HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Důvody vzniku esejí výplatních otisků ve 20. a 30. letech 21. století

ESEJE VÝPLATNÍCH OTISKŮ

Důvody vzniku esejí výplatních otisků ve 20. a 30. letech 20. století

1/ STROJE Z PILNOSTI

Subjekt projevil zájem, což bylo obchodním signálem pro firmu B. Jarolímek k znásobení propagace, připravit stroj s výplatním otiskem – esejí a jeho předvedení ve firmě zájemce. Stroj opatřený štočkem byl připraven a předveden v sídle zájemce. Pokud byl obchod uzavřen, z eseje se stal právoplatný výplatní otisk. Pokud ne, došlo na další hledání kupce a firemní štoček čekal ve skladě B. Jarolímka, až se dočkal.

2/ ZMĚNA NÁZVU BUDOUCÍHO UŽIVATELE

 Výplatní stroj se štočkem byl připraven, mezitím uživatel změnil z nejrůznějších důvodů název. První varianta se stala esejí, druhá právoplatným výplatním otiskem.

Příklady:

E. B. – Praha 25 esej …………………………………………….Úvěrní banka Praha 25 otisk

Úrazová dělnická pojišťovna Praha 25

Slavia pojišťovna Praha 25 (změna označení a denního razítka)

P.V.V. Praha 25

3/ ZÁJEMCI O VYPLÁCENÍ NOVINOVÝCH ZÁSILEK

Ministerstvo PT uvažovalo, že povolí modré otisky na novinové zásilky. Nestalo se tak , adepti na zakoupení těchto strojů své původní úmysly odřekli. Stroje získali další zájemci pro vyplácení normálních listovních zásilek.

Příklady:

Otto Praha 1

objednávka pod podmínkou, že bude povoleno vyplácení novinových zásilek (dohlédací úřad Praha 1, tři stroje (jeden z nich KČF navrácen B. Jarolímek)

J. Hložek Praha 1 – vydavatelství odborných časopisů (stroj vrácen)

Štít Hradec Králové

Schulz Praha

Národní banka československá- štoček ryt znovu…..

 

 4/ ŠTOČKY A S CHYBOTISKY + TECHNICKÉ DŮVODY

 

Při rytí či zadávání štočku se vyskytly chyby v návrhu či při výrobě.

Choceň s obráceným “Ň“  (M. Robitschek, přádelna bavlny)

Choceň 001

Zdroj: Archiv A.Jonáše, exponát Juan Enrique Page

Příklady:

Pivovar Světovar/Weltbräu Plzeň-stroj se ocitl u B. Jarolímka,,,,,,,,,,pivovary se sloučily s  fou. Gambrinus

Štoček se vyryl v tomto znění, pak někdo rozhodl, že český název stačí, německý název se odpiloval.

Prokop a Čáp - omylem namontováno chybné razítko při opravě.

Popper, továrna na obuv, Chrudim – přiřčen úřad Chrudim 1, na štočku jen Chrudim – chybně

Dolovací a průmyslové závody dříve J. D.Starck - Falknov- chybně ryto v DR N/O a A/E – správně A.O. A.D.E.

 Lefenix pojišťovna, Brno –všechna čísla i VR změněny – technické, provozní důvody

M. Dub –chybné označení poštovního úřadu a nadbytečný název v nápisu OOU

Bankovní dům Bischoff, Liberec – netiskla pořadová čísla, stroj zaslán do generální  opravy

Lučebnicové závody Kolín – změněny číslice hodnot na bubnu (?)

5/ MÁHLÉ ROZHODNUTÍ POŠTOVNÍ SPRÁVY ČI ZADAVATELE QUASI UŽIVATELE

 

Štoček se vyrobil, poštovní správa po zhotovení štočku rozhodla o změně pošty či o názoru k vyrytému označení oprávněného uživatele.

Příklady:

Ess 1 Česká Průmyslová Banka v Praze – otisk se buď nelíbil (neurovnaný vzhled) anebo technická příčina – nevydržel tlak tisku – došlo k zjednodušení a změně

ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ BANKA - příliš nalevo pod VR

Česká banka Union – do DR doplněno rozlišovací písmeno “a“ (rozhodnutí pošty)

Pražská městská pojišťovna , změna stroje – nápis přenesen Úrazová pojišťovna dělnická pro Ćechy v Praze – otisk se nelíbil – důvod číslo počitadla ve středu, subjekt zakoupil poté stroj s horním číslem počitadla

Diabolo - Separator v Praze – rada MPT změnit pošt. úřad

Společnost Čs. červeného kříže –původně PRAHA 1, MPT doporučilo PRAHA 13 – tzv. příhodnější poštovní úřad

Společnost NEG – nelíbil se původní štoček bez rámečku, společnost se rozhodla po rytí k iniciálám NEG do rámečku

Výbor pro oslavu tisíciletého výročí smrti sv. Václava - úřad PRAHA 8 nevhodný, rozhodnuto o PRAHA 1, několikrát měněn nápis od názvu akce až k subjektu Svatováclavská liga,

dále po přestěhování se změnil z objektivních důvodů poštovní dohlédací úřad

 

ROZHODNUTÍ MPT o nepovolení strojů C3 a C4 – vše zastavit, ale stroje prodané a schválené mohou zůstat. Nevyřízené žádosti uživatelů nebyly povoleny – Kraus Velké Poříčí, J. Riedl, Justin Löschner, Emil Eisenstein, Jakl a Štěřík, Stollwerck, Julien Meyér, Čs.továrny na dusíkaté látky, Panhans, Moravská lidová banka Brno.

Borový, vydavatelství – iniciály LN/FB přeneseny z prostoru mezi DR a VR do nižší polohy (napsal jsem o něm do seriálu "Celistvosti"

ROZHODNUTÍ MPT –zmenšit štoček lva u Grafika, knihtiskárna Plzeň

ROZHODNUTÍM MPT – bratři Böhmové Nový Jičín . MPT rozhodlo o snížení zvýhodněné sazby z 1% na ½% (13. 1. 1932) – firma odmítla. Stroj vrácen.

 

6/ ESTETICKÉ DŮVODY

 

Jubilejní výstava poštovních známek KČF v Praze - znění zachováno, jen vzhled změněn – důvod:nečitelnost.-

 

7/ NEZNÁMÉ DŮVODY

 Příklad:

Česká eskomptní banka: vyrobil se štoček , ale došlo k výměně DR za úplně stejný, jen malé odchylky. Stroj převzala Pražská úvěrní banka.

 

8/ OTISKY GENERÁLNÍHO ZÁSTUPCE VÝPLATNÍCH STROJŮ - největší množství esejí z praktických důvodů

Příklad:

Z počátku se v otiscích nejevily žádné zajímavosti, později MPT trvalo na neutrálním názvu v denním razítku – Poštovní úřad v češtině a Aufgabeort němčině – do roku 1929, měl B. Jarolímek 9 esejí

 

9/ ZÁKAZ VYPLÁCENÍ POŠTOVNÍCH PRŮVODEK

Příklad:

 HUGO DAHM, jablonecká bižuterie, Jablonec n. N. Hugo Dahm

 Stroj přidělen, pořízen štoček, MPT nepovolilo vyplácení, otisk stroje nebyl nikdy pořízen.   

 

10/ ZVLÁŠTNÍ DŮVODY

 

Schindler Jablonec n N. Ministerstvo zamítlo dvojjazyčný název. Firma obešla zákaz natištěním obálky s německým textem. MPT promluvilo i do vzhledu obálky. Zajímavé je, že tato firma nemá u svého otisku esej, vše je vypláceno a prošlo poštovním provozem.

 

11/ PŘEDVÁDˇ2CÍ A ZKUŠEBNÍ VÝPLATNÍ STROJE pro novinové zásilky (úvahy MPT)

Bafra, stroj C3- velikost a uspořádání, pořadové číslo není, rozměry otisku 32/15 mm. datum

25.8. 1929

Hasler12. 8. 1928 - s čarami zamítnuto MPT (též jsem o tomto otisku napsal do seriálu "Celistvosti"

…..

Článek s podklady sloužil jako osnova pro přednášku I. Leiše v KF 00-15 v Domě Portus.

……

Dovětek: Sběratelé mohou být rádi, že se ve 20. a 3O. letech objevil Albert Jonáš, který výplatní otisky sbíral a měl k nim vztah více než vřelý. Díky jemu vznikly dva díly jeho Studií o otiscích Frankotypu, chronologický katalog otisků od úplného začátku s výjimkou předobdobí, kdy se o strojích a otiscích teprve rozhodovalo a kdy vznikla řada cenných esejí. Ty ve Studiích pochopitelně nejsou.

  1. A. Jonáš se nevěnoval jen regulérním otiskům, ale i esejím, bez jeho chronologického katalogu by eseje byly úplně neznámé a my byli ochuzeni o cenné detaily při jejich vzniku a přetavení do poštovně uznaných vyplácejících výplatních otisků.

 

 Příklady esejí (viz text),

ESEJE 001     ESEJE 002

 Ukázky dvou esejí na obálkách. Někteří sběratelé "vylepšili" tyto obálky o dopsáné adresy, čímž historicky původní obálky s esejemi znehodnotili.

 

 

 

         

 

 

Naposledy změněnosobota, 12 září 2020 11:08

5 komentáře

Zanechat komentář

Make sure you enter all the required information, indicated by an asterisk (*). HTML code is not allowed.