HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE

PÁNĚ ŘEZÁČŮV FRANKOTYP

Dnes zavítám do "Města oděvů" - Prostějova, jak se za I. republiky nazývalo toto město. Bylo zde několik  desítek slavných firem, které se soustřeďovaly na výrobu pánských, dámských  a  dětských oděvů. Prostě město konfekce.

Začalo to někdy v minulosti a konkrétní obrysy tomu daly osobnosti jako Meier Mandl (1858), František Rolný (1862 - 1899), Carl Hoschek, Gustav Sborowitz, J. Nehera a další. Mezi 175 firmami vynikal i F. Řezáč. Po dobu socialistického hospodaření se vše sloučilo do národního podniku Oděvní průmysl (na začátku závody Jiřího Wolkera). A tímto subjektem to též skončilo po změnách poměrů v Ćeské republice. Oficiálně: "Asiaté nás dostali", neoficiálně ?

 

Hlavička z firemního papíru F, Řezáč podává svědectví i o objektu továrny z doby Protektorátu ČM.

 

rezac 005

 

Někde v tomto objektu byl dne 29. prosince 1942 uveden do provozu i výplatnístsroj Francotyp, model C, výrobní číslo 36317.

Oficiální použivatel, jak se tehdy uvádělo, byl F. Řezáč a spol., továrna na pánské, dámské a dětské oděvy Prostějov.

 

První podoba protektorátního úplně poněmčeného otisku. Podací a dohlédací pošta PROSSNITZ 2/PROSTĚJOV 2

Otisk ze dne 26. 2. 43.

Tehdy ještě Oděvní průmyslové závody / Dr. Jurna & Řezáč, Prossnitz/Prostějov

 

rezac 007

 

Otisk a celistvost  v roce 1945

Otisk s datem 19. 10. 45

Otisk: štoček nově ryt bez německých názvů (viz předchozí otisk).  upraveny i denní a výplatní razítka.

Došlo i ke změně majitelů. Gumové razítko přes označení uživatele výplatního otisku vše uvádělo na pravou míru.

Zajímavá je i celistvost .Německo - český nátisk je přerazítkován  českým gumovým razítkem.

 

rezac 002

 

Další změna přišla v roce 1947, kdy  se upravilo označení soukromého majitele. Na jak dlouho?

Otisk 1. dne 24. 3. 1947 (R).

 

rezac 003

 

 

 

Číst dál...

DVOUKRUHOVÉ DENNÍ RAZÍTKO PŘEDSTIHLO RAZÍTKO VÝPLATNÍ

Pokud se zabýváme výplatními otisky 3. republiky (období od roku 1945 do komunistického převratu v roce 1948), upoutá naší pozornost změna, která nastal ve výplatních otiscích z rozhodnutí tehdejší správy. Koncem roku 1946 se rozhodlo, že se opustí podoba výplatního razítka čs. otisků - větrná růžice či motýlka. To byla hlavní změna, která se týkala státnosti výplatního otisku. K těmto změnám se přikročilo již začátkem roku 1947 a řada strojů starých a nových měly v sobě  nový symbol výplatního razítka - zoubkovaný obdélník či pseudoznámku. Zároveň se rozhodlo o druhé změně otisku a  podobě denního razítka podle německého vzoru. Československý jednokruhový vzor se opustil otisk  a přistoupilo se k dvoukruhovému dennímu razítku. Velmi krátce nato se přidaly do denního razítka i můstky. Soudě podle rychlosti změn denního razítka, tato druháí změna nebyla příliš důležitá a hlavně byla pomalá. Jednokruhoví denní razítka se hojně zůstala v otiscách ještě v 80. letech (týká se to zejména výplatních strojů Francotyp).

Zajímavým úkazem byla skutečnost, že změna denního razítka přeskočila změnu výplatního razítka. Slovy sběratele, dvoukruháč předstihl motýlka. Zachovala se několik desítek takových otisků. Proč tomu bylo tak, těžko po tolika letech zjistit. Důvodů mohlo být několik. .

Jedním z příkladů popisovaného předstihu je i výplatní otisk uživatele KOVOSBĚR PODMOKLY. Výplatní stroj Francotyp, Bafra, otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 3m (g) - 2km. 

Předchozí uživatel stroje byla firma Karl F. Jahnel, pozdější firma se nazývala Československé hutě n. p., závod Podmokly. Hlavní činností +ěchto subjektů byl sběr odpadových surovin (Karel F. Jahnel se soustřeďoval hlavně na železo a    kovy,Jeho závod po válce v národní správě byl závodem pro úpravu hutních a slévárenských surovin. 

 

Otisk s datem 24. 6. 47

Averz s výplatním otiskem uživatele KOVOSBĚR.

 

podmokly 001

 

Reverz s dokladem o dřívějším uživateli a pozdějším uživateli před a po Kovosběru.

 

podmokly 002

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (267) - OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR V PÍSKU

Velkou skupinou uživatelů výplatních strojů byly správní subjekty státu - místní, městské, okresní, krajské národní výbory. Až na výjimky to byly otisky nudné, monotónní, skládající se jen z textu. Byly čestné výjimky. I u těchto strojů se vyskytly zajímavosrti a tyto otisky jsou po právu v zorném poli sběratelů. 

 

Okresní národní výbor v Písku

Dohlédací a podací pošta PÍSEK 1

Tento subjekt používal výplatní stroje Postalia.

U časové řady otisků tohoto subjektu se vyskytly dvě sběratelské pecky, které uvítají zejména specializovaní sběratelé.

Případy dost výjimečné v historii čs. výplatního otisku - najednou vypadlé označení a větší část denního razítka a neobvyklá a chybná  poloha desetinné tečky za prvním písmenem hodnoty.

Přeji sběratelské potěšení. 

 

 

Otisk ze dne 3. 5. 78

Vysoké číslice data, be desetinné tečky ve výplatním razítku.

 

ONV pisek 001

 

Otisk ze dne 17. 11. 78

Otisk či spíše torzo otisku s vypadlým označením uživatele a s vypadlými  stálými částmi denního razítka. Bez desetinné tečky. 

 razantní zvětšení

 ONV pisek 002

 

 

 

Otisk ze dne 3.  4.  83

Nízké a oblé číslice data, nové denní razítko se silnými můstky a vsazeným PSČ pošty, nové označení, bez desetinné tečky ve výplatní hodnotě.  

 

ONV pisek 003

 

Otisk s datem 3. 5. 84

Vysoké a štíhlé číslice data, křížek v dolním mezikruží, nové označení, desetinná tečka na chybném místě - za první číslicí místo za druhou (zatím jediný případ vˇ tomto sledovaném období - R)., silné můstky.

 

ONV pisek 004

 

 

 

 

Číst dál...

NEZAPOMENUTELNÝ BERLOLÁMAČ

Jedním z nezapomenutelných otisků 1. republiky byl otisk Riaditeĺstva kúpelov v Piešťanech, který měl mezi denním a výplatním razítkem slavného lamače berlí s textovámi doplňky. Vydržel od 30. let až do období 4. republiky (jeden z posledních zachycených otisků je otis z 10. 3. 71 - viz dále). 

Byl na něm zvěčněn symbol Piešťan barlolamač či berlolámač. Bronzová socha v nadživotní velikosti odlitá dl návrhu Roberta Kühmayera. Symbol uzdravující síly piešťanských lázní. Socha u vstupu na Kolonádový most. 

 

MPT udělilo souhlas s výplatním strojem pro tento subjekt ve svém Věstníku č. 22 ze dne 14. 5. 1930. Byl jím stroj Francotyp, model B4 s horním číslem počitadla, otisk sběratelsky FR 8h - 4m (ov) - 1k. 

Muž lámající berli přes koleno vstoupil do dějin dne 16. 5. 1930 a provázel nás až do 80. let - skoro celých 50 let.

 

Otisk s datem 3. 7. 30

 

barlolamac 002

 

 

Otisk s datem 16. 3. 32

 

barlolamac 001

 

Otisk s datem 10. 3. 71

 

barlolamac 003

 

Lamače berlí či berlolámače ve stroji Francotyp vystřídal 80. letech nový stroj Postalia s novým označením. Barlolamač definitivně odešel do dějin. 

 

Otisk s datem 14. 2. 85

 

barlolamac 004

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (266) - AGROSTROJ PELHŘIMOV (chybotisk a pestrobarevnost otisku)

Současný Agrostroj je tradiční strojírenská firma zejména v oblasti zemědělské techniky.. Největší výrobce zemědělské techniky v Česku Exoanduje i do zahraničí, kde má vlastní továrny a obchodní zatsoupení. Navazuje na dlouho tradici.

Počátky koncem 19. století (1896).

Zámečník Jan Matějka založil opravárenskou dílnu. Později  začal sám vyrábět jednoduché zemědělské stroje. Meziválečně dosáhla velkého rozmachu (oživení v roce 1924) . Znárodnění 1948 a začlenění do n. p. Agrostroj. Později se stal se svými pobočnými závody součástí koncernu Agrozet. V roce 1990 se na scéně opět objevuje subjekt Agrostroj.    

 

Firma J. MATĚJKA, specielní továrna na řezačky si požídil výplatní stroj v době Protektorátu ČM. Byl jím výplatní stroj FRancotyp, model Bafra, otisk sběratelsky - FR 8 h- 4m (ov) - 1k, druhý poněmčený protektorátní vzor. V označení dokonalý obrázek řezačky, pod ním název firmy j. Matějka. 

 

Ukázka dvou celistvostí z té doby.

Otisky s datem 21. 3. 44 a 8. 11. 44

 

matejka 001 

 

70. a 80. léta v období 1946 - 1992

 

Ve sledovaném období subjekt Agrostroj n.p. používal stejný stroj Francotyp jako v předchozích obdobích, pochopitelně po několika úpravách daných změnou poměrů a poštovními nařízeními.  Dohlédací pošta Pelhřimov (Pelhřimov 1 - v otisku původní pošta beze změn). 

 

Otisk s datem 16. 11. 71

FR 8h - 4m (ov) - 1k

 

agrostroj 001

 

Otisk s datem 12. 12. 73 (R)

CHYBOTISK - PSČ za domicilem pošty: PELHŘIMOV 393 01), změna denního razítka, průměr denního razítka 22 mm.

FR 8h - 4m (ov) 2km

zvětšeno

 

agrostroj 002

 

Otisk s datem 28. 3. 1975

Změna označení, PSČ též v označení uživatele,

PSČ a domicil pošty v denním razítku podle normy, ptrůměr denního razítka 24 mm.

 

agrostroj 003

 

Pestrobarevné období

Období: - 8. 10. 79 - 16 8. 80 -

Z důvodů nedostatku úředně předepsané  jasně červené se do stroje použila černá razítkovací barva, která vytvořila v tomto období pestrobarevné otisky (červeno-černé, černé s nádechem červené). Pozor -  skeny se liší v barvě od originálu!.

 

Několik příkladů těchto otisků (R).

 

agrostroj 005

 

agrostroj 015 zmenšeno

 

agrostroj 016

 

Situace se rátila do normálu koncem roku 1980.

Otisk s datem 17. 11. 80

Opět jasně červená barva ve stroji, otisk bohužel nekvalitní.

agrostroj 017

 

Číst dál...

KOUZLO CELISTVOSTÍ (31) - BRNĚNSKÉ TOVÁRNY TRESTÍ A CUKROVÝCH BARVIV BRNO

Ve 40. letech existovala v Brně subjekt pod názvem Brněnské továrny trestí a cukrových barviv Brno. 

K vyplácení svých zásilek použíla v té době výplatní stroj Francotyp, model Bafra, otisk sběratelsky FR 8h - 4m (ov) - 2k.

Averz i reverz zachycené celistvosti dokládá nejen filateliscký artefakt, ale i příslušnou dobu a její zvyklosti. 

Zajímavé je označení uživatele,  kde se objevuje i právní statut subjektu - "pod národní správou". Toto se objevilo dost výjimečně u tehdejších subjektů - očekávaly se hlubší změny díky znárodnění.

 

Celistvost je dále zajímavá natištěným vysvětlení: "z úsporných důvodů používáme do vyčerpán (rozuměj - německo - české nátisky). Na celistvosti se objevuje název předchozího státního celku. Zajímavá kombinace.

Poučné jsou i další zajímavosti - text sdělení, adresa na averzu a další věci.

 

Averz a reverz celistvosti (firemní dopisnice).

 

trest 001      trest 002

Číst dál...

EXISTUJÍCÍ A NEZAPOMENUTÉ - KÁVOVINY PARDUBICE

Kávoviny n. p. Pardubice

 

V současné době Kávoviny akciová společnost Pardubice

Tento subjekt navázal na tradici, kterou započal  J. Franck roce 1896  (slavná Franckovka) a ve které pokračoval národní podnik Kávoviny v letech 1946 - 1992. Hlavním produktem jsou skutečně kávoviny (náhražky kávy). Současný podnik má širší sortiment: cereální nápoje, pražené a mleté obilniny, pufovanou rýži, piškoty, sušenky, přípravky na pečení, instatní kakao, ocet. Sympatické je, že se hlásí ke svému zakladateli a že pokračuje ve výrobě původního sortimetu vylepšeného moderním zbožím.

 

V období let 1946 - 1992 vyplácel národní podnik Kávoviny své zásilky výplatním strojem Francotyp, model Bafra, otisk sběratelsky FR 8h - 4m (ov) - 2km.

Dohlédací pošta Pardubice 2.

 

Otisk s datem 22. 12. 57

 

kavoviny 001

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (264) - HARMANIECKÉ PAPIERNE N. p. HARMANEC

Uživatel Harmanecké papierne n. p. Harmanec používal k vyplácení své korespondence výplatní stroj Postalia - Junior.

V 80. letech se vyskytly otisky dvou barev.

Jednak to byla barva povolená - jasně červená.

Otisk s datem 23. 3. 82

 

harma 001

 

Později se vyskytl nedostatek červené barvy a byla použita černá razítkovací. V některých obdobích směs červené a černé vytvořila různé barevné otisky (např. se zachovala fialoví  fialová). 

Otisk s datem 11. 11. 83

 

harma 002

 

Tento otisk měl další zvláštnost. PSČ pošty 976 03 bylo shodné s podnikovými PSČ a v denním razítku bylo vsazeno do dolní části mezikruží s odchýlením doprava (jediný případ v Československu).  Neobvyklé jsou i tečky před a za názvem pošty.

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

ZANIKLÉ A ZAPOMENUTÉ (36) - PRVNÍ ČESKÁ PAPÍRNA V KARLÍNĚ, F. HADRBOLEC

Jedním z posledních otisků uživatele První česká papírna v Karlíně F. Hadrbolec ze stroje Francotyp (FR 8h O - 4m (ov) - 1k) byl příležitostný výplatní otisk k 50 letům existence tohoto podniku Dohlédací pošta PRAHA 8.

Vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 26. 2. 1949 se tento subjekt znárodnil na zakladě Zákona o znárodnění č. 114/1948 Sb. Společně byla znárodněna i firma Papeterie spol. s r.o.m která tvořila s firkou F. Hadrbolec jeden hospodářský celek.

Příležitostný výplatní otisk ze dne . 2. 1948.

Výplatní otisk s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníka.

 

hadrbolec 001

 

Tento stroj s odlišným otiskem a označením s vyplácel zásilky tomuto uživateli již od června 1931 na základě povolení MPT zveřejněném ve Věstbáíku šč. 13. ze dne 13. 8. 1931. Thedy byla dohlédací poštou PRAHA 6. Firma byla 419. užiavtelem stroje v pořadí v čs. poštovním provozu.

Otisk s datem 30. 6. 31

1. otisk 1. dne oficiálního použití.

 

hadrbolec 007

 

Celistvosti poštou prošlé s otisky různých dat na firemních obálkách.

Otisk s datem 2. 12. 35

zvětšeno

hadrbolec 003

 

Otisk s datem 29. 9. 31 na firemní dopisnici adresované významnému sběrateli otisků štábnímu kapitánu Fr. Winklerovi.

zvětšeno

hadrbolec 006

 

 

.

Číst dál...