucí a organizací) dle poštovně historického hlediska a abecedně. Zveřejňování vzhledem ke značné rozsáhlosti bude postupné, nepravidelné a bude užívat metodiku, kterou do svých katalogů zavedli sběratelé M. Bouška a I. Leiš. Slovenské výplatní otisky již svůj katalog mají (pod názvem I. Leiš, Katalog výplatních otisků – Slovenské výplatní otisky 1946 – 1992 již v roce 2011 Slovenská filatelistická akadémia). Vyšly i některé dílčí seznamy v různých médiích. Od číslování upouštím, neboť toto období není stále uzavřeno a objevují se nové typy, podtypy a varianty výplatních otisků. Uvádět budu jen název dohlédací pošty, popis soustavy v zaběhnutých zkratkách a název uživatele. Data použití, popis otisku u nereprodukovatelných předloh (špatná kvalita) , náplň činnost uživatele stroje vynechávám. To nechávám na zájemcích a hlavně sběratelích. Poznámek ohledně zajímavostí se však nezříkám. Vycházím jen z ověřených výplatních otisků. Text je omezen na minimum, v případě potřeby bude zařazen na konec či v průběžném zveřejňování. Databáze je jen databází, není to katalog či úplný seznam. Vzhledem k tomu, že v Československu neexistuje centrální seznam povolených výplatních strojů a ani zasílání povinných tři otisků Poštovnímu muzea se už dlouhá léta nedodržuje, není možno uvést všechny otisky. Ani věstníky ministerstev výplatní otisky neregisttrovaly a nezveřejňovaly. K databázi slouží jen soukromé sbírky, které zdaleka nejsou úplné.

Databáze má dvě části. Začínám opomíjenou Prahou. Druhá část databáze je zpracována (uzávěrka 1988) v rukopise I. Leiše a L. Lanů, který zatím nespatřil světlo světa. Vzhledem k neúplnosti a časové zastaralosti je tento materiál jen podpůrný. I tato část musí vycházet z nových údajů.

Zobrazit položky...

PSEUDOZNÁMKA

PSEUDOZNÁMKA

Věstník ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946 upravil nové vzory československých výplatních otisků. Místo dosavadního tvaru ("motýlek" či "větrná růžice") se rozhodlo o novém tvaru " obdélníka, který je zoubkován". Sběratelé jej začali nazývta "zoubkovaný obdélník" anebo pseudoznámka". Estetičnost prvního československého vzoru od roku 1926 bohužel nepřekonal. Větrná růžice se stalap opulární nejen v Československu, ale i vcelém světě. Patřilá mezi jedny z nejhezčích vzroů na světě. Navíc značila, že pošta se posílá na všechny strany světa, Pasudoznámka více připomínala znaky poštovních známek, nic proti tomu,i to je je vyjádření poštovního smyslu....

 

Rozhoduntí padlo 17. 12., několik dní před vánoci. Do konce roku se pravděpodobně nestihla vyrobit první psudoznámak a osadit s ní výplatní stroj. je tedy nanejvýš nepravděpodobné, že se do provozu dostal výplatnmí stroj s tímto novým vzorem. Stalo set ak až v roce 1947. Námatkou jsem nahlédl do své sbírky a vytáhl jako z osudí jeden z prvních otisků a výplatnímn razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníka. je jím otisk Francotyp (FR 8h - 4m) uživatele Pražská pojišťovna n.p. v Praze, Myslíkově ulici. s datem 17. 4. 1947. Je docela možné, že najdu či mí kolegové sběratelé najdou i dřívější datum,. je to výzva k prohlídce sbírek.Rád si tenmto údaj opravím. Čtyři měsíce po ohlášení změny nastala i změna v poštovním provozu. za více jak dvacet let motýlek "dolétal". V životě však ještě žil několik let. Otisk ze Slovenska s datem 1951 ještě létal....

 

Pseudoznámka 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (7)

Z prachu vydupané (7)

První národní setkání 1976 v dokumentech

 

27. 11. 1976 se uskutečnilo první celostátní setkání sběratelů otisků výplatních strojů, které zorganizovala v tomto roce ustavená sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF. Tato tradice probíhala až do roku 1990, i když sekce zanikla společně s komisí poštovní historie SČSF po skončení funkčního období a jejího neobnovení.

Image     Prezenčnáí listina 1. setkání

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (6)

Z PRACHU VYDUPANÉ (6)

DOBOVÉ MATERIÁLY (1976, 1986)

Předchozí text (5) doplňuji různými dobovými materiály, které dokreslují zejména rok 1976, kdy došlo ke zrození sekce otisků výplatních strojů SČSF, prvnímu roku organizovaného sběratelství v Československu po dlouhé přestávce (po více jak 40 letech) a vypracování záasadních pilířů sběratelství.

Scan1     Katalog OVS     Scan10004Scan10005Scan10006Scan10007Kolování 2     ZPRÁVA 1   Plán 1986Karta děrovací

 

 

 

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (5)

Z PRACHU VYDUPANÉ (5)

Dne 19. 2. 1976 vznikla sekce otisků výplatních strojů a byla začleněna do staronové komise specializovaných oborů (později přejmenované na komisi poštovní historii a celin SČSF). Vedoucím sekce byl zvolen dr. Miroslav Bouška, tajemníkem a redaktorem zpravodaje (v prvních dnech rubriky Zpravodaje KSO) ing. Ivan Leiš, kolování dostal na starosti Jaroslav Kyzlink, členy vedení sekce byli zvoleni ing. Pavel Jech a ing. Pravoslav Kukačka.

Rok 1976 byl pro práci sekce velmi zásadním. V tomto roce se konala dvě zásadní zasedání. První schůze sekce otisků výplatních strojů se konala 29. dubna 1976. Zúčastnili se Bouška, Jech, Leiš, omluven byl Kukačka.

Byl vypracován plán práce a vysloven s ním souhlas. Jednotlivé body plánu práce se začaly již plnit (sekce vznikla v únoru roku 1976). Informace o zřízení sekce byly zveřejněny různým způsobem a sekce nabírala zájemce o členství a spolupráci. Byl rozeslán dotazník a ve Filatelii 11/1976 byla zveřejněno oznámení o zřízení sekce.

Na Slovensku existovala v té době sekce otisků výplatních strojů pod vedením dr. Pavola Hallona, nově vzniklá česká navázala spolupráci s touto entitou. První schůzka se uskutečnila v Bratislavě v červnu.

Katalog byl stanoven jako hlavní priorita sekce. Vedení stanovilo i technikálie spojené s katalogizací (v té době bylo rozhodnuto o děrných štítcích) s tím, že záznamy budou ruční a pomocí děrných kleští.

Získali jsme i bardy výplatních otisků, zejména dr. Karla Všetečku, a podpořilo nás i Poštovní muzeum, kam docházejí podle rozhodnutí poštovní správy tři kusy nových či změněných výplatních otisků.  Byli jsme pověřeni jejich uspořádáním a po využití pro katalog jejich zpětnému odevzdání Poštovnímu muzeu. Získali jsme velkou podporu Marie Janotové a dr. Pavle Čtvrtníka z Poštovního muzea. Jako první počin bylo rozhodnuto začít pracovat na I. dílu – všeobecná část, typologická část a věcná část od roku 1926 – 15. 3. 1939.

Dalším počinem byla propagace oboru na stránkách Filatelie. Prvními články byly: Výplatní stroje a jejich otisky (Boušky), Otisky frankovacích strojů s nulovou hodnotou (Jech) a Celistvosti otisku výplatních strojů s dodatečným výplatným (Leiš).

Vedení odsouhlasilo i vytváření pracovních skupin pro jednotlivé úseky problematiky sběratelství výplatních otisků.

Vedení se v roce 1976 scházelo s výjimkou letních měsíců dvakrát měsíčně.

Druhým důležitým setkáním bylo pracovní setkání sběratelů otisků výplatních strojů z českých zemí, které se konalo pod číslem I. dne 27. 11. 1976. Sešli jsme se v Praze v zasedací síni Městského výboru SČF v Kalininově ulici 7 v Praze 1. jako tajemník jsem pozval celkem 24 zájemců, kteří se do té doby přihlásili sekci. Dostavilo se 14 účastníků. Byli přítomni Palkoska, Vorlíček, Bechině, Bouška, Jech, Justýn, Kohout, Kukačka, Kyzlink, Leiš, Nekvasil, Sedláček, Souček, Ševela. Tímto národním a později celostátním zasedáním byla zahájena tradice, která vydržela do posledních dnů sekce v roce 1989 a přelila se i do práce následníků (Stolní společnost) v dalších letech.

Zasedání vedl Leiš, hlavní referát měl Bouška. První fáze dotazníkové akce proběhla a sekce eviduje 46 zájemců o členství a práci v sekci. Zaměření je velmi různorodé a široké. Ukazuje se, že sekce byla více než potřebná.

Účastníci zasedání se vyslovili k těmto problémům: otisky českého pohraničí, využití záznamů nedávno zesnulého Mirko Marka, forma sběratelství – celistvosti – výstřižky, hlavní kritérium – poštovně historické, neopakovat chyby předchozích katalogů, tradice sběratelství v českých zemích,

kolování, začlenění sekce do struktur české poštovní historie a DO SOUSTAV MODERNÍHO A RACIONÁLNÍHO VYPLÁCENÍ (Palkoska), poznatky se sběratelstvím, literatura, rubrika ve zpravodaji KPHC SČSF, rozhodnutí o novém pojmenování  sběratelského artefaktu (ne frankotypy, ale otisky výplatních strojů či výplatní otisky (Leiš). Pro toto rozhodnutí I. Leiš stanovil a rozvedl právní, historické, logické, jazykové, směrnicové, normové a další důvody). Tento návrh byl jednomyslně přijat.     

Setkání bylo sympatické hlavně tím, že se nevěnovalo jen nutné byrokracii, ale zejména nedovolilo, aby účastníci přešli k nadbytečné byrokracii. Na setkání účastnici viděli i materiály, řadu výplatních otisků, celistvostí, historických fotografií. Účastníci vyslechli několik referátů –„ Problematika typologie československého OVS“ (Bouška), „Některé změny a zajímavosti OVS z poslední doby (Kukačka), Historie sběratelství z 20. a 30. let (Nekvasil, Leiš). Byla zahájena i výměna (materiály poskytli Leiš, Ševela, Král).

První adresář je na světě a bude rozesílán (sestavil a vytiskl Leiš).

Zdůrazněna důležitost regionálních sbírek a exponátů a jasné místo výplatních otisků v těchto sbírkách.

V roce 1976 je ještě konala národní výměnná schůzka výplatních otisků (16. 12. 1976) v Praze a tato schůzka zakončila hlavní události v životě sběratelství výplatních otisků v Československu. Výměnné schůzky se konaly od tohoto roku dále jedenkrát za měsíc.

Sekce položila významné stavební kameny ve stavbě „sběratelského domu výplatních otisků v naší zemi“.

 

Scan10004     Scan10005     Scan10006     Scan10007     Scan10008

Číst dál...

Česká poštovní historie a současnost (1)

Česká poštovní historie a současnost (1)

 

Každá země, každý státní úsek se nemůhou vyhnout poštovnímu provozu. Poštovní provoz přináši s sebou řadu znaků důležitých pro pohyb poštovních zásilek. Jimi se tvoří poštovní historie, ketrá nesmazatelně zanechává své stopy. 

 

Před několika lety na portálu www.kf0015.cz  upozornil na nový způsob označování zásilek novými vzory  (od 1. 4. 2014). Po česku se jimi rozumí paušalizované zásilky, ke kterému dochází na základě dohody mezi Českou poštou a uživatelem, který tomuto způsobu vyplácení dá přednost před jinými způsoby. Nutná je Dohoda, u které tvoří výjimkou Dohody o používání výplatních strojů. Vzory jsou závazné, ale existuje několik variant. Poštovní život však přináší i vzory mimo dohodu. Ve svých příspěvcích jsem se pokusil o kategorizaci různých použitých vzorů. Dnes oživuji tuto problematiku na opřání několika sběratelů. Začínám oficiálními směrnicemi (3 strany) a první stranou mého pomyslného katalogu.

   Scan10001         Scan10002    Scan10003Scan1 

Číst dál...

Celistvosti v rarity přetvořené (15)

Celistvosti v rarity přetvořené (16)

 

Celistvosti roku 1945, a též celistvosti vyplacené výplatním otiskem ve stejném roce, nesou znamení tohoto roku, kdy skončila ničivá II. světová válkaq. V tomto roce došlo k mnoha změnám ve vzhledu výplatního otisku, ale celistvosti zachytily i významníé změny v souvislosti se změnami politickými, hospodářskými, společenskými.

 

Mannesmannovy výplatní otisky jsou jedny z nejzajímavějších. nechvalné prvenství získaly chomutovské Mannesmannovy závody, kde došlo po Mnichovské dohodě a záboru pohraničí k vytlučení údajů, připomínající předchozí období. Záhy a důkladně. I další celistvosti jsou zajímavé.

 

Dnešní celistvost již 25. 6. 1945 vyplatil v Praze 7 výplatní stroj Francotyp (otisk FR 8h - 4m, čes. oválné číslice). Zajímavé jsou i přídfavná  razítka odesilatele - "Spotřeba straých tiskopisů) přes německou adresu subjektu a razítko odesilatele v češtině v pravé části celistvoti. Celistvost dokumnetuje nejen poštovní historii, alei společenskou všeobecnou historii. 

 

Mannesmann 

Číst dál...

Celistvosti v rarity přetvořené (14)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (14)

I výplatní otisky jsou součástí hledaných a často vzácných či raritních celistvostí. Přispívají k tomu nejen samotné výplatní otisky, ale též i doplňující znaky zejména poštovních subjektů, případně i jiné okolností.

Poválečná 50. léta toho byly jen důkazem. Evropa byla po ničivé a hrůzostrašné válce v chaosu. Navíc se spustila železná opona a vznikly dva světy - kapitalistický a druhý, který si říkal socialistický tábor. Své si řekl i hospodářský a politický vývoj, došlo i v poštovně historických artefaktech k velkým změnám.

Dnešní celistvost vznikla během několika dnů v roce 1951. Jablonecká firma Elektro-Praga n.p, Jablonecké Paseky zaslal firmě BMW do Mnichova doporučenou zásilku v hodnotě Kč 11,- . Výplatné bylo zapraveno výplatním strojem Francotyp ( otisk FR 8h-4m) dne 30. 3. 1951. Celistvost nese protektorátní (černou) R-nálepku Jablonecké Paseky a fialové gumové razítko s českým názvem DOPORUČENĚ. Ještě na území Československa prošla zásilka cenzurou v Jablonci n. N.(kulaté razítko). Zda cenzor doplnil svou ruční poznámku, to není tak jisté.

Jisté je, že na místo určení zásilka dorazila dne 3. 4., prošla hned třemi poštami (viz razítka München 2, München?, München 13 – 3. – 4. 4. 1951) a obdržela několik ručních poznámek a upřesnění adresy. Konečný úkon provedla podatelna BMW, která zásilku obdržela 4. 4. 1951 (viz pagrazítko).

Obdivuhodná je doba, po kterou byla zásilka na cestě (6 dní), navíc v té komplikované době plné kontrol.

Celistvost je zajímavá a přitažlivá nejen poštovní, ale i všeobecnou historií.

 

Scan1

Číst dál...