HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁCLAV KONŠTANT, velikán čs. poštovní historie

VÁCLAV KONŠTANT, velikán čs. poštovní historie

 

Písek pro mne již od dětství znamená hodně. Jedním ze světlých okamžiků je počátek 70. let, kdy jsem vkročil do světa poštovní historie, nejen jako individuální sběratel, ale hlavně jako člen nově vzniklé komise poštovní historie SČSF. Krok významný. Nejen jsem se seznámil s bohatou historií poštovní historie na našem území, ale stal jsem jedním ze členů komise a kolegů významných československých sběratelů oborů poštovní historie. Jedním z nich byl i Václav Konštant z Písku, noblesní pán s hlubokými znalostmi různch oborů, zejména pak historie poštovnictví 16. - 19. století. Měl velké znalosti, štěstí při hledání vzácných kousků a talent na systematické uspořádání své sbírky a exponátů, které dlouhou řadu let pobíraly ta největší ocenní a uznání. Proslavil tak naše svěratelství a vystvování. Právem patří do kategorie OSOBNOSTI mého webu.

Václav Konštant se narodil v Písku 1. 5. 1915 a zde též zesnul 16. 8. 2001. Mezi písecké filatelistya vstoupil roku 1934. U firmy Emil Fischl v Plzni (potraviny) začínal svou odbornou kariéru jako učeň. V Praze vystudoval obchodní školu a vrátil se do obchodu svého otce. Vojnu absolvoval u 11. pluku v Písku. Pak opět se vrátil k obchodu. V roce 1947 založil společně se vým společníkem Antonínem Liškou firmu na zpracování ovoce, lesních plodů a zelí pod názvem AGRICOLA. Ta byla znárodněna podnikem Jihočeská Fruta, kde Váiclav Konštant pracoval poté, co jeho podnik skončil činnost. Emigrace jeho bývalého společníka mu způsobila novým režimem trable, které se promítly nejen do jeho osbního a kariérního života, ale postihla i jeho rodinu. Byl vyšetřován StB. Pak pracoval jako pomocný dělník, parkeáíř a jeho poslední štací byla pokladna Prácheňského muzea, kde působil do roku 1993. Jsem rád, že jsem jej poznal a dlouho s ním v oblasti poštovní historie spolupracoval.

Dnes si jej připomínám jeho článkem, který mi poskytl pro zpravodaj Poštovní historie, který jsem dlouhou dobu redigoval a Václav Konštant mi byl velkým pomocníkem. Rád vzpomínám na několik stekání v jeho rodném Písku, kce organizoval výstavy, semináře, besedy, dny poštovní historie. Byly to dny pohody, lidského přístupu, studnice vědomostí. Vždy jsem z Písku odjížděl nasycen znalostmi, které nám Václav Konštant (a jeho písečtí kolegové) sdělovali tehdy nám mladým a začínajícím sběratelům.

Jako malou připomínku Václava K. zavěšuji na web jeho článek, který měl svou premiéru v roce 2015 na klubovém webu www.kf0015.cz s přídavkém mé hádanky "co jeco na dopisu pražské malé pošty". Pražská malá pošta byla Konštantovou velkou láskou.

 

 KONSTANT 1 213x300

 

 

 

PRAŽSKÁ SOUKROMÁ MALÁ POŠTA

ve vzpomínkách poštovního historika Václava Konštanta

 

Právě před 10 lety byl v katalogu Světové výstavy PRAGA 78 uveden článek známého publicisty a odborníka p. Heinricha Himmela ze Št. Hradce o tzv. soukromých malých poštách ve Vídni, Praze a Št. Hradci. Autor zde shrnul to nejpodstatnější, co je o těchto zajímavých poštovních institucích dosud známo. Uvádí, že dosud známe velmi málo dopisů podaných na soukromé malé poště v Praze a přeje sběratelům hodně štěstí k nálezu dalších dokumentů.

 

Domnívám se tedy, že bude užitečné ohlédnutí na uplynulých 10 let, co je v tomto zajímavém oboru nového. Nezajímá to totiž pouze sběratele u nás, ale zájemci a sběratelé jsou i v zahraničí, protože spojnici tvoří osoba zakladatele malých pošt Francois G a r c i e, původem Holanďana nebo dle jiných pramenů Francouze, který pravděpodobně zkušenosti přebíral u Josefa Hardyho, zakladatele vídeňské malé pošty, které uplatnil založením malé pošty v Praze a později i ve Št. Hradci.

 

Pražská malá pošta fungovala od svého založení 1. 8. 1782 až do jejího zrušení r. 1820 poměrně krátce a to je ještě k upřesnění její činnosti třeba rozděliti funkční období na tři části:

I. Od uvedení do provozu 1. 8. 1782 do r. 1784, kdy tato malá pošta fungovala opravdu jako s o u k r o m á pod vedením majitele Fr. Garsie,

II. Od r. 1784 do 1819 byla činnost soukromé malé pošty dle nařízení sjednocena s činností státní pošty na Malé Straně, a tím se vlastně ztratil charakter s o u k r o m é pošty,

III.Období od r. 1819 do 1820, kdy byla tato pošta zrušena, jest plné nejasností o jejím provozu, protože 23. 2. 1819 vydává české místodržitelství v Praze nařízení o znovupronájmu pražské malé pošty na dalších 10 let. Nařízení je podepsáno hrabětem Frant. Kolovratem.

 

Již první pohled na toto rozdělení napovídá, že nejzajímavější charakter bude ono první kratičké období, protože právě so u k r o m ý charakter této instituce osobně spravované majitelem je to velikou zvláštností a výjimečností. Vždyť co úsilí bylo státem vynaloženo alespoň na částečnou likvidaci monopolu hraběte PAARa, kdy byla pošta zestátněna r. 1722, a co starostí přinášela v té době akce spojená s výkupem dědičných pošt, tedy od soukromých osob. Zřízení malé pošty tedy nijak nezapadá do tehdejšího vývoje. Navíc překvapuje skutečnost, že v době, kdy je jediný poštovní úřad v Praze na malé Straně, zřizuje se jako druhý v Celetné ul. č. 14, a to soukromého charakteru.

 

Obraťme však pozornost k dokladům, které se z provozu této malé pošty zachovaly. Není jich mnoho. Nejvíce dopisů pochází z druhého období. Malá pošta od počátku používala při podání dopisu razítka, ze kterých je nejznámější ono písmeno „P“ v kroužku. Nevím, kolik dopisů s tímto jistě vzácným razítkem dnes existuje, ale mně je jich známo pět. To sice není nijak rozhodující, ale uvádím to proto, že jsem zjistil na těchto příkladech dobu podání rok 1789 a později. Jeden z nich je v rukou zahraničního sběratele, ostatní ve sbírkách našich sběratelů. Jistě, že není vyloučen nález dalších. Veliké překvapení ovšem bylo, když rakouský sběratel oznámil nález dopisu podaného na malé poště v Praze s adresou do Klatov z roku 1789, který neměl písmeno „P“ v kroužku, ale písmeno „G“. Tím vyvstala otázka, jestli pražská malá pošta neměla i další písmenková razítka. tak, jak tomu bylo u vídeňské a později i u malé pošty ve Št. Hradci. A opravdu došlo k dalšímu nálezu dopisu, který nesl podací razítko malé pošty v Praze s písmenem „D“. Šťastným nálezcem byl tentokráte náš sběratel.

 

Z třetího časového období 1819 – 1820 jsem doposud o žádném nálezu dopisu pražské malé pošty neslyšel a není mi známo, jestli vůbec k reaktivaci malé pošty v tomto období došlo, když roku 1820 bylo nařízeno malou poštu v Praze zrušit.

 

Z hlediska vzácnosti dokumentů i provozu malé pošty je ovšem je ovšem období od r. 1782 do 1784, kdy poštu spravoval soukromý podnikatel a zároveň poštmistr Fr. G a r s i e. Zachoval se pravděpodobně jen jediný dopis s razítkem „P“, který byl podán na soukromé malé poště v Celetné ul. roku 1783. Dopis jest privátní, podaný na adresu do Levoče a je mi známa jen fotokopie uvedená v příručce ing. Edwina Müllera z roku 1960 (str. 79).

 

Rok po výstavě PRAGA 78 uveřejnil přítel Votoček (FILATELIE 1979/18) vzácný nález dopisu podaného na soukromé poště 24. 7. 1783, který je adresován do Kynšperka nad Ohří, avšak není opatřen žádným z písmenkových razítek, ale je na zadní straně opatřen černým otiskem p e č e t i d l a soukromé malé pošty. Taková pečetidla mívali poštmistři „V šuplíku“ pouze pro pečetění úředních dopisů ve styku s nadřízeným úřadem anebo pro odbaven peněžních dopisů. Takové pečetidlo vlastnil tedy i Fr. Garsie a použil jej v tomto případě jako razítka. Tento otisk pečeti zařadil Votoček do druhého dodatku ku své monografii mezi razítka úřední a vysoce jej hodnotí 2000 body. Dopis předložil Votočkovi náš sběratel a když jsme nad tou vzácností při mé návštěvě u ing. Votočka společně o možnosti dalších nálezů, nenapadlo nás ani ve snu, že by se mohl najít podobný dopis, ale s originálním otiskem pečetidla do v o s k u tedy p o s i t i v.

 

Štěstí, které ve svých úvahách o takových možnostech do budoucna přáli sběratelům jak p. Himmel, tak i Votoček, se tentokrát usmálo na mně, takže mohu nejen popsat, ale i obrazem doprovodit snad nejzávažnější nález z období provozu s o u k r o m é malé pošty v Celetné ulici. Jedná se o peněžní dopis podaný na soukromé malé poště dne 11. 8. 1783, který svými náležitostmi jak rukopisnými tak pečetěmi nejlépe vypovídá o funkci této instituce rok po zahájení její činnosti. Odesilatelem byla Rada Nového města pražského a opatřila jej svojí pečetí s textem SIGILLVM MAIVS NOVAE URBIS PRAGENSIS METROPOLITANAE. Není bez zajímavosti, že již v následujícím roce 1784 bylo Nové město sloučeno s dalšími třemi čtvrtěmi pod jeden magistrát staroměstský. Odesilatel napsal adresu perem: Am einen Löbliche Stadt Rath in Ungarisch Skalitz a vpravo nahoře označil místo podání Von Prag a též připojil zkratku NB, vše černým inkoustem.

 

Při jeho podání, jelikož se jednalo o dopis peněžní, musel býti obnos 50 zlatých vložen do zásilky až na poště před zraky zaměstnance pošty, který také dopis zapečetil a to čtyřmi pečetěmi do červeného pečetního vosku a dobře čitelnými texty: „K:K:PR: KLEINE POST: OBER AMT. – VRCHNÍ POŠTOVNÍ ÚŘAD CÍSAŘSKO KRÁLOVSKÉ PRAŽSKÉ MALÉ POŠTY“. Mezi dvěma pečetěmi na zadní straně je do vosku navíc ještě otištěn prst asi pravé ruky. Úřední pečeť poštmistři obvykle nesvěřovali druhé osobě a je tedy m o ž n é, že dopis odbavil sám pan Fr. GARCIE? Zajímavá jest též zkratka „PR:“ v textu pečetě, kterou ing. Votoček překládá jako „PRAŽSKÉ“, i když stejně dobře by to snad mohla býti zkratka slov „PRIVAT“ anebo „PRIVILEGIERT“? To se ovšem již asi nedozvíme. Malá pošta pravděpodobně vybrala poplatek i za dopravu dopisu, a tak při podání byla červenou rudkou vyznačena váha „L 6“ (6 lotů) a na pečetní straně výši poplatku, který odesilatel zaplatil „23“ (krejcarů. Současně byla připojena ještě poznámka: „Gegen Recepisse NB“. Podle tehdejší praxe musel býti peněžní dopis podán jako zapsaná – rekomandovaná zásilka.

 

Soukromá malá pošta v Celetné mohla však dopravovati zásilky jen do okruhu tří mil, a tak tento dopis musel býti předán k další dopravě na hlavní poštovní úřad na Malé Straně, který tehdy sídlil na Vlašském náměstí v Lichtenštejnských domech.Tento poštovní úřad opatřil zásilku červeným podacím razítkem Von Prag a perem vyznačil směr dopravy, zprvu „per Wienne“, což bylo škrtnuto a poté „per Brünn“. Pod těmito údaji je uvedeno : „Mit 50 Pt. B. Z. beschwerte“. Křížový škrt perem, což značilo, že zásilka byla zcela vyplacena, můžeme přisuzovati malé poště v Celetné, která poštovní poplatek vybrala, avšak musela se děliti s poštou státní.

 

Myslím, že dopis sám i náležitosti objasňují mnoho souvislostí tehdejšího poštovnictví v Praze a další zajímavosti a důležité údaje o provozu a existenci soukromé malé pošty v Praze Celetná 14., nalezneme v připojeném seznamu literatury, ze které jsem čerpal, i když zcela nevyužil v této mé krátké úvaze.

 

 

Prameny:

Dr. Karel Všetečka: K vývoji pražské pošty, FILATELIE 1971/14, str. 203

Ing. Edwin Müller, Předznámková razítka Rakouska – příručka, New York 1960

Edward Effenberger: Die Österrechische Post, Wien 1916, str. 63
Heinrich Himmel-Agisburg: Grätzer Klapperpost 1796 – 1847, Gratz 1970, vlastní náklad

Heinrich Himmel-Agisburg. Pražská malá pošta, Katalog výstavy PRAGA 78, str. 255

Ing. Emil Votoček, Razítko malé pražské pošty z roku 1783, FILATELIE 1979/18

Kundmachung vom K. K. Böhmischen Landesgubernium Prag 23. März 1819

Václav Konštant, Dvě razítka pražské malé pošty, FILATELIE 1978/24, str. 754

Ing. Emil Votoček, Monografie 14. díl, str. 48 a 2. dodatek k 13. a 14. dílu Monografie

Přidáno na web www.kf0015.cz 15. 12. 2015

 

Postal museum tit    

 

Naposledy změněnosobota, 21 prosinec 2019 08:08
Více z této kategorie: « MANOLO THEODOR FRANTIŠEK WINKLER »